příklad: Jaký objem rozpouštědla přidáme k 9 ml roztoku látky, aby se její koncentrace snížila pětkrát? řešení: celkový objem zředěného roztoku: 9 x 5 = 45 ml objem přidaného rozpouštědla: 45 - 9 = 36 ml příklady: 1) Jaký objem rozpouštědla přidáme k 5 ml roztoku látky, aby se její koncentrace snížila třikrát? 2) Jaký objem rozpouštědla přidáme k 8 ml roztoku látky, aby se její koncentrace snížila šestkrát? 3) Jaký objem rozpouštědla přidáme ke 12 ml roztoku látky, aby se její koncentrace snížila čtyřikrát? 4) Jaký objem rozpouštědla přidáme k 7 ml roztoku látky, aby se její koncentrace snížila devětkrát? 5) Jaký objem rozpouštědla přidáme k 5 ml roztoku látky, aby se její koncentrace snížila osmkrát? řešení: 1 2 3 4 5 10 ml 40 ml 36 ml 56 ml 35 ml příklad: Koncentrovaný roztok látky byl zředěn v poměru 1:10. Ve zředěném roztoku byla stanovena koncentrace látky 2 mg/ml. Jaká byla koncentrace látky v původním nezředěném roztoku? řešení: ředění roztoku: 11 x koncentrace látky v nezředěném roztoku: 2 . 11 = 22 mg/ml příklady: 1) Koncentrovaný roztok látky byl zředěn v poměru 1:5. Ve zředěném roztoku byla stanovena koncentrace látky 5 mg/ml. Jaká byla koncentrace látky v původním nezředěném roztoku? 2) Koncentrovaný roztok látky byl zředěn v poměru 1:8. Ve zředěném roztoku byla stanovena koncentrace látky 6 mg/ml. Jaká byla koncentrace látky v původním nezředěném roztoku? 3) Koncentrovaný roztok látky byl zředěn v poměru 1:2. Ve zředěném roztoku byla stanovena koncentrace látky 4 mg/ml. Jaká byla koncentrace látky v původním nezředěném roztoku? 4) Koncentrovaný roztok látky byl zředěn v poměru 1:7. Ve zředěném roztoku byla stanovena koncentrace látky 8 mg/ml. Jaká byla koncentrace látky v původním nezředěném roztoku? 5) Koncentrovaný roztok látky byl zředěn v poměru 1:4. Ve zředěném roztoku byla stanovena koncentrace látky 9 mg/ml. Jaká byla koncentrace látky v původním nezředěném roztoku? řešení: 1 2 3 4 5 30 mg/ml 54 mg/ml 12 mg/ml 64 mg/ml 45 mg/ml příklad: K 0,4 ml roztoku obsahující 0,1 mmol/l koncentraci látky jsme přidali 0,6 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku? řešení: celkový objem zředěného roztoku = 0,4 + 0,6 = 1 ml 0,4 ml roztoku obsahovaly 0,1 mmol/l koncentraci látky 1,0 ml roztoku obsahuje x mmol/l koncentraci látky x : 0,1 = 0,4 : 1 x = 0,04 mmol/l příklady: 1) K 0,8 ml roztoku obsahující 0,1 mmol/l koncentraci stanovované látky jsme přidali 0,2 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku? 2) K 0,3 ml roztoku obsahující 0,1 mmol/l koncentraci látky jsme přidali 0,7 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku? 3) K 0,9 ml roztoku obsahující 0,1 mmol/l koncentraci látky jsme přidali 0,1 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku? 4) K 0,7 ml roztoku obsahující 0,1 mmol/l koncentraci látky jsme přidali 0,3 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku? 5) K 0,6 ml roztoku obsahující 0,1 mmol/l koncentraci látky jsme přidali 0,4 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku? řešení: 1 2 3 4 5 0,08 mmol/l 0,03 mmol/l 0,09 mmol/l 0,07 mmol/l 0,06 mmol/l příklad: Kolik ml rozpouštědla je potřeba přidat k 5 ml 0,4 mmol/l roztoku, aby byla výsledná koncentrace 0,08 mmol/l? řešení: 5 ml roztoku obsahovalo 0,4 mmol/l koncentraci látky x ml roztoku obsahuje 0,08 mmol/l koncentraci látky x : 5 = 0,4 : 0,08 x = (0,4 .5.) : 0,08 = 25 ml ..... celkový objem zředěného roztoku nebo: roztok je nutno zředit 5 x (0,4 : 0,08 = 5) 5 . 5 = 25 ml............................ celkový objem zředěného roztoku 25 – 5 = 20 ml ........................ objem přidaného rozpouštědla příklady: 1) Kolik ml rozpouštědla je potřeba přidat ke 2 ml 0,25 mmol/l roztoku, aby byla výsledná koncentrace 0,1 mmol/l? 2) Kolik ml rozpouštědla je potřeba přidat ke 3 ml 0,5 mmol/l roztoku, aby byla výsledná koncentrace 0,15 mmol/l? 3) Kolik ml rozpouštědla je potřeba přidat k 7 ml 0,6 mmol/l roztoku, aby byla výsledná koncentrace 0,2 mmol/l? 4) Kolik ml rozpouštědla je potřeba přidat ke 3 ml 0,3 mmol/l roztoku, aby byla výsledná koncentrace 0,02 mmol/l? 5) Kolik ml rozpouštědla je potřeba přidat ke 4 ml 0,15 mmol/l roztoku, aby byla výsledná koncentrace 0,05 mmol/l? řešení: 1 2 3 4 5 3 ml 7 ml 14 ml 42 ml 8 ml příklad: Jaký objem vody přidáme ke 5 litrům 25 % roztoku látky, aby byl zředěn na 10 % roztok? (hustota = 1 g/ml) řešení: 5 l roztoku obsahovalo 25 % látky x l roztoku obsahuje 10 % látky x : 5 = 25 : 10 x = (25 . 5) : 10 = 12,5 l ..... celkový objem zředěného roztoku nebo: roztok je nutno zředit 2,5 x (25 : 10 = 2,5) 5 . 2,5 = 12,5 l..................... celkový objem zředěného roztoku 12,5 - 5 = 7,5 l .................... objem přidané vody příklady: 1) Jaký objem vody přidáme k 10 litrům 25 % roztoku látky, aby byl zředěn na 20 % roztok? (hustota = 1 g/ml) 2) Jaký objem vody přidáme ke 2 litrům 45 % roztoku látky, aby byl zředěn na 15 % roztok? (hustota = 1 g/ml) 3) Jaký objem vody přidáme k 4 litrům 30 % roztoku látky, aby byl zředěn na 20 % roztok? (hustota = 1 g/ml) 4) Jaký objem vody přidáme ke 4 litrům 15 % roztoku látky, aby byl zředěn na 10 % roztok? (hustota = 1 g/ml) 5) Jaký objem vody přidáme k 6 litrům 25 % roztoku látky, aby byl zředěn na 15 % roztok? (hustota = 1 g/ml) řešení: 1 2 3 4 5 2,5 l 4,0 l 2,0 l 2,0 l 4,0 l příklad: Do zkumavky pipetujeme 0,5 ml 40 mmol/l roztoku A, 0,4 ml 10 mmol/l roztoku B a 1,1 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky A v reakční směsi? Jaká je výsledná koncentrace látky B v reakční směsi? řešení: celkový objem reakční směsi: 0,5 + 0,4 + 1,1 = 2 ml ředění roztoku látky A: 0,5 ml na celkový objem 2 ml .... zředěn 4 x (2 : 0,5 = 4) výsledná koncentrace látky A: 40 : 4 = 10 mmol/l ředění roztoku látky B: 0,4 ml na celkový objem 2 ml .... zředěn 5 x (2 : 0,4 = 5) výsledná koncentrace látky B: 10 : 5 = 2 mmol/l příklady: 1) Do zkumavky pipetujeme 1 ml 40 mmol/l roztoku A, 0,5 ml 20 mmol/l roztoku B a 0,5 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky A v reakční směsi? Jaká je výsledná koncentrace látky B v reakční směsi? 2) Do zkumavky pipetujeme 1 ml 50 mmol/l roztoku A, 0,25 ml 16 mmol/l roztoku B a 0,75 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky A v reakční směsi? Jaká je výsledná koncentrace látky B v reakční směsi? 3) Do zkumavky pipetujeme 0,5 ml 80 mmol/l roztoku A, 1 ml 10 mmol/l roztoku B a 0,5 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky A v reakční směsi? Jaká je výsledná koncentrace látky B v reakční směsi? 4) Do zkumavky pipetujeme 0,25 ml 40 mmol/l roztoku A, 0,5 ml 40 mmol/l roztoku B a 1,25 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky A v reakční směsi? Jaká je výsledná koncentrace látky B v reakční směsi? 5) Do zkumavky pipetujeme 0,5 ml 20 mmol/l roztoku A, 0,4 ml 50 mmol/l roztoku B a 1,1 ml vody. Jaká je výsledná koncentrace látky A v reakční směsi? Jaká je výsledná koncentrace látky B v reakční směsi? řešení: 1 2 3 4 5 A: 20 mmol/l B: 5 mmol/l A: 25 mmol/l B: 2 mmol/l A: 20 mmol/l B: 5 mmol/l A: 5 mmol/l B: 10 mmol/l A: 5 mmol/l B: 10 mmol/l příklad: 5 ml standardního vzorku (koncentrace 4 mg/ml) bylo doplněno na objem 20 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 0,4 ml a přidáno 1,6 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? řešení: 1. ředění vzorku: 4 x (20 : 5 = 4) 2. ředění vzorku: 5 x (celkový objem vzorku: 0,4 + 1,6 = 2 ml; 2 : 0,4 = 5) celkové ředění vzorku: 20 x koncetrace látky ve zředěném vzorku: 4 : 20 = 0,2 mg/ml příklady: 1) 10 ml standardního vzorku (koncentrace 5 mg/ml) bylo doplněno na objem 25 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 0,5 ml a přidáno 1,5 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 2) 2,5 ml standardního vzorku (koncentrace 10 mg/ml) bylo doplněno na objem 10 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 0,8 ml a přidáno 1,2 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 3) 4 ml standardního vzorku (koncentrace 15 mg/ml) bylo doplněno na objem 20 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 0,2 ml a přidáno 1,8 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 4) 5 ml standardního vzorku (koncentrace 20 mg/ml) bylo doplněno na objem 25 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 0,4 ml a přidáno 1,6 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 5) 2,5 ml standardního vzorku (koncentrace 16 mg/ml) bylo doplněno na objem 20 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 0,3 ml a přidáno 1,7 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? řešení: 1 2 3 4 5 0,5 mg/ml 1 mg/ml 0,3 mg/ml 0,8 mg/ml 0,3 mg/ml příklad: Ze standardního roztoku látky (koncentrace 1 mg/ml) bylo odebráno 0,75 ml a objem doplněn na 15 ml. K 1,5 ml zředěného vzorku byl přidán 1 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? řešení: 1. ředění roztoku: 20 x (15 : 0,75 = 20) koncentrace roztoku po 1. ředění: 0,05 mg/ml 2. ředění roztoku: celkový objem roztoku: 1,5 + 1 = 2,5 ml 1,5 ml roztoku obsahovalo látku v koncentraci 0,05 mg/ml 2,5 ml roztoku obsahuje látku v koncentraci x mg/ml x : 0,05 = 1,5 : 2,5 x = 0,075 : 2,5 = 0,03 mg/ml příklady: 1) Ze standardního roztoku látky (koncentrace 2 mg/ml) bylo odebráno 0,25 ml a objem doplněn na 10 ml. K 1 ml zředěného vzorku bylo přidáno 1,5 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 2) Ze standardního roztoku látky (koncentrace 5 mg/ml) bylo odebráno 0,1 ml a objem doplněn na 10 ml. K 0,5 ml zředěného vzorku bylo přidáno 2 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 3) Ze standardního roztoku látky (koncentrace 1 mg/ml) bylo odebráno 0,5 ml a objem doplněn na 20 ml. Ke 2 ml zředěného vzorku bylo přidáno 0,5 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 4) Ze standardního roztoku látky (koncentrace 2,5 mg/ml) bylo odebráno 0,8 ml a objem doplněn na 20 ml. K 1 ml zředěného vzorku bylo přidáno 1,5 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? 