Nehyba, J. Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje. Interní materiál pro kurz
Techniky Zkušenostně reflektivního učení. Brno: Acor, 2012.
e-mail: acor@acor.cz
web: www.acor.cz
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje
Jan Nehyba
Úvod
Pokud se snažíme o operacionalizaci cílů osobnostně sociálního rozvoje, vždy se budeme dopouštět
redukcionismu. Realita života je vždy bohatší a aktivity, které mnohdy mají naplnit konkrétní
pedagogický (výukový), dramaturgický (příběhový i skupinový) cíl jsou aktivitami, které plní více cílů
zaráz, asi bychom stěží našli aktivitu, která splní jen jednu konkrétní věc.
Pedagogický cíl je to čím má aktivita jedince obohatit
Dramaturgický cíl – příběhový: sleduje cíl v rovině příběhu, k čemu má aktivita směřovat.
Dramaturgický cíl - skupinový: sleduje cíle v rovině skupinového dění, kam je potřeba skupinu dále
posunout.
Různé cíle
Je důležité si uvědomit, že cíle můžou být na různé úrovni abstrakce. Většinou cíl kurzu je na velmi
abstraktní úrovni. Příklad: Seznámení účastníků s tématem hranic. Je zapotřebí tento cíl ještě dále
operacionalizovat na cíle jednotlivých aktivit, které dohromady směřují právě k tomuto
pedagogickému cíli kurzu. K tomu nám mnohdy pomáhají následující otázky: Jaké hranice? Čí
hranice? Co znamená hranice? A podobně.
Tradiční rozdělení pedagogických cílů
Při operacionalizaci si můžeme pomoci jednak tradičním rozdělením pedagogických (výukových) cílů
z pedagogické psychologie či didaktiky. Jde o typické rozdělení na:
Kognitivní cíle – jde především o znalosti
Psychomotorické cíle – především jde o dovednosti
Afektivní cíle – především jde o postoje a návyky
Zajisté je možné uvažovat ještě o metarovině, kterou je aplikace, jak tyto znalosti, dovednosti či
postoje můžeme předávat druhým. To může být také obsahem OSR.
Nehyba, J. Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje. Interní materiál pro kurz
Techniky Zkušenostně reflektivního učení. Brno: Acor, 2012.
e-mail: acor@acor.cz
web: www.acor.cz
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
Obsahové rozdělení pedagogických cílů
Takovéto dělení cílů je tzv. bezobsažné, soustřeďuje se na „formu“ toho, co si jedinec osvojuje. Již od
dob Aristotela je známo, že vedle formy stojí i látka-obsah. Otázkou tedy je, co je obsahem
osobnostně sociálního rozvoje. Tato oblast je velmi pestrá, jak na to poukazují například Kolář,
Nehyba, Lazarová (2011). Pro práci s operacionalizováním pedagogických cílů se však jeví jako lepší
uvažovat v kategoriích obsahu ve vztahu k jedinci. Tato otázka směřuje k tomu, čemu se filozofové
věnovali a věnují po více jak 2000 let. Je to otázka po struktuře našeho světa. Potom, kdo je člověk a
co jej obklopuje? Při pohledu do historie je patrné, jak postupně filosofie ztrácela svoji kompetenci,
jak uvádí Marquard (Horyna, 1998). Nejdříve ztratila funkci spásy člověka, kterou převzalo
náboženství, pak funkci, aby zabezpečila jedinci dokonalou společnost, tuto funkci převzal stát a
politika. Přesto všechno se filozofie dlouho dobu pokoušela komplexně popisovat svět a vytvářet
různé filozofické systémy, jedním z důležitých komplexních systémů byl Leibniczko-Wolfovský
systém, který stojí na třech pilířích: 1. obecná ontologie, která se zabývá
člověkem, 2. speciální metafyzika (kosmologií) zabývající se světem a 3. přirozená teologie, která se
zabývá Bohem. Zkráceně řečeno: člověk, svět, Bůh. Tyto tři domény popisují komplexně celou
strukturu světa. Jinými slovy, nejde vymyslet nic, co by se nevešlo do těchto kategorií. Pokud se na
každou z těchto kategorií podíváme podrobněji, tak je můžeme ještě vnitřně rozčlenit.
