7
Geografie města socialistické město
typ města	dominující typ společnosti	podstata společenské diferenciace	podstata kulturní diferenciace	rozhodující funkce	role státu
průmyslové	kapitalistická společnost	ekonomický status	původ, ekonomický status	průmyslová produkce	slabý vliv
pozdně průmyslové	kapitalistická společnost	ekonomický a vědomostní status	etnicita, jazyk	masová produkce	regulace
socialistické	sociaListická společnost	ideologický status, profesní postavení	historické vlivy, přístup k moci	kontrolní a výkonné funkce	silná kontrola
socialistické město jako specifický typ průmysLového města
existují specifika socialistické urbanizace?
jaký je vliv industrializace na procesy urbanizace?
intervenující' promĚnna
sůdů-ekonomické
mpofédánl
Intervenující promĚnni
ind ustrializace
nezávislá promřnná
závislá proměnná
nezávisLá" proměnná
závislá proměnná
ekologický přístup
neo-weberiánský (neo-marxistický) přístup
intervenující proměnná
socio-ekonomické uspořádání
nezávislá proměnná závislá proměnná
ekologický přístup
intervenující proměnná
industrializace
nezávislá proměnná závislá proměnná
neo-weberiánský (neo-marxistický) přístup
underurbanization
Ivan Szelenyi
nižší městská diverzita
růst pracovních příležitostí ve městech bez odpovídajícího rozvoje bydlení
socialistická urbanizace jako opožděná ekonomická a městská modernizace
liaadtii -iiili.nuutŕhľi sv.ieniii (Fulnng Wi.J
fiMňkň ?a.íiľŕňň 13 iľffiTťťh hjU u nŕid(M*jiiri-jrbamstKlu. TbtIb pansdcM probKji na Mru jjilk»iiť<;inii"(jíidjíitmirFr piWrt)* .urbaniTi' (reHdauc'|ev). AÚnsU intHobylr min-™ I --:\j1't«i politiíM (jdMlul kyj |Hb>Mii;i kifHJňŕľiTi prir^liivŕ ■■Yrc&ŕ.riítvla snuíasnť zjkliĽn iídnct-icu Hgíflluwri Šprtat?
průrn^l.ata ivitrm spalŕícnsfcírfpr^Jukíc
t>Bjn ixe i*-:»J(ŕiMlrŕnnitijfvvi-»=nŕ
<f»jfi1A ,:h: Ihlu   .::h-- v \- .-Ii .1 Z.tKT.ň
rapnJEirJEi u'avť ra prCnŕslíviu^rott. BylcYa
■Sjibnhf. .*iďíkŕ jťŕŕ. Ůrtjírtifíiít *44Hk*
hramabriŕ copavy- vybrarJ- atkny. |c|lihi± _ fcimy »inírtlila íiícb mjvímíI irafvofefp -pfflnirtlu 1
paradox socialistického systému (FuLong Wu)
politika založená na městech byla v podstatě anti-urbanistická. Tento paradox probíhal na Linii ..urbanization" (podporovaný proces) a „urbanism" (nežádoucí jev). Ačkoli město bylo místem k vyjádření politické symboliky a jakýmsi kontejnerem průmyslové výroby, nebylo současně základní jednotkou organizované spotřeby.
