Alkyny
(nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
2
1 OBSAH
2 ŮVOD ..........................................................................................................3
3 OBECNÉ VLASTNOSTI .............................................................................4
3.1 Názvosloví alkynů .................................................................................4
3.2 Vlastnosti trojné vazby...........................................................................5
4 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI ALKYNŮ.......................................................6
5 CHEMICKÉ VLASTNOSTI ALKYNŮ .......................................................7
5.1 Adiční reakce alkynů .............................................................................7
5.1.1 Elektrofilní adice na alkyny ............................................................7
5.1.2 Radikálová adice na alkyny...........................................................13
5.2 Redukce alkynů (hydrogenace) ............................................................14
5.3 Oxidace (oxidativní štěpení) alkynů .....................................................15
5.4 Kyselost terminálních alkynů ...............................................................16
5.5 Substituční reakce alkynů (alkylace acetylidů a karbidů)......................18
5.6 Oligomerace ethynu.............................................................................19
6 PŘÍPRAVA A VÝROBA ALKYNŮ ..........................................................20
7 VÝZNAMNÉ ALKYNY ............................................................................22
8 SHRNUTÍ...................................................................................................24
9 UČIT SE, UČIT SE….................................................................................26
10 ŘEŠENÍ......................................................................................................28
11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .........................................................31
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
3
2 ŮVOD
Alkyny stejně jako alkany a alkeny patří do skupiny uhlovodíků, což jsou
sloučeniny mající ve své molekule pouze atomy uhlíku a vodíku. Od alkanů
a alkenů se ale liší přítomností trojné vazby mezi atomy uhlíku. Vzhledem
k násobnosti vazby vykazují alkyny podobnou reaktivitu jako alkeny, tedy
podléhají jak elektrofilní, tak radikálové adici.
Nejjednodušším alkynem je ethyn, více známy pod triviálním názvem acetylen.
Zajímavá je především historie jeho využití. Dříve se používalo hoření ethynu
v karbidových lampách (tzv. karbidkách) jak k veřejnému osvětlení, tak osvětlení
u automobilů a také tvořil nedílnou součást vybavení horníků a jeskyňářů. Toto
využití zaniklo s objevem žárovky. Dnes je ethyn důležitou surovinou v chemii
makromolekulárních látek, protože se z něj vyrábějí monomery důležitých
polymerů. Například akrylonitril slouží k syntéze významného polymeru
polyakrylonitrilu (PAN) používaného v textilním průmyslu na výrobu markýz,
lehátek a slunečníků.
Kromě jednoduchých alkynů se výzkum zaměřuje i na polyyny (lineární řetězce
alkynů s několika trojnými vazbami). Polyyny až s osmi trojnými vazbami byly
například detekovány v mezihvězdném prostoru. Elektronové vlastnosti polyynů je
předurčují k využití v nanotechnologii.
Alkyny
Polyakrylonitril se
využívá k výrobě markýz,
lehátek a slunečníků
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
4
3 OBECNÉ VLASTNOSTI
Alkyny neboli acetyleny jsou nenasycené uhlovodíky mající ve svých molekulách
jednu nebo více trojných vazeb. Rozeznáváme alkyny lineární a cyklické, které se
pak označují jako cykloalkyny. V závislosti na poloze trojné vazby pak můžeme
alkyny rozdělit na terminální a vnitřní.
H3C C CH H3C C C CH3
Vnitřní alkyny jsou stabilnější než alkyny terminální, rozdíl ve stabilitě činí asi
17 kJ/mol. Alkyny mají obecný vzorec CnH2n-2, kde n je celé číslo. Tvoří
homologickou řadu, stejně jako alkany a alkeny, kde předchozí člen se liší od
následujícího členu o homologický přírůstek CH2.
Cykloalkyny jsou uhlovodíky mající minimálně jednu trojnou vazbu, jejichž
uhlíkatý řetězec je uzavřený do kruhu. Nejjednodušším cykloalkynem je
cyklooktyn, protože v případě nižších cykloalkynů se výrazně projevuje jejich
vnitřní napětí a tyto sloučeniny jsou nestálé. Obecný vzorec cykloalkynů je
CnH2n- 4, kde n je celé číslo.
3.1 Názvosloví alkynů
Názvy alkynů se tvoří stejným způsobem jako názvy jiných nenasycených
uhlovodíků. Pro zopakování si uvedeme základní kroky tvorby názvu.
 Název alkynů je odvozen od názvu základního alkanu náhradou přípony
– an za –yn.
H3C CH2 CH3 propan H3C C CH propyn
 Poloha násobné vazby musí být vyjádřena nejnižším možným číslem
(lokantem).
 Hlavní řetězec je nejdelší řetězec s největším počtem násobných vazeb.
Zbývající části molekuly, které nejsou součástí hlavního řetězce, vyjádříme
jako substituenty předponou.
Obecné vlastnosti
cyklooktyn
Názvosloví alkynů
Název alkynů končí
příponou –yn
Terminální alkyn Vnitřní alkyn
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
5
H3C
C
C
CH
CH2
C
HC
3-butylhexa-1,4-diyn
H2C
CH2
CH3
 Jsou-li v molekuly dvojné a zároveň i trojné vazby, pak se nejdříve uvádí
poloha dvojné vazby a následně poloha vazby trojné. Stejná priorita platí
i u číslování.
H2C CH C CH but-1-en-3-yn
1 2 3 4
 Uhlovodíkové zbytky vznikající odtržením jednoho vodíku z molekuly
alkynu se označují jako alkynyly. Jejich systematické názvy budeme tvořit
připojením přípony –yl za příponu –yn v názvu příslušného alkynu.
Například ethyn + přípona –yl → ethynyl. Důležité je, že atom s volnou
valencí má být při číslování označen nejnižším možným lokantem.
HC C CH CH3
1234
but-3-yn-2-yl
3.2 Vlastnosti trojné vazby
Jak už víme, alkyny jsou uhlovodíky mající ve své molekule jednu, popřípadě více
trojných vazeb. Vznik těchto trojných vazeb nám vysvětlí teorie hybridizace. Na
vzniku  vazby mezi dvěma atomy uhlíku ethynu a vzniku C-H vazby se podílí
jeden orbital s (2s) a pouze jeden orbital p (2px) z původních valenčních atomárních
orbitalů uhlíku (2s, 2px, 2py. 2pz), proto se hybridizace označuje, jako sp.
