spojení dvou biomolekul - vyžaduje činidla, která dokáží spojit přímo dvě různé nebo shodné povrchové skupiny na obou různých molekulách přímé spojení biomolekul bez přítomnosti nějaké můstkové spojovací struktury - zero length crosslinkers karbodiimidy, karbonyldiimidazol, aldehyd + aminoskupina včlení se spojovací můstek požadované definované délky tzv. linker – bifunkční činidla Biokonjugační reakce Homobifunkční síťující činidla symetrická činidla, co mají dvě shodné reaktivní skupiny činidlo se spojí jedním koncem s biomolekuly A druhý konec se spojí s biomolekulou B vznikne A-B konjugát (to je žádaný produkt) – nežádoucí produkty: A-A, B-B, oligomerní AxBy, prokřížení skupin v rámci jedné molekuly A (nebo B) průběh je málo definovaný provádění reakce – jednokrokově – vše se smíchá dohromady – pak vznikají často oligomerní, případně i precipitující produkty – nejprve biomolekulu A smíchat s konjugačním činidlem a nechat proběhnout její modifikaci, odstranit nadbytek činidla (např. dialýzou) a pak přidat druhou biomolekulu B komplikace - nestabilita reaktivních skupin ve vodném prostředí – mimo konjugaci probíhá i hydrolýza přes uváděné nedostatky se běžně a úspěšně využívají O N O O O S S O O O N O N H O S S O N H R R' Homobifunkční NHS estery karboxylové skupiny aktivované N-hydroxysukcinimidovou skupinou (NHS) (nebo sulfo-NHS) - velmi reaktivní vůči nukleofilním -NH2 obecná struktura NHS-z-NHS, z značí střední část = spojovací můstek: dithiobis(sukcinimidylpropionát) (DSP nebo DTSP), Lomantovo činidlo, z = 1,2 nm, disulfidové uskupení může být rozštěpeno pomocí DTT nebo merkaptoethanolu – sulfonovaná varianta: 3,3’-dithiobis(sulfosukcinimidyl propionát) (DTSSP) – rozpustný ve vodě DSP a vznikající produkt: N N O Oz OO O O OO NH2RR' NH2 z OO N H R N H R' NHS NHS DSP R-z-R’ Další NHS bifunkční činidla disukcinimidylsuberát (DSS), C8 alifatický můstek, z = 1,14 nm – existuje sulfovarianta bis(sulfosukcinimidyl)suberát (BS3) – hydrofilní BS3 je výhodný k prokřížení (bílkovinných) komplexů na povrchu buněk - činidlo neprochází buněčnou membránou – kratší C5 můstek, z = 0,77 nm, poskytuje disukcinimidylglutarát (DSG) disukcinimidyltartrát (DST) vytváří kratší můstek o délce 0,64 nm – přítomnost dvou hydroxylů uprostřed můstku umožňuje rozštěpit spojení použitím mírné oxidace jodistanem nejkratší spojení vytvoří N,N’-disukcinimidylkarbonátu (DSC) – spojením vzniká substituovaný derivát močoviny, vůči nukleofilům je extrémně reaktivní – nelze použít ve vodném prostředí, hydrolýzou vzniká CO2 a 2 NHS – pro derivatizaci polyethylenglykolů - spojí hydroxy a aminoskupinu za vzniku karbamátového uskupení – napřed se v nevodném prostředí aktivuje PEG, ten pak může ve vodném prostředí reagovat s proteiny (pegylace) O N O O O O N O O O DSS O O N O O OH OH O O N O O DST N OO O O O O O N DSC Homobifunkční imidoestery imidoesterová (jinak imidátová) skupina ve vodném prostředí reaguje s aminoskupinou za vzniku imidoamidu (amidinu) – činidlo i produkt jsou ve vodném prostředí