Vegetace České republiky 3. Alpínská vegetace nad lesní hranicí, verze 2014-03-24 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU Krkonoše (1602 m) Králický Sněžník (1423 m) Hrubý Jeseník (1492 m) Gr. Arber (1457 m) Alpínská vegetace nad horní hranicí lesa • pouze ve vysokých sudetských pohořích • na Šumavě jen na bavorské straně 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 Nadmořskávýška(m) 1456 1244 1126 1115 1424 1126 1492 1323 1602 Šumava Krušné Jizerské Krkonoše Orlické Králický Rychlebské Hrubý Moravskoslezské Sněžník Jeseník Beskydy jihozápad severozápad sever severovýchod alpínské trávníky (subalpínský až alpínský stupeň) kosodřevina (subalpínský stupeň) smrčiny (supramontánní stupeň) smrko-jedlo-bukové lesy (montánní stupeň) Vegetační stupně nejvyšších českých pohoří Alpínská vegetace nad horní hranicí lesa Chytrý 2012, Preslia Parkovitá lesní hranice • Krkonoše – průměrně v 1250 m n. m., vzácně v 1370 m, přítomna Pinus mugo • Hrubý Jeseník a Králický Sněžník – kolem 1300 m, Pinus mugo chybí • Grosser Arber – kolem 1400 m, přítomna Pinus mugo • dnes je parkovitá hranice zpravidla snížená vlivem pastvy Sevřená lesní hranice • v sudetských karech • klesá až do 1050–1100 m • tvoří ji smrk, v nižších polohách i buk, někdy přechod s Betula carpatica, Salix silesiaca, Acer pseudoplatanus Horní hranice lesa Horní hranice lesa Krkonoše, Pančavská louka Parkovitá lesní hranice v Krkonoších Horní hranice lesa Králický Sněžník, závěr Kotliny Moravy Parkovitá lesní hranice na Králickém Sněžníku Horní hranice lesa Sevřená lesní hranice v Krkonoších Kotelní jámy Treml et al. 2008, Biologia Horní hranice lesa Lesní hranice v Krkonoších a Hrubém Jeseníku Štursa 1999 Výškové stupně Krkonoš • alpínský • subalpínský • montánní • submontánní Subalpínský a alpínský stupeň Lokvenc 1995 Původní rozsah bezlesí ve Východních Krkonoších Subalpínský a alpínský stupeň Lokvenc 1995 Původní rozsah bezlesí v Západních Krkonoších Subalpínský a alpínský stupeň Subalpínský stupeň v Krkonoších Subalpínský a alpínský stupeň Západní Krkonoše, Kotel Alpínský stupeň v Krkonoších Východní Krkonoše, Sněžka Subalpínský a alpínský stupeň V karech je výrazně větší diverzita druhů a vegetačních typů než v ostatních částech pohoří (tzv. zahrádky) Floristické elementy • Alpínské a subalpínské druhy: Anemone narcissiflora, Saxifraga oppositifolia, Salix lapponum, Aster alpinus • Druhy listnatého lesa: Asarum europaeum, Hepatica nobilis, Melica nutans, Corylus avellana, Tilia platyphyllos • Druhy vlhkých luk nižších poloh: Phragmites australis, Phalaris arundinacea, Scirpus sylvaticus, Cirsium oleraceum • Druhy teplomilných doubrav a suchých trávníků: Dianthus carthusianorum, Prunella grandiflora, Vincetoxicum hirundinaria Fenomén sudetských karů Sudetské kary Západní Krkonoše, Kotelní jámy Krkonoše: Sněžné jámy, Labský důl, Kotelní jámy, Jámy Rybníků, Melzerova jáma, Úpská jáma s Rudníkem, Studniční jámy s Čertovými roklemi, Rýchory Hrubý Jeseník: Velká, Malá a Sněžná kotlina Králický Sněžník: Kotlina Moravy Hlavní kary Sudetské kary Správa KRNAP 1997 Sudetské kary Správa KRNAP 1997 Sudetské kary • Heterogenita stanovišť • Disturbance padajícími lavinami • Výchozy minerálně bohatých hornin (jen v některých karech) • Malá Sněžná jáma – čedič • Čertovy rokle – porfyrit • Rýchory – krystalický vápenec • Anemo-orografické systémy Příčiny vysoké biodiverzity karů Sudetské kary Štursa 1999 Laviny v karech Štursa 1999 Foto Š. Králová Sudetské kary Lavinová dráha v Kotelních jámách Sudetské kary Štursa 1999 Anemo-orografické systémy Sudetské kary Jeník 1961, Alpínská vegetace Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku Anemo-orografické systémy Sudetské kary Soukupová et al. 1995 Vegetace vrcholových plošin Krkonoš Sudetské kary Loiseleurio-Vaccinietea – alpínská keříčková vegetace • Loiseleurio procumbentis-Vaccinion – alpínská vřesoviště Calluno-Ulicetea – subalpínská (až nížinná) keříčková vegetace • Genisto pilosae-Vaccinion – brusnicová vřesoviště Juncetea trifidi – acidofilní alpínské trávníky • Juncion trifidi – vyfoukávané alpínské trávníky • Nardo-Caricion bigelowii – zapojené alpínské trávníky Elyno-Seslerietea – bazifilní alpínské trávníky • Agrostion alpinae – alpínské trávníky na bazických substrátech Mulgedio-Aconitetea – subalpínská vysokobylinná vegetace a listnaté křoviny • Adenostylion alliariae – subalpínská vysokobylinná vegetace • Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii – subalpínská kapradinová vegetace • Calamagrostion villosae – subalpínské vysokostébelné trávníky s Calamagrostis villosa • Calamagrostion arundinaceae – subalpínské vysokostébelné trávníky s Calamagrostis arundinacea • Salicion silesiacae – subalpínské listnaté křoviny Klasifikace alpínské a subalpínské vegetace Loiseleurio procumbentis-Vaccinion • Vřesoviště s Calluna vulgaris nebo Empetrum nigrum • Výskyt na nejvyšších vrcholech a hřebenech našich hor • Větrem vyfoukávaná místa • Výskyt arkticko-alpínských druhů mechorostů a lišejníků (např. Cetraria cucullata a C. nivalis) Alpínská keříčková vegetace Východní Krkonoše, Sněžka Hrubý Jeseník, Vysoká hole Genisto pilosae-Vaccinion borůvková vřesoviště nižších poloh (subalpínský stupeň) Alpínská keříčková vegetace Juncion trifidi • vyfoukávaná stanoviště s mělkou půdou • dominuje Festuca supina, místy se vyskytuje Juncus trifidus • neoendemické druhy z okruhu Hieracium alpinum • hojné arkticko-alpínské druhy mechů a lišejníků Acidofilní alpínské trávníky Juncion trifidi, Cetrario-Festucetum supinae, Krkonoše, Sněžka Juncion trifidi, Cetrario-Festucetum supinae, Krkonoše, Sněžka Acidofilní alpínské trávníky Dědečková in Soukupová et al. 1995 Nardus stricta Avenella flexuosa Calluna vulgaris Carex bigelowii Hloubka sněhové pokrývky 0 40 80 120 Vliv sněhové pokrývky Acidofilní alpínské trávníky Hrubý Jeseník, Vysoká hole (Carex bigelowii, Avenella) Krkonoše, Labská louka (Nardus stricta) Nardo strictae-Caricion bigelowii Acidofilní alpínské trávníky Acidofilní alpínské trávníky Carici bigelowii-Nardetum strictae, vrcholová plošina Západních Krkonoš Nardo strictae-Caricion bigelowii • zapojené trávníky vrcholových plošin na méně vyfoukávaných místech • druhově chudé, dominuje Nardus stricta (Krkonoše) nebo Avenella flexuosa (Hrubý Jeseník) Agrostion alpinae • druhově bohaté trávníky • výchozy bazických hornin (mramor, erlan, porfyrit, čedič) • Krkonoše: Velká Kotelní jáma, Malá Sněžná jáma (Polsko), Obří důl – dominuje Festuca versicolor • Hrubý Jeseník: Velká kotlina – Agrostis alpina Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae, Hrubý Jeseník, Velká kotlina (foto M. Kočí) Bazifilní skalní trávníky sudetských karů Subalpínská vysokobylinná vegetace Adenostylion alliariae • porosty vysokých širokolistých bylin • živinami a vodou bohatá závětrná stanoviště • údolí potoků, lavinové dráhy, světliny v subalpínských lesích Ranunculo platanifolii-Adenostyletum alliariae, Krkonoše, Labská louka Subalpínská vysokobylinná vegetace Adenostyllion alliariae, Hrubý Jeseník, Velká kotlina, závěr lavinové dráhy Chaerophyllo hirsuti-Cicerbitetum alpinae, Jizerské hory, Bukovec Adenostylion alliariae Subalpínská vysokobylinná vegetace Adenostylion alliariae: porosty s Petasites albus a Cicerbita alpina v lesním stupni Adenostylion alliariae: křoviny arkto-alpínských vrb, u nás Salix lapponum v Krkonoších a Hrubém Jeseníku Salicetum lapponum, Krkonoše, Pančavská jáma Subalpínská vysokobylinná vegetace Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Subalpínská vysokobylinná vegetace Dryopterido filicis-marisAthyrion distentifolii • porosty s dominancí kapradin • zpravidla Athyrium distentifolium • na slunných a sušších místech také Dryopteris filix-mas • zpravidla na balvanitých sutích na lavinových drahách Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Subalpínská vysokobylinná vegetace Subalpínská vysokobylinná vegetace Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii, Hrubý Jeseník, Velká kotlina Subalpínská vysokobylinná vegetace Sphagno compacti-Molinietum caeruleae, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Calamagrostion villosae • porosty s dominancí trav, zejména Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa • většinou druhově chudé porosty na kyselých, živinami chudých půdách Subalpínská vysokobylinná vegetace Crepido conyzifoliae-Calamagrostietum villosae, Krkonoše, Labský důl Subalpínská vysokobylinná vegetace Violo sudeticae-Deschampsietum cespitosae, vrcholová plošina Západních Krkonoš Calamagrostion villosae: porosty Deschampsia cespitosa se šíří podél turistických cest Subalpínská vysokobylinná vegetace Calamagrostion arundinaceae • porosty s dominancí Calamagrostis arundinacea • druhově nejbohatší společenstva subalpínského a alpínského stupně našich hor: "zahrádky" • strmé svahy v karech • v zimě chráněné mohutnou vrstvou sněhu, která ale brzo odtává • výslunné, relativně teplé svahy s výskytem teplomilných druhů nižších poloh Subalpínská vysokobylinná vegetace Bupleuro longifolii-Calamagrostietum arundinaceae, Hrubý Jeseník, Velká kotlina Bupleurum longifolium (foto M. Kočí) Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Subalpínské listnaté křoviny Salicion silesiacae • listnaté křoviny lavinových drah v karech • dominuje Betula carpatica nebo Salix silesiaca, místy příměs Sorbus aucuparia, S. sudetica a Pinus mugo • vikariant alpských a východojihokarpatských porostů Alnus viridis • v podrostu hojné druhy vysokých subalpínských bylin Subalpínské listnaté křoviny Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Subalpínské listnaté křoviny Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Subalpínská vysokobylinná vegetace Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, Krkonoše, Velká Kotelní jáma Betula carpatica – Krkonoše, Velká Kotelní jáma Subalpínská vysokobylinná vegetace Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, Krkonoše, Velká Kotelní jáma