HLÍSTICE II Podtřída: Adenophorea (Aphasmidea) •Řád: Enoplida –Nadčeleď: Trichuroidea (kapilárie) •Trichuris (Trichocephalus) trichiura - člověk •Trichuris ovis - ovce •Capillaria (Aonchotheca) philippinensis - člověk •Hepaticola (Capillaria, Calodium) hepatica – člověk •Trichinella spiralis - člověk •Trichinella nelsoni – lesní cyklus, tropy – Afrika, nízký IRK v prasatech i krysách, malá rezistence vůči mrazu •Trichinella nativa – polární oblasti, ruleni, nízký IRK v prasatech a krysách, vysoká rezistence vůči mrazu •Trichinella pseudospiralis – kosmopolitní, lesní cyklus, hlavně ptáci, nízký IRK v prasatech, vysoký v krysách, malá rezistence vůči mrazu •Trichinella britovi – mírné pásmo palearktu, nízký IRK v praseti i v kryse, nízká rezistence vůči mrazu • – • Trichuris (Trichocephalus) trichiura •Tlusté střevo člověka •Těžké průjmy •Vajíčko odolné, s 2 pólovými zátkami • Left: Egg of T. trichiura in an iodine-stained wet mount. Right: Egg of T. trichiura in an unstained wet mount. Center: Micrograph of an adult female Trichuris human whipworm that is approximately 4cm long. Trichuris (Trichocephalus) trichiura Trichuris (Trichocephalus) trichiura • Trichuris trichiura adult male Trichuris adult Trichuris trichiura Celkový pohled – přední konec těla Trichuris trichiura přední a zadní konec těla Trichuris trichiura spicule Trichuris trichiura anterior Trichuris trichiura • Life cycle of Trichuris trichiura Trichuris trichiura - vývoj •Nerozrýhované vajíčko odchází ze stolicí. V půdě vajíčko pokračuje ve vývoji a vznikají v něm nejdříve 2 buňky a pak pokračuje další rýhovaní. Celý embryonální vývoj ve vajíčku trvá 15 až 30 dnů. •Po pozření vajíčka (ruce kontaminované půdou nebo potrava) se z vajíčka líhne v tenkém střevě larva, která se dále vyvíjí až do dospělce žijícího v tlustém střevě. •Dospělí červi (cca 4 cm dlouzí) žijí ve slepém a tlustém střevě a jsou přední třetinou těla zanořeni do mukósy střeva. •Samička začíná ca 60 až 70 dní po infekci klást vajíčka, přičemž jedna naklade denně 3 000 až 20 000 vajíček. Délka jejího života je asi 1 rok. Trichuris trichiura Trichuris trichiura - vajíčka • Trichuris egg, iodine-stained wet mount Trichuris egg, unstained wet mount Trichuris egg Trichuris trichiura řez samičkou s vajíčky řez samečkem - - zadní konec těla se spikulou • cross-section of Trichuris Trichuris egg, H&E stained Cross section of male Trichuris trichiura in tissue Trichuris trichiura polymyariální svalové buňky silnostěnná kloaka jádro stichocytu Trichuris trichiura sectioned and stained with H&E Trichuris trichiura sectioned and stained with H&E Trichuris trichiura sectioned and stained with H&E Laboratorní diagnostika Capillaria (Aonchotheca) philippinensis •Capilariosa je parazitární onemocnění působené hlísticemi druhů: Capillaria hepatica a Capillaria philippinensis. •C. hepatica je přenášena výkaly napadených zvířat a může u nich způsobit hepatitidu. •C. philippinensis je přenášena polknutím malých sladkovodních ryb a způsobuje obvykle nevolnost. •Nákaza lidí capillariemi muže způsobit až smrt. Left: A C. philippinensis egg in an unstained wet mount of stool. Right: Longitudinal section of an adult of C. philippinensis from an intestinal biopsy specimen stained with hematoxylin and eosin (H&E). Capillaria philippinensis - vývoj • Life cycle of Capillaria philippinensis Capillaria philippinensis – vývoj •V typickém případě, je nerozrýhované vajíčko vyloučeno z člověka ze stolicí a ve vnějším prostředí prochází embryonálním vývojem. •Po