Z5790 KRAJINY JIŽNÍ MORAVY cvičení 6 Jaro 2018 Petr MAREK petrmarek@mail.muni.cz Trofické řady ► ►trofické řady §vyjadřují rozdíly trvalých ekologických podmínek z hlediska minerální síly a acidity půd ►podle Zlatníka: §A = oligotrofní (chudá na živiny) §B = mezotrofní (středně bohatá na živiny) §C = eutrofně nitrofilní §D = eutrofně bázická, kalcifilní §a meziřady A/B, B/D, B/C, C/D tvořící přechody ►v Culkově publikaci jsou Zlatníkovy řady a meziřady sloučeny: §A = A + A/B §B = B §Cn = C + B/C + C/D - na hydricky normálních a omezených (suchých) stanovištích, tj. mimo aluvia §Ca = C + B/C + C/D - v aluviích vodních toků §D = D + B/D §„+“ = nepatrný výskyt, zpravidla pod 0,5 % Hydrické řady ► ►hydrické řady §vyjadřují rozdíly vodního režimu půd, které se následně odrážejí v biotě ►podle Zlatníka: §1 = zakrslá §2 = omezená §3 = normální §4 = periodicky zamokřená §5 = mokrá ►v Culkově publikaci takto: §n = hydricky normální stanoviště §z = zamokřená a mokrá stanoviště mimo aluvia ►pokud se v rámci řady „z“ vyskytují slatiny, uvedeno „sl.“ ►pokud se v rámci řady „z“ vyskytují převážně rašeliny, uvedeno „raš.“ §a = zamokřená a mokrá stanoviště v aluviích vodních toků §o = hydricky omezená stanoviště ►zpravidla exponované vysýchavé svahy, skály a suché sutě či písky §„+“ = plošně malý, ale biogeograficky významný výskyt, pod 0,05 % Hercynská podprovincie PŘEHLED 3 BIOGEOGRAFICKÝCH PODPROVINCIÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ (Polonská podprovincie) Západokarpatská podprovincie Severopanonská podprovincie Několik charakteristik hercynské podprovincie (Hercynie) (1) ► ►na západě zasahuje minimálně k Rýnu ►zejména kyselé horniny (na nich převážně kyselé a na živiny chudé půdy), výjimkou jsou např. ultrabazické hadce ►reliéf má převážně charakter tektonicky rozlámaného zarovnaného povrchu, zpravidla vrchoviny a pahorkatiny, typická jsou zaříznutá skalní údolí (bývají centry biodiverzity) ►specifikem je harmonická kulturní krajina rybničních oblastí ►přechodné podnebí (oceánské, ale i kontinentální vlivy) §typické jsou teplotní inverze v zaříznutých údolích a velký kontrast teplot (J vs. S svahy) ►v ČR 1. až 8. vegetační stupeň, největší zastoupení má 4. v. s. §typické jsou inverze vegetačních stupňů v úzkých skalnatých údolích a ostrý kontrast v biotě S a J svahů (rozdíly až o 2 v. s.) Několik charakteristik hercynské podprovincie (Hercynie) (2) ► §flóra je středně bohatá a na geologicky jednotvárných územích je uniformní ►endemity jsou ojedinělé (mnohem častější jsou v horách, ale pohoří jsou relativně nízká, takže endemismus je i tak slabý a nesrovnatelný např. s Karpatami) §např.: jeřáb český § hvozdík moravský ►ovšem řada reliktů (nejen glaciálních) §fauna je ochuzená (vlivem změn klimatu i působení člověka) a podobná západokarpatské podprovincii ►velký podíl eurosibiřských druhů s rozsáhlými areály, početně zastoupeny i druhy z mediteránu, méně druhů atlantských a nejméně živočichů proniklo od severu ►endemity jsou výjimečné, místo toho se zde nacházejí široce rozšířené druhy kulturní krajiny... D:\Jeřáb2.png D:\hvozdík.jpg Několik charakteristik západokarpatské podprovincie (1) ► ►centrální část Karpat je dále na východě (v ČR pouze okraj K.) ►v ČR dominuje relativně monotónní flyš (střídání pískovců a jílovců), přičemž asi 90 % hornin je mírně až silně vápnitých, což zásadně přispívá k relativně vysoké biodiverzitě ►typická je i velká výšková členitost, což přispívá k větší druhové diverzitě oproti Hercynii ►k vyšší biodiverzitě přispívá i těsný kontakt se severopanonskou podprovincií na jihu a polonskou na severu a také silnější projevy kontinentality klimatu ►četné louky a velký podíl lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin, naopak málo rašelinišť ►podnebí je kontinentálnější než v Hercyniii a díky výškové členitosti se projevují značné rozdíly v závislosti na nadmořské výšce a také odlišnost návětrných a závětrných svahů hor ► Několik charakteristik západokarpatské podprovincie (2) ► ►v ČR 1. až 7. vegetační stupeň, 4. v. s. zasahuje o 100–200 m výše než v české části Hercynie §množství endemitů a reliktních druhů flóry (v centrální části pohoří), avšak v ČR vzácné §fauna je oproti hercynské a polonské podpr. druhově bohatší ►zvláště bohatá je horská fauna (avšak do ČR zasahuje pouze okrajová, chudší část – přesto biodiverzita podstatně větší než v Hercynii) §např.: plch lesní § vydra říční § tetřev hlušec ►ze Slovenska pronikají i původní šelmy (rys, vlk, medvěd) ►zvláště bohatá je fauna měkkýšů ►velmi pestrá je i skladba hmyzu ► http://www.alkawildlife.eu/img/others/s320_1plch-lesni-g3889v.jpg Výsledek obrázku pro vydra říční D:\99160.jpg Několik charakteristik severopanonské podprovincie (1) ► ►tvoří SZ část Panonské provincie (Panonie) §ohraničení podprovincií ještě není definitivně uzavřeno... ►v celé Panonii převážně nezpevněné sedimenty §obecně převažuje reliéf rovin a pahor., členitější rel. je vzácný §v ČR (tedy na jižní Moravě) plošinatý a pahorkatinný reliéf ►pouze v okolí Pálavy charakter vrchoviny až hornatiny ►velmi teplé podnebí (ðzejména 1. vegetační st.) §výrazně teplomilná biota ►mnohé druhy flóry dosahují ► na JM absolutního okraje areálu §např.: kosatec nízký, bledule letní ►endemitů panonské provincie je málo ► a převážně nezasahují na území ČR D:\bta_200941_m.jpg D:\021571.jpg Několik charakteristik severopanonské podprovincie (2) ► ►vegetace se od okolních podprovincií liší především obecným zastoupením šípákových doubrav, xerotermních lad a submediteránně ovlivněnými lužními lesy §chybí zde naopak většina společenstev středoevropského listnatého lesa ►rovněž teplomilná fauna, chybí zde horské druhy §polní a stepní druhy §velmi bohatá je entomofauna – početné populace mají mnohé druhy, které jsou v ostatních částech ČR vzácné ►např.: zlatohlávek skvostný, roháč obecný, tesařík obrovský D:\protaetia_affinis2.JPG D:\tesarik-obrovsky-61939.jpg D:\5Bvcv.jpg PŘEHLED 5 BIOREGIONŮ SEVEROPANONSKÉ PODPROVINCIE 4.1 Lechovický 4.2 Mikulovský 4.3 Hustopečský 4.4 Hodonínský 4.5 Dyjsko-moravský 4.1 Lechovický bioregion (1) ► ►leží zde např.: § §část Brna §Šlapanice §(dříve 4.1b) § §Miroslav §Hrušovany nad Jevišovkou §Lechovice §část Znojma §Šatov §(dříve 4.1a) 4.1 Lechovický bioregion (2) ► mapa_c 4.1 Lechovický bioregion (3) ► ►poloha, základní údaje a geobiocenologická typizace §zejména Dyjsko-svratecký úval, ale bez širokých niv... §rozloha v ČR: 1 123 km2 (+přesah do Rakouska) §vegetační stupně: 1. (65 %), 2. (35 %) §trofické řady: A (1 %), B (14 %), Cn (2 %), Ca (7 %), D (76 %) §hydrické řady: n (92 %), z (1 %), a (7 %), o (0,2 %) ►horniny a reliéf §štěrkopískové terasy s pokryvy spraší a ostrůvky skalních hornin (z Č. masívu, dříve pastviny, dnes druhotné stepi) §reliéf z velké části jednotvárný, pahorkatiny až roviny §rozsáhlé plošiny rozčleněny mělkými údolími §převýšení: 170 m n. m. (okraj nivy Svratky u Ivaně) § až 339 m n. m. (Miroslavský vrch u Miroslavi) 4.1 Lechovický bioregion (4) ► ►podnebí výrazně teplé a nejsušší na Moravě §projevuje se zde srážkový stín Českomoravské vrchoviny ►půdy §převažují typické černozemě na spraších ►současný stav krajiny §starosídelní oblast (od neolitu) ð nízká biodiverzita §řada mezních prvků, řada okrajů areálů... §dnes dominují pole (přes 70 %) ►největší procentuální zastoupení ze všech bioregionů ČR! §lesíky téměř všechny