31.3.2020
1
Terénní výzkum
(Metody a techniky výzkumu sociokulturníantropologie)
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
„Terénní výzkum je pro antropologii tím, čím je
pro katolickou církev krev mučedníků.“
Ch. G. Seligman
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
2
Terénní výzkum
 základní metodou antropologie je terénní výzkum → přímý nezprostředkovaný kontakt
badatele s místem a lidmi, u nichž se zabývá zvoleným tématem výzkumu
 od kabinetní vědy 19. století se antropologie přetransformovala v empiricky ukotvenou
disciplínu s důrazem na terénní práci → zoolog Alfred C. Haddon (1855-1940), geograf Franz
Boas (1858-1942), fyzik a matematik Bronisław Malinowski (1884-1942)
 terénní výzkum na vzdálených místech, kde badatel studuje „exotického druhého“; dnes se
do popředí dostává provádění výzkumů v domovské kultuře badatele (→ antropologie
doma)
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Torresův průliv
 expediční období antropologie → 1898 expedice
britských antropologů
 Alfred C. Haddon → 1888 přírodovědná
expedice, 1898 antropologická expedice
 studium lokálních kultur, sběr místních legend,
mýtů a informací o místních zvycích
 expedice významná díky přístupu jednotlivých
členů → opouští se kabinetní studium a
antropologové se přímo vydávají k příslušníkům
domorodé kultury
 během expedice vytvořené a použité nové metody a techniky terénního výzkumu →
genealogie, krátké filmy, psychologická testování →William H. R. Rivers (1864-1922), Alfred
C. Haddon (1855-1940), Charles G. Seligman (1873-1940) → profesionalizace britské
sociální antropologie
 10. léta 20. století se prosazuje dlouhodobý terénní výzkum na jednom místě → Bronisław
Malinowski (Trobriandské o-vy, 1915-18), Gunnar Landtmann (povodí řeky Fly, 1910-12)
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
3
Jesupova severopacifická expedice
 expediční období antropologie → 1897-1902
expedice amerických etnologů/etnografů a
domorodých spolupracovníků
 Franz Boas → expedice sbírající informace o
oblastech a domorodých populacích na obou
březích Beringova průlivu
 ruská a americká část expedice → odlišné
techniky sběru dat, spolupráce s místními
obyvateli, vliv klimatu, politické situace a
vědeckého zázemí
 US – sběr etnografických dat převážně u domorodého indiánského obyvatelstva (Haida,
Kwakiutl, Inuité); konkurenční boj mezi muzejními institucemi
 RUS – sběr etnografických dat v průběhu náročných cest, vliv klimatických, logistických a
politických poměrů
 výsledkem expedice bylo zmapování etnologických, lingvistických, antropologických a
přírodovědných poměrů v oblasti severního Pacifiku → Boasova antropologická škola
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Jak dělat terénní výzkum?
(Fáze terénního výzkumu)
(A) Příprava výzkumu
(B) Zahájení výzkumu a pobyt
mezi členy zkoumané
společnosti
(C) Návrat a interpretace
získaných etnografických dat
(1) Stanovení výzkumné otázky
a určení lokality
(2) Určení zdrojů etnografických
dat a postup jejich získání
(3) Příprava terénního výzkumu
(4) Pobyt v terénu a sběr
etnografických dat
(5) Analýza a interpretace dat v
terénu/po návratu
(6) Zveřejnění získaných
poznatků
NÁVRAT!!!
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
4
Vstup do terénu a kulturní šok
 první příjezd do místa realizace výzkumu představuje významnou událost rozhodující o
průběhu výzkumu (P/N) a ovlivní emoční naladění badatele
 v první fázi se dostavují nepříjemné psychické stavy jako reakce na nové kulturní prostředí →
psychická dezorientace a frustrace a snaha přizpůsobit se novému prostředí → kulturní šok
 KŠ se zpravidla dostaví s delším časovým odstupem od příjezdu; KŠ může nabývat různých
podob → stesk po domově, nuda, nadměrná konzumace alkoholu apod.
