Venkov Geografie venkova, periferií a pohraničí Vymezení o nejednoznačné: v závislosti na kritériích, účelu, přístupu, komplexita (vzájemných) vztahů o „určování příslušnosti obcí do venkovského či městského prostoru velice obtížné, avšak ne neřešitelné", o každý přístup vychází z rozdílných definic (zpravidla použití Booleanovské logiky - buď, anebo) o „od rozboření středověkých hradeb někdy v 18. století neexistuje jasná hranice mezi městem a venkovem" (PERLIN 2011, Rabštejn nad Střelou?) o Pozitivně - „toto je venkov" vs. negativně, tj. doplněk k urbánnímu o Kontinuálně — prostor zahrnující jak krajinu, tak venkovská sídla (zastavěné území, intravilán) Konvenčně o Venkovské sídlo — na základě/s využitím hledisek: urbanistické, architektonické, sociální, ekonomické, historické, administrativní, statistické Protiklad venkov - město (KIRK 1980) o Rozdíl město X venkov, dichotomické či bi/polární typologie RURÁLNÍ ZNAKY URBÁNNÍ zemědělská aktivita Dominance obchodně-produkční služby omezená Sociální mobilita méně omezená mzsi Požadavky na vzdělání vyssi ticho Vjem hluk o prostor venkovský — mezilehlý — městský, o přechodný charakter (rurální-urbánní kontinuum) resp. odstranění dichotomie vesnice/město Definice o rurální geografie — věda zabývající se zejména typy využití území (land-use), jakými jsou zemědělské plochy, farmy, lesy, vodní plochy a malá sídla (CLOUT 1976); analýza pomocí kvantitativních ukazatelů, např. obyvatelstva žijícího na venkově, struktury zaměstnanosti, rozsahu a typu služeb aj. o pilíř ekonomický, ekologický, sociální (frey, zimmer 2001) — geografické aspekty nepřímo ve všech pilířích o popisné či analytické definování venkova, sociálně-kulturní vymezování, venkov jako žité místo a venkov reprezentující myšlenkové asociace s tímto slovem (WOODS 2005) o s nízkou hustotou zalidnění, menšími sídly, vyšší zaměstnaností v zemědělství (avšak toto již nemusí být pravidlem), pozitivním vztahem místních obyvatel k okolní krajině, architektonickým rázem, charakterem zástavby a specifickým životním stylem (CSU 2008) odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch (BINEK 2007) Venkovský prostor (v prostředí Česka, CHROMÝ a kol. 2011) definován zejména specifickým geografickým umístěním, řádovostí/měřítkem a územní a regionální diferenciací podle převažujících funkcí (např. funkce území) a strukturálních znaků území nebo krajiny, sídel i společnosti (např. využití ploch). Oblasti s nižším lidským a sociálním kapitálem, jež se vyskytují zejména blízko státních hranic Česka a/nebo daleko od regionálních center (např. krajských či okresních měst, JANCAK a kol. 2008) V Česku: města, suburj)ánní Jspmunjty ajzbylá , (venkpvská) sídla (OUREDNICEK, ŠPAČKOVA, NOVÁK 2012) Pro EK prostřednictvím tzv. rural grid cells (buňky klasifikované jako venkovské, 1 qkm), 50+ % —► venkovské obce (DIJSKTR, POELMAN 2014) Tah. 4; Kriteria vymezeni venkovských sídel 2dfú|. Ptrlln 20D3 urbnnl illcků strukrurfl anhitekUriickě znaky satiéhi znoky ekonomické maky veř»jnď správu ve li koti r! maky rnrrtlnBnĎ zňttaby, nnidilský itufoí, roz sůh č vnřcjič proTloiy. ni ckv pn Jil H^lpčnýth ploch nízkopadlníii zás-lavby, micgiuc ohyínť 4dalíkh lunkfí. absence nd|emního bydlaní. inriímduúlnl vý-Liankn kan jgr^a-isnui, írodiařnnlmiius. íúvífdsiví, purfiripůťt, kuty trorivnoir,. sdílení cpůltřné hslúrie vyjiiifka do znmfrlifeůiil, [umč 300, otázka