SEMISTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY Terénní cvičení z ekonomické geografie ROZHOVORY, VÝZKUMNÁ OTÁZKA •typy rozhovorů: •strukturovaný, •semistrukturovaný (též polostrukturovaný), •nestrukturovaný • •klíčová je výzkumná otázka, zjištění z rozhovoru by na ni měla odpovědět • •výzkumná otázka musí být jasná, ne zbytečně široká, většinou obsahuje vztah • •struktura rozhovoru je několik předem připravených témat a otázek, rozhodně ale není neměnná, přizpůsobuje se rozhovoru, mění se pořadí otázek, všechny nemusí zaznít, vyvstane řada nových otázek • VOLBA KOMUNIKAČNÍHO PARTNERA •volba komunikačního partnera, různorodost osob, nejde o počet, ale o to, aby měli k věci co říci (měli osobní zkušenost) • •oslovení, předání základních informací (kdo? proč? v rámci čeho?); není vhodné posílat strukturu, pokud to partner nevyžaduje • •sdělení předpokládané délky rozhovoru (skutečný odhad délky) • •ujištění, že nejde o zkoušení, ALE o názory, postoje a zkušenosti (navíc názor či postoj nemůže být dobrý či špatný) • CO MÁ VLIV NA ROZHOVOR? •na výsledek rozhovoru má vliv jak tazatel, tak komunikační partner • •vliv prostředí, denní a roční doby, aktuální fyzický a psychický stav • •na rozhovor je vhodné chodit ve dvou (muž/žena, jiné povahy) •dělení rolí na tazatele a zapisovatele, resp. na hlavního tazatele a vedlejšího tazatele • •vytvoření příjemné a bezpečné atmosféry pro uvolnění •„drobný úplatek“ (zaplacení kávy, piva, …) • ÚVOD ROZHOVORU •představení tazatele a výzkumu (pozice ve výzkumu) •seznámení s plánovanými výstupy, možnost výstupy získat •zaručení anonymity •předpokládaná délka rozhovoru •informovat o možnosti nezodpovědět otázku •zeptat se na možnost nahrávání rozhovoru na diktafon (bez souhlasu nelze nahrávat); ujistit, pro jaké účely, kdo se k nahrávce dostane •položení úvodní otázky, ta musí být srozumitelná, dostatečně obecná, neměla by být zjišťovací (odpověď ano-ne) • PRŮBĚH ROZHOVORU (I.) •umístění diktafonu, respektování žádosti o nenahrávání částí rozhovoru •držet se výzkumné otázky, při odchýlení se k ní vracet •oční kontakt, celková neverbální komunikace •nechat pauzu na přemýšlení •průběžné nápady a otázky zapisovat •dávat si pozor na návodné otázky •příklady uvádět, až když je to nutné (řekne si o to partner) •mluví hlavně komunikační partner •výpověď nehodnotit, pouze ji přijmout jako názor 8. •KOMUNIKAČNÍ PARTNER NIKDY NECHYBUJE !!! • PRŮBĚH ROZHOVORU (II.) •návaznost otázek, plynulá komunikace •používat některé obraty (slovní termíny) komunikačního partnera •dávat komunikačnímu partnerovi najevo, že to, co říká, je zajímavé, i když to tak není (a pak jej případně nasměrovat k našemu zájmu) •nedohadovat se o „správnost“ odpovědí; nedávat znát, že o dané problematice víme mnohem více •pozorně naslouchat, aby komunikační partner neměl pocit, že se ptáme neustále na to stejné • PRŮBĚH ROZHOVORU (III.) •na závěr rozhovoru nechat prostor pro komunikačního partnera, jeho komentáře, co nezaznělo •poděkovat za čas, ochotu, informace •zeptat se na možnost oslovení s doplněním informací (vzít kontakt) •teoreticky nabídnout zaslání výstupů výzkumu (vzít kontakt) •teoreticky nabídnout autorizaci (vzít kontakt) •ukončit rozhovor, ale nevypínat diktafon (nelze samozřejmě říct, že vypínám diktafon a nevypnout ho) • PŘEPIS ROZHOVORU •přepis rozhovoru v MS Word nebo speciálních programech (F4, Atlas.ti) • •doslovný přepis, selektivní (anotovaný) přepis •jasně označit role (T1, T2, R1, R2) •symboly pro pomlky, pro logické nenávaznosti ve větě •nářečí, nespisovná slova, vulgarismy • •další kroky pro vyhodnocení: kódy, obsahová analýza • Výsledek obrázku pro atlas.ti DOPORUČENÁ LITERATURA •DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost :příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. •SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum :praktická príručka. Translated by Martin Štulrajter. Bratislava: Ikar, 2005. 327 s. •STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999. 196 s. •Qualitative research methods in human geography. Edited by Iain Hay. 3rd ed. Don Mills, Ont.: Oxford University Press, 2010. xxxi, 432. •The SAGE handbook of qualitative geography. Edited by Dydia DeLyser. Los Angeles: SAGE, 2010. xii, 431 s. •