 Kalvero Oberg (1901-1973) rozlišil 4 fáze KŠ – (1) idealizace místa pobytu, bezproblémovost;
(2) krize následkem rozčarování, že nic neprobíhá, tak jak má → negativní emoce, frustrace,
úzkost; (3) zotavení a překonání krize, zvyšování kulturní kompetence; (4) přizpůsobení a
začlenění do hostitelské společnosti
 KŠ vyvolává několik stresorů – (1) napětí vyvolané snahou o psychické přizpůsobení; (2)
pocit ztráty, deprivace jako následek odloučení od přátel, statutů a rolí; (3) odmítnutí cizí
kultury/odmítání cizí kulturou; (4) zmatek v nové roli, nejistota v očekávání v nové roli,
zmatení sebepojetí; (5) nejistota, znechucení, rozhořčení způsobené kulturními rozdíly; (6)
pocit bezmoci způsobený neschopností samostatně jednat v nových kulturních podmínkách
 dvě fáze psychické reakce na dlouhodobý pobyt v jiné kultuře → křivka W
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Vstup do terénu a kulturní šok
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
5
Psát tam i tady
 Clifford Geertz (1926-2006) → „být tam, psát tady“ → psát tam i
tady
 psaní představuje jednu z významných aktivit, jíž se věnuje badatel
„tam“ i „tady“ → nedostatky, neúplnost záznamů, vzpomínky,
metrická data → příprava publikace
 technologie „tužky a papíru“ → terénní poznámky a záznamy
 poznámky většinou útržkovité, velmi selektivní a zkratkovité →
následná organizace a tvorba plných záznamů; záznamy představují
rekonstrukce vytvořené pomocí poznámek, zapamatovaných
skutečností a dojmů antropologa doplněné o sdělení informátorů
 „záznamy v hlavě“ → nezapsané vzpomínky, dojmy, pocity, nálady tvořící nedílnou součást
terénní zkušenosti → emoční naladění odrážející se v záznamech a poznámkách
 texty pořízené v terénu nejsou transparentním a objektivním popisem skutečnosti →
etnografická data se nesbírají, ale konstruují → jak antropolog píše?
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Jak antropolog píše?
 kontakt pouze s některými příslušníky zkoumané komunity ovlivňuje výsledný obraz o
zkoumané problematice, kdy se právě tento vztah otiskuje do antropologova pohledu na
jevy a události → záznamy nereprezentují všechny možné hlasy a perspektivy, pouze ty
vybrané
 důležitou roli hraje také způsob zpracování záznamů → ichforma, třetí osoba jednotného i
množného čísla; „vševědoucí“ perspektiva → záznamy se stávají „objektivním“ popisem
událostí a jevů
 v současnosti se s etnografickými texty i psaním různě experimentuje; stále častěji se terénní
záznamy průběžně publikují přímo z terénu prostřednictvím sociálních sítí, blogů a dalšími
komunikačními kanály
 psaní etnografických textů se považuje také za formu modernistické literatury → výsledné
texty vznikají skládáním chvatně psaných poznámek, skic, náčrtků, postřehu, dojmů, jež se
vrší do deníků či si je badatel pamatuje, ve kterých se hledá smysl → metoda střihu, kdy se
při procesu psaní zahodí mnohé, co si dříve antropolog zaznamenal
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
6
Metody a techniky terénního výzkumu
 antropolog během terénního výzkumu etnografické data konstruuje → metoda výzkumu x
technika výzkumu
 MV – promyšlený postup získání souboru etnografických dat (způsob života v určité
společnosti, komunitě, kulturní formaci)
 TV – konkrétní nástroj vedoucí k produkci etnografických dat
 na počátku byl terénní výzkum prováděn v rámci expedice, později v podobě dlouhodobého
stacionárního výzkumu a dnes se uplatňuje vícemístná etnografie odpovídající podmínkám
globalizovaného světa
 výzkumné metody i techniky mohou nabývat různých podob → každá technika navíc přináší
jiný typ dat → nutnost promyslet, čím se chceme zabývat a jaké techniky mohou přinést
odpovědi na naše otázky
(1) Zúčastněné pozorování (2) Práce s informátory (3) Etnografické interview
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
metody sběru dat a informací o kultuře „těch druhých“ obsahují:
(1) terénní výzkum (2) komparace 3) historická perspektiva
(4) experiment (5) kauzalita
při sběru dat se využívá také několika technik:
(1) lit. rešerše (2) záznam etnografických dat (3) zúčastněné pozorování
(4) práce s informátory (5) „life histories“
(6) genealogie (7) fotografie, film a kresba (8) reflexivita
Metody a techniky terénního výzkumu
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
7
Zúčastněné pozorování
 přímá nezprostředkovaná účast badatele na každodenním životě studované komunity
 dvě vzájemně protikladné a neslučitelné aktivity – pozorování, kdy si antropolog udržuje
odstup a současně se však snaží vcítit, zapojit a účastnit se činností jako každý další
příslušník komunity
+ účast na každodenních činnostech, dostupnost běžně skrytých informací, snížení rizika
stylizace chování před výzkumníkem
- časová náročnost, nutnost dlouhodobě kumulovaných osobních prožitků → subjektivnost
 nutná volba vhodných postupů při vyhodnocování
poznatků
 některá omezení, kterým musí antropolog čelit – pohlaví,
věk, etnická příslušnost, sociální postavení → některá
témata či jevy se mohou stát pro výzkumníka
nezkoumatelné
 np. studium samojských dívek; M. Meadová x D. Freeman
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
1. Co víme o sledované
společnosti?
