31.3.2020
1
Dějiny antropologického myšlení
KDY? – pondělí, 14:00 – 15:50 KDE? – učebna Bp1, Kotlářská 2
ROZSAH – 2 hod., 4 kredity UKONČENÍ– zkouška
KDO? – RNDr. Robin Pěnička, Ph.D.
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Co nás čeká?
1. Úvod do dějin antropologie.Brněnská
antropologie. (17. 2. 2020)
2. Kdo je člověk? Pohled na člověka od
starověkupo současnost. (24. 2. 2020)
3. Kultura. (2. 3. 2020)
4. Člověk, příroda a kultura. (9. 3. 2020)
5. Směňovat, darovat a kupovat. (16. 3.
2020)
6. Jazyk, kultura a společnost. (23. 3. 2020)
7. Rodina, potomci a původ. (30. 3. 2020)
8. Dětství,výchova a emoce. (6. 4. 2020)
9. Čarodějnictví, kouzelnictvía rituál. (20. 4.
2020)
10. Hledání minulosti.Antropologie a
archeologie. (27. 4. 2020)
11. Antropologiea rasa. (4. 5. 2020)
12. Antropologieglobalizace. (11. 5. 2020)
13. Terénní výzkum, reflexivita,etnografie.
(18. 5. 2020)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
2
Vybraná literatura a studijní materiály:
 Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a kulturní antropologie.
Triton, Praha: 488 s.
 Eriksen, T. H. (2008): Sociální a kulturní antropologie.
Portál, Praha: 408 s.
 Malina, J. a kol. (2011): Encyklopedie antropologie, 2.
vydání. Masarykova univerzita, Brno.
 Soukup, V. (2004): Dějiny antropologie. Nakladatelství
Karolinum, Praha: 668 s.
 Soukup, M. (2019): Antropologie.Teorie, koncepty a
osobnosti.Pavel Mervart, Červený Kostelec: 776 s.
 Soukup, M. (2015): Základy kulturní antropologie. Nakl.
Pavel Mervart, Červený Kostelec: 273 s.
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
CO JE ANTROPOLOGIE?
(Úvod do dějin antropologického myšlení)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
3
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
 „anthropology is the study of humankind in all times and places“ (Haviland et al. 2007, p. 3)
Antropologie
 „interdisciplinární bio-socio-kulturní věda o biologické, sociální a kulturní existenci člověka
a lidské společnosti“ (Malina a kol. 2011)
 „holistická, interdisciplinární a komparativní věda zabývající se studiem biologické a kulturní
variability lidských populací v čase a prostoru“ (Soukup 2011)
 „the study of all aspects of human beings with particular emphasis upon human culture and
human development“ (Tyagi 2006, p. 3)
holistická, interdisciplinární a komparativní věda o lidskéODLIŠNOSTI A
ROZMANITOSTI, která se snaží vědecky hodnověrným způsobem popsat a
vysvětlit různé formy BIOLOGICKÉ, KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ EXISTENCE ČLOVĚKA
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
4
 z řečtiny: άνθρωπος [anthrópos], „člověk“, λόγος [logos], „nauka, věda; myšlenka,
intelektuální činnost; rozum; slovo, řeč; důvod; počet“
Antropologie
 holistická, interdisciplinární a komparativní věda zabývající se studiem BIOLOGICKÉ a
KULTURNÍ VARIABILITY lidských populací v čase a prostoru
 snahou je využít stále širší spektrum poznatků různých
přírodních a společenských věd
 jednotícím prvkem těchto vědních oborů je společný
předmět jejich výzkumů:
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Antropologie
 abychom se v labyrintu antropologie neztratili, je nezbytné jednoznačně odpovědět na čtyři
základní otázky:
1. Co je PŘEDMĚTEMantropologického výzkumu?
2. Které antropologické DISCIPLÍNY tvoří jádro obecné antropologie?
3. Prostřednictvím jakých METOD antropologové člověka a kulturu studují?
4. Které základní OBLASTI lidských činností antropologický výzkum pokrývá?
 MODEL OBECNÉ ANTROPOLOGIE – holistický, komparativní a interdisciplinárnívýzkum
člověka z perspektivy fyzické a., kulturní a., antropologickéarcheologie a lingvistické a.
INTEGRÁLNÍ STUDIUM BIOLOGICKÉ A KULTURNÍ DIMENZE ČLOVĚKA
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
5
OBECNÁ ANTROPOLOGIE
FYZICKÁ
ANTROPOLOGIE
LINGVISTICKÁ
ANTROPOLOGIE
KULTURNÍ
ANTROPOLOGIE
ARCHEOLOGIE
Koncepce obecné antropologie
 antropologie představuje syntetickou vědu o člověku a kultuře, která zahrnuje poznatky z
fyziologie a anatomie, etnografie a etnologie, archeologie a prehistorie, lingvistiky,
psychologie a sociologie
KOMPLEXNÍ DISCIPLÍNA ZABÝVAJÍCÍ SE INTEGRÁLNÍM STUDIEMVZTAHŮ RASY, JAZYKA A
KULTURY
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
 integrace poznatků různých přírodních a společenských věd
Obecná antropologie
 systémový výzkum biologických a kulturních faktorů ovlivňujících člověka
 popis, pochopení a analýza kulturních prvků a komplexů ve vztahu k dalším aspektům
a oblastem studovaného kulturního systému
 cílem je postihnout vzájemné vztahy mezi studovanými objekty, jevy a procesy jako
nedílné součásti širšího celku
 studium biologické variability rodu Homo a kulturní rozmanitosti lidských společností
 co příslušníky různých společností na biologické a kulturní úrovni spojuje a co je
odlišuje
Holistická perspektiva
Komparativníperspektiva
Interdisciplinarita
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
6
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
 mezi tematické okruhy FA patří studium individuální
variace tvaru a funkce lidského těla, růstové změny
v průběhu ontogeneze,proměny fyziologickýchfunkcí
a morfologickýchznaků rodu Homo v průběhu fylogeneze,
problematika pohlavního dimorfismu, vztahy mezi
tělesnou stavbou a vnějším prostředím a další
První element – LIDSKÉ TĚLO
FYZICKÁ ANTROPOLOGIE
 přírodovědná disciplína zabývající se výzkumem biologické
variability lidských populací v čase a prostoru
 předmětemvýzkumu je komplexní studiumrůstu, vývoje
a funkce lidského organismu v rámci různých rasových,
etnických,kulturních a sociálních skupin
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
7
FYZICKÁ
ANTROPOLOGIE
Paleoantropologie Molekulární a.
Etnická antropologie
Primatologie
Osteologie
Genetika člověka
Druhý element – ARCHEOLOGICKÉ PRAMENY
ANTROPOLOGICKÁ ARCHEOLOGIE
 rekonstrukcekulturní historie a zaniklého způsobu
života v kontextu vývojových proměn lidské kultury
Diváky „Padělky nad humny“ 2013
 společenská věda zabývající se výzkumem artefaktů,
které představují materiálnídoklady cílevědomé lidské
práce
 archeologie jako integrálnísoučást antropologických
výzkumů; „KULTURNÍ ANTROPOLOGIE MINULOSTI“
 předmětemvýzkumu je studiuma výzkum rozmanitosti
lidských kultur v časové perspektivě
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
8
 základní metodou výzkumu je antropologický terénní výzkum založený na pobytu mezi
příslušníky studované společnosti
Třetí element – LIDSKÉ KULTURY
SOCIOKULTURNÍ ANTROPOLOGIE
 společenská věda zabývající se holistickým a srovnávacím výzkumem
vývoje, struktury a fungování sociokulturních systémů v čase
a prostoru
 ústředním pojem je KULTURA, která je používána k označení všech
specificky lidských negenetických jevů, tak jak se projevují
v artefaktech, sociokulturních regulativech a kulturních idejích
sdílených a předávaných členy určité společnosti
 tradičním objektem výzkumů byla lokální kultura preliterárních společností, které byly
považovány za vnitřně integrované a do značné míry autonomní sociokulturní systémy;
v souvislosti s postupným zánikem kultury tradičních společností se předmět výzkumů