průmysl jako systém společenské reprodukce (Byrne)
Organizace městské společnosti je významně spojena s distribucí kolektivních zdrojů, často napojených právě na průmyslovou výrobu. Bytová výstavba, lékařská péče, organizace městské hromadné dopravy = vybrané aktivity, jejichž formy a intenzita úzce souvisejí s rozvojem průmyslu
Linka
80
Odjezdy	KYJEVSKÁ	ZBROJOVKA			
-o 0			•	Kyjevská	26
£ 1			1	Kurská	25
8 2			2	U hřiště	24
§ 3			3	Točná	23
Z 4			5	Starý Lískovec, škola	21
z 5	03 13 23 57MS	30 40	7	Humenná	19
-< 6	07MS		8	Běloruská	18
7			9	Uzbecká	17
8			-	Ústřední hřbitov	12
9			26	Zbrojovka	-
10					
11					
12					
13					
14	36MS	08 40 MS46			
15		MS12MS44			
16					
17					
18					
19					
20					
21					
22					
23					
C/5 0 ° 1 O 2 3 3 + 4 m 5 2 6 ř 7 m 8	Mb =• jede k Materské sKoie Koperníkova	ms - jede od Mateřské skoiy Koperníkova			
Nowa Huta
Stalinstadt
socialistické město "sovětského typu"
de-urbanisté vs. dis-urbanisté
socialistická města menší populační
společnost velikosti s
bez měst vysokoposchoďovou
zástavbou
vazba na průmysl - sovětské město vykazovaLo o polovinu vyšší podíl průmyslových ploch na
celkovém Land-use než srovnatelné město americké
■ ■
G
deological level
Egoitarian society, territorial equai*sat»on of living cond ťons
Domination of the corrmunist parry
Ctbes as places of *asl modernisation
Centrally planned economy, priority given to "productive" economic development
Priority giv«n to public property
Economies of scale, efficiency of agglomeration (resources / infrastructure)
Obsolete pre-socialist -capitalist" urban structures
Housing as a social service
i
:
t
Private contrtbutK>n to hous*>g / creaming off tne revenues of in formal economy
\go>
General principles / governmental measures
esJ
City planning as pan of cent/aised economic and 'eg oral planning
State ownership / total control of means of production / land I
private rental market
Economic activity based
on large enterprises, very limited private sector
Priority given to state housmg construction.
srrvaH standard-sod Sals.
neighbourhood concept
State allocation / control of dwellings -<v *cca:y ' scoa need;
Low rents, quasi-ownership rights for tenants
No / tow investment m old housing stock
for private housing Construction
Socialist / socialised city
Compact city, relatively homogeneous turcto-al areas, no suburbanisat'on
City centre: tertiary and residential functions
Small areas of teniary functions
Large / overdimen stoned
industrial areas, extensive green spaces
Reducfaon / decay of
old housing stock, inner-crty tatiow areas
High-rise housing
(often with poor infrastructure / services)
Housing shortage.
inequalities m hous*»g conditions, (micro-) segregation
Formal and informal market processes in urban housing sector
I Cooperative housing. , condominiums.
- t ľ.;- p hOUS ig 1    (smgle tamay houses)
faktory "socializace" měst (dle Musila)
1. Zrušení trhu s pozemky a zavedení regulovaných nebo pevně stanovených cen půdy.
PoLoha uvnitř města se z hlediska uživatele (firmy, podniku, kanceláře) nebo potenciálního
investora stala téměř nerelevantní ekonomickou proměnnou.
2. Znárodnění většiny nájemních domů.
3. Redistribuce zděděného bytového prostoru.
Velké obytné jednotky (domy a byty) horních a středních tříd se rozdělovaly na dva až tři byty.
4. Zavedení právních norem, které umožňovaly místním úřadům regulovat bytový systém.
5. Znárodnění drobných obchodů, řemesel a služeb, restaurací atd. se záměrem spojit malé provozovny do větších jednotek.
morfologické efekty socialistického plánování (dle Musila)
1. V centrech socialistických měst docházelo k mnohem menšímu počtu fyzických a funkčních změn než v podobně veLkých městech v zemích s tržní ekonomikou.
2. Města v bývaLých sociaListických zemích se radikáLně změnila výstavbou sídlišť, která byla mnohem větší než obdobné bytové projekty v kapitalistických městech.
3. Sociálně prostorová diferenciace byla v sociaListických městech způsobena faktory částečně odlišnými, ale částečně i podobnými jako v kapitalistických městech. Avšak i v sociaListických městech existovala sociální segregace.