protonovány na imidovém dusíku, tedy dobře rozpustné amidinová vazba je stabilní v mírně kyselém prostředí, při vyšším pH může hydrolyzovat činidla jsou na bázi imidoderivátů dikarboxylových kyselin: – dimethyl adipimidát (DMA, C6 z = 0,86 nm) – dimethyl pimelimidát (DMP, C7 z = 0,92 nm) – dimethyl suberimidát (DMS, C8 z = 1,1 nm) DMP stabilizuje komplexy protilátek s proteinem A dimethyl-3,3’-dithiobispropionimidát (DTBP) obsahuje uprostřed disulfidové spojení (z = 1,19 nm) – může být případně rozštěpen DTT O Oz NHNH CH3 CH3 NH2RR' NH2 z NHNH N H R N H R' CH3OH CH3OH Homobifunkční činidla spojující -SH skupiny dvě skupiny podle stability vznikajícího spojení: – disulfidová vazba - spojení lze snadno rozrušit pomocí oxidačních činidel – thioetherová vazba - spojení trvanlivé 1,4 di-[3’-(2-pyridyldithio)-propionamido] butan (DPDPB) – reverzibilní spojení biomolekul, z = 1,6 nm, 14 atom. řetězec – odštěpovaný pyridin-2-thion lze sledovat při 343 nm – pro vytváření konjugátů redukovaných molekul protilátek s enzymy NS S O N N O S SN NS S S O N N O S S H H H H R SH SH R' NS R R' DPDPB Thioetherové spojení bis(maleimido)hexan (BMH) reaguje v neutrálním prostředí za vzniku stabilního spojení (z = 1,6 nm) dochází k adici sulfhydrylových skupin na dvojné vazby v cyklu a vznikají tak stabilní thioetherové vazby – mechanismus vychází z použití N-ethylmaleimidu (NEM) jako inhibitoru cíleného na SH skupinu R SH SH R' N N O O O O N N O O O O S R' S R BMH Homobifunkční aldehydy dříve zmíněný glutaraldehyd formaldehyd - nejkratší spojovací můstek, reaguje prostřednictvím Mannichových kondenzací (A) – spojuje sloučeniny s aktivovanými vodíky (např. na jádře fenolu v ortho a para polohách) s formaldehydem a dále s aminoskupinou přes imoniový kationt s aminoskupinou (B) – spontánně vznikne reaktivní imoniový kation, který zreaguje s další aminoskupinou a dojde ke spojení přes C1 můstek OH R O H H R' NH2 OH R N H R' R' NH2 R NH2 O H H R NH2 CH2 OH R NH CH2 R N H N H R' + + + + A B - H2O Bis-epoxidové sloučeniny jsou schopné spojovat biomolekuly obsahující nukleofilní skupiny včetně aminů, hydroxylů a sulfhydrylů dochází k otevření tříčlenného epoxidového kruhu (A) reakce probíhají v mírně alkalickém prostředí k aktivaci matric nesoucích hydroxylové skupiny (polysacharidy) nejznámějším činidlem je 1,4-butandiol diglycidylether (B) OHR' H N OH R R' NH2R' S OH R R' O OH R' OR R' SH O OO O R A B bis[β-(4-azidosalicylamido)ethyl]disulfid (BASED) je aktivován ozářením UV světlem (270 nm) uvolní se molekula dusíku a vznikne velmi reaktivní a nestálý arylnitren - rychle se přemění za rozšíření aromatického kruhu na dehydroazepin, ten následně reaguje s aminoskupinou biomolekuly derivát vzniklý po konjugaci obsahuje na 7-členném kruhu fenolický hydroxyl, který ho aktivuje např. pro elektrofilní značení radioaktivním jodem Fotoreaktivní crosslinkery N OO N S S N OO N N N N N H H H H N OH N OH N H N OH RN2 R NH2 UV + - + - BASED další možnosti… aktivované vodíky na aromatickém jádře - diazoniové