měřítka/řádu (např. SO ORP, okresy a celý Jihočeský), venkovský až významně venkovský podíl ekonomicky aktivních v zemědělství a lesnictví, nadprůměrný? „bytovky a náves" vs. „sídliště a náměstí" Jinde - TABULKA (ZUBRICKÝ) Sídlo vs. obec — vymezení TABULKA Základní sídelní jednotka (ZS J) Tbh. L hlcjmenšf «bcr ir itpruivm m í 1-1* BitBj Jdi: «b4« 3MT. £S0 TaÉY í; Htjm«H¥l gLu« tt |íd1ijt*n ithťp Zctrcj dlh QL-ce HOT. ftÚ kll| ptíiIrtyKrd iizivnfdT.i b* piiMrhl-riul .uftípriUliiifiri II. fl 1*11 UL 113 Kŕ IM ífcLtYUIiiiíWrt: sie lil b 3U -kéWTihp sie 34D UL 5W u Hl 453 m 3T6 MM a m 3TT kisULilail HL B >b is IH b HJ Unlfri III ■HT Mi i'Ii HU 414 1.1 V IRHfT UL ??J linfriüiT Ft w liír- iiM^ieii KÍ w Charakteristika a vývoj českého venkova (PERLÍN 2010) o Od původní dominantní zemědělské funkce k současné mnohem větší variabilitě funkcí o Průmyslová revoluce — zvýšení produktivity v zemědělské výrobě o Migrace venkovských obyvatel do měst (od poslední čtvrtiny 19. století do 2. světové války) o Vývoj českého venkova 1945 — 1989 o Vztah k půdě, sociální sounáležitost v o Odchod Cechů ze Sudet 1938 / odsun Němců z pohraničí 1945-1947 Ztráta kulturní a sociální kontinuity vývoje vč. spolupráce Cechů a Němců, změna vlastnických vztahů, vysídlení venkova a propad zemědělství, dlouhodobý a trvalý pokles počtu obyvatel o Zánik sídel, bez zakořeněnosti, rychlá obměna obyvatelstva fuzzy přístup - vymezení venkova (a města) (PÁSZTO, BURIAN, MAREK, VOŽENÍLEK, TUČEK 2016) o neurčitost charakteru obcí — smazání ostré hranice mezi dvěma stavy, Jak moc" na stupnici od 0 do 1 o Počet obyvatel + hustota zalidnění / průměr příslušnost k městskému prostoru příslušnost k venkovskému prostoru 2 000 3 5000 b Počet obyvatel Obr, 1 - Stanovení hraničních hodnot (a = 2 000 obyv., b = S 000 obyv.) indikátoru počet obyvatel v první variantě a průběh funkce příslušnosti příslušnost k městské mu prostoru příslušnost k venkovskému prostoru 2 000 3 so00 b Počet obyvatel Obr-1 - Stanovení hraničních hodnot (a = 2000 obyv,, b=5000 obyv.} Indikátoru počet obyvatel v první variantě a průběh funkce príslušnosti Obr. 2 - Příslušnost obci česka k venkovskému prostoru za použití fuzzy přístupu pomoci prostého průméru pro dva indikátory (variant a l) Obr.3 - Příslušnost obci česlu k venkovskému prostoru a použiti fuzzy přístupu pomoci tukasiewicuvy T-normy pro dva indikátory (virunu 1) Tab. 3 - Indikátory a stanovené expertní hraniční hodnoty Indikátor Expertní hraniční hodnoty Ncvě hcdnoty rozšířeně a ID % rozdílu expertních hodnol Venkov Město Venkov Město Počet obyvatel 1540 3 500 1300 5 700 Počet obyvatel na zastavěnou plochu lilo £500 3 200 6300 PcdiL jytu v rodinných domech na trvale TO 9? C£ obydlí ne byty v% ■1 Počet dokcnčerr/ch bytů na 1 0Q0 obyvatel 10 50 0 54 s. Zrněna počtu obyvatel v K 10 -3,53 31,23 c Silniční vzdálenost od krajského mě.sta 1M0 -5Í100 lbijú i 600 |r :-rrnali.zovana v metrech) 7. Podíl urbhiriiovůTí plochy na celková výměře 1 ■: obce bez ostatních pJoch v % Tab. 4 - Váhy indikátorů Indikátor Váha 1. Počet obyvatel D,35 2. Počet obyvatel na zastavěnou pLochu Dr2 2. Pod íl bytů v rodinných domech na trvale cbydlene byty v 5G D^l Ú. Počet dokončených bytů na 1 M0 obyvatel C^l j. Změna počlj obyvatel 0..Í15 6. Vzdálenost od krajského města {norrnaL"izovana) D^l T. U rhanizovaná phcha / -zelkcva výměra D^l 5-uma vah 1 ili fa A pAilitnoatt obci 10 0.