Metody antropologie II Metody pro odhad biologického věku živého člověka Biologický věk• Biologický věk • Kalendářní věk • Kalkulátory internet • Založeny na faktorech s reálnou relevancí • Výživa, prostředí, pohyb, stress • Populární • Vráska před ušním boltcem ANTI-AGING MEDICÍNA antiaging medicína je pojem, pod který "schováte" opravdu hodně, od pochodů metabolických na úrovni buněčného jádra, přes stárnutí orgánů až po třeba vytváření orgánů nových nebo jejich opravu - reparaci… Přenášení teoretických poznatků o stárnutí organismu do klinické praxe a tím snaha o zpomalení stárnutí – na úrovni buněčné – na úrovni tkáňové nebo orgánové – na úrovni celku - morfologické - estetická medicína Antiaging medicína je multiooborový pojem, a zahrnuje obory od základních tzv. preklinických, jako je: lékařská chemie, genetika, patofyziologie až po klinické jako: endokrinologie (to je v současnosti asi největší hit antiaging medicíny) interní lékařství, neurologie, kožní lékařství, oční lékařství, onkologie ale i vysoce specializovaná chirurgie, transplantace orgánů neurochirurgie a v neposlední řadě i plastická chirurgie, nebo její část: estetická chirurgie Odhad biologického věku dospělých jedinců • Řada metod, založené na hodnocení fyziologické kapacity tkání a orgánů (funkčnost organismu) • Biologický věk a tzv. fyzické zdraví (23 biomarkerů – TK, glykemická křivka, biochemické krevní ukazatele atd.; síla zádového svalstva, flexe trupu…) • Elektroforetická aktivita jader buněk (např. bukální epitel); tzv. EMN index • Analýza molekulárního modelu tukuprosté hmoty Biologický věk • Charakterizuje celkový stav růstu a vývoje jedince; míra formování morfologických a funkčních znaků • Určuje stupeň biologické zralosti dětského (adolescentního) organismu • Určuje stav rozvoje organismu v porovnání s definovaným věkovým standardem a klasifikuje jeho pozici v tzv. zónách růstové rychlosti. • Může se významně lišit od chronologického (kalendářního) věku (v případě růstových disproporcí vůči fyziologicky normálnímu růstu a vývoji) • Retardovaný, normální, akcelerovaný vývoj • Je nenahraditelným ukazatelem tělesného rozvoje v mnoha vědeckých odvětvích (forenzní antropologie a medicína, sportovní antropologie a sportovní lékařství, endokrinologie, auxologie, ortopedie, pediatrie atd.) Biologický věk • Několikero způsobu odhadu biologického věku jedince (dítě, adolescent) • Založeno na hodnocení rozličných parametrů • Ne všechny hodnotí věk jedince jako jednolitý celek • Nutnost zvolit vhodnou metodu hodnocení biologické zralosti na základě požadavků daného oboru (endokrinologie, ortopedie, vývojová antropologie, sportovní antropologie – kostní věk, ortodoncie, stomatologie – zubní věk atd.) • Omezení metod – každá vyžaduje specifický materiál a vybavení (např. rentgen ruky a zápěstí, antropometrické vyšetření) Základní metody odhadu biologického věku • Růstový věk • Zubní věk • Proporční věk • Vývojový věk (pohlavní dozrávání • Kostní (skeletní) věk Riegerová, Sedlak 1996 Růstový věk • Hodnotí stupeň tělesného růstu dítěte • Růstový věk se hodnotí na základě různých věkově specifických růstových norem, většinou se jedná o percentilové grafy tělesné výšky (nebo hmotnosti, ta však více závisí na životosprávě) • Růstový stupeň konkrétního jedince se odhaduje na základě jeho pozice na percentilovém grafu • Přesnější hodnoty lze získat za použití rodičovského růstového potenciálu – hodnotí se podle tzv. adjustované midparentální výšky • Další upřesnění je možné dosazením hodnoty tělesné výšky jedince do percentilového grafu tak, aby odpovídala 50. percentilu pro danou populaci a odečtem odpovídajícího kalendářního věku • Jedná se o odhad na základě populačních dat Růstový věk • Růstový věk dítěte lze odhadovat srovnáváním hodnot výšky a hmotnosti v závislosti na chronologickém věku • Lze použít následující rovnice, opět se jedná o aproximace na základě populačních dat • a – růstový věk podle 50. percentilu • b – hmotnostní věk podle 50. percentilu • c – chronologický věk v den měření Zubní věk • Odhadujeme orientačně aspekcí (nebo dle RTG snímku) podle posloupnosti prořezávání dočasného a stálého chrupu • Individuálně velmi variabilní • Přesnější metody odhadu z RTG snímků • Hodnotí se komplex znaků (stupeň prořezání, uzavření apikálního kořenového otvoru atd.) • Metoda dle Demirjiana • Zkušenost hodnotitele • Stanoveno na základě populačních údajů Proporční věk • se hodnotí na základě změn proporcionality tělesných parametrů • Ta se mění v průběhu individuálního vývoje jedince od narození do dospělosti • Daný vývojový stupeň odpovídá definované korelaci mezi jednotlivými částmi těla • Hodnocení proporcionality se provádí na