Rámcový vzděláván program
ro gymnázia
Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia RVPG
Autorský kolektív
Koncepce:
JarosLav Jeřábek, StanisLava Krčková, Lucie Hučínová Autoři a konzultanti (VÚP):
Jan Ba Lada, GabrieLa BaLadová, Jan Boněk, Jiří Brant, Eva Brychnáčová, OLga DoLežaLová, JarosLav FaLtýn, Josef Herink, Taťána HoLasová,VioLa Horská, Jan Houska, Martina Hovorková, Lucie Huô'nová, Dagmar Hudecová, ALexandros CharaLambidis, JarosLav Jeřábek, Zdeněk Jonák, Svatava Janoušková, StanisLav Kodet, StanisLava Krčková, ALena KůLová, Romana Lisnerová, Jan Maršák, Jiřina Masaříková, Josef Novák, Markéta Pastorová, Hana Pernicová, Marie Rokosová, Adriena SmejkaLová, Jitka Tůmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Eva ZeLendová
Externí autoři a zpracovatelé podkladových textů:
PaveL Beneš, Zdeněk Beneš, Kateřina BLažová, LudmiLa Brestičová, Hana Čtrnáctová, Jiří Dittrich, FiLip DostáL, Petr DostáL, VácLav Drábek, MiLan Dundr, BohusLav Dušek, Petr Fořt, Zdeňka HamhaLterová, Eduard Hofmann, Jakub Hučín, VLadimír JakubaL, Jan Jirák, J a ros Lava Ježková, Bohumila Kettnerová, Leonora Kitzbergerová, KareL KoLář, Iva Kubistova, Tomáš Lehotský, Anton Markoš, DobrosLav Matějka, Tomáš PavLas, VácLav PavLíček, KareL Pecka, PaveL Pešat, Tomáš Pitner, Irena Přádná, Drahomíra Rancová, Zdeněk Řehák, Tomáš Řežáb, Radek SchindLer, Marta SLawinská, Josef VaLenta, JarosLav Vančát, Jan Wagner, Arnošt WahLa, ELiška WaLterová, VácLav ZiegLer
Externí spolupracovníci a konzultanti:
UčiteLé a řediteLé pilotních i nepiLotních gymnázií UčiteLé vysokých škoL
Asociace řediteLů gymnázií a daLší odborné asociace, instituce a odborníci v oblasti vzděLávání MŠMTČR
Obsah
ČÁST A 5
1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 5
1.1 Systém kurikuLárních dokumentu 5
1.2 Prindpy Rámcového vzděLávacího programu pro gymnázia 6 ČÁST B 7
2. Charakteristika vzdělávání 7
2.1 OrganizacevzdéLávání 7
2.2 Podmínky přijetí ke vzdělávání 7
2.3 Způsob a podmínky ukončovánívzděLávánía získání dokLadu o dosaženém stupni vzděLání 7 ČÁST C 8
3. Pojetí a dle vzdělávání 8
3.1 Pojetí vzdělávání 8
3.2 CíLevzděLávání 8
4. Klíčové kompetence 8
5. Vzděláván oblasti 11
5.1 Jazyk a jazyková komunikace 12
5.1.1 Českýjazyka Literatura 14
5.1.2 Cizíjazyk 16
5.1.3 DaLšícizí jazyk 19
5.2 Matematika a její aplikace 21 5.2.1 Matematika a její aplikace 23
5.3 ČLověk a příroda 25
5.3.1 Fyzika 27
5.3.2 Chemie 29
5.3.3 BioLogie 31
5.3.4 Geografie 34
5.3.5 GeoLogie 37
5.4 ČLověk a spoLečnost 38
5.4.1 Občanský a spoLečenskovědnízákLad 39
5.4.2 Dějepis 43
5.4.3 Geografie 47
5.5 ČLověk a svět práce 47 5.5.1 ČLověk a svět práce 48
5.6 Uměnía kuLtura 50
5.6.1 Hudebníobor 52
5.6.2 Výtvarný obor 54
5.7 ČLověk a zdraví 56 5.7.1 Výchova ke zdraví 58
5.7.2 Tělesná výchova 60
5.8 Informatika a informačnía komunikačnítechnoLogie 62
5.8.1 Informatika a informačnía komunikační technoLogie 64
6. Průřezová témata 65
6.1 Osobnostnía sociální výchova 66
6.2 Výchova k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech 69
6.3 Multikulturní výchova 73
6.4 EnvironmentáLnívýchova 75
6.5 MediáLnívýchova 77
7. Rámcový učební plán 82
7.1 Obecné poznámky 82
7.2 Poznámky ke vzděLávacím obLastem 84
8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia 85 a vyšší stupeň víceletých gymnázií
ČÁST D 88
9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 88
9.1 VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 88
9.2 ŽácizodLišného kuLturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí 89
10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků 90
11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu 93 Slovníček použitých výrazů 96
CASTA
1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
1.1 Systém kurikuLárních dokumentů
VsouLadu s novými principy ku ri ku Lamí politiky, zformuLovanými v Národním programu rozvoje vzděLávánívČR (tzv. BíLé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., zákon o předškoLním,zákLadním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dáLe jen „škoLský zákon"), se do vzděLávací soustavy zavádí nový systém kurikuLárních dokumentů pro vzděLávánížáků od 3 do 19 Let. KurikuLárnídokumentyjsou vytvářeny na dvou úrovních - státní a školní. Státní úroveň v systému kurikuLárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzděláván programy (RVP). Zatímco NPV formuLuje požadavky na vzděLávání, které jsou pLatné v počátečním vzděLáváníjako ceLku, RVPvymezují závazné rámce vzděLávání pro jehojednotLivé etapy (pro předškolní, zákLadní a střední vzděLávání). Školní úroveň představují školní vzděláván programy (ŠVP), podLe nichž se uskutečňuje vzděLávání na jednotLivých škoLách. Školní vzdělává o program si vytváří každá škola podLe zásad stanovených v přísLušném RVP1.
Rámcové i školní vzděLávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.
NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NVP)
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)
STÁTNÍ ÚROVEŇ
RVP G RVPGSP
OSTATNÍ RVP*
SKOLNI ÚROVEŇ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)
Graf 1 - Systém kurikuLárních dokumentů
Legenda: RVP PV - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV - Rámcový vzdělávací program pro zákLadní vzdělávání; RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP GSP - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV - Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání.
* Ostatní RVP - rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon.
1 Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen Manuál), který j e vytvářen k jednotlivým RVP. Manuál seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí možné způsoby zpracování jednotlivých částí ŠVP s konkrétními příklady.
Rámcové vzdělávací programy:
vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje kLíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a upLatnění získaných vědomostía dovednostív praktickém životě;
vycházejíz koncepce ceLoživotního učení;
formuLují očekávanou úroveň vzděLá ní stanovenou pravšechny absoLventyjednotLivých etap vzděLávání; podporují pedagogickou autonomii škoLa profesní odpovědnost učiteLů za výsLedky vzděLávání.
1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
je určen pro tvorbu ŠVP na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceLetých gymnázií;
stanovujezákLadnívzděLávacíúroveň pravšechnyabsoLventygymnázií, kterou musíškoLa respektovat ve svém škoLním vzdělávacím programu;
specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měLi žáci na konci vzděLávání na gymnáziu dosáhnout; vymezuje závazný vzděLávacíobsah - očekávané výstupy a učivo;
zařazuje jako závaznou součást vzděLávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi;
podporuje kompLexní přístup kreaLizaci vzděLávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá voLbu různých vzděLávacích postupů, různých metod a forem výuky ve shodě sindividuálními potřebami žáků;
umožňuje modifikaci vzděLávacího obsahu pro vzděLávání žáků se speciáLními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných.
RVPGje otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podLe měnících se potřeb spoLečnosti, zkušeností učiteLů se ŠVP i podLe měnících se potřeb a zájmů žáků.
ČÁST B
2. Charakteristika vzdělávání
Vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií, kterým se dosahuje stupně středního vzděLá ní s maturitní zkouškou, se uskutečňuje v oborech gymnázium a gymnázium se sportovní přípravou. V souLadu se škoLským zákonem je pro realizaci vzděLávání na gymnáziích vydán pro každý obor rámcový vzděLávací program,tzn. Rámcový vzděLávací program pro gymnázia (RVPG)a Rámcový vzděLávací program pro gymnázia se sportovní přípravou (RVPGSP).
VzhLedem ktomu, že se na nižším stupni víceLetých gymnázií reaLizuje zákLadnívzděLávání, a žáci zde vzděLávanítak pLní povinnou škoLní docházku, řídí se vzdělávání na nižším stupni víceletých gymnázií Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Rámcový vzděláván program pro gymnázia se vztahuje pouze na vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vzdělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií.
2.1 Organizace vzděLávání
Průběh vzděLáváníve čtyřLetém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia upravuje § 66 až § 68 škoLského zákona a vyh Láska č. 13/2005 Sb., o středním vzděLávání a vzděLávánív konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (dáLejen „vyhLáska o středním vzděLávánía vzděLávánív konzervatoři").
VzděLávání na čtyřLetém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia se uskutečňuje v denní, večerní, dáLkové, distanční a kombinované formě vzděLávání. Podmínky vzděLávání v jiných než denních formách vzděLávání stanovuje škoLský zákon v § 25 a vyh Láska o středním vzděLávánía vzděLávánív konzervatoři. Gymnázia realizující tyto formy vzděLávání mohou v odůvodněných případech přizpůsobit cíle a obsah vzděLávání žákům tak, aby odpovídaLyjejich věku, rozvoji a specifickým podmínkám vzděLávání.
Zkrácené studium pro získání středního vzděLá nís maturitnízkouškou upravuje § 85 škoLského zákona.
2.2 Podmínky přijetí ke vzděLávání
Podmínky přijetí ke vzděLávání na gymnáziu upravuje § 59 až § 61, § 63 škoLského zákona a vyh Láska č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzděLávání na středních škoLách, ve znění pozdějších předpisů.
2.3 Způsob a podmínky ukončování vzděLávání a získání dokLadu o dosaženém stupni vzděLání
Způsoby a podmínky ukončování vzděLávání na gymnáziu stanovuje § 72 a § 77 až § 82 škoLského zákona a vyhLáška o ukončování studia ve středních škoLách a učilištích.
Pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel škoLy určí nabídku povinných zkoušek, jejichž obsah jevsouLadu s učebními osnovami povinných vyučovacích předmětů vymezených ve škoLním vzděLávacím programu a s učebními osnovami maturitních seminářů.
ČÁST C
3. Pojetí a dle vzdělávání
3.1 Pojetí vzdělávání
VzděLáváníve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií má žáky vybavit kLíčovými kompetencemi a všeobecným rozhLedem na úrovni středoškolsky vzděLaného čLověka a tím je připravit především pro vysokoškoLské vzděLává ní a další typy terciárního vzděLávání, profesní spedaLizaci i pro občanský život.
Gymnázium má vytvářet náročné a motivující studijní prostředí, v němž žáci musí mít dostatek příležitostí osvojit si stanovenou úroveň kLíčových kompetencí, tzn. osvojit si některé důLežité vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty a dokázat je využívat v osobním, občanském i profesním životě. SmysLem vzděLávání na gymnáziu nenípředatžákům co největšíobjem dílčích poznatků, fakta dat, aLe vybavitje systematickou a vyváženou strukturou vědění, naučitje zařazovatinformace do smysLupLného kontextu životní praxe a motivovatje k tomu, aby chtěli své vědomosti a dovednosti po celý život dále rozvíjet. To předpokládá upLatňovatve vzděLávání postupy a metody podporující tvořivé myšLení, pohotovost a samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizační formy, zařazovatintegrované předměty apod.
AbsoLvent gymnázia by měLv průběhu vzděLávání na gymnáziu získatširokývzděLanostnízákLad a dosáhnouttakové úrovně kLíčových kompetencí, kterou RVPG předpokládá a která mu umožnídáLe rozvíjet schopnosti a dovednosti v procesu ceLoživotního vzděLávání a získávání životních zkušeností. Takový profil absoLventa dává žákům předpokLady pro vysokoškoLské a daLší studium, pro jejich adaptabilitu v různých oborech a obLastech Lidské činnosti, pro přizpůsobení se nově vznikajícím požadavkům na trhu prácei pro případné upLatněnív zahraničí.
RVPG stanovuje pouze obecný rámec vzděLávání na gymnáziu. Ve svých škoLních vzděLávacích programech mohou školy tento rámec obohacovat podLevLastních vzděLávacích záměrů, podLe potřeba zájmů žáků i podLe regionáLních podmínek. V souLadu se svým ŠVP, se svou profilací či zaměřením si školy dotvářejí profil absoLventa svého gymnázia.
3.2 Cíle vzdělávání
VzděLáváním na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií se usiluje o napLnění těchto cílů: vybavit žáky kLíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVP G; vybavit žáky širokým vzděLanostním zákLadem na úrovni, kterou popisuje RVP G; připravit žáky kceLoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu upLatnění.
4. Klíčové kompetence
KLíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důLežité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spoLečnosti a budoucí upLatněnív životě. Jejich výběr a pojetí vychází z toho, jaké kompetence jsou považovány za podstatné pro vzděLávání na gymnáziu. Pro Lepší pochopení kLíčových kompetencí a snazší práci s nimi v ŠVP jsou kLíčové kompetence v RVPG zpracovány jednotLivě, aLe v praxi se navzájem proLínajía doplňují.
Ve vzděLávání na čtyřLetých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií se usiluje o daLší rozvíjení kLíčových kompetencí, které žáci získaLi v zákLadním vzděLávání. Úroveň kLíčových kompetencípopsanávRVPG představuje žádoucí stav, ke kterému se mají všichni žáci na zákLadě svých individua Lních předpokLadů postupně přibližovat. VzhLedem ktomu, že schopnosti žáků a jejich osobní dispozice jsou veLmi různé, by učitelé měLi
poměřovat dosaženou úroveň kompetencí osobním pokrokem každéh o žáka ajehoindividuáLními možnostmi. Další rozvíjení kLíčových kompetenď by se měLo státu každého jedince ceLoživotním procesem.
ŠkoLa by měLa navrhnout a v ŠVP popsat vLastní postupy, které budou všichni učiteLé využívat k cílenému rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Tyto postupy se v ŠVP označujíjako výchovné a vzd ě Láva cí strategie a uplatňují se při vyučováníi v mimovýukových aktivitách.
Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií by si žák měL osvojit
kompetenci k učení,
kompetenci k řešení probLémů,
kompetenci komunikativní,
kompetenci sociáLnía personáLní,
kompetenci občanskou,
kompetenci k podnikavosti, na této úrovni:
Žák:
své učenia pracovní činnost si sám pLánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj;
efektivně využívá různé strategie učení kzískánía zpracování poznatků a informací, hLedá a rozvijí účinné postupy ve svém učení, refLektuje proces vLastního učenia myšLení;
kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi;
kriticky hodnotí pokrok při dosahování cíLů svého učenia práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vLastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro daLší práci.
Žák:
rozpozná probLém, objasníjeho podstatu, rozčLení ho na části;
vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení probLému nebo ověřování hypotézy;
uplatňuje při řešení probLémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě anaLytického a kritického myšLenívyužívá i myšLení tvořivé s použitím představivosti a intuice;
kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuLuje a obhajuje podLožené závěry;
je otevřený k využití různých postupů při řešení probLémů, na hLíží probLém z různých stran; zvažuje možné klady a záporyjednotLivých variant řešení, včetně posouzeníjejich rizik a důsLedků.
Žák:
s ohLedem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbáLníi neverbáLní, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu;
používa s porozuměním odbornýjazyka symbolická a grafická vyjádřeníinformaď různého typu; efektivně využívá moderníinformačnítechnoLogie;
vyjadřuje se v m Luvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sděLit, sjakým záměrem a vjaké situaci komunikuje; je citLivý k míře zkušeností a znaLostía k možným pocitům partnerů v komunikaci;
prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým pubLikem;
rozumí sděLením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sděLenía věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.
Žák:
posuzuje reáLně své fyzické a duševní možnosti, je schopen seberefLexe;
stanovuje si cíle a priority s ohLedem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky;
odhaduje důsledky vLastníhojednání a chovánív nejrůznějších situacích, své jednání a chování podLe toho koriguje;
přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podLe svých schopnostía možnostíje aktivně a tvořivě ovLivňuje;
aktivně spoLupracuje při stanovovania dosahováníspoLečných cíLů;
přispívá kvytvářenía udržování hodnotných mezilidských vztahů zaLožených na vzájemné úctě, toLeranci a em patři;
projevuje zodpovědný vztah kvLastnímu zdravia k zdraví druhých;
rozhoduje se na zákLadě vLastního úsudku, odoLává spoLečenským i mediáLním tLakům.
informované zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě;
o chodu spoLečnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržiteLnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožovaLa nepoškozovaL přírodu a životní prostředí ani kuLturu;
respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních Lidí;
rozšiřuje své poznania chápání kuLturních a duchovních hodnot, spoLuvytváříje a chrání;
promýšLísouvisLosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k pLněnísvých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potLačování a spoLuvytváří podmínky pro jejich napLňování;
chová se informované a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících života zdraví, poskytne ostatním pomoc;
posuzuje udáLosti a vývoj veřejného života, sLeduje, co se děje vjeho bydLišti a okoLí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podLe nejLepšího svědomí.
Žák:
alevědomě, zodpovědně a s oh Ledem na své potřeby, osobní předpokLady a možnosti se rozhoduje o daLším vzděLávánía budoucím profesním zaměření;
rozvijí svůj osobníi odborný potenciáL, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě;
upLatňuje proaktivní přístup, vLastníinidativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace;
získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při pLánování a reaLizaci aktivit;
usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výs Led ky, koriguje daLší činnost s oh Ledem na stanovený cil; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu;
posuzuje a kriticky hodnotí rizika souvisejíc s rozhodováním v reáLných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést;
chápe podstatu a principy podnikání, zvažujejeho možná rizika, vyhLedává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikateLského záměru s ohLedem na své předpokLady, reaLitu tržního prostredia daLší faktory.
5. Vzděláván oblasti
VzděLávací obsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnáziíje v RVP G orientačně rozděLen do osmi vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzděLávacíobLasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory:
Jazyk a jazyková komunikace (Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk, DaLší cizí jazyk);
Matematika a její aplikace (Matematika ajejíapLikace);
Člověka příroda (Fyzika, Chemie, BioLogie, Geografie, GeoLogie);
Člověka společnost (Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis; Geografie);
Člověka svět práce (ČLověk a svět práce);
Uměnía kultura (Hudební obor, Výtvarný obor);
Člověka zdraví (Výchova ke zdraví, TěLesná výchova);
Informatika a informační a komunikační technologie (Informatika a informačnía komunikační technoLogie).
Každá vzděLávací obLast obsa huje charakteristiku vzdělávací oblasti, cílové zaměření vzděláván oblasti a vzdělávací obsah.
Charakteristika vzděláván oblasti vyjadřuje postavenia význam vzděLávacíobLasti na gymnáziu ajejí návaznost na koncepci obLastívzákLadním vzděLávání.
Cílové zaměření vzdělá vadoblasti vyjadřuje, jak vzděLávaď obLast a její obory přispívají k rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Cílové zaměřeníjednotLivých vzděLávacích obLastímusíškoLa respektovat při formuLovánívýchovných a vzděLávacích strategií, kteréjsou popsány v učebních osnovách každého vyučovacího předmětu ve školním vzdělává o m programu. Jsou to vLastní postupy, které si uotelé naplánují a které podLe jejich zkušeností povedou kalenému utvářenía rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Může se jednat například o různé metody a formy práce, nejrůznější aktivity, které se upLatňujívjednotLivých předmětech.
Vzdělávací obsahje propojený celek očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupyvyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu vdaném oboru dosáhnout, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami mají disponovat. Vypovídají nejen oznaLostech, aLe hLavně o schopnostech a dovednostech využívat osvojené znaLosti při komplexnějších myšLenkových procesech a v praktických činnostech. Představují výsLedky vzděLávání, které jsou využiteLnévživotěavdaLším studiu a ověřiteLné vhodnými evaLuačními nástroji. Očekávané výstupy formuLované v RVP G jsou pro tvorbu ŠVP závazné. Stejně jako očekávané výstupy je i učivo vymezené v RVP G pro ŠVP závazné a je chápáno jako prostředek k dosažení stanovených očekávaných výstupů.
CeLý vzděLávací obsah v RVP G je závazný pro všechny žáky. Kromě povinných vzděLávacích oborů v RVP G je možné využít také dopLňujícívzděLávacíobory, které vzděLávacínabídku rozšiřují2. Předpokládá se, že daLšínebo náročnější očekávané výstupy a širší rozsah učiva si stanoví škoLa sama ve svém škoLním vzděLávacím programu (napříkLad vzhLedem ke své profiLaci nebo k podobě profilové části maturitní zkoušky). VzděLávací obsah oborůječLeněn do tematických okruhů, tematických ceLků, popřípadě témat, jejich čLeněnía řazenívšak nemusí býtv ŠVP respektováno.
V ŠVP bude obsah vzděLávacích oborů rozpracován v podobě učebních osnov vyučovacích předmětů. Vyučován předmět může převzít ceLý vzděLávací obsah jednoho oboru vymezeného v RVP G, ale vzděLávací obsah jednoho vzděLávacího oboru může být také rozděLen mezi více vyučovacích předmětů neboje možné vzděLávací obsah více oborů spojovat (integrovat) do jednoho předmětu. V ŠVPjetaké možné integrovat tematické okruhy, ceLky a témata různých vzděLávacích oborů v RVP G tak, aby byLy maximáLně podpořeny mezioborové (mezipředmětové) vztahy. Pokud ŠkoLa využije této možnosti, musíintegrace vzděLávacího obsahu v ŠVP cíleně směřovat k rozvíjení schopnosti žáků vzájemně propojovat nabyté vědomosti a dovednosti.
5.1 Jazyk a jazyková komunikace
Charakteristika vzdělávací oblasti
Význam vzděLávacíobLasti spočívá především v rozšiřování vědomého užíváníjazyka jako zákLadního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšLení a v prohLubovánívyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podkLad pro všestranné efektivnívzděLává ní. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učíovLádnout nejen jazyk sám, aLe především principyjeho užívá niv různých komunikačních situacích (a to v mLuvenéi písemné podobě). Jazykové a styLizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích.
VzděLávacíobLast Jazyku a jazyková komuni káceje napLňována vzdělávacími obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk.
Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku - ve svém obsahu i rozsahu prohLoubeném ve srovnání se zákLadním vzděLáváním - jako východisko ke komunikaci v různých, i náročnějších typech mLuvených i psaných textů. To umožnívybudovat kompetence projejich recepci a produkci a pro čtení s porozuměním, jež povede k hLubokým čtenářským zážitkům. UčiteLiniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a dovednostíspoLu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důLežitý nejen pro studium češtiny, aLe i obecněji, neboťvjazykovém ztvárněníje uLoženo mnoho poznatků a nové myšLenky se obvy kLe vyjadřují přirozeným jazykem.
Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle - postupné zvLádání mLuvených a psaných projevů a vytváření kompLexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znaLost azích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z h Lediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup kinformacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobiLitu žáka ajeho rychlejší orientaci.
2 Doplňující vzdělávací obory jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického v Praze www.vuppraha.cz.
V současné době je ve výuce cizích jazyků kLaden důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci moh Li v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech, aby mohLi navazovat spoLečenské a osobnívztahy a naučili se porozumět kuLtuře a zvykům jiných Lidí a respektovat je.
Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohLubová ní komunikačních schopností získaných na zákLadní škole (znaLosti Lingvistické, socioLingvistické, pragmatické).
VzděLávánív oboru Cizíjazyk navazuje na úroveň jazykových znaLostía komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, které žák získaL v předchozím vzděLávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podLe tohoto rámce. VzděLávánív oboru Další cizíjazyk navazuje na úroveň jazykových znaLostía komunikačních dovedností odpovídajících úrovni AI podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, které žák získaL v předchozím vzděLávání, a směřuje k dosažení úrovně Bl podLe tohoto rámce.3
Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost navázatveškoLe na úroveň jazykových znaLosti a komunikačních dovedností získaných v předchozím vzděLávání odpovídající úrovni AI nebo A2 podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, vzděLává se v cizím jazyce d Le nabídky škoLy. VzděLávání v tomto jazyce je určeno pro absoLutní začátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škoLa dLe svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky.
V tomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdysi žákvoLídvajazykyz LibovoLnéhovzděLá-vacího oboru tak, aby aLespoň z jednoho jazyka získa L jazykové znaLosti a komunikační dovednosti odpovídající minimálně úrovni Bl podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávánív dané vzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
vnímania užíváníjazyka českého i cizíhojako mnohotvárného prostředku ke zpracování a násLednému předává níinformací, vědomostí a prožitků získaných zinterakce se světem a se sebou samým, k vyjádřenívLastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešení probLémů a jako prostředku pro daLší samostatné ceLoživotnívzděLávání;
zvLádánízákLadních pravideL mezilidské komunikace daného kuLturního prostředí a jejich respektování;
utváření všeobecného přehLedu o spoLečensko-historickém vývoji Lidské spoLečnosti, který napomáhá k respektu a toLeranci odLišných kuLturních hodnot různých jazykových komunit;
porozumění sobě samému, pochopení své roLe v různých komunikačních situacích a k vymezení vLastního místa mezi různými komunikačními partnery;
tvořivé práci nejen s věcným, aLei s uměLeckým textem, jež vede k porozumění významové výstavbě textu, kjeho posouzení z h Lediska styLového, pozitivně působícího na estetickou, emocionáLníi etickou stránku žákovy osobnosti;
vytváření osobitého, objektivně kritického a ceLkově pozitivního vztahu k Literatuře a kvytváření návyku individuáLní četby uměLecké a neuměLecké Literatury, které se později projeviv ceLoživotní orientaci žáka;
formování hodnotových orientací, vkusových preferencia k citLivému vnímáníokoLního světa i sebe sama.
3 VzděLávánív obou oborech může směřovati k dosažení vyšší výstupní úrovnějazykových znaLostía komunikačních dovedností podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, než určuje vzdělává □' obsah těchto oborů v RVP G, tuto úroveň si škoLa určuje sama. V ŠVP musí být uvedeno, jaké úrovnějazykových znaLostía komunikačních dovedností podLe tohoto rámce žák dosáhne na konci vzdelávania vzdělávací obsah cizího jazyka musí uvedené úrovni odpovídat.