2. Snaha zachytit určitý
fenomén
3. Opuštění „pohodlí
domova“ → kulturní šok
4. Důvěrnost a odcizení →
„vrůstání do společnosti“
5. Odhalení
společenských vztahů
6. Dlouhodobý pobyt
7. Holistická perspektiva
8. Návrat domů →
reintegrační šok
9. Výsledkem výzkumu je
podání zprávy o nových
vědomostech o
společnosti ostatním
Zpráva jako politický akt
– potencionální revoluční
čin, který může přivést
autority k novému
pohledu na „palčivé“
otázky
Shah, A. (2017):
Ethnography? Participant
observation, a potentially
revolutionary praxis. Hau:
Journal of Ethnografic Theory
7 (1), 45-59.
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
8
Práce s informátory
 informátor – jakýkoliv příslušník studované komunity, který
mohou a chtějí s výzkumníkem aktivně spolupracovat na
jeho výzkumu → asistenti, spolupracovníci
 výzkumy v malých komunitách → nereprezentativní data o
populaci získaná prostřednictvím několika informátorů
 kulturní kompetence informátora → „musí vám mít co
říct“ a také musí mít ochotu spolupracovat; klíčový
informátor
 náležitý a důsledný výběr informátorů odvislý od společenského statutu a role, které
ovlivňují perspektivu, z níž vnímají a interpretují kulturní jevy, procesy a události; důležitou
roli hrají také vyjadřovací schopnosti informátora
 klíčové vlastnosti informátorů – (1) enkulturace a život ve zkoumané komunitě, (2) účast na
životě komunity a současně (3) neznalost jiných kultur/subkultur, (4) disponování volným
časem pro spolupráci s antropologem a (5) nesmí analyzovat sdělované informace
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Etnografické interview
 více či méně řízená komunikace mezi antropologem a příslušníkem zkoumané komunity
INTERVIEW
(1) neformální (2) nestrukturované (3) polostrukturované (4) strukturované
 Ad (1) jakýkoliv rozhovor vedený při jakékoli vhodné příležitosti; volné povídání si se zájmem
o téma, událost, jev či osobu
 Ad (2) účastníci si alespoň částečně uvědomují, že se nejedná o pouhé povídání si, nýbrž o
formalizované sdílení informací; výzkumník se drží vybraných témat, ale průběh rozhovoru
nekontroluje a neřídí
 Ad (3) rozhovor je směřován k předem vybraným tématům, jež mohou mít stanovené
pořadí, nicméně samotný průběh rozhovoru je do značné míry volný
 Ad (4) rozhovor vedený podle předem daného scénáře s cílem získat odpovědi na připravené
otázky
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
9
Etnografické interview
 ne každý rozhovor lze pokládat za etnografické interview
→ určující je sběr takových informací, jež rozšiřují, nebo
alespoň kontextualizují data získávaná pozorováním,
zúčastněným pozorováním a dalšími technikami
terénního výzkumu
 etnografické interview stojí na několika pilířích:
 (1) interview jsou rozhovory → antropolog se
nemá chovat jako tazatel a snažit se během
jednoho rozhovoru získat veškeré informace
 (2) výzkumník tvoří součást interview → antropolog se při rozhovoru, kladením otázek
a reakcemi na odpovědi stává součástí etnografických dat; součástí přepisu, analýzy i
interpretace rozhovoru jsou i repliky antropologa
 (3) při interview je důležitý sběr příhod → příběhy vyprávěné při rozhovorech odhalují
život komunity a lze je chápat jako interpretace událostí; navíc umožňují snadněji
pochopit a kontextualizovat další etnografická data, případně jim dodat smysl
 (4) neexistuje špatné interview → každý rozhovor představuje zdroj poučení, přináší
nějaká zjištění, na němž lze stavět; každý rozhovor něco přináší
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Identita a reflexe terénního výzkumu
Paul Rabinow (*1944)
