Informace se v dnešní době mohou nacházet v mnohých zdrojích. S rozvojem internetu a technologií může být složitější najít informaci, kterou potřebujeme. Máme sice lepší dostupnost a větší objem informací, ale ne každá informace je pravdivá, úplná, aktuální a relevantní. Při psaní odborného textu musíme však mít jistotu, že takové informace najdeme. V tomto modulu se zaměříme na to, kde (v jakých zdrojích) informace najdeme a jakým způsobem si můžeme pomoci, abychom hledali správně.

Kde všude se nachází informace pro tvorbu odborného textu

Před samotným psaním odborné práce si musíte najít prameny, z kterých budete čerpat. Nemůžete si celou práci vymyslet z hlavy, ale mít texty podložené informacemi, ať již různými výzkumy, tak třeba fakty či obrázky. Prameny k vaší práci vám také pomáhají orientovat se v tématu hlouběji, pochopit, kde v daném tématu jsou problémy a jak se daná oblast oboru vyvíjí.

Podívejme se nyní především na první tři zdroje.

Lidé

Bohatým zdrojem informací jsou lidé. Pro odbornou práci to může být váš vyučující, kolegyně, spolupracovník, spolužačka, knihovník, ale klidně i opravářka auta. Vždy také záleží na vašem oboru  tématu práce, podle kterého budete zužovat oblast lidí, které můžete potenciálně oslovit.

Lidi mohou být zdrojem přesných informací o problému, ale také mohou být jen článek, který vám doporučí nějaký další zdroj (např. vaše vyučující vám doporučí knihu v knihovně).

Zkuste se nyní zamyslet

Vezměte si téma z prvního modulu, nebo si vytvořte nové. Zamyslete se, kdo všechno by pro vás mohl být vhodným zdrojem informací k této práci. Napište alespoň 3 jména.

 

Tištěné a elektronické dokumenty

Většina dokumentů se nachází buď v tištěné, nebo elektronické podobě, ale často může mít podoby obojí (např. časopis vycházející fyzicky i internetu). Shrneme si tedy tyto zdroje společně.

Knihy

Knihy vychází tištěné i elektronické (písemné či audioknihy). Pro psaní odborného textu využijete především:

• Monografie – publikace pojednávající komplexně o daném tématu, mnohdy úzce vymezeném. Za monografie považujeme odborné knihy i populárně naučné.
• Učebnice – oproti monografiím mají širší tematický záběr a sledují vzdělávací a výchovný cíl. Měly by být psány srozumitelně a názorně.
• Skripta – jsou to vlastně učebnice pro vysoké školy a bývají specializované na úzkou oblast.
• Příručky – slouží především k rychlé orientaci v tématu. Řadíme sem např. encyklopedie, slovníky, průvodce, adresáře, návody apod.
• Sborníky – mnohdy jde o dílo více autorů, kteří se vyjadřují k jednomu tématu většinou k příležitosti nějaké události či akce (konference, výročí).
• Zprávy z výzkumů – většinou se jedná o závěrečnou zprávu, která pojednává o výsledcích proběhlého výzkumu. 

Časopisy

Časopisy jsou periodikum (vychází pravidelně) a jsou pro práci na odborném textu významným zdrojem.  Kromě zábavných a populárně naučných časopisů vychází řada odborných časopisů. Často se setkáte s tím, že tyto časopisy vychází nejen papírově, ale i elektronicky, někdy dokonce svoji papírovou variantu nemají. Některé časopisy si musíte zaplatit, ale velká část je již přístupná díky režimu otevřeného přístupu (Open access). K mnohým časopisům se můžete dostat přes e-zdroje Masarykovy univerzity. 

Tip!

Podívejte se na e-zdroje MU. 

Více si o nich řekneme v dalších modulech.

Navštivte také Directory of Open Access Journals - http://www.doaj.org a zkuste si najít časopis pro váš obor.

Starší české časopisy můžete také najít zdigitalizované. Podívejte se např. na Kramerius. http://kramerius.nkp.cz.

Nevíte, jak hledat časopis pro svůj obor? Máte několik možností.

• Zeptejte se svých vyučujících
• Podívejte se na stránky vaší katedry či vašeho ústavu
• Prohledejte seznam literatury v knihách a diplomových pracích
• Podívejte se na stránky zahraničních univerzit a ústavů

 

Noviny

Noviny jsou také periodikem, ale vychází častěji než časopis. Jejich cílem je přinášet aktuální informace, většinou v podobě krátké zprávy, reportáže apod. 