+
180o
s px sp
(vznikají celkem dva orbitaly sp)
Tyto nové hybridní orbitaly leží v přímce. Zbylé orbitaly 2py a 2pz jsou
nehybridizované a jsou kolmé k ose dvou hybridních orbitalů sp. V molekule
ethynu tak vnikají překryvem dvou hybridních orbitalů sp atomů uhlíku dvě 
vazby a dvě vazby π vznikají překryvem 2py a 2pz orbitalů stejně jako v molekule
Odtržením vodíku
z molekuly alkynů vznikají
alkynyly
Vlastnosti trojné vazby
Trojná vazba je složena z
jedné  vazby a dvou π
vazeb
skelet
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
6
ethenu (viz alkeny). Pokud budeme otáčet molekulou kolem této osy, nebudeme
schopni od sebe odlišit jednotlivá otočení. Proto také nemá elektronová hustota
π vazeb podobu čtyř oblaků, ale bude symetricky rozložena kolem této osy, která je
rovněž osou hybridních sp orbitalů. Z uhlíku podílejícího se na trojné vazbě
vycházejí dvě  vazby, z nichž jedna je právě součástí vazby trojné. Tyto dvě 
vazby leží na jedné přímce a alkyny tak tvoří charakteristickou tyčinku. Tento fakt
se snažíme dodržovat, při zapisování alkynů pomocí strukturních vzorců uhlíkatého
skeletu.
H3C C C CH3
C C
CH3H3C
C
C
CH3
H3C
správný zápis but-2-ynu nesprávné zápisy but -2-ynu! !
S rostoucí násobností se vazba zkracuje a stává se pevnější. To znamená, že trojná
vazba je kratší než vazba dvojná, je pevnější a méně reaktivní. V následující tabulce
jsou ukázány základní rozdíly mezi jednoduchou, dvojnou a trojnou vazbou.
Typ vazby Délka vazby (pm) Disociační energie (kJ/mol)
C C 154 346
C C 133 610
C C 121 837
4 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI ALKYNŮ
Fyzikální vlastnosti alkynů se podobají fyzikálním vlastnostem alkanů a alkenů.
Odlišnost můžeme naleznout v teplotách varu a bodech tání. Alkyny mají vyšší
body tání i varu než alkany a alkeny se stejným počtem uhlíků v molekule. Stejně
však jako u alkenů záleží i u alkynů na poloze trojné vazby. Vnitřní alkyny mají
o něco vyšší teplotu varu než alkyny terminální.
H3C
CH2
CH2
CH3
butan
b.v. –0,5 o
C
H3C
H2C CH CH2
but-1-en
b.v. –6,3 oC
H3C CH2 C CH
but-1-yn
b.v. 8,1 oC
H3C C C CH3
but-2-yn
b.v. 27 o
C
Ethyn, propyn, butyn jsou za běžných podmínek plyny, alkyny s počtem atomů
uhlíků C5C16 jsou kapaliny a alkyny s počtem atomů uhlíku větším než 16
jsou pevné látky. Obecně mají alkyny nízkou polaritu, rozpustnost ve vodě a jsou
hořlavé.
Fyzikální vlastnosti
alkynů
Vznik sigma vazeb
z hybridních orbitalů.
Zapisování alkynů pomocí
strukturních vzorců
s ohledem na jejich
tyčinkovité struktury
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
7
5 CHEMICKÉ VLASTNOSTI ALKYNŮ
Pro alkyny stejně jako alkeny jsou charakteristické především adiční reakce,
které mohou probíhat mechanismem elektrofilním i radikálovým. V závislosti na
povaze činidel a podmínkách může v případě alkynů docházet až k dvojnásobné
adici. V některých případech jsou produkty adice do prvního stupně nestálé
a transformují se na stabilnější produkty. Kromě těchto reakcí se seznámíme s
reakcemi vycházejícími z kyselosti C-H vazby terminálních alkynů a povíme si
něco o redukci, oxidaci i polymeraci alkynů.
Dokonalým spalováním alkynů vzniká vodní pára a oxid uhličitý. Při nedokonalém
spalování vzniká jedovatý oxid uhelnatý namísto oxidu uhličitého. V případě
nedostatku kyslíku při hoření vznikají saze.
Dokonalé spalování acetylenu: 2 C2H2 + 5 O2 4 CO2 + 2 H2O
Nedokonalé spalování acetylenu: 2 C2H2 + 3 O2 4 CO + 2 H2O
Nedostatek kyslíku spalováním acetylenu: 2 C2H2 + O2 4 C + 2 H2O
Možné reakce alkynů:
 Adice (elektrofilní a radikálová)
 Tvorba acetylidů
 Substituční reakce
 Redukce
 Oxidace
 Oligomerace ethynu
5.1 Adiční reakce alkynů
5.1.1 Elektrofilní adice na alkyny
Mezi nejvýznamnější adiční reakce alkynů patří elektrofilní adice halogenvodíků,
halogenů a vody. Elektrofilní adice probíhá méně snadno než u alkenů, protože
alkyny jsou díky elektronové struktuře trojné vazby méně reaktivní. Tuto
skutečnost lze snadno vysvětlit na mechanismu elektrofilní adice. Elektrofilní adice
na násobnou vazbu probíhá dvoustupňovým mechanismem. Nejprve vznikne
interakcí elektrofilní částice s π elektrony trojné vazby karbokation vinylového
Chemické vlastnosti
alkynů
Nedokonalým spalováním
acetylenu vznikají saze
Mechanismus elektrofilní
adice na alkyny
Reaktivita alkynů
Elektrofilní adice
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
8
typu. Vznik karbokationu je krokem určujícím celkovou rychlost reakce. Vinylový
karbokation je však málo stabilní a proto celá reakce probíhá pomaleji než u alkenů,
kde vznikají stabilnější typy karbokationtů (navázání nukleofilní částice již nemá
na celkovou rychlost adice výrazný vliv).
1. krok CHHC
Nu
+ E CHHC
E
2. krok
HC
CH
E
C C
ENu
(-komplex)
HC
CH
E +
derivát alkenu
H H
karbokationt
(vinylového typu)
Pro to, aby elektrofilní adice na trojnou vazbu probíhala rychleji, se využívá při
některých adicích katalýzy těžkými kovy (například Hg2+
), které odčerpají část πelektronové
hustoty.
A. Adice halogenvodíků
Mechanismus samotné elektrofilní adice je stejný jako při adici halogenvodíků na
alkeny. Adice halogenvodíků probíhá podobně jako u alkenů podle
Markovnikovova pravidla. Vinylové karbokationty jsou poměrně nestabilní, ale
zároveň jsou sekundární karbokationty vinylového typu stabilnější než primární. V
závislosti na množství činidla (HX) je možná adice do dvou stupňů. Adicí jedné
molekuly HX na alkyny vzniká halogenalken a v případě přebytku HX vzniká
dihalogenalkan. Jako příklad si uvedeme adici bromovodíku na propyn. Produktem
jednonásobné adice je 2-brompropen.
propyn
C CH3HC + HBr
C CH3
Br
C
2-brompropen
H
H
Mechanismus adice HBr na propyn
HC C + H Br HC C
H CH3H
CH3 HC C CH3
Adice halogenvodíků
(HX)
Mechanismus adice HBr
na propyn
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
9
HC C
H CH3
+ Br HC C
H CH3
Br
Vzniklá dvojná vazba je schopná adovat další molekulu halogenvodíku. Díky
přítomnosti elektronegativního atomu halogenu je potřeba pečlivě zvážit, jak se
jeho elektronový vliv projeví na průběhu adice. K vysvětlení je potřeba vzít v úvahu
stabilitu kationtů vznikajících protonací dvojné vazby. Z 2-brompropenu je možné
vytvořit potenciálně dva kationty lišící se svou stabilitou.
