Vědecká práce
ve fyziologii rostlin
Vít Gloser
Stručný obsah kurzu
 Zdroje vědeckých informací, jejich efektivní zpracování a
vyhledávání
 Vědecká typografie – zásady prezentace výsledků v
tabulkách a grafech
 Tvorba základních vědeckých sdělení – teorie i praxe
(Abstrakt, článek, poster, přednáška)
 Popularizace vědy a vědeckých výsledků
Zdroje vědeckých informací
 Odborné časopisy (klasické, online)
 Tematická čísla časopisů
 Monografie
 Učebnice
 Konferenční příspěvky
 Sborníky konferencí
 Tematické webové stránky
Efektivní práce s literaturou
 Dostupnost – co vyšlo ? Můžu si to přečíst? (informační zdroje)
 Organizace vlastní literatury – co mám, co jsem četl, co ještě
potřebuji? (databázové systémy)
 Získávání literatury (kontakty, knihovny, zdroje)
 Použití odkazů na literaturu (citování zdrojů)
Bibliografické programy
 Databáze umožňující organizaci základních údajů o
informačních zdrojích
 Umožňují vyhledávání, třídění, psaní poznámek, ukládání
fulltextu, formátované výstupy citací pro texty
 Starší programy – offline (ProCite, Reference Manager)
Novější též online EndNote, Zotero atd.
 MS Word – integrace s jinými programy + vlastní systém
Styly citování publikací
 Mohou se velmi lišit podle způsobu použití (článek, web,
přednáška atd.
 Citace v textu a v seznamu literatury různě podrobné
 Každý zdroj vlastní způsob citace
 Musí být v publikaci stylově jednotné
Příklady citování publikací
 Javot H, Maurel C. 2002. The Role of Aquaporins in Root
Water Uptake. Annals of Botany 90, 301-313.
 Forde BG, Clarkson DT. 1999. Nitrate and Ammonium
Nutrition of Plants: Physiological and Molecular
Perspectives. In: Advances in Botanical Research
Incorporating Advances in Plant Pathology Vol. 30., pp. 1-
90.
 Marschner H. 1995 Mineral Nutrition of Higher Plants.
Cambridge: Academic Press Ltd.
Domácí úkoly
 Seznámit se nejméně s jedním Bibliografickým programem
 Vložit do něj alespoň 10 citačních záznamů z literatury k závěrečné
práci
 Vygenerovat seznam literatury v jednotném citačním stylu
Získávání vědeckých informací
 Knihovny – elektronické katalogy
 Elektronické zdroje
 Knihovna Přf MU: http://knihovna.sci.muni.cz/eiz/?show=all&ADD=1
Citační databáze
 WEB of Science (http://apps.webofknowledge.com/)
 SCOPUS
 Biological abstracts
Získávání vědeckých informací
 Fulltextové zdroje
 Stránky časopisů nebo vydavatelství
 Springer
 Wiley
 Oxford Journals
 ScienceDirect (Elsevier)
 Stránky sdružených poskytovatelů
 JSTOR
 EBSCO
 ProQuest
Hodnocení kvality vědecké práce
 Hodně čtená a citovaná (jasná a kvantifikovatelné kritéria)
 Jak poznat kvalitní časopis ?
 Klasické x Open access
 Impakt faktor – průměrná citovanost článků
 Hodnocení mezi obory – klastry, percentily
 RIV body (finanční hodnocení vědecké práce v ČR)
Hodnocení kvality vědecké práce -
pracovníci
 celkový počet publikovaných prací (recenzované, impaktované, monografie)
 Citovanost (celkově, bez autocitací)
 H - index
Příklady údajů některých časopisů
IF rank RIV
Science 29 2/56
PNAS 11 4/56 100
New Phytologist 7,8 6/197 120
Journal of Experimental Botany 5,6 13/197 96
Annals of Botany 4,8 26/204 70
Biologia Plantarum 1,8 71/204 32
Plant Soil and Environment 1,3 31/81 29
Domácí úkoly
 Seznámit se s citační databází (WOS)
 Vyhledat, a uložit do osobní citační databáze alespoň 10 citačních
záznamů z literatury k závěrečné práci
 Vyhledat a stáhnout fulltext zajímavého článku pro další práci
Základy typografie-prezentace výsledků
 Tabulky
 Grafy
 Schémata
 Fotografie
Základy typografie - fotografie
 Dostatečné rozlišení a ostrost
 Dobrý kontrast
 Nezkreslené barvy
 Pozor na stíny, odlišení pozadí
 Mikrofotografie s měřítkem
 Výhodnější většinou zaměření na detail – vhodný výřez
Základy typografie – schémata
(flowchart, hypotetikogram atd.)
