Vegetace České republiky 1. Úvod, verze 18. 2. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU • Fytocenologie jako vědní obor • Přírodní poměry, flóra a historie přírody ČR a jejich vliv na vegetaci • Lesní vegetace • Alpínská a subalpínská vegetace • Pionýrská vegetace • Vodní a mokřadní vegetace • Prameništní a rašeliništní vegetace • Travinná a keříčková vegetace • Antropogenní vegetace Obsah Fytocenologie jako vědní obor Josias Braun-Blanquet (1884-1980) švýcarský rostlinný ekolog Kniha „Pflanzensoziologie” (1928) (německy „Rostlinná sociologie“) Zürich-Montpellier School Sigmatist phytosociology Braun-Blanquet approach Historické kořeny fytocenologie Fytocenologie jako vědní obor Historické kořeny fytocenologie Reinhold Tüxen (1899-1980) německý rostlinný ekolog Internationale Vereinigung für Vegetationskunde (IAVS – International Association for Vegetation Science) Symposia ve Stolzenau a Rinteln v 60.-70. letech Fytocenologie jako vědní obor European Vegetation Survey • pracovní skupina IAVS • založena 1992 • www.euroveg.org John Rodwell Ladislav Mucina Alessandro Pignatti Fytocenologie jako vědní obor Fytocenologie jako vědní obor European Vegetation Survey • Seznam evropských vegetačních jednotek do úrovně svazů (Rodwell et al. 2002) • Revidovaná verze je v přípravě (Mucina et al. 2016, "EuroVegChecklist") • Databáze fytocenologických snímků European Vegetation Archive, v únoru 2016 asi 1,2 milionu snímků euroveg.org/eva-database Fytocenologie v České republice Jaromír Klika (1888–1957) Alois Zlatník (1902–1977) František Schustler (1893–1925) Rudolf Mikyška (1901–1970) Fytocenologie v České republice Průkopníci F. Schustler A. Zlatník Fytocenologie v České republice První fytocenologické snímky: 20. léta Prof. Jaromír Klika, čtyři vydání (1941, 1944, 1948, 1955) Jaromír Klika Emil Hadač Fytocenologie v České republice První přehledy vegetačních jednotek Moravec et al. (1983, 1995) do úrovně asociací Holub, Hejný, Moravec & Neuhäusl (1967) do úrovně svazů Moravec (ed.) (1998–2003, 4 svazky, nedokončeno) do úrovně subasociací, podrobné popisy Dr. Jaroslav Moravec (1929–2006) Fytocenologie v České republice Přehledy vegetačních jednotek druhé generace Mikyška et al. (1968-1972) • rekonstruovaná přirozená vegetace • měřítko 1 : 200 000 • hrubší mapovací jednotky Neuhäuslová et al. (1997-1998) • potenciální přirozená vegetace • měřítko 1 : 500 000 • jemnější mapovací jednotky Fytocenologie v České republice Vegetační mapy České republiky Dr. Robert Neuhäusl (1930–1991) zahájil a na začátku vedl projekt vegetační mapy Evropy (Bohn et al. 2000-2004) Fytocenologie v České republice Mezinárodní přínos české fytocenologie Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury (ICPN) inicioval J. Moravec, vyšla zatím vydání: 1976, 1986, 2000 Fytocenologie v České republice Dr. Jaroslav Moravec (1929–2006) Mezinárodní přínos české fytocenologie Česká národní fytocenogická databáze Počty snímků z různých let (leden 2012) Rok Početsnímků • Založena 1996 • Program TURBOVEG • Koordinace PřF MU • Dnes asi 103 tis. snímků • Období 1922–současnost 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 Fytocenologie v České republice Počty snímků z různých fytocenologických tříd (leden 2012) 1 Querco-Fagetea 2 Molinio-Arrhenatheretea 3 Phragmito-Magno-Caricetea 4 Festuco-Brometea 5 Galio-Urticetea 6 Chenopodietea 7 Scheuchzerio-Caricetea nigrae 8 Potametea 9 Plantaginetea majoris 10 Vaccinio-Piceetea 11 Secalietea 12 Nardo-Callunetea 13 Lemnetea 14 Bidentetea tripartitae 15 Sedo-Scleranthetea 16 Isoëto-Nano-Juncetea 17 Oxycocco-Sphagnetea 18 Epilobietea angustifolii 19 Artemisietea vulgaris 20 Mulgedio-Aconitetea 21 Ostatní třídy 22 Nezařazené snímky Fytocenologické třídy Početsnímků 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Fytocenologie v České republice Česká národní fytocenogická databáze Počty snímků z různých oblastí v databázi Fytocenologie v České republice Česká národní fytocenogická databáze Počet fytocenologických snímků v databázi European Vegetation Archive na jednotku plochy Viz také Global Index of Vegetation-plot Databases (GIVD) http://www.givd.info/ Fytocenologie v České republice Česká národní