rozšiřoval na jednoduché rolnické pospolitosti a vyspělé moderní společnosti
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ
ANTROPOLOGIE
Politická antropologie
Vizuální antropologie
Antropologie náboženství
Urbánní antropologie
Etnografie
Etnologie
Ekonomická antropologie
Psychologická antropologie
31.3.2020
9
Čtvrtý element – LIDSKÝ JAZYK
LINGVISTICKÁ ANTROPOLOGIE
 studiumjazyka v čase nebo v teritoriálnímšíření geografického prostoru
 společenská věda zabývající se studiem vztahů jazyka,
kultury a myšlení v různých společnostech; výzkum jazyka
jako symbolické báze kultury a determinanty lidského
chování a prožívání
 jazyk se nepovažuje za izolovaný od společenského života;
mezi jazykem a sociokulturními strukturami existuje
vzájemná souvislost
 studium vazeb mezi jazykem a systémem hodnot, norem
a idejí, které jsou charakteristické pro zkoumanou kulturu
 studium vlivu jazyka na formování osobnosti v procesu
socializace a analýza symbolických systémů sdílených a
předávaných příslušníky určité společnosti
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Fyzická antropologie Arch. antropologie
Kulturní antropologie Lingv. antropologie
PÁTÝ ELEMENT - APLIKOVANÁ ANTROPOLOGIE
31.3.2020
10
Nauka o člověku
v českých zemích
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Nauka o člověku v českých zemích
 počátky české antropologie společné s celoevropským vývojem
I. Od středověkudo druhé pol. 18. století
 do konce 16. století
 od r. 1600 až do druhé poloviny 18. století
II. Od konce 18. století po ustanoveníuniverzitní antropologie na konci 19. století
 od konce 18. století do 50. let 19. století
 od 50. let 19. století do 90. let 19. století
 od pořádání zemské výstavy (1891), Národopisné výstavy (1895) a zavedení
antropologie na univerzitě (1891) do r. 1945
III. Poválečný vývoj antropologie po r. 1945
 od r. 1945 do r. 1990
 po r. 1990
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
11
 otázky, které dnes řadíme do programu antropologie, vzbuzovaly vždy zájem; jejich řešení
však bylo pokaždé ovlivněno „světovým názorem“ – příslušný stupeň vzdělanosti, duševní
nastavení, náboženské, okultní či svobodomyslné učení
 od středověku využívány díla antických klasiků (Hippokrates, Galenos, Aristoteles)–
kosmografie,lucidáře
 rozvoj mysticismu → astrologie,
chiromantie, metoposkopie
Počátky antropologie v českých zemích
Albertus Magnus
(1193-1280)
Tadeáš Hájek z Hájku
(1525-1600)
Tobiáš Mouřenín z Litomyšle
(1555-1625)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Tadeáš Hájek z Hájku
(1525-1600)
Aphorismorum Metoposcopicorum libellus unus (1584)
průběh a variabilita kožních vrásek v obličeji člověka, jejich souvislost s
jednotlivými planetami a jejich astrologický výklad
16. století
1) Kruh na linii Jupitera znamená výrazné neduhy
2) Zakřivená linie Jupitera označuje podvodníka
3) Přerušované linie znamenají neštěstí a nehody
1 2 3
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
12
první veřejná pitva v Praze (Řečkova kolej) na těle
oběšence → Anatomiae, Pragae anno 1600 abs se
solenniter administratae historia (1601)
17. století
Ján Jesenský/Jessenius (1566-1621)
1605 → pitva ženy v „odborném“ kruhu vzdělanců
8. – 12. června 1600
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Simeon Grynaeus (†1614)
Z Gryneovy publikační činnosti se zachovala práce, ve které
popisuje císařský řez na umírající matce → Exsectio vivi foetusa
Bauhino (Frankfurt 1601).