jeho pozření sladkovodní rybou se líhnou larvy, penetrují střevo a migrují do tkání. Člověk se nakazí pozřením syrového nebo tepelně nedostatečně zpracovaného masa. Člověk je v tomto případě jediným hostitelem. •Dospělci Capillaria philippinensis (samci: 2.3 to 3.2 mm; samice: 2.5 to 4.3 mm) žjí v tenkém střevě člověka, kde se zavrtávají do střevní stěny (mucosa) a samičky zde kladou nerozrýhovaná vajíčka. •Některé z nich se však rýhují ještě ve střevě a vznikají zde larvy, které umožňují auto infekci. To vede k tzv hyperinfekcím (masový výskyt adultních cizopasníků). •Capillaria philippinesis je v současné době považována za cizopasníka rybožravých ptáků, kteří jsou zřejmě přirozeným definitivním hostitelem. • •Capillaria aerophila – dospělí červi žijí v epitelu tracheo-bronchialního traktu různých živočichů. Zde vznikají vajíčka, která jsou vykašlavána a pak polknuta a následně vyloučena ve výkalech, V půdě dochází k jejich rýhování. Pozřením zralých vajíček se cyklus zakončuje. Součástí cyklu jsou často transportní nebo parateničtí hostitelé. Capillaria philippinensis - vajíčka • Capillaria philippinensis egg Capillaria philippinensis egg Capillaria philippinensis parazit ve tkáni hostitele • Capillaria philippinensis adult Capillaria philippinensis adult Capillaria philippinensis adult Capillaria hepatica adult cross-section Capillaria hepatica adult cross-section Capillaria hepatica adult in liver tissue Hepaticola (Capillaria) hepatica •Další dva druhy rodu Capillaria parazitující u zvířat se mohou vyskytovat také u člověka. •Jsou to: C. hepatica působící u člověka tzv. jaterní capillariasu a C. aerophila, která u člověka působí tzv. plicní capillariasu. Hepaticola (Capillaria) hepatica • Life cycle of Capillaria hepatica Hepaticola (Capillaria) hepatica •Capillaria hepatica má přívý vovoj s účastí jednoho hostitele. Dospělí cizopasníci napadají játra svého hotitele ( obvykle jsou to hlodavci ale také prasata, šelmy a primáti vřetně člověka) a kladou zde do obklopujícího parenchymu stovky vajíček. •Vajíčka z hostitele nevycházejí ale hromadí se v játrech dokud živočich nezemře a nerozloží se nebo není pozřen predátorem. Takto pozřena vajíčka nejsou ještě rozrýhovaná a nejsou tedy infekční a odcházejí z tohoto predátora do vnějšího prostředí, kde pokračují ve svém vývoji. •Kanibalismus, hraje velkou roli při přenosu tohoto cizopasníka v populacích hlodavců. Vajíčka se ve vnějším prostředí rýhují a stávají se infekční. Za optimálních podmínek tento proces trvá cca 30 dnů. •Cyklus pokračuje, když jsou infekční vajíčka pozřena vhodným savcem. V jeho střevě se pak líhnou larvy, které migrují portální žílou do jater. Larvy za 4 týdny dospívají a kopulují. •Člověk je obvykle napaden, když spolkne vajíčko s kontaminovanou potravou, vodou nebo půdou. V člověku larvy příležitostně migrují do plic, ledvin a jiných orgánů. •Přítomnost vajíček C. hepatica v lidské stolici při rutinním vyšetření může naznačovat jen pasažování vajíček lidským tělem a ne přímo jeho infekci. Diagnoda u člověka je obvykle prokazovaná na základě nálezu dospělců a vajíček při biopsii a pitvě. • Capillaria hepatica eggs in liver tissue Capillaria hepatica eggs in liver tissue Capillaria hepatica eggs Capillaria hepatica eggs Capillaria hepatica vajíčka ve tkáních hostitele Center: Trichinella larva in muscle tissue from an Alaskan bear. Image photographed at 200x magnification. L/R: Pigs, feral hogs, cougars and black bears can all harbor Trichinella infection, although successful trichinae