5.1.1 Český jazyk a Literatura
Vzdělávací obsah
jazyk a jazyková komunikace
Očekávané výstupy
žák
odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souLadu s komunikační situací
při anaLýze vybraných textů popíše zákLadní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence
v mLuveném projevu ovLádá zásady spisovné výsLovnosti a pro účinné dorozumívánívhodně užívá zvukové prostředky řeči (moduLace sily, výšky hLasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování)
v mLuveném projevu vhodně užívá nonverbáLních prostředků řeči
v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sLožitější případy; účinně využívá možností grafického čLeněnítextu
v písemném i mLuveném projevu voLí vhodné výrazové prostředky podLe jejich funkce a ve vztah u k sděLovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětLí a odůvodní význam sLovvdaném kontextu
ve svém projevu upLatňujeznaLostitvarosLovía sLovotvorných a syntaktických principů českého jazyka
využívá zn a Lostí o větných čLenech a jejich vztazích, o a ktuáLním čLeněnívýpovědí a o druzích vět podLe záměru mLuvčího k vhodnému vyjádření myšLenky, k účinnému dorozumívání, Logickému strukturování vypovedia kodLišenízáměru mLuvčího
v mLuveném i psaném projevu vhodně využívá sLohotvorné rozvrstvenívýrazových prostředků češtiny
používá různé prostřed kytextového navazování vedoucí ke zvýšenísrozumiteLnosti, přehLednosti a Logické souvisLosti sděLení; upLatnítextové čLeněnív sou Ladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu
při tvorbě vLastního textu mLuvenéhoi psaného využívá zákLadní principy rétoriky
voLí adekvátní komunikační strategie, zohLedňuje partnera a pubLikum; rozeznává manipuLativní komunikaci a dovede sejí bránit
posoudía interpretuje komunikačníúdnky textu, svá tvrzeníargumentačně pod poříjeho všestrannou anaLýzou
pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty
efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (sLovníky, encykLopedie, internet)
)tu
Učivo
obecné poučení o jazyku a řeči -jazyk a řeč, jazyková komunikace; myš Lení a jazyk; národníjazyk a jeho útvary; čeština a sLovanskéjazyky; jazyková kuLtura; zákLadnívývojovétendence českéhojazyka
zvuková stránkajazyka - zásady spisovné výsLovnosti; zvukové prostředky souvisLé řeči
grafická stránkajazyka - písmo, jeho vznik a druhy; zákLadní principy českého pravopisu a nejčastější odchyLky od nich
slovní zásoba, sémantika a tvoření slov-jednotky sLovní zásoby (včetně frazeoLogických); významové vztahy mezi sLovy; rozšiřování s Lovní zásoby; způsoby tvořenísLov
tvarosloví (morfologie) -sLovní druhy a jejich mLuvnické kategorie a tvary
skladba (syntax) - zákLadní principy větné stavby (větné čLeny, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuáLní čLeněnívýpovědi); zákLady vaLenčnía textové syntaxe
slohová charakteristika výrazových prostředků
text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní
text (komunikát) a komunikační situace - prostředí, účastníci komunikace, jejich roLe
funkce komunikátů - sebevyjádření, apeL, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátů
míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost
komunikační strategie - adresnost, voLba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbáLních sohLedem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé,jazyková etiketa
monolog a dialog - výstavba diaLogu, vztah otázka-odpověď; druhy Literárního diaLogu; subjekty mimotextovéa vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, Lyrický hrdina, postavy); narativnípostupy (řeč přímá, nepřímá, nevLastní přímá, poLopřímá)
rétorika - druhy řečnických projevů, příprava a reaLizace řečnického vystoupení
základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby- koherence textu (navazování, odkazování, tematické posLoupnosti); čLeněnítextu ajeho signáLy; odstaveca daLšíjednotky, vzájemnévztahytextů (intertextovost)
f un kční styly a jejich realizace v textech
literární komunikace Očekávané výstupy
žák
rozLišíuměLeckýtextod neuměLeckého, naLeznejevy, které činítextuměLeckým
objasní rozdíly mezi fikčním a reáLným světem a vysvětLí, jakým způsobem se reáLný svět promítá do Literárního textu, jaký vLiv může mít svět fikce na myšLení a jednání reáLných Lidí
na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasníjejich funkci vtextu
rozlíšia specifikujejednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotíjejich funkci a účinek na čtenáře
rozezná typy promLuv a vyprávěcí způsoby a posoudíjejich funkci v konkrétním textu
při interpretaci Literárního textu ve všech jeho kontextech upLatňuje prohLoubenéznaLosti o struktuře Literárního textu, Literárních žánrech a Literárněvědných termínech
identifikuje využitíjednoho textu vtextu jiném (intertextovost) a objasníjeho funkci a účinek na čtenáře
postihne smysL textu, vysvětLí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhaLíeventuáLní dezinterpretace textu
rozLišítexty spadajícído obLasti tzv. Literatury vážné, středního proudu a Literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní
samostatně interpretuje dramatické, filmové a teLevizní zpracování Literárních děL
vystihne podstatné rysyzákLadních period vývoje české i světové Literatury, významných uměLeckých směrů, uvede jejich představiteLe a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj Literatury a Literárního myšLení
vysvětLí specifičnostvývoje české Literatury a vyLožíjejí postavenív kontextu Literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odLišnosti a jejich příčiny)
tvořivě využívá informadz odborné Literatury, internetu, tisku a z da Lších zdrojů, kritickyje třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styL
Učivo
základy literární vědy- Literárníteorie, Literární historie, Literární kritika, poetika; interdiscipLinárnost Literárnívědy; Literatura a její funkce
metody interpretace textu - interpretační postupy a konvence, význam a smysL, popis, anaLýza, výkLad a vLastníinterpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování
způsoby vyjadřování zážitků z literárních děla soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky)
jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla - tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monoLog, diaLog, přímá a nepřímá řeč, nevLastní přímá a poLopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma
text a intertextovost - kontext, vLiv a způsoby mezitextového naväzovania mezitextové komunikace (motto, citát, aLuze), žánry za Ložené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, pLagiát), hraniční rysy textu (předmLuva, dosLov, ilustrace, obáLka; autorský komentář, recenze)
vývoj literaturyv kontextu dobového myšlení, uměnía kultury- funkce periodizace Literatury, vývoj kontextu české a světové Literatury; tematický a výrazový přínos veLkých autorských osobností; Literární směry a hnutí; vývoj Literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní Literaturu
5.1.2 Cizí jazyk
Vzdělávací obsah
receptivní řečové dovednosti
Očekávané výstupy žák
porozumí hLavním bodům a myšLenkám autentického ústního projevu sLožitějšího obsahu na aktuáLní téma, postihnejeho hLavnía dopLňujícíinformace
rozLišív m Luveném projevu jednotLivé mLuvčí, identifikuje různý styL, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotLivých mLuvčích
porozumí hLavním bodům a myšLenkám autentického čteného textu či písemného projevu sLožitějšího obsahu na aktuáLnítéma
identifikuje strukturu textu a rozLiší hLavnía dopLňujícíinformace
vyhLedá a shromáždíinformace z různých textů na méně běžné, konkrétnítéma a pracuje se získanými informacemi
odvodí význam neznámých sLov na zákLadě již osvojené sLovní zásoby, kontextu, znaLosti tvorby sLov a internacionalismů
využívá různé druhy sLovníků, informativní Literaturu, encykLopedie a média čte s porozuměním Literaturu ve studovaném jazyce postihne zápLetku i sLed udáLostíve filmu či hře
produktivní řečové dovednosti
Očekávané výstupy žák
formuLujesvůj názor srozumiteLně, gramaticky správně, spontánně a pLynuLe
voLně a srozumiteLně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutý autentický text se sLovní zásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu
přednese souvisLý projev na zadané téma
sestaví souvisLý text na širokou škáLu témata vyjádří své stanovisko podrobně popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi související Logicky a jasně strukturuje formáLníi neformáLní písemný projev různých sLohových styLů s porozuměním přijímá a srozumiteLně i gramaticky správně předává obsahově sLožitějšíinformace používá bohatou všeobecnou sLovní zásobu k rozvíjení argumentace, aniž by redukovaLto, co chce sděLit využívá výkLadové a odborné sLovníky při zpracování písemného projevu na neznámé téma
interaktivní řečové dovednosti Očekávané výstupy žák
vyjádřía obhájí své myšLenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou
adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odLišné názory různých faktografických i imaginativních textů
reaguje spontánně a gramaticky správně v sLožitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů a frazeoLogických obratů
komunikuje pLynuLe a foneticky správně na témata abstraktníi konkrétnív méně běžných i odborných situacích
při setkánís rodilými mLuvčími zahájí, vede a zákona diaLog a zapojí se do živé diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů
Učivo
jazykové prostředky a funkce
(vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžně i méně často nebo jen ve specifických kruzích)
fonetika - zvuková výstavba sLova, zvuková stránka věty, fonetická redukce, fonetické rysy
pravopis - pravidLa u sLožitějších sLov, zákonitosti vypLývajícíz psané podobyjazyka pro frázování a intonaci, konvence používané k prezentaci výsLovnosti
gramatika -jmenné a verbáLní fráze, morfémy, prefixy, sufixy, daLší vyjádření minuLosti, přítomnosti a budoucnosti, rozvité věty vedLejší, sLožitá souvětí, odvozování, transpozice, transformace, va Lence
lexikológie - ustáLené koLokace, ustáLená větná spojení, přísLoví, jednoduché idiomy, frázová sLovesa, ustáLené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata
KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ
(vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžně i méně často nebo jen ve specifických kruzích)
postoj, názor, stanovisko - souhLas, nesouhLas, svoLení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, příkaz
emoce - Libost/nelibost, zájem/nezájem, radost/zkLamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, Lhostejnost, strach
morální postoje a funkce- omLuva, odpuštění, pochvaLa, pokárání, Lítost, přiznání, odsouzení
kratší písemný projev - pozdrav, vzkaz, přání, bLahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis
delší písemný projev - podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis, odborný popis
čtený či slyšený text- jazykově nekomplikované a Logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativníi uměLecké
samostatný ústní projev- popis, shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentace, reprodukcetextu
interakce-formáLníi neformáLní rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor, náhodné situace v osobním i profesním životě, komunikace prostřednictvím teLefonu a daLších médií
informace z médií-tisk, rozhLas, teLevize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hLášení,teLefon
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
(Výchozí textyjsou obsahově i jazykově náročnější, aLe nekomplikované, nesou prvky uměLeckého, publicistického, naučného a popuLárně-vědeckého styLu, vztah ují se k běžným i méně běžným, konkrétními abstraktním tématům, se kterými se žák může setkatv každodenním životě nebo při cestování do zemídanéjazykové obLasti.)
oblast veřejná- veřejné instituce, veřejná oznámení, úřady, úřední dopisy, hlavní politické strany a orgány, veřejná jednání, veřejné sLužby, pasy, oprávnění, vystoupení, soutěže
oblast pracovní- státní správa, firmy, průmysL, zeměděLství, méně časté profese, nástroje a zařízení, pracovníudáLosti, pracovnísmLouva, obchodnídopis, rekLamní materiáLy, návody, popis práce, bezpečnost práce
oblast vzděláván - primární, sekundární a terciárníškoLstvívČRa v zemích studovaného jazyka, naučné spoLečnosti a kLuby, profesníinstituce, povoLánía tituLy vzdělávacích institucí, studentské shromáždění, vybavení učeben, práce v učebnách, debaty a diskuse, anotace, výtahy
oblast osobní- cizí domov, krajina, spoLečenské vztahy, blízcí Lidé, spolupracovníci, uměLecké předměty, domácí potřeby, vybavení pro sport a zábavu, zdraví, nehody, životní styL, netradiční dovoLená, netradiční koníčky, recepty, romány, časopisy
oblast osobnostní-identita, způsob vnímání sebe sama, světonázor
oblast společenská - příroda, životní prostředí, ekoLogie, gLobáLní probLémy, věda a technika, pokrok
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
politické a ekonomické postavení ve světě
stručná charakteristika ekonomiky, společnosti a kultury
vztahy s Českou republikou
literatura, významná díla a autoři
věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti
jazykové zvláštnosti a odlišnosti média a jejich účinky na jednotlivce a společnost aktuálni udalosti a děni většího významu autentické materiály - tisk, rozh Las, fi Lm
Poznámka:
VzděLávánív Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B2 podLe SpoLečného evropského rámce prajazyky, kterou Lze charakterizovat násLedovně:
Žák se jasně vyjadřuje, aniž by jazykově redukovaLto, co chce sděLit. Má dostačující vyjadřovací prostředky ktomu, aby podaLjasný popis, vyjádřil své názory, rozvijeL argumentaci bez většího hLedánísLov a ktomuto účeLu používá některé druhy podřadných souvětí. Má všeobecně vysokou úroveň sLovní zásoby, ačko-LivvmaLé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru sLov, které však nezpůsobují probLémy v komunikaci. Dobře ovLádá gramatiku a jen občas se dopouští maLých nebo nesystematických chyb, mohou se objevit menší nedostatky ve větné stavbě, aLe nejsou časté a mohou být zpětně opraveny.
Žák se vyhne závažným chybám ve formuLacích, vyjadřuje se sebevědomě, srozumiteLně a zdvořile v rámci forma Lních a neformáLních funkčních styLů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká.
5.1.3 Další cizí jazyk
Vzdělávací obsah
receptivní řečové dovednosti
Očekávané výstupy žák
rozumí hLavním bodům či myšLenkám autentického ústního projevui psaného textu na běžné a známé téma identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozLišíhLavníinformace
rozLišív mLuveném projevu jednotLivé mLuvčí,identifikuje různé styLy a citová zabarvenípromLuvy odhadne význam neznámých sLovna zákLadějiž osvojené sLovní zásoby a kontextu užívá různétechniky čtení dLetypu textu a účeLu čtení využívá různé druhy sLovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů
produktivní recove dovednosti
Očekávané výstupy žák
^       srozumiteLně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutý, méně náročný autentický text se sLovní zásobou na běžná témata
formuLujesvůj názor ústněi písemně na jednoduché, běžné téma srozumiteLně, gramaticky správně a stručně Logicky a jasně strukturuje středně dLouhý písemný projev, formáLníi neformáLnítext na běžné či známé téma sestaví ústněi písemněsouvisLýtextnajednoduchétémajako Lineární sled myšLenek jednoduše a souvisLe popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi související shrne a ústněi písemně sděLí běžné, obsahovějednoduchéinformace využívá překLadové sLovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma
interaktivní řečové dovednosti
Očekávané výstupy žák
^       vysvětlí gram aticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního života
^       reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů
►       s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené sLovní zásoby a gramatických prostředků
^       za pojí se, připadneš menšími obtížemi, do rozhovoru s rodiLými mLuvčími na běžné a známé téma v předvídatelných každodenních situacích
Učivo
jazykové prostředky a funkce
(vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se zájmů a konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat)
fonetika - distinktivní rysy, sLovní přízvuk, tónový průběh sLova, struktura sLabiky, rytmus, intonace, sLabéa siLné formy výsLovnosti
pravopis-interpunkce, pravidLa u běžných sLov, stažené tvary, běžně používané Litografické znaky, konvence používané ve sLovníku k prezentaci výsLovnosti
gramatika-jednoduché sLovnítvary, aLternace samohLáseka modifikace souhLásek, nepravideLné a nuLové tvary sLovních druhů, synonyma, antonyma, zákLadnívyjádření přítomnosti, minuLosti a budoucnosti, trpný rod přítomný, sLova sLožená a sousLoví, rozvité věty vedLejší, souřadné souvětí, supLetivnost, řízenost, shoda
lexikológie - ustáLená sLovní spojení, přirovnání, sLožené předLožky komunikativní funkce jazyka atypytextů
(vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat)
postoj, názor, stanovisko - souhLas, nesouhLas, svoLení, prosba, odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba
emoce - Libost/neLibost, zájem/nezájem, radost/zkLamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, Lhostejnost, strach
morální postoje - omLuva, odpuštění, pochvaLa, pokárání, Lítost, přiznání
kratší písemný projev - pozdrav, vzkaz, přání, bLahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, jednoduchý formáLní dopis, žádost, jednoduchý inzerát
delší písemný projev - stručný životopis, příběh, stručný popis
čtený či slyšený text- jazykově nekomplikované a Logicky strukturované texty, texty informační, popisné i uměLecké
samostatný ústní projev- popis, srovnání, vyprávění, krátké oznámení, jednoduše formuLovaná prezentace, reprodukce kratšího textu
interakce-formáLníi neformáLní rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor
informace z médií-tisk, rozhLas, teLevize, internet, fiLm, audionahrávky, videonahrávky, veřejná prohLášení,teLefon
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
(Výchozí textyjsou obsahově i jazykově uspořádané, nekomplikované, mají Logickou strukturu,jsou informačního a popisného charakteru, vztahují se ke konkrétním a běžným tématům a vycházejíz autentických situací, se kterými se žák může setkatv každodenním životě a i při cestování do zemí dané jazykové obLasti.)
oblast veřejná - sLužby, obchody, nákupní střediska, trhy, zboží, náLepky a obaLy, veřejná doprava, jízdní řády, Lístky, pokuty, divadLo, kino, programy, zábavní podniky, restaurace, jídeLníčky, hoteLy, formuLáře, běžné udáLosti, zdravotní sLužby, oznámení, Letáky
oblast pracovní-zaměstnání, běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodnídopis, nákup a prodej, jednoduchý návod a popis práce, orientační značení, jednoduché recepty
oblast vzděláván - škoLa, učebny, škoLní prostory, učitelé, pomocný personáL, vybavení školy, méně běžné škoLní pomůcky, významné škoLnídny a udáLosti, výuka, domácí úkoly, diskuse, video-texty, texty na obrazovce počítače, sLovníky, příručky
oblast osobní- rodina a její spoLečenské vztahy, přáteLé, příbuzní, vybavenídomácnosti; život mimo domov: kolej, hoteL, domov přáteL, okoLní krajina; jednoduché vybavení pro sport a zábavu, životná venkově a ve městě, dovoLená, svátky, osobní dopisy
oblast osobnostní - koníčky, zájmy, názory a postoje k bLízkému okoLí
oblast společenská - příroda, životní prostředí, kuLtura, tradice, sport, média
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
geografické zařazení a stručný popis
významné události z historie, významné osobnosti
životní styl a tradice v porovnání s Českou republi kou
kultura, umění a sport, některé známé osobnosti a jejich úspěchy
ukázky významných literárních děl
Poznámka:
VzděLávánív DaLším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně Bl podLe SpoLečného evropského rámce pro jazyky, kterou Lze charakterizovat násLedovně:
Žák má dostačujíc vyjadřovací prostředky a od povídající s Lovní zásobu ktomu, aby se domLuvil a vyjadřovaL, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestovania a ktuá Lni udáLosti. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovLádá gramatiku dobře, ačkoLiv vLiv mateřského jazyka je postřehnuteLný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámo snadno předvídateLných situací. Při vyjádření složitější myšlen ky nebo promLuvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škáLu jazykových funkcia vjejich ráma reaguje. Využívá nejběžnějšívyjadřovací prostředky neutráLního funkčního stylu.
5.2 Matematika a její aplikace
Charakteristika vzdělávací oblasti
Výuka matematiky na gymnáziu rozvijía prohLubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reáLného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vh Ledu. OvLádnutí požadovaného matematického aparátu, eLementy matematického myšLení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahyjsou prostředkem pro nové hLubší poznania předpokLadem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšLenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti.
Matematické vzděLávánínapomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšLení, rozvijí Logické usuzování, učísrozumiteLné a věcné argumentaci s alem najít spíše objektivní pravdu než u hájit v La stní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formuLace probLému a strategiejeho řešení, v aktivním ovLádnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti apLikace. Matematika přispívá ktomu, aby žáci by Li schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhaLovat kLamné závěry.
Během studia žáci objevují, že matematika nachází upLatněnív mnoha oborech Lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, aLei ve spoLečenských vědách), že je ovLivňována vnějšími podněty (napříkLad z obLasti přírodních věd) a že modernítechnoLogiejsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kuLtury a je výsLedkem sLožitého muLtikuLturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi Lidských dějin.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávání v dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetenďtím, že vede žáka k:
osvojovánízákLadních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcia zobecňováním na zákLadě poznává níjejich charakteristických vLastností;
určování, zařazování a využívání pojmů, k anaLýze a zobecňová níjejich vLastností;
vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, aLgoritmů a metod řešení úLoh a k využívá ní osvojeného matematického aparátu;
anaLyzování probLému a vytváření pLánu řešení, k voLbě správného postupu při řešení úLoh a probLémů, k vyhodnocování správnosti výsLedku vzhLedem kzadaným podmínkám;
prári s matematickými modeLy, kvědomí, že k výsLedku Lze dospět různými způsoby;
rozvoji Logického myšLenía úsudku, vytváření hypotéz na zákLadě zkušenosti nebo pokusu, kjejich ověřování nebo vyvracení pomoď protipříkLadů;
pochopenívzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a kapLikari matematických poznatků v daLších vzděLávacích o b La stech;
přesnému vyjadrovania zdokonaLování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symboLicea matematickému textu;
zdůvodňovánímatematických postupů, k obhajobě vLastního postupu; rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi;
užívání kaLkuLátoru a moderních technoLogií k efektivnímu řešení úLoh a k prezentaci výsLedku;
rozvíjení zkušeností s matematickým modeLováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a naLézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modeLů, k poznávání mezí jejich použití, kvědomí, že reaLita je sLožitější než její matematický modeL, že daný modeL může být vhodný pro více situácia jedna situace může být vyjádřena různými modeLy);
rozvíjení geometrického videnia prostorové představivosti;
pochopení matematikyjako součásti kuLturního dědictvía nezaměnitelného způsobu uchopování světa.
5.2.1 Matematika a její aplikace
Vzdělávací obsah
ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ Očekávané výstupy žák
► čte a zapisuje oženiv symbolickém jazyce matematiky
► užívá správně Logické spojky a kvantifikátory ^       rozLišídefinici a větu, rozLiší předpoklad a závěrvěty
► rozLiší správný a nesprávný úsudek
► vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivosta nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení ^       zdůvodňuje svůj postupa ověřujesprávnostřešeníprobLému
Učivo
základní poznatky z matematiky-výrok, definice, věta, důkaz množiny - in kLuze a rovnost množin, operace s množinami výroková logika
ČÍSLO A PROMĚNNÁ Očekávané výstupy žák
užívá vLastnosti děLiteLnosti přirozených číseL operuje s intervaLy, aplikuje geometrický význam absoLutní hodnoty provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číseLné výrazy odhaduje výsLedky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účeLně využívá kalkuLátor upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu
rozkLádá mnohočLeny na součin vytýkáním a užitím vzorců, apLikujetuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic
řeší Lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešiteLnost nebo počet řešení
rozlišuje ekvivaLentnía neekvivaLentní úpravy
geometricky interpretuje číseLné, aLgebraickéa funkčnívztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav
anaLyzujea řešíprobLémy,vnichžapLikujeřešeníLineárních a kvadratických rovnicajejich soustav
Učivo
číselné obory- přirozená, ceLá, racionáLnía reáLná čísLa mocniny- mocniny s přirozeným, ceLým a racionáLním exponentem, odmocniny výrazy s proměnnými - mnohočLeny, Lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami rovnice a nerovnice- Lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice
(diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice s absoLutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou, Logaritmické, exponenciáLnía goniometrické rovnice
PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST Očekávané výstupy žák
^       řešíreáLnéprobLémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří modeL pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet)
^       využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriáLy a kombinačními čísLy
^       diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sděLení
^       voLía užívá vhodné statistické metody kana Lýze a zpracování dat (využívá výpočetnítechniku)
►       reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabuLky, diagramy a grafy, rozLišuje rozdíly v zobrazeníobdobných souborů vzhLedem kjejich odLišným charakteristikám
Učivo
kombinatorika-eLementární kombinatorické úLohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, PascaLůvtrojúheLník
pravděpodobnost - náhodnýjev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávisLostjevů
práce s daty-anaLýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentní, kvartiL, směrodatná odchyLka, mezi kva rtiLová odchyLka)
ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák
načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určíjejich vLastnosti
formuLuje a zdůvodňuje vLastnosti studovaných funkcia posLoupností
využívá poznatky o funkcích při řešení rovnica nerovnic, při určování kvantitativních vztahů
a p Li kuj e vztahy mezi hodnotami exponenciálních, Logaritmických a goniometrických funkcia vztah mezi těmito fun kcemi
modeLujezávisLosti reáLných dějů pomocí známých funkcí řešíapLikačníúLohy svyužitím poznatků o fun kcích a posloupnostech
interpretuje z funkčního hLediska sLožené úrokování, aplikuje exponenciáLní funkci a geometrickou posLoupnostve finanční matematice
Učivo
obecné poznatky o funkcích - pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vLastnosti funkcí
funkce - Lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absoLutní h od nota, Lineární Lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciáLní, Logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi
posloupnost- určenia vLastnosti posLoupností, aritmetická a geometrická posLoupnost
GEOMETRIE Očekávané výstupy žák
^       používa geometrické pojmy, zdůvodňuje a využíva vLastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru, na zákLadě vLastnosti třídí útvary
určuje vzájemnou poLohu Lineárních útvarů, vzdáLenosti a odchyLky využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového probLému
vúLohách početnígeometrieapLikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionáLními čísLy
řešípoLohovéa nepoLohové konstrukčníúLohy užitím všech bodů dané vLastnosti, pomocíshodných zobrazenia pomocí konstrukce na zákLadě výpočtu
zobrazivé voLné rovnoběžné projekci hranoLa jehLan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles řeší pLanimetrické a stereometrické probLémy motivované praxí
užívá různézpůsobyanaLytickéhovyjádřenípřímkyvrovině (geometrickývýznam koeficientů) řeší a na Lyricky poLohové a metrické úLohy o Lineárních útvarech v rovině využívá charakteristické vLastnosti kužeLoseček k určení anaLytického vyjádření z anaLytického vyjádření (z osové nebovrchoLové rovnice) určízákLadníúdajeo kužeLosečce řešíanaLyticky úLohy na vzájemnou poLohu přímky a kužeLosečky
Učivo
geometrie v rovině- rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnosta podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty EukLidovy; množiny bodů dané vLastnosti; úhLy v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnoLehLost; konstrukčníúLohy
geometrie v prostoru - poLohové a metrické vLastnosti; zákLadnítěLesa, povrchy a objemy, voLné rovnoběžné promítání
trigonometrie - sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhLého a obecného trojúheLníku
analytická geometrie v rovině - vektory a operace s nimi; anaLytická vyjádření přímky v rovině; kužeLosečky (kružnice, elipsa, paraboLa a hyperboLa)
5.3 Člověka příroda
Charakteristika vzdělávací oblasti
Základní prioritou každé obLasti přírodovědného poznáváníje odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo osobě, neboť napLňuje přirozenou Lidskou zvědavost poznat a porozuměttomu, co se odehrává pod povrchem smysLově pozorovateLných, často zdánLivě nesouvisejících jevů, a jednak čLověku umožňuje ovLádnout různé přírodní objekty a procesy tak, abyjemoh L využívat pro daLší výzkum i pro rozmanité praktické účeLy.
Má-Li být přírodovědné vzděLávání na gymnáziu kvaLitnía pro žáky prakticky využiteLné, je zapotřebí, abyje orientovaLo v první řadě na h Ledá ní zákonitých souvisLostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoLi jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo kLasifikaci. HLedání, poznávania využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzděLávací obLasti ČLověka příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu byLove stejnojmenné obLasti nazákLadníškoLe.Takovýpřístuptéžvžácích podněcuje touhu po hLubším poznávání řádu okoLního světa a nabízí jim možnostintenzivního prožitku z vLastních schopnostítento řád hLedata poznávat.
Obsah a metodoLogie přírodovědného poznáváníveLmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje kompLexní,tj. muLtidiscipLinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spoLupráci jednotLivých přírodovědných oborů a odstraňováníjakýchkoLi zbytečných bariér mezi nimi.
VzděLávacíobLastČLověka příroda má proto také umožnit žáků m poznávat, že bariéry mezi jednotLivými úrovněmi organizace přírody reáLně neexistují, jsou častojen v našem myšLenía v našich izoLovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má o b La st vytvářet prostředí koordinované spoLupráce všech gymnaziáLních přírodovědných vzděLávacích oborů.
Přírodovědné discipLínyjsou si veLmi blízké i v metodách a prostředcích, které upLatňujíve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modeLy a teorie). Každá ztěchto sLožekje přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovLivňují a podporují.
Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spoLu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důLeži-tostobou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivosti pro řešení probLémů, se kterými se čLověk při zkoumání přírody setkává.
Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a moráLní aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovatjen v prostředí svobodné komunikace mezi Lidmi a veřejné a nezávisLé kontroLy způsobu získávání dat či ověřování hypotéz.
GymnaziáLní přírodovědné vzděLávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o probLémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předLožených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidLa veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předLožit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, aLeijako partnera při spoLečném hledání pravdy.
KzákLadním moráLním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkresLovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívatjeho výsLedky pro vytváření technoLogií a daLších praktických aplikací, které by mohLy poškozovat zdraví čLověka či nevratně narušit přírodní a sociá Lni prostředí.
Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsLedkyzkresLování výzkumných dat či využívánívýsLedků přírodovědného výzkumu pro účeLy potenciáLně ohrožující č Lově ka a další složky přírody.
VzděLávacíobLastČLověka příroda tím,že žákovi ukážei využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj daLších obLastí Lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technoLogiemi a konče filozofií, před stavuje mu současně přírodnívědy téžjako neodděLiteLnou a n eza stu pite Lnou součást Lidské kuLtury a zvyšuje tak zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovati prostřednictvím exkurzív různých vědeckých, technoLogických či kuLturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technoLogií v procesu žákova přírodovědného vzděLávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzděLání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informacíz obLasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře často využívá právě poznatků a metod přírodních věd.
VzděLávacíobLastČLověk a příroda je čLeněna na vzděLávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie
a Geologie. VzděLávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byLvzájmu zachováníjeho celistvosti zařazen do této vzděLávací obLasti.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávání v dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
formuLaci přírodovědného probLému, hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešenítohoto probLému;
provádění soustavných a objektivních pozorování, měřenía experimentů (především Laboratorního rázu) podLe vLastního či týmového pLánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hLedánísouvisLostímezi nimi;
tvorbě modeLu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účeLvhodně reprezentovatjejich podstatné rysy či zákonitosti;
používá ní adekvátních matematických a grafických prostředků kvyjadřová ní přírodovědných vztahů a zákonů;
využívání prostředků moderních technoLogiív průběhu přírodovědné poznávací činnosti;
spoLupráci na pLánech či projektech přírodovědného poznávania k poskytovánídato hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním Lidem;
předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na zákLaděznaLosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek;
předvídání možných dopadů praktických aktivit Lidí na přírodní prostředí; ochraně životního prostředí, svého zdravíi zdraví ostatních Lidí;
využívání různých přírodních objektů a procesů pro pLnohodnotné napLňovánívLastního života při současném respektování jejich ochrany.