* OJ 0/ 0* OJ 0.4 0.1 OJ 01 40 iwikmUni|«*Mi au oj a; aj a 4 a i tu oj q* o.» m ki»««(itémij»i«iin. Obr.4 - Obce Česka - příslušnost k venkovskému j mestskému prostoru k 31.12. 2010 (upraveno podle Pas zlo a kol. 2014) 1945 - 1989 o Kolektivizace 1948-1952, jednotná zemědělská družstva +x státní statky o Socializace venkova 1953-1970, přiblížení venkova městu o Kolektivizace a rekreace 1970-1990, koncentrace jednotlivých aktivit X využití objektů k rekreaci o Budování kulturních domů (od 60. let) a nákupních středisek (70. a 80. léta) o Aplikace střediskové soustavy, spíše regresivní než stimulační nástroj o Na venkově: střediska osídlení místního významu (SOMV), nestřediskové sídlo trvalého významu (NSTV), nestředisková sídla ostatní (NSO) o Občanský/spolkový život vs. církev o Chataření a chalupaření jako prvek záchrany venkova Obr. 1: Změna hustoty zalidněni v akcích Česko mez. i oky 1930 a 1950 Autor Z. Kuíera hranice feste hranic* «ro|e Změna hustoty v % {esko německo etnické hranice v loce 1930 200 a .i.e 100 199 50 99 méně ne? 50 Tab. 1; Z i. Si! y počtu obyvatel uc vyarnn^b půliraniiiiirh ite n horkých obcích, 1930 - 195 D (vybrané roky) Zdroj: Hiílwiitf Itiifcon nbd(IU0il. ífirnm obil v lemi faskálH+J n I9+7| Sídlo Okll:<, 14» 14« 1947 1959 Blata JindTkluOv Hradec J3Z 141 Ii4 14í Fl lipovú Huť Kluluvy i? M Tisová Tnthdh1 íbyvotel 3'3 401 1«? ISS [heh IM zutu 911 Hli Bdí Ii cm Karlovy Vary 13*2 I61D »05 M ľ d ŕn c r [homutov 1113 m :o? Chŕlbskí mt 1*00 1145 590 S47 Damníkav Cvlinuü Dilici 10« 1DJB0 KS f.V Tob. 1: Vývoj porto obcí, Česko, 19S0 - 2007 (vybrané roky) Zdroj: slot stuké leukeny akci Bok Počet obci Indu iměny počtu obci (obs.) (rok 1950 = 100%) Změna počtu obci meii roky («b«,) i 3 '11' 11 11 l»T 31 ll.Mtř VÝVOJ SITUACE PO ROCE 1990 o Samospráva — znovuzavedení obecní samosprávy, masivní dezintegrace o Transformace — původních JZD (od roku 1991), zemědělská družstva, původní a noví vlastníci, soukromě hospodařící — rodinné farmy? o Zemědělská půda — rozdrobená vlastnická struktura, pronájem, snížení intenzity využívání zemědělských pozemků, dotační tituly, ochrana zemědělského půdního fondu, suburbánní výstavba v o Životní prpstředí — zvýšení ochrany přírodního prostředí, skládky, USES — biokoridory a biocentra, EIA — hodnocení vlivu stavby na životní prostředí o Komplexní pozemkové úpravy — nově vymezit hranice vlastnických dílů / organizaci jednotlivých zemědělských pozemků, výměna za srovnatelné podle BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek); jednoduché pozemkové úpravy o Veřejná doprava - redukce veřejné, před. autobusové dopravy, okresní uzavřenost, privatizace + liberalizace, participace obcí/krajů, nárůst individuální dopravy o Občanské vybavení — změny/oživení struktury maloobchodu a služeb, drobné řemeslné služby, zrod agroturistiky jako specifické formy trávení volného času Typologie (PERLÍN, KUČEROVÁ, KUČERA, MARADA 2011) o aplikace komponentní analýzy — 16 proměnných do 4 tzv. komponent (velikost+, růst-, lidský potenciál-, stabilita+; 16 typů, následně redukce/sloučení do 8) suburbánní zóna, bohatý venkov, bohaté Sudety, chudé Sudety, vnitřní periferie, moravsko-slovenské pomezí; o rozvojový venkov, nerozvojový venkov, moravské periferie, vybavený moravský venkov, problémový rekreační venkov, intenzivní rekreační oblasti, strukturálně postižený průmyslový