5) Ze standardního roztoku látky (koncentrace 5 mg/ml) bylo odebráno 0,2 ml a objem doplněn na 10 ml. K 0,5 ml zředěného vzorku bylo přidáno 2 ml vody. Jaká byla výsledná koncentrace látky ve vzorku? řešení: 1 2 3 4 5 0,02 mg/ml 0,01 mg/ml 0,02 mg/ml 0,04 mg/ml 0,02 mg/ml příklad: Roztok obsahující 100 mmol/l látky máme zředit tak, aby výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku byla 0,1 mmol/l. Jestliže při prvním ředění odebereme 2 ml a doplníme objem na 100 ml, kolik mililitrů takto naředěného roztoku musíme při druhém ředění doplnit na objem 20 ml? řešení: celkové ředění roztoku: 1000 x (100 : 0,1 = 1000) 1. ředění: 50 x (100 : 2 = 50) => 2. ředění: 20 x (1000 : 50 = 20) 20 (výsledný objem) : 20 = 1 ml příklady: 1) Roztok obsahující 100 mmol/l látky máme zředit tak, aby výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku byla 0,1 mmol/l. Jestliže při prvním ředění odebereme 1 ml a doplníme objem na 200 ml, kolik mililitrů takto naředěného roztoku musíme při druhém ředění doplnit na objem 50 ml? 2) Roztok obsahující 100 mmol/l látky máme zředit tak, aby výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku byla 0,1 mmol/l. Jestliže při prvním ředění odebereme 5 ml a doplníme objem na 100 ml, kolik mililitrů takto naředěného roztoku musíme při druhém ředění doplnit na objem 25 ml? 3) Roztok obsahující 100 mmol/l látky máme zředit tak, aby výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku byla 0,1 mmol/l. Jestliže při prvním ředění odebereme 5 ml a doplníme objem na 25 ml, kolik mililitrů takto naředěného roztoku musíme při druhém ředění doplnit na objem 200 ml? 4) Roztok obsahující 100 mmol/l látky máme zředit tak, aby výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku byla 0,1 mmol/l. Jestliže při prvním ředění odebereme 2 ml a doplníme objem na 200 ml, kolik mililitrů takto naředěného roztoku musíme při druhém ředění doplnit na objem 25 ml? 5) Roztok obsahující 100 mmol/l látky máme zředit tak, aby výsledná koncentrace látky ve zředěném roztoku byla 0,1 mmol/l. Jestliže při prvním ředění odebereme 10 ml a doplníme objem na 100 ml, kolik mililitrů takto naředěného roztoku musíme při druhém ředění doplnit na objem 500 ml? řešení: 1 2 3 4 5 10 ml 0,5 ml 1 ml 2,5 ml 5 ml příklad: Vypočtěte molární koncentraci 15 % roztoku NaOH. (předpoklad: hustota = 1 g/ml) řešení: 1 % roztok (hustota = 1 g/ml) obsahuje 1 g látky ve 100 ml roztoku 15 % roztok (hustota = 1 g/ml) obsahuje 15 g látky ve 100 ml roztoku M [NaOH] = 40 roztok NaOH obsahující 40 g/l má koncentraci 1 mol/l 4 g/100 ml má koncentraci 1 mol/l roztok NaOH obsahující 15 g/l má koncentraci x mol/l x : 1 = 15 : 4 x = 15 : 4 = 3,75 mol/l příklady: 1) Vypočtěte molární koncentraci 10 % roztoku NaOH. (předpoklad: hustota = 1 g/ml) 2) Vypočtěte molární koncentraci 20 % roztoku NaOH. (předpoklad: hustota = 1 g/ml) 3) Vypočtěte molární koncentraci 5 % roztoku NaOH. (předpoklad: hustota = 1 g/ml) 4) Vypočtěte molární koncentraci 25 % roztoku NaOH. (předpoklad: hustota = 1 g/ml) 5) Vypočtěte molární koncentraci 4 % roztoku NaOH. (předpoklad: hustota = 1 g/ml) atomové hmotnosti prvků H 1 O 16 Na 23 řešení: 1 2 3 4 5 2,5 mol/l 5,0 mol/l 1,25 mol/l 6,25 mol/l 1,0 mol/l příklad: Koncentrace látky v roztoku je 50 mg/ml, molekulová hmotnost látky je 200. Vypočtěte molární koncentraci látky. řešení: 1 mol/l roztok obsahuje 200 g látky v 1 l roztoku (M = 150) = 200g/l = 200 mg/ml x mol/l roztok obsahuje 50 mg/ml x : 1 = 50 : 200 = 0,25 mol/l příklady: 1) Koncentrace látky v roztoku je 75 mg/ml, molekulová hmotnost látky je 125. Vypočtěte molární koncentraci látky. 2) Koncentrace látky v roztoku je 30 mg/ml, molekulová hmotnost látky je 250. Vypočtěte molární koncentraci látky. 3) Koncentrace látky v roztoku je 60 mg/ml, molekulová hmotnost látky je 240. Vypočtěte molární koncentraci látky. 4) Koncentrace látky v roztoku je 90 mg/ml, molekulová hmotnost látky je 450. Vypočtěte molární koncentraci látky. 5) Koncentrace látky v roztoku je 20 mg/ml, molekulová hmotnost látky je 100. Vypočtěte molární koncentraci látky. řešení: 1 2 3 4 5 0,6 mol/l 0,12 mol/l 0,25 mol/l 0,2 mol/l 0,2 mol/l příklad: Koncentrace látky v roztoku je 30 mmol/l, molekulová hmotnost látky je 150. Vypočtěte koncentraci látky v mg/ml. řešení: 1 mol/l roztok obsahuje 150 g látky v 1 l roztoku (M = 150) 30 mmol/l roztok obsahuje x g látky v 1 l roztoku x : 150 = 30.10^-3 : 1 x = 4500 : 1000 = 4,5 g/l = 4,5 mg/ml příklady: 1) Koncentrace látky v roztoku je 20 mmol/l, molekulová hmotnost látky je 100. Vypočtěte koncentraci látky v mg/ml. 2) Koncentrace látky v roztoku je 50 mmol/l, molekulová hmotnost látky je 200. Vypočtěte koncentraci látky v mg/ml. 3) Koncentrace látky v roztoku je 80 mmol/l, molekulová hmotnost látky je 50. Vypočtěte koncentraci látky v mg/ml. 4) Koncentrace látky v roztoku je 40 mmol/l, molekulová hmotnost látky je 150. Vypočtěte koncentraci látky v mg/ml. 5) Koncentrace látky v roztoku je 60 mmol/l, molekulová hmotnost látky je 250. Vypočtěte koncentraci látky v mg/ml. řešení: 1 2 3 4 5 2 mg/ml 10 mg/ml 4 mg/ml 6 mg/ml 15 mg/ml příklad: Proveďte vzájemný přepočet koncentrací močoviny (M = 60): a) 10 mmol/l = ? mg/ml b) 6 mg/ml = ? mmol/l řešení: a) 1 mol/l roztok obsahuje 60 g/l 1 mmol/l ..................... 60 mg/l 10 mmol/l ................. 600 mg/l = 0,6 mg/ml b) roztok obsahující 60 g/l má koncentraci 1 mol/l 60 mg/ml ...................... 1 mol/l 6 mg/ml .................. 0,1 mol/l = 100 mmol/l příklady: 1) Proveďte vzájemný přepočet koncentrací močoviny (M = 60): a) 5 mmol/l = ? mg/ml b) 15 mg/ml = ? mmol/l 2) Proveďte vzájemný přepočet koncentrací močoviny (M = 60): a) 20 mmol/l = ? mg/ml b) 3 mg/ml = ? mmol/l 3) Proveďte vzájemný přepočet koncentrací močoviny (M = 60): a) 50 mmol/l = ? mg/ml b) 1,5 mg/ml = ? mmol/l 4) Proveďte vzájemný přepočet koncentrací močoviny (M = 60): a) 25 mmol/l = ? mg/ml b) 7,5 mg/ml = ? mmol/l 5) Proveďte vzájemný přepočet koncentrací močoviny (M = 60): a) 40 mmol/l = ? mg/ml b) 12 mg/ml = ? mmol/l řešení: 1 2 3 4 5 0,3 mg/ml 250 mmol/l 1,2 mg/ml 50 mmol/l 3 mg/ml 25 mmol/l 1,5 mg/ml 125 mmol/l 2,4 mg/ml 200 mmol/l příklad: Ke 4 ml roztoku KCl jsme přidali 20 ml vody. V takto zředěném roztoku byla stanovena koncentrace KCl 7,4 mg/ml. Jaká byla molární koncentrace KCl v původním (nezředěném) roztoku? řešení: M [KCl] = 74 1 mol/l roztok KCl obsahuje 74 g KCl v 1 l roztoku 74 mg KCl v 1 ml roztoku => 7,4 mg KCl/ml = 0,1 mol/l roztok ředění původního roztoku: 6 x (1 : 5) => koncentrace původního roztoku = 0,1 . 6 = 0,6 mol/l příklady: 1) Ke 3 ml roztoku NaCl jsme přidali 30 ml vody. V takto zředěném roztoku byla stanovena koncentrace NaCl 5,8 mg/ml. Jaká byla molární koncentrace NaCl v původním (nezředěném) roztoku? 2) Ke 4 ml roztoku KCl jsme přidali 44 ml vody. V takto zředěném roztoku byla stanovena koncentrace KCl 7,4 mg/ml. Jaká byla molární koncentrace KCl v původním (nezředěném) roztoku? 3) Ke 2 ml roztoku NaCl jsme přidali 12 ml vody. V takto zředěném roztoku byla stanovena koncentrace NaCl 5,8 mg/ml. Jaká byla molární koncentrace NaCl v původním (nezředěném) roztoku? 4) K 5 ml roztoku KCl jsme přidali 25 ml vody. V takto zředěném roztoku byla stanovena koncentrace KCl 7,4 mg/ml. Jaká byla molární koncentrace KCl v původním (nezředěném) roztoku? 5) Ke 2 ml roztoku NaCl jsme přidali 22 ml vody. V takto zředěném roztoku byla stanovena koncentrace NaCl 5,8 mg/ml. Jaká byla molární koncentrace NaCl v původním (nezředěném) roztoku? atomové hmotnosti prvků Na 23 K 39 Cl 35 řešení: 1 2 3 4 5 1,1 mol/l 1,2 mol/l 0,7 mol/l 0,6 mol/l 1,2 mol/l příklad: Z 20 % roztoku (hustota = 1 g/ml) máme odebrat 0,5 mg látky. Jaký objem roztoku odpipetujeme? řešení: 1 % roztok (hustota = 1 g/ml) obsahuje 1 g látky ve 100 ml roztoku 20 % roztok (hustota = 1 g/ml) obsahuje 20 g látky ve 100 ml roztoku 20 mg látky ve 100 μl roztoku 0,5 mg látky v x μl roztoku x : 100 = 0,5 : 20 x = 50 : 20 = 2,5 μl příklady: 1) Ze 40 % roztoku (hustota = 1 g/ml) máme odebrat 0,8 mg látky. Jaký objem roztoku odpipetujeme? 2) Z 10 % roztoku látky (hustota = 1 g/ml) máme odebrat 0,4 mg látky. Jaký objem roztoku odpipetujeme? 3) Z 50 % roztoku (hustota = 1 g/ml) máme odebrat 0,2 mg látky. Jaký objem roztoku odpipetujeme? 4) Ze 30 % roztoku (hustota = 1 g/ml) máme odebrat 0,9 mg látky. Jaký objem roztoku odpipetujeme? 5) Ze 60 % roztoku (hustota = 1 g/ml) máme odebrat 0,6 mg látky. Jaký objem roztoku odpipetujeme? řešení: 1 2 3 4 5 2,0 μl 4,0 μl 0,4 μl 3,0 μl 1,0 μl příklad: Na chromatogramu lze detekovat 20 μg látky. Jaký objem roztoku obsahujícího 2 % látky je potřeba nanést? (hustota roztoku = 1 g/ml) řešení: 1 % roztok (hustota = 1 g/ml) obsahuje 1 g látky ve 100 ml roztoku 2 % roztok (hustota = 1 g/ml) obsahuje 2 g látky ve 100 ml roztoku 2 mg látky ve 100 μl roztoku 20 μg = 0,02 mg látky v x μl roztoku x : 100 = 0,02 : 2 x = (0,02.100) : 2 = 2 : 2 = 1 μl příklady: 1) Na chromatogramu lze detekovat 10 μg látky. Jaký objem roztoku obsahujícího 5 % látky je potřeba nanést? (hustota roztoku = 1 g/ml) 2) Na chromatogramu lze detekovat 4 μg látky. Jaký objem roztoku obsahujícího 1 % látky je potřeba nanést? (hustota roztoku = 1 g/ml) 3) Na chromatogramu lze detekovat 25 μg látky. Jaký objem roztoku obsahujícího 10 % látky je potřeba nanést? (hustota roztoku = 1 g/ml) 4) Na chromatogramu lze detekovat 15 μg látky. Jaký objem roztoku obsahujícího 7,5 % látky je potřeba nanést? (hustota roztoku = 1 g/ml) 5) Na chromatogramu lze detekovat 50 μg látky. Jaký objem roztoku obsahujícího 2,5 % látky je potřeba nanést? (hustota roztoku = 1 g/ml) řešení: 1 2 3 4 5 0,2 μl 0,4 μl 0,25 μl 0,2 μl 2 μl příklad: Na chromatogram lze nanést maximálně 5 μl vzorku. Jaká musí být koncentrace látky v roztoku (vyjádřete v mg/ml a v %), je-li její limit detekce 20 μg? (hustota roztoku = 1 g/ml) řešení: limit detekce = 20 μg, maximální objem = 5 μl => minimální koncentrace látky v roztoku = 20 μg látky /5 μl roztoku = 4 μg/μl = 4 mg/ml = 4 g/l = 0,4 % (1 % roztok obsahuje 1 g látky/100 ml roztoku = 10 g látky /l roztoku) příklady: 1) Na chromatogram lze nanést maximálně 5 μl vzorku. Jaká musí být koncentrace látky v roztoku (vyjádřete v mg/ml a v %), je-li její limit detekce 10 μg? (hustota roztoku = 1 g/ml) 2) Na chromatogram lze nanést maximálně 2 μl vzorku. Jaká musí být koncentrace látky v roztoku (vyjádřete v mg/ml a v %), je-li její limit detekce 5 μg? (hustota roztoku = 1 g/ml) 3) Na chromatogram lze nanést maximálně 10 μl vzorku. Jaká musí být koncentrace látky v roztoku (vyjádřete v mg/ml a v %), je-li její limit detekce 15 μg? (hustota roztoku = 1 g/ml) 4) Na chromatogram lze nanést maximálně 2,5 μl vzorku. Jaká musí být koncentrace látky v roztoku (vyjádřete v mg/ml a v %), je-li její limit detekce 10 μg? (hustota roztoku = 1 g/ml) 5) Na chromatogram lze nanést maximálně 30 μl vzorku. Jaká musí být koncentrace látky v roztoku (vyjádřete v mg/ml a v %), je-li její limit detekce 15 μg? (hustota roztoku = 1 g/ml) řešení: 1 2 3 4 5 2 mg/ml 0,2 % 2,5 mg/ml 0,25% 1,5 mg/ml 0,15 % 4 mg/ml 0,4 % 0,5 mg/ml 0,05 % příklad: Z roztoku látky o neznámé koncentraci bylo odebráno 5 ml vzorku a jeho objem byl doplněn na 50 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 5 ml a v tomto objemu bylo stanoveno 20 μmolů látky. Jaká byla koncentrace původního vzorku? řešení: koncentrace zředěného vzorku: 20 μmol v objemu 5 ml = 4 μmol/ml = 4 mmol/l ředění původního vzorku: 10 x (50 : 5 = 10) koncentrace původního vzorku: 4 . 10 = 40 mmol/l příklady: 1) Z roztoku látky o neznámé koncentraci bylo odebráno 5 ml vzorku a jeho objem byl doplněn na 25 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 15 ml a v tomto objemu bylo stanoveno 30 μmolů látky. Jaká byla koncentrace původního vzorku? 2) Z roztoku látky o neznámé koncentraci bylo odebráno 10 ml vzorku a jeho objem byl doplněn na 25 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 10 ml a v tomto objemu bylo stanoveno 40 μmolů látky. Jaká byla koncentrace původního vzorku? 3) Z roztoku látky o neznámé koncentraci bylo odebráno 2,5 ml vzorku a jeho objem byl doplněn na 50 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 20 ml a v tomto objemu bylo stanoveno 10 μmolů látky. Jaká byla koncentrace původního vzorku? 4) Z roztoku látky o neznámé koncentraci bylo odebráno 2,5 ml vzorku a jeho objem byl doplněn na 10 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 5 ml a v tomto objemu bylo stanoveno 25 μmolů látky. Jaká byla koncentrace původního vzorku? 