CHRUPAVČITÍ (Chondrostei) KOSTNATÍ (Teleostei) • jeseteři (Acipenseriformes) • holobřiší (Anguilliformes) • máloostní (Cypriniformes) • sumci (Siluriformes) • lososotvární (Salmoniformes) • štikotvární (Esociformes) • hrdloploutví (Gadiformes) • ostnoploutví (Perciformes) • okounci (Centrarchiformes) • hlaváči (Gobiiformes) • Čelistnatci s kostní tkání – Osteognathostomata paprskoploutvé ryby – Actinopterygii - původně ganoidní šupiny (dnes jen starobylé skupiny), tenké ploutevní paprsky, postranní čára - párové a nepárové ploutve (jedna hřbetní) - osifikovaná kostra, kostěné šupiny, otolity, proudový orgán, redukce žaberních přepážek atd. http://www.mrybar.dupeto.cz/obrazky/atlas/jeseter_velky.jpg kostnatí (Teleostei) máloostní – Cypriniformes Weberův aparát, šupiny chybí nebo cykloidní, max. tři tvrdé paprsky – pouze D, A a P zesílené první paprsky (osten) sekavcovití (Cobitidae) hadovité tělo, malé oči, 6-10 vousků kolem spodních úst, nevykrojená ocasní ploutev skenovat0049 mřenkovití (Nemacheilidae) vykrojená ocasní ploutev, 6 vousků piskoř pruhovaný - Misgurnus fossilis 137aMifos_u0 - tělo laterálně zploštělé, drobné šupiny, 10 vousků, do 35 cm - zabahněné stojaté vody, přes den zahrabán; živí se bezobratlými - využívá střevní dýchání sekavcovití (Cobitidae) mřenka mramorovaná - Barbatula barbatula mrenka_001 - válcovité protáhlé tělo, šupiny zarostlé v kůži - 6 vousků, obvykle 13 cm (max. 16 cm), uťatá ocasní ploutev - pstruhové až parmové vody, písčitoštěrkové dno, mělká voda do 12 cm - živí se bezobratlými mřenkovití (Nemacheilidae) kostnatí (Teleostei) máloostní - Cypriniformes kaprovití (Cyprinidae) • lysé skřele, bez šupin, bez zubů (pouze požerákové) • nejvýše 2 páry vousků, obvykle však chybí • C hluboce vykrojená • tělo laterálně zploštělé, vysoké nebo vřetenovité • v ČR 30 druhů kaprovití1 D ≥ 14 větvených paprsků D>A kapr obecný karasi D ≤ 11 větvených paprsků plotice, jelci, ostroretka, amur, hořavka, střevlička perlín, bolen, střevle, slunka parma obecná lín obecný, hrouzci cejni, ouklej, tolstolobik kaproviti kapr a spol kapr obecný (Cyprinus carpio) kapr obecný dunajský - sazan až 1 m, i přes 20 kg trojřadé požerákové zuby vysoké tělo, koncová ústa 2 páry vousků (nápadný 2. pár) D dlouhá, 14 paprsků, v A osten původní sazan, vyšlechtěny různé formy karas obecný (Carassius carassius) karasob - bez vousků, drsné vypouklé skřele - D vypouklá (poslední nerozvětvený paprsek s drobnými zoubky) - jednořadé požerákové zuby - šedozelená barva (zlatý nádech) - výstelka břišní dutiny světlá - běžně 30 cm a 1 kg - dnes vzácný karasstr Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) - expanzivní druh, konkurující k. obecnému, gynogeneze (stimulace vývoje jiker spermiemi jiných druhů) kaproviti parma obecná (Barbus barbus) •oválný průřez protáhlého těla •dlouhý rypec, masité rty a 2 páry vousků •C někdy asymetrická, spodní lalok delší •D poslední nerozvětvený paprsek pilovitý •olivově zelená ryba •mladé ryby mramorované •až 120 cm a 6 kg • kapr a spol lín obecný (Tinca tinca) - zavalité tělo, koncová vysunovatelná ústa - drobné šupiny - široká báze ocasu - 1 pár vousků na horním rtu - tělo tmavozelené, ploutve tmavé zakulacené - do 30-70 cm, až 7,5 kg - velké šupiny, spodní ústa, vysouvatelná - hrdlo bez šupin, oči velké u temene - na bocích řada tmavých skvrn - 2 vousky jen k přední hranici oka - skvrny na C rozptýleně, 12-14 cm - skvrny na ocase tvoří 1 pruh (V) - kratší rypec - vousky na