 

Diplomové práce

Jedná se o práce, za které vysokoškolský student mj. dostává akademický titul. Jsou to odborné nepublikované práce a mohou vám být dobrým zdrojem při hledání inspirace, zdrojů či postupů práce.

Na Masarykově univerzitě jsou od roku 2007 zveřejňovány v IS MU všechny závěrečné bakalářské a magisterské práce. Starší ročníky někdy naleznete také. 

Vyhledávat práce jiných univerzit můžete na http://theses.cz, ale většinou vám nebude přístupný jejich plný text. Zahraniční diplomové a další práce zkuste hledat na internetu. 

 

Obrazové dokumenty

Za obrazové dokumenty můžeme považovat takové zdroje, kde vizualizace převládá nad slovem, příp. je primárním účelem knihy. V odborných a populárně naučných zdrojích slouží obrazová informace k přesnějšímu znázornění tématu, jeho dokreslení, ale také může ilustrovat, přitahovat pozornost, shrnovat apod.

Dobrým zdrojem pro práci mohou být např.:

• Fotografie (spoustu volně použitelných obrázku najdete např. na Pixabay)
• Kartografické materiály (mapy, atlasy, družicové snímky…)
• Umělecká díla
• Infografiky
• Diagramy, schémata, grafy, myšlenkové mapy

Vyzkoušejte!

Zkuste si k vašemu tématu z první lekce najít vhodný obrazový dokument. 

________________________________________________________________________

Kde hledat dokumenty

Již znáte druhy dokumentů, nyní se zaměříme na možnosti, kde je najít. 

Lidé

Lidé jsou zdroj informací, který může být cenný. Zjistěte si, jestli se odborník na téma nenachází na univerzitách či vědeckých pracovištích v Česku a nebojte se jej požádat o konzultaci. Pokud takový odborník není, podívejte se do světa. Projděte si stránky univerzit a vědeckých pracovišť a napište zahraničními odborníkovy e-mail. 

Podle daného tématu však můžete hledat odborníky jinde. Pokud píšete o spravedlivém přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojů a potřebujete dělat rozhovory s horníky, budou vaším zdrojem právě horníci. 

Knihovny

Většinu tištěných dokumentů můžete hledat v knihovnách, příp. knihkupectvích. 

Knihovny v Brně

Podívejte se na stránky katalogu knihoven MU.

https://aleph.muni.cz/  - najdete zde dokumenty, které se nachází ve fondu knihoven MU.

https://aleph.mzk.cz – najdete zde dokumenty, které se nachází ve fondu Moravské zemské knihovny (MZK) v Brně. Moravská zemská knihovna je knihovnou, ve které se nachází univerzální fond s mnoha specializovanými fondy a má i archivní funkci. Vztahuje se k ní povinný výtisk, což znamená, že všechny knihy a periodika, který vyjdou v ČR, tato knihovna musí mít ve fondu.  

Knihovny mimo Brno

Meziknihovní výpůjční služba (MVS)

Nenajdete-li v brněnských knihovnách vámi požadovaný zdroj, můžete využít služby vaší nejbližší knihovny MU nebo MZK a objednat si knihu z jiné knihovny. Musíte si však nejdřív najít, odkud chcete knihu dovézt.

K tomu vám poslouží Souborný katalog, který spravuje Národní knihovna. Můžete v něm nalézt knihy z různých knihoven ČR.

- pro hledání knih využijte sekci SKC, pro hledání časopisů a dalších periodik pak SKCP.

Jakmile knihu najdete, poznačte si údaje o ní a knihovnu, ve které se nachází. Následně vyplňte formulář na webu knihovny k MVS, nebo se domluvte se zaměstnancem knihovny přímo v knihovně. Na přírodovědecké fakultě využijte tento formulář: http://knihovna.sci.muni.cz/services/meziknihovni. většina knihoven poskytuje službu jen registrovaným uživatelům. Pokud nejste v knihovně zaregistrovaní, můžete tak učinit jednoduše přímo ve vámi vybrané knihovně. Pokud jste studentem či zaměstnancem MU, můžete využívat všechny knihovny MU, stačí se registrovat v jedné z nich.

Knihy v zahraničí

Nenajdete-li knihu v žádném českém katalogu, můžete využít Mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Ta vám zajistí, že kniha ze zahraničí se k vám dostane. Opět si ale musíte knihu najít, příp. poproste, aby vám pomohl zaměstnanec knihovny.