5) Z roztoku látky o neznámé koncentraci bylo odebráno 10 ml vzorku a jeho objem byl doplněn na 50 ml. Ze zředěného vzorku bylo odebráno 20 ml a v tomto objemu bylo stanoveno 30 μmolů látky. Jaká byla koncentrace původního vzorku? řešení: 1 2 3 4 5 10 mmol/l 10 mmol/l 10 mmol/l 20 mmol/l 7,5 mmol/l příklad: V 50 ml vody bylo rozpuštěno 0,4 mg látky, jejíž absorpční koeficient je 20 mg^-1.ml.cm^-1. Jaká je absorbance tohoto roztoku? (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) koncentrace látky: 0,4 mg v objemu 50 ml = 0,4/50 = 0,008 mg/ml A = 0,008 . 1 . 20 = 0,16 příklady: 1) Ve 20 ml vody bylo rozpuštěno 0,1 mg látky, jejíž absorpční koeficient je 50 mg^-1.ml.cm^-1. Jaká je absorbance tohoto roztoku? (délka optické dráhy = 1 cm) 2) Ve 25 ml vody bylo rozpuštěno 0,5 mg látky, jejíž absorpční koeficient je 30 mg^-1.ml.cm^-1. Jaká je absorbance tohoto roztoku? (délka optické dráhy = 1 cm) 3) Ve 30 ml vody bylo rozpuštěno 1,5 mg látky, jejíž absorpční koeficient je 10 mg^-1.ml.cm^-1. Jaká je absorbance tohoto roztoku? (délka optické dráhy = 1 cm) 4) V 50 ml vody bylo rozpuštěno 0,8 mg látky, jejíž absorpční koeficient je 25 mg^-1.ml.cm^-1. Jaká je absorbance tohoto roztoku? (délka optické dráhy = 1 cm) 5) V 15 ml vody bylo rozpuštěno 0,6 mg látky, jejíž absorpční koeficient je 8 mg^-1.ml.cm^-1. Jaká je absorbance tohoto roztoku? (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: 1 2 3 4 5 0,25 0,6 0,5 0,4 0,32 příklad: Vypočtěte absorpční koeficient látky, jestliže absorbance jejího roztoku (koncentrace roztoku 0,05 mg/ml) je 0,35. (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) ε = A/(c . l ) ε = 0,35/(0,05 . 1) = 7 mg^-1.ml.cm^-1 příklady: 1) Vypočtěte absorpční koeficient látky, jestliže absorbance jejího roztoku (koncentrace roztoku 0,02 mg/ml) je 0,5. (délka optické dráhy = 1 cm) 2) Vypočtěte absorpční koeficient látky, jestliže absorbance jejího roztoku (koncentrace roztoku 0,01 mg/ml) je 0,45. (délka optické dráhy = 1 cm) 3) Vypočtěte absorpční koeficient látky, jestliže absorbance jejího roztoku (koncentrace roztoku 0,025 mg/ml) je 0,1. (délka optické dráhy = 1 cm) 4) Vypočtěte absorpční koeficient látky, jestliže absorbance jejího roztoku (koncentrace roztoku 0,03 mg/ml) je 0,6. (délka optické dráhy = 1 cm) 5) Vypočtěte absorpční koeficient látky, jestliže absorbance jejího roztoku (koncentrace roztoku 0,08 mg/ml) je 0,4. (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: 1 2 3 4 5 25 mg^-1.ml.cm^-1 45 mg^-1.ml.cm^-1 4 mg^-1.ml.cm^-1 20 mg^-1.ml.cm^-1 5 mg^-1.ml.cm^-1 příklad: Fotometrická kyveta s optickou dráhou 1 cm obsahovala 100 μg látky v objemu 2 ml. Absorbance vzorku byla 0,4. Vypočtěte absorpční koeficient látky. řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) ε = A/(c . l ) koncentrace látky: 100 μg v objemu 2 ml = 100 : 2 = 50 μg/ml = 50 mg/l = 50.10^-3 g/l ε = 0,4 : (50.10^-3 . 1) = 0,008.10^3 g^-1.l.cm^-1 = 8 g^-1.l.cm^-1 = 8 mg^-1.ml.cm^-1 příklady: 1) Fotometrická kyveta s optickou dráhou 1 cm obsahovala 200 μg látky v objemu 2,5 ml. Absorbance vzorku byla 0,8. Vypočtěte absorpční koeficient látky. 2) Fotometrická kyveta s optickou dráhou 1 cm obsahovala 75 μg látky v objemu 1,5 ml. Absorbance vzorku byla 0,6. Vypočtěte absorpční koeficient látky. 3) Fotometrická kyveta s optickou dráhou 1 cm obsahovala 40 μg látky v objemu 2 ml. Absorbance vzorku byla 0,70. Vypočtěte absorpční koeficient látky. 4) Fotometrická kyveta s optickou dráhou 1 cm obsahovala 150 μg látky v objemu 2,5 ml. Absorbance vzorku byla 0,3. Vypočtěte absorpční koeficient látky. 5) Fotometrická kyveta s optickou dráhou 1 cm obsahovala 30 μg látky v objemu 1,5 ml. Absorbance vzorku byla 0,4. Vypočtěte absorpční koeficient látky. řešení: 1 2 3 4 5 10 mg^-1.ml.cm^-1 12 mg^-1.ml.cm^-1 35 mg^-1.ml.cm^-1 5 mg^-1.ml.cm^-1 20 mg^-1.ml.cm^-1 příklad: Absorpční koeficient látky je 5.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Kolikrát byl zředěn její 5 mmol/l roztok, jestliže má zředěný vzorek absorbanci 0,5? (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) c = A/(l . ε) koncentrace zředěného roztoku: 0,5/(1 . 5.10^3) = 0,1.10^-3 mol/l = 0,1 mmol/l ředění původního roztoku: 50 x (5 : 0,1 = 50) příklady: 1) Absorpční koeficient látky je 2.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Kolikrát byl zředěn její 10 mmol/l roztok, jestliže má zředěný vzorek absorbanci 0,5? (délka optické dráhy = 1 cm) 2) Absorpční koeficient látky je 6.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Kolikrát byl zředěn její 20 mmol/l roztok, jestliže má zředěný vzorek absorbanci 0,3? (délka optické dráhy = 1 cm) 3) Absorpční koeficient látky je 4.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Kolikrát byl zředěn její 2 mmol/l roztok, jestliže má zředěný vzorek absorbanci 0,8? (délka optické dráhy = 1 cm) 4) Absorpční koeficient látky je 4.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Kolikrát byl zředěn její 15 mmol/l roztok, jestliže má zředěný vzorek absorbanci 0,5? (délka optické dráhy = 1 cm) 5) Absorpční koeficient látky je 7.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Kolikrát byl zředěn její 10 mmol/l roztok, jestliže má zředěný vzorek absorbanci 0,35 ? (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: 1 2 3 4 5 40 x 400 x 10 x 120 x 200 x příklad: 10 ml vzorku zředíme na výsledný objem 50 ml. Odebereme 5 ml zředěného vzorku a doplníme na objem 25 ml. Při standardním postupu stanovení poskytoval takto zředěný vzorek absorbanci 0,6, zatímco absorbance 0,1 mmol/l vzorku stanovované látky byla 0,2. Určete koncentraci původního neředěného vzorku. řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c 0,1 mmol/l roztok poskytuje absorbanci 0,2 => absorbanci 0,6 poskytuje 0,3 mmol/l roztok (zředěný vzorek) ředění vzorku: 1. ředění: vzorek byl zředěn 5 x (50 : 10 = 5) 2 ředění: vzorek byl zředěn 5 x (25 : 5 = 5) celkové ředění: 25 x (5 . 5 = 25) koncentrace neředěného vzorku: 0,3 . 25 = 7,5 mmol/l příklady: 1) 5 ml vzorku zředíme na výsledný objem 50 ml. Odebereme 5 ml zředěného vzorku a doplníme na objem 25 ml. Při standardním postupu stanovení poskytoval takto zředěný vzorek absorbanci 0,2, zatímco absorbance 0,1 mmol/l vzorku stanovované látky byla 0,4. Určete koncentraci původního neředěného vzorku. 2) 4 ml vzorku zředíme na výsledný objem 20 ml. Odebereme 5 ml zředěného vzorku a doplníme na objem 50 ml. Při standardním postupu stanovení poskytoval takto zředěný vzorek absorbanci 0,5, zatímco absorbance 0,1 mmol/l vzorku stanovované látky byla 0,4. Určete koncentraci původního neředěného vzorku. 3) 5 ml vzorku zředíme na výsledný objem 100 ml. Odebereme 10 ml zředěného vzorku a doplníme na objem 25 ml. Při standardním postupu stanovení poskytoval takto zředěný vzorek absorbanci 0,6, zatímco absorbance 0,1 mmol/l vzorku stanovované látky byla 0,4. Určete koncentraci původního neředěného vzorku. 4) 5 ml vzorku zředíme na výsledný objem 20 ml. Odebereme 5 ml zředěného vzorku a doplníme na objem 50 ml. Při standardním postupu stanovení poskytoval takto zředěný vzorek absorbanci 0,4, zatímco absorbance 0,1 mmol/l vzorku stanovované látky byla 0,2. Určete koncentraci původního neředěného vzorku. 5) 2,5 ml vzorku zředíme na výsledný objem 10 ml. Odebereme 5 ml zředěného vzorku a doplníme na objem 100 ml. Při standardním postupu stanovení poskytoval takto zředěný vzorek absorbanci 0,2, zatímco absorbance 0,1 mmol/l vzorku stanovované látky byla 0,4. Určete koncentraci původního neředěného vzorku. řešení: 1 2 3 4 5 2,5 mmol/l 6,25 mmol/l 7,5 mmol/l 8,0 mmol/l 4,0 mmol/l příklad: Vypočtěte, kolik látky (v %) prošlo dialyzační membránou, jestliže do dialyzační trubice bylo vneseno 0,8 mg látky a absorbance dialyzátu (objem 100 ml) po ukončení dialýzy byla 0,08. Absorpční koeficient látky je 20 mg^-1.ml.cm^-1, délka optické dráhy 1 cm. řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) koncentrace látky v dialyzátu: c = A/(ε .l) c = 0,08/20 = 0,004 mg/ml objem dialyzátu: 100 ml hmotnost látky v dialyzátu: 0,004 . 100 = 0,4 mg 0,8 mg = 100 % 0,4 mg = 50 % příklady: 1) Vypočtěte, kolik látky (v %) prošlo dialyzační membránou, jestliže do dialyzační trubice byly vneseny 2 mg látky a absorbance dialyzátu (objem 200 ml) po ukončení dialýzy byla 0,15. Absorpční koeficient látky je 30 mg^-1.ml.cm^-1, délka optické dráhy 1 cm. 2) Vypočtěte, kolik látky (v %) prošlo dialyzační membránou, jestliže do dialyzační trubice byly vneseny 2 mg látky a absorbance dialyzátu (objem 150 ml) po ukončení dialýzy byla 0,1. Absorpční koeficient látky je 10 mg^-1.ml.cm^-1, délka optické dráhy 1 cm. 3) Vypočtěte, kolik látky (v %) prošlo dialyzační membránou, jestliže do dialyzační trubice bylo vneseno 0,4 mg látky a absorbance dialyzátu (objem 100 ml) po ukončení dialýzy byla 0,05. Absorpční koeficient látky je 50 mg^-1.ml.cm^-1, délka optické dráhy 1 cm. 4) Vypočtěte, kolik látky (v %) prošlo dialyzační membránou, jestliže do dialyzační trubice bylo vneseno 0,2 mg látky a absorbance dialyzátu (objem 200 ml) po ukončení dialýzy byla 0,04. Absorpční koeficient látky je 50 mg^-1.ml.cm^-1, délka optické dráhy 1 cm. 5) Vypočtěte, kolik látky (v %) prošlo dialyzační membránou, jestliže do dialyzační trubice bylo vneseno 5 mg látky a absorbance dialyzátu (objem 150 ml) po ukončení dialýzy byla 0,6. Absorpční koeficient látky je 30 mg^-1.ml.cm^-1, délka optické dráhy 1 cm. řešení: 1 2 3 4 5 50 % 75 % 25 % 80 % 60 % příklad: 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,2. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,8? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c 1 mmol/l roztok poskytuje absorbanci 0,2 => absorbanci 0,8 poskytuje 4 mmol/l roztok 4 mmol/l roztok obsahuje 4 mmol látky v objemu 1 litr 4 μmol látky v objemu 1 ml 8 μmol látky v objemu 2 ml příklady: 1) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,5. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,3? 2) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,3. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,45? 3) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,4. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,25? 4) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,25. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,75? 5) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,3. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,75? řešení: 1 2 3 4 5 1,2 μmol 3 μmol 1,25 μmol 6 μmol 5 μmol příklad: V kyvetě o délce 1 cm a objemu 2 ml proběhla reakce za vzniku absorbujícího produktu, absorbance se zvýšila o hodnotu 0,3. Jaké látkové množství produktu (absorpční koeficient = 3.10^4 l.mol^-1.cm^-1) vzniklo? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) c = A/(l . ε) ΔA = Δc . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) Δc = ΔA/(l . ε) koncentrace produktu v kyvetě: 0,3/(3.10^4 . 1) = 0,1 . 10^-4 = 10^-5 mol/1 látkové množství produktu v kyvetě: 1 l roztoku obsahuje 10^-5 mol 1 ml roztoku obsahuje 10^-8 mol 2 ml roztoku obsahují 2. 10^-8 mol (= 0,2.10^-7 mol) příklady: 1) V kyvetě o délce 1 cm a objemu 2,5 ml proběhla reakce za vzniku absorbujícího produktu, absorbance se zvýšila o hodnotu 0,5. Jaké látkové množství produktu (absorpční koeficient = 10^4 l.mol^-1.cm^-1) vzniklo? 2) V kyvetě o délce 1 cm a objemu 1,5 ml proběhla reakce za vzniku absorbujího produktu, absorbance se zvýšila o hodnotu 0,4. Jaké látkové množství produktu (absorpční koeficient = 2.10^4 l.mol^-1.cm^-1) vzniklo? 