C C
H CH3
Br
C C
CH3
Br
C CH
CH3
Br
primární kationt
sekundární kationt v konjugaci
s volným elektronovým párem bromu
H H
C C
CH3
Br
H
H
H
HH
H
HH H
Sekundární karbokationt s kladným nábojem na uhlíku, ke kterému je připojen
elektronegativní brom, je stabilnější, protože brom nese volné elektronové páry,
z nichž jeden se může překrýt s prázdným p orbitalem kladně nabitého atomu
uhlíku (dojde ke konjugaci) a tím karbokationt výrazně stabilizuje. Adice další
molekuly bromovodíku bude tedy probíhat právě za vzniku 2,2-dibrompropanu.
H2C C
CH3
Br
2-brompropen
+ HBr H2C C CH3
Br
H Br
2,2-dibrompropan
Mechanismus adice druhé molekuly HBr
H Br C C CH3
Br
H Br
C C
CH3
Br
+ C C
CH3
Br
H
Br
H
H
H
H
H
H
Stejně jako u alkenů tak i alkynů je možná radikálová adice bromovodíku (viz
radikálové adice).
Mechanismus adice HBr
na 2-brompropen
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
10
Úkol k samostatnému řešení
V průmyslu makromolekulárních látek je důležitá adice chlorovodíku na ethyn do
prvního stupně, která vede k chlorethenu (vinylchloridu), což je významný
monomer pro výrobu PVC (polyvinylchloridu). Pokuste se rovnici popisující tuto
přípravu vyřešit.
HCl polymerace
Řešení:
HC
HCl polymeraceCH H2C CH Cl C C
Cl
* *
n
HH
H
B. Adice halogenů
Dalším typem elektrofilní adice je adice halogenů. Opět probíhá ve dvou stupních,
kdy v prvním stupni vzniká dihalogenalken, který je schopný adovat další molekulu
činidla za vzniku tetrahalogenalkanu. Jako příklad si uvedeme reakci acetylenu
s chlorem.
HC CH + Cl2 HC CH
Cl
Cl2
C C
Cl
ClCl
Cl
(E)-1,2-dichlorethen 1,1,2,2-tetrachlorethan
ethyn
Cl
H H
Mechanismus adice chloru na ethyn
V prvním kroku elektronová hustotu π-vazby polarizuje molekulu chloru na kationt
a aniont chloru. Kationt pak vytváří spolu s π elektrony trojné vazby třícentrový
chloroniový intermediát, ve kterém se atom chloru nachází na jedné straně trojné
vazby a brání tuto stranu vůči ataku chloridového aniontu. Po ataku aniontu chloru
dojde k zániku jedné π-vazby. Aniont chloru může vniklý intermediát atakovat jen
z jedné (nechráněné) strany. Produktem adice do prvního stupně je obvykle (E)-
1,2- dichlorethen, který má oba atomy chloru navzájem v trans uspořádání.
HC CH + Cl Cl
Cl
CHHCHC CH
Cl Cl
Cl
Adice halogenů
(X2)
Mechanismus adice Cl2
na ethyn
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
11
Adice další molekuly chloru bude probíhat obdobně. Brom se aduje analogickým
mechanismem jako chlor.
C. Hydratace (adice vody)
Adice vody na alkyny probíhá podle Markovnikovova pravidla. Reakce vyžaduje
přídavek silné kyseliny (např. kyselina sírová, fosforečná). Z důvodu nižší
reaktivity alkynů se musí reakce ještě katalyzovat rtuťnatou solí (nejčastěji síranem
rtuťnatým). Jako příklad si uvedeme adici vody na ethyn. Nestálým produktem
adice je vinylalkohol, který se ihned přesmykuje na stabilnější acetaldehyd
(ethanal)
+ H2OHC CH
H2SO4
H2C CH OH
vinylalkohol
H3C CH O
ethanal
Hg2
Dvojice vinylalkohol a acetaldehyd jsou navzájem konstitučními isomery zvanými
tautomery a příslušná rovnováha mezi nimi se označuje jako keto-enol
tautomerie. Až na výjimky je rovnováha zcela posunuta ve prospěch keto formy,
enol formu nelze téměř niky izolovat.
Mechanismus adice vody a keto-enol tautomerie
Rtuťnatý kationt napomáhá adici vody na trojnou vazbu. Primárním produktem je
organortuťnatá sloučenina v enol formě, která v kysele katalyzovaných
tautomerních reakcích odštěpuje rtuťnatý kationt a pak vzniká keto forma produktu.
1. V prvním kroku se pomocí elektronového páru jedné π-vazby váže alkyn na
rtuťnatý kationt. Atom uhlíku, na kterém vzniká částečný kladný náboj, atakuje
molekula vody.
C CH
HgSO4
H3C C CH3C
Hg SO4
2
H
O
H
H
C C
H3C
HOH
H
Hg SO4
2
2. Po odtržení protonu z protonovaného enolu se vytváří organortuťnatý enol
O
H HC C
H3C Hg SO4
2
HOH
H
C C
H3C Hg SO4
2
HOH
+ H3O
Hydratace alkynů
Název enol vznikl
zkrácením slova alkenol
H2C CH OH
Keto-enol tautomerie
Mechanismus adice vody
na propyn
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
12
3. Při kysele katalyzované tautomerizaci dochází k odštěpování protonu z uhlíku.
Podobně jako proton se může odštěpit rtuťnatý kationt.
C CH
H3C Hg SO4
2
OH
H3O C C
H3C H
HOH
+ H2O + HgSO4
enol
C C
H3C Hg SO4
2
HOH
H
+ H2O
4. Vzniklá sloučenina mající současně na jednom uhlíku dvojnou vazbu a OH
skupinu je nestabilní a přesmykuje na stabilnější karbonylovou sloučeninu.
V tomto případě vzniká aldehyd.
H3O
C
CH3C
H
O
H
keto forma (aldehyd)
C C
H3C H
HO
H
H
+ H2O C C
H3C H
HO
H +
H
H3O
Konečným produktem adice vody na acetylen je aldehyd (ethanal) a další adice již
neproběhne. Adicí vody na další členy homologické řady alkynů vznikají ketony.