Můžete se podívat na katalog národní knihovny dané země. Např. pro Slovensko zkuste https://www.kis3g.sk/ nebo https://chamo.kis3g.sk.

Odkazy na katalogy dalších zemí najdete zde: http://www.snk.sk/sk/katalogy/katalogy/katalogy-zahranicnych-kniznic.html

Doporučujeme podívat se na stránky World Cat, který vám pomůže najít, v jaké zemi a jaké knihovně se kniha nachází. https://www.worldcat.org/

Další služby knihoven

Knihovny nabízí i jiné služby, než jen půjčování dokumentů. Běžné je již poskytování reprografických služeb.  V mnohých knihovnách mají kvalitní skenery, kopírovací stroje a tiskárny, někde dokonce i 3D tiskárny.

Knihovny také vytváří místa, kde můžete studovat (samostatně či společně), psát práce, využívat počítače. Často je součástí knihovny i vzdělávání uživatelů na různá témata nebo pořádání přednášek a výstav. Mnohdy jsou knihovny i místem, kde si můžete odpočinout, relaxovat, uvařit si kávu či ohřát oběd. Podívejte se na stránky knihovny vaší fakulty, co všechno poskytuje, nebo si knihovnu rovnou projděte a zjistěte, co vše tam můžete dělat. Může vám to velmi usnadnit život. 

Další instituce

Kromě knihoven můžete hledat zdroje i v jiných institucích. Mohou to být:

• Archivy
• Muzea
• Výstavy
• Sbírky veřejné i soukromé
• Firmy
• Úřady

Další instituce podle vašeho tématu. Pokud byste psali práci na naše příkladové téma (spravedlivý přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům), bude vaší institucí i firma zabývající těžbou či spalováním uhlí nebo instituce zabývající se vzděláváním horníků v oblasti OZE.

Ne vždy budete využívat zdroje z institucí nebo odborníky na téma. Vaším zdrojem inspirace může být mnoho dalších možností:

• Konference, semináře, workshopy – podívejte se, jestli se k vašemu tématu někde nekoná akce a navštivte ji. Pokud je placená, zkuste se zeptat katedry/ústavu, zde vám nepřispěje. Mnohdy studentům konference platí nebo na ni přispívají.
• Návštěva místa, které se k tématu vztahuje – pokud se vaše práce nemusí odehrávat v terénu, ale vztahuje se k nějakému místu, je i přesto vhodné místo navštívit. Vybudujete si k němu bližší vztah a možná tam naleznete další užitečné zdroje. 

Jak hledat informace

Nyní již víte, kde informace hledat. Abyste je však našli, je vhodné se naučit různé vyhledávací strategie. Podíváme se na obecné principy i na konkrétní postupy v některých zdrojích.

Dříve, než začnete vyhledávat, měli byste si definovat svoji informační potřebu, tedy jaký problém řešíte a jaké informace potřebujete. Jinou potřebu budete mít, pokud hledáte komplexní zdroje pro diplomovou práci, jinou potřebu pak pro úkol do hodiny jednoho předmětu.

Jaký je obvyklý postup při hledání informaci?

1. Definování klíčových slov
2. Výběr vhodných zdrojů
3. Tvorba vyhledávacích dotazů
4. Samotné vyhledávání
5. Posouzení výsledků
6. Případná úprava dotazu
7. Výběr vhodných výsledků

Definování klíčových slov a výběr zdrojů

Tuto část práce s informacemi jste si vyzkoušeli v předchozí lekci. 

• Připomeňme si, že při vyhledávání není vhodné používat STOP slova (předložky, spojky, částice…) a celé věty. Vhodná jsou podstatná jména a další slovní druhy volte jen v případě, že je to podstatné. Např. přídavné jméno použijete při hledání informací o sémantickém webu. Bez přídavného jména byste nedosáhli relevantních výsledků.
  
  
• Při výběru klíčových slov si také definujte, v jakém jazyce potřebujete výsledný dokument a v jakých zdrojích budete hledat. Jinak se hledá na internetu, jinak ve specializovaných databázích. Pokud ještě nevíte, přeložte si klíčová slova min. do angličtiny. Bude vhodné, když si klíčová slova napíšete. Kdybyste to neudělali, mohlo by se vám stát, že se vám podaří vyhledat dobré zdroje, ale již zapomenete, jaký dotaz jste použili a neuplatníte jej jinde. Jakmile máte sepsaná klíčová slova, popřemýšlejte, v jakých zdrojích budete vyhledávat.
  