5.3.1 Fyzika
Vzdělávací obsah
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ Očekávané výstupy žák
► měří vybrané fyzikální veliany vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsLedky měření
► rozLiší skaLárníveLičiny od vektorových a využívaje při řešení fyzika Lních probLémů a úLoh
Učivo
soustava fyzikálních veličin a jednotek - Mezinárodní soustava jednotek (SI) absolutní a relativní odchylka měření
POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ Očekávané výstupy žák
^       užívá zákLadní kinematické vztahy při řešení probLémů a úLoh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychLených/zpomaLených
^ určív konkrétních situacích sily a jejich momenty působící na těLeso a určívýsLednici si L
^ využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles
^ využívá zákony zachování některých důležitých fyzikáLních veLičin při řešení probLémů a úLoh
^ objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vLnění
Učivo
kinematika pohybu-vztažná soustava; poLoha a změna poLohytěLesa,jeho rychLosta zrychLení
dynamika pohybu - hmotnost a sila; první, druhý a třetí pohybový zákon, inerciální soustava; hybnost tě Lesa ;tLa ková sila, tLa k; třecí sila; sila pružnosti; gravitační a tíhová sila; gravitační poLe; moment sily; práce, výkon; souvisLost změny mechanické energie s prací; zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie
mechanické kmitaní a vlnění- kmitání mechanického oscilátoru,jeho perioda a frekvence; postupné vLnění, stojaté vLnění, vLnová déLka a rychLostvLnění; zvuk, jeho h Lasitost a intenzita
STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK Očekávané výstupy žák
objasní souvisLost mezi vLastnostmi Látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikaLních úLoh využívá stavovou rovnici ideáLního pLynu stáLé hmotnosti při předvídání stavových změn pLynu anaLyzujevznika průběh procesu pružné deformace pevných těLes
porovná zákonitosti tepLotní roztažnosti pevných těLes a kapaLin a využívaje k řešení praktických
Učivo
probLémů
kinetická teorie látek - charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v Látkách různých skupenství
termodynamika-termodynamická tepLota; vnitřní energie a její změna, tepLo; první a druhý termodynamický zákon; měrná tepeLná kapacita; různé způsoby přenosu vnitřní energie v rozLičných systémech
vlastnosti látek - normáLové napětí, Hookův zákon; povrchové napětí kapa Li ny, kapiLárníjevy; součinitel tepLotní roztažnosti pevných Látek a kapaLin; skupenské a měrné skupenské tepLo
ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO Očekávané výstupy žák
porovná účinky eLektrického poLe na vodičaizoLant využívá Ohmův zákon při řešení praktických probLémů
aplikuje poznatky o mechanismech vedení eLektrického proudu v kovech, poLovodičích, kapaLinách a pLynech při anaLýze chovánítěLes z těchto LátekveLektrických obvodech
využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení probLémů a k objasnění funkce eLektrických zařízení
porovná šíření různých druhů elektromagnetického vLnění v rozLičných prostředích
využívá zákony šíření světLa v prostředí k určování vLastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy
Učivo
elektrický náboj a elektrické pole - eLektrický náboj a jeho zachování; intenzita eLektrického poLe, eLektrické napětí; kondenzátor
elektrický proud v látkách - proud jako veLičina; Ohmův zá kon pro část obvodu i uzavřený obvod;
elektrický odpor; elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu; polovodičová dioda
magnetické pole - poLe magnetů a vodičů s proudem, magnetická indukce; indukované napětí
střídavý proud - harmonické střídavé napětía proud, jejich frekvence; výkon střídavého proudu; generátor střídavého proudu; eLektromotor; transformátor
elektromagnetické záření- elektromagnetická vLna; spektrum elektromagnetického záření
vlnové vlastnosti světla - šírenia rychLostsvětLa v různých prostředích; stáLostrychLosti světLa
v inerciálních soustavách a některé důsLedky této zákonitosti; zákony odrazu a Lomu světLa, index Lomu;
optické spektrum; interference světLa
optické zobrazování-zobrazení odrazem na rovinném a kuLovém zrcadLe; zobrazení Lomem na tenkých čočkách; zorný úheL; oko jako optický systém; Lupa
MIKROSVET Očekávané výstupy žák
^       využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikáLních probLémů ^       posoudíjadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částici energetické biLance ^       využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních Látek ^       navrhne možné způsoby ochrany čLověka před nebezpečnými druhy záření
Učivo
kvanta a vlny-foton ajehoenergie; korpuskuLárněvLnová povahazářenía mikročástic
atomy- kvantování energie eLektronů v atomu; spontánní a stimuLovaná emise, Laser; jaderná energie; syntéza a štěpeníjader atomů; řetězová reakce, jaderný reaktor
5.3.2 Chemie
Vzdělávací obsah
OBECNÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák
► využívá odbornou terminoLogii při popisu Látek a vysvětLová ní chemických dějů
► provádí chemické výpočty a upLatňujeje při řešení praktických probLémů
► předvídá vLastnosti prvků a jejich chovánív chemických procesech na zákLadě poznatků o periodické soustavě prvků
► využívá znaLosti o časticové struktuře Látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikáLně-chemických vLastnosti Látek a jejich chovánív chemických reakcích
Učivo
soustavy látek a jejich složení veličiny a výpočty v chemii stavba atomu
periodická soustava prvků chemická vazba a vlastnosti látek tepelné změny při chemických reakcích rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha
ANORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák
► využívá názvosLoví anorganické chemie při popisu sLoučenin
► charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sLoučeniny, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí
předvídá průběh typických reakcí anorganických sLoučenin
využívá znaLosti zákLadů kvaLitativní a kvantitativní anaLýzy k pochopeníjejich praktického významu v anorganické chemii
Učivo
vodík a jeho sloučeniny s-prvky a jejich sloučeniny p-prvky a jejich sloučeniny d- a f-prvky a jejich sloučeniny
ORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák
zhodnotívLastnosti atomu uhLíku významné pro strukturu organických sLoučenin
aplikuje pravidLa systematického názvosLoví organické chemie při popisu sLoučenin s možností využití triviaLních názvů
charakterizuje zákLadnískupiny organických sLoučenin a jejich významné zástupce, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využitív praxi a vLiv na životní prostředí
aplikuje znaLosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkLadech
využívá znaLosti zákLadů kvaLitativní a kvantitativní anaLýzy k pochopeníjejich praktického významu v organické chemii
Učivo
uhlovodíky a jejich klasifikace deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace heterocyklické sloučeniny syntetické makromolekulami látky léčiva, pesticidy, barviva a detergenty
BIOCHEMIE Očekávané výstupy žák
^       objasní strukturu a funkci sLoučenin nezbytných pro důLežité chemické procesy probíhajícív organismech
^       charakterizuje zákLadní metaboLické procesy a jejich význam
Učivo
lipidy
sacharidy
proteiny
nukleové kyseliny
enzymy, vitaminy a hormony
5.3.3 Biologie
Vzdělávací obsah
OBECNÁ BIOLOGIE Očekávané výstupy žák
odLišíživé soustavy od neživých na zákLadě jejich charakteristických vLastností porovná významné hypotézy o vzniku a evoLuci živých soustav na Zemi
objasní stavbu a funkci strukturních sLožek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk vysvětLívýznam diferenciace a speciaLizace buněk pro mnohobuněčné organismy odvodí hierarchii recentních organismů ze znaLostíojejich evoLuci
Učivo
vznik a vývoj živých soustav; evoluce buňka - stavba a funkce
BIOLOGIE VIRU Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje viryjako nebuněčné soustavy
^ zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metodyjejich Léčby ^       zhodnotí pozitivní a negativnívýznam virů
Učivo
stavba a funkce virů
BIOLOGIE BAKTERII Očekávané výstupy žák
^ charakterizuje bakterie z ekoLogického, zdravotnického a hospodářského hLediska ^       zhodnotfzpůsoby ochrany proti bakteriáLním onemocněním a metodyjejich Léčby
Učivo
stavba a funkce bakterii
BIOLOGIE PROTIST Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje protista z ekoLogického, zdravotnického a hospodářského hLediska
Učivo
stavba a funkce protist
BIOLOGIE HUB Očekávané výstupy žák
^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a Lišejníků ^       posoudí ekoLogický, zdravotnický a hospodářský význam huba Lišejníků
Učivo
stavba a funkce hub stavba a funkce lišejníků
BIOLOGIE ROSTLIN Očekávané výstupy žák
^       popíše stavbu těL rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů
^       objasní prindp životních cykLů a způsoby rozmnožování rostLin
^       porovná spoLečné a rozdílné vLastnosti stéLkatých a cévnatých rostlin
^       pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostLinné druhy a uvede jejich ekoLogické nároky
^       zhodnotí rostLiny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostLi n v různých odvětvích Lidské činnosti
^       posoudívLivživotních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těLa
^       zhodnotí probLematiku ohrožených rostLinných druhů a možnosti jejich ochrany
Učivo
morfologie a anatomie rostlin fyziologie rostlin systém a evoluce rostlin rostliny a prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy žák
charakterizuje h Lavnítaxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce popíše evoLuci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav objasní principy zákLadních způsobů rozmnožovania vývoj živočichů
pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekoLogické nároky
posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích Lidské činnosti charakterizuje pozitivnía negativní působení živočišných druhů na Lidskou popuLaci charakterizuje zákLadnítypy chování živočichů
zhodnotí probLematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany
Učivo
morfologie a anatomie živočichů fyziologie živočichů systém a evoluce živočichů živočichové a prostředí etologie
BIOLOGIE ČLOVEKA Očekávané výstupy žák
^       podLe předLoženého schématu popíše a vysvětLí evoLuci čLověka
^       využívá znaLosti o orgánových soustavách pro pochopenívztahů mezi procesy probíhajícími v Lidském těle
^       charakterizuje individuáLní vývoj čLověka a posoudí faktory ovLivňujícíjej v pozitivním a negativním směru
Učivo
opěrná a pohybová soustava soustavy látkové přeměny soustavy regulační soustavy rozmnožován
GENETIKA Očekávané výstupy žák
^ využíva znaLosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů ^       anaLyzuje možnosti využitíznaLostíz obLasti genetiky v běžném životě
Učivo
molekulární a buněčné základy dědičnosti dědičnost a proměnlivost genetika člověka genetika populací
EKOLOGIE Očekávané výstupy žák
^ používá správnězákLadníekoLogické pojmy ^       o bj a s ň uj e zá k La d ní e ko Logic ké vzta hy
Učivo
základníekologické pojmy podmínky života biosféra a její členění
5.3.4 Geografie
Vzdělávací obsah
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák
porovná postaveníZemě ve vesmíru a podstatné vLastnosti Země s ostatními těLesy sLuneční soustavy
porovná na příkLadech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vLiv na utváření zemského povrchu a na život Lidí
objasní mechanismy gLobáLnícirkuLace atmosféry a její důsledky pro vytváření kLimatických pásů objasníveLký a maLý oběh vody a rozLišíjednotLivé sLožky hydrosféry a jejich funkci v krajině hodnotí vodstvo a půdní obaLZemějako zákLad života a zdroje rozvoje spoLečnosti rozLiší h Lavní biomy světa
rozliší sLožky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi
Učivo
Země jako vesmírné těleso -tvara pohyby Země, důsledky pohybu Země pro život Lidía organismů, střídánídnea noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi, kaLendář
fyzickogeografická sféra - vzájemné vazby a souvisLosti sLožek fyzickogeografické sféry, zákLadní zákonitosti stavu a vývoje sLožek fyzickogeografické sféry, důsledky pro přírodní prostředí
systém fyzickogeografické sféry na planetární a na regionální úrovni - objekty, jevy, procesy, zonaLita, azonáLníjevy
SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák
zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvateLstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působícína chování, pohyb, rozmístěnía zaměstnanost obyvateLstva
anaLyzuje hLavnírasová, etnická,jazyková, náboženská, kuLturnía poLitická specifika s ohLedem na způsob života a životní úroveň v kuLturních regionech světa
identifikuje obecné zákLadní geografické znaky a funkce sídeL a aktuáLnítendence ve vývoji osídLení
zhodnotí na příkladech světové hospodářstvíjako otevřený dynamický systém s urätými sLožkami, strukturou a funkcemi a zo h Led ní faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezíjádrové a periferní oblasti světa
zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů
rozlíšia porovnává státy světa a jejich mezinárodníintegrační uskupení a organizace podLe kritérií vzájemné podobnosti a odLišnosti
LokaLizuje na poLitické mapě světa hLavníaktuáLnígeopoLiticképrobLémy a změny s přihLédnutím k historickému vývoji
vyhLedá na mapách hLavní světové obLasti cestovního ruchu, porovná jejich Lokalizační faktory a potenciáL
Učivo
obyvatelstvo - zákLadní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky
kulturnía politické prostředí- struktura obyvateLstva, státní zřízení, geopoLitické procesy, hLavní světová ohniska napětí
sídla a osídlení- sídelní struktura a její vývoj, sídLo, obec, město, jejich funkce
světové hospodářství- Lokalizační faktory, sektorová a odvětvová struktura a její důsledky
socioekonomická sféra - sociáLněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství a chudoby, gLobaLizace
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák
^       zhodnotí na příkladech různé krajinyjako systém pevninské částí krajinné sféry se specifickými znaky, určitými sLožkami, strukturou, okoLím a funkcemi
^       anaLyzuje na konkrétních příkLadech přírodnía kuLturní(spoLečenské) krajinné sLožky a prvky krajiny
^       zhodnotí některá rizika působení přírodních a spoLečenských faktorů na životní prostředí v LokáLní, regionáLnía gLobáLníúrovni
Učivo
krajina - vývoj krajiny, přírodní prostředí, spoLečenské prostředí, vývoj ve využívaní půdy, kulturní krajina, environmentaListika, krajinná (geografická) ekoLogie, typy krajiny, krajinný potenciál
vývoj interakce příroda - spoLečnost - prostorová koexistence, udržiteLný rozvoj (život), Limity přírodního prostředí, gLobáLní probLémy Lidstva, výchovné, hospodářské a právni nástroje ochrany přírody a životního prostředí
REGIONY
Očekávané výstupy žák
^       rozlišuje na konkrétních územních příkLadech mikroregionáLní, regionáLní, státní, makroregionáLní a gLobáLnígeografickou dimenzi
^       vymezí místní region (podLe bydLiště, školy) na mapě podLe zvoLených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kuLturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním ceLkům a regionům
^       zhodnotí poLohu, přírodní poměry a zdroje České republiky
^       LokaLizuje na mapách hLavní rozvojová jádra a periferníobLasti České repubLiky, rozLišujejejich spedfika
^       LokaLizuje na mapách makroregiony světa, vymezíjejich hranice, zhodnotíjejich přírodní, kuLturní, poLitické a hospodářské vLastnosti a jednotLivé makroregiony vzájemně porovná
Učivo
místní region - možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní pLánování
Česká republika - hospodářské a poLitické postavení České repubLiky v Evropě a ve světě, charakteristiky obyvateLstva a sídeL, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony
makroregiony světa - jádra, periferie, modeLový region - modeLové probLémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii
GEOGRAFICKÉ INFORMACE ATERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy žák
► používá dostupné kartograficképroduktya daLšígeografickézdrojedatainformaďvtištěné i eLektronické podobě pro řešení geografických probLémů
► orientuje se s pomocí map v krajině
► používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminoLogii ^       vytvářía využívá vLastní menta Lni schémata a mentáLní mapy pro orientaci v konkrétním území
► čte, interpretuje a sestavujejednoduché grafy a tabuLky, anaLyzuje a interpretuje Ď'seLné geografické údaje
Učivo
geografická kartografie a topografie - praktické apLikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy
geografickýa kartografický vyjadřován jazyk- obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatníinformační, komunikačnía dokumentační zdroje dat pro geografii
geografické informační a navigační systémy- geografický informační systém (GIS), dáLkový průzkum Země (DPZ), praktické využití GIS, DPZa satelitních navigačních přístrojů GPS (gLobáLnípoLohový systém)
terénní geografická výuka, praxe a aplikace - geografické exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a spoLečenských prvků krajiny a jejich interakce
5.3.5 Geologie
Vzdělávací obsah
SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ Očekávané výstupy žák
► porovná sLoženía strukturu jednotLivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy
► využívá vybrané metody identifikace mineráLů
Učivo
Zemějako geologické těleso - zákLadní geobiocykLy
zemské sféry - chemické, minera Logické a petroLogické sLoženíZemě
mineráLy-jejich vzniká Ložiska; krystaLy a jejich vnitřní stavba; fyzika Lni a chemické vLastnosti mineráLů
geologická historie Země - geo Logická období vývoje Země; změny poLohy kontinentů; evoLuce bioty a prostředí
►
►
Učivo
GEOLOGICKÉ PROCESYV LITOSFEŘE Očekávané výstupy žák
► anaLyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geoLogických procesů
► určí nerostné sLoženía rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních
a metamorfovaných hornin anaLyzuje různé druhy poruch v Litosféře
využívá geoLogickou mapu ČR k objasnění geoLogického vývoje regionů
magmatický proces -vznik magmatu a jeho tuhnutí; krystaLizace mineráLů z magmatu zvetrávania sedimentační proces - mechanické a chemické zvetrávaní, srážení, sedimentace metamorfníprocesy-jejich typy; kontaktnía regionáLnímetamorfóza
deformace litosféry- křehká a pLastická deformace geoLogických objektů, vývoj stavby pevnin a oceánů; mechanismus deskové tektoniky; zemětřesení a vuLkanismus, tvary zemského povrchu
Učivo
povrchové vody-jejich rozLoženínaZemi; chemické sLožení, pH; hydrogeoLogickýcykLus, geoLogické působení vody
podzemní vody- propustnost hornin; hydrogeologické systémy; chemické sLožení podzemních vod; ochrana podzemních vod
ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA Očekávané výstupy žák
►       určízákLadnívLastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využiteLnost a způsob efektivního hospodaření
s půdou v daném regionu
► posuzuje geoLogickou činnost čLověka z hLediska možných dopadů na životní prostředí
► posoudí význam i ekoLogickou únosnosttěžby a zpracovatelských technoLogiív daném regionu
► vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívá ní druhotných surovin vdaném regionu
Učivo
vzniká vývoj půd
interakce mezi přírodou a společností- přístupy environmentálni geoLogie, rekuLtivace a revitalizace krajiny
práce vterénu a geologická exkurze
5.4 Člověk a společnost
Charakteristika vzdělávací oblasti
VzděLávaď obLast ČLověka spoLečnost využívá společenskovědní poznatky získané v zákLadním vzděLávání, rozvijíjea učížákyzpracovávatje v širším myšLenkovém systému. Její součástí jsou i zceLa nové obsahové prvky, jejichž pochopeníje podmíněné rozvinutější myšLenkovou činnostía praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky refLektovatspoLečenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení probLémů každodenní praxe a apLikovat poznatky do současnosti. Rozvíjeny jsou důLežité myšLenkové operace, praktické dovednosti a vědomívLastníidentity žáka. ObLast přispívá k utváření historického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzděLávání m Ládeže. Posiluje respekt k zákLadním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické spoLečnosti v souLadu s principy udržiteLného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti ajedinečnosti života, významu Lidské důstojnosti a úcty k výtvorům Lidského ducha minuLých generácii současnosti.
Záměry vzděLávací obLasti jsou reaLizovány především prostřednictvím vzdělává och oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. VzděLávací obsah oboru Geografieje z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzděLávací obLasti ČLověka příroda. Přesahy dané vzděLávací obLasti se promítajíi do jiných vzděLávacích obLasti.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
utváření rea Listického pohLedu na skutečnost a k orientaci ve spoLečenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života;
chápání současnosti v kontextu minuLosti a budoucnosti, k vnímání spoLečenské skutečnosti v minuLosti jako souhrnu příkLadů modeLových spoLečenských situací a vzorů Lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích;
chápání vývoje spoLečnosti jako proměny sociáLních projevů života v čase, k posuzování spoLečenských jevů v synchronních i chronoLogických souvisLostech provázaných příčinnými, násLednými, důsLedkovými a jinými vazbami;
rozvíjení prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímánívýznamu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost spoLečenských jevů a procesů;
vnímání sounáLežitosti s evropskou kuLturou; pochopení civilizačního přínosu různých kuLturvzávisLosti na širších spoLečenských podmínkách; upLatňovánítoLerantních postojů vůči minoritním skupinám ve spoLečnosti, odhaLování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku;
zvLádánízákLadů spoLečenskovědní anaLýzy a historické kritiky, k rozLišování mezi reáLnými a fiktivními ději, kchápáníproměnLivosti interpretacejevů a idejívzávisLosti na vývoji jedince a spoLečnosti;
rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost Lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do rea Lity minuLosti;
vědomé refLexi vLastníhojednáníijednánídruhých Lidí; respektování různých systémů hodnot a motivací druhých Lidí; odhaLování předsudků v posuzování různých Lidí, udáLostíči sociáLních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v nahLížení na roLi muzea ženy ve spoLečnosti;
upevňování pocitu odpovědnosti za sebe jako jednotLivce i jako čLena určitého spoLečenství, k rozvíjení zraLých forem soužití s druhými Lidmi a ochoty podílet se na veřejném životě své obce, regionu, státu; upLatňování partnerských přístupů při spoLupráci;
osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjení schopnosti diskutovat oveřejných záLežitostech, rozpoznávatmanipuLativnístrategie, zaujímatvLastnístanoviska a kritické postoje ke spoLečenským a spoLečenskovědním záLežitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů;
rozvijenía kuLtivaci vědomí osobní, Lokální, národní, evropskéi g Lobá Lni identity.
5.4.1 Občanský a spoLečenskovědní základ
Vzdělávací obsah
ČLOVĚK JAKO JEDINEC Očekávané výstupy žák
^       objasní, pročajakse Lidé od Lisují ve svých projevech chování, uvede příkLady faktorů, které ovLivň ují prožívání, chovania činnostčLověka
^       porovná osobnost vjednotLivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do Lidského života nového a jaké životní ú koLy před čLověka staví
^       vyLoží, jak čLověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé Lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovLivňovat
^       porovnává různé metody učenia vyhodnocujejejich účinnostpro své studium s ohLedem na vLastní psychické předpokLady, upLatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení
^       využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých Lidí, voLbě profesní orientace
^       na příkLadech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi
Učivo
podstata lidské psychiky - vědomí; psychické jevy, procesy, stavy a vLastnosti
osobnost člověka - charakteristika osobnosti, její typoLogie; vývoj a formování osobnosti vjednotLivých etapách Li d s kého života; význam ceLoživotního učenia sebevýchovy
psychologie v každodenním životě - rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náročné životní situace, systém psychoLogického poradenství
ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák
^       upLatňuje spoLečensky vhodné způsoby komunikace ve forma Lních i neformáLních vztazích, případné neshody či konfLikty s druhými Lidmi řeší konstruktivním způsobem
^       respektuje ku Ltu r ní od Liš n ostí a rozdíly v projevu přísLušníků různých sociálních skupin, na příkLadech doLoží, kjakým důsLedkům mohou vést předsudky
^       objasní, jakývýznam má sociáLní kontroLa ve skupině a ve větších sociáLních ceLcích
^       posoudí úLohu sociáLních změn vindividuáLním i spoLečenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní
^       objasní podstatu některých sociáLních probLémů současnosti a popíše možné dopady sociáLně-patoLogického chování na jedince a spoLečnost
Učivo
společenská podstata člověka - význam začLeněníjedince do sociáLních vazeb, proces socializace; mezilidská komunikace, probLémyv mezilidských vztazích
sociální struktura společnosti - sociáLní útvary, spoLečenské instituce; sociáLní nerovnost, sociáLní mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, roLe, normy chování)
sociální fenomény a procesy- rodina, práce, masmédia, životní prostředí; sociáLní deviace, sociáLní probLémy (nezaměstnanost, kriminalita, extremismus)
OBČAN VE STÁTĚ Očekávané výstupy
žák
►
►
►
►
►
rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vLády)
vymezí, jakou funkci pLníve státě ústava a které oblasti života upravuje
objasní, pročjestátnímocvČR rozděLena natři nezávisLésLožky, rozLišujea porovnává funkce a úkoLy orgánů státní moci ČR
vyLoží podstatu demokracie, odLišíji od nedemokratických forem řízení sociáLních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém atotaLitním státě
objasní podstatu a význam politického pLuraLismu pro život ve státě, uvede příkLady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečíideoLogií
►
Učivo
rozlišuje sLožky politického spektra, porovnáva přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a probLémů každodenního života občanů
uvede příkLady,jak může občan ovLivňovatspoLečenskéděnívobci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záLežitostí týkajících se veřejného zájmu
vyLoží podstatu komunáLních a parLamentních voLeb, na příkLadech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších spoLečenstvích
obhajuje svá Lidská práva, respektuje Lidská práva druhých Lidí a uvážLivě vystupuje proti jejich porušování
uvede okruhy probLémů, s nimiž se může občan obracet na jednotLivé státníinstituce, zvLádá komunikaci ve styku s úřady
uvede příkLady projevů korupce, anaLyzuje její příčiny a domýšLí její možné důsledky
stát-znaky a funkce, formy státu, právní stát; Ústava ČR - přehLedzákLadních ustanovení
demokracie - principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské spoLečnosti, jejíinstituce; poLitické subjekty, poLitický životve státě; voLby, voLební systémy; úřady
lidská práva-zakotvení Lidských práv v dokumentech; porušovania ochrana Lidských práv, funkce ombudsmana
ideologie - znaky a funkce, přehled vybraných ideologií
OBČAN A PRÁVO Očekávané výstupy žák ►
objasní, v čem spočívá odLišnostmezi moráLními a právními normami, odůvodní účeL sankcí při porušení právní normy
uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují
rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příkLady
vymezí pod minky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vLastnictví, pracovní poměr, manžeLství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů
na příkLadu ukáže možné důsLedky neznaLosti smLouvy, včetně jejích všeobecných podmínek
rozeznává, jaké případy se řešív občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení
rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižiteLnosti občanů a uvede příkLady posti h ů trestn é či n n osti
rozlišuje náplň činnosti zákLadních orgánů právní ochrany, uvede příkLady právních probLémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet
ve svém jednání respektuje pLatné právní normy
Učivo
právo a spravedlnost-smysL a účeL práva, moráLka a právo
právo v každodenním životě - právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR - jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smLouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky srnLuv
orgány právní ochrany- funkce a úkoly, právnické profese; účeLa průběh občanského soudního řízení; orgány činné v trestním řízení, jejich úkoLy; systém právního poradenství, činnosta úkoLy občanských poraden
MEZINÁRODNI VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Očekávané výstupy žák
^       objasnídůvody evropské integrace, posoudíjejí význam provývoj Evropy ^       rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příkLadyjejich činnosti
►       posoudívLivzačLenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příkLady, jak mohou
Učivo
fyzické a právnické osoby v rámo EU upLatňovatsvá práva
uvede příkLady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vLiv má jejich činnost na chod světového spoLečenství, zhodnotí význam zapojení ČR
uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě probLémů při pobytu v za hra ničí
posoudí projevy g LobaLizace, uvede příkLady g LobáLních probLémů současnosti, anaLyzujejejich příčiny a domýšLíjejich možné důsledky
evropská integrace - podstata a význam; Evropská unie-význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna
mezinárodni spolupráce - důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a spoLečenství - RE, NATO, OSN, jejich účeLa náplň činnosti
proces globalizace - příčiny, projevy, důsledky; gLobáLní probLémy
ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTTKY Očekávané výstupy žák
objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a čLověka
rozLiší hLavnífilozofické směry, uvedejejich klíčové představiteLe a porovná řešenízákLadních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšLení
eticky a věcně správně argumentuje v diaLogu a diskusi, uvážLivěa kriticky přistupuje k argumentům druhých Lidí, rozpozná nekorektníargumentaci a manipuLativní strategie v mezilidské komunikaci
zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technoLogiípro praktický život i možná rizika jejich zneužití
posuzuje Lidské jednání z h Lediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměn Livost zákLadních etických pojmů a norem
rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášen Livosti a rozezná projevy sektárskeho myšLení
m en Livost
Učivo
podstata filozofie - zákLadní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění filozofie v dějinách - klíčové etapy a směry filozofického myšLení
víravlidském životě- podoby víry,znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty
5.4.2 Dejepis
Vzdělávací obsah
U VO D DO STUDIA HISTORIE Očekávané výstupy žák
^ charakterizuje smysL historického poznania jeho povahu jako poznaní neuzavřeného a proměnlivého ^       rozlišuje různé zdroje historických informací, způsobjejich získavania úskaLf jejich interpretace
Učivo
význam historického poznaní pro současnost
práce histori ka, historické informace, jejich typy, účel a možnost využití
PRAVĚK
Očekávané výstupy žák
► objasníve shodě s aktuáLními vědeckými poznatky materiáLní a duchovní život Lidské spoLečnosti vjednotLivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeoLogická kuLtura
^       vysvětLízásadnízLom ve vývoji Lidstva v důsLedku cílevědomé zeměděLské a řemesLné činnosti
► zařadí časově a prostorově hLavníarcheoLogické kuLtury pravěku
Učivo
doba kamenná (paLeoLit, mezoLit, neoLit, eneoLit), bronzová a žeLezná
STAROVEK Očekávané výstupy žák
► zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých spoLečenství, antiky a křesťanstvíjakozákLadních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace
► objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a daLší neevropské náboženské a ku Ltu mí systémy
► popíše určující procesy a udáLosti, uvede významné osobnosti starověkých dějin
Učivo
staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína) antické Řecko antický Řím
naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice
STREDOVEK Očekávané výstupy žák
objasní proces christianizace a její vLiv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kuLturním okruhu i projevy vLivu náboženstvía církve ve středověké spoLečnosti
definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké spoLečnosti 5.-15. stoLetíajeho specifické projevy ve vybraných státních celách
► charakterizuje zákLadní rysy vývoje na našem území
► vymezí specifika isLámské obLasti
► vysvětlí d ůs Led ky tatarských a tureckých nájezdů, zejména projižnía východní Evropu
Učivo
utváření středověké Evropy (byzantsko-sLovanská obLast, francká říše a obLast západní, východní a střední Evropy)
islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze
křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství a císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství
venkova zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace
vzdělanost a umění středověké společnosti
POČÁTKY NOVOVĚKU Očekávané výstupy žák
^       rozpozná nové filozofické a vědecké myšLenky, které byLy zformuLovány ve 14.-17. stoLetí; zhodnotí jejich praktické dopady
^       porozumí důsLedkům zámořských objevů, jež vedLy k podstatným hospodářským i mocensko-poLitickým změnám
^       popíše zákLadní rysy reformace a protireformace, vysvětlí d ůs Led ky pro daLšíevropskýi světový vývoj
^       vymezí zákLadní znaky stavovství a absoLutismu; uvede kon krétní projevy v jednotlivých zemích a příkLady střetů
posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a anaLyzujejeho vnitřní sociální, politické a kuLturní poměry
Učivo
renesance a humanismus; reformace zámořské plavby
rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka
absolutismus a stavovství
barokní kultura, politika, náboženství
osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti
Očekávané výstupy žák
určía zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpoznájejich upLatnění v revoLucích 18. a 19. stoLetí
na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozkLad, zánika proměny dosavadních systémů přes úsiLí mocenských struktur o jejich udržení
posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede zákLadní typy parLamentních státních systémů
vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých spoLečenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa vtomto procesu, včetně jeho specifických rysů
charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociáLní a p o Liti c ké d ů s Led ky; rozpoznájejíekoLogická rizika; určí zákLadní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v d ůs Led ku rozdílného tempa modernizace
vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byLy příčnou četných střetů a konfLiktů daného období
Učivo
osvícenství
velké revoluce-francouzská revoLuce 1789-1799, vznik USA, rok 1848
Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu
rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální stru ktuře
utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin
předpoklady a projevy imperiálni (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války
vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů
proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque" přelomu 19. a 20. století
moderní doba i - situace v letech 1914-1945 Očekávané výstupy žák
charakterizuje dvě světové váLky, dokumentuje sociáLní, hospodářské a poLitické důsledky
uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byL určen vyčerpáním tradičních evropských veLmocí, vzestupem USA a nastoLením boLševické moci v Rusku
vymezí zákLadní znaky h Lavních totalitních ideoLogií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní poLitiky a neschopnosti potenciáLních obětí jí čelit
vysvětlí souvisLost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických probLémů, které byLy provázeny radikalizací pravicových i Levicových protidemokratických sil
popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské spoLečnosti, zhodnotí význam masové kuLtury
Učivo
první světová válka, české země v době první světové války, I. odboj revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci versailleský systém a jeho vnitřní rozpory vznik Československa, Československo v meziválečném období
Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek
mnichovská krize a její důsledky
kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport)
druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj
MODERNÍ DOBA II - SOUDOBÉ DĚJINY Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipoLárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty
^       vysvětlí zákLadní probLémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bLoku; zejména se zaměří na pochopenívnitřního vývoje a vzájemných vztahů superveLmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi
^       porovná a vysvětLízpůsob života a chovánív nedemokratických spoLečnostech a v demokraciích
^       popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětLí Lidská práva v souvisLosti s evropskou kuLturnítradiď; zná zá k La d ní instituce sjednocující se Evropy, jejich úLohu a fungování
^       objasní hLavní probLémy specifické cesty vývoje významných postkoLoniáLních rozvojových zemí; objasní význam isLámské, židovské a některé daLší neevropské kuLtury v moderním světě
vymezí zákLadní probLémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje
Učivo
Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu)
Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSRjako světová velmoc; RVH P, Varšavská smlouva
euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USAjako světová velmoc životní podmínky na obou stranách „železné opony" konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael
dekolonizace; „třetí svět" a modernizační procesy v něm - ekonomické, demografické a poLitické postavení v g LobáLním světě
pád komunistických režimů ajeho důsledky; sjednocující se Evropa ajejí místo v globálním světě globální problémy moderní společnosti
5.4.3 Geografie
Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachovaní ceListvosti umístěn vevzděLávad obLasti ČLověk a příroda.