Základy typografie - tabulky
 Vhodné uspořádání (sloupce x řádky)
 Lepší srovnání mezi sloupci, logické pořadí zleva do prava
 Příliš velké nebo malé tabulky
 Zarovnání
 Čáry - ohraničení
 Pozice popisu, podrobnosti
 Počet desetinných míst – přesnost údajů
 Počet desetinných míst - jednotky
 Míra variability a statistika
Základy typografie - grafy
 Názornější než tabulka
 Zejména důležité pro závislosti a vztahy veličiny, trendy, změny v čase
 Základní typy grafů (bodový, liniový, sloupcový, koláčový, 3D)
 Tvar grafu
 Členění os, popisky
 Šrafování, čáry, body, barva ano či ne?
 Uspořádání více menších grafů do jednoho složeného
 Zahuštění informací v grafu
Závěrečné práce
 Bakalářská
 Diplomová
 Disertační
Bakalářská práce
 Bakalářka – literární rešerše, shrnutí aktuálních poznatků
 Práce s literaturou
 Přesné citování
 Jasný popis a orientace v tématu
 Formální zpracování většího textu
Diplomová práce
 Diplomka – kromě shrnutí poznatků také experimentální práce
 Většina výsledků (i méně povedené)
 Metodické kapitoly
 Možnost publikace části výsledků v časopisu
Disertační práce
 Disertace – soubor vlastních vědeckých výsledků na aktuální téma
 Mezinárodní úroveň
 Alespoň část výsledků publikována v mezinárodních časopisech
 Vývoj nových postupů, metod
 Spoluautoři, spolupráce
Vědecký článek
 Nejběžnější forma sdělování vědeckých informací
 Národní x mezinárodní časopisy
 Nerecenzované - recenzované - indexované - impaktované (IF – WOS)
 Jak zvolit vhodný časopis ?
 Jak poznat kvalitu časopisu ?
Struktura vědeckého článku
 Název
 Autoři
 Afiliace autorů (instituce,
kontakty)
 Abstrakt
 Klíčová slova
 Highlights (novinka!)
 Úvod
 Materiál a metody
 Výsledky
 Diskuse
 Poděkování
 Seznam literatury
 Přílohy
 Dodatky (Appendixy)
 Doplňková data (Supplemental
data)
Název
 Stručný, věcný a výstižný
 Konkrétní vyjádření (co, na čem)
 Raději vědecká jména organizmů
 Nepoužívat zkratky ( kromě obecných např. DNA)
Autoři a jejich afiliace
 Všichni kdo se významně podíleli by měli být uvedeni, přiměřený počet
 Dílčí spolupracovníci alespoň v poděkování
 Technici se většinou neuvádí
 Pořadí autorů – podle podílu na práci
 Odpovědný autor (corresponding author)
 Vědecké tituly se většinou neuvádí
 Adresy institucí pro všechny autory – důležité pro dělení peněz!
 Kontaktní údaje (poštovní adresa, e-mail, fax) alespoň pro odpovědného
autora
Abstrakt a klíčová slova
 Velmi důležitá část publikace! (Normální x Strukturovaný x Obrázkový)
 Přesný, výstižný a hutný (žádné zbytečné informace) max. 200-400 slov
 Vyhnout se zkratkám a citacím
 Jen to, co je v textu článku
 Klíčová slova - jiná než v názvu!
 Zpřesní vyhledávání
 Upozorní na vedlejší témata řešená v článku
Úvod
 Stručné vysvětlení řešené problematiky (Co řešíme?)