R1 C C
HgSO4
C CR2
H
R1 O
R2
H
enol tautomer
keto-enol
tautomerie
C C
R2
OH
H
R1
keto tautomer
H2O, H
Za kyselé katalýzy probíhá adice alkoholů, karboxylových kyselin a kyanovodíku
na alkyny, čímž vznikají odpovídající alkyl(vinyl)ethery a vinylestery a nenasycené
nitrily. V těchto případech se však keto-enolová tautomerie neuplatňuje, neboť
produkt reakce není schopný přesmyku.
HC CH
ROH
RCOOH
HCN
H2C CH
H2C CH
H2C CH
O CH3
O C
C N
CH3
O
Vzniklé produkty mají velký praktický význam, neboť se používají pro výrobu řady
polymerů majících užitečné vlastnosti.
Adice alkoholů,
karboxylových kyselin a
kyanovodíku
Adicí vody na acetylen
vzniká ethanal
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
13
Úkol k samostatnému řešení
Pokuste se na základě probraného mechanismu adice vody na ethyn vytvořit
meziprodukt a produkt adice vody na propyn. Reakce opět bude probíhat za
působení kyseliny sírové a rtuťnatých solí. Nezapomínejme, že adice respektuje
Markovnikovovo pravidlo.
HC C CH3
+ H2O
propyn
H2SO4
Hg2
Řešení:
HC C CH3 + H2O
propyn
tautomerieH2SO4
Hg2
H2C C CH3
OH
H3C C CH3
O
dimethylketon (aceton)
5.1.2 Radikálová adice na alkyny
Radikálové adice na alkyny probíhají prakticky za stejných podmínek jako
u alkenů. Opět se jedná o řetězové reakce, které vyžadují iniciaci. Iniciátorem může
být ultrafialové záření o dostatečné energii (vlnové délce) nebo např. vhodný
organický peroxid. V závislosti na množství činidla může radikálová adice probíhat
jak do prvního, tak do druhého stupně.
A. Radikálová adice bromovodíku
Radikálová adice HBr na alkyny probíhá řetězovým mechanismem. Výsledek
reakce ovlivňuje množství činidla. Jako příklad si uvedeme reakci but-1-ynu
s bromovodíkem do prvního stupně. Reakce je iniciována světlem.
H3C CH2 C H Br+CH H3C CH2 C CH
BrH
1-brombuten
UV
Nejdříve dojde vlivem světla k homolytickému štěpení bromovodíku a tvorbě
radikálů. Tento krok se označuje jako iniciace.
UV
H Br H + Br
Radikálová adice
Radikálová adice HBr
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
14
Vzniklý radikál bromu atakuje substrát a začíná tím první krok propagace.
H3C CH2 C + BrCH
H3C
CH2 C CH
BrH3C
CH2
C
CH
Br
primární radikál sekundární radikál
Ze dvou možných intermediárních radikálů vznikne přednostně ten stabilnější.
V našem případě je stabilnější sekundární radikál vinylového typu, který reaguje s
molekulou bromovodíku za současného uvolnění radikálu bromu. Reakce
představuje druhý krok propagace. Podobně jako v případě radikálové adice HBr
na alkeny vzniká produkt zdánlivě proti Markovnikovovu pravidlu.
H3C
CH2 C CH
Br
BrHBr+
CH3
CH2
C C
Br
+
H H
Posledním krokem je terminace vyznačující se zánikem radikálů. Například si
uvedeme vzájemnou reakci bromového radikálu s radikálem vodíku za vzniku
bromovodíku.
H+Br HBr
Otázka pro zvídavé chemiky č. 1
Jaký produkt vznikne radikálovou adicí bromovodíku na 1-brombuten (produkt
radikálové adice HBr na butyn)? Pokuste se své tvrzení zdůvodnit.
5.2 Redukce alkynů (hydrogenace)
Alkyny lze katalyticky hydrogenovat jako alkeny. Reakce se jinak označuje jako
redukce. Při použití běžných hydrogenačních katalyzátorů jako je nikl, palladium
nebo platina reakce probíhá přímo až na alkan. Alken, meziprodukt reakce, lze
zachytit pouze tehdy, pokud snížíme aktivitu katalyzátoru provedením tzv. „otravy“
katalyzátoru. Obvyklým deaktivovaným katalyzátorem je Lindlarův katalyzátor.
Jedná se o kovové palladium, které bylo jemně vysráženo na uhličitanu vápenatém
a poté deaktivováno přidáním octanu olovnatého a chinolinu (aromatický amin).
Tento Lindlarův katalyzátor umožňuje hydrogenaci alkynů na alkeny. Reakce je
většinou stereospecifická a vede k alkenům s konfigurací Z čili cis (viz alkeny).
Redukce alkynů
Alkyny obvykle adují vodík
rychleji než alkeny. Proto je
možné otráveným
katalyzátorem dosáhnout
selektivní hydrogenace.
Uhlovodíkové radikály jsou
podobné jako karbokationty
elektrondeficitní částice, to
znamená že, je jejich
stabilita zvyšována
přítomností
elektrondonorních
substituentů
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
15
C C CH3
CH2 CH2 CH3
H2 / Pd
H2
Pd / BaSO4
C C
CH3
H H
cis alken
POZOR!
Druhým způsobem, jak lze redukovat trojnou vazbu na dvojnou vazbu, je použití
kovového sodíku nebo lithia v kapalném amoniaku. Produktem reakce je alken s
konfigurací E (tedy trans alken).
C CR1 R2
Na
NH3 (l)
C C
H R2
R1 H
trans alken
Alkalické kovy se rozpouštějí v kapalném amoniaku při nízké teplotě (33 °C)
a vytvářejí temně modrý roztok obsahující kationt kovu a elektrony solvatované
amoniakem. Po přidání alkynu do tohoto roztoku dochází k adici elektronu na
trojnou vazbu a jako meziprodukt vzniká aniont radikál (částice, která nese
současně záporný náboj a má lichý počet elektronů). Aniont radikál dále přijme
ještě jeden elektron a dva protony, celkově tedy dva atomy vodíku, stejně jako při
hydrogenaci.
5.3 Oxidace (oxidativní štěpení) alkynů
Alkyny podobně jako alkeny podléhají se silnými oxidačními činidly (ozon,
manganistan draselný) oxidativnímu rozkladu. Obecně vznikají rozkladem alkynů
s vnitřní trojnou vazbou dvě molekuly karbonylových sloučenin a rozkladem
alkynů s koncovou trojnou vazbou vzniká jedna karboxylová kyselina (pouze
kyselina mravenčí se ihned oxiduje na oxid uhličitý a vodu) a oxid uhličitý. Tato
reakce nemá nijak velký praktický význam.
Hydrogenace alkynů je
využívána ve
farmaceutickém průmyslu
při komerční výrobě
vitamínu A.