deriváty úspěšné spojení se projeví oranžovým nebo ještě tmavším zbarvením vzniklých konjugátů -charakteristické pro diazosloučeniny diazoniové sloučeniny se obvykle generují z příslušných diaminů o-tolidin a benzidin (p-diaminodifenyl) - reakcí s NaNO2 v slabě kyselém prostředí v chlazené reakční směsi vzniklá diazoniová sůl reaguje ochotně se zbytky tyrosinu a histidinu difluorbenzenové deriváty - atomy fluoru na vhodně aktivovaném aromatickém jádře (např. pomocí nitroskupin) reagují substitučně s aminoskupinami – mohou ale reagovat i jiné nukleofily dostupná činidla jsou 1,5-difluoro-2,4-dinitrobenzen (DFDNB) nebo 4,4’-difluoro-3,3’-dinitrodifenylsulfon (DFDNPS) Heterobifunkční konjugační činidla obsahují dvě různé reaktivní skupiny - spojí se s různými funkčními skupinami konjugovaných biomolekul použití obvykle probíhá ve dvou nebo třech krocích – výrazně se omezuje množství oligomerních nebo polymerních produktů – činidlo je smícháno s první biomolekulou, kterou derivatizuje svou reaktivnější skupinou – nadbytek činidla je odstraněn (dialýza, gelová filtrace) – druhá reaktivní skupina je obvykle stabilnější a následně reaguje s druhou biomolekulou variabilita reaktivních skupin - lze lépe vybrat cílové místo – menší narušení důležitých aktivních míst (epitop antigenu, vazebné místo protilátky, aktivní místo enzymu …) důležitá je i spojovací můstková část – linker – může být samozřejmě pasivní – může být cílem dalších reakcí, zejména se jedná o rozštěpení – význam pro zachování bioaktivity konjugátu má délka a polarita linkeru Spojení -SH a -NH2 nejčastější vzhledem k běžné dostupnosti cílových skupin v bílkovinách pro aminoskupinu je v činidle nejčastěji přítomna NHS skupina v kombinaci s několika možnostmi pro SH skupiny N-sukcinimidyl-3-(2-pyridylditio)propionát (SPDP) poskytuje amidovou vazbu s biomolekulou nesoucí -NH2 a disulfidovou vazbu s biomolekulou nesoucí -SH: pro SPDP je z = 0,68 nm s delším řetězcem (z = 1,12 nm) pod názvem LC-SPDP (long-chain) rozpustnější se sulfonovanou NHS skupinou – Sulfo-LC-SPDP N S S N O O O O S SO N H R R' R NH2 R' SH N S SO N N SNHS R SPDP sukcinimidyloxykarbonyl-α-methyl-α-(2-pyridyldithio)toluen (SMPT) – můstek tvořený benzenovým jádrem a methylovou skupinou chránící disulfidovou skupinu (sterická zábrana ataku) zlepšuje trvanlivost konjugátů – analog Sulfo-LC-SMPT – spojení biomolekul lze rozebrat v místě -S-S- vazby redukcí (např. DTT) „nerozebíratelné“ spoje používají pro SH skupinu maleimidovou nebo jodacetátovou reaktivní část – sukcinimidyl-4-(N-maleiimidomethyl)cyklohexan-karboxylát (SMCC) z = 1,16 nm) – další alternativní činidla: m-maleimidobenzoyl-N-hydroxysukcinimidoester (MBS, 0,99 nm), sukcinimidyl-4-(p-maleimidofenyl)butyrát (SMPB, 1,45 nm) a N-(γ-maleimidobutyryloxy)-sukcinimidester (GMBS, 1,02 nm) N SSON OO O CH3 SMPT O N O OO O ON SO O N O N H R' R R NH2 R' SH NHS SMCC N-sukcinimidyl(4-jodoacetyl)-aminobenzoátem (SIAB, 1,06 nm) alternativní činidla – sukcinimidyl-6-[(jodoacetyl)-amino]hexanoát (SIAX) – jeho varianta s můstkem prodlouženým o aminohexanovou kyselinu, tj. sukcinimidyl-6-[6-(((jodoacetyl)amino)-hexanoyl)amino]hexanoát (SIAXX) – sukcinimidyl-4-(((jodoacetyl)amino)methyl)cyklohexan-1-karboxylát (SIAC) s analogem SIACX mají objemnější spojovací můstek p-nitrofenyljodo-acetát (NPIA) vůči –NH2 reaguje podobně jako NHS, vzniká také amidová vazba – výhodou může být krátké spojení mezi biomolekulami N N H OO O OO I R' S O N O N H R R NH2 R' SH NHS HI SIAB R NH2 R' SH O I O O2N nitrofenol N H IR O N H SR O R' NPIA HI N O N H NH2 O O N O N H NH2 O O S R R SH R' O H N O N H N O O S R R' N S S N H O NH2 Spojení >C=O a -SH pro konjugaci zejména sacharidů (a glykoproteinů) – oxoskupina se snadno generuje mírnou oxidací jodistanem – reaguje s ní zejména hydrazidová skupina – z druhé strany se účastní skupiny popsané již dříve hydrazid kyseliny 4-(4-N-maleimidofenyl)-máselné (MPBH), z = 1,79 nm – je vhodné provést reakci nejprve s SH skupinou, purifikovat produkt a následně připojit aldehydovou skupinu. rozebíratelné spojení se získá 3-(2-pyridyldithio)-propionylhydrazidem (PDPH) MPBH PDPH Amino- a fotoreaktivní konjugační činidla jedna část činidel je aktivována světlem - arylazidy, fluorované aryl azidy, benzofenony, některé diazosloučeniny a diazirinové deriváty – první konjugační reakce napojí činidlo na biomolekulu (pracovat ve tmě) – odstraní se nadbytek činidla a navázaná fotoreaktivní skupina pak po osvětlení reaguje s partnerskou biomolekulou N N N N N N H N R N2 R NH2 UV R NH2 N H N R R H R H R N R N H NH R N R + - arylazid nitren dehydro azepin N-hydroxysukcinimidyl-4-azidosalicylát (NHS-ASA, 0,80 nm) – derivatizuje aminoskupiny obvyklým způsobem – vznik amidové vazby – k dispozici jsou i varianty Sulfo-NHS-ASA a Sulfo-NHS-LC-ASA (1,8 nm) fenolický hydroxyl aktivuje benzenové jádro pro značení radioaktivním jodem, to lze provést před fotoreakcí – k dispozici jsou varianty bez hydroxylu na benzenovém jádře: N-hydroxysukcinimidyl-4-azidobenzoát (HSAB, 0,90 nm) případně s nitroskupinou N-5-azido-2-nitrobenzoyloxysukcinimid (ANB-NOS, 0,77 nm) štěpitelné konjugáty poskytuje sulfosukcinimidyl- 2-(p-azidosalicylamido)ethyl-1,3’-dithiopropionát (SASD, 1,89 nm) linker může být alifatický řetězec u N-sukcinimidyl-6-(4’-azido- 2’-nitrofenylamino)hexanoátu (SANPAH, 1,82 nm) – nitroskupina podporuje fotoaktivaci již nad 320 nm N N NO O N O O O H + - NHS-ASA sulfosukcinimidyl-2-(7-azido-4-methylkumarin-3-acetamid)ethyl- 1,3’-dithiopropionát (SAED, 2,25 nm) – vzniklý konjugát obsahuje fluoreskující uskupení – derivát kumarinu – lze tak pohodlně sledovat pohyb konjugátu – fluorescence se přitom iniciuje až po fotolytické reakci podobně se chová sulfosukcinimidyl-7-azido-4-methylkumarin- 3-acetát (Sulfo-SAMCA, 1,28 nm) O N SO3 H O O O O S S N H O O CH3 N N N OO CH3 N H R R H N2 + - SAED alternativní fotolytickou skupinou je diazopyruvátové uskupení – poskytuje reaktivní karbenové uskupení, které se přemění Wolfovým přesmykem (W) na ketenové uspořádání – pak aduje