fytocenogická databáze Chytrý et al. 2016, Applied Vegetation Science Monografie Vegetace České republiky • Revize všech vegetačních jednotek uváděných z ČR • Formální definice všech asociací • Program JUICE • Čtyři díly (2007, 2009, 2011, 2013) Lesní a křovinná vegetace Fytocenologie v České republice Flora and Vegetation of the Czech Republic (2017) Fytocenologie v České republice Aplikace fytocenologie Inventarizace biotopů pro ochranu přírody • Směrnice o stanovištích (92/43/EEC) • Soustava chráněných území Natura 2000 • Typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství, z nich některá jsou tzv. prioritní stanoviště www.eea.europa.eu Aplikace fytocenologie • 1. vydání 2001, 2. vydání 2010 • V ČR identifikováno 60 typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000, z toho 19 typů prioritních stanovišť • Celoplošné mapování biotopů ČR v měřítku 1 : 10 000 (2001–2004) • Aktualizace mapování (2006– dosud) Fytocenologie v České republice Katalog biotopů České republiky Mapování biotopů pro projekt Natura 2000 v ČR Fytocenologie v České republice Fytocenologické jednotky a nomenklatura Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury (ICPN) Fytocenologické jednotky a nomenklatura Základní principy • princip priority – platné je nejstarší jméno vyhovující pravidlům • jméno je založeno na originální diagnóze • asociace – fytocenologické snímky (do roku 1978 i tabulka konstance druhů) • vyšší syntaxon – platně popsané syntaxony nejblíže nižšího hlavního ranku • od roku 1979 musí mít jméno stanoveno nomenklatorický typ (jeden fytocenologický snímek nebo jeden syntaxon nejblíže nižšího hlavního ranku) Fytocenologické jednotky a nomenklatura Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury (ICPN) Rank Koncovka Příklad (bez autorské citace) Třída -etea Koelerio-Corynephoretea Podtřída -enea Koelerio-Corynephorenea Řád -etalia Phragmitetalia australis Podřád -enalia Oenanthenalia aquaticae Svaz -ion Fagion sylvaticae Podsvaz -enion Cephalanthero-Fagenion Asociace -etum Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis Subasociace -etosum nebo “typicum” nebo “inops” Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis cladonietosum Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis typicum Hierarchie vegetačních jednotek (syntaxonů) Fytocenologické jednotky a nomenklatura Třída: Loiseleurio-Vaccinietea Eggler ex Schubert 1960 Řád: Rhododendro-Vaccinietalia Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926 Svaz: Loiseleurio procumbentis-Vaccinion Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926 Asociace: Junco trifidi-Empetretum hermaphroditi Šmarda 1950 Třída: Juncetea trifidi Hadač in Klika et Hadač 1944 Řád: Caricetalia curvulae Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926 Svaz: Juncion trifidi Krajina 1933 Asociace: Cetrario-Festucetum supinae Jeník 1961 Svaz: Nardo strictae-Caricion bigelowii Nordhagen 1943 Asociace: Carici bigelowii-Nardetum strictae (Zlatník 1928) Jeník 1961 Fytocenologické jednotky a nomenklatura Hierarchie vegetačních jednotek: příklady 1. deklinace (přídavná jména ženského rodu) koncovka 1. pádu –a se mění na koncovku 2. pádu –ae Molinia arundinacea, Quercus petraea => Molinio arundinaceae-Quercetum petraeae 2. deklinace (přídavná jména mužského a středního rodu) koncovka 1. pádu mužského rodu –us nebo –er a koncovka 1. pádu středního rodu –um se mění na koncovku 2. pádu –i Petasites hybridus => Petasition hybridi Sedum album, Allium montanum => Sedo albi-Allietum montani 3. deklinace a druhý stupeň • přídavná jména trojvýchodná (m: acris, ž: acer, s: acre) • přídavná jména dvojvýchodná (m+ž: pratensis, s: pratense) • přídavná jména jednovýchodná (m+ž+s: natans) - koncovky se mění na koncovku 2. pádu –is Ranunculus repens, Alopecurus pratensis => Ranunculo repentis-Alopecuretum pratensis Druhý stupeň koncovka 1. pádu mužského a ženského rodu –ior a koncovka 1. pádu středního rodu – ius se mění na –ioris Arrhenatherum elatius => Arrhenatheretum elatioris Jména řeckého původu se však skloňují jinak a existují i výjimky v latině Druhé pády latinských přídavných jmen Fytocenologické jednotky a nomenklatura Pomůcka: Appendix Kódu Druhé