  
• Nezapomeňte si určit, zda se vaše téma nějak omezuje i na čas a místo a toto rozmezí si definujte, bude potřebné ve vyhledávání.

Tvorba vyhledávacích dotazů

Tady nastává fáze, kterou můžete velmi ovlivnit, jaké informace vyhledáte. V základu existují jednoduché a složené dotazy.

Jednoduché dotazy

Jsou to dotazy, kdy použijete jedno klíčové slovo. Např. hledáte, co znamená pojem profylaxe. Můžete vložit slovo do internetového vyhledávače nebo otevřít slovník cizích slov.
Jednoduché dotazy používáme velmi často pro přehled, poučení nebo rychlé dohledání.

Složené dotazy

Pro hledání zdrojů pro odbornou práci je vhodné používat složené dotazy. Používáte více klíčových slov, které propojíte různými vazbami. Toto propojení dělají tzv. operátory, které fungují v mnohých vyhledávačích, databázích apod.

Podíváme se nyní na booleovské operátory. Ty nám vyjadřují logické vztahy mezi klíčovými slovy. Naučte se tyto tři.

AND

Logický součin, který říká, že výsledek vyhledávání musí obsahovat všechna klíčová slova v řetězci.

Příklad

Potřebuji vyhledat informace o založení Masarykovy univerzity. Volím klíčová slova „Masarykova univerzita“ a „založení“. Dotaz pak bude vypadat takto:

Masarykova univerzita AND založení

Výsledkem budou informace, které obsahují obě klíčová slova.

 

OR

Logický součet. Výsledek musí obsahovat alespoň jedno ze zadaných slov.

Příklad

Potřebuji vyhledat informace o původu pojmu fyzika. Chci najít co nejvíce zdrojů a vím, že se pojem fyzika psal se S (fysika) a místo f se používat ph (physika). Dotaz pak může vypadat takto:

fyzika OR fysika OR physika

Výsledek nám nabídne širší množství výsledků – informace, kde se vyskytuje jak pojem fyzika, tak fysika či physika. Pokud chcete zároveň zpřesnit dotaz na informace o původu pojmu, může dotaz vypadat takto:

fyzika OR fysika OR physika AND původ

nebo

fyzika OR fysika OR physika AND definice

 

NOT

Negace. Ve vyhledávání se nesmí objevit slovo uvedené operátorem.

Příklad

Potřebuji najít informaci o Stephenu Hawkingovi, ale nechci informace o natočeném filmu. Dotaz pak bude vypadat takto:

Stephen Hawking NOT film

 

Fráze

Vyhledávání frází využijete velmi často. Mnohdy se totiž klíčové slovo neskládá jen z jednoho slova, ale jde o sousloví, frázi nebo k sobě slova prostě patří. Pro vyhledávání přesné fráze se používají uvozovky, někdy závorky.

Pokud tedy budu potřebovat informace o sémantickém webu, ale chci si být jistá, že mi vyhledávač nebude nabízet i zdroje jen o webu nebo jen o sémantice, vložím dotaz v uvozovkách či závorkách. Dotaz pak bude vypadat takto: „sémantický web“

 

Zástupná znaménka

Tato znaménka, umí nahradit část slova. Mohou stát na začátku slova, uprostřed i na konci. Tyto znaky jsou různé a mohou se lišit podle vyhledávače, který používáte. Návod najdete vždy v nápovědě. Např. u Google vyhledávání zde. U katalogu MU zde.

Podívejme se nyní, jak znaky fungují. Nejběžnější podobu mají tuto: ?, *, ! nebo #.  

Nejčastěji je využijete v případě, že hledáte více variant daného slova – ať již proto, že se slovo píše různými způsoby (filozofie x filosofie), nebo protože potřebujete slovo v různých tvarech (educate, educated, education, educational. educator).

Příklad

Chci použít klíčová slova student, studentský a studující. Mohli byste vytvořit dotaz s operátorem OR, tedy student OR studentský OR studující, ale můžete využít i zástupný znak, dotaz pak bude vypadat takto: 

student*

Vyhledávač vám najde více variant slova, dokonce i další pády a tvary (např. studentovo), tedy všechny podoby, které mají v počátku tvar „student“.

Použít znaky můžete i uprostřed slova, např. filo?ofie, kdy výsledkem budou tvary se S i se Z.

 

Vyzkoušejte!