5.5 Člověk a svět práce
Charakteristika vzdělávací oblasti
VzděLávacíobLastČLověka světpráceje nepostradatelnou součástí systému všeobecného vzděLávání žáka a jeho přípravy na daLší vzděLávání a vstup do profesních vztahů. VzděLávánív obLasti světa práce má žáka uvést do pLnohodnotného profesníhoi ekonomického občanského života. I když nemůže nahraditvLastní profesní zkušenosti, snaží se žáka teoreticky i prakticky připravit na situace, s nimiž se v profesním životě zceLa běžně setká. Ve svém budoudm profesním životě se žák neobejde bezzákLadních znaLostí tržní ekonomiky, světa financí, hospodářských struktur státu i Evropské unie a vLivu gLobaLizace světového trhu ani bez znaLostí světové ekonomiky. Potřebuje znát nejen své pracovní povinnosti, aLei svá práva. Učí se hodnotit své pracovní schopnosti a vybírat a budovat svou profesní kariéru s ohLedem na konkurenci a požadavky evropského trhu práce.
StáLesevyvijejídLegisLativa a vztahy na ekonomickém trhu i na trhu práce od něj vyžadují, aby dokázal teoretické znaLostí vždy apLikovat na aktuální situaci v ekonomice, aby nepodLéhaL povrchnímu úsudku, aLe byl schopen aktuální situaci správně anaLyzovata reagovatna ni. Proto kLadetatovzděLávacíobLastveLkýdůrazna praktickou apLikaci získaných doved n ostí, jež žák získá řešením modeLových situada prad s autentickými mate-riáLy, se kterými se běžně setká v médiích. To předpokládá dovednost používat moderníinformačnítechnoLogie, bez nichž se v současném světě práce neobejde. Protožejevtéto obLasti kontakt s rea Litou veLmi významný, mohou být součástívzděLáváníve světě práce i besedy s přizvanými odborníky.
VzděLávánív obLasti ČLověk a svět práce kLadeveLký důraz na mezipředmětové vztahy a využívá dosavadní získané vědomosti a dovednosti žáků zjiných obLasti.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávánív dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetendtím, že vede žáka k: pochopení mikroekonomických i makroekonomických vztahů a jejich praktickému využívání; zodpovědnému využití možností sociálního státu;
zodpovědnému zacházenís finančními prostředky s ohLedem na vLastní možnosti a potřeby;
schopnosti anaLyzovat působení médiív ekonomickém světě a využít a ktuáLní media Lni informace při a n a Lýze čes ké i světové e ko n o mi ky;
pochopenia kritické anaLýze přínosů a rizik gLobaLizace světové ekonomiky; u p Latně ní profesních předpokLadů zodpovědným výběrem povoLání;
rozpoznávání a ktuáLních požadavků mezinárodního trhu práce a ke schopnosti na nepružně reagovat;
efektivnímu předcházení negativnímu dopadu nezaměstnanosti a k využití moderních informačních technoLogiía nabídek státních i nestátních institucí k hledání zaměstnání, re kva Lití ka ci, vytváření profesní kariéry a ceLoživotnímu vzděLávání;
vytváření předpokLadů pro kva Litní profesní a zaměstnanecké vztahy;
dovednosti vhodně se prezentovat na veřejnosti, prezentovat výsLedky své práce a svou práci adekvátně hodnotit;
voLbě pracovního režimu zohledňujícího Lidské zdraví, mezi Lidské vztahy a ochranu životního prostředí.
5.5.1 Člověk a svět práce
Vzdělávací obsah
TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA Očekávané výstupy žák
►       kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro voLbu dalšího studia a profesní orientace
posuzuje profesní a vzdě Láva cín a bíd ku vztahující se kjeho profesnívoLbě a kariéře
posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje daLším vzděLáváním
vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k daLším u studiu i ve zvoLené profesi
vhodně prezentuje vLastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu
ref Lektuje význam práce pro psychické zdraví čLověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s oh Ledem na své osobní vztahy
Učivo
profesní volba - práce jako seberealizace, hodnocení vLastních schopností, vzděLávánía příprava na voLbu profese (profesní a vzděLávací nabídka), přijímací pohovor a výběrové řízení (spoLečenskéjednání, komunikačnídovednosti, asertivníjednání, empatie), pracovní úspěšnost a kariérnírůst; dobrovoLnictví jako příležitost k rozvíjení pracovních zkušeností
mezinárodní trh práce - nabídka a poptávka po pracovních místech, informační, poradenské a zprostředkovatelské sLužby, pracovnítrh v EU, gLobaLizace pracovního trhu, profesní mobilita, rekvalifikace, ceLoživotnívzděLávání
osobní management - pLánování osobní práce, time management, zamestnania mezilidské vztahy, zamestnania rodina, workhoLismus
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák
uvede postup, jak uzavřít pracovnísmLouvu a podatvýpověď
uvede svá pracovní práva a vyžadujejejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti objasní funkci odborů
voLíbezpečné pracovní postupy šetrné kživotnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu
Učivo
pracovní právo - právní podmínky vzniku, změny a zániku pracovního poměru (pracovní srn Louva, zkušební doba, výpověď, odstupné); práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů (pracovní doba, pracovníneschopnost, mzda, minimáLní mzda, odměny), odbory
bezpečnost práce-zásady bezpečnosti práce, ekoLogická hLediska práce, pracovní úraz a odškodnění
TRZNI EKONOMIKA Očekávané výstupy žák
vysvětLína zákLadě konkrétní, reálné a aktuální situace ve spoLečnosti mechanismy fungování trhu
stanoví cenu jako součet nákLadů, zisku a DPH, vysvětLí,jaksecena Liší podLe typu zákazníků, místa či období, objasnídůvody koLísánícen zboží či pracovní sily na trhu podLe vývoje nabídky a poptávky
rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a kLamavé nabídky
rozlišuje a porovnává praktické využitíjednotLivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikáníje v konkrétní situaci nejvýhodnější
posoudí výhody a rizika podnikánív porovnání se zaměstnáním
uvede, jak postupovat při zakLádánívLastnípodnikateLské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění
anaLyzuje skrytý obsah rekLamy, kriticky posuzuje podíL marketingu na úspěchu výrobku na trhu
Učivo
základní ekonomické pojmy -typy ekonomik, ekonomický cykLus, tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny, gLobáLní ekonomické otázky
ekonomické subjekty- právní formy podniká ní (živnost, typy obchodních spoLečnosti, družstvo), zákLadní právní normy týkající se podnikání
marketing - marketing a pubLicreLations, rekLama, rekLamníagentury
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE Očekávané výstupy žák
objasní zákLadní principy fungování systému příjmů a výdajů státu
rozLišujezákLadnítypy daní, rozlišuje, na kteréjeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje
uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z přijmu, ja k provede zákLadní výpočty danía zjistí výši sociáLního a zdravotního pojištění
na zákLadě aktuáLních mediáLních informací posoudívLiv nejdůLežitějších ekonomických ukazateLů (infLace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní ú rovni občanů
vysvětlí podstatu infLace a její důsledky na příjmy obyvateLstva, vkLady a úvěry, dLouhodobé finanční pLánovánía uvede příklady, jak se důsLedkům infLace bránit
uvede postup,jakvypočítá životní minimum své domácnosti, a zažádá o sociáLnídávku, na niž má nárok
objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personá Lních agentur, vyhLedá informace o zamestnania rekvalifikaci v různých typech médií
Učivo
fiskální politika - státní rozpočet, daňová soustava
monetární politika ČNB-infLace, kurs měny, zahraniční platební bi Laňce, HDP
sociální politika - důchodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum, nezaměstnanost, státní po Liti ka zaměstnanosti
FINANCE
Očekávané výstupy žák
^       používá nejběžnějšípLatební nástroje, smění peníze za použití kursovního Lístku
^       uvede principy vývoje ceny akdí a možnosti forem investic do cenných papírů
^       rozLišípravideLnéa nepravideLné příjmy a výdaje a na zákLadě toho sestaví rozpočet domácnosti
^       navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naLožits přebytkovým rozpočtem domácnosti
^       na příkLadu vysvětLí, jak upLatňovat práva spotřebiteLe (při nákupu zbožia sLužeb, včetně produktů finančního trhu)
^ navrhne způsoby, jak využít voLné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investovánívoLných finančních prostředků a vysvětLí proč
^       vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohLedem na své potřeby a zdůvodní svou voLbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětLí, jak se vyvarovat předLužení
^       vysvětLí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN
^       vybere nejvýhodnější pojistný produkts ohLedem na své potřeby
^       objasní funkci ČNB a jejívLiv na činnost komerčních bank
^       využívá moderní formy bankovních sLužeb, včetně moderních informačních a teLekomunikačních technoLogií, ovLádá způsoby bezhotovostního pLatebního styku
Učivo
peníze - funkce peněz, formy pLatebního styku v tuzemské i zahraniční měně, cenné papíry, akcie; burza
hospodaření domácnosti - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu a jejich rozdíly, tok peněz v domácnosti; spotřební výdaje, práva spotřebiteLe, předpisy na ochranu spotřebiteLe
finanční produkty- způsoby využití přebytku finančních prostředků, spořicí a investiční produkty, daLšízpůsobyinvestování peněz; řešení nedostatku finančních prostředků, úvěrové produkty, Leasing; úrokové sazby, RPSN; pojištění
bankovní soustava - ČNB a komerční banky, specializované finančníinstituce, moderní formy bankovnictví
5.6 Umění a kultura
Charakteristika vzdělávací oblasti
ObLast Umění a kuLtura je zastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a spoLečným vzděLávacím obsahem integrujícího tématu UměLecká tvorba a komunikace.
Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. VzděLávací obsah Hudebního oboru proto tvoří tři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností- produkce, recepce a refLexe, které žákovi umožňují hudebně se projevovatjakpřiindividuáLních,taki skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovatse s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sděLením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby.
V produkci naLézajíupLatněnívokáLní,instrumentáLnía hudebně pohybové čin nosti mající charakter nejen reprodukční, a Le také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upevňují získa n é vědomosti a reprodukčnía produkční dovednosti. Součástí těchto činnostíje hLasovývýcvikspojenýsintonací, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentáLních doprovodů, pohybových etud.
Při recepci si žáci prostřednictvím posLechových činností uvědomují a ověřují působení znějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě" a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávatje dosouvisLostís poznatky již získanými (např. poznávání typických hudebně výrazových prostředků a jejich užití veskLadbě.).
Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující" hudební činnost (vtriádě produkce - recepce - refLexe) znamená nejvyšší stupeň poznávací činnosti umožňující „kompLexníinterpretaci hudebního díLa i hudebních objektů". Tato„kompLexníinterpretace" obnáší zařazování znějící hudby do uměLeckého období, určovánístyLu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvLáštnostmi přístupu kinterpretaci hudebního díla, významem a poseLstvím díLa vzhLedem k určité uměLeckéa historické epoše, probLematikou „konzumace" hudby vzhLedem kjejímu funkčnímu zařazení, probLematikou „uměLeckého provozu" apod.
Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíLi na Výtvarnou výchovu v zákLadním vzděLávání a vede žáka k uvědoměLému užívánívizuáLně obrazných prostředků na úrovni smysLových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociáLní.
Výtvarný obor pracuje s vizuáLně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skuLpturou, designem, vzhLedem krajiny, architekturou, styLem obLečení, fiLmem, novými médii apod.), kteréjsou nezastupiteL-ným nástrojem poznávania prožívání Lidské existence. V oblasti osobnostní jsou specifickým nástrojem prožívání a poznávání, v sociáLní oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spoLupráce. VizuáLně obrazné znakové systémy za hrn ují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a styLů, tak i ostatní produkty vizuáLní kuLtury.
Pojetí vizuáLně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vy p Lývajícím z porovnánídosavadních a aktuáLních zkušeností, předpokládajícím experimentáLnífázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Z těchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměLeckém u procesu v celistvosti uměLeckétvorby, recepce a interpretace.
VzděLávací obsah Výtvarného oboru je vnitřně čLeněn do dvouzákLadních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokuLturních, vjejich vývoji a proměnách.
První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních, individua LnězaLože-ných postojů k obsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuáLně obrazná vyjádřenívLastní, uměLecká i upLatňovaná v běžné komunikaci (včetně užití dostupných technoLogických prostředků, jako je fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují refLektování osobního místa žáka ve světě vizuáLní kuLtury jako vnímateLe, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si obLastijeho účinku.
Druhýokruh představují Znakové systémy výtvarného umění umožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměLeckého procesu. RefLektování vLastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentáLního přístupu kuměLeckým vizuáLně obrazným prostředkům. Na tomto zákLadě si vytváří přehLed o vizuáLně obrazných vyjádřeních jednotLivých směrů výtvarného umění, zejména od konce 19. stoLetído současnosti.
VzděLávací obsah je reaLizován prostřednictvím tvůrčích činností, vjejichž očekávaných výstupech se propojují hLediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dáLe rozvijeLa smysLová citLivost, upLatňovaLa žákova subjektivita a ověřovaLy se komunikační účinky vizuáLně obrazného vyjádření.
Při těchto tvůrčích činnostech se pracujejak se znaky s ustáLeným významem, tak se znaky, jejichž význam sevytvářía proměňuje. Výtvarný obor spoLupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost daLšími specifickými prostředky (hudba, Literatura, dramatické obory aj.).
VzděLávání v této oblasti kromě hLubšího poznánívýtvarného, hudebního a daLších druhů umění vede žáka k refLektování uměLeckého procesu vjeho ceListvosti a uměLeckých oborů vjejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzděLávání je rozvíjeno tématem UměLecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. VzděLávací obsah tématu umožňuje žákovi pochopit zákLadní principy uměLecké tvorby a procesu komunikace v umění a prohLubujejeho schopnost refLexe umění a kuLturyjako ceLku. Téma UměLecká tvorba a komunikace je povinným vzděLávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostaL možnost se s ním seznámit.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
poznávania porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vLastnítvorby, sLedovánía hodnoceníuměnína pozadí historických, spoLečenských a technoLogických změn;
chápání uměníjako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměLeckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znaky jednotlivých druhů umění na zákLadě porovnávania uvědomování si jejich shodnostía odLišností;
užíváníjazyka uměníjako prostředku k vyjádření nejrůznějších jevů, vztahů, prožitků, emocí a představ a kschopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávata nabízet ostatním čLenům society;
aktivnímu podílení se na vytvářenívstřícnéa podnětné atmosféry (na zákLadě porozumění, toLerance, aLei kritičnosti) pro poznávania porozuměníkuLturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociáLních skupin, etnika národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kuLturnímu bohatství současnosti i minuLosti;
uvědomování si vLivu výchovy a vzděLání na rozvoj tvořivé osobnosti v roLi tvůrce, interpreta a recipienta a na kvaLitu její účasti v uměLeckém procesu.
5.6.1 Hudební obor
Vzdělávací obsah
PRODUKCE Očekávané výstupy žák
► využívá svůj individua Lni pěvecký potencia L při zpěvu, při mLuvním projevu vede svůj h Las zněLe a přirozeně, správně artikuluje, Logicky čLenívětu (obsah sděLení), upLatňuje zásady hLasové hygieny v běžném životě
^      využívá jednoduché a podLe vybavení školy i sLožitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či spoLečných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sděLování hudebních i nehudebních myšLeneka představ
► reaguje na hudbu pohybem, ztvárňujeji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá kvyjádřenívLastních představa pocitů
orientuje se v zápise jednoduchých, případně i sLožitějších vokáLních, instrumentálních i vokáLně-instrumentáLních písní a skLadeb; na zákLadě svých individuálních hudebních schopností tyto skLadby reaLizuje
Učivo
vokální činnosti - kuLtivace pěveckého a hLasového projevu, intonačnía rytmický výcvik, sóLový
a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokáLních kompozic, improvizacejednoduché
vokáLní kompozice (předvětía závětí, perioda)
instrumentální činnosti - hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmicko-meLodické doprovody, jednoduchá aranžmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudebnívěta, maLá písňová forma, rondo), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a poô'tač
hudebně pohybové činnosti - pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanecjako způsob komunikace
RECEPCE A REFLEXE Očekávané výstupy žák
vyděLuje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díLa a k díLu přistupuje jako k Logicky utvářenému ceLku
popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díLa) ukáže důLežité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví origináLní a nezaměniteLný přínos skLadateLe a interpreta, možná poseLstvísděLovaná prostřednictvím hudby na zákLadě svých schopností, znaLostíi získaných zkušeností dešifruje a interpretuje
interpretuje hudbu na zákLadě vědomostía individuálních hudebních schopností; vytvářívLastnísoudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit
orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšLenívjednotLivých etapách, rozLišuje hudebnísLohy podLe charakteristických hudebních znaků, na zákLadě historických, spoLečenských a kuLturních kontextů popíše podmínky a okoLnosti vzniku hudebního díLa
odliší hudbu podLe jejího styLového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích
uvědomuje si roLi hudebního průmysLu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební" oblasti a je schopen poukázat na příkLadyjejího zneužívání
uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých Lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vLastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních Lidí a na zákLadě toho je schopen se s hudbou ztotožnit, čiji odmítnout
upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoLeranci, rasismus a xenofóbii, a dokáže se od takové hudby distancovat
Učivo
hudba jako organizovaný zvuk- hudební díLo- hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudební znak, formáLní struktura a sémantika skLadby
hudební nástroje, nové technologie v hudbě, záznam hudby, přímá a nepřímá komunikace hudby
hudební stylyažánry, funkce hudby- hudba a její vy užití v běžném životě, hudba jako kuLturní statek a jako zboží, estetická a uměLecká hodnota hudebního díLa, hudební průmysL, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití
vzniká vývoj hudby- hudba vokáLnía i n stru m entá Lni, periodizace hudebního vývoje (hLedisko obecně historické, kuLturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudebníznakyjednotLivých sLohů, průniky, syntézy, hLedánínových cest
hudební skladatel a interpret, interpretace v hudbě, umělecký provoz
hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi
interpretace hudebního díla - popis hudebního díLa v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díLa do historického a sociáLního kontextu, hudební díLo jako možné poseLství, vLastní hodnocení
5.6.2 Výtvarný obor
Vzdělávací obsah
OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY Očekávané výstupy žák
porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění
rozpoznává specifičnosti různých vizuáLně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě upLatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vLastnítvorbě a interpretaci
v konkrétních příkladech vizuáLně obrazných vyjádření vLastníi um ěLecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky
objasní roLi autora, příjemce a interpreta při utvářeníobsahu a komunikačního účinku vizuáLně obrazného vyjádření
na příkLadech vizuáLně obrazných vyjádření uvede, rozlíšia porovná osobní a spoLečenské zdroje tvorby, identifikuje je při vLastnítvorbě
na příkLadech uvede vLivspoLečenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuáLně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace
pojmenuje účinky vizuáLně obrazných vyjádření na smysLové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vLastní tvorbě za účeLem rozšíření citLivosti svého smysLového vnímání
při vLastnítvorbě upLatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znaLosti, rozpozná jejich vLiv a individuáLní přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuáLně obrazných vyjádření
na příkLadech objasnívLiv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuáLně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektujejeho pLuraLitu
Učivo
vizuálně obrazné znakové systémyz hlediska poznania komunikace interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivnía komunikační
ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNI Očekávané výstupy žák
► naLézá, vybírá a upLatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů
► využívá znaLosti aktuáLních způsobů vyjadřování a technických možností zvoLeného média pro vyjádření své představy
► charakterizuje obsahové souvisLosti vLastních vizuáLně obrazných vyjadrenia konkrétních uměLeckých děL a porovnává výběr a způsob užití prostředků
► svéaktivní kontakty a získané poznatkyzvýtvarného umění uvádí dovztahůjaks aktuáLními i historickými uměLeckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuáLně obraznými vyjádřeními, upLatňovánými v běžné komunikaci
► na konkrétních příkLadech vysvětlí, ja k uměLecká vizuáLně obrazná vyjádření působív rovině smysLové, subjektivníi sociáLnía jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot
■
^       vytváří si přehled uměLeckých vizuáLně obrazných vyjádření podLe samostatně zvoLených kritérií
^       rozlišuje uměLeckésLohy a uměLecké směry (s důrazem na umění od konce 19. stoLetído současnosti), z hLediska podstatných proměn videnia stavby uměLeckých děl a daLších vizuáLně obrazných vyjádření
^       na příkLadech uvádí příčiny vzniku a proměn uměLeckých směrů a objasní širší spoLečenské a fiLozofické okoLnosti vzniku uměLeckých děL
^       na konkrétních příkLadech vizuáLně obrazných vyjádření objasní, zda ajakse uměLecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. stoLetído současnosti promítajído a ktuá Lni obrazové komunikace
samostatně experimentuje s různými vizuáLně obraznými prostředky, při vLastnítvorbě upLatňuje také uměLecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění
Učivo
výtvarné uměníjako experimentálni praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku
světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu
vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuálníobrazové komunikaci
— chápánívztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), ceListvosta rozkLad tvaru (anaLytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytvářeníiLuze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film)
— proměn Livost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohybLivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápania proměna kva Lit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus)
— reLativita barevného vidění (pointiLismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktiLnía haptické kva Lity díLa (informeL), za pojení těla, jeho pohybu a gestdo procesu tvorby (akčnítvorba, bodyart)
— osvobozeníobrazu od zavedeného zobrazováníviditeLného (Kandinskij, Kupka), figurace
a nefigurace (neokLasicismus, Lyrická abstrakce), vztah sLova a obrazu (Lettrismus), vzniká upLatnění symboLu (symboLismus, surrealismus, pop-art, konceptuáLní umění)
— tvůrčí potencia L podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akčnítvorba, osobní mytoLogie), účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy čLověka v krajině (Land-art)
— vztahy s neevropskými kuLturami (Gauguin, Picasso, minimaL-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neuměLeckéa neškoLenévizuáLnívyjadřování (insitní umění)
— požadavek a meze obecné srozumiteLnosti, vLiv rekLamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, teLevize, nová média - akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduLy a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)
S PO LÉČNÝ VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO I VÝTVARNÉHO OBORU (integrující téma oborů)
UMELECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák
►       vědomě upLatňuje tvořivost při vLastních aktivitách a chápe ji jako zákLadní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu uměLecké tvorby i v životě
► vysvětLíuměLeckýznakovýsystémjako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznata naLézt uměLecké znaky od objevných až po konvenční
► na příkladech vysvětlí um ěLecký výraz jako neukončený a nedefinitivnívesvém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci
► uvědomuje si význam osobně za Ložených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží se odhaLitvLastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí
^       vysvětlí, jaké předpokLadyjsou zapotřebí k recepci uměLeckého díLa a zejména k porozumění uměLeckým díLům současnosti
► objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměLeckému procesu, dokážeje rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu
► objasní podstatné rysy aktuáLního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměLeckému procesu a na zákLadě toho vysvětlí proces vzniku „obecnéhovkusu" a „estetických norem"
^       dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvéstjejich vLivna proměnu komunikacevuměLeckém procesu
Učivo
umělecký proces a jeho vývoj - vLiv uměLeckého procesu na způsob chápání rea Lity; dynamika chápáníuměLeckého procesu -jejíosobnostnía sociá Lni rozměr; znaková podmíněnost chápání světa - znakové systémyjednotLivých druhů umění; historické proměny pojetí uměLeckého procesu (magický, mytický, univerzalistický, modernistický a postmodernistický, pLuraLitní modeL umění); prezentace uměLeckého díLa
role subjektu v uměleckém procesu-smysLové vnímání a jeho rozvoj; předpokLady tvorby, interpretace a recepce uměLeckého díla; mimovědomá a uvědoměLá recepce uměLeckého díLa; tvořivá osobnost v roLi tvůrce, interpreta a recipienta
úloha komunikace v uměleckém procesu - postavení uměníve spoLečnosti, jeho historické proměny; uměLecká a mimouměLecká znakovost; uměníjako proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků; roLeuměLce v societě; pubLikum a jeho účastvuměLeckém procesu; sociáLníatechnoLogické proměny dneška (novétechnoLogie, nové uměLecké disciplíny a jejich obsahy) a jejich vLivna úLohu komunikacevuměLeckém procesu; subjektivníchápáníuměLeckých hodnot ve vztahu k hodnotám považovaným za spoLečensky uznávané
5.7 Člověk a zdraví
Charakteristika vzdělávací oblasti
Zařazení oblasti ČLověk a zdraví do vzděLávání umožňuje prohLoubitvztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané probLematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styLa kva Litu budoucího života v dospěLosti. Zařazení této vzděLávacíobLasti vychází i z předpokLadu, že dobře pripravenia motivová ní a bsoLventi gymnázií mohou později výrazně ovLivňovat životní a pracovní postoje ke zdravív ceLé spoLečnosti.
VzděLávacíobLast ČLověk a zdraví sevzděLávacími obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova
navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou VzděLávacíobLast pro zákLadní vzděLávání. JestLižesezákLadnívzděLávánízaměřovaLo především na utvářenívztahu ke zdravia na poznávání preventivní ochrany vLastního zdravia bezpečí, vzděLávání na gymnáziu směřuje důsLedněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdravív rámci širší komunity. Znamená to, že absoLvent gymnázia by měL být připraven sLedovat, hodnotila v daných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd.
Významnou roLi při tom hraje větší schopnost žáků získávatinformace, ana Lyžovat jejich obsah, ověřovat (upLatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vznikLých probLémech, o jejich prožívání, o vLivu konkrétních postupů řešenína zdraví atd. ReaLizacetéto vzděLávaď obLasti tak (v porovnání se zákLadním vzděLá-váním) d a Leko více staví n a samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu k dané probLematice, na osobních zkušenostech a názorech, aLei na uvědoměLejším utvářenívztahů kjiným osobami okoLnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd.
Výchova kezdravímá ve vzděLávání především praktický a apLikačnícharakter. V návaznosti na přírodovědné a spoLečenskovědní vzděLávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především k hLubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských roLích, ve styku s návykovými Látkami ajinými škodLivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, aLei komunitního a gLobáLního zdraví (v běžném životěi při mimořádných udáLostech).
Tělesná výchova usiLuje otrvaLývztah k pohybovým činnostem a o optima Lni rozvoj těLesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a z jejich individuálních předpokLa-dů (možností). Využívá ktomu specifických emočních prožitků, sociáLních situácia bioenergetických zátěží v individuaLně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hLediska ceLoživotní perspektivy směřuje těLesná výchova k hLubší orientaci žáků v otázkách vLivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojenia pravideLnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souLadu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. Velká pozornostje i nadáLe věnována rozvoji pohybového nadáníi korekcím pohybových znevýhodnění (osLabení).
Je třeba i nadáLe dbát na to, aby pohLed na probLematiku zdraví nebyL úzce oborový a podpora zdraví proLínaLa ceLým vzděLáváním i režimem škoLy.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávání v dané vzděLávaď obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetenď tím, že vede žáka k:
poznává ní těLesných, duševních a sociáLních potřeb i důsLedků jejich napLňováníči neuspokojování;
poznává ní životních hodnota formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy;
přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvaLitu životního prostředí;
upevňování vazeb: zdraví-těLesná, duševní a sociáLní pohoda (zdatnost) - péče o zdravia bezpečnost -odpovědnost-vzájemná pomoc - prožitek -vzh Led - vita Lita - výkonnost - úspěšnost - sociáLní stabilita - zdraví;
upLatňování zdravého způsobu života a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z obLasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů;
schopnosti diskutovat o probLematice týkající se zdraví, hLedata reaLizovat řešení v rozsahu spoLečných možností;
zprostředkovánívhLedu do života dospěLých a rodiny a k upLatňování zákonnosti, toLerance, respektu a pomoci jako předpokLadu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života;
aktivní ochraně zdraví před návykovými Látkami ajinými škodLivinami;
osvojení způsobů účeLného chovania poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a bezpečí, včetně mimořádných udáLostí;
vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, aLei uměLeckých, emočních, spoLečenských a jiných prožitků;
poznávání historie i současnosti spoLečenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím.