Alkyny s kovovým sodíkem
v kapalném amoniaku
poskytují trans alkeny
Oxidace alkynů
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
16
C CR H
KMnO4
KMnO4
C
O
R OH
C
O
HO RC CR R +
C
O
R OH
+ C OO
5.4 Kyselost terminálních alkynů
Vodík v terminálních alkenech je relativně kyselý a dostatečně silná báze (např.
amidy alkalických kovů) jej může snadno odtrhnout jako proton. Po odtržení
koncového atomu vodíku vzniká acetylidový (alkynidový) anion.
C CR1 H
NaNH2
C CR1 Na + NH3
acetylidový anion
Kyselost alkynů je však velmi malá, mnohokrát menší než u vody. Na druhé straně
jsou však kyselejší než alkany a alkeny.
H3C CH3 H2C CH2 HC CHNH3 H2O HF
ethan ethen amoniak acetylen voda fluorovodík
pKa 62 45 36 26 14 3
kyselinaslabá silná
Úkol k samostatnému řešení
Na základě znalosti hodnot pKa odhadněte, na kterou stranu bude posunuta uvedená
rovnováha:
C CH3C + CH3CH2OH C CH3C + CH3CH2OH
a)
b)
C CH3C + NH2HC CH3C + NH3
Řešení:
a) Doprava
b) Doleva
Kyselost terminálních
alkynů
Odtržením protonu
z alkynů vzniká
acetylidový anion
Kyselost alkynů je
mnohem nižší než u vody
.
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
17
Dle hodnot pKa patří ethan i ethen mezi velmi slabé kyseliny a proto s běžnými
bázemi nereagují. Acetylen má hodnotu pKa = 26, a proto se dá snadněji dostatečně
silnou bází deprotonovat. Dostatečně silnou bází je například amidový anion, který
je konjugovanou bází amoniaku (pKa = 36) a je často využíván právě k deprotonaci
alkynů.
Důvod, proč jsou acetylidové anionty stabilnější než anionty vinylové (aniont
vzniklý odtržením vodíku z alkenu) a alkylové (aniont vzniklý odtržením vodíku
z alkanu) spočívá v hybridizaci atomu uhlíku, který nese záporný náboj. Atom
uhlíku v acetylidovém aniontu je v hybridizovaném stavu sp, a tak elektronový pár
sídlí v orbitalu, který má z 50 % s-charekter. Atom uhlíku ve vinylovém aniontu
má hybridizaci sp2
a jeho s-charakter orbitalu, ve kterém je elektronový pár, činí asi
33 %. s-Charakter orbitalu, ve kterém je elektronový pár alkylového aniontu, je jen
asi 25 % a uhlík v tomto aniontu je v hybridizovaném stavu sp3
. Orbitaly s leží blíže
ke kladně nabitému jádru a elektrony v nich jsou silněji poutány k atomu, než v
orbitalu p. Záporný náboj aniontu je tedy více stabilizován v orbitalu, který má
vyšší podíl orbitalu s.
Kyselost alkynů se projevuje i v reakci s organokovovými sloučeninami. Například
reakcí acetylenu s methylmagnesiumjodidem vznikne acetylid a uvolní se příslušný
uhlovodík.
HC CH + CH3MgI HC C (MgI) + CH4
Pro přípravu acetylidů alkalických kovů použijeme jako bázi amidy těchto kovů.
Například acetylid sodný vznikne reakcí amidu sodného s ethynem. Reakce se
navíc provádí v kapalném amoniaku.
HC CH + NaNH2 HC CNa + NH3
NH3
Vznikem záporného náboje na jednom atomu uhlíku značně klesne kyselost
druhého vodíku, proto další reakce již neproběhne. Disodnou sůl ethynu však lze
připravit jiným způsobem, například probubláváním ethynu s roztaveným sodíkem.
HC CH + H2+ 2Na C C Na2
Acetylidy těžkých kovů se připravují reakcí ethynu s roztoky těžkých kovů,
například reakcí ethynu s dusičnanem stříbrným se vysráží nerozpustný acetylid
stříbrný, který je tak stálý vůči hydrolýze.
pKa acetylenu je 26
Organokovy lze považovat
za konjugované báze
příslušných uhlovodíků
Příprava acetylidů
alkalických kovů
Příprava acetylidů
těžkých kovů
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
18
HC CH + 2 AgNO3 C C Ag2 + 2 HNO3
Acetylidy těžkých kovů, jako je acetylid stříbrný a měďný, jsou ve vodě stálé, ale
při vyšších teplotách explodují. Zatímco acetylidy alkalických kovů a kovů
alkalických zemin vyšším teplotám odolávají, jsou citlivé na přítomnost vody, se
kterou reagují za zpětného uvolnění alkynu. Obzvlášť velký význam má rozklad
acetylidu vápenatého, jehož reakcí s vodou se dříve vyráběl acetylen.
5.5 Substituční reakce alkynů (alkylace acetylidů a karbidů)
Významnou vlastností alkynů je jejich kyselost a schopnost tvorby acetylidů. Tyto
acetylidy se mohou uplatnit v substitučních reakcích (alkylacích), protože se
chovají jako nukleofily, které atakují primární halogenalkany s dobře odstupující
skupinou.
C CHR
silná báze
C CR
XR1 C CR R1
R= alkyl, aryl R1= primární alkyl X= Cl, Br, I
Reakce acetylidu s halogenalkany je využívána pro transformaci acetylenu na
terminální alkyn a terminálních alkynů na vnitřní alkyny, jak ukazují příklady
syntézy pent-1-ynu a pent-2-ynu.
H3C
CH2
CH2
Br HC C Na+ H3C CH2 CH2 C CH + NaBr
pent-1-yn
+H3C CH2 C + NaBrNaC H3C CH2 C C CH3
pent-2-yn
CH3Br
Mechanismus reakce acetylidu sodného s bromalkanem
Acetylidový aniont zde působí jako velmi dobré nukleofilní činidlo. Brom v 1brompropanu
je velmi dobrá odstupující skupina umožňující substituci neboli
náhradu tohoto atomu za příslušný acetylidový aniont.
H3C
CH2
CH2
HC C H3C CH2CH2 + NaBrBr Na C CH+
Mechanismus substituční
reakce alkynů
Acetylid vápenatý se
připravuje reakcí oxidu
vápenatého s uhlíkem
(koksem) v elektrické peci:
CaO + 3 C
3000 oC
CaC2 + CO
Substituční reakce alkynů
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
19
Alkylace může probíhat i za použití sekundárních nebo terciárních halogenalkanů,
kde acetylid funguje jako silná báze, ale naprosto převládá eliminační
mechanismus.