Otevřete si katalog knihoven MU. https://aleph.muni.cz/

Zkuste vyhledat co nejvíce publikací, které mají v názvu pojem filozofie nebo filosofie a zároveň pojem politika v různých tvarech (politika, politický). Jak položíte dotaz? Vyzkoušejte si to a následně si podobu dotazu zkontrolujte na konci lekce.

 

Vyhledávání v katalogu knihovny

Katalogy knihoven umožňují jednoduché i složené vyhledávání. Jakmile se s nimi trochu seznámíte, zjistíte, kolik možností nabízí a jak specifický dotaz můžete použít. Však je také vyvíjeli odborníci na informace – knihovníci a knihovnice.

Již jste si vyzkoušeli, jak se hledá pomocí zástupných znaků. Nyní se podíváme na taje katalogu podrobněji.

Katalogy knihoven se mohou lišit podle systému, jaký používají. Zaměříme se na hledání v katalogu knihoven MU, který používají i mnohé jiné vysokoškolské knihovny a vědecké instituce.

Katalog nabízí základní a rozšířené vyhledávání, hledání podle témat, jazyku, fakulty, typu dokumentu či roku vydání.

V řádku můžete specifikovat, kde se má klíčové slovo objevit – v názvu publikace, jménu autora či třeba z názvu nakladatelství. Také zde můžete hledat podle roku vydání, ISBN, ISSN, ISMN* apod. 

*ISBN, ISSN a ISMN jsou mezinárodní identifikační čísla knih, periodik a zvukových dokumentů. Umožňuje identifikovat konkrétní vydání publikace.

Jakmile vidíte výsledky vyhledávání, můžete si rozkliknout název knihy. Uvidíte přehledně všechny údaje – celý název, podnázev, autory, datum vydání, místo a rok vydání, ISBN /ISSN, ISMN, klíčová slova a níže pak i přehled knihoven, ve kterých se publikace nachází.

Chci si půjčit knihu z knihovny MU

Pokud jste již zaregistrovaní v některé z knihovny MU, můžete se přihlásit do katalogu vlevo nahoře pomocí UČO a sekundárního hesla.

Vyhledejte danou publikaci, rozklikněte název a najděte si knihovnu, která vám vyhovuje (pokud je ve vícero knihovnách). Zobrazí se vám, kolik kusů publikací se v dané knihovně nachází, jestli jsou k dispozici a zda si je můžete půjčit domů. Knihy označené jako prezenční lze většinou studovat jen v knihovně a nelze si je půjčit domů. Sledujte informace také o signatuře. Je to označení knihy, které vám pomůže najít, kde přesně je kniha umístěná v knihovně.

• Kniha není půjčená, je označená jako dostupná (délka výpůjčky může být od týdne přes měsíc až po semestr a liší se knihovnami) a nachází se v knihovně k absenčnímu půjčení: signaturu a název knihy si zapište, zajděte do knihovny, knihu najděte a půjčte si ji.
• Kniha je k dispozici prezenčně: : signaturu a název knihy si zapište, zajděte do knihovny, knihu studujte v knihovně nebo si udělejte skeny či kopie.
• Kniha je půjčená a je k absenčnímu půjčení, vidíte zde datum, do kdy je kniha půjčená: zadejte si požadavek na rezervaci knihy. Jakmile student/ka knihu vrátí, dojde vám upozornění, že si knihu můžete vyzvednout.

Vyhledávání na internetu

Vyhledávací strategie můžete uplatnit i v různých vyhledávačích na internetu. Stačí si nastudovat nápovědu daného vyhledávače.

Tipy:

Google vyhledávač – komplexní vyhledávání

Seznam vyhledávač – kvalitní při hledání v českém prostředí

DuckDuckGo – klade důraz na soukromí uživatelů

Wolfram Alpha – služba, která se snaží komplexně odpovídat na dotazy z různých oborů

Vyhledávání v databázích si ukážeme v následujících lekcích.

 

Úkol odevzdejte celý do vlákna tematického fóra. 

Jak poznáte, že je text odborný?

• Znáte autorovu odbornost nebo je autor přímo expertem na problematiku, tématem se zabývá, vyzná se v něm.
• O autorovi lze dohledat další informace (afiliace), např. jeho pracoviště.
• Text není zjednodušený, ale ukazuje problém celistvě.
• V textu jsou použity odborné termíny, které nejsou vysvětlovány.
• Obsahuje seznam literatury a citace.
• Vhodné také je, pokud zdroj prošel určitým stupněm kontroly (redakčním a recenzním řízením). 

__________________________________________________________________________________________________________________________

Řešení k vyhledání v katalogu: