Biologie živočichů – cvičení:
• základy práce s mikroskopem
• základy histologie
MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D.
Stavba mikroskopu
• optické části: okulár, objektiv
• osvětlovací části: zdroj,
kondenzor, clona polní a
aperturní
• mechanické části: podstavec,
nosič, tubus, revolverový
měnič objektivů, stolek křížový
posuv, mikro- a
makrošroub
Postup při mikroskopování
• zkontrolujeme mikroskop.
• zkontrolujeme preparát okem (proti světlu) – získáme orientační představu
o počtu, umístění, velikosti mikroskopovaných objektů. Případně preparát
očistíme (alkoholéther, alkohol).
• umístíme preparát krycím sklem nahoru na stolek, přichytíme svorkou.
Stolek je vyšroubovaný úplně nahoru (za pomoci makrošroubu).
• začínáme mikroskopovat nejmenším objektivem (4x) tak, že pomalu
pohybujeme stolkem dolů až do okamžiku, kdy je obraz ostrý.
• máme-li takto zaostřeno, pokračujeme při druhém nejmenším zvětšení,
analogicky postupujeme k objektivům s větším zvětšením.
• u silnějších objektivů pozor na rozdrcení krycího skla preparátu!
• Okulár: nastavitelná rozteč okulárů – upravit podle svých očí
• Očnice (gumové) – brání průchodu bočních paprsků do zorného pole oka,
neohýbat je
• Objektiv: umístěn na revolverovém nosiči, existují suché a ponorné (používají se
spolu s olejem a musí se po použití očistit rozpouštědlem) Pozor, aby byl přesně v
optické rovině
• Světlo – po zapnutí vypínače lze intenzitu regulovat kolečkem pod vypínačem
• Clony – jejich používání reguluje množství světla, které vstupuje do preparátu:
polní clona (dole na zdroji světla), aperturní clona (na kondenzoru – malá páčka)
• Kondenzor: čím silnější objektiv, tím výše dát kondenzor (kolečko nalevo pod
stolkem) a apertuní clona na 80% numerické apertury objektivu
• Celkové zvětšení: vypočte se jako součin zvětšení okuláru (10x) a objektivu –
napsáno na něm. 40x, 100x, 400x, 1000x (toto pouze s olejem. Imerzní objektiv).
Dobré rady na začátek I:
• V zorném poli není světlo - zkontrolovat kolečko intenzity světla, clony, polohu
objektivu
• Preparát lze zaostřit na slabší objektivy, na 40x (modrý) už ne – zkontrolovat jestli
je preparát krycím sklíčkem nahoru
• Obraz se nedaří uvidět v zorném poli – asi je velké vzdálenost preparátu od
spodní čočky objektivu – dát nejslabší objektiv( červený), vyjet stolečkem až
nahoru, pomalu spouštět stoleček dolů a dívat se, až se objeví obraz v rovině
ostrosti. Pak dát silnější objektiv (žlutý, modrý) a doostřit (většinou stačí
mikrošroub). Pokud nastanou tyto potíže, vždy se jakoby vrátit o krok zpět na
slabší objektiv a postup opakovat.
Nejčastější problémy:
Preparát č. 1.: řez kůží žáby
pokožka (epitel) + škára (pojivo)
pokožka (epidermis): mnohovrstevný epitel
nerohovatějící
škára (dermis): řídké vláknité pojivo
(fixní buňky – fibroblasty, amorfní mezibuněčná
hmota, vlákna kolagenní)
žlázy (jedové a hlenové) tvořené buňkami
epitelového původu, které se diferencovaly
(specializovaly) do buněk žlázových.
Typ žlázy: mnohobuněčná alveolární.
podkožní vazivo: silná vrstva hustého
vláknitého pojiva, složky stejné jako v řídkém
pojivu ale více vláken
pigmentové buňky (melanocyty) v řídkém
pojivu
Preparát č. 2: kompaktní kost: sekundární
lamelární kost
okostice (periost): na povrchu, vazivový obal kosti
Haversův systém = osteon: koncentricky
uspořádané lamely s mezibuněčnou hmohou
obklopující kanálek s krevními cévami a nervy
osteocyty: fixní buňky kostní tkáně , v tzv.
lakunách
kostní dutiny v houbovitých kostech mezi trámci v
dlouhých kostech uprostřed, v nich je kostní dřeň
- červená kostní dřeň (hematopoetická)
- žlutá kostní dřeň (tuk)
Preparát č. 3: srdeční svalovina – myokard
kardiomyocyty: základní stavební element
srdeční svaloviny, příčné pruhování
jádra buněk: každý kardiomyocyt má jedno
jádro
interkalární disky: místa spojení jednotlivých
kardiomyocytů, schodovité útvary