Před 1594-1600 → po ukončení studia v Heidelbergu studoval v
Basileji u významného anatoma Bauhina a usadil se jako městský
lékař v Brně
1600 → přesídlildo Olomouce jako druhý zemský lékař
28. 11. 1594 → provedl první veřejnou pitvu
služky prýmkaře Benjamina Hellera, jež spáchala
sebevraždu utopením, resp. byla popravena za
usmrcení novorozence
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Špitál a kaple sv. Štěpána na Křenové ulici
31.3.2020
13
Rozvoj antropologie v 18. století
 v 18. století se rozvíjí biologická taxonomie (C. Linné) a evoluční
myšlenka (np. G. L. L. Buffon) → antropologie se formuje jako
přírodovědná disciplína
 Antonín J. Jungmann (1775-1854) – Nauka o člověku či anthropologii;
Jan Svat. Presl (1791-1849) – Ssavstvo (1834); Jan Sl. Tomíček (1806-
1866) – Známky dávné vzdělanosti národů (1834), Doba prvního
člověčenstva (1846)
 18./19. století → rozvoj fysiognomiky a frenologie → 1839 pokusy
založit pražskou frenologickou společnost; 1840 vydává Václav Staněk
(1804-1871) „Krátký přehled lebosloví“; vznikají sbírky odlitků lebek a
mozkoven
KarelSlavoj Amerling (1807-1884)
 frenologicko-symbolicko-filosofická soustava, která se má stát
základem všelidských vychovávacích snah
 tvar lebky prozrazuje způsob myšlení, povahu → uzavírání sňatků (→
eugenika)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Jan EvangelistaPurkyně
(1787-1869)
 studium variability tělesných znaků a vliv prostředí
na člověka
 fyziologie, kraniologie, antropometrie a vývoj
člověka
 první antropologická sbírka
→ O lebkách člověčích vůbec a o slovanských zvláště (1858); rozvoj
kraniologických studií a zavedení moderní antropometrické techniky
 rozvoj archeologie, biologie a antropologie pod vlivem Darwinovy teorie,
nové metodické postupy
Johann G. Mendel, Jindřich Wankel, KarelJ. Mašek, Martin Kříž, Lubor
Niederle
Počátky moderní vědecké antropologie
Eduard Grégr (1827-1907)
melancholik
cholerik
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
14
Moderní antropologie v českých zemích
 Zemská výstava v Praze (1891) – v rámci expozic výstavka lebek z
různých období; Národopisná výstava v Praze (1895) – podrobný
popis tělesné povahy českého lidu
 Lubor Niederle (1865-1944) společně s Jindřichem Matiegkou
vypracovává metodiku studia tělesné povahy a provádí první
antropologické měření obyvatel českých zemí (cca 100 tis. žáků
obecných a měšťanských škol, několik tisíc dospělých) →
paedoantropologie, fyzický charakter českého obyvatelstva (→
CAV)
 Lubor Niederle stal také u zrodu univerzitní
antropologie: r. 1891 se habilitoval v oboru
prehistorické archeologie a fyzické
antropologie → mezinárodní styky (Francie,
Němceko) a uvedení moderní antropologie do
českého prostředí; r. 1898 jmenován řádným
profesorem
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Jindřich Matiegka (1862-1941)
 úzký spolupracovník L. Niederleho; 1897 se habilitoval z fyzické
antropologie a demografie; 1908 mimořádný profesor, 1918 řádný
profesor
 1911 založen Antropologický ústav v Praze, na jehož založení se
významně podílel Aleš Hrdlička (1869-1942)
 prvním asistentemnového ústavu se stává VOJTĚCH SUK, zakladatel brněnské
antropologickéškoly
 rozvoj fyzické antropologie, studie českého lidu, kosterních pozůstatků významných
osobností, paleoantropologie → časopis Anthropologie, Muzeum člověka, Antropologická
knihovna
 úzká spolupráce se zahraničím → nejmodernější poznatky ihned
aplikovány v českém prostředí
Moderní antropologie v českých zemích
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
15
28. 1. 1919 – založení Masarykovy univerzity
1920 (1921/22) – zahájení výuky na Přírodovědeckéfakultě
1921-1923 – PRVNÍ PŘEDNÁŠKY Z ANTROPOLOGIE
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
prof. Vojtěch Suk
1879-1967
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