3) V kyvetě o délce 1 cm a objemu 1,5 ml proběhla reakce za vzniku absorbujícího produktu, absorbance se zvýšila o hodnotu 0,4. Jaké látkové množství produktu (absorpční koeficient = 10^4 l.mol^-1.cm^-1) vzniklo? 4) V kyvetě o délce 1 cm a objemu 2 ml proběhla reakce za vzniku absorbujícího produktu, absorbance se zvýšila o hodnotu 0,15. Jaké látkové množství produktu (absorpční koeficient = 3.10^4 l.mol^-1.cm^-1) vzniklo? 5) V kyvetě o délce 1 cm a objemu 2,5 ml proběhla reakce za vzniku absorbujícího produktu, absorbance se zvýšila o hodnotu 0,2. Jaké látkové množství produktu (absorpční koeficient = 2.10^4 l.mol^-1.cm^-1) vzniklo? řešení: 1 2 3 4 5 12,5.10^-8 mol 3.10^-8 mol 6.10^-8 mol 1.10^-8 mol 2,5.10^-8 mol příklad: Ze 2 g vzorku byla vyextrahována látka do 10 ml vody. Ke 2 ml tohoto extraktu byly přidány 2 ml činidla a 6 ml vody za vzniku zbarvení - absorbance vzorku byla 0,4. Kolik miligramů látky bylo obsaženo v 1 gramu původního vzorku, jestliže absorbance standardního roztoku obsahujícího 1 mg látky na 10 ml reakční směsi je 0,1? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c absorbance standardního vzorku (1 mg látky/10 ml reakční směsi) = 0,1 => vzorek poskytující absorbanci 0,4 obsahuje 4 mg látky/10 ml reakční směsi 10 ml reakční směsi = 2 ml extraktu + 2 ml činidla + 2 ml vody => 2 ml extraktu obsahovaly 4 mg látky 10 ml extraktu obsahovalo 20 mg látky 4 mg látky byly vyextrahovány (do 10 ml vody) ze 2 g vzorku => koncentrace látky ve vzorku = 20 mg/2 g = 10 mg/g, 1 gram původního vzorku obsahoval 10 mg látky příklady: 1) Z 5 g vzorku byla vyextrahována látka do 10 ml vody. Ke 2 ml tohoto extraktu byly přidány 2 ml činidla a 6 ml vody za vzniku zbarvení - absorbance vzorku byla 0,1. Kolik miligramů látky bylo obsaženo v 1 gramu původního vzorku, jestliže absorbance standardního roztoku obsahujícího 1 mg látky na 10 ml reakční směsi je 0,2? 2) Z 10 g vzorku byla vyextrahována látka do 10 ml vody. Ke 2 ml tohoto extraktu byly přidány 3 ml činidla a 5 ml vody za vzniku zbarvení - absorbance vzorku byla 0,2. Kolik miligramů látky bylo obsaženo v 1 gramu původního vzorku, jestliže absorbance standardního roztoku obsahujícího 1 mg látky na 10 ml reakční směsi je 0,4? 3) Z 25 g vzorku byla vyextrahována látka do 10 ml vody. Ke 2 ml tohoto extraktu byly přidány 4 ml činidla a 4 ml vody za vzniku zbarvení - absorbance vzorku byla 0,3. Kolik miligramů látky bylo obsaženo v 1 gramu původního vzorku, jestliže absorbance standardního roztoku obsahujícího 1 mg látky na 10 ml reakční směsi je 0,15? 4) Z 15 g vzorku byla vyextrahována látka do 10 ml vody. Ke 2 ml tohoto extraktu byly přidány 4 ml činidla a 4 ml vody za vzniku zbarvení - absorbance vzorku byla 0,6. Kolik miligramů látky bylo obsaženo v 1 gramu původního vzorku, jestliže absorbance standardního roztoku obsahujícího 1 mg látky na 10 ml reakční směsi je 0,2? 5) Z 20 g vzorku byla vyextrahována látka do 10 ml vody. Ke 2 ml tohoto extraktu byly přidány 3 ml činidla a 5 ml vody za vzniku zbarvení - absorbance vzorku byla 0,45. Kolik miligramů látky bylo obsaženo v 1 gramu původního vzorku, jestliže absorbance standardního roztoku obsahujícího 1 mg látky na 10 ml reakční směsi je 0,15? řešení: 1 2 3 4 5 0,5 mg/g 0,25 mg/g 0,4 mg/g 1 mg/g 0,75 mg/g příklad: Absorbance standardního vzorku (koncentrace 2 mg/ml) je 0,5. 2 ml neznámého vzorku byly doplněny na objem 25 ml, absorbance zředěného vzorku byla 0,25. Jaká je koncentrace původního neředěného vzorku? Jakou hmotnost látky obsahují 3 ml tohoto vzorku? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c absorbance standardního vzorku (2 mg/ml) = 0,5 => vzorek poskytující absorbanci 0,25 má koncentraci 1 mg/ml ředění vzorku: 12,5 x (25 : 2 ) = 12,5 koncentrace neředěného vzorku: 12,5 . 1 = 12,5 mg/ml hmotnost látky v 1 ml = 12,5 mg hmotnost látky ve 3 ml = 12,5 .3 = 37,5 mg příklady: 1) Absorbance standardního vzorku (koncentrace 2,5 mg/ml) je 0,1. 2 ml neznámého vzorku byly doplněny na objem 10 ml, absorbance zředěného vzorku byla 0,4. Jaká je koncentrace původního neředěného vzorku? Jakou hmotnost látky obsahuje 1,5 ml tohoto vzorku? 2) Absorbance standardního vzorku (koncentrace 10 mg/ml) je 0,8. 5 ml neznámého vzorku bylo doplněno na objem 20 ml, absorbance zředěného vzorku byla 0,3. Jaká je koncentrace původního neředěného vzorku? Jakou hmotnost látky obsahuje 5 ml tohoto vzorku? 3) Absorbance standardního vzorku (koncentrace 4 mg/ml) je 0,5. 2,5 ml neznámého vzorku bylo doplněno na objem 50 ml, absorbance zředěného vzorku byla 0,15. Jaká je koncentrace původního neředěného vzorku? Jakou hmotnost látky obsahuje 0,5 ml tohoto vzorku? 4) Absorbance standardního vzorku (koncentrace 3 mg/ml) je 0,6. 10 ml neznámého vzorku bylo doplněno na objem 20 ml, absorbance zředěného vzorku byla 0,35. Jaká je koncentrace původního neředěného vzorku? Jakou hmotnost látky obsahuje 8 ml tohoto vzorku? 5) Absorbance standardního vzorku (koncentrace 5 mg/ml) je 0,4. 5 ml neznámého vzorku bylo doplněno na objem 20 ml, absorbance zředěného vzorku byla 0,5. Jaká je koncentrace původního neředěného vzorku? Jakou hmotnost látky obsahují 2 ml tohoto vzorku? řešení: 1 2 3 4 5 50 mg/ml 75 mg 15 mg/ml 75 mg 24 mg/ml 12 mg 3,5 mg/ml 28 mg 25 mg/ml 50 mg příklad: Suspenze buněk obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml poskytuje zákal (absorbanci) 0,8. Sklizená suspenze měla po dvacetinásobném zředění absorbanci 0,4. Jaký objem suspenze buněk je potřeba pipetovat, aby vzorek obsahoval 2 mg suché hmotnosti buněk? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c zákal 0,8 poskytuje suspenze obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml => zákal 0,4 poskytuje suspenze obsahující 0,5 mg suché hmotnosti buněk/ml neředěná suspenze obsahuje 20 . 0,5 = 10 mg suché hmotnosti buněk/ml => 2 mg suché hmotnosti buněk jsou obsaženy v 0,2 ml suspenze řešení: 1) Suspenze buněk obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml poskytuje zákal (absorbanci) 0,5. Sklizená suspenze měla po desetinásobném zředění absorbanci 0,8. Jaký objem suspenze buněk je potřeba pipetovat, aby vzorek obsahoval 4 mg suché hmotnosti buněk? 2) Suspenze buněk obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml poskytuje zákal (absorbanci) 0,6. Sklizená suspenze měla po třicetinásobném zředění absorbanci 0,5. Jaký objem suspenze buněk je potřeba pipetovat, aby vzorek obsahoval 5 mg suché hmotnosti buněk? 3) Suspenze buněk obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml poskytuje zákal (absorbanci) 0,75. Sklizená suspenze měla po dvacetinásobném zředění absorbanci 0,6. Jaký objem suspenze buněk je potřeba pipetovat, aby vzorek obsahoval 2 mg suché hmotnosti buněk? 4) Suspenze buněk obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml poskytuje zákal (absorbanci) 0,7. Sklizená suspenze měla po desetinásobném zředění absorbanci 0,35. Jaký objem suspenze buněk je potřeba pipetovat, aby vzorek obsahoval 1 mg suché hmotnosti buněk? 5) Suspenze buněk obsahující 1 mg suché hmotnosti buněk/ml poskytuje zákal (absorbanci) 0,5. Sklizená suspenze měla po padesátinásobném zředění absorbanci 0,25. Jaký objem suspenze buněk je potřeba pipetovat, aby vzorek obsahoval 2,5 mg suché hmotnosti buněk? řešení: 1 2 3 4 5 0,25 ml 0,2 ml 0,125 ml 0,2 ml 0,1 ml příklad: Ke standardizaci fotometrického stanovení bylo do zkumavky pipetováno 5 ml 0,4 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,5. Jaké množství látky obsahuje neznámý vzorek, jehož absorbance byla 0,3? (Objem reakčních směsí byl v obou případech stejný). řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c při stejném objemu reakční směsi A je přímo úměrná n množství látky ve standardním vzorku: 0,4 mmol v 1 l vzorku = 0,4 μmol v 1 ml vzorku = 0,4 . 5 = 2 μmol v 5 ml vzorku absorbance standardního vzorku (2 μmol) = 0,5 => vzorek poskytující absorbanci 0,3 obsahuje 1,2 μmol látky příklady: 1) Ke standardizaci fotometrického stanovení bylo do zkumavky pipetováno 2,5 ml 2 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,8. Jaké množství látky obsahuje neznámý vzorek, jehož absorbance byla 0,2? (Objem reakčních směsí byl v obou případech stejný). 2) Ke standardizaci fotometrického stanovení byly do zkumavky pipetovány 2 ml 3 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,35. Jaké množství látky obsahuje neznámý vzorek, jehož absorbance byla 0,7? (Objem reakčních směsí byl v obou případech stejný). 3) Ke standardizaci fotometrického stanovení bylo do zkumavky pipetováno 1,5 ml 4 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,8. Jaké množství látky obsahuje neznámý vzorek, jehož absorbance byla 0,6? (Objem reakčních směsí byl v obou případech stejný). 4) Ke standardizaci fotometrického stanovení byly do zkumavky pipetovány 2 ml 0,5 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,6. Jaké množství látky obsahuje neznámý vzorek, jehož absorbance byla 0,75? (Objem reakčních směsí byl v obou případech stejný). 5) Ke standardizaci fotometrického stanovení byly do zkumavky pipetovány 3 ml 2 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,7. Jaké množství látky obsahuje neznámý vzorek, jehož absorbance byla 0,35? (Objem reakčních směsí byl v obou případech stejný). řešení: 1 2 3 4 5 1,25 μmol 12 μmol 4,5 μmol 1,25 μmol 3 μmol příklad: Ke standardizaci fotometrického stanovení bylo do zkumavky pipetováno 5 ml 0,4 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,5. Jakou koncentraci látky obsahuje neznámý vzorek, jestliže ke jej stanovení bylo pipetováno 3 ml a jeho absorbance byla 0,3? (Celkový objem reakční směsi byl v obou případech stejný.) řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c při stejném objemu reakční směsi A je přímo úměrná n množství látky ve standardním vzorku: 0,4 mmol v 1 l vzorku = 0,4 μmol v 1 ml vzorku = = 0,4 . 5 = 2 μmol v 5 ml vzorku 2 μmol látky poskytují absorbanci 0,5 => absorbanci 0,3 poskytuje 1,2 μmol látky koncentrace neznámého vzorku: 1,2 : 3 = 0,4 μmol/ml = 0,4 mmol/l příklady: 1) Ke standardizaci fotometrického stanovení byly do zkumavky pipetovány 3 ml 2 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,7. Jakou koncentraci látky obsahuje neznámý vzorek, jestliže ke jej stanovení byly pipetovány 2 ml a jeho absorbance 0,35? (Celkový objem reakční směsi byl v obou případech stejný.) 2) Ke standardizaci fotometrického stanovení byly do zkumavky pipetovány 2 ml 0,5 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,6. Jakou koncentraci látky obsahuje neznámý vzorek, jestliže ke jej stanovení bylo pipetováno 10 ml a jeho absorbance byla 0,75? (Celkový objem reakční směsi byl v obou případech stejný.) 3) Ke standardizaci fotometrického stanovení bylo do zkumavky pipetováno 1,5 ml 4 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,8. Jakou koncentraci látky obsahuje neznámý vzorek, jestliže ke jej stanovení bylo pipetováno 9 ml a jeho absorbance byla 0,6? (Celkový objem reakční směsi byl v obou případech stejný.) 4) Ke standardizaci fotometrického stanovení byly do zkumavky pipetovány 2 ml 3 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,35. Jakou koncentraci látky obsahuje neznámý vzorek, jestliže ke jej stanovení byly pipetovány 4 ml a jeho absorbance byla 0,7? (Celkový objem reakční směsi byl v obou případech stejný.) 