5.7.1 Výchova ke zdraví
Vzdělávací obsah
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE 0 ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák
^       usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vLastním zdravím a zdravím druhých
^       zařazuje do denního režimu osvojené způsoby reLaxace; v zátěžových situacích upLatňuje osvojené způsoby regenerace
podLe konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech
Učivo
vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výživa - specifické potřeby výživy podLe věku, zdravotního stavu a profese hygiena pohlavního styku, hygiena vtěhotenství první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách
psychohygiena - předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvLádání stresových situací, efektivní komunikace, hLedání pomoci
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Očekávané výstupy žák
► korektně a citlivě řešíprobLémy zaLožené na mezilidských vztazích
► posoudí hodnoty, které mLadým Lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manžeLství a rodičovství, a usiluje ve svém životě ojejich napLnění
► projevuje etické a moráLní postoje k ochraně matky a dítěte
Učivo
vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem
partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče
rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině
rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi - otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajovania prosazovánívLastních názorů, odmítánínehumánních postojů
modely sociálního chovánívintimních vztazích - otevřenost, toLerance, respektování druhého, empatie, trpěLivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta
ZM ĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A J EJICH REFLEXE Očekávané výstupy žák
^       orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách ^       upLatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsLedků ^       orientuje sevprobLematice reprodukčního zdravíz hLediska odpovědnosti kbudouďmu rodičovství ^       zná práva každého jedince v obLasti sexuaLity a reprodukce
Učivo
změnyvobdobíadolescence-těLesné, duševní a spoLečenské; hLedáníosobníidentity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívá ní emočních stavů a hLubších citových vztahů
způsoby sebereflexe a kontroly emocí
péče o reprodukční zdraví-faktory ovLivňujícípLodnost; preventivní proh Líd ky; osvěta spojená s abúzem nikotinu, aLkohoLu, drog a sexuáLně přenosnými chorobami
metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty
modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života - odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Očekávané výstupy žák
^       projevuje odoLnostvůči výzvám k sebepoškozujícímu chovania rizikovému životnímu styLu
^       zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování
^       uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových Látek a s činností pod jejich vLivem, sexuáLně motivovanou kriminaLitou, skrytými formami individuálního násiLí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost
rozhoduje podLe osvojených modeLů chovania konkrétní situace o způsobu jednánív situacích
vLastního nebo cizího ohrožení
Učivo
civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitídy
zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví
rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví - promiskuita, předčasné ukončení těhotenství
sexuálně motivovaná kriminalita - pornografie, pedofiLie, dětská prostituce, obchod se ženami
skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání- šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti (CAN)
autodestruktivní závislosti a kriminalita souvisejícís těmito jevy-zdravotní a psychosociální rizika výroba, držení a zprostřed kování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě
sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích
- duševní hygiena v dLouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodování se vetičky probLematických situacích
OCHRANA ČLOVEKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDALOSTI Očekávané výstupy žák
^       rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události
^       prokáže osvojené praktické znaLosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné udáLosti
a aktivně se zapojuje do Likvidace násLedků hromadného zasažení obyvateL
Učivo
vyhlášeni hrozby a vzniku mimořádné události živelní pohromy
únik nebezpečných látek do životního prostředí jiné mimořádné události
první pomoc- klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvateL
sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí- rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace
5.7.2 Tělesná výchova
Vzdělávací obsah
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák
^       organizuje svůj pohybový režim a využívá v souLadu s pohybovými předpokLady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity
^       ověříjednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svaLové nerovnováhy
^       usiluje o optimáLní rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vLastní použití
vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzacijednostranného zatížení, na prevenci a korekci svaLové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vLastní použití
^ využívá vhodné soubory cvičení pro těLesnou a duševní reLaxaci
^ připravíorganismus na pohybovou činnostsohLedem na násLedné převažující pohybové zatížení
^ upLatňujeúčeLné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí
^ poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách
Učivo
zdravotně orientovaná zdatnost - sLožky ZOZ; kondičnítesty
svalová nerovnováha - příčiny svaLové nerovnováhy; testy svaLové nerovnováhy
zdravotně zaměřená cvičení
organismus a pohybová zátěž - způsoby zatěžování; kompenzace jednostranné zátěže individuální pohybový režim
hygiena pohybových činnostía cvičebního prostředí
rizikové faktory ovLivňující bezpečnost pohybových änností- zásadyjednánía chová nív různém prostředí; úprava pohybových činností podLe aktuáLních podmínek (možných rizik)
první pomoc při sportovních úrazech -závažná poranenia životohrožujíď stavy;improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ Očekávané výstupy žák
^       provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokLadů
^       zvLádá zákLadní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení
^       posoudí kva Litu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a upLatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně
^       respektuje věkové, pohLavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících
Učivo
pohybové dovednosti a pohybový výkon
pohybové odlišnosti a handicapy - věkové, pohLavní, výkonnostní průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření
gymnastika - akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním
kondiční a estetické formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem (určeno především děvčatům - aLespoň dvě formy cvičení podLe podmínek a zájmu žákyň, případně žáků)
úpoly- sebeobrana; zákLady džudo; aikido; karatedo (zákLadem je sebeobrana, rozsah ostatních činnostíje stanoven v návaznosti na připravenost vyučujícího a zájem žáků)
atletika - běh na dráze a vterénu (sprinty, vytrvaLý běh, štafetový běh); skok do výšky nebo do dáLky (podLe materiáLního vybavení škoLy); hody, vrh koulí
sportovníhry- herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (aLespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podLe podmínek školy a zájmu žáků)
turistika a pobytv přírodě - příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehLedné krajině, orientační běh, příprava a Likvidace tábořiště
plavání- zdokonaLování osvojených pLaveckých technik (daLší pLavecká technika); skoky do vody; branné pLavání, dopomoc unavenému pLavci, záchrana tonoucího (pLaváníje zařazováno podLe materiáLních podmínek škoLy)
lyžování- běžecké, sjezdové; snowboarding (jednotLivé formy Lyžováníjsou zařazovány podLe aktuáLních sněhových podmínek, materiáLních podmínek a zájmu žáků)
další modernía netradiční pohybové činnosti (činnostijsou zařazovány podLe podmínek škoLy a zájmu žáků)
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENI Očekávané výstupy žák
^       užívá s porozuměním těLocvičné názvosLoví (gesta, signáLy, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží
volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správněji ošetřuje
připraví (ve spoLupráci s ostatními žáky) třídnici škoLní turnaj, soutěž, turistickou akci a podíLíse najejíreaLizaci
respektuje pravidLa osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo škoLní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech
respektuje práva a povinnosti vypLývajícíz různých sportovních roLí-jedná na úrovni dané roLe; spoLupracujeve prospěch družstva
sLeduje podLe pokynů (i dLouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsLedky, činnosti související s pohybem a zdravím - zpracuje naměřená data, vyhodnotíje a výsLedky různou formou prezentuje
aktivně napLňuje oLympijské myšLenkyjako projev obecné kuLturnosti Učivo
vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech
sportovní výzbroj a výstroj -účeLnost, funkčnost, bezpečnost, finanční dostupnost a kva Lita pohybové činnostní, sportovní a turistické akce - organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace pravidla osvojovaných pohybových činností sportovní role
měřitelné a hodnotitelné údaje souvisejíc s tělesnou výchovou a sportem
Olympismus v současném světě: jednání fair play- spoLupráce ve sportu a pomoc soupeři, pomoc pohybově znevýhodněným, sportpro každého, sporta ochrana přírody, odmítání podpůrných Látek nesLučiteLných s etikou sportu
úspěchy našeho sportu na pozadí nejdůležitějších historických sportovních událostí
5.8 Informatika a informační a komunikační technologie
Charakteristika vzdělávací oblasti
ObLastlnformatika a informační a komunikačnítechnoLogie (dáLejen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na obLastICTvzákLadním vzděLávánízaměřenou na zvLádnutízákLadníúrovněinformačnígramotnosti, tj. na dosažení znaLostía dovedností nezbytných k využití digitá Lních technologií.
ObLastlnformatika a ICT na gymnáziu prohLubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívatinfor-mačnía komunikačnítechnoLogie, informační zdroje a možnosti apLikačního programového vybavení s alem dosáhnout Lepšíorientaci v narůstajícím množstvíinformací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žákjeveden ke schopnosti apLikovatvýpočetnítechniku s využitím pokročilejších funkd k efektivnímu zpracováníinformací, a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj obLasti ICT vyžaduje od žáka fLexibiLitu při přizpůsobování se inovovaným verzím digitáLních zařízenía schopnostjejich vzájemného propojování.
V rámo obLasti Informatika a ICT se žák seznámí se zákLady informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru, a s jejím postavením v moderním světě. Cílem je zpřístupnit žákům zákLadní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšLení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšLenky, smysLupLnou argu-mentacíje obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení probLémů. Žák se seznámí se zákLadními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úLoh a významu informačních systémů ve spoLečnosti.
VsouvisLosti s pronikáním poznatků informačních a počítačových věd do různých obLasti Lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteligentní, interaktivnívýukové prostředky, modeLování přírodních, technických a sociálních procesů a situací posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost upLatněníabsoLventů gymnázia v daLším vzděLávánía na trhu práce.
VzděLávacíobLastlnformatika a ICT vytváří pLatformu pro ostatnívzděLávací obLasti i pro mezipředmětové vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vLastní seberealizaci i pro týmovou spoLupráci, zvyšuje motivaci k tvorbě individuálních i skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vLastní iniciativy žáků, prohLubuje jejich smysL pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetní techniky a internetu k přípravě na vyučovania kceLoživotnímu vzděLávání.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
VzděLávání v dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
porozumění zásadám ovLádání a věcným souvisLostem jednotlivých skupin aplikačního programového vybavenia k vhodném u upLatňování jejich nástrojů, metod a vazeb k efektivnímu řešení úLoh;
porozuměnízákLadním pojmům a metodám informatikyjako vědního oboru a kjeho upLatnění v ostatních vědních oborech a profesích;
upLatňováníaLgoritmického způsobu myšLenípři řešeníprobLémových úLoh;
využívá ní prostředků ICT k modeLování a simuLaci přírodních, technických a spoLečenských procesů a kjejich impLementaci v různých oborech;
tvořivému využívání spektra možností komunikačních technoLogií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci;
využívání výpočetnítechniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonaLejší organizaci práce a k týmové spoLupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní;
využíváníinformačních a komunikačních technoLogií (on-Line vzděLávání, spoLupráce na zahraničních projektech) k ceLoživotnímu vzděLávánía vytváření pozitivních postojů k potřebám znaLostní spoLečnosti;
využití možností výpočetní techniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s ohLedem ke gLobáLnímu a muLtikuLturnímu charakteru internetu;
uvědomění si, rešpektovania zmírnění negativních vLivů moderních informačních a komunikačních technoLogií na spoLečnosta na zdraví čLověka, keznaLosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody čLověka;
získávání údajů z většího počtu aLternativních zdrojů a odLišování informačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespoLehLivých a nekvalitních;
rešpektovania používáníodbornéterminoLogieinformačních a počítačových věd;
poznánízákLadních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektováníduševního vLastnictví, copyrightu, osobních data zásad správného citování autorských děl.
5.8.1 Informatika a informační a komunikační technologie
Vzdělávací obsah
DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE Očekávané výstupy žák
^       ovLádá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT
^       využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých sLožek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešeníúLoh
^       organizuje účeLně data a chráníje proti poškozeníči zneužití
^       orientuje se v možnostech upLatněníICTv různých obLastech spoLečenského poznania praxe
Učivo
informatika - vymezeníteoretické a apLikované informatiky
hardware - funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technoLogické inovace, digitalizace a reprezentace dat
software- funkce operačních systémů a programových aplikací, uživateLské prostředí informační sítě - typoLogie sítí, internet, síťové sLužby a protokoLy, přenos dat digitální svět - digitáLnítechnoLogie a možnosti jejich využitív praxi
údržba a ochrana dat-správa souborů a sLožek, komprese, antivirová ochrana, firewall, záLohovánídat
ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT- ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami
ZDROJE A VYHLEDÁVANÍ INFORMACI, KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák
► využívá dostupné sLužby informačních sítíkvyhLedáváníinformací, ke komunikaci, kvLastnímu vzdělávání a týmové spoLupráci
► využívá nabídku informačních a vzděLávacích portálů, encykLopedií, knihoven, databází a výukových programů
► posuzuje tvůrčím způsobem aktuáLnost, reLevanci a věrohodnostinformačních zdrojů a informaď
► využívá informační a komunikační sLužby v souLadu s etickými, bezpečnostními a LegisLativními požadavky
Učivo
internet- gLobáLnícharakterinternetu, muLtikuLturnía jazykové aspekty, sLužby na internetu
informace - data a informace, reLevance, věrohodnostinformace, odborná terminoLogie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy
sdílení odborných informací- diskusnískupiny, eLektronické konference, e-Learning informační etika, legislativa - ochrana autorských práv a osobních údajů
zpracovaní a prezentace informaci
Očekávané výstupy žák
^       zpracovává a prezentuje výsLedky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, muLtimediáLních technoLogiía internetu
►       aplikuje aLgoritmický přístup k řešení probLémů
Učivo
publikování- formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady pubLikování
aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabuLkové kaLkuLátory, grafické editory, databáze, prezentační software, muLtimedia, modeLovánía simuLace, exporta import dat
algoritmizace úloh - aLgoritmus, zápis aLgoritmu, úvod do programování
6. Průřezová témata
Průřezová témata vstupují do vzděLává ní jako témata, která jsou v současnosti vnímána jako a ktuáLní. Tato témata mají především ovLivňovat postoje, hodnotový systém ajednánížáků. Průřezová témata procházejí jako důLežitý formativní prvek ceLým vzděLáváním, proto vzděLávání na gymnáziu v tomto smysLu navazuje na průřezová témata v zákLadním vzděLávání, kde se s nimi žáci setkávají poprvé.
Průřezová témata tvoří povinnou součást vzděLávání. Promítají se nejen svým výchovným zaměřením, aLei obsahem do vzděLávacích obLastí (oborů) a pomáhajídopLňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetí a funkce průřezových témat příznivě ovLivňujíi proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Všechna průřezová témata majíjednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu ve vzděLávání na gymnáziu. DáLeje vyjádřen vztah ke vzděLávacím obLastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žákaja k v obLasti postojů a hodnot, takvobLasti vědomostí, dovednostía schopností.
Obsah průřezových témat doporučený pro vzděLávání na gymnáziu je rozpracován do tematických okruhů, které obsahují nabídku témat (činností, námětů). Všechny tematické okruhyjsou povinné (škoLa musí zařadit do svého ŠVP všechny tematické okruhy), hLoubka, rozsah (výběrtémat) a formyjejich reaLizacejsou zceLa v kompetenci škoLy a konkretizují se v ŠVP.
Průřezová témata Lze reaLizovatjako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedyapod., případněje Lze reaLizovatjako samostatný vyučován předmět. Uvedené formy lze LibovoLně kombinovat.
Účinnost výchovného působení průřezových tématje podporována také vytvořením odpovídajícího kLimatu třídy i ceLé ŠkoLy a kromě toho i využíváním daLších vhodných příležitostí (např. divadelní a filmová představení, teLeviznía rozhlasové pořady, výstavy, přednášky, besedy, výukové programy), se kterými se žáci setkají mimo škoLu.
Do vzděLávání ve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnáziíjsou zařazena tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova;
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech; Multikulturní výchova; Environmentálni výchova; Mediální výchova.
6.1 Osobnostní a sociální výchova
Charakteristika průřezového tématu
Osobnostní a sociální výchova vyplývá najedná straně z obecných tendencí vývoje tohoto světa a nároků, které takový vývoj před středoškoLskévzděLání staví, na druhé straně bezprostředně z výchozích kapitoLRVPG, kteréjiž výše zmíněné nároky reflektují. Osobnostnía sociá Lni výchova pomáhá žákům vést zdravý a zodpovědný život jako jednotlivcům i čLenům spoLečnosti, poskytuje žákům příležitosti přemýšLetosvých zkušenostech a o vLastním vývoji. Rozvijíu žáků sebeúctu, sebedůvěru a schopnostpřebíratzodpovědnostza své jednánív různých životních situacích, při sebevzdělávání a při práci. Učí rozumět hodnotě mezilidských vztahů a respektovat názory, potřeby a práva ostatních.
ZnaLosti a dovednosti získané v rámci Osobnostnía sociá Lni výchovy jim mohou pomoci též reagovat na moráLní, sociální a kuLturní otázky, které před nimi vyvstávajína cestě životem.
GLobaLizace a daLšísociokuLtumíjevy přinášejí nemaLému množství Li díra d u rizik (např. ohrožení psychické stability i fyzické existence nevhodným zacházením s produkty vědy a techniky; sociáLní probLémy související s rychLostía nepředvídateLnostíekonomických pohybů; zvýhodňování podmínek pro gLobáLníterorismus; rychlé rozrušování dříve dLouhodobě stabilních sociáLních vazeb a kulturních ceLků; devastace životního prostředí).
Současně s objevováním se a působením těchto rizik hledají Lidé cesty, jakjim zabránit nebo jak redu-kovatjejich destruktivní dopady na jedince i spoLečnosti. Jeden z podstatných směrů, jímž se tyto snahy ubírají, směřuje k pedagogicky ovlivňovanému osobnostnímu a sociáLnímu rozvoji každého jedince ve spoLečnosti. Ktakovému rozvoji, který by za Loži L v Lidech předpokLad schopností:
vytvářet a udržovat si maximum osobní stability, vyrovnávat se s riziky, pečovat o své psychosomatické zdraví;
pěstovat kvaLitní mezilidské vztahy a v procesech sociá Lni interakce ve všech jejích podobách (osobní, poLitické, interkuLturní, profesní, spoLečenské atd.) jednat co nejefektivněji ve prospěch svůj i druhých Lidí.
Průřezové téma směřuje k:
rozvoji osobnostních, individuálních předpokLadů každého jedince pro život se sebou samým i s druhými Lidmi vaktuáLním spoLečenském kontextu;
rozvoji sociáLních (interakčních, vztahových) dovedností pro život s druhými Lidmi;
rozvoji etických předpokLadů proživotvespoLečenstvíLidíavtomto světě vůbec.
Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovedností a předpokLadů v rámci studia (a tedy také důvod zařazenítématu do RVP G) vypLývá z aktuáLního pojetí všeobecného vzděLání reagujíc ho na výše uvedené skutečnosti. Pokud má být gymnázium i nadáLeškoLou poskytující toto vzděLání, pak se prakticky nemůže vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecně Lidský potenciáL žáků. Znamenáte nejen orientovatjev kuLtuřea vědách, aLe též nabídnout jim vzděLávací příležitost pro rozvoj různých typů životních dovedností. Jejich prostřednictvím může žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sociáLních situacích a také zhodnocovat vzděLání, které mu gymnázium poskytne v jiných vzdělává och oborech.
Průřezové téma svou obecností souvisí prakticky se všemi vzděLávacími obLastmi RVPG. ObLastJazyk a jazyková komunikace se setkává s tématy, která se v rámci průřezového tématu týkají mezi Lidské komunikace; obLast Člověk a příroda se může proLnout např. s tematikou ochrany a rozvoje fyzické sLožky osobnosti, zdravého životního stylu i bioLogickéhozákLadu sociá Lního Lidského chování, etiky ve vztahu k životním u prostředí; obLastČLověka spoLečnostse může setkats Osobnostnía sociáLní výchovou opětná poLi komunikace, mezilidských vztahů, sociáLních a ekoLogických probLémů,interkuLturních kontaktů a dovedností, na poLi etiky Lidského chování atd.; obLastČLověka svět práce se snadno provážeš tématy týkajícími se práce na sobě samém, p Lán ování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje řady sociáLních dovedností a postojů potřebných pro spoLupráci, organizování druhých Lidíi zvLádání konkurence; obLastČLověka zdraví může být průřezovým tématem významně podpořena např. ve směřování k zdravému životnímu styLu, Psychohygiene a hygieně komunikace; obLast Umění a kuLtura má jednoznačně kontakt s průřezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emočníinteLigence atd.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V obLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kuLtury a každého jednotLivého čLověka;
uvědomit si, že téměř každý sociáLní nebo komunikační akt má svůj mravní rozměr; uvědomit si hodnotu Lidské spoLupráce;
uvědomit si, že v různých životních situacích často nebývá pouze jediné řešení.
V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:
směřovat k porozumění sobě samému, vytvářet vyvážené sebepojetí:
— rozpoznávat a zvLádatvLastní pocity;
— uvědomovatsi své osobní kva Lity, dovednosti, úspěchy a potenciáLa hodnotitje;
— uvědomovatsi svou vLastníidentitu;
— rozvíjet sebedůvěru a zodpovědnost a využívat své schopnosti;
— vsouLadu s tím nastavovat své osobní ale a pLánovat osobní rozvoj;
— uvědomovat si, jak mne vnímají ostatní, umět přijímat chváLu i kritiku, úspěch i neúspěch pozitivním způsobem a umět se poučitze zkušenosti;
— prezentovat se účeLně v různých situacích;
hLedat cesty, jak čeLit zátěžím vypLývajícím z charakteru života v dané době; rozpoznávat faktory ovLivňujícíduševní energii a kreativitu;
nabýt specifické dovednosti (sebereguLativníi komunikační) pro zvLádání různých sociáLních situací (komunikačně sLožité situace; soutěž; spoLupráce; pomoc atd.);
vytvořit si rejstřík různých variant chovania zodpovědně se rozhodovat o využití různých typů chování a jednání v různých situacích;
porozumět sociáLní skupině, v níž žije;
tvořit kvaLitní mezilidské vztahy, brát oh Led na druhé; být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazků druhých;
umět spoLu pracovat;
věnovat pozornost moráLnímu jednání a interpretaci etických fenoménů ve vLastním jednání; zkoumat reálie a témata každodenního života čLověka;
znát zákLady teorie jevů, s nimiž se v Osobnostní a sociáLnívýchově setkává, a zamýšLetse nad nimi. Tematické okruhy průřezového tématu
POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI
„já" sám o sobě, mé chování, myšLenía prožívání
jak rozumím vLastnímu těLesnému, psychickému a sociálnímu vývoji, jaký mám vztah k vLastním u těLu a vLastní psychice
jakjsem schopen vnímat se pozitivně
jak rozumím vLastníjedinečnosti
jaká/jaký chci býta proč
co skutečně děLám a co mohu a chci uděLatpro svůj osobní rozvoj
jak se obvykLe chovám, jaké způsoby chování a jednánívoLím můj vztah k Lidem
jak se učím osvojovat si různé jevy ve škoLe i v životě mimo škoLu co a jak mohu trénovat, aby se kvaLita mého učení zLepši La jak rozvíjet zdravý a bezpečný životní sty L jak být připraven na životní změny
já a mojesociáLníroLe nynějšíi budoucí (žák, občan, rodič apod.)
SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
refLexe sebeovLádání- mapování situací, kdy užívám svou vůLi péče o sebe sama
předcházení zátěžovým situacím, stresům atd.
strategie zvLádání zátěžových situací tak, aby co nejméně u b Lfži Ly
reLaxace
ceLková péče o vLastní zdraví
jak mohu používat komunikační dovednosti k odoLává ní neužitečnému nátLaku
kde vyhLedávatinformace a profesionáLní poradenství, jaké existují zdroj e pomoci a organizace, které podporují jednotLivce a vztahy v době krize
jakjsem schopna/schopen si organizovat čas
systematičnost mých snah a činností
mé organizační schopnosti a dovednosti
já v roLi vedoucí/vedoucího a v roLi vedené/vedeného
jak ovLádám myšLenkové postupy řešení probLémů a co se v této obLasti mohu dáLe učit
jak se ovLádám v situacích řešení probLémů
jak a kdy oním ve svém životě rozhodnutí a důležité volby
jak ovLádám sociáLní dovednosti potřebné při řešení probLémů v interakci s druhými Lidmi a co se v této obLasti mohu dáLe učit
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
verbáLnía neverbáLníkomunikace (specifika) co vím o svém komunikačním chování Lidská komunikace a jak jí rozumím
dovednosti spojené s násLedujíďmi kvaLitami komunikace a jakje mohu dáLe rozvíjet:
— vnímající komunikace (na partnera orientované vnímání, aktivnínasLouchání);
— rozumějící komunikace (porozumění komunikačním signáLům v řeči Lidského těLa i řeči sLov ve vLastní kuLtuře i v kontaktu s ku Ltura mi jinými);
— respektující komunikace (způsoby komunikačního chování respektujíc ho odLišnosti názorů, postojů, kultur, národností);
— přesná komunikace (srozumitelnost,jasnost, přesnostsděLení, presvedčovania argumentace);
— pozitivní komunikace (vyváženost negativních a pozitivních výroků, otevřenost, komunikace partnerů jako inspirace);
— tvořivá komunikace (plynulost, pohotovost, bohatost, výrazovost, nápaditost, estetizovanost komunikace);
— účeLově efektivní komunikace (otevřenost, asertivnost, komunikačnítaktiky, účeLné způsoby komunikace při spoLupráci, vyjednávania při řešeníprobLémových, resp. konfliktních situací).
MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE
jaké jsou mé hodnotové žebříčky
jakou moráLku vyznávám ve vztahu k sobě, ve vztahu kostatním Lidem (kuLturám), ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí vůbec
jak moráLnějednám v praktických situacích všedního dne jak přebírám zodpovědnostv různých situacích
jak hodnotím moráLku vLastního jednání a jak rozLišuji mezi dobrem a zLem ve svém životě jak mohu rozvíjet dobré vztahy k Lidem
jak se mohu angažovat ve prospěch druhých Lidí (pomoc, spoLupráce, podíL na demokratickém fungování spoLečnosti, osobní angažovanost ve spoLečenských otázkách)
moje hodnoty a moje sociá Lni roLe současné i budoucí (žák, sportovec, příteL, rodič, občan, zaměstnanec a daLší)
já a sociá Lni a m orá Lni dilemata doby, v níž žiji
SPOLUPRÁCE A SOUTĚŽ
můj vztah ke spoLupráci a k soutěži
které mé osobnostní předpokLadyjsou výhodné a naopak nevýhodné pro situace spoLupráce a které pro situace soutěžení, konkurence atd.
nakoLikchci býtorigináLnía nakoLikse umím přizpůsobovatdruhým
jak se ovLádám v situacích, kdy se věci nedějí podLe mé představy
jak spoLupracovats Lidmi, kteříjsou jiní nežjá sám, a jak rozvíjet vztahy s dospěLými
jakjsem schopen přijímat názory druhých Lidíjako možná východiska pro svůj daLší rozvoj
jak fungovat jako čLen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spoLupráci s ostatními
sociáLně-komunikační dovednosti výhodné pro spoLupráci (jasná komunikace, argumentace, řešení sporů)
jak mohu a umím pomáhat, podporovat jiné Lidi, poskytovat rady jak se mohu a jsem ochoten podílet na obecně prospěšných aktivitách jak umím rozpoznat situace soutěže a jakje prožívám jakzvLádám situace soutěže a jaké v nich používám taktiky
6.2 Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech
Charakteristika průřezového tématu
Průřezovétéma Výchova k myšLenívevropských a gLobáLních souvisLostech představujev RVPG kritický pohLed na aktuáLně chápané gLobaLizační a rozvojové procesy současného světa. Rostoucí propojování aktivit ve všech obLastech Lidského života, vnímání gLobáLních hospodářských, sociáLních, poLitických, kuLturních a environmentáLních příznivých prvků a jevů, aLei probLémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozumění sobě samému v tomto kontextu, to vše jsou h Lavní přínosy daného tématu provzděLávánína gymnáziu.
Nejvhodnějším způsobem,jaktoto průřezové téma efektivně naplňovat, je jeho integrace do různých vzdělávacích obLastí, vzdělává ach oborů a vyučovaďch předmětů. SiLnou stránkou průřezového tématu je získané informace takto zařazovat do uceLeného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák gymnázia do života. Příležitosti kreaLizaci průřezového tématu poskytuje celý RVP G. Především jeto vzděLávacíobLastČLověka spoLečnost ve všechjejích součástech sezvLáštním důrazem na výchovu kobčanstvía poLitické kuLtuře (vzděLávacíobor Občanský a společenskovědní zákLad, zejména tematický okruh Mezinárodní vztahy, gLobáLní svět, a také vzděLávacíobor Dějepis), dáLe rovněž oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kuLtura. VevzděLávaďobLasti ČLověk a příroda se evropská a gLobáLní dimenze upLatňuje především vevzděLávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, SociáLní prostředí, Životní prostředí, Regiony), dáLe ve vzděLávaďm oboru BioLogie (v ekoLogické tematice všech okruhů). NeLze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v daLších vzděLávacích oborech této obLasti (Fyzika, Chemie) - vztah čLověka k technice a technoLogiím, stejně tak i výchovu ke zdravému životnímu styLu, těLesné kuLtuřea posilová ní fyzické odoLnosti (vzděLávacíobLastČLověka zdraví). NezastupiteLným prostředkem k reaLizaci evropské a gLobáLní dimenzeje v RVP G vzděLávací obLastlnformatika a informačnía komunikační technoLogie. VyužívánítěchtotechnoLogií umožňuje aktivní postupy a formy učenia účast v mezinárodní komunikaci a projektech. Současné gLobaLizačnía rozvojové procesyjsou podporovány šířením daLších moderních technoLogií (chemické technoLogie, biotechnoLogie, technoLogie v Lékařství, průmysLové technoLogie), bez kterých není možný vědecký a spoLečenský (udržitelný) rozvoj.
ReaLizace Výchovy k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech ve škoLní praxi přesahuje možnosti tradiční předmětové výuky. Vyžaduje efektivnítýmovou spoLuprári učiteLů, apLikad inovačních a netradičních vzděLávacích a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperari mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových aktivit. ReaLizari průřezového tématu podporují také např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, sesoriáLními partnery, s humanitárními organizacemi, s kuLturními a spoLečenskými institucemi v regionu nebo spoLupráce se zahraničními partnerskými škoLami, zvLáště evropskými.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V obLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomori: přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije;
aktivně se podílet na řešení místních probLémů, přispívat k řešení probLémů na regionáLní, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situaďch vyžadujíďch dLouhodobé spoLečné úsilí;
být vnímavý ke kuLturním rozdílnostem, chápatjejako obohacení života, učitse porozumět odLišnostem;
uvědomovat si potřebu a přínos mezilidské soudržnosti a spoLupráce;
ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionaLitu,toLeranci, sociá Lni spravedlivost a demokracii;
respektovat odLišné názory a poh Ledy jiných Lidí na svět;
býtsoLidárnís Lidmi žijícími v obtížných podmínkách;
vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kuLturního dědictví;
vnímat dopady a důsledky gLobaLizačních a rozvojových procesů, rozLišovatmezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit se hLedat kompromisy;
zaujímat konstruktivní postoje knaLéhavým otázkám míru a Lidských práv v konkrétních životních situaďch;
bránit se proti násilí, teroru a škodLivým vLivům, které jsou nepříznivým důsLedkem gLobaLizačních procesů;
uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství.
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: mysLet systémově a hLedatsouvisLosti mezijevya procesy;
spoLupracovat aktivně a efektivně s jinými Lidmi, vcítit se při poznávania posuzováníjejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejíjejich přístupy;
vytvořit si na zákLadě osvojených informacívLastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumenta civ diskusích o poLitických, ekonomických a sociáLních probLémech v kontextu s evropskými a gLobáLními vývojovými tendencemi;
umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní poh Ledy na danou probLematiku;
využívat Loká Lni, regionáLnía mezinárodní příležitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismů a struktur;
srovnávatodLišnosti a shodnosti kuLtury a životního stylu v Evropě a ve světě, využívat ktomu vLastní zkušenosti, veřejné informace a uměLeckou tvorbu;
kriticky zhodnotit a využít zkušenost z jiného kuLturního prostředí;
chápat historickou kontinuitu v evropském a gLobáLním kontextu ve vztah u k vývoji vLastního národa a státu;
vnímata hodnotit LokáLnía regionáLníjevy a probLémy v širších evropských a gLobáLních souvisLostech;
projevovat soLidaritu s postoji evropských a jiných národů usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii;
uvažovat a nacházet řešení probLémů a konfLiktů s ohLedem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa;
orientovatse v neznámém prostredia mezinárodních situacích;
osvojit si sociáLnía kuLturnídovednosti usnadňujícíinterkuLturnía mezinárodní komunikaci; získávat praktické dovednosti pro osobní a pracovní život v otevřeném evropském prostoru.