 Popis hranic poznaného, co jste chtěli zjistit a proč?
 Nepsat poznatky z učebnic!
 Cíle a/nebo hypotézy
 Naznačení co se v práci podařilo
 Nesmí být delší než diskuse
Materiál a metody
 Jasný a přehledný popis materiálu a všech experimentálních postupů
 Materiál s vědeckými názvy
 Popis lokalit úplný včetně GPS
 Přesný popis experimentů – možnost opakování
 Nové metody (např. analytické) – úplný popis
 Zavedené metody nebo modifikace – stručný popis nebo jen citace autorů
 Přístroje popsané s uvedením výrobce
 Chemikálie – výrobce, čistota
 Speciální reagencie – i šarže
Výsledky
 Přehledně shrnuté hlavní výsledky s jasnými podklady
 Většinou rozděleny do oddílů
 Tabulky, Grafy, schémata, fotografie atd.
 Komentář co bylo zjištěno, bez hodnocení významu
 Nevynechávat ani výsledky odporující hypotéze!
 Statistické hodnocení
Diskuse
 Myšlenkově navazuje na úvod
 Není opakování výsledků! Může být ale někdy spojeno…
 Diskutujeme pouze hlavní otázky a hypotézy
 Diskutujeme jen témata ke kterým přinášíme odpovědi a důkazy
 Diskuse má vést k jasným závěrům
 Samostatně se závěry většinou neuvádí – pokud není vyžadováno redakcí
 Často končí shrnující větou („Take home message“)
Poděkování (Acknowledgments)
 Spolupracovníkům
 Technikům
 Recenzentům
 Grantovým agenturám a nadacím
Citovaná literatura
 Musí být úplná
 Formát
 Pořadí
Dodatky a doplňková data
 Postupy výpočtu nebo vyhodnocení, matematické modely
 Podrobnější popis podmínek pokusů nebo postupů
 Méně významné (negativní) výsledky
 Fotografie
 Multimediální soubory – filmy, zvuky atd.
Plakátová sdělení (postery)
 Stručné grafické sdělení
 Umožňuje velké množství prezentujících
 Rychlé sdělování (1-2 min. na poster!)
 Často děleno do tematických sekcí
 Prezetační poster–sessions s autory
 Jednodušší pro začínající autory
Poster
 Název – výstižný, lákavý, stručný
 Text věcný (max. 1000 slov)
 Písmo dostatečně veliké – čitelné: název z 5 m, text z 1 m
 Více zaujme barevný, složený z různě velkých ploch
 Výrazné hypotézy a otázky, a také závěry
 Rozměry – na výšku, na šířku
 Materiály
 Malé kopie – „hand-outs“
Poster – hlavní chyby
 Dlouhý text
 Malé písmo
 Nepřehledné výsledky a závěry
 Improvizované rozvržení
 Důležité informace pod úrovní pasu čtenáře
Přednáška – hlavní doporučení
 Promyšlená struktura (úvod, stať, závěr) + časový plán
 Úvodní snímek s názvem a jménem přednášejícího (+ instituce, datum, akce)
 Jasné titulky u všech snímků
 Rozdělení na témata 3-5 snímků
 Ideálně 25-35 slov na snímek, 5-7 slov na řádek
 Srozumitelné fráze
 Obrázky, schémata, animace – zpestří, ale přiměřeně…
Přednáška – hlavní doporučení
 Druhý snímek – zaujmout, navodit téma či otázku k prezentaci
 Třetí snímek - struktura prezentace usnadní orientaci posluchačů
 Obrázky a grafy nejlépe barevné
 Složitost obrázků podle promítací plochy
 Jasné závěry, shrnutí
Přednáška – užitečné tipy
 Udržení pozornosti posluchačů – obrázky, otázky, vtipy
 Videa a speciální prezentační technika (epidiaskop, interaktivní tabule)
 Ověřit fungování prezentace s předstihem na místě
 Zálohy prezentace (flash, e-mail, PDF)
 Vyzkoušet si prezentaci několikrát nahlas
 Přednášet čelem k publiku, cca 120 slov za minutu
 Dodržet časový limit
 Diskuse po přednášce