5) Ke standardizaci fotometrického stanovení bylo do zkumavky pipetováno 2,5 ml 2 mmol/l standardního roztoku látky. Po přidání reakčních činidel byla absorbance vzorku 0,8. Jakou koncentraci látky obsahuje neznámý vzorek, jestliže ke jej stanovení bylo pipetováno 5 ml a jeho absorbance byla 0,2? (Celkový objem reakční směsi byl v obou případech stejný.) řešení: 1 2 3 4 5 1,5 mmol/l 0,125 mmol/l 0,5 mmol/l 3 mmol/l 0,25 mmol/l příklad: Při pH = 4 byla naměřena absorbance vzorku obsahujícího produkt enzymové reakce 0,3. Bylo spočteno, že aktivita enzymu ve vzorku byla 0,5 μmol/min. Při pH = 7 byla zjištěna aktivita enzymu ve vzorku 0,65 μmol/min. Jaká byla absorbance vzorku obsahujícího produkt reakce? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c aktivita enzymu je přímo úměrná c (vzniklého produktu) => A je přímo úměrná aktivitě enzymu při aktivitě enzymu 0,5 μmol/min A = 0,3 => při aktivitě enzymu 0,65 μmol/min A = 0,39 příklady: 1) Při pH = 4 byla naměřena absorbance vzorku obsahujícího produkt enzymové reakce 0,4. Bylo spočteno, že aktivita enzymu ve vzorku byla 0,5 μmol/min. Při pH = 7 byla zjištěna aktivita enzymu ve vzorku 0,6 μmol/min. Jaká byla absorbance vzorku obsahujícího produkt reakce? 2) Při pH = 4 byla naměřena absorbance vzorku obsahujícího produkt enzymové reakce 0,15. Bylo spočteno, že aktivita enzymu ve vzorku byla 0,25 μmol/min. Při pH = 7 byla zjištěna aktivita enzymu ve vzorku 0,7 μmol/min. Jaká byla absorbance vzorku obsahujícího produkt reakce? 3) Při pH = 4 byla naměřena absorbance vzorku obsahujícího produkt enzymové reakce 0,15. Bylo spočteno, že aktivita enzymu ve vzorku byla 0,3 μmol/min. Při pH = 7 byla zjištěna aktivita enzymu ve vzorku 0,5 μmol/min. Jaká byla absorbance vzorku obsahujícího produkt reakce? 4) Při pH = 4 byla naměřena absorbance vzorku obsahujícího produkt enzymové reakce 0,45. Bylo spočteno, že aktivita enzymu ve vzorku byla 0,5 μmol/min. Při pH = 7 byla zjištěna aktivita enzymu ve vzorku 0,6 μmol/min. Jaká byla absorbance vzorku obsahujícího produkt reakce? 5) Při pH = 4 byla naměřena absorbance vzorku obsahujícího produkt enzymové reakce 0,15. Bylo spočteno, že aktivita enzymu ve vzorku byla 0,25 μmol/min. Při pH = 7 byla zjištěna aktivita enzymu ve vzorku 0,8 μmol/min. Jaká byla absorbance vzorku obsahujícího produkt reakce? řešení: 1 2 3 4 5 0,48 0,42 0,25 0,54 0,48 příklad: Jaký je název základní jednotky enzymové aktivity v soustavě SI a jak je definována? řešení: katal (kat) = mol/s příklad: Vyjádřete velikost základní jednotky enzymové aktivity v soustavě SI v jednotkách μmol/min. řešení: kat (katal) = mol/s = 10^6 μmol/s = 60.10^6 μmol/min = 6.10^7 μmol/min příklad: Vyjádřete velikost jednotky enzymové aktivity μmol/min v základních jednotkách soustavy SI. řešení: μmol/min = 10^-6 mol/min = 10^-6 mol/60 s = 1/6.10^-7 mol/s = 1/6.10^-7 kat příklad: Přepočtěte rychlost enzymové reakce: a) v (μmol/min) = 0,8, v (nkat) = ? b) v (nkat) = 80, v (μmol/min) = ? řešení: a) 1 μmol/min = 10^-6 mol/min = 10^-6 mol/60 s = 1/6.10^-7 mol/s = 1/6 .10^2 nkat = 16,67 nkat 0,8 μmol/min = 0,8 . 16, 67 = 13,3 nkat b) 1 kat = 1 mol/s = 10^6 μmol/s = 60.10^6 μmol/min = 6.10^7 μmol/min 1 nkat = 6.10^-2 μmol/min = 0,06 μmol/min 80 nkat = 0,06 . 80 = 4,8 μmol/min příklady: 1) Přepočtěte rychlost enzymové reakce: a) v (μmol/min) = 0,2, v (nkat) = ? b) v (nkat) = 20, v (μmol/min) = ? 2) Přepočtěte rychlost enzymové reakce: a) v (μmol/min) = 0,6, v (nkat) = ? b) v (nkat) = 60, v (μmol/min) = ? 3) Přepočtěte rychlost enzymové reakce: a) v (μmol/min) = 0,4, v (nkat) = ? b) v (nkat) = 40, v (μmol/min) = ? 4) Přepočtěte rychlost enzymové reakce: a) v (μmol/min) = 0,5, v (nkat) = ? b) v (nkat) = 50, v (μmol/min) = ? 5) Přepočtěte rychlost enzymové reakce: a) v (μmol/min) = 0,3, v (nkat) = ? b) v (nkat) = 30, v (μmol/min) = ? řešení: 1 2 3 4 5 3,3 nkat 1,2 μmol/min 10 nkat 3,6 μmol/min 6,7 nkat 2,4 μmol/min 8,3 nkat 3,0 μmol/min 5 nkat 1,8 μmol/min příklad: Vypočítejte molekulární aktivitu (číslo přeměny) enzymu, jehož 0,03 mg má aktivitu 3000 nkat. Molekulová hmotnost enzymu je 40 000. řešení: 40 000 g enzymu...... 1 mol 0,03 mg enzymu.......0,75 nmol 0,75 nmol enzymu přemění 3000 nmol substrátu za sekundu 1 mol enzymu přemění 4000 mol substrátu za sekundu => číslo přeměny = 4000 s^-1 příklady: 1) Vypočítejte molekulární aktivitu (číslo přeměny) enzymu, jehož 0,05 mg má aktivitu 1000 nkat. Molekulová hmotnost enzymu je 20 000. 2) Vypočítejte molekulární aktivitu (číslo přeměny) enzymu, jehož 0,01 mg má aktivitu 2000 nkat. Molekulová hmotnost enzymu je 25 000. 3) Vypočítejte molekulární aktivitu (číslo přeměny) enzymu, jehož 0,06 mg má aktivitu 3000 nkat. Molekulová hmotnost enzymu je 30 000. 4) Vypočítejte molekulární aktivitu (číslo přeměny) enzymu, jehož 0,02 mg má aktivitu 2500 nkat. Molekulová hmotnost enzymu je 40 000. 5) Vypočítejte molekulární aktivitu (číslo přeměny) enzymu, jehož 0,08 mg má aktivitu 4000 nkat. Molekulová hmotnost enzymu je 50 000. řešení: 1 2 3 4 5 400 s^-1 5000 s^-1 1500 s^-1 5000 s^-1 2500 s^-1 příklad: Do reakční směsi bylo pipetováno 0,25 ml enzymu, 0,75 ml vody, 2 ml pufru a 1 ml roztoku substrátu. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 4.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,3. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 6 minut? (vyjádřete v μmol/min) řešení: koncentrace produktu v reakční směsi: c = A/(ε .l) c = 0,3/(4.10^3 . 1) = 0,075.10^-3 mol/l = 0,075 mmol/l objem reakční směsi: 0,25 + 0,75 + 2 + 1 = 4 ml látkové množství produktu ve směsi: 0,075 mmol v 1 l směsi = 0,075 μmol v 1 ml směsi = = 0,075 . 4 = 0,3 μmol ve 4 ml směsi rychlost enzymové reakce (aktivita enzymu): 0,3/6 = 0,05 μmol/min příklady: 1) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,1 ml enzymu, 0,9 ml vody, 1 ml pufru a 0,5 ml roztoku substrátu. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 5.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,4. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 5 minut? (vyjádřete v μmol/min) 2) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,2 ml enzymu, 0,8 ml vody, 1,5 ml pufru a 1,5 ml roztoku substrátu. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 6.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,75. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 10 minut? (vyjádřete v μmol/min) 3) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,05ml enzymu, 0,95 ml vody, 1,3 ml pufru a 0,7 ml roztoku substrátu. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 2.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,5. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 15 minut? (vyjádřete v μmol/min) 4) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,15 ml enzymu, 0,85 ml vody, 1 ml pufru a 0,5 ml roztoku substrátu. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 2,5.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,8. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 10 minut? (vyjádřete v μmol/min) 5) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,25 ml enzymu, 0,75 ml vody, 1,5 ml pufru a 1,5 ml roztoku substrátu. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 5.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,6. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 8 minut? (vyjádřete v μmol/min) řešení: 1 2 3 4 5 0,04 μmol/min 0,05 μmol/min 0,05 μmol/min 0,08 μmol/min 0,06 μmol/min příklad: Do reakční směsi bylo pipetováno 0,2 ml enzymu, 0,8 ml vody, 1 ml pufru (koncentrace 0,4 mol/l) a 2 ml roztoku substrátu (koncentrace 20 mmol/l). Vypočtěte výslednou koncentraci pufru a substrátu v reakční směsi. Enzymová reakce ve výše popsané reakční směsi byla zastavena přídavkem 1 ml kyseliny octové. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 2.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,2. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 10 minut? (vyjádřete v μmol/min) Jaké látkové množství nespotřebovaného substrátu zbylo ve výše popsané reakční směsi po skončení reakce? (reakční stechiometrie = S ─> P) řešení: celkový objem reakční směsi: 0,2 + 0,8 + 1 + 2 = 4 ml ředění pufru: 4 x (4 : 1 = 4) výsledná koncentrace pufru: 0,4 : 4 = 0,1 mol/l ředění substrátu: 2 x (4 : 2 = 2) výsledná koncentrace substrátu: 10 mmol/l objem směsi pro fotometrii (po přídavku kyseliny octové): 4 + 1 = 5 ml koncentrace produktu ve směsi: c = A/(ε .l) c = 0,2/(2.10^3 . 1) = 0,1.10^-3 mol/l = 0,1 mmol/l látkové množství produktu ve směsi: 0,1 mmol v 1 l směsi = 0,1 μmol v 1 ml směsi = = 0,1 . 5 = 0,5 μmol v 5 ml směsi aktivita enzymu (rychlost enzymové reakce) = 0,5 : 10 = 0,05 μmol/min koncentrace substrátu v reakční směsi: 10 mmol/l = 10 μmol/ml objem reakční směsi: 4 ml látkové množství substrátu v reakční směsi na počátku reakce: 40 μmol látkové množství substrátu v reakční směsi na konci reakce: 40 – 0,5 = 39,5 μmol příklady: 1) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,1 ml enzymu, 0,9 ml vody, 2 ml pufru (koncentrace 0,3 mol/l) a 1 ml roztoku substrátu (koncentrace 40 mmol/l). Vypočtěte výslednou koncentraci pufru a substrátu v reakční směsi. Enzymová reakce ve výše popsané reakční směsi byla zastavena přídavkem 1 ml kyseliny octové. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 5.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,4. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 5 minut? (vyjádřete v μmol/min) Jaké látkové množství nespotřebovaného substrátu zbylo ve výše popsané reakční směsi po skončení reakce? (reakční stechiometrie = S ─> P) 2) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,3 ml enzymu, 0,7 ml vody, 2 ml pufru (koncentrace 0,5 mol/l) a 1 ml roztoku substrátu (koncentrace 60 mmol/l). Vypočtěte výslednou koncentraci pufru a substrátu v reakční směsi. Enzymová reakce ve výše popsané reakční směsi byla zastavena přídavkem 1 ml kyseliny octové. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 8.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,4. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 5 minut? (vyjádřete v μmol/min) Jaké látkové množství nespotřebovaného substrátu zbylo ve výše popsané reakční směsi po skončení reakce? (reakční stechiometrie = S ─> P) 3) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,1 ml enzymu, 0,9 ml vody, 2 ml pufru (koncentrace 0,2 mol/l) a 1 ml roztoku substrátu (koncentrace 40 mmol/l). Vypočtěte výslednou koncentraci pufru a substrátu v reakční směsi. Enzymová reakce ve výše popsané reakční směsi byla zastavena přídavkem 1 ml kyseliny octové. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 2,5.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,4. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 20 minut? (vyjádřete v μmol/min) Jaké látkové množství nespotřebovaného substrátu zbylo ve výše popsané reakční směsi po skončení reakce? (reakční stechiometrie = S ─> P) 4) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,2 ml enzymu, 0,8 ml vody, 1 ml pufru (koncentrace 0,2 mol/l) a 2 ml roztoku substrátu (koncentrace 30 mmol/l). Vypočtěte výslednou koncentraci pufru a substrátu v reakční směsi. Enzymová reakce ve výše popsané reakční směsi byla zastavena přídavkem 1 ml kyseliny octové. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 5.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,8. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 10 minut? (vyjádřete v μmol/min) Jaké látkové množství nespotřebovaného substrátu zbylo ve výše popsané reakční směsi po skončení reakce? (reakční stechiometrie = S ─> P) 5) Do reakční směsi bylo pipetováno 0,3 ml enzymu, 0,7 ml vody, 2 ml pufru (koncentrace 0,1 mol/l) a 1 ml roztoku substrátu (koncentrace 50 mmol/l). Vypočtěte výslednou koncentraci pufru a substrátu v reakční směsi. Enzymová reakce ve výše popsané reakční směsi byla zastavena přídavkem 1 ml kyseliny octové. Absorbance směsi obsahující produkt (absorpční koeficient = 4.10^3 mol^-1.l.cm^-1, délka optické dráhy = 1 cm) byla 0,6. Jaká byla aktivita enzymu, jestliže reakce probíhala po dobu 5 minut? (vyjádřete v μmol/min) Jaké látkové množství nespotřebovaného substrátu zbylo ve výše popsané reakční směsi po skončení reakce? (reakční stechiometrie = S ─> P) řešení: 1 2 3 4 5 0,15 M 10 mM 0,25 M 15 mM 0,1 M 10 mM 0,05 M 15 mM 0,05 M 12,5 mM 0,08 μmol/min 0,05 μmol/min 0,04 μmol/min 0,08 μmol/min 0,15 μmol/min 39,6 μmol 59,75 μmol 39,2 μmol 59,2 μmol 49,25 μmol příklad: 2 ml slin zředíme v odměrné baňce na objem 50 ml. Do zkumavky pipetujeme 2 ml zředěných slin, 1 ml roztoku škrobu a 1 ml pufru. Ve vzorku stanovíme aktivitu amylasy 5 nkat. Jaká je specifická aktivita amylasy ve slinách? řešení: ředění slin: 25 x (50 : 2 = 25) aktivita 2 ml ředěných slin: 5 nkat => aktivita 1 ml ředěných slin: 2,5 nkat specifická aktivita neředěných slin: 2,5 . 25 = 62,5 nkat/ml příklady: 1) 4 ml slin zředíme v odměrné baňce na objem 50 ml. Do zkumavky pipetujeme 1 ml zředěných slin, 1 ml roztoku škrobu a 2 ml pufru. Ve vzorku stanovíme aktivitu amylasy 8 nkat. Jaká je specifická aktivita amylasy ve slinách? 2) 2,5 ml slin zředíme v odměrné baňce na objem 50 ml. Do zkumavky pipetujeme 2 ml zředěných slin, 1 ml roztoku škrobu a 2 ml pufru. Ve vzorku stanovíme aktivitu amylasy 4 nkat. Jaká je specifická aktivita amylasy ve slinách? 3) 4 ml slin zředíme v odměrné baňce na objem 25 ml. Do zkumavky pipetujeme 1 ml zředěných slin, 1 ml roztoku škrobu a 2 ml pufru. Ve vzorku stanovíme aktivitu amylasy 12 nkat. Jaká je specifická aktivita amylasy ve slinách? 4) 5 ml slin zředíme v odměrné baňce na objem 100 ml. Do zkumavky pipetujeme 2 ml zředěných slin, 1 ml roztoku škrobu a 2 ml pufru. Ve vzorku stanovíme aktivitu amylasy 15 nkat. Jaká je specifická aktivita amylasy ve slinách? 5) 2 ml slin zředíme v odměrné baňce na objem 100 ml. Do zkumavky pipetujeme 1 ml zředěných slin, 1 ml roztoku škrobu a 2 ml pufru. Ve vzorku stanovíme aktivitu amylasy 1,5 nkat. Jaká je specifická aktivita amylasy ve slinách? řešení: 1 2 3 4 5 100 nkat/ml 40 nkat/ml 75 nkat/ml 150 nkat/ml 75 nkat/ml příklad: Do měřící nádobky byl napipetován pufr, substrát a 10 μl suspenze buněk. Spotřeba kyslíku byla 8 nmol/min. Vypočtěte specifickou oxidasovou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti), jestliže suchá hmotnost buněk byla 40 mg/ml suspenze. řešení: suchá hmotnost buněk: 40 mg/ml suspenze = 4 mg/100 μl suspenze = 0,4 mg/10 μl suspenze specifická oxidasová aktivita buněk: 8 : 0,4 = 20 nmol.min^-1.mg^-1 ^ příklady: 1) Do měřící nádobky byl napipetován pufr, substrát a 50 μl suspenze buněk. Spotřeba kyslíku byla 20 nmol/min. Vypočtěte specifickou oxidasovou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti), jestliže suchá hmotnost buněk byla 100 mg/ml suspenze. 2) Do měřící nádobky byl napipetován pufr, substrát a 25 μl suspenze buněk. Spotřeba kyslíku byla 10 nmol/min. Vypočtěte specifickou oxidasovou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti), jestliže suchá hmotnost buněk byla 50 mg/ml suspenze. 3) Do měřící nádobky byl napipetován pufr, substrát a 100 μl suspenze buněk. Spotřeba kyslíku byla 30 nmol/min. Vypočtěte specifickou oxidasovou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti), jestliže suchá hmotnost buněk byla 25 mg/ml suspenze. 4) Do měřící nádobky byl napipetován pufr, substrát a 40 μl suspenze buněk. Spotřeba kyslíku byla 10 nmol/min. Vypočtěte specifickou oxidasovou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti), jestliže suchá hmotnost buněk byla 20 mg/ml suspenze. 5) Do měřící nádobky byl napipetován pufr, substrát a 20 μl suspenze buněk. Spotřeba kyslíku byla 20 nmol/min. Vypočtěte specifickou oxidasovou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti), jestliže suchá hmotnost buněk byla 40 mg/ml suspenze. řešení: 1 2 3 4 5 4 nmol.min^-1.mg^-1 8 nmol.min^-1.mg^-1 12 nmol.min^-1.mg^-1 12,5 nmol.min^-1.mg^-1 25 nmol.min^-1.mg^-1 příklad: 200 mg kvasnic bylo rozsuspendováno v 10 ml pufru, Z této suspenze bylo odebráno 0,25 ml a doplněno na objem 20 ml. Ze zředěné suspenze bylo dále odebráno 1,2 ml ke stanovení enzymové aktivity sacharasy. Kolik miligramů kvasnic bylo odebráno? Bylo zjištěno, že během sacharasové reakce trvající 5 minut vzniklo 30 μmolů reakčního produktu. Jaká byla aktivita sacharasy ve vzorku (vyjádřete a) jako rychlost vzniku produktů – redukujících sacharidů, b) jako rychlost úbytku substrátu; jednotky času ponechejte v minutách)? Jaká byla specifická aktivita sacharasy v kvasnicích (vyjádřete jako rychlost vzniku produktu a jako rychlost úbytku substrátu, jednotky času ponechejte v minutách) za výše uvedených podmínek? řešení: koncentrace neředěné suspenze kvasnic: 200 mg v 10 ml pufru = 200 : 10 = 20 mg/ml ředění suspenze kvasnic: 80 x (20 : 0,25 = 80) koncentrace ředěné suspenze: 20 : 80 = 0,25 mg/ml hmotnost odebraných kvasnic: 0,25 . 1,2 = 0,3 mg stechiometrie sacharasové reakce: S → 2 P rychlost reakce (vznik produktu): 30 : 5 = 6 μmol/min rychlost reakce (úbytek substrátu): 6 : 2 = 3 μmol/min specifická aktivita sacharasy (vznik produktu): 6 : 0,3 = 20 μmol.min^-1.mg^-1^ specifická aktivita sacharasy (úbytek substrátu): 3 : 0,3 = 10 μmol.min^-1.mg^-1 příklady: 1) 150 mg kvasnic bylo rozsuspendováno v 5 ml pufru, Z této suspenze bylo odebráno 0,2 ml a doplněno na objem 40 ml. Ze zředěné suspenze byly dále odebrány 2 ml ke stanovení enzymové aktivity sacharasy. Kolik miligramů kvasnic bylo odebráno? Bylo zjištěno, že během sacharasové reakce trvající 3 minuty vzniklo 90 μmolů reakčního produktu. Jaká byla aktivita sacharasy ve vzorku (vyjádřete a) jako rychlost vzniku produktů – redukujících sacharidů, b) jako rychlost úbytku substrátu; jednotky času ponechejte v minutách)? Jaká byla specifická aktivita sacharasy v kvasnicích (vyjádřete jako rychlost vzniku produktu a jako rychlost úbytku substrátu, jednotky času ponechejte v minutách) za výše uvedených podmínek? 2) 100 mg kvasnic bylo rozsuspendováno ve 20 ml pufru, Z této suspenze bylo odebráno 5 ml a doplněno na objem 25 ml. Ze zředěné suspenze byl dále odebrán 2,5 ml ke stanovení enzymové aktivity sacharasy. Kolik miligramů kvasnic bylo odebráno? Bylo zjištěno, že během sacharasové reakce trvající 5 minut vzniklo 75 μmolů reakčního produktu. Jaká byla aktivita sacharasy ve vzorku (vyjádřete a) jako rychlost vzniku produktů – redukujících sacharidů, b) jako rychlost úbytku substrátu; jednotky času ponechejte v minutách)? Jaká byla specifická aktivita sacharasy v kvasnicích (vyjádřete jako rychlost vzniku produktu a jako rychlost úbytku substrátu, jednotky času ponechejte v minutách) za výše uvedených podmínek ? 3) 250 mg kvasnic bylo rozsuspendováno v 50 ml pufru, Z této suspenze bylo odebráno 0,5 ml a doplněno na objem 10 ml. Ze zředěné suspenze byly dále odebrány 2 ml ke stanovení enzymové aktivity sacharasy. Kolik miligramů kvasnic bylo odebráno? Bylo zjištěno, že během sacharasové reakce trvající 12 minut vzniklo 300 μmolů reakčního produktu. Jaká byla aktivita sacharasy ve vzorku (vyjádřete a) jako rychlost vzniku produktů – redukujících sacharidů, b) jako rychlost úbytku substrátu; jednotky času ponechejte v minutách)? Jaká byla specifická aktivita sacharasy v kvasnicích (vyjádřete jako rychlost vzniku produktu a jako rychlost úbytku substrátu, jednotky času ponechejte v minutách) za výše uvedených podmínek? 4) 80 mg kvasnic bylo rozsuspendováno v 5 ml pufru, Z této suspenze bylo odebráno 1,5 ml a doplněno na objem 20 ml. Ze zředěné suspenze byl dále odebrán 1,5 ml ke stanovení enzymové aktivity sacharasy. Kolik miligramů kvasnic bylo odebráno? Bylo zjištěno, že během sacharasové reakce trvající 5 minut vzniklo 90 μmolů reakčního produktu. Jaká byla aktivita sacharasy ve vzorku (vyjádřete a) jako rychlost vzniku produktů – redukujících sacharidů, b) jako rychlost úbytku substrátu; jednotky času ponechejte v minutách)? Jaká byla specifická aktivita sacharasy v kvasnicích (vyjádřete jako rychlost vzniku produktu a jako rychlost úbytku substrátu, jednotky času ponechejte v minutách) za výše uvedených podmínek? 5) 50 mg kvasnic bylo rozsuspendováno ve 4 ml pufru, Z této suspenze bylo odebráno 0,4 ml a doplněno na objem 25 ml. Ze zředěné suspenze bylo dále odebráno 2,5 ml ke stanovení enzymové aktivity sacharasy. Kolik miligramů kvasnic bylo odebráno? Bylo zjištěno, že během sacharasové reakce trvající 4 minuty vzniklo 52 μmolů reakčního produktu. Jaká byla aktivita sacharasy ve vzorku (vyjádřete a) jako rychlost vzniku produktů – redukujících sacharidů, b) jako rychlost úbytku substrátu; jednotky času ponechejte v minutách)? Jaká byla specifická aktivita sacharasy v kvasnicích (vyjádřete jako rychlost vzniku produktu a jako rychlost úbytku substrátu, jednotky času ponechejte v minutách) za výše uvedených podmínek? řešení: 1 2 3 4 5 0,3 mg 2,5 mg 0,5 mg 1,8 mg 0,5 mg 30; 15 μmol/min 15; 7,5 μmol/min 25; 12,5 μmol/min 18; 9 μmol/min 13; 6,5 μmol/min 100; 50 μmol.min^-1.mg^-1 6; 3 μmol.min^-1.mg^-1 50; 25 μmol.min^-1.mg^-1 10; 5 μmol.min^-1.mg^-1 26; 13 μmol.min^-1.mg^-1 příklad: 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,3. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,45? Určete specifickou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti buněk), jestliže 10 μl suspenze buněk vytvořilo toto množství produktu za 15 minut. Suchá hmotnost buněk byla 80 mg/ml suspenze. řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c 1 mmol/l roztok poskytuje absorbanci 0,3 => absorbanci 0,45 poskytuje 1,5 mmol/l roztok látkové množství produktu: 1,5 mmol v 1 l roztoku = 1,5 μmol v 1 ml roztoku = = 3 μmol ve 2 ml roztoku aktivita buněk: 3 : 15 = 0,2 μmol/min suchá hmotnost buněk: 80 mg/ ml suspenze = 8 mg/100 μl suspenze = 0,8 mg/ 10 μl suspenze specifická aktivita buněk: 0,2 : 0,8 = 0,25 μmol.min^-1.mg^-1 příklady: 1) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,2. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,8? Určete specifickou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti buněk), jestliže 40 μl suspenze buněk vytvořilo toto množství produktu za 10 minut. Suchá hmotnost buněk byla 50 mg/ml suspenze. 2) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,5. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,3? Určete specifickou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti buněk), jestliže 20 μl suspenze buněk vytvořilo toto množství produktu za 6 minut. Suchá hmotnost buněk byla 40 mg/ml suspenze. 3) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,4. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,25? Určete specifickou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti buněk), jestliže 50 μl suspenze buněk vytvořilo toto množství produktu za 5 minut. Suchá hmotnost buněk byla 25 mg/ml suspenze. 4) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,25. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,75? Určete specifickou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti buněk), jestliže 20 μl suspenze buněk vytvořilo toto množství produktu za 15 minut. Suchá hmotnost buněk byla 40 mg/ml suspenze. 5) 1 mmol/l roztok produktu enzymové reakce poskytuje za standardních podmínek stanovení absorbanci 0,3. Jaké látkové množství produktu vzniklo v kyvetě o objemu 2 ml, jestliže poskytl za stejných podmínek absorbanci 0,75? Určete specifickou aktivitu buněk (vztaženou na mg suché hmotnosti buněk), jestliže 20 μl suspenze buněk vytvořilo toto množství produktu za 20 minut. Suchá hmotnost buněk byla 25 mg/ml suspenze. řešení: 1 2 3 4 5 8 μmol 1,2 μmol 1,25 μmol 6 μmol 5 μmol 0,4 μmol.min^-1.mg^-1 0,25 μmol.min^-1.mg^-1 0,2 μmol.min^-1.mg^-1 0,5 μmol.min^-1.mg^-1 0,5 μmol.min^-1.mg^-1 příklad: Vypočtěte koncentraci produktu enzymové reakce, jestliže absorbance jeho roztoku v kyvetě s optickou dráhou 1 cm je 0,8 a absorpční koeficient 5.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Vypočtěte vzniklé látkové množství tohoto produktu, jestliže objem reakční směsi byl 3 ml. Vypočtěte rychlost enzymové reakce (μmol/min), jestliže látkové množství produktu vzniklo v reakční směsi po 4 minutách enzymové reakce. Vypočtěte specifickou aktivitu enzymového preparátu vztaženou na 1 ml preparátu, jestliže objem enzymového preparátu v reakční směsi byl 0,5 ml. řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) c = A/(l . ε) koncentrace produktu: 0,8/(5.10^3 . 1) = 0,16.10^-3 mol/l = 0,16 mmol/l látkové množství produktu: 0,16 mmol v 1 l reakční směsi = 0,16 μmol v 1 ml reakční směsi = 0,16 . 3 = 0,48 μmol ve 3 ml reakční směsi rychlost enzymové reakce: 0,48 : 4 = 0,12 μmol/min specifická aktivita enzymu: 0,12 : 0,5 = 0,24 μmol.min^-1.ml^-1 příklady: 1) Vypočtěte koncentraci produktu enzymové reakce, jestliže absorbance jeho roztoku v kyvetě s optickou dráhou 1 cm je 0,4 a absorpční koeficient 2.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Vypočtěte vzniklé látkové množství tohoto produktu, jestliže objem reakční směsi byl 3 ml. Vypočtěte rychlost enzymové reakce (μmol/min), jestliže látkové množství produktu vzniklo v reakční směsi po 5 minutách enzymové reakce. Vypočtěte specifickou aktivitu enzymového preparátu vztaženou na 1 ml preparátu, jestliže objem enzymového preparátu v reakční směsi byl 0,2 ml. 2) Vypočtěte koncentraci produktu enzymové reakce, jestliže absorbance jeho roztoku v kyvetě s optickou dráhou 1 cm je 0,6 a absorpční koeficient 4.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Vypočtěte vzniklé látkové množství tohoto produktu, jestliže objem reakční směsi byl 2 ml. Vypočtěte rychlost enzymové reakce (μmol/min), jestliže látkové množství produktu vzniklo v reakční směsi po 6 minutách enzymové reakce. Vypočtěte specifickou aktivitu enzymového preparátu vztaženou na 1 ml preparátu, jestliže objem enzymového preparátu v reakční směsi byl 0,1 ml. 3) Vypočtěte koncentraci produktu enzymové reakce, jestliže absorbance jeho roztoku v kyvetě s optickou dráhou 1 cm je 0,5 a absorpční koeficient 2,5.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Vypočtěte vzniklé látkové množství tohoto produktu, jestliže objem reakční směsi byl 4 ml. Vypočtěte rychlost enzymové reakce (μmol/min), jestliže látkové množství produktu vzniklo v reakční směsi po 8 minutách enzymové reakce. Vypočtěte specifickou aktivitu enzymového preparátu vztaženou na 1 ml preparátu, jestliže objem enzymového preparátu v reakční směsi byl 0,25 ml. 4) Vypočtěte koncentraci produktu enzymové reakce, jestliže absorbance jeho roztoku v kyvetě s optickou dráhou 1 cm je 0,25 a absorpční koeficient 5.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Vypočtěte vzniklé látkové množství tohoto produktu, jestliže objem reakční směsi byl 5 ml. Vypočtěte rychlost enzymové reakce (μmol/min), jestliže látkové množství produktu vzniklo v reakční směsi po 5 minutách enzymové reakce. Vypočtěte specifickou aktivitu enzymového preparátu vztaženou na 1 ml preparátu, jestliže objem enzymového preparátu v reakční směsi byl 0,2 ml. 5) Vypočtěte koncentraci produktu enzymové reakce, jestliže absorbance jeho roztoku v kyvetě s optickou dráhou 1 cm je 0,75 a absorpční koeficient 2,5.10^3 l.mol^-1.cm^-1. Vypočtěte vzniklé látkové množství tohoto produktu, jestliže objem reakční směsi byl 2 ml. Vypočtěte rychlost enzymové reakce (μmol/min), jestliže látkové množství produktu vzniklo v reakční směsi po 10 minutách enzymové reakce. Vypočtěte specifickou aktivitu enzymového preparátu vztaženou na 1 ml preparátu, jestliže objem enzymového preparátu v reakční směsi byl 0,3 ml. řešení: 1 2 3 4 5 0,2 mM 0,15 mM 0,2 mM 0,05 mM 0,3 mM 0,6 μmol 0,3 μmol 0,8 μmol 0,25 μmol 0,6 μmol 0,12 μmol/min 0,05 μmol/min 0,1 μmol/min 0,05 μmol/min 0,06 μmol/min 0,6 μmol.min^-1.ml^-1 0,5 μmol.min^-1.ml^-1 0,4 μmol.min^-1.ml^-1 0,25 μmol.min^-1.ml^-1 0,2 μmol.min^-1.ml^-1 příklad: Enzymová reakce probíhá rychlostí (vzniku produktu) 0,3 μmol/min. Jaká byla výsledná koncentrace substrátu v reakční směsi, jestliže objem reakční směsi byl 2 ml, původní koncentrace substrátu 150 mmol/l a reakce probíhala po dobu 10 minut? (reakční stechiometrie: S → P) Jaká byla absorbance vzorku po skončení reakce, je-li absorpční koeficient produktu 0,5.10^3 l.mol^-1.cm^-1? (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: látkové množství vzniklého produktu: 0,3 . 10 = 3 μmol látkové množství substrátu na počátku reakce: 150 mmol v 1 l reakční směsi = = 150 μmol v 1 ml reakční směsi = = 300 μmol ve 2 ml reakční směsi látkové množství substrátu na konci reakce: 300 - 3 = 297 μmol koncentrace substrátu na konci reakce: 297 : 2 = 148,5 μmol/ml = 148,5 mmol/l koncentrace produktu na konci reakce: 3 : 2 = 1,5 μmol/ml = 1,5 mmol/l = 1,5.10^-3 mol/l A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A = 1,5.10^-3 . 1 . 0,5.10^3 = 0,75 příklady: 1) Enzymová reakce probíhá rychlostí (vzniku produktu) 0,5 μmol/min. Jaká byla výsledná koncentrace substrátu v reakční směsi, jestliže objem reakční směsi byl 2 ml, původní koncentrace substrátu 100 mmol/l a reakce probíhala po dobu 10 minut? (reakční stechiometrie: S → P) Jaká byla absorbance vzorku po skončení reakce, je-li absorpční koeficient produktu 0,4.10^3 l.mol^-1.cm^-1? (délka optické dráhy = 1 cm) 2) Enzymová reakce probíhá rychlostí (vzniku produktu) 0,1 μmol/min. Jaká byla výsledná koncentrace substrátu v reakční směsi, jestliže objem reakční směsi byl 2,5 ml, původní koncentrace substrátu 200 mmol/l a reakce probíhala po dobu 5 minut? (reakční stechiometrie: S → P) Jaká byla absorbance vzorku po skončení reakce, je-li absorpční koeficient produktu 2.10^3 l.mol^-1.cm^-1? (délka optické dráhy = 1 cm) 3) Enzymová reakce probíhá rychlostí (vzniku produktu) 0,2 μmol/min. Jaká byla výsledná koncentrace substrátu v reakční směsi, jestliže objem reakční směsi byl 4 ml, původní koncentrace substrátu 150 mmol/l a reakce probíhala po dobu 5 minut? (reakční stechiometrie: S → P) Jaká byla absorbance vzorku po skončení reakce, je-li absorpční koeficient produktu 3.10^3 l.mol^-1.cm^-1? (délka optické dráhy = 1 cm) 4) Enzymová reakce probíhá rychlostí (vzniku produktu) 0,4 μmol/min. Jaká byla výsledná koncentrace substrátu v reakční směsi, jestliže objem reakční směsi byl 4 ml, původní koncentrace substrátu 250 mmol/l a reakce probíhala po dobu 5 minut? (reakční stechiometrie: S → P) Jaká byla absorbance vzorku po skončení reakce, je-li absorpční koeficient produktu 10^3 l.mol^-1.cm^-1? (délka optické dráhy = 1 cm) 5) Enzymová reakce probíhá rychlostí (vzniku produktu) 0,25 μmol/min. Jaká byla výsledná koncentrace substrátu v reakční směsi, jestliže objem reakční směsi byl 2,5 ml, původní koncentrace substrátu 80 mmol/l a reakce probíhala po dobu 8 minut? (reakční stechiometrie: S → P) Jaká byla absorbance vzorku po skončení reakce, je-li absorpční koeficient produktu 2,5.10^3 l.mol^-1.cm^-1? (délka optické dráhy = 1 cm) řešení: 1 2 3 4 5 97,5 mmol/l 199,8 mmol/l 149,75 mmol/l 249,5mmol/l 79,2mmol/l 1 0,4 0,75 0,5 2 příklad: Jaký objem 5 mol/l KOH je nutno přidat ke 100 ml 20 mol/l H[2]SO[4] k její neutralizaci? řešení: 2 KOH + H[2]SO[4 ]→ K[2]SO[4] + 2 H[2]O stechiometrie: 2 (mol) + 1 (mol) látkové množství reagující H[2]SO[4]: 1 l roztoku obsahuje 20 mol 100 ml roztoku obsahuje 2 mol potřebné látkové množství reagujícího KOH: 4 mol objem reagujícího KOH: 1 l roztoku obsahuje 5 molů=> 4 mol jsou obsaženy v 0,8 l (800 ml) roztoku příklady: 1) Jaký objem 10 mol/l NaOH je nutno přidat k 50 ml 25 mol/l H[2]SO[4] k její neutralizaci? 2) Jaký objem 10 mol/l KOH je nutno přidat ke 200 ml 20 mol/l H[2]SO[4] k její neutralizaci? 3) Jaký objem 5 mol/l NaOH je nutno přidat ke 40 ml 10 mol/l H[2]SO[4] k její neutralizaci? 4) Jaký objem 10 mol/l KOH je nutno přidat ke 150 ml 25 mol/l H[2]SO[4] k její neutralizaci? 5) Jaký objem 5 mol/l NaOH je nutno přidat ke 150 ml 10 mol/l H[2]SO[4] k její neutralizaci? řešení: 1 2 3 4 5 250 ml 800 ml 160 ml 750 ml 600 ml příklad: Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 1:1. Jaké bylo množství látky v roztoku, jestliže spotřeba 0,025 mol/l titračního činidla byla 8 ml? řešení: koncentrace titračního činidla = 0,025 mol/l = 25 mmol/l = 25 μmol/ml látkové množství činidla obsažené v 1 ml: 25 μmol látkové množství činidla obsažené v 8 ml: 25 . 8 = 200 μmol = 0,2 mmol stechiometrie reakce = 1:1 => množství stanovované látky v roztoku = 0,2 mmol příklady: 1) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 1:1. Jaké bylo množství látky v roztoku, jestliže spotřeba 0,05 mol/l titračního činidla byla 10 ml? 2) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 1:1. Jaké bylo množství látky v roztoku, jestliže spotřeba 0,01 mol/l titračního činidla byla 20 ml? 3) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 1:1. Jaké bylo množství látky v roztoku, jestliže spotřeba 0,02 mol/l titračního činidla byla 5 ml? 4) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 1:1. Jaké bylo množství látky v roztoku, jestliže spotřeba 0,04 mol/l titračního činidla byla 5 ml? 5) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 1:1. Jaké bylo množství látky v roztoku, jestliže spotřeba 0,075 mmol/l titračního činidla byla 20 ml? řešení: 1 2 3 4 5 0,5 mmol 0,2 mmol 0,1 mmol 0,2 mmol 1,5 mmol příklad: Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 2:1. Jaká byla koncentrace látky v roztoku o objemu 20 ml, jestliže spotřeba 0,04 mol/l titračního činidla byla 5 ml? řešení: koncentrace titračního činidla = 0,04 mol/l = 40 mmol/l = 40 μmol/ml látkové množství činidla obsažené v 1 ml: 40 μmol látkové množství činidla obsažené v 5 ml: 40 . 