Řešení domácího úkolu č. 5 1. Obecně platí, že ve vazebném orbitám má větší podíl orbital s nižší energií - orbital atomu, který má vyšší elektronegativitu. Pro o vazby v molekule ethanolu: ED G ED o o Pro vazbu C—Cl v molekule chlorethanu: a a LE3 Tvar orbitalů má významné souvislosti s reaktivitou. Uvažme například nukleónmi substituci, kterou obecně znázorňuje následující schéma: 5©l ••© I —C-X + Nu -► —C-Nu + X ^7 \ odstupující nukleofil skupina Odstupující skupinou je typicky konjugovaná báze silné kyseliny, halogenidové anionty proto mohou vystupovat jako tyto obstupující skupiny Směr příchodu nukleofilu (zde 0H~) k atomu uhlíku, který nese odstupující skupinu, není náhodný. S ¥ r*. /ch3 r H H Během reakce dochází ke stabilizující interakci obsazeného nevazebného elektronového páru nukleofilu s prázdným protivazebným orbitalem o vazby C—Cl. Nukleofil se proto přibližuje v ose vazby C—Cl z opačné strany, kde má a* orbital maximum 1 2. Obecně platí, že ve vazebném orbitám má větší podíl orbital s nižší energií - orbital atomu, který má vyšší elektronegativitu. Pro 7T vazbu v molekule iminu: Pro 7T vazby v molekule acetonitrilu: H<,C-C = N: Pro 7T vazby v molekule isokyanátu: H,c-N=C=0: 71 71 7t _ jt Vliv interakce orbitalů na průběh reakce lze demonstrovat na příkladu nukleofilní adice hydroxidového aniontu na kar bony lovou skupinu formaldehydu. Sil H'\ H or H—|— H OH Pro směr příchodu nukleofilu je určující kombinace nevazebného elektronového páru OH , který představuje LUMO molekuly, s protivazebným tv* orbitalem vazby C=0, který odpovídá HOMO formaldehydu. Orbitaly tv vazby vznikají kombinací dvou atomových p orbitalů, do vazebného orbitalu přispívá větší měrou p orbital elektronegativnějšího atomu kyslíku, do protivazebného orbitalu tv* přispívá větší měrou p orbital atomu uhlíku. 2 H n, n2 Pokud se interakce s nukleořilem účastní tv* orbital, lepšího překryvu bude dosaženo při přiblížení hydroxidového aniontu k atomu uhlíku. 3. Řešení: H Cl 118° ty=0 111,3° ty=0 H Cl (a) S ohledem na vazebné poměry atomu uhlíku by se mělo jednat o sp2 hybridizaci, vazebný úhel X-C-X by měl být 120°. (b) S rostoucím podílem s orbitalu (a klesajícím podílem p-orbitalu) se zvětšuje vazebný úhel: 109° 120° 180° Na vazbě C—X se větší měrou podílí s-orbital v molekule formaldehydu. (c) Od očekávané hybridizace sp2 se více odchyluje fosgen, ve vazbě C—X má větší podíl p-orbital, hybridizace se posunuje k sp3. Vysvětlit tento jev můžeme vysvětlit vyšší elektronegativitou atomu chloru a rozdíly ve vlastnostech s a p-orbitalů. Elektrony v p-orbitalu jsou volněji poutány k atomu, je proto atom tvoří kovalentní vazby k elektronegativnějším atomům přednostně s využitím těchto orbitalů. sp 2 sp sp 3