control programs by the U.S. pork industry have nearly eliminated the disease in domestic swine. •Trichinellosa, neboli také trichinosa je •způsobena pojídáním syrového nebo •nedovařeného masa zvířat infikovaného •larvami nematody rodu Trichinella. • •Infekce je běžná u divokých masožravců a •může se vyskytnout i u domácích prasat. Trichinella spiralis •Trichinella spiralis – svalovec stočený •Dospělci ve střevě savců (krysy, prasata, šelmy, člověk) •Kosmopolitní •Není příliš rezistentní k mrazu •Přenos potravou (vepřové maso, klobásky) •Nejčastěji napadeny krysy a potkani (vysoký index reprodukční kapacity – IRK v krysách i prasatech), prasata se nakazí zbytky masa, případně konzumací hlodavců •Původce závažného onemocnění – trichinóza nebo trichinelóza •U nás dnes vzácní (1954 – Smrdov u Pacova – 11 lidí napadeno, 3 zemřeli; 1998 – Slovensko, obec Valaska – asi 250 napadených) •Samci malí a vzácní •Larvy migrují krevním řečištěm do svaloviny – opouzdření – přežívají i několik let • • • Trichinella spiralis - morfologie Trichinella spiralis – řez cizopasníkem Trichinella spiralis - vývoj Trichinella spiralis - larvy • Life cycle of Trichinella species Trichinella spiralis - vývoj •V závislosti na použité klasifikaci rozlišujeme několik druhů rodu Trichinella: T. spiralis, T. pseudospiralis, T. nativa, T. murelli, T. nelsoni, T. britovi, T. papuae, and T. zimbabwensis, a všechny až na poslední, jsou známy jako cizopasník člověka. • •Dospělí cizopasníci a encystované larvy se vyvíjejí v jednom hostitelském obratlovci a napadený hostitel tak slouží jak definitivní tak i potenciální mezihostitel. •Druhý hostitel je však nezbytný pro pokračování cyklu Trichinella. Tzv. domestikovaný cyklus zahrnuje obvykle prase a antropofilní hlodavce ale i další domácí zvířata včetně koní mohou být zahrnuti do okruhu možných hostitelů. V případě tzv sylvatického cyklu je okruh hostitelů mnohem širší, ale živočichové nejčastěji spojováni s napadením člověka jsou medvěd, los a divoké prase. •Trichinelóza je vyvolána pozřením syrového nebo nedovařeného masa obsahujícího encystované larvy cizopasníka (vyjímku tvoři druhy T. pseudospiralis a T. papuae, které netvoří cysty). •Po vystavení účinku žaludečních kyselin a pepsinu se larvy uvolňují z cyst a invadují vnitřnosti a vyvíjejí se v dospelce. Samice dosahují až 2.2 mm délky, samici jsou menší jen 1.2 mm. •Délka vývoje v mukose útrob je asi 4 týdny. Po jednom týdnu samice produkují larvy, které migrují do kosterních svalů, kde se encystují. •Diagnosa je obvykle založena na klinických příznacích a je potrzena serologicky nebo nálezem encystovaných nebo neencystovaných larev ve vyšetřovaném mase. Trichinella spiralis Patologie a klinika Diseminace Lokalizace Organizace Invaze • Trichinella in tissue, stained with H&E Trichinella in tissue, stained with H&E Trichinella in tissue, stained with H&E Trichinella spiralis Cysty ve tkáních hostitele Trichinella larvae in pressed bear meat. • Trichinella larvae in pressed bear meat. liberated Trichinella larva liberated Trichinella larva Trichinella spiralis larvy encystované ve svalovině uvolněné larvy •Ancylostoma duodenale – měchovec dvanacterníkovitý •Podle odhadu je na světě napadeno 576-740 millionů lidí •Ancylostoma, Ascaris a Enterobius tvoří skupinu tzv. soil-transmitted helmintů •Dohromady představují původce nejmasovějeích inemocnění na světě. Left: Filariform (L3) hookworm larva in a wet mount. Right: Hookworm rhabditiform larva (wet preparation). Ancylostoma duodenale •Ancylostoma duodenale – měchovec dvanacterníkovitý •Cizopasník duodena člověka, primátů, prasat, koček •Včetně nákaz rodem Necator infikováno kolem 800 mil lidí •Teplejší oblasti, často v dolech nebo tunelech •Samec přes 1 cm, samice 2 cm •Vývoj přímý: rýhování vajíček v hlíně – rhabditoidní larva (1. stádium) – strongyloidní larva (2.st. dorylamoidní jícen) – invazní larva (3.st). •Nákaza pozřením larev v potravě nebo přímá penetrace pokožkou – cévním systémem (3. svlékání) – mízní uzliny – srdeční komora – malý oběh – plíce – průdušky – pharynx – střevo (dospívání) •Možnost kongenitální nákazy (placentou) •Důsledek sání krve anémie (blednička), enteritídy, hubnutí •Při migraci larev vyrážky a bronchopneumonie •Ancylostoma brasilisensis – Amerika •Necator americanus – latinská Amerika, Afrika, zavlečen do Asie, člověk, opice, rezervoárem pásovci • • • • Ancylostoma duodenale Původci omenocnění: Ancylostoma duodenale a Necator americanus • Ancylostoma duodenale a Necator americanus. představují druhy hlístic napadající člověka. Větší je skupina druhů napadajících zvířata a člověka (A. ceylanicum) nebo penetrujících lidskou pokožku a působících zdravotní problémy jako tzv. larva migrans. (cutaneous larva migrans), kteří se však v člověku dále nevyvíjejí (A. braziliense, A. caninum, Uncinaria stenocephala). • • Larvy Ancylostoma caninum larvae mohou příležitostně migrovat do střeva člověka a působit zde eosinofilní enteritídu. • • Larvy A. caninum mohou být také považovány za příčinu difúzní unilaterální subakutní neuroretinidy. Ancylostoma duodenale Ancylostoma duodenale Ancylostoma duodenale Ancylostoma duodenale • Life cycle of hookworm Ancylostoma duodenale a Necator americanus - vývoj •Vajíčka jsou vylučována se stolicí a za vhodných podmínek (vlhkost, teplota a zastínění) se z nich za 1 až 2 dny líhnou rhabditidní larvy, které se vyvíjejí ve výkalech/v půdě a po 5 až 10 dnech a dvou svlékáních se mění na larvy filariforní, které jsou infekční. •Tyto infeční larvy mohou při vhodných podmínkách přežívat 3 až 4 týdny. Při kontaktu s člověkem penetrují jeho pokožku a pronikají do cévního systému a nasledně do srdce a plic. •Zde penetrují plicní sklípky a pronikají do průdušek a odtud do hltanu a jsou poklnuty. Dostávají se do tlustého střeva, kde dospívají. Dospělí cizopasníci žijí v luminu tenkého střeva, kde se přichycují stěny střeva a živí se krví. Většina se nedožívá více než 1až dva roky, někteří se však doživají až několika let. •Některé larvy A. duodenale zůstavají po penetraci pokožky tzv. dormantní (ve střevě a ve svalech). Navíc je známo, že se může uskutečnit infekce A. duodenale také orální cestou a je znám přenos i mateřským mlékem. Druh N. americanus, však vždy vyžaduje fázi transpulmonární larvální migrace. Ancylostoma – Necator Ancylostoma - vajíčka • Hookworm egg, wet mount Hookworm egg, wet mount Hookworm egg, wet mount Ancylostoma – rhabditidní larva • Hookworm rhabditiform larva Hookworm rhabditiform larva Ancylostoma – filariformní larva • Hookworm filariform larva Hookworm filariform larva Ancylostoma caninum head Ancylostoma – ústní kapsula Ancylostoma duodenale head Necator americanus head Ancylostoma – řez cizopasníkem • Hookworm in tissue, stained with H&E Hookworm in tissue, stained with H&E Hookworm in tissue, stained with H&E Hlístice - larva migrans • Life Cycle of non-human hookworm species Cutaneous larval migrans - creeping eruption •Kožní migrující larva (cutaneous larval migrans) neboli tzv. creeping eruption je zoonotická