5 = 200 μmol = 0,2 mmol stechiometrie reakce = 2:1 => množství stanovované látky v roztoku = 0,4 mmol koncentrace stanovované látky: 0,4 mmol v objemu 20 ml = 0,4/20 = 0,02 mmol/ml = 0,02 mol/l = 20 mmol/l příklady: 1) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 2:1. Jaká byla koncentrace látky v roztoku o objemu 5 ml, jestliže spotřeba 0,05 mol/l titračního činidla byla 10 ml? 2) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 2:1. Jaká byla koncentrace látky v roztoku o objemu 10 ml, jestliže spotřeba 0,01 mol/l titračního činidla byla 5 ml? 3) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 2:1. Jaká byla koncentrace látky v roztoku o objemu 5 ml, jestliže spotřeba 0,02 mol/l titračního činidla byla 5 ml? 4) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 2:1. Jaká byla koncentrace látky v roztoku o objemu 10 ml, jestliže spotřeba 0,025 mol/l titračního činidla byla 8 ml? 5) Při titraci reagovala stanovovaná látka a titrační činidlo ve stechiometrickém poměru 2:1. Jaká byla koncentrace látky v roztoku o objemu 15 ml, jestliže spotřeba 0,075 mol/l titračního činidla byla 10 ml? řešení: 1 2 3 4 5 200 mmol/l 10 mmol/l 40 mmol/l 40 mmol/l 100 mmol/l příklad: Jaká je hmotnost 15 μmolů látky s relativní molekulovou hmotností 40? řešení: 1 mol látky má hmotnost 40 g 1 μmol látky má hmotnost 40 μg 15 μmol látky má hmotnost 40 . 15 = 600 μg příklady: 1) Jaká je hmotnost 6 μmolů látky s relativní molekulovou hmotností 30? 2) Jaká je hmotnost 5 μmolů látky s relativní molekulovou hmotností 60? 3) Jaká je hmotnost 4 μmolů látky s relativní molekulovou hmotností 75? 4) Jaká je hmotnost 12 μmolů látky s relativní molekulovou hmotností 25? 5) Jaká je hmotnost 8 μmolů látky s relativní molekulovou hmotností 20? řešení: 1 2 3 4 5 180 μg 300 μg 300 μg 300 μg 160 μg příklad: Relativní molekulová hmotnost nukleotidu je 350, relativní molekulová hmotnost kyseliny fosforečné je 98. Jaký je hmotnostní zlomek (%) kyseliny fosforečné v nukleotidu? řešení: 350 ...... 100 % 98 ....... x % x : 100 = 98 :350 x = 9800 : 350 = 28 % příklady: 1) Relativní molekulová hmotnost nukleotidu je 392, relativní molekulová hmotnost kyseliny fosforečné je 98. Jaký je hmotnostní zlomek (%) kyseliny fosforečné v nukleotidu? 2) Relativní molekulová hmotnost nukleotidu je 280, relativní molekulová hmotnost kyseliny fosforečné je 98. Jaký je hmotnostní zlomek (%) kyseliny fosforečné v nukleotidu? 3) Relativní molekulová hmotnost nukleotidu je 392, relativní molekulová hmotnost kyseliny fosforečné je 98. Jaký je hmotnostní zlomek (%) kyseliny fosforečné v nukleotidu? 4) Relativní molekulová hmotnost nukleotidu je 350, relativní molekulová hmotnost kyseliny fosforečné je 98. Jaký je hmotnostní zlomek (%) kyseliny fosforečné v nukleotidu? 5) Relativní molekulová hmotnost nukleotidu je 280, relativní molekulová hmotnost kyseliny fosforečné je 98. Jaký je hmotnostní zlomek (%) kyseliny fosforečné v nukleotidu? řešení: 1 2 3 4 5 25 % 35 %[] 25 % 28 %[] 35 %[] příklad: 10 mg nukleové kyseliny bylo rozpuštěno v 50 ml fyziologického roztoku. K fotometrickému stanovení kyseliny fosforečné byl odebrán 1 ml takto zředěného vzorku nukleové kyseliny, který poskytl absorbanci 0,2. Absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml) byla 0,5. Vypočtěte hmotnostní zlomek kyseliny fosforečné v nukleové kyselině. řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml reakční směsi) = 0,5 => vzorek poskytující absorbanci 0,2 má koncentraci kyseliny fosforečné 0,08 mg/ml ředění nukleové kyseliny: 10 mg do 50 ml roztoku, koncentrace = 10/50 = 0,2 mg/ml vzorek obsahuje 0,2 mg/ml nukleové kyseliny ......... 100 % 0,08 mg/ml kyseliny fosforečné ....... x % x : 100 = 0,08 : 0,2 x = 8 : 0,2 = 40 % příklady: 1) 10 mg nukleové kyseliny bylo rozpuštěno ve 25 ml fyziologického roztoku. K fotometrickému stanovení kyseliny fosforečné byl odebrán 1 ml takto zředěného vzorku nukleové kyseliny, který poskytl absorbanci 0,2. Absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml) byla 0,5. Vypočtěte hmotnostní zlomek kyseliny fosforečné v nukleové kyselině. 2) 8 mg nukleové kyseliny bylo rozpuštěno ve 20 ml fyziologického roztoku. K fotometrickému stanovení kyseliny fosforečné byl odebrán 1 ml takto zředěného vzorku nukleové kyseliny, který poskytl absorbanci 0,3. Absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml) byla 0,6. Vypočtěte hmotnostní zlomek kyseliny fosforečné v nukleové kyselině. 3) 5 mg nukleové kyseliny bylo rozpuštěno v 10 ml fyziologického roztoku. K fotometrickému stanovení kyseliny fosforečné byl odebrán 1 ml takto zředěného vzorku nukleové kyseliny, který poskytl absorbanci 0,25. Absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml) byla 0,5. Vypočtěte hmotnostní zlomek kyseliny fosforečné v nukleové kyselině. 4) 10 mg nukleové kyseliny bylo rozpuštěno ve 20 ml fyziologického roztoku. K fotometrickému stanovení kyseliny fosforečné byl odebrán 1 ml takto zředěného vzorku nukleové kyseliny, který poskytl absorbanci 0,15. Absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml) byla 0,3. Vypočtěte hmotnostní zlomek kyseliny fosforečné v nukleové kyselině. 5) 10 mg nukleové kyseliny bylo rozpuštěno ve 25 ml fyziologického roztoku. K fotometrickému stanovení kyseliny fosforečné byl odebrán 1 ml takto zředěného vzorku nukleové kyseliny, který poskytl absorbanci 0,25. Absorbance standardního roztoku kyseliny fosforečné (0,2 mg/ml) byla 0,5. Vypočtěte hmotnostní zlomek kyseliny fosforečné v nukleové kyselině. řešení: 1 2 3 4 5 20 % 25 % 20 % 20 % 25 % příklad: 8 mmol/l roztok látky poskytl po enzymové reakci absorbanci 0,6 (délka optické dráhy = 1 cm). Určete procento konverze látky, jestliže je absorpční koeficient jejího produktu 3.10^3 mol^-1.l.cm^-1. řešení: c = A/(ε .l) koncentrace produktu: 0,6/(3.10^3 . 1) = 0,2.10^-3 mol/l = 0,2 mmol/l 8 mmol/l ....... konverze látky na produkt = 100 % 0,2 mmol/l ....... konverze látky na produkt = x % x : 100 = 0,2 : 8 x = 20 : 8 = 2,5 % příklady: 1) 2 mmol/l roztok látky poskytl po enzymové reakci absorbanci 0,25 (délka optické dráhy = 1 cm). Určete procento konverze látky, jestliže je absorpční koeficient jejího produktu 5.10^3 mol^-1.l.cm^-1. 2) 2,5 mmol/l roztok látky poskytl po enzymové reakci absorbanci 0,8 (délka optické dráhy = 1 cm). Určete procento konverze látky, jestliže je absorpční koeficient jejího produktu 10^4 mol^-1.l.cm^-1. 3) 3 mmol/l roztok látky poskytl po enzymové reakci absorbanci 0,6 (délka optické dráhy = 1 cm). Určete procento konverze látky, jestliže je absorpční koeficient jejího produktu 2,5.10^3 mol^-1.l.cm^-1. 4) 4 mmol/l roztok látky poskytl po enzymové reakci absorbanci 0,8 (délka optické dráhy = 1 cm). Určete procento konverze látky, jestliže je absorpční koeficient jejího produktu 2.10^3 mol^-1.l.cm^-1. 5) 5 mmol/l roztok látky poskytl po enzymové reakci absorbanci 0,45 (délka optické dráhy = 1 cm). Určete procento konverze látky, jestliže je absorpční koeficient jejího produktu 6.10^3 mol^-1.l.cm^-1. řešení: 1 2 3 4 5 2,5 % 3,2 % 8,0 % 10,0 % 1,5 % příklad: 0,2 mmol/l roztok síranu amonného poskytl při stanovení Nesslerovým činidlem absorbanci 0,4. Jaká byla koncentrace močoviny v neznámém vzorku, jestliže byla jeho absorbance 0,2 - za předpokladu, že proběhla 80 % konverze močoviny? řešení: A = c . l . ε (Lambertův-Beerův zákon) A je přímo úměrná c 0,2 mmol/l roztok síranu amonného poskytuje absorbanci 0,4 => absorbanci 0,2 poskytuje 0,1 mmol/l roztok močoviny (stechiometrie reakce = 1:1) 0,1 mmol/l ....... konverze síranu amonného na močovinu = 80 % x mmol/l ....... konverze síranu amonného na močovinu = 100 % x : 0,1 = 100 : 80 x = 10 : 80 = 0,125 mmol/l (koncentrace močoviny v neznámém vzorku) příklady: 1) 0,25 mmol/l roztok síranu amonného poskytl při stanovení Nesslerovým činidlem absorbanci 0,5. Jaká byla koncentrace močoviny v neznámém vzorku, jestliže byla jeho absorbance 0,25 - za předpokladu, že proběhla 50 % konverze močoviny? 2) 0,5 mmol/l roztok síranu amonného poskytl při stanovení Nesslerovým činidlem absorbanci 0,8. Jaká byla koncentrace močoviny v neznámém vzorku, jestliže byla jeho absorbance 0,2 - za předpokladu, že proběhla 25 % konverze močoviny? 3) 1 mmol/l roztok síranu amonného poskytl při stanovení Nesslerovým činidlem absorbanci 0,6. Jaká byla koncentrace močoviny v neznámém vzorku, jestliže byla jeho absorbance 0,3 - za předpokladu, že proběhla 80 % konverze močoviny? 4) 2,5 mmol/l roztok síranu amonného poskytl při stanovení Nesslerovým činidlem absorbanci 0,4. Jaká byla koncentrace močoviny v neznámém vzorku, jestliže byla jeho absorbance 0,8 - za předpokladu, že proběhla 40 % konverze močoviny? 5) 3 mmol/l roztok síranu amonného poskytl při stanovení Nesslerovým činidlem absorbanci 0,7. Jaká byla koncentrace močoviny v neznámém vzorku, jestliže byla jeho absorbance 0,35 - za předpokladu, že proběhla 60 % konverze močoviny? řešení: 1 2 3 4 5 0,25 mmol/l 0,5 mmol/l 0,625 mmol/l 12,5 mmol/l 2,5 mmol/l příklad: Vypočtěte R[f] látky, která doputovala 2 cm od startu. Čelo chromatogramu je vzdáleno 8 cm od startu. řešení: R[f] (retenční faktor) = vzdálenost středu skvrny od startu / vzdálenost čela rozpouštědla od startu R[f] = 2/8 = 0,25 příklady: 1) Vypočtěte R[f] látky, která doputovala 1,5 cm od startu. Čelo chromatogramu je vzdáleno 6 cm od startu. 2) Vypočtěte R[f] látky, která doputovala 4 cm od startu. Čelo chromatogramu je vzdáleno 10 cm od startu. 3) Vypočtěte R[f] látky, která doputovala 3 cm od startu. Čelo chromatogramu je vzdáleno 7,5 cm od startu. 4) Vypočtěte R[f] látky, která doputovala 6 cm od startu. Čelo chromatogramu je vzdáleno 8 cm od startu. 5) Vypočtěte R[f] látky, která doputovala 7,5 cm od startu. Čelo chromatogramu je vzdáleno 10 cm od startu. řešení: 1 2 3 4 5 0,25 0,4 0,4 0,75 0,75 příklad: Při stanovení koncentrace glukosy v roztoku pomocí enzymové elektrody poskytlo 10 μl 100 mM standardního roztoku glukosy proudovou odezvu 40 nA. Jaká je koncentrace neznámého vzorku, jestliže 20 μl vzorku poskytlo odezvu 20 nA? řešení: (proudová odezva elektrody je přímo úměrná koncentraci glukosy ve vzorku) 10 μl 100 mM standardního roztoku glukosy poskytuje proudovou odezvu 40 nA => 20 μl 100 mM standardního roztoku glukosy poskytuje proudovou odezvu 80 nA 20 μl roztoku glukosy o neznámé koncentraci poskytuje proudovou odezvu 20 nA => koncentrace vzorku je 4 x nižší než koncentrace standardu (80 : 20 = 4) koncentrace neznámého vzorku: 100 : 4 = 25 mmol/l příklady: 1) Při stanovení koncentrace glukosy v roztoku pomocí enzymové elektrody poskytlo 10 μl 100 mmol/l standardního roztoku glukosy proudovou odezvu 20 nA. Jaká je koncentrace neznámého vzorku, jestliže 50 μl vzorku poskytlo odezvu 10 nA? 2) Při stanovení koncentrace glukosy v roztoku pomocí enzymové elektrody poskytlo 5 μl 100 mmol/l standardního roztoku glukosy proudovou odezvu 20 nA. Jaká je koncentrace neznámého vzorku, jestliže 10 μl vzorku poskytlo odezvu 8 nA? 3) Při stanovení koncentrace glukosy v roztoku pomocí enzymové elektrody poskytlo 100 μl 100 mM standardního roztoku glukosy proudovou odezvu 20 nA. Jaká je koncentrace neznámého vzorku, jestliže 50 μl vzorku poskytlo odezvu 5 nA? 4) Při stanovení koncentrace glukosy v roztoku pomocí enzymové elektrody poskytlo 50 μl 100 mM standardního roztoku glukosy proudovou odezvu 25 nA. Jaká je koncentrace neznámého vzorku, jestliže 25 μl vzorku poskytlo odezvu 5 nA? 5) Při stanovení koncentrace glukosy v roztoku pomocí enzymové elektrody poskytlo 25 μl 100 mM standardního roztoku glukosy proudovou odezvu 20 nA. Jaká je koncentrace neznámého vzorku, jestliže 50 μl vzorku poskytlo odezvu 8 nA? řešení: 1 2 3 4 5 10 mmol/l 20 mmol/l 50 mmol/l 40 mmol/l 20 mmol/l