zadní okraj oka 014hrouzekob hrouzek obecný (Gobio gobio) hrouzek běloploutvý (Romanogobio albipinnatus) kaproviti cejn bílý cejn velký (Abramis brama) cejnek malý (Blicca bjoerkna) - obvykle do 25 cm - velké oko, malá hlava - velké šupiny - ploutve šedavé, báze P a V načervenalé - kratší A: 18-23 paprsků - až 80 cm - kýl bez šupin - delší A: 23-30 paprsků - jednořadé požerákové zuby - ústa malá vysunovatelná - tmavé ploutve - menší oko než cejnek ouklej obecná (Alburnus alburnus) obvykle do 20 cm, kýl bez šupin, „pouští šupiny“ úplná postranní čára, v A 14-20 paprsků horní ústa, typická povrchová hejnová rybka tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) ostrý břišní kýl, dlouhý od hlavy po A, nízko položené oči malá ústa, filtruje fytoplankton, tmavý okraj šupin, kolem 10 kg NEPŮVODNÍ (Dálný východ) kaproviti kapr1 slunka obecná (Leucaspius delineatus) střevle potoční (Phoxinus phoxinus) vřetenovité tělo, zaoblené ploutve, drobné šupiny neúplná postr. č., pigmentace, do 10 cm toky pstruhového pásma, živí se zoobentosem do 12 cm, tělo štíhlé laterálně zploštělé, horní ústa, neúplná postranní čára, velké oko, krátká anální ploutev čisté nížinné toky, rybníky, ohrožený druh bolen dravý (Leuciscus aspius) perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) - 60-80 cm, 4-8 kg, velká ústa, až po úroveň očí, zámek, dravec - vykrojená ocasní ploutev, břišní kýl pokrytý šupinami - řeky a údolní nádrže - do 35 cm, do 1 kg, vysoké tělo, břišní kýl s šupinami, tmavý hřbet, červené ploutve, oko oranžové - posunutá hřbetní ploutev za bázi břišní - částečně horní ústa - pomalu tekoucí a stojaté vody, dominantní rostlinná složka potravy kaproviti kaproviti kaproviti kapr1 skenovat0049 plotice obecná (Rutilus rutilus) - z nejběžnějších ryb - až 52 cm - červené oko, ústa koncová - báze hřbetní a břišní ploutve leží pod sebou (kolmice) - častí hybridi s cejny, cejnky, perlíny, ouklejemi jelec proudník (Leuciscus leuciscus) jelec tloušť (Squalius cephalus) jelec jesen (Leuciscus idus) - nejmenší (22-25 cm), malá polospodní ústa - oči blíže k temeni, velké, nepigmentované šupiny - D nad V (vs. ostatní jelci, D trochu dozadu) - vykrojená anální ploutev, nízké tělo - chladné prokysličené řeky - vypouklá anální ploutev - velké lemované šupiny (síťka) - velká koncová ústa, válcovité tělo, široká hlava - do 60 cm, do 5 kg - hojný ve všech typech toků - vysoké tělo, až 60 cm a 3 kg, malá koncová ústa, drobnější šupiny - tělo za hlavou vyklenuté, vykrojená anální ploutev - dolní úseky řek, zranitelný druh proudnik amur bílý (Ctenopharyngodon idella) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) - až do 1,5 m, i přes 20 kg - malá široká koncová ústa, „síťka“ na těle - malé oči po stranách hlavy - široká báze ocasu - teplomilná ryba - živí se makrovegetací - do 40 cm, štěrbinová spodní ústa se zrohovatělou hranou, seškrabává řasy, v A jen 10-11 paprsků; střední úseky řek, ohrožená NEPŮVODNÍ (jižní Čína) hořavka hořká (duhová) (Rhodeus amarus) - do 9 cm, do 7 g, naše nejmenší ryba - vysoké tělo, tmavý pruh od ocasu - výrazný pohlavní dimorfismus - ostrakofilní druh, kladélko - stojaté a teplé pomalu tekoucí vody, ohrožený druh horavka P1010098kvalvyrez strevlicka střevlička východní (Pseudorasbora parva) - nepůvodní druh, rozšířený s násadou amura, nyní na celém území, ve slepých ramenech řek i rybnících - do 10 cm, široký ocasní násadec, zaoblené ploutve, svrchní ústa, na bocích tmavý pruh NEPŮVODNÍ (jv Asie)