Člověk: Už dlouho filozofové řeší otázku tzv. psycho-fyzikálního problému. Problému jaký je vztah
mezi psychikou a tělem člověka, nám nejde o to najít na něj odpověď, ale o to, že existují tyto dvě
dimenze (tělesná a duševní).
Svět: Podobně tak můžeme vyčerpávajícím způsobem rozdělit i svět na sociální dimenzi, kterou tvoří
druzí lidé a naše vztahy k nim; přírodu, to, kde se pohybujeme jako lidé a následně kulturu, to co sami
vytváříme, ať je to ta hmotná nebo nehmotná kultura (podrobněji např. Šmajs, 1999).
Bůh: Poslední oblast je tvořena otázkou lidské spirituality. Pokud přijmeme-li tvrzení Horyny (2001), že
Evropa se zrodila z pohanství a křesťanství, pak spirituální složka je s námi neoddělitelně spjata. Je
samozřejmé, že ji lze podle některých redukovat na dimenzi hodnot či podle druhých ji naopak
rozšiřovat na náboženskou dimenzi. To záleží na každém jedinci zvlášť, pro nás je důležité, že někteří
lidé ji považují za nedílnou součást jejich reality. Pokud bychom chtěli spiritualitu nějak uchopit, nabízí
se třeba definice personalisty E. Mouniera (1948, s. 15): „spiritualita je pro nás odkrytí hlubokého
vnitřního života osobnosti člověka“.
Na základě takto popisované struktury světa můžeme stanovit obsahovou složku osobnostně
sociálního rozvoje, která má tyto dimenze: tělesnou, psychickou, sociální, kulturní, přírodní,
hodnotovou (popřípadě spirituální či náboženskou).
„Mapa“ pedagogických cílů
Jak uvádí Aristoteles, tak základem všeho je látka a tvar. Nebo pokud se odvoláme na G. Batesona,
který říká, že dva popisy jsou lepší než jeden, pak nám nezbývá nic jiného než zkombinovat námi
nastíněné popisy a vytvořit následující mapu (tabulku), která popisuje možnosti cílů osobnostně
sociálního rozvoje:
Nehyba, J. Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje. Interní materiál pro kurz
Techniky Zkušenostně reflektivního učení. Brno: Acor, 2012.
e-mail: acor@acor.cz
web: www.acor.cz
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
Tělesno Psychika (emoce,
kognice, vůle,…)
Sociálno (lidé,
vztahy,…)
Kultura Příroda
(ekologie,…)
Hodnoty
(spiritualita)
Kognitivní cíle
(znalosti)
Zná zásady
mezilidské
komunikace
1
Psychomotorické cíle
(dovednosti)
Umím
naslouchat
druhému
v komunikaci
Afektivní cíle
(postoje/návyky)
Dokáže díky
komunikaci
sdílet hodnoty
s druhým
člověkem
Meta-úroveň je:
Aplikace (znalostí,
dovedností, postojů)
Dokáži druhé
učit jak vést
rozhovor
Taxonomie pedagogických (výukových) cílů
Každá rovina, jak znalostí, dovedností, tak i postojů má přitom svůj specifický způsob, jak s nimi
jedinec může pracovat a jak si je hlavně může osvojovat. K tomu bylo vytvořeno několik takzvaných
taxonomií výukových cílů. Ty jsou popsány v následujících tabulkách (přitom Bloomova taxonomie již
byla revidována a zde je popsána jeho stará verze):
KOGNITIVNÍ CÍLE
Taxonomie kognitivních cílů - B.S. Bloom
1.znalost (zapamatování)
definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, přiřadit, seřadit,
reprodukovat, vybrat, vysvětlit, určit, …
2.porozumění
dokázat, jinak formulovat, uvést příklad, interpretovat, objasnit, vysvětlit,
odhadnout, opravit, přeložit, převést, vyjádřit jinak (vlastními slovy, jinou formou),
vypočítat, zkontrolovat, změřit,..
3.aplikace aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat údaje a vztahy, načrtnout,
navrhnout, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, uvést vztah mezi …,
1
Formulace cílů se skládá ze slovesa nebo podstatného jména slovesného a předmětu, který označuje, k čemu
má učení, výchova směřovat (Machková, 2004).
