17. GRAVIMETRICKÉ STANOVENÍ ŽELEZA JAKO Fe[2]O[3]



Princip:


Z kyselého roztoku Fe^3+ se amoniakem sráží Fe(OH)[3], který se vyžíhá na vážitelnou formu
Fe[2]O[3].


Metoda je použitelná pro stanovení iontů železitých Fe^3+ a také iontů železnatých Fe^2+. Ionty
Fe^2+ je však nutné předem kvantitativně zoxidovat na ionty Fe^3+ přídavkem potřebného množství
vhodného oxidačního činidla.


Podstatou metody je srážení roztoku soli Fe^3+ roztokem amoniaku. Reakcí vzniká nerozpustný
hydroxid železitý Fe(OH)[3], který se po oddělení od roztoku (filtrací) převede žíháním na vzduchu
při cca 1000 °C na oxid železitý Fe[2]O[3] (forma k vážení).






2)  Hodnoty k výpočtu


Množství získaného Fe^3+ vypočítat podle následujících rovnic:


                                                         →



kde:        M(Fe)  =  55,847 g.mol^-1 a M(Fe[2]O[3])  =  159,692 g.mol^-1



1.

                                                                                               20,8266 g

                                                2.

                                                                                               12,6134 g

                                                3.

                                                                                               18,8647 g

                            Hmotnost prázdného vyžíhaného kelímku: m[0]





1.

                                                                                               20,9411 g

                                                2.

                                                                                               12,7290 g

                                                3.

                                                                                               18,9798 g

                             Hmotnost vyžíhaného kelímku se vzorkem: m