HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍCH VÝSLEDKŮ Opakovanie skratiek: CERMAT  -­‐  Centrum  pro  zjišťování  výsledků  vzdělávání   ČŠI  –  Česká  školní  inspekce   NÚOV  –  Národní  ústav  pro  odborní  vzdělávání   ŠVP  –  školní  vzdělávací  program   RVP  –  rámcový  vzdělávací  program   ÚIV  –  ústav  pro  informace  ve  vzdělávání   ZŠ  –  Základní  škola   OECD  –  Organizace  pro  hospodářskou  spolupráci  a  rozvoj   SCIO  -­‐  instituce  zabývající  se  vývojem  a  organizací  testování  v  rámci  přijímacích  zkoušek     PISA  -­‐  Programme  for  International  Student  Assessment  -­‐  Mezinárodní  program  hodnocení   studentů   MŠMT  -­‐  Ministerstvo  školství,  mládeže  a  tělovýchovy       K  čomu  je  dobré  hodnotenie  výsledkov?  –     zaisťuje  kvalitu  a  efektivitu  vzdelávania   důležitá  informace  pro  žáka,  rodiče,  školu,  zřizovatele  školy     Rozdiel  evaluace  a  hodnotenie  =   Evaluace  –  širší  pojem,  ide  o  vyhodnotenie  a  analýzu  všetkých  prvkov  vzdelávacieho  procesu   a  všetkých  úrovní  vzdelávacej  sústavy   Hodnotenie  –  užší  kontext,  hodnotenie  jednotlivých  žiakov  či  učiteľov   porovnávanie  „něčeho“  s  „něčím“,  rozlišujeme  „lepší“  od  „horšího“  a  vybíráme  „lepší“,  se   snažíme  sa  nájsť  najít  cestu  k  náprave,  zlepšieniu  „horšího“.  Porovnáváme  objekt  čI  predmet   hodnotenia,  buď  priamo  s  iným  zrovnateľným  objektom,  alebo  s  nejakým  ideálným  vzorom   či  normou.     FUNKCE:   poznávací   či   informativní   -­‐   žák   získává   přehled   o   tom,   jak   vyhověl   zadaným   kritériím,   prostřednictvím  hodnocení  dává  učitel  zpětnou  vazbu  žákovi  o  jeho  vědomostech,  výkonu,   nedostatcích,  chování  atd.     •  konativní  či  regulativní  -­‐  žák  získává  nejen  ponaučení  pro  svou  další  činnost,  ale  i  podněty   pro  to,  jak  svou  práci  vylepšit,  opravit,  změnit.  Hodnocením  může  učitel  regulovat  učební   činnost  žáka  a  nasměrovat  jej  ke  kvalitnějšímu  výkonu     •  motivační  -­‐  hodnocení  by  mělo  žáka  povzbudit  a  motivovat  nejen  v  učebních  činnostech,   ale  i  v  práci  sám  na  sobě  a  ve  snaze  o  zlepšení     •  výchovná  -­‐  hodnocení  by  mělo  žáka  vést  k  formování  pozitivních  vlastností  a  postojů,  mělo   by  se  pozitivně  podílet  na  utváření  žákovy  osobnosti     •   diagnostická   -­‐   na   základě   dosažených   výsledků   žáka   lze   identifikovat   např.   specifické   poruchy  učení  a  vyvodit  pedagogické  závěry  pro  jejich  řešení     •  prognostická  (někdy  zaměňováno  s  diagnostickou)  -­‐  hodnocením  si  učitel  vytváří  přehled  o   žákových  schopnostech,  vědomostech,  návycích,  může  pak  odhadnout  další  žákovu  studijní   perspektivu     •  selektivní  či  diferenciační  -­‐  hodnocení  může  učiteli  pomoci  rozdělit  žáky  do  stejnorodých   skupin   dle   výkonnosti,   avšak   mnohdy   může   vést   k   negativnímu   „zaškatulkování“   žáka   do   určité   skupiny.   V   současné   době   je   výsledné   hodnocení   žáka   považováno   za   důležité   kritérium  např.  k  přijetí  k  dalšímu  studiu.       Hodnocení   vzdělávacích   výsledků   žáka   má   několik   úrovní   :   Mezinárodní,   národní,   školní   /   externí,  interní     MEZINÁRODNÍ   IEA   (Mezinárodní   organizace   pro   hodnocení   vzdělávacích   výsledků)   –   od   60.   let   provádí   monitoring   matematické   a  přírodovědné   gramotnosti   –   studie   TIMMS   (trends   in   international  mathematics  and  science  study)   iniciativa   OECD   –   testy   PISA   (Mezinárodní   program   hodnocení   studentů)   –   rovněž   matematika  a  přírodověda     NÁRODNÍ   výsledky   žáků   jsou   zjišťovány   v  určitých   klíčových   bodech   (uzlech)   vzdělávaní   (ukončení   určitého  vzdělávacího  stupně)  –  znalostní  testy  z  centrální  úrovně   Maturita  (realizuje  CERMAT)   Testování  žáků  5.  a  9.  ročníků  (realizuje  Česká  školní  inspekce)       ŠKOLNÍ   monitoring  výsledků  žáka  probíhá  intenzivně   průběžné  hodnocení  (slovní  hodnocení,  klasifikace)  –  sumativní,  formativní  –     Pojem   formativní   hodnocení   se   objevil   na   počátku   70.   let.   Vznikl   poněkud   paradoxně   v   okruhu  lidí,  kteří  se  zabývali  výzkumem  testování  znalostí  žáků.  Nejznámější  osobností  je  asi   B.   Bloom.   Ten   se   svými   spolupracovníky   došel   k   závěru,   že   pedagogické   hodnocení   by   se   nemělo   zabývat   pouze   měřením   žákova   výkonu,   ale   mělo   by   žákům   poskytovat   zpětnou   vazbu  a  radit  jim,  jak  napravovat  chybné  učební  postupy.     hodnotící  nástroje  tvoří  –  učitel  (interní  hodnocení)                                                            odborné  instituce  (Scio,  Kalibro,  Cermat)  –  externí  hodnocení   Žiaka  hodnotíme:     1.  v  oblasti  vedomostí   -­‐                    znalosť  fyzikálnych  javov     -­‐                    osvojenie  obsahu  fyzikálnych  pojmov,  vrátane  fyzikálnych  veličín  a  ich  jednotiek     -­‐                    osvojenie  vzťahov  medzi  fyzikálnymi  veličinami     -­‐                    osvojenie  fyzikálnych  zákonov     -­‐                    osvojenie  fyzikálnych  teórií     -­‐                     osvojenie   myšlienkových   operácií   a   postupov   myslenia   (analýza,   syntéza,   porovnávanie,  indukcia,  dedukcia,  analógia,  modelovanie,  zovšeobecňovanie,  konkretizácia)     2.  v  oblasti  spôsobilostí,  zručností  a  návykov:   -­‐                     osvojenie   intelektuálnej   spôsobilosti   pozorovať   fyzikálne   objekty   (schopnosť   koncentrovať  sa  na  pozorovaný  objekt,  postrehnutie  a  sledovanie  jeho  podstatných  znakov,   kvalita  opisu  pozorovaných  objektov  a  zápisov  o  pozorovaní,  úroveň  interpretácie  výsledkov   pozorovania)   =            osvojenie   zručností   v   experimentálnej   činnosti   a   spracovaní   získaných   hodnôt