pády latinských přídavných jmen Fytocenologické jednotky a nomenklatura Přírodní poměry České republiky a jejich vliv na vegetaci Typy geologického podloží Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba Starohory a prvohory: magmatity a metamorfity Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba Křídové sedimenty Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba Třetihorní vulkanity Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba Karpatský flyš Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba Mladší třetihory a čtvrtohory Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba třetihorní vápence a vápnité sedimenty křídové vápence, jílovce a slínovce předprvohorní, prvohorní a jurské vápence a mramory hadce Vápence a hadce Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká geologická služba Pískovcová skalní města a písčiny Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci pískovcová skalní města písčiny Chytrý 2012, Preslia Český ráj: Hrubá skála Hluboká říční údolí Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Chytrý 2012, Preslia Údolí Dyje u Vranova n. D. Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Roční průměrné teploty Zdroj dat: Tolasz et al. 2007, Atlas podnebí Česka Roční srážkové úhrny Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Tolasz et al. 2007, Atlas podnebí Česka Půdní typy Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Česká zemědělská univerzita Fytogeografické členění Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Zdroj dat: Skalický 1988, in Květena České socialistické republiky 1 Biomy Přírodní poměry ČR a jejich vliv na vegetaci Chytrý 2012, Preslia opadavý listnatý les lesostep horská (smrková) tajga nížinná (borová) tajga tundra Florogeneze: migrační cesty rostlin Ponticko-panonský element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1990, Fytokartografické syntézy Ponticko-panonský element Hesperis tristis Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1998, Phytocartographical syntheses Ponticko-panonský element Chamaecytisus austriacus Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Ponticko-panonský element Carex humilis Migrační cesty rostlin Rhónsko-rýnský element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Rhónsko-rýnský element Anthericum liliago Migrační cesty rostlin Atlantský element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1998, Phytocartographical syntheses Atlantský element Lathyrus linifolius Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1990, Fytokartografické syntézy Atlantský element Teesdalia nudicaulis Migrační cesty rostlin Karpatský element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Karpatský element Dentaria glandulosa Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Karpatský element Veratrum album subsp. lobelianum Migrační cesty rostlin Alpský element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Alpský element Veratrum album subsp. album Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Alpský element Soldanella montana Migrační cesty rostlin Migrační cesty rostlin Illyrsko-norický element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Illyrsko-norický element Euphorbia amygdaloides Migrační cesty rostlin Arktický a subarktický element Migrační cesty rostlin Zdroj dat: Slavík 1988, Fytokartografické syntézy Arktický a subarktický element Veratrum album subsp. album Migrační cesty rostlin Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Maximální rozsah pleistocenního zalednění Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Evropa za posledního glaciálního maxima (LGM) Diercke Weltatlas 1997 Vývoj české vegetace od posledního glaciálu staršídryas gravettien GISP2δ18O(‰) interstadiál mladšídryas pozdní glaciál (tardiglaciál) LGM vrcholný glaciál (pleniglaciál) Grootes & Stuiver 1997, Journal of Geophysical Research 102: 26455–26470 Historické teplotní oscilace rekonstrukce podle obsahu izotopu 18O ve vrtu v grónském ledovci Vývoj české vegetace od posledního glaciálu staršídryas Bulhary (Rybníčková & Rybníček 1991) 26 tis. 14C let BP Larix, Pinus cembra, P. sylvestris, Betula pendula t., B. nana, Picea, Alnus, Juniperus, Artemisia, Chenopodiaceae