Tematické okruhy průřezového tématu
GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY
teoretická zákLadna pojmu gLobaLizace:jakse promítají vývojové procesy současného světa do každodenního spoLečenského života, do života každého čLověka
historické přístupy k procesům gLobaLizace: vnímánívývojových procesů probíhajících v určitých historických etapách,zprvu nerovnoměrně v různých regionech světa, později již v ceLosvětové (gLobáLní) úrovni
geografické vnímání gLobaLizace: charakteristika vývojových procesů a změn uskutečňujících se v určitém prostoru a v čase a projevujících se rozvojem techniky, rostoucí dynamikou v pohybu informací, kapitáLu, zboží, spotřeby a Lidí ve spoLečenském prostředí; zvyšujíc se inovací, intenzitou a rychLostí hospodářských a sociáLních vazeb, výměn a činností, které stáLevíce překračují tradiční poLitické, ekonomické, kuLturnía geografické hranice; zvyšováním vzájemné závisLosti
perspektivy spoLečenského rozvoje v kontextu gLobaLizačních procesů: aspekty, dimenze a měřítka spoLečenského rozvoje, kLadné a záporné projevy a tendence
ekonomický rozvoj a gLobaLizace: soubor procesů vedoucích k propojování výrobců a spotřeby v ceLosvětovém měřítku se sociáLními a politickými dopady: internacionalizace světového hospodářství- národní státy, nadnárodní spoLečnosti, gLobáLnítrh a spotřeba; gLobáLníekonomická nerovnost - nerovnoměrnost v rozLožení a rozvoji světového hospodářství, centra a periferie výroby a spotřeby; koncentrace hospodářské a poLitické moci
gLobaLizace a kuLturní změny: procesy podporující stejnorodost a rozdílnost kuLturního prostředí, snižování kuLturní rozmanitosti na Zemi, šíření tzv. gLobáLní kuLtury a jeho důsLedky
Lokální kuLturní prostředí v procesu gLobaLizace: posiLování místních zájmů, komunita identit (protikladný proces tzv. gLokaLizace vůči gLobaLizad)
kuLturní o kruhy ve světě a v Evropě: etnická, jazyková a náboženská rozmanitost, civiLizačníokruhy, jejich spedfikace, rozdíly a možnosti spoLupráce; prohnání světových kultur, etnické, náboženské a kuLturní konfLiktyjako důsLedekgLobaLizace
čLověkjakojedinecvgLobáLním kontextu: diskusejakvyjádřitosobníidentitu (rozumětsám sobě, chápat sám sebe uvnitř spoLečnosti); chápání národní a evropské identity, vLivy na čLověka jako jedince ve spoLečnosti v LokáLním, regionáLním a gLobáLním kontextu
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŮSLEDKY
nerovnoměrný vývoj světa: hospodářské, etnické, náboženské, ideoLogické, poLitické a kuLturní konflikty, hLavnísvětová ohniska napětí, terorismus
chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení
nerovnostv ekonomickém a spoLečenském rozvoji: tzv. rozděLený svět; mezinárodní dluh světový popuLační vývoj, mezinárodní migrace a migrační politika, azyLovéa uprchLické hnutí zdravív gLobáLním kontextu: nerovnosti v obLasti zdraví a zdravého životního stylu vzděLánív gLobáLním kontextu: nerovnosti v obLasti vzděLávání
životní prostredia udržitelný rozvoj: gLobáLníenvironmentáLníprobLémy přírodního a spoLečenského prostředí nerovnost mezi muži a ženami v gLobáLním kontextu, probLematika genderu
Lidská práva vtzv. rozděLeném světě: občanská, poLitická, ekonomická, sodáLní, kuLturní; dětská práva, organizace zabývající se Lidskými právy
poLitické přístupy a postupy v rozhodování na místní a gLobáLní úrovni: vLádnía nevLádní sektor
HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE
historické kořeny rozvojové spoLupráce: koLoniaLismus, dekoLonizace, studená váLka
mezinárodníinstitucena pomoc rozvojové spoLuprád: světové finanční, ekonomické, kuLturní a náboženské instituce, OSN
možnosti zapojit se do rozvojové spoLupráce: organizace v obLasti humanitární pomoci a rozvojové spoLupráce v národním a mezinárodním měřítku, nadace a fondy podporujíc Lidi v tísni, jejich funkce
Lidský rozvoj a jeho různé dimenze: udržitelný život a rozvoj, rozvojové cíle tisíciletí (projekt MiLLenium DeveLopmentGoaLs) - konkrétní cíLevobLasti rozvoje a odstraňování chudoby
humanitární pomoc a rozvojová spoLupráce: soLidarita s postiženými zeměmi a obLastmi; rozvojová spoLupráce reprezentující veškeré aktivity, které se snaží reagovat na dLouhodobé probLémy chudých zemí; důvody, způsoby a formy reaLizace
světový obchod: mezinárodně organizovaný spravedlivý obchod (FairTrade) a probLémyjeho napLňování ŽIJEME V EVROPĚ
geografický a geopoLitický profil Evropy, evropskéjazykové a kuLturní okruhy
evropské kuLturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda, hospodářství
shody a rozdíly v životním stylu evropských zemí
evropský integrační proces: historické oh Lasy, vývoj po druhé světové vá Lee, Evropská unie, spoLečné politiky a instituce EU; Česká republika v Evropské unii, daLšívýznamné evropské instituce a organizace
významní Evropané: výběrová mozaika světově významných představiteLů evropské poLitiky, vědy a kuLtury; význační Evropané a jejich vLiv na českou poLitiku, vědu a kuLturu
významní Evropané z českého prostředí: výběrová mozaika evropsky a světově významných reprezentantů politiky, vědy a kuLtury pocházejících z území Čech, Moravy a českého SLezska
historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hLavní etapy
poLitické aspekty postavení českých zemív Evropě a ve světě: podstatné vývojové mezníky
ekonomický vývoj českých zemív evropském a světovém kontextu: zásadní transformační procesy
vztahy ČR se sousedními zeměmi a spoLupráce s nimi, středoevropské iniciativy
VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
vzděLávací poLitika EU a její projekce do vzděLávacího systému v ČR vzděLávací programy EU a možnosti účasti v nich
proces utváření evropského vzděLávacího prostoru a mobilita ve vzděLávání pod mín ky a m ožn ostí studia v za h ra ničí významné za hraniční univerzity stipendia na zahraničních univerzitách
srovnávací charakteristiky vzděLávání na gymnáziích v ČR a obdobných škoLách v zahranič', profily absoLventů a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly
6.3 Multikulturní výchova
Charakteristika průřezového tématu
MuLtikuLturnívýchova zaujímá významné místo v současné i budoucí spoLečnosti za Ložené na muLtikuLtur-ních vztazích. Zásadní význam má zejména pro m Ladé Lidi, kteří se připravují na život v prostředí, v němž se setkávají a budou seve stá Le větší míře setkávat s příslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s Lidmi jiného životního styLu a jiných uznávaných hodnot. Jejím úkoLem je především rozvíjet porozumění žáků sobě samým a hodnotám své kuLtury, podpořitjejich integraci v širším muLtíkuLturním prostředí při zachovánívLastníkuLtumí identity. ŠkoLa má při působenína žáky vtomto směru funkci vzděLávací i výchovnou. Aby byla muLtikuLturnívýcho-va úspěšná a efektivní, musíproLínatceLým výchovným a vzdělávacím prostředím škoLy, týkat se také mezilidských vztahů ve škoLe, mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteLi a rodinou. DůLežitéjei kLima třídy na pozadí širšího škoLního a spoLečenského prostredia v neposLední řadětaké osobnost učiteLe a jeho kompetentnost apod.
Průřezové téma MuLtikuLturnívýchova se neomezuje jen na informace, které žáci získají zejména ve vzdě-Lávacích oborech Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk, Občanský a společenskovědnízákLad, Dějepis, Geografie, které mají s muLti ku Lturní výchovou úzkou souvisLost, aLe snaží se stimuLovat, ovLivňovat o korigovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků, posilovat jejich schopnosti začLenit se do muLtikuLturních aktivita být úspěšní v mezinárodní spoLupráci. MuLtikuLturnívýchova se zaměřuje zejména na poznania pochopení kuLturních diferencí mezi Lidmi nej-různějšího původu, mezilidské vztahy,interkuLturní komunikaci a přizpůsobení životu v muLtiku Lturní spoLečnosti.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
chápat, že všichni Lidé jsou odLišné osobnosti s individuálními zvLáštnostmi, bez ohLedu na svůj původ a odLišné projevy sociokuLturních vzorců;
respektovatjedinečnost, důstojnosta neopakovatelnost života, chápat Lidskou bytostjako nedílnou jednotu těLesné a duševní stránky osobnosti, aLe i jako součást etnika;
respektovat skutečnost, že každý čLověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni Lidé mají právo žít spoLečně a spoLupracovat;
uvědomit si svou vLastní kulturní identitu;
uvědomovat si důLežitostintegrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích, chápat čLověka jako spoLečenskou bytost a znát hLavnítypy sociáLních útvarů;
uvědomovat si význam kva Lity mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti;
utvářet si představu o pojmu Lidská soLidarita a zaujímat adekvátní etické postojev kritických fázích života, rozLišovat pozitivní asertivitu od bezohLedné a egoistické seberealizace;
upLatňovatzákLadnímoráLnínormy, apLikovatjevevLastním životě a umětaktivně čeLitprojevům amoraLity,intoLerance, xenofóbie, diskriminace a rasismu;
uvědomovat si nesLučiteLnost rasové, náboženské či jiné intoLerance s demokracií;
vnímat muLtikuLturaLitu jako prostředek vzájemného obohacování různých etnik;
chápat, respektovat a aktivně hájit myšLenku, že každý jedinec má odpovědnost za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči Lidem různých etnických skupin, národností, barvy pLeti, náboženství, sociáLního původu, pohLavía sexuáLní orientace;
chápat význam studia azích jazyků jako zdroje poznávání pro osobní život, ceLoživotnívzděLávání, pracovní aktivity, mezinárodní komunikaci a kooperaci;
vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na přetváření spoLečnosti, aby Lépe sloužila také zájmům minoritních skupin.
V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomori:
rozumětzákLadním pojmům muLtikuLturníterminoLogie (národ, kuLtura, etnicita, identita, asimilace, integrace, inkLuze, kuLturnípLuraLismus, gLobaLizace, xenofóbie, rasismus, intoLerance a extremismus), znát nejvýznamnějšínárodnísymboLy a zásadyjejich používání;
získat prostřednictvím vzděLávánív azích jazyďch a daLších předmětech vědomosti, praktické dovednosti a přehled o sociokuLturním prostředíjinéjazykové obLasti;
poznávatjazykovézvLáštnosti různých etnikvdnešním muLtiLingvním a muLtikuLturním světě;
dokázat objasnit obsah pojmů majorita a minorita, sociá Lni smír aj., mítpředstavu o postavení národnostních a daLších menšin;
rozpoznat projevy rasové nesnášen Livosti, umětvysvětLovat příčiny xenofóbie v minuLosti i současnosti; rozumět podstatě nejzávažnějších sociáLněpatoLogických jevů i jejich důsLedkům pro spoLečnost; znát nejdůLežitější mezinárodní organizace k podpoře mu Lti ku Ltura Lity a orientovat se v jejich funkďch.
Tematické okruhy průřezového tématu
ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŮ
Jak se projevuje sociokuLturní rozrůzněnost v regionech ČR a v Evropě
Jakéjsou modeLy soužití různých soriokuLturních skupin, co je podstata muLtikuLturaLismu
V čem spočívají rozdíly mezi asimilací, integrací, inkLuzí
Jaká je v současné době situace, pokud jde o imigraci do ČR (ve srovnání s některými jinými zeměmi v Evropě, např. Švédskem, Švýcarskem, Nizozemskem)
Které příčiny způsobujíimigraci (historické, sociáLní, ekonomické)
Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenLivostjako možný zdroj mezinárodního napětí (interkuLturní konflikt) a jak jí předcházet
Jaké postoje a jednání provázejí xenofóbii, rasismus, intoLeranci a extremismus
Jakéjsou postoje a jednání občana České repubLiky a Evropana ve vztahu k imigraci jako jevu současnosti, kimigrantům a kimigračnípoLiticestátu (Evropské unie)
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKU LTU R A LITY
Jaké představy mám oimigrantech, žadatelích o azyL, uprchhcích
Jak ovLivňují předsudky a stereotypy styk přísLušníků majority s cizinci a příslušníky minority Jak reaguji na osoby, jejichž myšLení, cítění a jednání vycházíz odlišné kuLtury, nežje má vLastní Z čeho vzniká strach z cizinců
JakmohuzměnitsvémonokuLturnípředstavyo Lidech na představy muLtikuLturní
Jak je možné změnit a zLepšit porozumění mezi Lidmi různého kuLturního původu, náboženství, světového názoru apod.
VZTAH K MULTILINGVNÍ SITUACI A KE SPOLUPRÁCI MEZI LIDMI Z RŮZNÉHO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ
Jak se mohu naučit využívatjazykovou a kulturní pLuraLitu pro potřebnou diskusi jazykové a kuLturní rozrůzněnosti (v ČR, v Evropě)
Jakými prostředky mohu rozvíjet své jazykové kompetence pro kontakt a spoLupráci s přísLušníky jiných etnik (v ČR, v Evropě)
Na které instituce a organizace (v ČR, v Evropě) se mohu obrátit se žádostí o pomoc při řešení probLémů muLtikuLturního charakteru
Jak používatjazyk, aby byL zbaven rasistických a diskriminujících výrazů
Jak mLuvitojiných Lidech jako o bytostech, které se odLišují rasovou či etnickou příslušností, náboženstvím, odLišnou sexuáLní orientací apod., aniž by se znevažovaLa jejich rovnoprávnost
Jak se naučit respektovat, že každýjazyk má své specifické rysy, žádný není nadřazen jiným jazykům
6.4 Environmentálni výchova
Charakteristika průřezového tématu
V době, kdyjsme svědky rychLého zhoršování stavu gLobálních životodárných systémů z hLediska podmínek udržiteLného rozvoje, sta La seenvironmentáLnívýchova důLežitým tématem. ProbLémy,ježzvětší části způsobil čLověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupujíc změna kLimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychLe rostoucí Lidská popuLace, vznik nových epidemií a onemocnění), vyžadují k řešení a prevenci „environmentáLně" vzděLaného občana.
EnvironmentáLnívýchova představuje nezastupiteLný významný předpokLad udržiteLného rozvoje, jenž patříi mezi prvořadézájmy Evropské unie. ZákLadním předpokLadem nastoupení cesty k udržiteLnému rozvoji je zvýšení ekoLogického vědomí Lidí a jejich odborná připravenost na kvaLitativně nové přístupy vceLé technicko-ekonomické a sociální oblasti. Ztěchto důvodu se stává environmentálni výchova průřezovým tématem vzděLávání na gymnáziu a jedním ze zákLadních pilířů vzděLávání pro udržiteLný rozvoj.
EnvironmentáLníprobLémy,ježsevreáLném světě vyskytují, se jen máLokdy dají vysvětLit pouze v kontextu poznatků jedné disciplíny. ZákLad pro toto průřezové téma je tedy v ceLé řaděvzděLávacích oborů, a to jak přírodovědných - BioLogie, Chemie, Fyzika, Geografie a GeoLogie, tak v oborech společenskovědních - Občanský a společenskovědní zákLad, Dějepis, ČLověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentálni výukyje tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušeností z různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentáLních probLémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? apod.). Také proto neníobsah průřezového tématu zpracován tradičně - pouhým výčtem učiva, aLev podobě probLémo-vých otázek, přičemž každá otázka v sobě zahrnuje řadu dílčích probLémů. DůLežitým aspektem je nejen vLastní obsah výuky, a Lei používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí reaLizace průřezového tématu může proto býtnapř. ekoLogizace provozu a prostředí školy, zaměření na řešení probLémů v obci a okoLía na spoLupráci s různými partnery mimo škoLu.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
uvědomovat si specifické postavení čLověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za daLší vývoj na pLanetě;
projevovat pokoru, úctu k hodnotám, které neumívytvořitčLověk, oceňovat hodnotu přírody, vnímat a být schopen hodnotit různé postoje k postavení čLověka v přírodě a k chování čLověka vůči přírodě;
pochopit, že čLověk z hLediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, aLe vždy tak, aby nedošLo k nevratnému poškození životního prostředí;
uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každýjedinecsvým ekoLogicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem;
vnímat místo, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho daLší vývoj, a to nejen z hLediska životního prostředí.
V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:
poznat sLožitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušení jedné sLožky systému může vést ke z h ro u ce ní ce Lé h o sy stém u;
znát z vLastní zkušenosti přírodní a ku Ltu mí h od noty ve svém okoLí, uvažovat o nich v souvisLostech a chápat příčiny a násLedkyjejich poškozování;
hLedat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředív minuLosti i současnosti a hLedat možnosti daLšího vývoje;
pochopitveLkou provázanost faktorů ekoLogických s faktory ekonomickými a sociáLními a být schopen vybratoptimáLnířešenív reáLných situacích;
nahLížet různé aspekty ekoLogických probLémů, vytvářet si vLastní názor a postoj knim; uvědomit si vLiv znečištěného prostředí na Lidské zdraví;
dozvídat se, jaké možnosti mám jako občan při ochraně životního prostředí, a umětje využívat;
získat praktické dovednosti a návyky pro běžné denní činnosti napomáhající ke zLepšení životního prostředí;
propojit poznatky a dovednosti zjednotLivých vzděLávacích obLasti a využívatje při řešení environmentáLníprobLematiky.
Tematické okruhy průřezového tématu
PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ
Jak ovLivňuje prostředí organismy, které v něm žijí, a které abiotické/biotické vLivy na organismus působí Jak Lze charakterizovat popuLace, jejich vLastnosti a vzájemné vztahy Jak probíhá tok energie a Látek v biosféře a v ekosystému
ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jak ovLivňuje čLověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnánítěchto forem ovLivňováníz hLediska udržiteLnosti
Čím jsou významné organismy pro ČLověka, jaké jsou příčiny vzniku a zániku některých rostLinných a živočišných druhů a jaké jsou formyjejich ochrany
Jaké zdroje energie a suroviny čLověk na Zemi využívá a jaké kLady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí
Jakým způsobem čLověk využívá vodu, jakéjsou nej častější příčiny jejího znečištění, čím je způsoben nedostatek pitné vody a jaký má dopad na spoLečnost
K čemu čLověk využívá půdu ajakédůsLedkyztoho pro životní prostředívypLývají
Jakéjsou příčiny rychLého růstu Lidské popuLace a jaký vLiv má tento růst na životní prostředí
Které vLivy prostředí ohrožují zdraví čLověka
Jakéjsou příčiny a důsledky gLobáLních ekoLogických probLémů a jaký postoj ktomu zaujímají zainteresované skupiny
Jakéjsou nástroje a možnosti řešení gLobáLních ekoLogických probLémů (např. LegisLativní, dobrovoLné/ občanské, institucionáLní, technoLogické) a jakéjsou možnosti zapojeníjednotLivce do jejich řešení
Které zákLadní principy se pojíš myšLenkou udržiteLného rozvoje
Jakéjsou prognózy gLobáLního rozvoje světa na podkLadě současného environ menta Lního jednání Lidstva
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY
S kterými probLémyz hLediska životního prostředíseČRa region nejvíce potýká
Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR
Které z institucí v ČR se zabývají probLematikou životního prostředí
Jaká jsou nejvýznamnější LegisLativní opatřenívobLasti životního prostredia ja k tato opatření ovLivňuje Evropská unie
6.5 Mediální výchova
Charakteristika průřezového tématu
Zařazení průřezového tématu Mediální výchova do RVPG vycházíztoho, jakou povahu má současná spo-Lečnost. KLíčovým jevem současností je obohacení života o proces „medializace", tedy o skutečnost, že veLká většina informaďje zprostředkována masovými médii, jejichž produkce má svou vLastní Logiku, své zákonitostí - a tyje třeba znáta rozeznávat. V úhrnu všech komunikačních aktívitneustáLe vzrůstá podíLtěchježjsou stímuLovány, vynucovány a zajišťovány moderními zprostředkujícími technoLogiemi - jinými sLovy, že neustáLe stoupá účastjednotLivců i skupin na mediáLní komunikaci. Poznává ní světa i rozhodovánív rozmanitých životních situacích od intimního života až po voLebníchování se děje - mimojiné - pod jistým vLivem sděLení, která nabízejí tzv. masová média. Tato média jsou aLe zároveň součástígLobaLizujíď se ekonomiky, jejímž podstatným rysem je masový důraz na spotřebu, prožitek a přítomnost - rysy příznačné pro tzv. masovou spoLečnost. To je trend, který s sebou přináší řadu výhod a obohacení, aLei veLké množství rizik (od možné ztráty orientace ve spoLečností a vjejích normách a hodnotách až poizoLaci a možnost sociopatoLogického chování). Současná spoLečnost proto vyžaduje, aby sejejíčLenové dokázaLi co nejsamostatněji orientovatv mediáLní nabídce (od produktů „tradičních" masových médií po možností „nových" síťových médií). Tento požadavekjenatoLik si Lný a významný, že zvLádnutí mediáLní nabídky se stává kompetencí svého druhu. Postavení masových médií a mediáLní komunikace v životě ČLověka je zceLazřeteLnějednímzfaktorů kvaLityjeho života, faktorem nato Li k významným, že s médii není možné nakLádattoLikointuitívně, nýbrž především poučeně -jetřeba dosáhnout „mediáLní gramotností". Proto se soustavná příprava na „život s médii" - tedy mediáLní výchova - stává samozřejmou a běžnou součástí vzděLávání ve všech vyspěLých spoLečnostech. Současný čLověk musí být vybaven poznatky a dovednostmi, které mu umožníorientovatsevmasově mediáLní produkci, využívat ji, aLe nepodLéhatjí.
MediáLnígramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, které čLověku umožňují nakLádat s mediáLní produkcí, jež se mu nabízí, účeLně a poučeně, dovoLuje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázaLty obLastí mediáLní produkce, které se jím snažískrytě manipuLovat, odhalit.
MediáLní výchova se zaměřuje na to, aby v žácích - pomocí rozborů reáLné mediáLní produkce a prostřednictvím vLastní tvorby mediáLních produktů a osvojování poznatků o fungování médií ve spoLečností - soustavně rozvijeLa jejich schopnost kriticky a tvořivě nakLádat s médii a jejich produkcí, využívat mediáLní nabídku a udržovat si od ní odstup. Koncepce mediáLnívýchovy se tedy opírá o představu mediáLnígramotnostíjako souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientaci v nepřehLedné a neprůhLedně strukturované nabídce mediáLních produktů, které vytvářejí (znakové, resp. symboLické) prostředí, v němž se současný čLověk pohybuje. MediáLnívýchova by měLa vést na jedné
straně k obohacení života výchovou krarionáLnímu a hodnotnému využívá nímediáLní produkce, na druhé straně ke snížení rizik, jež mediální produkce představuje. MěLa by pedagogickými prostředky navozovat směr osobnostního a soriáLníhovývoje, který byvžádch zaLožiLnásLedující předpokLady:
posíLenívědomívLastníjedinečnosti;
udržování kritického odstupu od modeLů životního styLu, nabízejících se v masových médiích; včLenění masových médií do souboru využívaných zdrojů informace, vzděLávání a zábavy; kritické prověřovánímediáLních sděLeníostatními zdroji. Medi á Lni výchova zahrnuje dvě zákLadní obLasti: vědomostní
— společenskovědní- nabízí zákLadní poznatky o roLi médií ve spoLečnosti a jejích dějinách - jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomívýznam médií pro život spoLečnosti, zjistí, jakou roLi média sehrávajív každodenním životě (organizují rytmus dne, nabízejí vzory chování, odrážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti apod.) i v historicky vypjatých okamžicích (není náhodou, že zLomové okamžiky nejmodernějších českých dějin se vztahují k „bojům o rozh Las", vždyť rozh Las je rychLe reagující, obecně dostupné médium);
— mediovědní- nabízí zákLadní poznatky o médiích samotných a jejich chování, poskytuje postupy pro kritický přístup k mediáLní produkci - jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí„mediáLní Logiku" promítající se do mediáLních produktů (pravideLnosta předvídateLnost zpravodajství, stereotypní vnímá ní menšin, orientaci na spotřebníchování, podporu ekonomického úspěchu apod.);
dovednostní- umožňuje vLastní mediáLní produkci - jejím přínosem je to, že žáci vLastní prací poznají, za jakých okoLností mediáLní produkce vzniká, čím je podmiňována a omezována,jakou roLi hraje orientace na vzbuzení zájmu, jakou roLi hraje potřeba fungujíc ho týmu apod.
Průřezové téma svým věcným obsahem souvisí především s těmi vzděLávacími obory, které mají humanitní, sociáLněvědnínebo psychoLogickou povahu, tedy především se vzděLávacími obory: Občanský a společenskovědní zákLad, Českýjazyka Literatura, Dějepis.
Občanský a společenskovědní základ
MediáLnívýchova přináší žákům především dopLnění představy o fungování rozhodovacích procesů v poLitické komunikaci (význam médiía „mediaLizace", funkce veřejného prostoru, rizika mediáLnímanipuLace), o moci ajejídemokratické kontroLe (představy o spoLečenské úLoze žurnaListiky - „čtvrtý stav", „hlídacípes demokracie" apod.), o veřejnosti a veřejném mínění (zvLáště postavenívýzkumů veřejného míněnív mediáLní produkci). DáLe jim nabízí představu o současných trendech v mediáLní produkci podmíněných masovostímediáL-níprodukce ajejíorientacína ziska spotřebu (depoLitizace politických témat, zezabavňování, zestejňování).
Českýjazyka literatura
MediáLnívýchova nabízí žákům aplikaci představo konstrukci významu předváděného (jetřeba ukázat, že když se nějaký charakteristický rys něčemu přisuzuje, napříkLad osobě ve zpravodajství, postavě v seriálu či účastníkovi rea Lity show, nemusí to býtjeho skutečná vLastnost, nýbrž „uměLe" přisouzený rys), o hře s doprovodnými (konotovanými) významy (použití sLov „podnikateľ', „tuneLování" či „technoparty" rozehrává jisté představy a média s těmito představami pracují, jako by byly obecně pLatné), o stereotypech a mýtech, o kuLtuře, o roLi uměLeckého projevu, o reaLističnosti - mediáLní výchova umožňuje využít poznatky ojazykových a dalších znakových kódech při rozvoji kritického čtení textů.
Dějepis
MediáLnívýchova poskytuje žákům poznatky o souvisLostech mezi vývojem médiía vývojem moderních spoLečnosti, o institucích, na nichž tyto spoLečnosti stojí, o vzniku a vývoji veřejné sféry. Poukaz na vnímání prostředků veřejné komunikace (obavy i naděje, které vyvoLávaLo každé „nové" médium v dějinách Lidské komunikace) umožňuje strukturovat a obohatit uvažování o současné situaci. ZvLáštnítéma představuje roLe médií ve vypjatých dějinných okamžicích (noviny v roce 1848, rozh Las v květnu 1945 a srpnu 1968 apod.). Samostatnou část představují dějiny technických prostředků rozšiřujících možnosti komunikace.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediáLních produktů (tedy rozvíjet schopnost přijímat a zpracovávat media Lni produkty s vědomím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu);
posilovat refLexi sebe sama a nacházet místo ve spoLečnosti;
uvědomovat si význam nezprostředkovaných mezilidských vztahů (rodinných, partnerských) ajejich vnitřní emocionáLníi poznávací dynamiku (namnoze kontrastující s šabLonovitou nabídkou jejich zobrazenív mediáLních produktech);
rozeznávat spoLečenskou a estetickou hodnotu sděLenív různých sémiotických kódech, zvLáště sděLení v mateřském jazyce (podpora rozvojejazykové kuLtury) a obrazových sděLení;
zvyšovat citLivost vůči kuLturním rozdílům, chápatjejako obohacení života, učitse rozumět odlišnostem;
vnímat životní styL jako výraz vLastní autenticity a odLišovat ho od spotřebních životních stylů nabízených masově mediáLní produkcí;
získat představu o práci vtýmu, o vztazích kooperace a nadřízenosti a podřízenosti při tvorbě spoLečného díla, o vLastním tvůrčím potenciáLu.
V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:
osvojit si postupy racionáLního a kontroLovaného nakLádáníse symbolickými obsahy;
podpořitschopnostargumentacetím, že ho naučívyhLedávat„nedořečená" místa vtextu (zamLčené otázky, manipuLaci sLovem i obrazem apod.);
získatzákLadní představu o práci vjednotLivých „tradičních" i „nových" médiích;
osvojit si dovednosti umožňující práci vtýmu, popřípadějeho řízenía koordinaci jeho jednotlivých čLenů: vzh Ledem k tomu, že snaha o upLatněníve sféře veřejné (resp. mediáLní) komunikace je vpostindustriáLní(resp. „informační") spoLečnosti stáLe častější;
posílit představu o profesích, které se v této obLasti upLatňují, a zvýšit možnost poučeného rozhodování při voLbě povoLání či dalšího studia;
osvojit si poznatky usnadňujíc orientaci v současném světě;
podpořit svobodné rozhodování na zákLadě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy, zvL. rozhodovánív rovině občanského rozměru života ve spoLečnosti a jeho odděLeníod rozměru spotřebitelského;
naučit se vyhodnocovat kvaLitu a význam informačních zdrojů;
získat představu o roLi médiívjednotLivých typech spoLečnosti a různých historických kontextech;
pochopit podstatu a projevy současných trendů ve vývoji světa, zvL. integrační a g LobaLizační procesy, a vnímat, jak se tyto trendy projevujív každodenním životě (včetně mediáLní nabídky) i v dLouhodobém směřování spoLečnosti.
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy MediáLnívýchovy zahrnují sLožku vědomostní a dovednostní. Tyto sLožky se vzájemně dopLňujía proLínajíatvořífaktickyjeden ceLek.
MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE (aktivní pronikání do zázemí veřejné komunikace)
vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhLas,teLevize)
vnějšívLivy na chování médií: institucionáLní (media Lni Legislativa), reguLace, neformáLní(nátLak, Lobbying, vLivové agentury, pubLicreLations apod.)
financovaní médií (rekLama, popLatky, efektivita realizovaná standardizací) profesně etické kodexy
Lidé v médiích a jejich práce (novináři, baviči, herci, manažeři)
jaká máme práva ve vztahu k médiím (právo na opravu a právo na odpověď)
organizace práce v médiích: jak vzniká zpráva, jak vzniká zábavní pořad, práce v redakci, výrobní štáb
práce v produkčním týmu „škoLního média" (tištěné periodikum, rozhLasové či teLevizní vysílání, internetové periodikum), rozbor škoLní produkce z hLediska dodržovánídohodnutých zásad a pravidel („třídní mediáLní ombudsman")
příprava vLastních materiáLů psaných i nahrávaných (tvorba textu, zvukového a obrazového záznamu s využitím pokroolých funkďaplikačního softwaru a muLtimediáLních technoLogií)
komunikace a spoLupráce vtýmu (stanoveníčasového harmonogramu, rozděLeníúkoLů a odpovědnosti, otázka autorství a dopracování materiáLů s oh Ledem na ceLek)
MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAMY
(citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí)
kategorie mediáLních produktů (noviny, časopisy, rozhLasové a teLevizní vysílání, internetové stránky), formy mediáLních sděLení (zpravodajství, komentář, dokument, seriáL, poradna ,fotoromán apod.), vzájemné inspirace mezi médii
rozbor aktuáLního zpravodajství, kritéria pro výběr zpráv (důLežitost pro život, aktuáLnost, negativita, blízkost, jednoduchost, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby, možnost trvánív čase)
vztah mezi mediáLními produkty a skutečností (mediáLní „reprezentace" skutečnosti, vztah zpravodajství a skutečnosti, vztah fikce a skutečnosti, „hra" se skutečností, reLevance a věrohodnost informačních zdrojů a informací)
výrazové prostředky (kódy a konvence) typické pro konkrétní média: obrazové, zvukové a jazykové prostředky, sekundární kódy charakterizujícíjednotLivá média (obálky časopisů pro děti a mLádež, zněLky v rozhLase a teLevizi)
stereotypy, které se projevujív mediovaných reprezentacích, identifikace a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství, dramatické tvorbě a zábavních pořadech
hodnoty a životní styly nabízené/nenabízené mediáLními produkty a jejich konkrétní předvedení
mediáLní produkce pro mLádež (spoLečný rozbortisku z hLediska prezentace mezigeneračních vztahů, intimních vztahů, představ o žádoucí/nežádoucí budoucnosti)
rekLama a její výrazové prostředky, kritický přístup k rekLamě, rozbor rekLamy z hLediska použité strategie (úspěch ve spoLečnosti, získáníobdivu, výzvy kidentifikaci)
příprava „ideáLního" časopisu pro mLádež (co v reáLných časopisech žáci považují za zajímavé a co v nich postrádají)
příprava rekLamní kampaně výstižně propagující škoLu
příprava příspěvku na stejné téma do různých typů reáLných novin či časopisů
příprava teLevizního vystoupení zaLoženého na textu z denního tisku (rozdíl mezi psaným a mLuveným projevem)
UŽIVATELE
(vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům)
co je veřejnost, pubLikum, občané, uživateLé, konzumenti
jak vzniká čtenářská/posLuchačská/divácká skupina, coje cílová skupina
média pro vybrané skupiny (pro mLádež, pro ženy, pro zájmové skupiny)
jak se měřía popisuje pubLikum (nákLad, čtenost, sLedovanost, podlina trhu)
coje aktivní pubLikum, „sémantická moc" pubLika (voLnostvyLožitsi sděLeníposvém)
návyky při konzumaci médií (strukturace dne podLe médií- čtení novin či časopisu, sLedováníteLeviz „boj o dáLkové ovLádání", uspořádání nábytku vzh Ledem kteLevizi apod.)
sLedovánía popis návyků při užívání médií v rodině/třídě/skupině a jejich rozbor
ohLasy čtenářů/diváků/posLuchačů na pořad, formuLace názorů, napsánísouhLasné či nesouhLasné rea
ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ (aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí)
vLiv médií na uspořádání každodenního života (od denního rytmu přes roz konverzačních témat)
předpokLádanéči skutečnévLivy některých mediáLních obsahů na vnitřn| pornografie)
vLivy ceLospoLečenské a kuLturní (vLiv na jazykovou kuLturu, sdílené spoL) spoLečnosti, sport apod.)
činnost „mediáLní poradny" (ja k rozpoznat návyky mediáLní konzumace
příprava teLevizní o rozhlasové diskuse na téma „vLiv médií" (vLiv násiLn rodinný život, vLiv médií na podobu sportu apod.)
ROLE MEDII V MODERNÍCH DEJINÁCH (vědomí postavení médií ve společnosti)
Ď'm se Liší postavení čLověka v tradiční a moderní spoLečnosti: význam k význam digitalizace, kontinua Lni využívánítradičních a digitáLních médi
co to je masová spoLečnost (masová kuLtura, masová komunikace), význa
moderníspoLečnosta svoboda projevu: zda mohou býtmédia nezávisLá
kdy vzniká buLvára kdesetotooznačenívzaLo
jak spoLečnost komunikovaLa: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílá
která média se v současnosti podílejí na formování našich představ o d
média a dějiny: proč se agresor snaží obsadit redakce, pročsevnepřehl upLatňujerozhLas
roLe médiív dějinách obce
7. Rámcový učební plán
Rámcový učební plán ve své konstrukci:
stanovuje pouze zákLadní parametry organizace vzděLávání, ô'mž vytváří široký prostor pro variabilnost řešení učebních pLánů škoLních vzděLávacích programů;
snižuje množstvínormativních prvků směrem kvyšším ročníkům, a umožňuje tak škoLám mnohem účinněji rea Lizovat své vzděLávací záměry a pružně reagovat na vzděLávací potřeby a zájmy žáků;
vymezuje ceLkovou minimá Lni časovou dotaci projednotLivévzděLávacíobLasti (obory) ve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia;
umožňuje integraci vzděLávacího obsahu.
Prvnía druhý ročníkjsou koncipoványjako období, ve kterém si žáci spoLečně osvojují funkční zákLady středního vzděLání s maturitní zkouškou, kteréjemožnovdaLších ročnících různými formami dáLe rozvíjet, prohLubovata dopLňovat. ZtohodůvodujevzděLávánívl. a 2. ročníku v převážné většině vzděLávacích obLastí projektovánojako povinné.
Třetía čtvrtý ročník nabízí n a úrovni škoLních vzděLávacích programů poměrně značnou variabilitu vzděLávací nabídky, což umožňuje škoLám v maximáLnímíře uspokojovat vzděLávací potřeby a zájmy žáků. Kromě vzděLávacíobLasti Jazyk a jazyková komunikace, Matematika ajejíapLikace (ve třetím ročníku) a vzděLávacího oboru TěLesná výchova nejsou žádné daLšívzděLávacíobLasti a vzděLávacíobory projektoványjako povinné. Zda a do kterých z těchto ročníků budou ostatnívzděLávacíobLasti (obory) zařazeny, jaká jim bude přiděLena hodinová dotace a jakým způsobem budou reaLizovány, stanovuje škoLní vzděLávací program. VoLiteLné vzděLávací aktivity musíškoLa žákům nabídnout minimáLně ve 3. a 4. ročníku.
Mezi vzděLávacími obLastmi, které rámcový učební pLán zahrnuje, zaujímá specifické postavení obLast ČLověk a svět práce a vzděLávací obor Výchova ke zdraví. RVP G pro ně vymezuje vzděLávací obsah, a je tedy povinností škoLního vzděLávacího programu garantovat, že žáci budou mít dostatek příležitostí si tento vzděLávací obsah osvojit. Rámcový učební pLán však bLíže neurčuje, ve kterých ročnících a jakým způsobem má být vzdělávací obsah těchto obLastí (oborů) realizován, zda samostatně, nebo v propojení se vzdělávacím obsahem jiných vzdělávacích oborů. Konkrétní řešenítěchto otázek ponechává rámcový učební plán na škoLních vzdělávacích programech.
7.1 Obecné poznámky
MinimáLnítýdenní časová dotace v jednotlivých ročnících5je 27, maximáLm'35 hodin (vsouLadu se škoLským zákonem). CeLková povinná časová dotace v 1.-4. ročníku je 132 hodin na žáka. Tato časová dotaceje garantována státem. ŠkoLa může stanovit maximáLní časovou dotaci až do výše 140 hodin, časová dotace nad rámec povinné časové dotace není hrazena státem.
Pro úspěšnou reaLizaci RVP G je nutné vytvářet podmínky pro praktické činnosti (Laboratorní cvičení, praktická cvičení), reaLizaci seminářů, výuku ICT, jazyků apod., na které je nutno žáky dělit do menších skupin. Z tohoto důvodu je mi ni m á Lni průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden, včetně nezbytného děLení tříd (hodnota H - § 2, odstavec 2, písmeno b, vyhlášky č. 492/2005, o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů), stanoven na 53 pro všechny ročníky čtyřLetého gymnázia a vyššího stupně víceLetých gymnázií.
Do učebního pLánu škoLního vzděLávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které vznikají ze vzděLávacího obsahu vzděLávacích oborů. Pro vyučovací předměty ŠkoLa určí časovou dotaci, kterou čerpá z ceLkové minimáLní dotace stanovené pro přísLušnou vzděLávací obLast (obor), v rámcovém učebním pLánu tak, aby byL napLněn vzděLávací obsah oboru vymezený v RVP G.
VzděLávací obsah vzděLávacích oborů Lze rea Lizovat různými způsoby, např. semináře, cvičení, praktika, projekty; konkrétní způsoby reaLizace stanovuje ŠVP.
ŠkoLa může vytvářet integrován é předměty vsouLadu s podmínkami, které rámcový vzděLávací program kLade na integraci vzdělávacího obsahu oborů a průřezových témat. Časovou dotaci v takovém případě ŠkoLa čerpá z dotací příslušných vzděLávacích obLastí a z disponibilní časové dotace v rámcovém učebním pLánu.
5 V případě nepravidelného rozvržení výuky se minima lni a maximální povinná týdenní časová dotace chápe jako průměrná.
VzděLávací obLasti	1.ročník	2. ročník	3.ročník	4. ročník	MinimáLní
VzděLávacíobory					časová dotace za 4 roky
Jazyk a jazyková komunikace Českýjazyka Literatura Cizíjazyk	P P	P P	P P	P P	12 12
DaLšídzí jazyk	P	P	P	P	12
Matematika ajejíapLikace	P	P	P	V	10
Č Lově k a příroda	P	P	V	V	
Fyzika					
Chemie					
BioLogie Geografie GeoLogie					36
ČLověkaspoLečnost Občanský a spoLečenskovědní	P	P	V	V	
zákLad					
Dějepis Geografie''					
Č Lově k a svět práce	j				X
	\			r	
U mění a kuLtura	P	P	V	V	4
Hudebníobor					
Výtvarný obor					
Č Lově k a zdraví	P	P	P	P	8
TěLesná výchova					
Výchova ke zdraví	j			v	X
	\			r	
Informatika a informační	V	V	V	V	4
a komunikačnítechnoLogie					
Vo Lite Ln é vzdě Lá va cí a kti vity	V	V	P	P	8
Průřezová témata	j				X
	\			r	
Disponibilní časová dotace					26
CeLková povinná časová dotace					132
Časová dotace v jednotLivých ročnících musíbýtminimáLně27 hodin, maximáLně35 hodin.
VysvětLivky:
P        - vzděLávací obsah oborů dané vzděLávací obLasti musí být zařazen vpřísLušném ročníku (ročnících)
V        - zařazenívzděLávacího obsahu oborů dané vzděLávací obLasti do ročníku/ů stanovuje ŠVP
■i—y   - vzděLávací obsah vzděLáva ď obLasti (oboru) vymezený v RVP G musí býtv průběhu vyznačeného
období do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, v jakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací
obsah reaLizuje X        -časovou dotaci stanovuje ŠVP
4 Název tohoto vzdělávacího oboru je vzhledem k přírodovědněsociální povaze Geografie uveden ve výčtu oborů u obou vzdělávacích oblastí - Člověk a příroda a Člověk a společnost. Avšak kvůli zachování obsahové celistvosti vzdělávacího oboru Geografie je jeho vzdělávací obsah uveden pouze u oblasti Člověk a příroda.
7.2 Poznámky ke vzdělávacím oblastem
Jazyk a jazyková komunikace
VzděLávací obLastzahrnuje vzděLávací obory Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk a DaLší cizí jazyk.
Do škoLního vzděLávacího programu musí být zařazeny nejméně dva cizíjazyky, jedním z nich musí být jazyk a ngLický.
Matematika a její aplikace
VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. Člověka příroda
VzděLávací obLastzahrnuje vzděLávací obory Fyzika, Chemie, BioLogie, Geografie a GeoLogie. Člověk a společnost
VzděLávací obLastzahrnuje vzděLávací obory Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis a Geografie. Člověk a svět práce
VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem.
VzděLávací obsah oboru ČLověk a svět práce musí být v průběhu vzděLávání ve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, vjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje.
Umění a kultura
VzděLávací o b La st zahrnuje Hudebnía Výtvarný obor.
Žákům musíbýtnabídnutvzděLávacíobsah těchto oborů (prostřednictvím předmětů, moduLů atd.)tak, aby si na zákLadě vLastnívoLby mohLi osvojit vzděLávací obsah vymezený aLespoň v jednom z oborů vpLném rozsahu, včetně obsahu integrujícího tématu UměLecká tvorba a komunikace.
Člověk a zdraví
VzděLávacíobLastzahrnuje vzděLávacíoboryTěLesná výchova a Výchova ke zdraví.
VzděLávacíoborTěLesná výchova musí být vzh Ledem ke zdravotním a hygienickým potřebám žáků zařazen do všech ročníků.
VzděLávací obsah oboru Výchova ke zdraví musí být v průběhu vzděLáváníve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje vjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje.
Informatika a informační a komunikační technologie
VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. Volitelné vzděláván aktivity
Časová dotace pro daLšívzděLávacíaktivityje určena pro vytváření nabídky voLiteLných předmětů, které rozvíjejí kLíčové kompetence a prohLubují a funkčně rozvíjejí vzděLávací obsah předmětů v ŠVP.
Průřezová témata
Průřezová témata tvoří povinnou součástvzděLávánína gymnáziu.
Na vyšším stupni gymnázia je nutné do ŠVP zařadit všechny tematické okruhy všech průřezových tématz RVPG, průřezová témata aLe nemusí být zařazena v každém ročníku.
HLoubka, rozsah a formy reaLizace průřezových tématjsou zceLa v kompetenci škoLy a konkretizují se v ŠVP - průřezová témata Lze reaLizovatjako sou část vzděLávacího obsahu jiných vzdělává och oborů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně je Lze realizovat jako samostatný předmět v ŠVP.
Disponibilní časová dotace
Využití disponibilní časové dotace je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy. Využití ceLé disponibilní časové dotace v učebním pLánu ŠVPje závazné. Disponibilní časová dotaceje určena:
- pro reaLizaci průřezových témat;
- pro zavedení daLších vyučovacích předmětů;
- pro vytváření profilace škoL;
- pro posílení časové dotace jednotLivých vzděLávacích obLastí (oborů).
8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií
Školní vzděláván program (ŠVP) je povinnou součástídokumentace škoLy a musí být zveřejněn na přístupném místě. PodLe ŠVP se uskutečňuje vzděLávání na konkrétní š koLe.
ŠkoLnívzděLávacíprogram musíbýtzpracován vsouLadu s Rámcovým vzděLávacím programem pro gymnázia i vsouLadu s obecně pLatnými právními předpisy. VíceLetá gymnázia vycházejí při tvorbě ŠVP z požadavků RVPZV a z požadavků RVPG. Zpracování ŠVP je zceLa v kompetenci ředitele školy, který pLně odpovídá za vzděLávací program své školy, za jeho souLad s rámcovým vzděLávacím programem, za jeho kvaLitu a reaLizaci. Na formuLování programu, který vzniká podLe konkrétních vzděLávacích záměrů školy, zkušeností učiteLů, podmínek školy, potřeb žáků, oprávněných požadavků rodičů nebo zákonných zástupců žáků, případně požadavků zřizovateLe a regionu, a na zpracováníjehojednotLivých částí se podíLejíi učiteLé a mají spoluodpovědnost za jeho reaLizaci.
K návrhu ŠVP a jeho následné reaLizaci se vyjadřuje škoLská rada a schvaLuje způsob hodnocení žáků. NapLnění ŠVP a jeho souLad s rámcovým vzděLávacím programem posuzuje Česká škoLníinspekce a provádí vtomto smysLu svou inspekční činnost.6
Zásady pro zpracování ŠVP
Školní vzdělávací program:
je zpracován pro ceLé období vzděLávání na gymnáziu (v případě víceLetých gymnázií pro ceLé období vzděLávání na víceLetém gymnáziu) a řídí se při tom požadavky přísLušného rámcového vzdělávacího programu;
vytváří pod minky pro osvojování vzděLávacího obsahu stanoveného v rámcovém vzděLávacím programu, a tím pro utváření klíčových kompetencí žáků;
prezentuje p rof i La d školy a profil absoLventa školy;
refLektuje postaveníškoLy v regionu a její sociokuLturní prostředí;
je za Ložen na tvůrčí práci učiteLů a využívá ní efektivních forem a metod výuky, neomezuje učiteLe v případných časových i metodických odlišnostech, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností učiteLů.
Struktura ŠVP pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií
PodLe této struktury se vytváří ŠVP pro čtyřLetá gymnázia a vyšší stupeň víceLetých gymnázií, struktura ŠVP pro nižší stupeň víceLetých gymnáziíje obsažena v RVPZV. VíceLetá gymnázia mají přitom možnost vytvářet jeden škoLnívzděLávao' program pro ceLých šest nebo osm Let vzděLávání, nebo mohou vytvořit dva samostatné ŠVP pro nižšia vyšší stupeň vzděLávání. Obsahově se čá st š koLníh o vzděLávacího programu pro nižší stupeň gymnázia řídí RVPZV a část ŠVP určená pro vyšší stupeň gymnázia seřídí RVPG.
6 Text vstupních odstavců vychází ze znění školského zákona.
1. Identifikační údaje
názevŠVP7 vzdělávací program8 forma vzděLávání9 předkLadatel
- názevškoLy
- adresa škoLy -jméno ředíte Le
- kontakty zřizovatel
- název -adresa
- kontakty pLatnost dokumentu od:
-datum
- podpis ředitele
- razítko ŠkoLy
DaLší doporučené údaje: motivační názevŠVP, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora tvorby ŠVP.
2. Charakteristika školy
veLikost škoLy
vybavení škoLy (materiáLní, prostorové, technické, hygienické) charakteristika pedagogického sboru (veLikost sboru, kvalifikovanost) dLouhodobé projekty, mezinárodní spoLupráce
spoLupráce s rodia a jinými subjekty (škoLskou radou, škoLskými poradenskými zařízeními, místními a regionáLními institucemi aj.)
DaLší doporučené údaje: umístěníškoLy, charakteristika žáků.
3. Charakteristika ŠVP
za měření škoLy profiLabsoLventa
organizace přijímacího řízení: obsah a forma, kritéria přijetí žáka organizace matu řitní zkoušky
výchovné a vzděLávaďstrategie: spoLečné postupy na úrovni škoLy upLatňovanévevýucei mimo výuku, jimiž škoLa oleně utváří a rozvíjí kLíčové kompetence žáků; výchovné a vzděLávaď strategiejsou formuLovány ke každé kLíčové kompetenci, případně spoLečně pro více klíčových kompetencí tak, aby byLo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují
zabezpečenívýukyžáků sespeciáLními vzděLávacími potřebami
zabezpečenívýukyžáků mimořádně nadaných
7 Z názvu ŠVP musí být zřejmé, že jde o školní vzdělávací program, který byl zpracován podle RVP G.
3 Čtyřletý, šestiletý nebo osmiletý vzdělávací program.
5 Denní, večerní, dálková, distanční a kombinovaná forma vzdělávání.
začlenění průřezových témat: výčet všech průřezových témata jejich tematických okruhů; pro každé z průřezových témat uceLený popis, vjakých ročnících a jakými konkrétními formami jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány
4. Učební plán
tabuLace učebního pLánu: výčet povinných vyučovacích předmětů s jejich časovými dotacemi pro jednotLivé ročníky; uvedení časových dotací pro voLiteLné předměty v jednotLivých ročnících; ceLkové počty hodin vjednotLivých ročnících a ceLkové počty hodin za čtyřLetý vzděLávaď cykLus a vyšší stupeň víceLetého gymnázia
poznámky k učebnímu pLánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná specifika reaLizace povinných a voLiteLných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé ztabuLace učebního pLánu (zjakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byLvyučovací předmět vytvořen, pokud nemá identický vzděLávaď obsah i názevjako přísLušný vzděLávaď oborv RVP G; upLatněníjiné organizační formy, nežje vyučovací hodina atd.)
5. Učební osnovy
název vyučovacího předmětu charakteristika vyučovacího předmětu
- obsahové, časové a organizačnívymezenívyučovacího předmětu (specifické informace o předmětu důležité projeho reaLizaci, v případě integrace uvést, zjakých vzděLávacích oborů, jejich částí
a průřezových tématje vzděLávaď obsah předmětu vytvořen)
-výchovné a vzděLávaď strategie: spoLečné postupy upLatňované na úrovni vyučovaďho předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí kLíčové kompetence žáků; výchovné a vzděLávaď strategie jsou formuLovány ke každé kLíčové kompetenci, případně spoLečně pro více kLíčových kompetenďtak, aby byLo patrné, ke kterým kLíčovým kompetencím se vztahují
vzděLávaď obsah vyučovacího předmětu
- distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP G do ročníků. Pokud je učivo rozpracováno do ročníků, je možné distribuovat výstupy do delších časových úseků.
-výběr a rozpracování učiva z RVP G do ročníků. Pokud jsou očekávané výstupy rozpracovány do ročníků, je možné distribuovat učivo do deLších časových úseků.
- průřezová témata - výběrtematických okruhů s konkretizací námětů a činnostív ročnicích
DaLší doporučené údaje: mezipředmětové souvisLosti, případné daLší poznámky upřesňující reaLizaci vzděLávací-hoobsahu.
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
pravidLa pro hodnocení žáků
-způsoby hodnocení- kLasifikací, sLovně, kombinaďobou způsobů
- kritéria hodnocení autoevaLuaceškoLy
- oblasti autoevaLuace (v souLadu s vyhLáskou č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dLouhodobých záměrů, výročních zpráv a vLastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů, případně daLší obLasti autoevaLuace)
- cíle a kritéria pro jednotLivé obLasti autoevaLuace
- nástroje kjednotLivým obLastem autoevaLuace
- časové rozvržení evaLuačních činností
ČÁST D
9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Za žáky sespeciáLními vzděLávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (těLesným, zrakovým, sLuchovým, mentáLním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učenínebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním osLabením, dLouhodobým onemocněním a Lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učenia chování) a žáci se sociáLním znevýhodněním (z rodinného prostředís nízkým sociáLně-kuLturním postavením, ohroženísociáLněpa-toLogickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uLoženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azyLantů a účastníků řízení o uděLeníazyLu).
Záměrem vzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, u kterých je předpo-kLad dalšího studia, jejejich zapojenídovzděLávánína gymnáziu a do násLedného studia na vysoké škoLe.
9.1 VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje: veškoLách samostatně zřízených pro tyto žáky;
v samostatných třídách, odděLeních nebo studijních skupinách s upravenými vzděLávacími programy; formou individuáLníintegrace do běžných tříd.
Pro vzděLávánížáků individuáLně integrovaných je možné, v případě potřeby, ve spoLupráci se škoLskými poradenskými zařízeními vytvářetindividuáLnívzděLávaď pLány. Na gymnáziích samostatně zřízených prodaný typ zdravotního postižení nebo ve speciáLních třídách běžných gymnáziíje nutné přizpůsobit ŠVP podLetypu a míry postižení těchto žáků a vytvářet takové podmínky, které by přispěLy kjejich úspěšnému vzděLávání.
VzděLávánížáků sespeciáLními vzděLávacími potřebami se uskutečňuješ pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebojsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených sevzděLáváním ostatních žáků (§1 odst.l, 2 vyh Lásky č. 73/2005 Sb., o vzděLávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzděLávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, dáLejen „vyhLáška o vzděLávání dětí, žáků a studentů sespeciáLními vzděLávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných"), a při dodržování daLších podmínek.
Při diagnostikování speciáLních vzděLávacích potřeb, zjišťování míry podpůrných opatrenia posuzování možností žáků při jejich vzděLávání poskytují se souhLasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc škoLská poradenská za řízení za řazen á do rejstříku škoLa škoLských zařízení (pedagogicko-psychoLogické poradny, speciálně pedagogická centra aj.) a odborní pracovníci škoLního poradenského pracoviště (zejména speciáLní pedagog nebo psychoLog).
Další podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
Podmiň ky ke vzděLávání je třeba vytvářet nejen pro absoLventy ZŠ samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, aLetaké pro žáky, kteří by Li integrováni do hLavního vzděLávacího proudu. ŠkoLa těmto žákům zajišťuje podmínky odpovídajícíjejich vzdělávacím potřebám.
Při plánovania reaLizaci vzděLávaďho procesu jetřebavycházetz konkrétního zjištění a popisu speciálních vzděLávacích potřeb a možností žáků. Zejména je nutné:
upLatňovat zdravotní h Lediska a respektovatindividuaLitu a potřeby žáka;
využívat podLe možností všech podpůrných opatření při vzděLávání žáků (viz § 1 odst. 2 vyhLášky ovzděLávánídětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávaomi potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných);
upLatňovat při organizaci činností princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
zabezpečovat odbornou výuku předmětů speciáLně pedagogické péče;
umožnit ze závažných zdravotních důvodů uvoLněnízceLa nebo zčásti z vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností (viz § 67 odst. 2 škoLského zákona);
zohLednitdruh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsLedků vzděLávání;
odstraňovatarchitektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy škoLního prostředí;
spoLupracovats rodia nebo zákonnými zástupci žáka, škoLskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky škoLního poradenského pracoviště, v případě potřeby spoLupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuáLních vzděLávacích pLánů);
podporovat nadania taLent žáků vytvářením vhodných studijních podmínek;
podporovat daLší vzděLávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvaLitněníjejich práce s žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.
Pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením je třeba zajistit ještě další podmínky
upravit a formuLovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů tak, aby byLy pro tyto žáky z h Lediska jejich možností reáLné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobiti výběr učiva;
umožnit v ŠVP, pokud zdravotní postižení neumožňuje reaLizaci vzděLávaďho obsahu některého vzděLávaďho oboru nebo jeho části, nahradit přísLušnývzděLávacíobsah nebojeho část příbuzným nebo jiným vzděLávacím obsahem, který Lépe vyhovuje vzděLávacím možnostem žáků;
upLatňovat aLternativní formy komunikace-znaková řeč, BraiLLovo písmo, náhradní formy komunikace;
umožnit v odůvodněných případech osobní asistenci v souLadu s LegisLativou.
9.2 Žáci z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí
Pro žáky z prostředí kuLturně, jazykově a často i sociáLnězceLa odLišného od prostředí majoritní popuLace ve třídě může být výuka, zejména na počátku studia, příliš náročná a její nezvLádnutíspoLu s daLšími překážkami ve studiu by u nich mohLo vést k předčasnému ukončení studia. Mnozíztěchto žáků se zapoj ují do běžného života školy bezprobLémů, někteří se však mohou setkávat s menšími neboi podstatnými probLémy pro svou jazykovou odLišnost nebo proto, žejsou hLuboce ovLivněni svými rodinami a jinými kuLturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odLišné hodnotové stupnici, stylu života. Specifické probLémy těchto žáků se týkají především jazyka - jako u všech Lidí, kteří se nevzděLávajív mateřském jazyce - a rozdílů vypLývajících z odLišného prostředí, ze kterého tito žáci pocházejí. Mohou mítnapř. probLémy se zvLádnutím odborných termínů ve vyučovacích předmětech, někteří se mohou obtížně integrovat do koLektivu majoritní většiny ve třídě neboveškoLeapod.
U žáků pocházejíďch ze sociálně znevýhodňujícího prostředí (a mezi ně patřímnohdy právě žáci z kuLturně odlišných minorit) mohou vznikatvážné probLémy ekonomického rázu a probLémy s nedostatečnou podporou rodiny při studiu. Tito žáci mohou být také častěji ohroženi negativními jevy, jako je aLkohoLismus, drogy.
Integrace žáků z odLišného kuLturního a sociáLně znevýhodňujícího prostředí, ochrana minoritní kultury žáků a současně podpora jejich úspěšnosti v majoritní spoLečnosti musí být dLouhodobým cílem školy. Proto je nezbytné, aby škoLa při přípravě škoLního vzděLávaďho programu reagovaLa na kuLturní rozdíly ve
složení žáků a v rámci možností navazovaLa i na kontinuitu vypLývajícíz historie a kuLtury těchto žáků. Pro žáky zodLišného kuLturního prostředí může vypracovat individua Lni vzděLávací pLány, které budou maximáLně vyhovovatjejich potřebám a umožní jim získávat informace, které jim pomohou při budování vLastníidentity. ŠkoLa musí pamatovat také na zabezpečeníspecifických materiáLů a pomůcek, používat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební sty Ly žáků a různé způsoby organizace výuky, pLánovat výuku tak, aby vycházeLa ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kuLtur, etnik a sociálního prostředí.
Pro úspěšné vzděLávání žáků zodLišného kuLturního a sociáLního prostředíje nejdůLežitějším činiteLem učitel, který zná své žáky a rozhodujíc m způsobem napomáhá jejich integraci do koLektivu třídy a škoLy, vytváří ve třídě příznivé spoLečenské kLima a věnuje zvýšenou pozornost vztahům mezi žáky navzájem. Důležitá jetaké pravideLná komunikace a zpětná vazba. V případě potřeby je vhodné určitžákovi studijního poradce, který bude pLánovat a sLedovat jeho postup ve studiu a pomáhat mu, aby se u či L efektivně. S rodinami uvedených žáků je nutné navázat konta kta rozvíjet s po Lu práci.
10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků
ProbLematika výchovy a vzděLávání mimořádně nadaných žáků je veLmi důLežitá nejen proto, že mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzděLávací potřeby, aLe také proto, že rozvoj nadáníjedinců má zásadní význam pro ceLou spoLečnost. Ztoho důvodu je podstatné, aby všichni pedagogové dokázaLi mimořádně nadané žáky identifikovat a uměLi pro ně vytvořit podnětné a odpovídající vzděLávací prostředí.
Za mimořádně nadaného Lze považovat žáka, který vykazuje mimořádně vysokou úroveň výkonů v úzké části nebo v ceLém spektru Lidských činností. Mimořádné nadání se projevuje rychLejším vývojem v činnostech, v nichž žák projevuje mimořádné schopnosti, nebo vysokou úrovnívýsLedků těchto činností. Jedinec může disponovatjedním, aLe i někoLika druhy nadání, na druhé straněje ovšem možné, že žák mimořádně nadaný bude v některých činnostech průměrný nebo podprůměrný.
Mezi mimořádně nadané žáky mohou patřit i žáci, kteříž nespecifických důvodů podávají výkon nižší kva Lity, než jim umožňuje jejich potencia L, žáci s vývojovou poruchou učení nebo chování, žáci z probLémových rodin, z odLišného kuLturního prostředí, ačkoLi právě u těchto skupin žáků se mimořádné nadání často obecně nepředpokLádá.