druhotné ►téměř výhradně akátové (40 %), v luzích vrbové a topolové §systémy větrolamů z 50. let 20. století 4.1 Lechovický bioregion (5) ► §regulované řeky, nemnoho potoků a vysýchajících stružek §vybudováno relativně hodně vodních ploch ►kvůli extrémnímu suchu a teplu ►vzhledem k okolní polní krajině mají vysokou biologickou hodnotu ►ochrana přírody §32 MZCHÚ (podle Culek et al., 2013) ►pouze 2 NPP (podle Atlas krajiny České republiky, 2009) §NPP Miroslavské kopce (u Miroslavi) ►teplomilná stepní společenstva s ohroženými druhy §NPP Stránská skála (Brno-Slatina) ►... 4.1 Lechovický bioregion (6) ► NPP Miroslavské kopce 4.1 Lechovický bioregion (7) ► 4.1 Lechovický bioregion (8) ► pohled na V část Brna z NPP Stránská skála 4.1 Lechovický bioregion (9) ► D:\104196225.jpg návrší Žuráň – exteritoriální území Francie 4.1 Lechovický bioregion (10) ► D:\_21_20101208_2088588181d.jpg PP Santon a rekonstrukce bitvy u Slavkova D:\Znojmo_-_panorama_od_jihu_obr1ss.jpg 4.1 Lechovický bioregion (11) ► Znojmo – město na hranici Lechovického a Jevišovického bioregionu D:\55bsss.jpg 4.1 Lechovický bioregion (12) ► premonstrátský Loucký klášter / klášter Louka ve Znojmě 4.1 Lechovický bioregion (13) ► biokoridor (regionálního významu) u Loděnic 4.2 Mikulovský bioregion ► ►viz prezentace Michaely Řehánkové 4.3 Hustopečský bioregion ► ►viz prezentace Simony Bočkové 4.4 Hodonínský bioregion (1) ► ►leží zde např.: § §část Moravského Písku §část Bzence §Milotice §Dubňany §část Hodonína § 4.4 Hodonínský bioregion (2) ► mapa 4.4 Hodonínský bioregion (3) ► ►poloha, základní údaje a geobiocenologická typizace §malá střední část Dolnomoravského úvalu §rozloha: 225 km2 §vegetační stupně: 1. (50 %), 2. (50 %) §trofické řady: A (40 %), B (46 %), Cn (+), Ca (6 %), D (8 %) §hydrické řady: n (30 %), z (4 %, raš. 0,3 %), a (6 %), o (60 %) ►horniny a reliéf §terasové štěrkopísky řeky Moravy, na nich kyselé váté písky (na SV až 30 m mocné; „Moravská Sahara“) s vlhkými depresemi (několik rašelinišť a slatin) §reliéf plochý až mírně zvlněný, roviny až ploché pahorkatiny §písečné břehy Moravy podemílány ð až 10 m vysoký sesypávající se sráz (PP Osypané břehy) 4.4 Hodonínský bioregion (4) ► §převýšení: 163 m n. m. (okraj nivy Moravy u Lužice) § až 265 m n. m. (Náklo) ►podnebí výrazně teplé, středně suché až mírně vlhké ►současný stav krajiny §osídlení v minulosti minimální (pouze na okrajích) §až do 30. let 19. století bzenecká část bezlesá ►zejména v S části započalo rozsáhlé zalesňování borovicí lesní §po celé 20. století hlubinná těžba lignitu ►výrazný růst zdejších sídel ►asi ½ bioregionu poddolována ð poklesy asi o 5 m a ztráta vody v mezidunových depresích §zánik drobných rašelinišť vytěžením a kvůli ztrátě vody (Ÿ) 4.4 Hodonínský bioregion (5) ► §dnes mají největší zastoupení lesy (asi 49 %) ►převážně ale borové monokultury (téměř 60 %) ►na JZ zachovány (acidofilní a teplomilné) doubravy na píscích §na S rozsáhlá pole §v nivě Kyjovky rybniční soustava ►největší na jižní Moravě §opuštěné i aktivní pískovny §bohatá biota na píscích § (psamofilní druhy) 4.4 Hodonínský bioregion (6) ► ►ochrana přírody §2 NPP (podle AOPK) ►NPP Váté písky §bezlesí podél železnice §několik psamofilních druhů, které se jinde v ČR nevyskytují ►NPP Hodonínská Dúbrava §vyhlášena teprve r. 2014, fragmentovaná §několik PR a PP – např.: ►PP Osypané břehy (viz výše) ►PP Vojenské cvičiště Bzenec §bývalé vojenské cvičiště §travní porosty s psamofilní vegetací §zasahuje sem také PřP Strážnické Pomoraví 4.4 Hodonínský bioregion (7) ► PP Osypané břehy 4.4 Hodonínský bioregion (8) ► PP Vojenské cvičiště Bzenec 4.4 Hodonínský bioregion (9) ► NPP Váté písky D:\73788323.jpg 4.4 Hodonínský