Praha-Podbaba (Jankovská & Pokorný 2008) 31 tis. 14C let BP Pinus sylvestris, Larix, Picea, Gramineae, Artemisia Doklady o vegetaci vrcholného glaciálu Pylová data z doby před LGM Jablůnka (Jankovská & Pokorný 2008) 45 tis. 14C let BP Larix, Pinus cembra, P. sylvestris, Betula pendula, B. nana, Picea, Alnus Vzácně také: Abies, Acer, Corylus, Quercus, Tilia, Ulmus Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Bohunice Doklady o vegetaci vrcholného glaciálu Uhlíky v archeologických nalezištích z doby před LGM Stránská skála Dolní Věstonice Pavlov Slavíková-Veselá 1950 Svoboda & Svoboda 1985 Opravil 1994 Damblon et al. 1996 Damblon 1997 Musil 2003 Willis & van Andel 2004 44–28 tis. kal. let BP Pinus sylvestris, P. cembra, P. mugo, Picea, Larix, Juniperus, Alnus, Salix, Sorbus aucuparia vzácně také: Abies, Corylus, Fagus, Fraxinus, Quercus, Ulmus Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Moderní analogie na jižní Sibiři Altaj, Kurajská step Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Moderní analogie na jižní Sibiři Altaj, Kurajská stepAltaj, Zajsaňskaja Jelaň Altaj, Kurajská step Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Poslední glaciální maximum (ca 22-16,5 tis. kal. let BP) Altaj, Kurajská stepAltaj, Zajsaňskaja Jelaň Altaj, Kurajská stepTundra s trpasličí břízou (Betula rotundifolia) Druhově bohatá step Altaj, Bol’šoj Akturu Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Poslední glaciální maximum (ca 22-16,5 tis. kal. let BP) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Tzedakis et al. 2013, Trends Ecol. Evol. Pozdní glaciál (ca 16,5–11,6 tis. kal. let BP) 10 500 BP 17 500 BP Kuneš et al. 2008, Journal of Biogeography Hojné pylové typy Pinus sylvestris Betula pendula Picea abies Pinus cembra Betula nana Juniperus Salix Artemisia Chenopodiaceae Ephedra Gramineae Helianthemum Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Pozdní glaciál (ca 16,5–11,6 tis. kal. let BP) Světlý březový bor u Novosibirsku: možná analogie naší pozdně glaciální vegetace Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Pokorný 2011, Neklidné časy pleistocénholocén Holocén (od 11,6 tis. kal. let BP po dnešek) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Stratigrafie holocénu Pokorný 2011, Neklidné časy Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Firbas 1949 (pyl) Ložek 1973 (sedimenty, měkkýši) preboreál preboreál boreál boreál atlantik atlantik epiatlantik subboreál subboreál subatlantik subatlantik dnešek (1950) 11 600 kal. BP archeologie mezolit neolit eneolit doba bronzová novo-, středověk, d. římská, železná Stratigrafie holocénu Vývoj české vegetace od posledního glaciálu • archeologicky mezolit • na začátku velmi rychlé oteplení • zpočátku šíření Betula pendula a Pinus sylvestris na úkor stepo- tundry • následuje šíření Corylus avellana (snad i vlivem člověka) • v říčních nivách se šíří Alnus • v nížinách se začínají šířit Acer, Fraxinus, Quercus, Tilia a Ulmus • v vyšších polohách začíná šíření Picea abies • struktura krajinné mozaiky se přepíná z otevřené krajiny s ostrůvky lesa na lesnatou krajinu s ostrůvky bezlesí • bezlesí lokálně udržují mezolitičtí lovci a sběrači (vypalování), velcí herbivoři, bobři, ale také sucho Preboreál a boreál (ca 11,6–8 tis. kal. let BP) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Náhlý nástup lísky v pylových diagramech Kuneš et al. 2008, Vegetation History and Archaeobotany Preboreál a boreál (ca 11,6–8 tis. kal. let BP) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Preboreál a boreál (ca 11,6–8 tis. kal. let BP) krajina konce pleistocénu krajina boreálu Jihosibiřská analogie raně holocénní změny krajinné struktury (Altaj, Západní Sajan) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu • končí mezolit, před 7,5 tis. let začíná neolit (lineární keramika) • teplo (snad o 2–3 °C víc než dnes) a větší srážky (podle sedimentace travertinů a tvorby pěnitce v jeskyních) • v nížinách a pahorkatinách "smíšené doubravy" (Quercetum mixtum, Eichenmischwald: EMW): doubravy a lesy s Acer, Fraxinus, Tilia, Ulmus • ve středních nadmořských výškách lesy s Acer, Fraxinus, Ulmus, vzácně se začíná objevovat Fagus