infekce, kde Ancylostoma nevyužívá člověka jako definitivního hostitele a nejčastěji se objevuje u A. braziliense and A. caninum. • •Normálním DH těchto druhů jsou psi a kočky. Cyklus v DH je velmi podobný jako u druhů parazitujících v člověku. Vajíčka odcházejí s výkaly a za vhodných podmínek (vlhkost, teplota a stín) se za 1 až 2 dny líhnou larvy. • •Tyto rhabditidní larvy pokračují ve stolici/v půdě ve vývoji a za 5 až 10 dnů se vyvinou v tzv. filariforlmní larvy, které jsou infekční a které mohou za vhodných vnějších podmínek přežívat 3 až 4 týdny. • •Při kontaktu se zvířecím hostitelem, tyto larvy penetrují jeho pokožku a dostávají se do krve a s ní přes srdce do plic. Zde penetrují plicní sklípky a pronikají do hltanu a se po polknutí dostávají do střeva, kde dospívají. • •Dospělí cizopasníci žijí v luminu tenkého střeva, kde se přichycuji k jeho stěně. Některé z larev zůstanou ve tkáních a slouží jako zdroj infekce stěňat/koťat přes mléčnou žlázu případně přes placentu. • •Člověk je obvykle napaden filariformními larvami, které penetrují jeho pokožku. U většiny druhů larvy v člověku nedospívají a migrují v podkoží, nekdy až několik cm za den. Některé larvy mohou po ukončení migrace dokonce přežívat v hlubších vrstvách pokožky. Podkožní larva migrans Podtřída: Secernentea (Phasmida) •Řád: Ascaridida –Čeleď: Ascaridae •Ascaris lumbricoides - člověk •Toxocara canis •Toxocara cati •Neoascaris vitulorum •Parascaris equorum –Čeleď: Ascaridiidae •Ascaridia galli •Ascaridia columbae, A. compar, A. lineata –Čeleď: Anisakidae •Anisakis, Pseudoterranova •Porrocaecum, Contracaecum • • • • •Odhadem je napadeno cca 807 – 1, 221 mil. lidí, Ascaris lumbricoides je jednou z tzv. soil-transmitted helmintů. • •A. lumbricoides žije v tenkém střevě člověka a vajíčka jsou vylučována s výkaly.Vajíčka v půdě dozrávají a stávají se infekční. • •Člověk se nakazí pozřením kontaminované potravy (zelenina, ovoce), také špinavé ruce (hlína). • •Rozšíření A. lumbricoides je celosvětové. • • Left/Right: Fertilized eggs of A. lumbricoides in unstained wet mounts of stool. Center: Adult female A. lumbricoides. Ascaris lumbricoides •Ascaris lumbricoides – škrkavka dětská •Charakteristika: •Cizopasník člověka •Až 1 miliarda lidí napadena •Onemocnění typiské pro špatné hygienické podmínky •Vývoj: •Nerozrýhované, velmi odolné vajíčko s exkrementy do vnějšího prostředí •Embryonální vývoj 3 týdny (28oC) – larva 1. stádia •Svlékání ve vajíčku – larva 2. stádia (invazní) - někdy uváděno i druhé svlékání ve vajíčku •Nákaza pozřením vajíček ( kontaminovaná potrava) •Uvolnění larvy ve střevě – portální žíla – játra – srdce – plíce (2. svlékání, dospívání) •Migrace v definitivním hostiteli nahrazuje část cyklu v půdě nebo v mezihostiteli •Prepatentní perioda – asi 3 týdny • • • • • Ascaris lumbricoides Ascaris lumbricoides • Adult Ascaris lumbricoides Adult Ascaris lumbricoides Ascaris lumbricoides mouthparts Posterior end of male Ascaris lumbricoides Ascaris lumbricoides • Life cycle of Ascaris lumbricoides Ascaris lumbricoides - vývoj •Dospělí cizopasníci žijí v luminu tenkého střeva. Samička produkuje až 200 000 vajíček za den, která odcházejí s výkaly. • •Neoplozené (nerozrýhované) vajíčko může být polknuto, ale není infekční. Oplozené vajíčko se rýhuje a stává se infekční po cca 18 dnech až několika týdnech v závislosti na podmínkách prostředí (optimum: vlhko, teplo, stín). • •Po polknutí infekčního vajíčka se uvolňuje larva a napadá střevní mukósu a proniká do portálního oběhu a s krví do