základě antropometrických pozorování a má přímý vztah k věkově specifické dynamice růstu a vývoje dítěte • Metodu původně vyvinul Wutscherk (1974) • Později modifikována v tzv. KEI – Körperentwickelsbauindex neboli index tělesného rozvoje • Je založen na těchto parametrech – tělesná výška a hmotnost, biakromiální šířka, bispinální šířka, maximální obvod paže (chlapci), maximální obvod stehna (dívky) a na hodnotě Rohrerova indexu (RI) Vývojový věk (stádia pohlavního dozrávání) • Hodnotí stupeň rozvoje sekundárních pohlavních znaků a posuzuje stav pohlavní zralosti • Podle celé řady škál a autorů • Pokusy klasifikovat řadu stupňů různých vývojových parametrů do tzv. vývojového věku byly opuštěny • V současnosti se hodnotí stav rozvoje jednotlivých parametrů, zhodnotí se sekvence dozrávání a lze provést porovnání stavu jedince s referenčním souborem • Nejvíce používaná škála dle Tannera • Další možnost hodnocení (velice široce používaná, hlavně v sexuologii, gynekologii, antropologii sexuality, prokazuje silný sekulární trend a je silně ovlivněno prostředím) – věk menarché – první menstruace u dívky • U chlapce odpovídá adrenarché, nelze jednoznačně zaznamenat • Měření testikulárního objemu (Praderův orchidometr) 1. Předpubertální stadium. Bradavky jsou v této fázi lehce vyvýšené. Zbylá část prsou je stále plochá. 2. Stadium poupěte. Zvýšení bradavky a dvorce nad úroveň. Ňadra jsou trošku vypouklá. 3. Jak ňadra, tak dvorce jsou větší než ve fázi 2, obrysy nejsou dosud odděleny. 4. Dvorce a bradavky tvoří malou vypouklinu, která vystupuje nad obrysy prsu. (Poznámka: K této fázi u některých dívek vůbec nemusí dojít. Některé dívky procházejí vývojem od fáze 3 do fáze 5, aniž by prošly fází 4). 5. Toto je vyzrálá dospělá fáze. Prsa jsou plně vyvinuta. Nyní na obrysu ňader vystupují pouze bradavky, dvorce jsou opět v úrovni. 1. Předpubertální stadium. Není žádné pubické ochlupení. 2. Objevují se dlouhé, světle zbarvené chloupky. Mohou být rovné nebo vlnité. 3. V této fázi je tmavší, hrubší a vlnitější ochlupení. Chloupky se trochu se rozšiřují a pokrývají větší oblast. 4. Chloupky mají teď strukturu, barvu i vlnitost jako u dospělé ženy. Nicméně plocha, kterou pokrývají, je ještě značně menší než u dospělé ženy. Ochlupení není rozšířeno na stehna. 5. Ochlupení je nyní jako u dospělé ženy. Pokrývá stejně velkou oblast jako u dospělé ženy. Ochlupení většinou tvoří trojúhelník a rozšiřuje se i na stehna. Velikost a tvar varlat, šourku a penisu jsou zhruba stejné jako v předcházejících letech. Šourek poklesl a jeho kůže tmavne. Varlata jsou větší. Malé či žádné zvětšení penisu. Penis povyrostl, varlata povyrostla a poklesla. Penis je delší a širší. Žalud je větší, šourek je větší a má tmavší barvu. Varlata jsou větší. Penis, šourek i varlata mají nyní tvar i velikost jako u dospělého muže. Předpubertální stadium. Dosud nemá žádné ochlupení. Objevují se krátké jemné světlé chloupky u kořene penisu. Mohou být rovné nebo lehce zvlněné. Chloupky jsou nyní tmavší a vlnitější. Trochu se rozšířily a pokrývají teď větší oblast. Chloupky jsou tmavé a zvlněné tak jako u dospělého muže, ale nejsou rozšířeny na stehna. Ochlupení je jako u dospělého muže. Rozšířilo se i na stehna. Kostní, kosterní věk (bone, skeletal age) • Existuje několik metod; analýza rtg snímků různých oblastí dětského skeletu, srovnání s referenčními standardy publikovanými v rtg atlasech. Standardy – vznikly z údajů z mnohočetných výzkumných vzorků, na kterých metody buď vznikly, nebo byly testovány; scoring systém – osifikační stádia jednotlivých kostí • Kvalitativní (Kapalín) a deskriptivní metody (TW2) • se odhaduje na základě stádií osifikace různých oblastí dětské (adolescentní) kostry • Korelace s kalendářním věkem (normální růst-vývoj, akcelerovaný, retardovaný) • založen na posouzení počtu a velikosti osifikačních jader rozličných kostí a na uzavírání růstových chrupavek • Nejčastěji metody pracují s rtg snímky ruky a zápěstí • Také snímky dolní končetiny, distálních konců kostí bérce, kolenní kloub • Osifikační jádra krčních obratlů, klíční kosti… Kostní věk • Nejvíce metod pracuje s rtg snímky ruky a zápěstí • Velké množství kostí s rozdílnými osifikačními vzorci • Ozáření akrální části těla bez velkého zdravotního rizika • Kvalitativní (Kapalín, Greulich-Pyle) a kvalitativnídeskriptivní (TW1, TW2, TW3) metody • Nejvíce používaná metoda TW3 – inovace metody TW2 • Hodnotí soubor 20 kostí zápěstí a ruky • Každé kosti přiřadí stupeň (A-H;I) podle atlasu • Vážená skóre • Výsledkem tři výsledné kostní věky – RUS, karpální a TW2 • Dosazení do percentilového grafu, podle kalendářního věku a dosaženého skóre: jedinec je zařazen do percentilového pásma