 během terénního výzkumu antropolog čelí problému, jak balancovat nezbytnou přítomnost
ve studované kultuře a co možná nejvíce omezit vliv vlastní osobnosti na průběh a výsledky
výzkumu
 v počátcích antropologie odmítána osobnost antropologa a jeho emoční naladění vstupující
do průběhu výzkumu → ve 2. polovině 20. století zlom a prosazuje se reflexivita
 v současnosti je již běžnou praxi vést si reflexivní deník umožňující
antropologovi monitorovat vlastní situaci v terénu a sledovat vlastní
emoční stavy
 C. Lévi-Strauss – Tristes Tropiques (1955), K. Read – The High Valley
(1965), H. Powdermaker – Stranger and Friend (1966), B. Malinowski –
The Diary of the Strict of the Term (1967)
1977: Reflections on Fieldwork in Marocco
 reflexivita představuje vědomé přiznání si sebe sama jako nedílné
součástí terénní situace → rozpoložení, osobní sklony,
sympatie/antipatie, navázané vztahy a jejich povaha ovlivňující průběh
a výsledky výzkumu → hnutí writing culture
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
10
Etika terénního výzkumu
Napoleon Chagnon (*1938)
 „kauza Janomamové“; projekt Camelot → Má se vědec podílet na výzkumu přinášející
poznatky, které mají sloužit k prosazování mocenských zájmů?
 sexuální vztahy během terénního výzkumu – vztahy s příslušníky zkoumané komunity, vztahy
mezi členy výzkumného týmu; dobrovolná i nedobrovolná povaha (→ případy sexuálních
útoků) → np. Eve Moreno – Rape in the Field: reflections from a survivor (1995)
 nutnost antropologie zabývat se etikou terénního
výzkumu
etické kodexy upravujícízásady
antropologické práce
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Etika terénního výzkumu
 np. etický kodex Americké antropologickéasociace (AAA);
http://www.americananthro.org/
 původní verze se nesla v duchu odpovědnosti antropologa vůči těm, s
nimiž pracuje, a dále vůči veřejnosti, oboru, studentům a domovské a
hostitelské vládě → současná verze klade důraz na transparentnost a
korektnost
 (1) Neuškodit
 (2) Být otevřený a poctivý ohledně vlastní antropologické práce
 (3) Získat informovaný souhlas a potřebná povolení
 (4) Harmonizovat protichůdné etické závazky povinované spolupracovníkům a
dotčeným stranám
 (5) Činit výstupy přístupné
 (6) Chránit a uchovat záznamy
 (7) Zachovávat zdvořilé a morální profesní vztahy
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
11
 terénní poznámky
 organizační dokumentace
 analytická dokumentace
 terénní dokumentace
Interpretace výsledků výzkumu
 metodologická reflexivita klade důraz na subjektivní zkušenost antropologa
 nové přístupy ovlivnily zejména způsob prezentace výsledků terénních výzkumů
 nové antropologické psaní jako alternativní přístup ke studiu člověka a kultury
 východiskem generalizací jsou terénní poznámky – záznamy rozhovorů a pozorování, které
výzkumník učinil během svého pobytu mezi členy studované kultury
 pozornost věnovaná kontextu v němž jednotlivá pozorování a
rozhovory probíhaly
 průběžná analýza a interpretace výsledků
 součástí terénních poznámek je také osobnost antropologa
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Interpretace výsledků výzkumu
 interpretace cizí kultury v sobě skrývá četná úskalí
 antropolog si do terénu přináší jinou kulturní zkušenost, než kterou sdílí příslušníci
studované společnosti
 odhalit cizí kulturní kódy a správně dešifrovat kulturní gramatiku cizí společnosti patří mezi
nejtěžší úkoly antropologie
Nacirema
Horace Miner (1956): Body ritual among the Nacirema. American Anthropologist 58, pp. 503-507
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
12
Horace Miner (1956): Body ritual among the Nacirema. American Anthropologist 58, pp. 503-507