Projevy mimořádně nadaných žáků
Mimořádně nadaní netvoříjednoLitou sociální skupinu se stejnými vLastnostmi. Některé zjejich projevů jsou však charakteristické pro většinu těchto žáků. ObvykLe bývají cílevědomí, angažovaní, zvídaví a motivová ní v činnostech, o které mají zájem. Projevují se jako silné individua Lity s vLastním tempem a způsobem postupu. Protože chápou probLémy v širších souvisLostech,jsou často schopni naLézt nový způsob řešení a přenášet nabyté zkušenosti na neznámou situaci. Při činnostech, ve kterých jsou žáci mimořádně nadáni, vykazují obvykLeveLmi dobrou paměť, dobrou sLovní zásobu a dokážou se hLuboce soustředit.
Na druhé straně mimořádně nadaní žáci neradi opakujía procvičují to, co již majízvLádnuto. Často se stává, že děLají chyby vjednoduchých úkoLech a těžší úkoLy naopak Lehce zvLádají. V činnosti, o kterou jeví zájem, mají tito žáci přesnou představu oideáLním výsLedku a jsou perfekcionisty nejen k sobě, aLe i k ostatním a k nedokonaLosti své i druhých jsou značně netoLerantní. Tento perfekcionismus může ovLivnit způsob kontroLy vLastní práce. Někteří z těchto žáků se neumějí učita nemají zafixované vyhovující studijní návyky, proto vyučovací předměty, ve kterých nedosahují nadprůměrných výkonů, mohou být pro ně probLematické a záhy ztrácejí motivaci je studovat.
Mimořádně nadaní žáci většinou vyhledávají samostatnou práci. Skupinová práce jim proto nemusí vždy vyhovovat, neboť mívají probLémy s komunikací s ostatními spoLužáky, jiné tempo práce a někdy jim spoLečná práce s ostatními nepřináší nic nového pro jejich rozvoj. Ani koLektiv často nechce mimořádně
nadaného pro jeho odlišnost přijmout. Někdy se mimořádně nadaní žáci bojí projevit své schopnosti, protože se obávají, že jejich výjimečnost bude od spoLužáků sankciována.
VsociáLnía emocionáLníobLasti mají mimořádně nadanížáci často probLémy. Jsou vznětLiví, veLmi cith'ví a majíveLký smysL pro spravedLnost. Jsou k sobě často veLmi sebekritičtí a někdy mají chybné sebepojetí. Občas setěžce přizpůsobujíautoritě nebo koLektivu. Některé z těchto projevů mohou podněcovat konflikty se spoLužáky nebo učiteli. VLivem puberty může u mimořádně nadaného žáka vzrůstat potřeba přizpůsobit se spoLužákům, a tím vzniká riziko neúpLného rozvojejeho potenciáLu.
Tyto a daLší projevy mimořádně nadaných žáků ovLivňují pozitivně i negativně výuku. Proto je zapotřebí, aby si jich byLučiteLvědom již při připravena výuku, pozitivnísesnažiLco nejvíce využít ve prospěch ceLé třídy, negativní co nejvícetLumiL, vedLžáky kvzájemnétoLeranci a přistupovaLke každému z nich individuáLně.
Péče školy o rozvoj nadání žáků
Proto, aby vzděLávání mimořádně nadanéhožáka mohLo býtna gymnáziu kvaLitní,jetřeba hned od počátku, tj. od přijímacího řízení, spoLupracovatse zákLadníškoLou, odkud žák přichází. ZákLadníinformaci škoLe v této situaci poskytne souhrnné hodnocení, které obsahuje podrobný a všestranný popis žákova dosavadního vývoje, výsLed kyve výuce, aLei vmimoškoLních aktivitách, umístění v soutěžích a oLympiádách, dosavadní způsob práce s žákem a psychoLogické posouzení. Nezbytně nutná jei spoLupráceškoLy s rodinou žáka.
ŠkoLa musív každém případě vytvářet ve výuce různé příležitosti, při kterých by měL mít každý žák možnost objevit a projevit své nadání. V případě, že učiteL při výuce zjistí, že žák projevuje nově některé mimořádné schopnosti, měL by žákovi a jeho rodičům doporuot návštěvu pedagogicko-psychoLogické poradny, kde bude žák odborně psychoLogicky diagnostikován. DaLší pomoc budou moci škoLai rodiče získat v odborně poradenských centrech pro vzděLávání mimořádně nadaných, která postupně vznikajívceLé ČR.
Mimořádně nadaný žákse může vzděLávatpodLeindividuáLního vzděLávacího pLánu (IVP). Při jeho sestavování může ŠkoLa využít pomoc poradenské péče o mimořádně nadané nebo pedagogicko-psychoLogické poradny. Při sestavování IVP je třeba brátohLed na osobnost žáka, druh jeho nadania nato, aby nedošLo k přetíže ní žáka. PokudjeveškoLním vzděLávacím programu vytvořen speciální program pro mimořádně nadané žáky (zásady péče, přizpůsobení cílové a obsahové specifikace vzděLávacích obLastía hodnocení žáků),je sestavení IVP pro konkrétního žáka zjednodušeno. Mimořádně nadaný žák vzděLávanýpodLe IVP může souběžně navštěvovat některé kurzy na vysoké ŠkoLe, docházet na výuku některých předmětů do vyšších tříd, určité vyučovací hodiny vynechávat, zúčastňovatse různých soutěží. ŠkoLa by měLa umožnit žákovi studium témat, která nejsou obsažena v RVP GV a o která se žák zajímá. NapLnění vzděLávacích potřeb žáka může být zabezpečeno několika způsoby: nabídkou voLiteLných a nepovinných předmětů, diferenciací na skupiny v různých předmětech, podílem na reaLizaci škoLních nebovLastních projektů žáka, účastív soutěžích na repubLikové nebo mezinárodní úrovni, spoLupráci gymnázia s domácími i zahraničními odbornými a vědeckými pracovišti, samostudiem odborné Literatury, e-Learningem, samostatným vyhLedáváním informací na internetu nebo speciálními výukovými metodami (obohacování učiva a zrychLený postup při výuce). Tyto způsoby se mohou různě dopLňovat.
V některých případech je vhodné pro tyto žáky zřídit speciální třídu. PředpokLádá to však, že v ročníku je skupina žáků s podobně zaměřeným nadáním nebo prokazující mimořádné schopnosti v ceLém spektru činností. Ve speciální třídě se nejvíce upLatňuje metoda obohacování učiva, tj. rozšíření vzděLávacího obsahu a hLubší vhLed do probLémů. Ztohoto důvodu jevhodná spoLupráce s učiteLi z vysokých ŠkoLa sjinými odborníky.
Pro mimořádně nadané žá kyje možné otevřít i třídu se zrychleným postupem ve výuce, při kterém učiteL postupuje podLe tempa a úrovněvědomostía dovedností žáků. ZrychLený postup se upLatňuje pouze vjednom druhu nadání (např. Logicko-matematické nadání).
Práci s mimořádně nadanými žáky může ve ŠkoLe pozitivně ovLivniti zřízení funkce mentora. Mentorem by měL být speciálně vyškolený učiteL, škoLnípsychoLog nebo speciáLní pedagog, který zajišťuje vyhLedávání nadaných žáků, zpracováníindividuáLního vzdělávacího pLánu nadaného žáka, zprostředkování kontaktu mezi mimořádně nadaným žákem a odbornými pracovišti, spoLupráci učiteLe vyučovacího předmětu s rodinou aj.
Přístup učitele ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků
Rozvoj nadání mimořádně nadaného žákaje možný pouze tehdy, jestliže jsou dodrženy nás Ledující tři zásady: příležitost objevit/projevit nadání; vysoká trvaLá motivace; prostředí vyjadřující podporu.
Mimořádně nadaní žáci mívají veLkou vnitřní motivaci k provádění činností, ve kterých jsou nadaní. Je však třeba je motivovat k co nejkvaLitnějším výkonům i v činnostech, ke kterým toLik mimořádných schopností nemají. Žák by m ěL být motivován k co nejLepšímu výkonui při skupinové práci. UčiteLmá kLástnároky o máLo vyšší, nežje současná možnost žáka. Motivaci potřebují zejména žáci z rizikových skupin, u nichž se nadání obecně nepředpokLádá.
Podpora může být učiteLem vyjádřena napříkLad tím, že akceptuje možnost různých způsobů řešení probLémů a také přijetím faktu, že mimořádně nadaný žák může býtvevzděLávacích oborech, které jsou jeho záLibou, více informovaný než on sám. Rozvoj nadání je podpořeni přáteLským a pracovním prostředím při výuce. To je vytvářeno nejen učiteLem, a Le také spoLužáky a samotným mimořádně nadaným jedincem. UčiteLby měl podněcovat vznik a u drže ní takové h o prostředí ve třídě.
Důležité je si uvědomit, že mimořádně nadaný není pomocník učiteLe, aLe žák, který by měL mít možnost stejně jako jeho spoLužáci učit se něčemu novému. UčiteLby mu měLpomáhatnaLéztpřáteLei mezi spoLužáky a včLeňovat ho do koLektivu třídy. Je ovšem nutné, aby při tom respektovaL osobnost mimořádně nadaného žáka a nenutil ho k ničemu proti jeho vůLi. Žáci by se měLi naučit spoLupracovat a komunikovat navzájem. DáLe by měl učiteLdbátna posílení sebedůvěry tohoto žáka. Ato podporou jeho nadání, rozvojem jeho silných stránekataké tím, že mu pomůže pochopit sebe sama.
Ve výuceje vhodné využívat probLémového a projektového vyučovania práci v centrech a kti vit d Le vLastního výběru žáka. Pomocí heuristické metody, diskuse aj. by měL býtžákveden ke kritickému myšLení; osvědčuje se i střídánívýuky se samostudiem s využitím muLtimediáLních technoLogií. Tyto způsoby výuky by však měLy být na gymnáziu používány při výuce všech žáků.
V průběhu vzděLáváníje důLežitá i spoLupráce mezi učiteLi, kteří mimořádně nadaného žáka vjednotLi-vých předmětech vyučují. Tím může být zajištěna propojenostjednotLivých předmětů a zamezeno opakování již probrané Látky.
PříkLady pedagogicko-organizačních úprav: individuáLnívzděLávacípLány; dopLnění, rozšírenia prohLoubenívzděLávacího obsahu; zadáváníspecifických úkoLů;
za pojení do samostatných a rozsáhlejších pracia projektů; vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech;
občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností voLby na straně žáka; účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky.
11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu
Pro úspěšnou realizaci vzděLávánína gymnáziu v pojetí RVP G je nutné, aby škoLa usiLova La o zajištění optimáLních podmínek (materiáLních, personáLních, pedagogicko-psychoLogických, psychosociálních, hygienických a organizačních). Východiskem pro formuLování souborů těchto podmínekjsou pLatné LegisLativní normy proškoLská zařízení.
RVP G definuje optimáLní podmiň kyv obecné rovině a předpokLádá,že každá škoLa bude ve svém škoLním vzděLávaďm programu konkretizovat především takové podmínky, které podporujívzděLávacízáměry škoLy.
Materiální podmínky
kmenové (univerzaLni) učebny vybavené funkčním a estetickým nábytkem a muLtimediáLním zařízením - jako zákLadní prostory pro jednotLivé třídy a pro předem nespeciaLizované činnosti
speciáLní učebny - umožňující užitívariantních forem a metod - provyučováníjazykům,ICT, přírodovědným a esteticko-výchovným předmětům, vybavené funkčním speciáLním nábytkem, přístroji, nástroji, didaktickým materiáLem a pomůckami; zařízení pro těLovýchovné aktivity disponující bezpečným povrchem, nářadím a náčiním
Laboratoře a díLny umožňující praktické vyučovánív kapacitě adekvátní požadavkům vzděLávacího programu i normám bezpečnosti práce při respektování nároků na prostorové uspořádání a děLení tříd na učební skupiny
prostory pro uLožení pomůcek a pro přípravnou práci učiteLe (kabinety), vybavené odpovídajícím nábytkem a pomůckami pro vyučovánívjednotLivých vzděLávacích obLastech a vhodným zařízením pro přípravu učiteLe a jeho reLaxaci
studijní zóny pro reLaxaci i samostatné sebevzděLávání žáků (ve formě knihoven a studoven vybavených výpočetní technikou)
pracovníi reLaxační prostory a prostory pro nenáročné pohybové aktivity - pro spoLečné i individuáLní tvořivé činnosti, prostory pro setkávání žáků ceLé ŠkoLy nebo jednotLivých ročníků či zájmových skupin
daLší prostory a jejich funkčnívybavení nezbytné pro jiné vzděLávací či podpůrné aktivity - prostory pro řízení škoLy vybavené komunikačnítechnikou, pro osobní hygienu žáků a vyučujících, prostory pro spoLečné stravování, odkLádání oděvů a obuvi
učebnice, učební pomůcky, didaktická a výpočetnítechnika,těLocvičné náradia náčiní apod., které umožňují efektivnívyučovánía učenia sti m u Lují aktivitu a tvořivost žáků, radostz učenia objevování
Personální a pedagogicko-psychologické podmínky
učitelé s předepsanou kvalifikací a odbornou pedagogicko-psychoLogickou způsobilostí, vybavení nezastupitelnými kompetencemi pro výchovu a vzděLávánížáků a kompetencemi kvýkonu odpovědných a náročných pedagogických a řídicích činností; skLoubeníaprobačních potřeb výuky s jinými činnostmi ve škoLe a souLad výchovných a vzděLávacích činností pedagogických pracovníků s cíli vzděLávání stanovenými zákonem a daLšími předpisy, pLnění stanovené míry vyučovací povinnosti a dalších výchovných činností
učitelé s potřebnými profesními komunikativními a sociáLními kompetencemi ve vztahu k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům, odborníkům a institucím zajišťujícím pro škoLu speciáLní služby
učitelé a pedagogové se speciáLními kompetencemi a funkcemi (např. výchovný poradce, školní psychoLog); učitelé vybavení schopností diagnostikovat učební činnosti žáků, motivovat je k daLší činnosti, průběžně se vzděLávata modifikovat pružně svou činnostná zákLadě permanentní seberefLexe a evaLuace výchovy a vzděLávání
napLňování práva a zároveň povinnosti pedagogických pracovníků po dobu své profesní činnosti průběžně, cílevědomě a účeLněse vzděLávata využívat při tom zejména nabídky institucí daLší h o vzděLávání pedagogických pracovníků
pedagogický sbor v optimáLním sLožení- odborném i věkovém - schopný týmové práce, komunikace a kooperace
řídící pracovníci s výraznými manažerskými, pedagogicko-psychoLogickými a organizačními schopnostmi, kteříjsou s to vytvářet motivující, tvůrčí a zároveň náročné profesionáLní klima, dokáží usilovat o permanentní profesní růst svůj i pedagogického sboru, jsou vybaveni koncepčním myšLením a prosazují inovativnístyL práce, jsou schopni poradit, a Lei zaštítit učitele vůči negativním vnějším vLivům
Podmínky bezpečností a hygieny duševní a fyzické práce, psychosociální podmínky
stěžejní hodnotou je zdraví; záměrné ovLivňování příznivého sociálního kLimatu a pohody při „zdravém" učení, otevřenost a partnerstvív komunikaci, úcta,toLerance, uznání, empatie, kooperace a pomoc druhému, pěstování sounáležitosti se třídou a škoLou
optimáLní koreLace mezi vzděLávacími potřebami žáků a pedagogickým úsilím učiteLů, všestranný prospěch žáka je hLavním faktorem v přípravě a reaLizaci činností ve škoLe
výchova a vzděLávání propojené se skutečným životem - osvojování klíčových kompetencí, které mají pro žáky praktický smysL a které vedou k rozvoji ceLé osobnosti
akcent na věkovou a individua Lni přiměřenost a motivujíc evaLuace výkonů žáka i skupiny-respekt kindividuáLním možnostem žáků, funkční zpětná vazba, toLerantnost k chybám a omyLům, respekt k potřebám jedince a jeho intimním probLémům
aktivní spoLuúčast žáků na vzděLávání a životě školy, která staví na modeLu demokratického spoLečenství - budování komunity na principech svobody, aLe zároveň i odpovědnosti, stability spoLečných pravideL, spravedLnosti a kooperace
bezpečnosta ochrana zdraví žáků, učiteLů a nepedagogických pracovníků školy při činnostech, které souvisejí se vzděLáváním, popřípadě při jiných činnostech, respektování norem prevence
zkvalitňování pracovního prostředí žáků a uateLů podLe požadavků hygienických předpisů, označení nebezpečných předmětů a částí využívaných objektů v souLadu s přísLušnými normami, udržování objektů vyhrazených pro výchovu a vzděLávánív nezávadném stavu, pravideLná technická údržba
důsLedné, podrobné, účinné a prokazateLné instruování žáků o možném o h rození zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučovania výchovných aktivitách, seznámení se se škoLním řádem, zásadami bezpečného chovania ustanoveními bezpečnostních předpisů a pravideL, škoLských i obecných, pokud se týkajívzděLávacích a výchovných činností
souLad náročnosti vzděLávání s dotací povinných vyučovacích hodin, kterou sta noví rámcový vzděLávaď program,jenž respektuje fyzioLogické a psychické potřeby žáků, cíle, obsah a podmínky vzděLávání
účinná ochrana žáků před násilím, šikanou, konzumaď drog a před jinými spoLečensky negativními jevy
vhodný režim vyučování adekvátní věku žáků, vhodný stravovaná pitný režim (pod Le věkových a individuálních potřeb žáků); dostupnost prostředků první pomoci a kontaktů na Lékaře a jiné speciáLnísLužby
Organizační a řídicí podmínky
respektování norem škoLské Legislativy vymezujících pravidLa organizace a průběhu středního všeobecného vzděLávání, které se reaLizuje podLeškoLníhovzděLávacího programu
účast všech učiteLů na přípravě a reaLizaci škoLního vzděLávacího programu - vymezení spoLečných výchovných a vzděLávacích strategií, vztahů, povinností a odpovědnosti při přípravě a reaLizaci škoLního vzděLávacího programu, definování priorit činností škoLy, stanovenídLouhodobých vzděLávacích olů a podmínek rozvoje školy, vymezenízákLadních obsahových eLementů činnosti škoLy, zaLoženía rozvíjení tradic školy, stanovení časových vztahů výuky a režimu školy atd.
funkční systém autoevaLučních nástrojů školy, vymezení zákLadních evaLuačních kritérií reaLizace škoLního vzděLávacího programu
podpora ceLoživotního vzdělávání učiteLů
zákLadní pravidLa života škoLy (pro žáky, učiteLe, jiné uživateLe škoLy, veřejnost), způsoby projednávání probLémů se žáky a jejich rodiči, otevřená strategie vůči rodičům žáků, prostor pro setkávání učiteLů s rodiči, vytváření kvaLitních spoLečenských vztahů ŠkoLy a veřejnosti
optimáLní režim vyučovánív harmonii s věkovými dispozicemi a potřebami žáků (diferencovaně), ve shodě s cíLi, obsahem a efektivními způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného (voLiteLného) vzděLávání
optimáLní režim života škoLy v souLadu s věkovými zvLáštnostmi a potřebami žáků a jejich bezpečností (režim studia, práce, reLaxace, pohybový, stravovacia pitný režim, dodržování hygieny, režim zájmových aktivit atp.)
funkčnía permanentně aktualizovaný systém informací směrem kžákům, k učitelům, kvedeníškoLy, k rodičům, partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzděLávání navzájem
zprostředkováníaktuáLních a relevantních informací žákům ojejich možném upLatněníve světě práce a vybavení žáků mj. také organizačními kompetencemi, které jim pomohou při rozhodování ojejich daLší profesní a vzděLávaď orientaci
všestranná podpora aktivit školy, které navazujína výuku (oLympiády, sportovnía kuLturní soutěže, mezinárodní výměnné aktivity žáků)
využití aktivit žáků ve voLených žákovských orgánech ainstituďch při rozhodovánío reaLizaci významných škoLních a mimoškoLních aktivit
Slovníček použitých výrazů
SLovníček uvádí pouze ty výrazy, které jsou použity v RVPG, a vysvětLuje jejich význam v kontextu dokumentu. SLovníček má s Lo užit především řediteLům škoLa učiteLům, kteří budou na zákLadě RVPG vytvářet vLastníškoLnívzděLávací programy.
autoevaluace školy
sLouží k systematickému posuzování činnosti škoLy pLánované ve školním vzdělávacím programu; výsLedky auto-evaLuace sLoužíjako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro daLší práci ŠkoLy; autoevaLuaci provádějí účastníci vzděLávacího procesu - vedení škoLy, učiteLé, žáci; kapitoLa AutoevaLuace ŠkoLy - součást školního vzdělávacího programu, ve které ŠkoLy vymezují cíLe, nástroje a kritéria autoevaLuace a časové rozvržení evaluačních činností
dle vzdělávání na gymnáziu
cíLe stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, o jejichž napLnění a rozvíjení má gymnázium usilovat
cílové zaměření vzděláván oblasti
součást vzdělávacích oblastí, která propojuje vzdělávací obsah s klíčovými kompetencemi; je východiskem pro výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu, kterými škoLa směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků
etapy vzdělávání
LegisLativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzděLávání, které odpovídají vzděLávání podLe daného rámcového vzdělávacího programu
evaluační činnosti
veškeré pLánované a cílené aktivity škoLy směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocenívýsLedků a změn dosažených ve všech činnostech škoLy a vymezených ve školním vzdělávacím programu
hodnocenížáků
konečnéi průběžné posouzení vzděLávacích výs Led ků žá ků, jehož alem je poskytnout žákům zpětnou vazbu hodnocenívyjadřuje míru spLnění požadavků kLadených ve školním vzdělávacím programu a míru vLastního vzděLávacího pokroku u žáků
integrace vzděláván ho obsahu
propojení vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů oblastí, které umožňuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
integrace žáků
zařazení žáků se speciálními vzděLávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných do běžných tříd a jejich vzděLávánívsouLadu sindividuáLními vzděLávacími potřebami
integrovaný předmět
předmět, který na úrovni školního vzdělávacího programu integruje ceLé vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů nebojejich části
klíčové kompetence
souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důLežitých pro osobní rozvoj a upLatnění každého čLena spoLečnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia jsou kLíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci vzděLávání na gymnáziu; v této etapě vzděLáváníjsou za kLíčové
považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení probLémů, kompetence komunikativní, kompetence sociáLnía personální, kompetence občanská, kompetence k podnikavosti; nejsou vázány najednotLivé vyučovací předměty; u žáků se rozvijejív průběhu ceLého vzděLávání prostřednictvím různých aktivitškoLy;tento proces dáLe pokračuje v ceLoživotním učení
kurikulární dokumenty
pedagogické dokumenty, které vymezují LegisLativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu školního vzdělávacího programu; systém kurikuLárních dokumentů je vytvářen a upLatňován na dvojí úrovni; státníúroveň tvoří Národní program vzdelávania rámcové vzdělávacíprogramy, škoLní úroveň tvoří školní vzdělávacíprogramy
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů
metodický dokument, který je doporučen pro tvorbu školních vzdělávacích programů; uvádí konkrétní postupy při tvorbě jednotLivých částí školního vzdělávacího programu, dopLněné o příkLady ze škoLní praxe
maturitní zkouška na gymnáziu
zkouška zakončující vzděLávání na gymnáziu; matu řitní zkouška se skLádá ze spoLečné a profilové části metodyvýuky
způsoby výuky; konkrétní pedagogické postupy, jimiž uateLdosahujevzděLávacích alů, které si stanovil Národní program rozvoje vzdělávání v České republice
koncepční dokument české vzděLávací poLitiky označovaný jako BíLá kniha; obsahuje záměry rozvoje vzděLávání žáků od 3 do 19 Leta návrhy i doporučeníekonomického, poLitického a pedagogického charakteru, kteréjsou postupně reaLizovány
Národní program vzdělávání
nejvyšší kurikulární dokument, který vzniká na zákLadě vymezení ve škoLském zákoně nižší stupeň víceletého gymnázia
nižší stupeň víceLetého gymnázia tvoří první dva ročníky šestiletého gymnázia nebo první čtyři ročníky osmiletého gymnázia
očekávané výstupy
stěžejní část vzdělávacího obsahu jednotLivých vzdělávacích oborů; jsou ověřiteLné, prakticky zaměřené, mají činnostní povah u ajsou využiteLné v běžném životě; vymezují ú roveň, které mají všichni žáci prostřednictvím učiva dosáhnout; jsou stanoveny závazně
profil absolventa gymnázia
cílová kategorie popisující kva Lity, jimiž by se měL vyznačovat absoLvent konkrétní š koLy poté, co úspěšně zakonči studium na tomto gymnáziu; profil absoLventa, vypLývající zevzděLávacích záměrů škoLy, je stanoven ve školním vzdělávacím programu konkrétníškoLy
profilace školy
vyjádřenívzděLávacích záměrů ŠkoLy souhrnně prezentovaných veškolním vzdělávacím programu průřezová témata
reprezentujív Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a ktuá Lni okruhy probLémů současného i budoucího světa a stávají se povinnou součástí vzděLávání na gymnáziu; jsou důLežitým formativním prvkem zákLadního vzděLávánía pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v obLasti postojů a hodnot; stávají se příležitostí pro individuáLní upLatněnížáků i pro jejich vzájemnou spoLupráci
rámcové vzděláván programy
kurikulární dokumenty statní úrovně, které normativně stanovujíobecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů
rámcový učební plán pro vzdělávání na gymnáziu
učební pLán Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který vymezuje zákLadní parametry organizace vzděLávánína gymnáziu
Rámcový vzděláván program pro gymnázia (RVP G)
kurikulárnídokument státníúrovně, který normativně stanovíobecný rámec vzdělávání m gymnáziu; RVP G vymezuje zejména konkrétní cíle vzdělávání na gymnáziu, klíčové kompetence, vzdělávací obsah a jeho organizační uspořádánía zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů
Rámcový vzděláván program pro základní vzdělávání (RVP ZV)
kurikulárnídokument státníúrovně, který normativně stanovíobecný rámec zákLadního vzděLávání strategie učení
posLoupnost činností, které jsou při učení promyšLeně řazeny tak, aby byLo možné dosáhnout učebního cíLe; žák pomocí ní rozhoduje, které dovednosti a v jakém pořadí použije
střední vzdělání s maturitní zkouškou
stupeň středního vzděLá ní, které žák získá úspěšným ukončením vzdělává och programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v déLce 4 Let denní formy vzděLávání, vzděLávacího programu nástavbového studia v déLce 2 Let denní formy vzděLávání nebo vzděLávacího programu zkráceného studia pro zís ká ní střed níh o vzd ě Lá ní s m atu ritní zko u š ko u
školní vzděláván program (ŠVP)
kurikulární dokument školm úrovně, který prezentuje podobu vzdělávání m konkrétníškoLe a jejíprofilaci; ŠVP je zpracován na zákLadě přísLušného rámcového vzdělávacího programu, jehož požadavky se řídí, a podLe něj se uskutečňuje vzdělávání m konkrétníškoLe; ŠVP je povinnou součástí dokumentace škoLy a musí být přístupný veřejnosti; škoLnívzděLávací program vydává řediteL škoLy
školská rada
orgán škoLy umožňující zákonným zástupcům nezLetiLých žáků a zLetiLým žákům, pedagogickým pracovníkům škoLy, zřizovateLi a daLším osobám podílet se na správě ŠkoLy; projednává návrh školního vzdělávacího programu
školský zákon
zkrácený název pro zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškoLním,zákLadním, středním, vyšším odborném a jiném vzděLávání
učebníosnovy
částškolního vzdělávacího programu, ve které je vzdělávací obsah jednotLivých vzdělávacích oborů rozpracován do vyučovacích předmětů vjednotLivých ročnících
učební plán
částškolního vzdělávacího programu vymezujíc na zákLadě rámcového učebního plánu organizaci výuky na konkrétníškoLe; obsahuje tabuLaci s výčtem povinných a voLiteLných vyučovacích předmětů a poznámky k organizaci a reaLizaci jednotLivých vyučovacích předmětů
učivo
částvzdělávacího oŮ5o/?t/jednotLivých vzdělávacích oborů, kteréje strukturováno do tematických okruhů (témat, činnosti'); je chápáno jako prostředek pro dosažení očekávaných výstupů, tvoří nezbytnou součást vzděLávacího obsahu; na úrovni Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia je učivo pro tvorbu ŠVP závazné
výchovné a vzděláván strategie
promyšLeněvoLenéa řazené postupy, kterými chceškoLa cíleně směřovat k napLňová ní klíčových kompetencí vyšší stupeň víceletého gymnázia
vyšší stupeň víceLetého gymnázia tvoří posLední čtyři ročníky šestiletého gymnázia nebo poslední čtyři ročníky osmiletého gymnázia
vyučovací předmět
didaktické a organizační zpracování vzdělávacího obsahu v konkrétním školním vzdělávacím programu; vyučovací předměty vznikají na zákLadě vzdělávacích oborů vymezených v rámcovém vzdělávacím programu
vzděláván oblasti
orientačně vymezené ceLky vzdělávacího obsahu; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia obsahuje osm vzdělávacích oblastí, které jsou tvořenyjedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory
vzděláván obory
samostatné části vzdělávacích oblastí y Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia; vymezují vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo)
vzděláván obsah
vymezení očekávaných výstupů a učiva na úrovni vzdělávacích oborů, kterýje dále rozpracováván na úrovni školních vzdělávacích programů
vzdělávání
vzděLávací proces, zahrnujícísLožku výchovnou i vzděLávací, během něhož si žáci osvoj ují klíčové kompetence a vzdělávací obsah stanovený pro konkrétní etapu vzděLávání
základní vzdělávání
vzdělávání, které se reaLizuje na zákLadníškoLe a na nižším stupni gymnázií, případně vjiných oborech vzděLávání žák mimořádně nadaný
žák projevujíc mimořádné schopnosti v úzké části nebo vceLém spektru Lidských činností žák se speriálními vzdělávarími potřebami
žák se specifickými poruchami učenia chování, žákzodLišného kuLturního a sociáLně znevýhodňujícího prostředí, žák se zdravotním postižením (těLesným, zrakovým, sLuchovým, více vadami, vadami řeči, vývojovými poruchami učení, autismem) a žák se zdravotním znevýhodněním (např. žákdLouhodobě nemocný)
Rámcový vzděláván program pro gymnázia
Grafická úprava: Tereza KráLová NákLad:5 500
Vydá L Výzkumný ústav pedagogický v Praze Novodvorská 1010/14,142 01 Praha 4 Tisk: tiskárna BilýsLon, Plzeň ©VÚ P v Praze 2007 ISBN 978-80-87000-11-3
Rámcový vzděLávací program pro gymnázia je v rámo systémového projektu PiLotG/GPspoLufinancován z prostředků Evropského sociáLního fondu, rozpočtu České repubLiky a rozpočtu hLavního města Prahy.