F4200 — 5. cvičení (19. 3. 2019)
Pro vyřešení příkladů využijeme následující vztahy:
S = a + ŕ; kde S je hvězdný čas, a rektascenze a t hodinový úhel;
T = S1 —6, 7—2n; kde T je střední sluneční čas, n počet měsíců od začátku roku (celá část značí počet uplynulých měsíců, desetinná část uplynulé dny současného měsíce, kde 0,1 měsíce = 3 dny);
ip = 90° — \{zh + Zd)', kde ip je zeměpisná šířka, Zh zenitová výška horní kulminace a zenitová výška dolní kulminace;
Tz ,v = íkuim ± t; kde Ti y je střední slun. čas západ a východu a Tkuim střední slun. čas kulminace (horní); cosi = — taniy^tant); kde S je deklinace (bez opravy na refrakci); cos t = — sin 0°35' sec ip sec S — tan ip tan S (se započtením refrakce).
1. příklad: Cirkumpolární hvězda má v horní kulminaci zenitovou vzdálenost 29°47', v dolní kulminaci 41°49'. Určete zeměpisnou šířku pozorovacího místa.
2. příklad: Jestliže v určitý den kulminuje určitá hvězda ve 20 h 00 min středního slunečního času, v kolik hodin bude kulminovat za 10 dní? Zkuste nejdříve odhadnout, poté vypočítat, (pro odhad si stačí uvědomit, že hvězdný čas předbíhá sluneční čas denně cca o 4 min)
3. příklad: V kolik hodin středního slunečního času bude 1. srpna v horní kulminaci hvězda Arcturus, kde a = 14h12m?
4. příklad: Vypočtěte hvězdný čas v okamžiku východu a západu a západu hvězdy a CMi, jejíž souřadnice jsou a = 7h37m a ô = +5°19'.
5. příklad: Souřadnice hvězdy ir Sco jsou a = 15h57m a S = — 26°00', zeměpisná šířka je ip = 48°. Vypočtěte hvězdný čas v okamžiku východu a západu hvězdy: a) bez opravy na refrakci, b) s opravou na střední refrakci. O kolik se prodlouží doba, po kterou je hvězda nad obzorem?
1