„Looking from far and above,from aur high places of safety in the developed civilization,
it is easy to see all the crudity and irrelevance of magic.But withoutits power and
guidance early man couldnot have masteredhis practicaldifficultiesas he has done, nor
could man have advancedto the higher stages of civilization.“
(B. Malinowski)
NACIREMA
 severoamerický kmen mající extrémní rituály zaměřené na vlastní tělo
 v domech mají speciální skříňky pro magické roztoky nutné pro rituály
 ústa mají velký vliv na sociální vztahy ve společnosti
 Naciremové jsou posedlí svými těly a jejich rozkladem
 Naciremové jsou posedlí magií a rituály této kultury prostupuje
dominantní role masochismu
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Proměny pojmu kultura a současná témata terénního výzkumu
 předmětem zájmu kultury lokalizované za hranicemi evropské civilizace – jinakost →
dlouhodobý stacionární terénní výzkum ve vybrané společnosti → popis a interpretace
KULTURA
 vymezení určité populace obývající jasně stanovené místo a vyznačující se specifickým
způsobem života
 ústřední pojem antropologie, který je však neustále erodován a svou pozici v rámci
antropologického výzkumu pomalu ztrácí
KULTURA
Globální pojetí Redukcionistické pojetí Dekonstrukční pojetí
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
31.3.2020
13
Proměny pojmu kultura a současná témata terénního výzkumu
(1) Globální pojetí kultury
 vymezení pojmu E. B. Tylorem; kultura představuje nadbiologický prostředek adaptace a zároveň je
považována za svébytné rozumění světu vyjádřené v ucelené soustavě idejí, sociokulturních
regulativů a artefaktů; kultura – v prostoru a čase lokalizovaná entita (→ předmět výzkumu), kterou
lze popsat, vysvětlit vztahy k vnějšímu prostředí a jiným entitám, lze ji komparovat s jinými objekty
stejného řádu → kultura jako integrovaný celek více či méně zajišťující nebiologickou adaptaci
(2) Redukcionisticképojetí kultury
 kultura zahrnuje jen jednu složku či výsek globálního chápání kultury → kulturu tvoří jen ideové
soustavy, normativní složka či chování a produkty chování; kultura jako sémiotický či kognitivní
systém → zúžení pojmu umožňuje provést operacionalizaci, tedy převod abstraktních pojmů do
pozorovatelných nebo měřitelných proměnných
(3) Dekonstrukčnípojetí kultury
 kultura jako mocenský nástroj umožňující reifikovat skupiny lidí a způsoby jejich života podrobit
zkoumání a analyzování → intelektuální, ekonomické či teritoriální ovládnutí; implicitní nastolování
nerovnováhy „my“ a „oni“ → falešná objektivita a apolitičnost antropologie; kultura existuje pouze
v hlavě výzkumníka, v textech a učebnicích → literární rozbor a reflexivita
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020
Proměny pojmu kultura a současná témata terénního výzkumu
 v současnosti značné rozpětí témat antropologických výzkumů, interdisciplinarita při řešení
zvolených výzkumných otázek a problémů, vznik a rozvoj nových podoborů antropologie
 turismus, konflikty, reflexivita, technické vědy, dobrovolnictví, bouldrování, ochranářství,
nemocniční zařízení, tělesné tresty dětí, ekokolonialismus…
 předmětem odborného zájmu antropologie nadále zůstává člověk a různé podoby lidství
antropologie dětství David Lancy, Robert A. LeVine
antropologie emocí
antropologie pohybu
antropologie rozvoje
antropologie spotřeby
antropologie těla
antropologie turismu
Arnold Epstein, Karl Heider
Tim Ingold
Arturo Escobar
Mary Douglas, David Graeber
Thomas Csordas
EdwardBrunner, Dennison Nash
Bi1221 Dějiny antropologického myšlení jaro 2020