sylvatica a Abies alba • v 800–1400 m n. m. smrčiny • v Krkonoších nad horní hranicí lesa stupeň s Pinus mugo (v Hrubém Jeseníku jen výrazné zastoupení Corylus avellana) • v nejvyšších částech hor se zachovaly malé plochy alpínské tundry • stepní otázka Atlantik (ca 8–4,5 tis. kal. let BP) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Quercetum mixtum: smíšené doubravy Jižní Ural: les s Quercus robur les s Acer platanoides a Tilia cordata Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Atlantik (ca 8–4,5 tis. kal. let BP) Ve prospěch přežití stepí svědčí: • bohatá stepní flóra • izolovaný výskyt kontinentálních stepních druhů daleko od souvislého areálu (např. Helictotrichon desertorum) • velký podíl pylu trav v nížinách ve středním holocénu • souvislý fosilní záznam stepních druhů měkkýšů ve středním Poohří a na jižní Moravě • přítomnost mezolitických lovců a sběračů a herbivorů • některé klimatické modely nepředpokládají větší srážky v atlantiku • analogie s kontinentální expoziční lesostepí • rychlý příchod neolitiků (osídlovali bezlesé plochy v krajině) Atlantik (ca 8–4,5 tis. kal. let BP) Stepní otázka: Přežily stepi období od začátku klimatického optima do příchodu neolitického zemědělství? Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Jižní Ural: expoziční lesostep Atlantik (ca 8–4,5 tis. kal. let BP) Stepní otázka: Přežily stepi období od začátku klimatického optima do příchodu neolitického zemědělství? Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Kuneš et al. 2015, Quaternary Science Reviews Pylový diagram Vracov (Hodonínsko) • závěr eneolitu, doba bronzová a začátek doby železné (Halstatt) • husté lidské osídlení, mj. i v západních a jižních Čechách (Chebsko, Plzeňsko, Strakonicko a Písecko) • asi chladněji než v atlantiku, v druhé polovině výraznější sucho (rozšíření pastvy) • v nížinách se začíná šířit Carpinus betulus (od severovýchodu), pomáhá mu narušování lesa člověkem (dobrá vegetativní regenerace) • ve středních a vyšších výškách se silně šíří Fagus sylvatica a Abies alba (šíření jedle napomáhá člověk lesní pastvou a hrabáním steliva); oba druhy pronikají i do nížin • horské smrčiny se mění v smrko-jedlo-bučiny, čisté smrčiny se zachovávají jen v nejvyšších polohách • zanikají "smíšené doubravy": vznikají z nich habřiny, bučiny a jedliny (uchovávají se jen relikty na suťových svazích a v roklích) • zánik "smíšených doubrav" doprovází acidifikace krajiny (tzv. lužická katastrofa) Subboreál (ca 4,5–2,5 tis. kal. let BP) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Antropogenní šíření jedle Rybníček & Rybníčková 1978, Vegetatio Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Subboreál (ca 4,5–2,5 tis. kal. let BP) Bayerischer Wald: zmlazení jedle v kančím výběhu a výběh vysoké zvěře Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Subboreál (ca 4,5–2,5 tis. kal. let BP) Antropogenní šíření jedle Subboreál (ca 4,5–2,5 tis. kal. let BP) Zánik smíšených doubrav Pokorný & Kuneš 2005, Ferrantia Anenské údolí, Teplické skály: možná přirozený proces 2145 14C BP 4079 14C BP Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Pokorný 2005, Preslia; Pokorný & Kuneš 2005, Ferrantia Tišice, Polabí: asi antropogenní proces 2671 14C BP 4241 14C BP Vývoj české vegetace od posledního glaciálu Subboreál (ca 4,5–2,5 tis. kal. let BP) Zánik smíšených doubrav • mladší doba železná (laténská), doba římská, stěhování národů, středověk, novověk • ústup osídlení v době římské a zejména během stěhování národů, obnova ve středověku • klima podobné dnešnímu, existují však fluktuace ("malá doba ledová") • v nížinách převládá Carpinus betulus (šíření podporuje člověk narušováním lesů) a Quercus • ve středních nadmořských výškách převládá Fagus sylvatica a Abies alba • v horách převládá Picea abies spolu s bukem a jedlí, smrk se však roztroušeně vyskytuje i v nížinách • vrcholně středověká kolonizace vyšších poloh (13.–14. stol.), v Karpatech valašská kolonizace v 16.–17. stol. • lesnatost klesá z 80 % v 10. stol. na 30–40 % v 15. stol. • maximum odlesnění v 18. století (patent Marie Terezie k ochraně lesa) Subatlantik (ca 2,5 tis. kal. let BP až dnešek) Vývoj české vegetace od posledního glaciálu