16
VOJTĚCH SUK
 studium vysoké školy v Praze
 během 1. sv. války zajat (Afrika) – studium a sběr
materiálu pro A. Hrdličku
 1914-1915, 1918-1922 asistentem J. Matiegky na
Antropologickém ústavu v Praze
 1919 habilitace: Chrup školní mládeže pražské s
hlediska anthropologického
 1923 mimořádný profesor antropologie a etnologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy
univerzitě v Brně
 1929 řádný profesor antropologie a etnologie
 1923-1927 budování Antropologickéhoústavu Přírodovědeckéfakulty MU v Brně
 1922 dokončeno lékařské studium
*18. 9. 1879 †8. 3. 1967
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
1927 – Antropologickýústav, Kounicova 38
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
17
Ústav pro anthropologii v Brně (1923-1945)
 odborné a výzkumné cesty (Itálie, Balkán, Afrika) a expedice (Labrador, Podkarpatská Rus)
 sběr antropologického materiálů a kontakty se světovými odborníky, zejména s Alešem
Hrdličkou, Rudolfem Martinem, Jindřichem Matiegkou
MODERNÍ PEDAGOGICKÁA VĚDECKO-VÝZKUMNÁ INSTITUCE
 nové pojetí antropologie jako vědy o člověku – antropobiologie (biologie člověka)
 moderní antropologie nepředstavuje pouze osteometrii, kraniometrii a antropometrii, ale v
plném slova smyslu biologii člověka a lidstva se zvláštním zřetelem k otázce původu člověka,
postavení člověka v přírodě a celé budoucnosti lidstva z přírodovědeckého hlediska
1. Lidská variabilita 2. Etnologie a etnografie 3. Škola a zdraví
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
 boj proti rasismu a rasovým teoriím bez vědeckého základu
 1938 – Divoši ve střední Evropě. Mythus rasistů o nás. Napsal Homo ferus, příslušník
středoevropských divochů
 1939 – uzavření českých vysokých škol
 1944 – americký nálet na Brno, budova
Antropologického ústavu zničena
Kounicova ul., 20. 11. 1944
 1945 – návrat Vojtěcha Suka do Brna a obnova ústavu –
přednášky z antropologie, etnologie, somatologie a
sociální antropologie
Vojtěch Suk, Jindřich Valšík
a další spolupracovníci
 1940 – antropologický ústav uzavřen a vystěhován z
původních prostor; Vojtěch Suk pracuje jako lékař v
okresní nemocnici
Ústav pro anthropologii v Brně (1923-1945)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
18
 1949 odchází Vojtěch Suk na odpočinek, vedení Ústavu se ujímá Jindřich A. Valšík
 předválečná idea antropologie jako „biologie člověka“, která se nesoustředí pouze na
fyzickou stránku člověka, ale také na jeho společenský a kulturní rozměr, upadá s nástupem
komunistů k moci (1948) a celospolečenskou orientací na Sovětský svaz
Jindřich Antonín Valšík (1903-1977)
 pracovník antropologického a zoologického ústavu v Praze
 1930 doktorát z antropologie, 1938 habilitace u V. Suka v Brně
 pedoantropologie, humánní genetika, fyziologie
 1945 se podílí na obnovení ústavu v Brně, 1947 zakládá
Antropologickou společnost, 1949 pověřen vedením Ústavu
 1954 odchod do Bratislavy, kde zakládá antropologické oddělení
(pozdější Katedra antropologie a genetiky)
Antropologický ústav (1945-1953)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
 50. léta 20. století ve znamení terénních výzkumů – Lužičtí Srbové, řecké děti, Hlučíňané
 studijní cesty (Černá Hora, Rumunsko, Núbie) a obohacování sbírek a kontaktů
 rozvoj Sukovy koncepce antropologie, z které se měla stát dynamická věda, jejíž poznání tkví
nejen v deskripci minulosti člověka, ale především ve výzkumu současných populací; člověk
musí být chápan komplexně, a proto antropologie stojí na rozhraní přírodních, lékařských a
společenských věd
 1953 Antropologický ústav připojen k Zoologickému ústavu Přírodovědecké fakulty a
původní široce pojata koncepce oboru redukována pouze na fyzickou antropologii
 Ústav bez kvalifikovaných pracovníků a přičleněn jako oddělení ke Katedře zoologie, vedením