bioregion (10) ► NPP Hodonínská Dúbrava 4.4 Hodonínský bioregion (11) ► výlov na rybniční soustavě v nivě Kyjovky D:\05-hodonindd.jpg 4.4 Hodonínský bioregion (12) ► Hodonín – secesní radnice, elektrárna na lignit D:\Hodonín.jpg 4.4 Hodonínský bioregion (13) ► barokní zámek Milotice 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (1) ► ► ►leží zde např.: §Pohořelice §Rajhrad §část Břeclavi §část Hodonína §část Uherského Hradiště a Starého Města § §ale zejména nivy řek Dyjsko-svrateckého a Dolno-moravského úvalu 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (2) ► ►poloha, základní údaje a geobiocenologická typizace §široké nivy Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu §rozloha v ČR: 540 km2 (+přesah do Rakouska a na Slovensko) §vegetační stupně: 1. (82 %), 2. (18 %) §trofické řady: A (+), B (1 %), Cn (0 %), Ca (99 %), D (0 %) §hydrické řady: n (1 %), z (+), a (99 %), o (+) ►horniny a reliéf §štěrkopísky, na nich nivní hlíny (2–5 m mocné) §geomorfologie typicky nivní: volné meandry řek (mnohé ale narušeny kanály, regulacemi toků a vybudováním V. Mlýnů) §hrúdy = většinou sotva patrné do 2 m vysoké pahorky z vátých písků nebo zbytků teras (nejvyšší hrúd u Dolních Věstonic (9 m) – vyčnívá z nádrže jako větší ostrov) 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (3) ► §roviny §převýšení: 148 m n. m. (soutok Dyje a Moravy) § až 195 m n. m. (niva Svitavy v Brně) ►podnebí výrazně teplé, srážek přibývá směrem na východ §dle Quitta T4 = nejteplejší v ČR ►půdy §převažují glejové fluvizemě, ve vyšších polohách fluvizemě ►současný stav krajiny §v pravěku velmi husté osídlení, od středověku (poč. ničivých povodní) osídlení pouze na okrajích, od 19. stol regulace toků ð osídlení opět do niv ►vč. významných center Velkomoravské říše §dnes dominují pole (přes 40 %; na odvodněných pozemcích) 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (4) ► §lesy (přes 25 %; hlavně duby, jasany a topoly) dnes téměř bez záplav a většinou intenzivně obhospodařovány ►přesto se zachovaly komplexy lužních lesů (a také nivní louky) §v letech 1975–1989 vystavěny 3 Novomlýnské nádrže §rozsáhlé čerpání pitné vody ð pokles hladiny podzemní vody a vysychání půdy §lokality těžby ropy a zemního plynu, obory §vysoká biodiverzita obohacená splavenými druhy ►řada druhů zde má nejreprezentat. zastoupení v rámci celé ČR ►ochrana přírody §28 MZCHÚ (podle Culek et al., 2013) ►např. pro ochranu lužních lesů: NPR Křivé jezero, NPR Ranšpurk, NPR Cahnov-Soutok, PR Skařiny, PR Kolébky (a další) 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (5) 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (6) ► NPR Ranšpurk NPR Ranšpurk D:\Cahnov-Soutok.JPG NPR Cahnov-Soutok a aktivita bobra evropského 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (6) D:\Všudypřítomnost_bobra_evropskéhov.jpg v. n. Nové Mlýny – PR Věstonická nádrž 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (7) Lednicko-valtický areál – NPR Lednické rybníky 4.5 Dyjsko-moravský bioregion (8) Organizační věci ►na příštím (posledním) cvičení, tj. 3. 5. 2018, proběhnou prezentace vašich „výprav do neznáma“ ►připomenutí zadání z 1. cvičení: §vše zdokumentovat ð ukázat fotky a okomentovat je §všímat si zajímavostí a odlišností, subjektivní hodnocení §+ samozřejmě odpovědět na všechny zadané otázky (viz 2. cvičení) §prezentace na 15–20 minut shrnující poznatky z výpravy ►+ dotazy na ostatní (jako při zkoušení se z poznávání krajin) Jaká krajina je na obrázcích? Děkuju za pozornost :) http://itras.cz/fotogalerie/lednicko-valticky-areal/velke/lednicko-valticky-areal-003.jpg D:\foto_zamek_lednice dd.jpg D:\tri-gracie-005.jpg D:\1024px-Januv_hrad,_Lednices.jpg