Nehyba, J. Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje. Interní materiál pro kurz
Techniky Zkušenostně reflektivního učení. Brno: Acor, 2012.
e-mail: acor@acor.cz
web: www.acor.cz
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet, …
4.analýza
analyzovat, najít princip uspořádání, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozdělit,
specifikovat, ..
5.syntéza
kategorizovat, klasifikovat, syntetizovat, kombinovat, skládat, modifikovat, napsat
sdělení (zprávu), navrhnout, organizovat, shrnout, vyvodit obecné závěry
6.hodnotící posouzení (hodnocení)
argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit (názory), porovnat, posoudit,
provést kritiku, prověřit, srovnat s normou, vybrat, vyvrátit, uvést klady a zápory,
zdůvodnit, zhodnotit, ..
PSYCHOMOTORICKÉ CÍLE
Taxonomie psychomotorických cílů - H. Daeve (1968)
1. imitace (nápodoba) impulzivní nápodoba, vědomé opakování
2. manipulace (praktická cvičení) manipulace podle instrukce, výběru, za účelem zpevňování
3. zpřesňování reprodukce a kontrola
4. koordinace sekvence a harmonie
5. automatizace částečné zautomatizování, úplné
Taxonomie sociálně-komunikativních cílů - Royl (1078)
1. vyhledat si kontakt/napojení na určitou
skupinu
1. jít ke skupině
2. rozvoj zájmu o účast na činnostech skupiny
3. akceptovat možnosti jednání
4. zpracovávat reakce členů skupiny
2. akceptovat návrhy na spolupráci 1. přiklonit se ke členovi skupiny, který navazuje pozitivní kontakt
2. mít radost z nabídek ke spolupráci
3. ověřovat slučitelnost nabídek se skupinovými normami
4. ve dvou provést nějakou skupinově konformní aktivitu
3. činit návrhy na spolupráci 1. vyhledávat vícero členů skupiny
Nehyba, J. Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje. Interní materiál pro kurz
Techniky Zkušenostně reflektivního učení. Brno: Acor, 2012.
e-mail: acor@acor.cz
web: www.acor.cz
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
2. vykazovat pozitivně hodnotící pocity ve vztahu ke spolupráci
3. navrhovat společnou činnost/jednání
4. společné uskutečnění plánu/činnosti
4. rozšiřování spolupráce 1. shromažďovat se po vícero členech
2. sdělit své stanovisko - zájmy
3. analyzovat bariéry spolupráce
4. solidarizovat s ostatními
5. učit se různé sociální role 1. napodobovat způsoby chování (v jejich jevové/výrazové podobě)
specifické pro určitou roli
2. rozvíjet cit pro pozitivní hodnoty jiné sociální role
3. vymezit jedno chování vůči jinému
4. aplikovat diferencovaný akcept chování
6. snažit se o sociálně-kulturní inovace 1. sbírat informace o vůdčích idejích
2. považovat sociální změnu za cennou
3. sjednocovat nové vůdčí myšlenky s principy sociálního pokroku
4. pomáhat při uskutečňování inovativních projektů
AFEKTIVNÍ CÍLE
Taxonomie afektivních cílů - D.B.Kratwohl a kol.
1. přijímání (vnímavost)
2. reagování
3. oceňování hodnoty
4. integrování hodnoty (organizace)
5. integrace hodnot v charakteru
Nehyba, J. Operacionalizace cílů osobnostně sociálního rozvoje. Interní materiál pro kurz
Techniky Zkušenostně reflektivního učení. Brno: Acor, 2012.
e-mail: acor@acor.cz
web: www.acor.cz
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
Taxonomie afektivních cílů - B. Niemierko
I. úroveň
účast na činnosti
uvědomělé a pozorné provádění určité činnosti, nevyhýbá se roli či
činnosti, ani ji neiniciuje (přizpůsobení situaci)
podjímání se činnosti
samostatné zahájení určité činnosti, vnitřní angažovanost na ní,
málo upevněné jednání
II. úroveň
naladění k činnosti
trvalá vnitřní potřeba činnost konat, chybí širší zobecnění vztahu
k dané činnosti
systém činnosti
zásady jednání v podobě rysů osobnosti, osobně svérázná činnost,
ve složitých situacích nezklame