oddělení pověřená ANNA LORENCOVÁ (*1921)
 antropologické oddělení se zaměřuje na studium slovanských populací, izolátů, dvojčat a na
soudně znalecké posudky
 v pedagogické činnosti pokračují snahy uchovat Sukovu koncepci
Antropologický ústav (1953-1968)
ANTROPOLOG MUSÍ MÍT ŠIROKÝ ROZHLED A MIMO ZNALOSTI FYZICKÉ ANTROPOLOGIE
SE MUSÍ DOBŘE ORIENTOVAT I V KULTURNÍ ANTROPOLOGII
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
19
 60. a 70. léta 20. století ve znamení úpadku a hrozby zrušení
 zmenšování antropologického pracoviště a stěhování z původních prostor (1979)
 Sukova koncepce zachována v pedagogické činnosti – přednášky z antropologie,
paleoantropologie, biologie a ekologie člověka, osteometrie a metody
 70. a 80. léta 20. století antropologické přednášky absolvují Ladislava Horáčková, Hana
Eliášová, Tomáš Dacík a další
 1986 odhází do penze Anna Lorencová, kterou střídá ve vedení oddělení Martin Hajn a v
roce 1990 Vladimír Novotný (1939-2019)
 ústav několikrát přestěhován → ztráta mnoha sbírkových předmětů, knihovního fondu a
instrumentáře
Antropologický ústav (1968-1990)
 1990 plánováno zrušení antropologického oddělení – úsilím antropologických pracovníků
ústav zachráněn a antropologie na MU mohla navázat na předválečnou koncepci V. Suka
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Jan Beneš (1935-1998)
 od 1961 odborný asistent oddělení antropologie
 studium živé populace, variability a adaptability člověka,
dermatoglyfika
 studie Cikánů/Romů, dvojčat, bioekologie a kulturologické otázky
lidské existence
 studium průmyslové populace ČSSR
 od 1990 se výrazně podílel na obnovení Antropologického ústavu
Přírodovědecké fakulty MU
Antropologický ústav (1968-1990)
 1991 habilitace, Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle
biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
20
 1992 jmenování Jana Beneše profesorem antropologie – iniciátor obnovení
antropologického ústavu
 1993 vzniká Katedra antropologie: Jan BENEŠ, Jaroslav MALINA, Vladimír NOVOTNÝ, Eva
DROZDOVÁ, Josef UNGER
 (1) zkoumání procesů spjatých s evolucí lidského druhu a vývojem jeho sociokulturních
struktur, (2) adaptabilita a variabilita lidských struktur biologických, behaviorálních a
sociokulturních v minulosti a přítomnosti; (3) rozvoj a tvorba, ověřování a zavádění nových
metodických postupů nezbytných při identifikaci kosterních a jiných pozůstatků s důrazem
na hledání nových metodologických postupů v antropologii
 humanologie = „polidštění člověka“
 1998 stěhování Katedry do prostor na Vinařské; 1999
se vedoucím Katedry stává prof. Jaroslav Malina
Katedra antropologie (1990-2006)
 2017 stěhování Ústavu do nových prostor v areálu
Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ul.
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
Jaroslav Malina (*1945)
 archeolog, 1993 habilitace v oboru antropologie
 antropologie sexuality, starověku, humanologie
 literární a popularizační činnost
 2006 vzniká ÚSTAV ANTROPOLOGIE PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY
MU navazující na odkaz Vojtěcha Suka a Jana Beneše; Jaroslav
Malina prvním ředitelem
 moderně koncipovaná antropologie představující multidisciplinární obor zabývající se
biologickými a sociokulturními strukturami člověka, humanologií, kulturologií ad.
 rozvoj celostní antropologie – vědy spojující poznatky biologické, sociální a kulturní stránky
lidského bytí
Ústav antropologie PřF MU (po r. 2006)
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020
31.3.2020
21
Antropologie v brně
1928/1950 Ústav Anthropos,
Moravské zemské muzeum
1947/1993 Antropologická
společnost
1970 Oddělení lékařské
antropologie, LF MU
2007 PřF MU Laboratoř biol. a
mol. antropologie
2004 FSS MU Sociální
antropologie
Bi1221 Dějinyantropologickéhomyšlení jaro 2020