Otázka pro zvídavé chemiky č. 2
Při použití sekundárních a terciálních alkylhalogenidů k alkylaci acetylidů získáme
směs uhlovodíků. Pokuste se vyřešit průběh a odhadnout hlavní produkty
následující reakci. Produkt reakce srovnejte s produktem reakce 1-brompropanu
s acetylidem sodným.
H3C CH CH3 HC C
Br
+ Na
5.6 Oligomerace ethynu
Mezi významné reakce ethynu patří jeho dimerace, trimerace a tetramera.
Průmyslově nejvýznamnější je dimerace, jejímž produktem je but-1-en-3-yn
známější pod triviálním označením vinylacetylen. Dimerace probíhá za
katalytického působení chloridu měďného a amoniaku.
HC CH2 H2C CH C CH
vinylacetylen
CuCl
NH3
Z vinylacetylenu lze připravit 2-chlorbuta-1,3-dien (chloropren).
H2C CH C CH + HCl H2C CH C CH2
Cl
2-chlorbuta-1,3-dien
Trimerace a tetramerace se provádí za zvýšeného tlaku a teploty 400500 °C
s použitím sloučenin těžkých kovů jako katalyzátoru. Trimerací ethynu vzniká
benzen, který se používá jako surovina pro výrobu celé řady chemických látek.
HC CH3
400–500 oC
Ni(CN)2
Tetramerací pak vzniká styren.
HC CH4 CH CH2
400–500 o
C
Ni(CN)2
Benzen
Bezbarvá kapalina
s karcinogenními účinky
Styren
Snadno podléhá polymeraci,
při níž vzniká polystyren
Nápověda
CH2 CH CH3HC C
Br
+
Na
H
Oligomerace ethynu
Chloropren se používá
k výrobě chloroprenového
kaučuku známého pod
názvem neopren, který
slouží jako materiál
zejména k výrobě
kombinéz pro vodní sporty
Benzen
Bezbarvá kapalina
s karcinogenními účinky
Styren
Snadno podléhá
polymeraci, při níž vzniká
polystyren
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
20
6 PŘÍPRAVA A VÝROBA ALKYNŮ
Nejdůležitějším alkynem je ethyn, jehož tradiční výroba spočívá v rozkladu karbidu
vápenatého vodou. Energetická náročnost výroby karbidu vápenatého je však
vysoká, proto se v současné době využívají i jiné metody výroby. Jako
nejefektivnější metoda se jeví parciální oxidace ethanu či ethenu.
HC CHH3C CH3 + 1/2 O2 + H2O
H2C CH2 HC CH+ 1/2 O2 + H2O
Tento způsob výroby je energeticky méně náročný než dehydrogenace ethanu,
protože v průběhu samotné reakce se značné množství energie uvolňuje reakcí
kyslíku s vodíkem za vzniku vody.
Dehydrogenace ethanu:
H3C CH3
Ni/ Pt
H2C CH2
–H2
HC CH
Ni/ Pt
–H2
Další energeticky méně náročnou metodou pro přípravu ethynu je pyrolýza
methanu nebo ethanu v elektrickém oblouku.
HC CH2 CH4 + 3 H2
1500 o
C
Alkyny můžeme také připravit reakcí terminálních alkynů se silnými bázemi
a následnou reakcí acetylidového nebo karbidového aniontu s primárními
halogenalkany (viz substituce). V laboratořích se pro přípravu jednoduchých
alkynů využívá eliminačních reakcí jako je například dehydrohalogenace
vicinálních dihalogenalkanů. Tento způsob přípravy se většinou provádí
působením silných zásad v alkoholu (podobně jako u alkenů). Například si
uvedeme reakcí 1,2-dibromethanu s hydroxidem draselným v ethanolu.
H2C CH2
Br Br
+ 2 KOH
CH3CH2OH
HC CH + 2 KBr + 2 H2O
Uvedená metoda je zvlášť výhodná pro přípravu alkynů s koncovou trojnou
vazbou.
POZOR!
Budeme-li chtít připravit vyšší alkyny z vicinálních dihalogenderivátů, musíme brát
v úvahu, že snadněji než trojná vazba vzniká konjugovaný systém dvojných vazeb.
Příprava a výroba alkynů
Pyrolýza (řecky pýr =
oheň, lysis = rozpuštění)
Vicinální = Jedná se o
halogenderivát se dvěma
halogeny na sousedních
atomech uhlíku
C CR R
H H
X X
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
21
H3C CH CH CH3 + 2 KOH
CH3CH2OH
H3C C C CH3
Br
+ H2C CH CH CH2
(but-2-yn) (buta-1,3-dien)Br
Zde se proto jako výchozí látky používají snadno dostupné geminální
dihalogenderiváty. Pokud jsou ale dvě možnosti eliminace HX, vzniká směs
produktů (isomerů).
H3C CH2 C CH3 + 2 KOH
CH3CH2OH
+ 2 KBr + 2 H2O
Br
Br
H3C CH2 C CH
+
H3C C C CH3
(but-1-yn)
(but-2-yn)
+
H3C C C CH2
(buta-1,2-dien)
Geminální = mající oba
atomy halogenu na
stejném atomu uhlíku
C CR R
H X
H X
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
22
7 VÝZNAMNÉ ALKYNY
Ethyn (acetylen)
Jedním z nevýznamnějších alkynů je ethyn, triviálně acetylen. Jedná se o bezbarvý
plyn bez chuti a zápachu. Při stlačování acetylen samotný i ve směsi se vzduchem
vybuchuje. Na rozdíl od jiných plynů se nepřeváží v tlakových nádobách čistě ve
stlačené formě, ale rozpuštěný v acetonu, přičemž aceton je nasáknut v porézní
hlince. Spolu s kyslíkem se používá k řezání a svařování kovů, neboť reakce ethynu
s kyslíkem je vysoce exotermická a ve speciálních hořácích tvoří plamen o teplotě
až 3000 °C.
Dříve se acetylen používal v plynových karbidových lampách (karbidky), kde jako
zdroj světla sloužilo hoření acetylenu, který byl vyráběn přímo v lampě reakcí
karbidu vápenatého s vodou. Vznikající acetylen byl odváděn do hořáku a hydroxid
vápenatý v podobě šedivého mazlavého odpadu zůstával na dně komory lampy.
Zpočátku se tyto lampy používaly pro veřejné a domovní osvětlení, ale brzy byly
nahrazeny elektrickým osvětlením. Dále se také používaly jako světlomety u aut
v kapesních svítilnách a byly nedílnou součástí výbav jeskyňářů a havířů.
Ethyn je také důležitou surovinou pro výrobu plastů (PVC) a dalších organických
látek. V elektrotechnice se používá lineární polymer – polyacetylen jehož struktura
dodává polymeru vlastnosti polovodiče.
HC CH CH CH
n
polyacetylen
polymerace
Acetylen se také používá v zahradnictví k podpoře kvetení některých rostlin.