RoLe sociálně-ekonomického statusu v sociáLně-prostorové diferenciaci sociaListických měst byla však méně významná než role rodinného cykLu.
socio-prostorová diferenciace
Vzhledem te zmĚnám v socialistické byiffré poLhce po racE ľitú I k wnůiiajiíiiri ruzdilún v pŕijmeth j k vzniku iĽíiaLis-ULkKhu Hniíenŕhrj sysLému bydleni »= siLnými lrJnlml prvky (černý trh/. íc ľK*\Y objevoval nrjvŕ trcnrjy v soriálnf prostorgvč diferenciaci:
1. storsl Lídě, n izkůfriijittiive doinacnosri i Tůmové byli SDjaLřcrfavÉni (nrnn nu:cni i ieLrwďnfJ v cháLraji=ich sLrcdech mřsr., rríp. vr ^tnryrh nhylnýfh ŕ t vrt k i v centr j,nich Db.ajtCCh
1. novi -EidLIsie v í SR d ví východním NemKku (ne vsak v Maďarsku d Pií.iku) MĽinirnŕ vy&aký Stupeň ic-iiJLni rČĽnarcdniLi.
3. Nc^á diferenciace zaírlí tikrvinikřtvc- ftvrtlch starých pcvaLeEnrých damú (vil) a \iu-fct\ rodinných darů, poE-iavEiivch na ■ il.i ji i. ■:
socio-prostorová diferenciace
Vzhledem ke změnám v socialistické bytové poLitice po roce 1960 i k vzrůstajícím rozdílům v příjmech a k vzniku socialistického smíšeného systému bydlení se silnými tržními prvky (černý trh), se začaly objevovat nové trendy v sociálněprostorové diferenciaci:
1. starší lidé, nízkopříjmové domácnosti a Romové byli soustřeďováni (nebo nuceni k setrvání) v chátrajících středech měst, resp. ve starých obytných čtvrtích v centrálních oblastech
2. nová sídliště v ČSR a ve východním Německu (ne však v Maďarsku a Polsku) poměrně vysoký stupeň sociální různorodosti.
5. Nová diferenciace začala také vznikat ve čtvrtích starých poválečných domů (vil) a nových rodinných domů, postavených na okraji měst.
fío*Ó\ hici piv* TVOO
(Vwidí bull niwn 'Sil)
--^--I
*Sť«t« noů** O* itgciui v
J mw eei«   v** 1100 Fituie9.3   \ model of ihc growlh of an Hasl Furopean socialiil Cíly
(1) historické jádro
(2) zóna nájemního bydlení a průmyslových aktivit kapitalistického období
(3) zóna socialistického přechodu a regenerace
(4) socialistické bydlení 50. let
5) souvislé obytné zóny 60., 70. let (7) průmyslové či skladové zóny
City centre
Central administrative I communist party institutions
Cultural, commercial, service and residential functions
Other areas
Industrial areas (along railway lines, main roads)
Groan.' recreation spaces
Fallow areas
Main directions ol miration
Subcertros: commercial / service functions
(•)   Old village
Residential areas
Mainly high - middle status area
pre-soctaiist good housing stock, m decay (smaller
multilamily houses - villa style)
Lowest status area, old people, socialist "urban underclass' etc.
pre-socialist poor h-OLSing stock, massive decay {mainly multitanaly Mouses)
Middle - lower status area
socialist blocks ot flats (1950-1965) (mainry 5 storeys)
Middle - high status area socialist high-nso housing estates (good quality / infrastructure, parity with coop, dwellings and condominiums) (1965-1988)
Middle - lower status area
socialist high -rise housing estates (poorer quality / infrastructure) (1965-1988)
High - middle status area ;~vl socialist condominiums (1970-1988) (smaller multilamily houses)
nrarn riigh - rruddle status area
socialist detached / semi-detached i terraced single '* * •* family houses (1980-1988) (good quality / infrastructure)
Low status area
socialist / partly pre-sociahst detached single family houses (poor standard / infrastructure)
I'rdmnaiy layout' Sailor Flwo*
Počet pracujících v orúmysfu - r. 1989 1 -100
100-500 500- 1500 1500- 3000 3000- 9 436
Hranice urbanistických obvodů
Hranice městských částí
sídliště
vznik sídlišť:
• poválečná bytová krize, větší zapojení státu do bytové poLitiky;
• realizace teoretických konceptů řady architektonických a urbanistických škoL;
• chápání bydlení jako veřejné služby.
• aplikace zásad socialistické kultury;
• průmyslový přístup k bytové výstavbě (fordismus)
specifická sociální struktura, tzv. dvougenerační struktura sídlišť, sociální homogenita