plic. • •Larvy se v plicích vyvíjejí (po 10 až 14 dnech) a penetrují stenu plicních sklípků a postupují průduškami do hltanu, kde jsou polknuty a vrací se do střeva. • •Po dosažení tenkého střeva dospívají a za 2 až 3 měsíce po polknutí vajíčka pohlavně dospívají a kladou vajíčka: délka života dospělé škrkavky je 1 až 2. Ascaris – vajíčka nerýhující se • Ascaris lumbricoides unfertilized egg Ascaris lumbricoides unfertilized decorticated egg Ascaris lumbricoides unfertilized decorticated egg Ascaris – vajíčka rýhující se Ascaris lumbricoides fertile egg Ascaris lumbricoides fertile egg Ascaris lumbricoides fertile egg Ascaris – vajíčka líhnoucí se L1 • A. lumbricoides with larva inside the egg A. lumbricoides larva hatching from an egg Ascaris lumbricoides Ascaris lumbricoides •Klinické příznaky •Plicní fáze – verminózní bronchopneumonie - horečky, tvorba hlenu •Střevní fáze – projevy závislé na počtu hlístic – eosinofilie, enteritída, otoky, erytémy, křeče, pseudoepileptické záchvaty, záněty v trubicovitých orgánech – slinivka, výjimečně neprůchodnost střev • • Ascaris – vajíčka v plicích • Eggs of Ascaris lumbricoides in tissue Eggs of Ascaris lumbricoides in tissue Larvae of Ascaris lumbricoides in lung tissue Ascaris – řez cizopasníkem Cross-section of female Ascaris lumbricoides Cross-section of the cuticle of Ascaris •Anisakiosa je parazitární onemocnění působené cizopasníky druhů Anisakis simplex a Pseudoterranova decipiens, kteří mohou invadovat stěnu žaludku a střevo člověka. • •Přenos nastává, když je pozřena infekční larva pocházející z ryby, kterou člověk pozře syrovou, nebo tepelně nedostatečně zpracovanou. • •V některých případech je možné larvy odstraňovat pomocí endoskopie nebo chirurgicky. Left: Coiled worms in fresh, never frozen, fillet of cod. Center: L3 larva of an anisakid worm. Right: A group of Herring caught at sea. Ingesting infected fish that are raw or undercooked can lead to Anisakiasis. • Life cycle of A. simplex or P. decipiens •Dospělci Anisakis simplex nebo Pseudoterranova decipiens žijí v žaludku a mořských savců, kde jsou ve shlucích zanořeni do mukósy. •Nezralá vajíčka produkovaná samičkami odcházejí s výkaly mořských savců. Ve vodě vajíčka dozrávají a vyvíjí se v nich první larvální stádium. Larvy se svlékají a mění na L2, která se líhne a stává se volně plovoucí ve vodě. •Tyto volné larvy jsou pozřeny korýši, kde se vyvíjí v L3, která je infekční pro ryby a hlavonožce. Larvy migrují ze střeva do břišní dutiny, kde narůstají do délky 3 cm. •Po úhynu hostitelské ryby tyto larvy migrují do svalů a díky predaci se přenášejí z ryby na rybu. •Ryby a hlavonožci tak udržují L3 v invaze schopném stavu pro člověka mořské savce. Pokud je ryba nebo hlavonožec pozřena mořským savcem, larvy se dvakrát svlékají a vyvíjejí se v dospělou hlístici. Dospěli cizopasníci pak produkují vajíčka, která z těchto mořských savců odcházejí. •Člověk se nakazí pozřením syrového nebo nedovařeného rybího masa. Po poklnutí larvy anisakidů penetrují žaludeční a mořskou mukósu a působí akisakósu. • Anisakis simplex a Pseudoterranova decipiens Anisakis simplex • whole anasakid whole Pseudoterranova Pseudoterranova decipiens • Pseudoterranova sp. anterior Pseudoterranova sp. anterior Pseudoterranova sp. cecum Pseudoterranova sp. posterior Pseudoterranova sp. cross-section Cross-section of Anisakis species Pseudoterranova decipiens • Příčný řez cizopasníkem při zvětšení: • • 50x 200x 400x • anisakid larva in tissue anisakid larva in tissue anisakid larva in tissue •