Významné alkyny
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
23
Mestranol
Mezi další významné látky mající ve své molekule jednu trojnou vazbu patří
synteticky připravený hormon mestranol, který je obsažený v antikoncepčních
přípravcích. Používá se k léčbě menstruačních poruch a v menopauze.
Calicheamicin
Významnou přírodní látkou mající ve své molekule dvě trojné vazby je
calicheamicin. Calicheamicin patří do třídy protinádorových antibiotik
používaných k léčbě akutní myeloidní leukémie. Získává se z bakterií rodu
Micromonospora.
Calicheamicin
Thiorubrin A
Některé africké druhy rostlin rodu Aspilia (Hvězdnicovité – Asteraceae) jsou
místními léčiteli používané v lidové medicíně a jsou také s velkou oblibou pojídané
divokými šimpanzi. V listech těchto rostlin byla nalezena látka se silným
antibiotickým účinkem, nazvaná thiorubrin A. Vědci se domnívají, že šimpanzi jej
používají k léčbě viróz a proti parazitům. Již dříve, před objevením thiorubrinu A,
si vědci všimli, že šimpanzi si pečlivě vybírají a soustředěně žvýkají listy rostlin
a nebylo to poprvé, co potravní chování primátů upozornilo člověka na léčivé
účinky rostlin. Thiorubrin A se získává extrakcí ze samotných rostlin,
biochemickými metodami z umělých kořenových kultur nebo synteticky.
Syntetické látky se strukturou thiorubrinů již byly patentovány jako potencionální
antimykotika. Nevýhodou takto připravených čistých látek je ale jejich malá
stabilita, zejména citlivost ke světlu, která je v rostlinách potlačena přítomností
anthokyaninů.
H3C C C
S S
C C C C CH CH2
Thiorubrin A
O
H3C
C
OH
CH
HH
H
H3C
Mestranol
Šimpanzi pojídají některé
rostliny z rodu Aspilia,
které obsahují látku
thiorubrin
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
24
8 SHRNUTÍ
Alkyny jsou nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou. Uhlíky vázané trojnou
vazbou mají hybridizaci sp a úhel mezi vazbami na těchto uhlících je 180. Obecně
jsou alkyny nepolární, málo rozpustné ve vodě a patří mezi hořlavé látky. Oproti
alkenům a alkanům se stejným počtem uhlíků v molekule mají vyšší teploty varu
i tání. Trojná vazba představuje zvýšenou koncentraci elektronů a je tedy místem,
které přitahuje elektrofilní činidla.
Mezi charakteristické reakce patří zejména adice (elektrofilní a radikálová), která
probíhá obtížněji než v případě alkenů, protože trojná vazba je méně reaktivní. V
závislosti na vlastnostech činidla může adice probíhat do prvního případně do
druhého stupně. Elektrofilně a podle Markovnikovova pravidla se na alkyny aduje
např. voda, halogeny a halogenvodíky. Radikálově a zdánlivě proti
Markovnikovovu pravidlu se na alkyny aduje bromovodík. Mezi další významné
reakce alkynů řadíme redukci, oxidaci a polymeraci. Důležitou vlastností
terminálních alkynů je kyselost atomu vodíku. Tento vodík může dostatečně silná
báze odtrhnout a vzniká tak acetylidový anion. Acetylidový anion má velmi dobré
nukleofilní vlastnosti, které lze využít v substitučních reakcích s primárními
halogenalkany (alkylacích acetylidů).
Jako nejefektivnější metoda výroby ethynu se jeví parciální oxidace ethanu či
ethenu nebo také pyrolýza ethanu a ethenu v elektrickém oblouku za uvolnění
vodíku. Alkyny můžeme také připravit reakcí alkynů se silnými bázemi a následnou
reakcí acetylidového nebo karbidového aniontu s primárními halogenalkany
V laboratořích se pro přípravu jednoduchých alkynů využívá eliminačních reakcí
jako je například dehydrohalogenace vicinálních dihalogenalkanů.
Nejvýznamnějším alkynem je ethyn, triviálně nazývaný acetylen. Jedná se o plyn
bez barvy a zápachu, který byl v druhé polovině 20. století používán pro
velkotonážní výrobu acetaldehydu, vinylchloridu a dalších chemikálií. Stále se však
používá na výrobu polymerů a jako vysoce hořlavý plyn používaný ke svařování.
Mezi další významné látky mající ve své molekule jednu trojnou vazbu patří
například synteticky připravený hormon mestranol nebo protinádorové působící
antibiotikum Calicheamicin
Vlastnosti
Reaktivita
Výroba
Zástupci a zajímavosti
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
25
Celkovou reaktivitu alkynů shrnuje následující schéma:
CHCH3C Na, NH3
H 2,
Pd/C
H2
Lindlarùv
kat.
X2
X2
HX
HX
H2O
HgSO4
1 HBr
UV
NaNH2
CH3CH2CH2H
CH3
CC
H
X
CC
H3C
H H
CH3
CC
H
H H
(cis hydrogenace)
(trans hydrogenace)
X CH3
X
CC
X
X X
H CH3
CCH3C Na
CH2CH3Br
CCH3C CH2 CH3
CH2CH3C
OH
CH3CH3C
O
CC
H3C
Br
H
H
CCH3C
Br
H
H
Br
H
CCH3C
H
Br
H
Br
HCC
H3C
H
Br
H
1 HBr
UV
Alkyny (nenasycené uhlovodíky s trojnou vazbou)
26
9 UČIT SE, UČIT SE…
1. Pojmenujte následující uhlovodíky.
a)
CH2HC
CH2H2C
C
HC
b)
H2C CH
CH CH CH
CH
CH2
C
HC
c)
H3C CH2
CH3C
CH2
C
H3C
C C
H2C
H2C
CH2
CH3
CH3
CH3
d)
HC C CH2 CH C CH
CH3
e)
f)
2. Doplň ve schématu chybějící údaje:
HC CH
PVC
HCN
PAN
O2
H3C C
O
OH
kyselina octová
HC CH
H2C C CH CH2
Cl
chloropren
neopren
3. Doplňte produkty následujících reakcí:
HC C CH2 CH3 + 2 HCl
H3C CH2 C CH
H2O / H
Hg2
a)
b)
4. Uveďte produkty reakce pentynu a cyklooktynu s následující činidly:
a) H2, Lindlarův katalyzátor
b) H2O, síran rtuťnatý, H2SO4
c) Jedna molekula HCl
d) Dvě molekuly Br2
e) 1 HBr, UV
f) KMnO4 nebo ozon
5. Doplňte nad reakční šipku chybějící činidla:
H3C CH2 C CHa)
b)
H3C CH2 C CH3
?
C CH
?
C C CH2 CH3
O
6. Terminální alkyny reagují s bromem a vodou a poskytují bromketony.
Navrhněte mechanismus této reakce:
CH2
C
CH
Br2, H2O
CH2
C
CH2Br
O
28
10 ŘEŠENÍ
A. Otázky pro zvídavé chemiky z učebního textu
Otázka pro zvídavé chemiky č. 1
Radikálová adice HBr probíhá zdánlivě proti Markovnikovovu pravidlu.
HBr
H3C
H2C CH CH
Br
UV
CH3
H2C
CH
CH2
BrBr
Otázka pro zvídavé chemiky č. 2
Reakcí acetylidů s primárními alkylhalogenidy dochází k substituci
halogenidového aniontu acetylidovým anionem. Pokud ale použijeme sekundární
nebo terciární halogenalkany, reakce proběhne eliminačním mechanismem.
Acetylidový aniont je silnou bází a snáze odtrhne vodík z uhlíku, který sousedí
s uhlíkem s navázaným halogenem. Odtržením vodíku vzniká dvojná vazba a
současně se odštěpí i halogenidový aniont, což znamená, že nedojde k substituci.
CH3 CH CH3 HC C
Br
Na CH2 CH CH3
Br
H
HC C
H2C CH CH3 + NaBrCH2 CH CH3
Br
H
HC C + HC CH
B. Učit se, učit se…
1.
a) Hex-1-en-5-yn
b) 5-ethynylhepta-1,3,6-trien
c) 3,3,6-triethyl-6-methylokt-4-yn
d) 3-methylhexa-1,5-diyn
e) 3,4-dipropylhexa-1,3-dien-5-yn
f) 3-methylbut-1-yn
2.
HC CH
PVC
HCN
PAN
O2
H3C C
O
OH
kyselina octová
HC CH
H2C C CH CH2
Cl
chloropren
neopren
H2C CH Cl
H2C CH C N
H2O / Hg2+
H3C CH OHC C CH CH2
HCl
3.
HC C CH2 CH3 + 2 HCl
H3C CH2 C CH
H2O
Hg2+
a)
b)
H3C C CH2 CH3
Cl
Cl
H3C CH2 C CH2
OH
H3C CH2 C CH3
O
4.
CH2 CH2 C CHH3C
pent-1-yn
CH2 CH2 CH CH2H3C
CH2 CH2 C CH2
H3C
OH
CH2 CH2 C CH3H3C
O
CH2 CH2 C CH2
H3C
Cl
CH2 CH2 C CHH3C
Br
Br Br
Br
CH2CH2
CC CH3
H
H
Br
CH2 CH2 CH3C
OH
O
+ C
O
O
a)
b)
c)
d)
e)
f)
30
a)
b)
c)
cyklooktyn
Cl
Br
Br
Br
Br
Br
H
O
O
HO
OH
d)
e)
f)
O
5.
a) H2O, HgSO4, H2SO4
b) NaNH2, v druhém kroku CH3CH2Cl
6. Mechanismus adice bromu ve vodě:
CH2
C
CH
CH2
C
CH
CH2
C
CH
1. Br2
Br
Br
OH
2. H2O
CH2
C
CH
O
H
H
CH2
C
CH
Br
Br
Br
CH2
C
CH2
O
Br
31
11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1) FIKR, Jaroslav a Jaroslav KAHOVEC. Názvosloví organické chemie.
Olomouc: Rubico, 2002, ISBN 80-7346-017-3.
2) HONZA, Jaroslav a Aleš MAREČEK. Chemie pro čtyřletá gymnázia 2. díl.
Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005, ISBN 80-7182-141-1.
3) JANECZKOVÁ, Anna a Pavel KLOUDA. Organická chemie. Ostrava:
Nakladatelství Pavel Klouda, 1998, ISBN 80-902155-6-4/9802.
4) Potáček, M.; Mazal, C.; Janků, S.: Řešené příklady z organické chemie, 1.
vyd. Masarykova univerzita v Brně, 2005.
5) KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie v kostce II..
Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, ISBN 80-7200-342-9.
6) PACÁK, Josef. Jak porozumět organické chemii. Praha: Karolinum, 1997,
ISBN 80-7184-261-3.
7) SVOBODA, Jiří a kol. Organická chemie I. Praha: Vysoká škola chemickotechnologická,
2005, ISBN 80-7080-561-7.
8) John McMurry. Organická chemie. Nakladatelství VUTIUM, Brno 2015,
ISBN 978-80-214-4769-1 (VUT v Brně)
9) Paleta, O.; Panchartek, J.; Trška, P.; Večeřa, M.: Řešené úlohy z organické
chemie, SNTL Praha, 1981
10) Potáček, M.: Organická chemie pro biology. 1. vyd., Masarykova
univerzita, Brno, 1995.
Elektronické zdroje
11) Melichar, M. Metodický portál, 2013. Alkyny.
http://dum.rvp.cz/materialy/chemicke-nazvoslovi-alkyny-acykloalkyny.html
(accessed Dec 10, 2016).
12) Uhlovodíky a jejich složení. Alkyny. 1. https://eluc.kr-
olomoucky.cz/uploads/attachments/371/Uhlovodiky\_-\_acetylen.pdf
(accessed Jan 02, 2017).
13) Alkyny. Alkyny a dieny.
http://www.kch.tul.cz/sites/default/files/texty/fp/och/04alkyny\_a\_dieny.pdf
(accessed Jan 02, 2017).
14) Alkyny. http://www.chemierol.wz.cz/9\%20uhlovodiky\%20alkyny.htm
(accessed Jan 10, 2017).
32
15) Patočka, J. Toxicology, 17.07.2011. Thiorubriny.
http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News\&file=article\&sid=
430 (accessed Dec 20, 2016).
16) Alkyny. http://zs-zelatovska.cz/upload/1412158068vy-52-inovace-338alkyny.pdf
(accessed Jan 01, 2017).
17) Organická chemie i. Alkyny.
http://www.fch.vut.cz/ictep/studijni\_materialy/Organicka\_chemie\_1\_p
r/08\%20Alkyny.pdf (accessed Dec 19, 2016).
18) Literák, J. Alkyny.
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/js10/chemie/web/priklady_organ_c
hem.pdf .
19) PEREVOZCHIKOVA, Natalia. Foto de archivo - Ilustración de un buzo
en un fondo blanco [online]. [cit. 15. 3. 2017]. Dostupný na WWW:
https://es.123rf.com/photo_21429392_ilustracion-de-un-buzo-en-un-
fondo-blanco.html
20) Slámová, N. Vypracování kapitoly pro učebnici středoškolské chemie.
Alkoholy, Masarykova univerzita, 24. 6. 2015.
21) Ponertová, D. Alkyny, 1. 1. 2010. slideplayer.
http://slideplayer.cz/slide/2861104/ (accessed March 15, 2017).