nukleofilní skupinu - p-nitrofenyldiazopyruvát (pNPDP) podobným mechanismem reaguje i p-nitrofenyl-2-diazo- 3,3,3-trifluoropropionát (PNP-DPT) O O O N N O2N R NH2 R' NH2 O O N N N H Rp-nitrofenol O O C N H R O N H R O H O N H R O NH R' + + - NPDP UV - N2 W O N H O I O N H O S R C O N H O S R OH N H O S R R' R SH R' H Sulfhydrylová a fotoreaktivní konjugační činidla kombinací předchozích skupin je 1-(p-azidosalicylamido)- 4-(jodacetamido)butan (ASIB) a N-[4-(p-azidosalicylamido)butyl]- 3’-(2’-pyridyldithio) propionamid (APDP) jinou fotoaktivní část obsahuje benzofenon-4-jodacetamid – výhoda benzofenonu - možnost opakovaného průběhu fotoaktivace i po nekonjugační zpětné rekombinaci volných elektronů – vyšší výtěžky konjugace – alternativní SH-reaktivní část má benzofenon-4-maleimid UV benzofenon-4-jodacetamid HI Další fotokonjugace s guanidinovou skupinou argininu může reagovat p-azidofenylglyoxal (APG) pro napojení fotoaktivní části na aldehydovou skupinu je použitelný p-azidobenzoylhydrazid (ABH) karboxyskupina může být fotoaktivována pomocí 4-(p-azidosalicylamido) butylaminu (ASBA) – jeho volná aminoskupina se spojí s karboxylem v přítomnosti karbodiimidu, kdy vznikne amidová vazba N N N N H NH NH2 N N N N H N OH OH N H + - + -APG zbytek argininu Click-konjugace – modulární syntéza základem Huisgenova cykloadice: za několik hodin vznikne směs 1,4- a 1,5-triazolů Fokin a Sharpless – v přítomnosti Cu(I) se reakce zrychlí na minuty a probíhá za normální teploty: přitom vzniká převážně 1,4-isomer – pokud by byl žádoucí 1,5-isomer, použije se katalýza Ru Mechanismus www.click-chemistry.net (Jena Bioscience) jsou i varianty, které nepotřebují Cu(I) – využití v biologických systémech … další varianty Výhody oproti klasickému postupu reagencie cílené na –NH2 a –SH skupiny – značení a konjugace čistých proteinů (biopolymerů), které se následně přidají do biologického systému – pokud se reagencie přidají do komplexního biosystému (např. buňky), tak se označí (konjuguje …) nespecificky mnoho biopolymerů Click-iT značení – reagujicí partneři vznikají z nově syntetizovaných biopolymerů díky přidaným prekurzorům – v přirozeném biosystému se nevyskytují – výhodou je i malá velikost značky: Příprava click-reagencií biotin-PEG3-propargylamid – zavedení alkynové konc. skupiny do „bioafinitních“ značek – Cu(I) je vhodnější dodat jako Cu(II) a zredukovat přímo v reakční směsi Záměna aminokyselin vestaví se do nativních bílkovin při proteosyntéze místo přirozené aa Záměna sacharidových jednotek vestavba azidové skupiny do oligo/polysacharidů a do glykoproteinů – acetylace umožní průchod do buněk k dispozici pro různé biosyntetické reakce: » A nukleové kyseliny, B proteiny, C sacharidy, D lipidy Další click prekurzory Průchod do buňky pro post-translační modifikaci proteinů: přidá se upravený (acetylovaný) prekurzor, který projde buněčnou membránou uvnitř se deacetyluje a zapojí se do biosyntetických reakcí vzniklé produkty lze následně afinitně značit, separovat, … www.lifetechnologies.com