venkov, neprofilovaný venkov, vyřazeno výsledná typologie 25 50 100 Km Obr. 1: Kombcnoto lopornych o kladných hodnot komponent „Velikost" a „Stabilito", obvody PoÚ, venkovské obce ř*»l ifpofu outord GB I) velikost nobilito 7) + velikost stabilito 3| velikost + nobilito 4) + velikost + st obílilo vyfoceno ■ 1 RrHi/ojQvý wankoií i ? Hfitíi7vri|rivV RniBĚílňkv \e.n«w I 3. MoravsKä periferie I 4. Vjiba'rLfiv Tiur-dVihý vurikóv I I 5. PrDtilrJmDvTý rncjcačni vcnKov B. intenzívni rEKreačni oMasJi 7 StnjtturalnĚ puullřený nrilrnyilíHf} vsnfctvií G. wep roiniTvaniř venKov vyraženo Obr. 2: Kombinace lopornych o kladných hodnot komponent „(tůsť a .lidsky potenciál", obvody PoÚ, venkovské obce Zdrei. výtecet autoii) I) - rtst ■ lidský polaiiiól 7) + iosi ■ lidský ooteitiól 3) - rast • lidský potenciál 4) + rlst + lidský potenciál vyfoieno Hlavní závěry (PERLÍN a kol. 2011): Návrat k přirozené diferenciaci venkovského prostoru v CZ, obrat od severo-jižní diferenciace k západ vs. východ z hlediska inovačního (determinace geografickou či geopolitickou polohou) o „Respektovat přirozené sociální rozdíly ve venkovském prostoru + odstraňovat nepřirozené nebo nadmíru velké regionální rozdíly jak mezi městem a venkovem, tak i mezi jednotlivými venkovskými oblastmi tal^, aby nedocházelo k prohlubující se degradaci venkova v CR." o Venkov se liší jak svým historickým vývojem, tak svým rozvojovým potenciálem. o Lze odlišit tři základní generalizované typy venkova: metropolitní venkov, venkov v Cechách (a na Vysočině), moravský venkov. o Přes svoji rozdílnost mají venkovy shodné znaky, které je odlišují od urbanizovaných, městských oblastí: sociální prostředí — fenomén sousedství, jiný životní styl a standard, blízkost přírody, kvalita životního prostředí. o Specifika - potřeby - podpora sídelní a správní struktura o Základ ve středověku (12.-14. století) + konfigurace terénu o Typická malá sídla s 30-100 obytnými domy a relativně hustá síť menších měst (3-10 tis. obyv., přirozená centra vč. správy) o Administrativně: 15 tis. částí obcí, z toho 11,5 tis. ve venkovských obcích o Územně: 13 tis. katastrálních území, 10,2 tis. na venkově o Hustota sídelní sítě: na každých 10 km2 v CZ téměř 19 částí obcí a bez měst, tj. na venkově 15 o Průměrná velikost katastru 603 ha, na venkově 772 o Obec = sídlo, přibližně do roku 1950 Administrativní struktura (veřejné správy) velmi roztříštěná, a to přes postupnou (převažující) integraci obcí o 1950 - 11 459, minimum 1989 - 4104, aktuálně 2018 - 6258 o V mezinárodním srovnání populačně malé obce, ve srovnatelných státech méně než 1000 obcí a nejmenší často i více než 5000 obyvatel o TABULKA - Velikostní struktura? Velikostní struktura (ČSÚ, 2018) ukazatel Celkem Obce Města Městyse do 199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 9999-19999 20000-49999 50000-99999 100000+ počet obcí 6 258 1423 1 997 1366 769 426 147 69 43 12 6 606 227 % 100,0 22,7 31,9 21,8 12,3 6,8 2,3 1,1 0,7 0,2 0,1 9,7 3,6 počet obyvatel 10 649 800 177 752 655 673 966 997 1 072 002 1 280 006 1 001 254 977 836 1 293 656 868 774 2 355 850 7 350 201 263 625 % 100,0 U 6,2 9,1 10,1 12,0 9,4 9,2 12,1 8,2 22,1 69,0 2,5 Verejná správa resp. územní samospráva (PERLÍN, NETRDOVÁ 2011) o 1990 obnova — Zákon o obcích (obecním zřízení č. 367/1990 Sb.) o Starosta - přirozený vůdce, autorita „institucionální" + přirozená, neformální; obměna nepříliš obvyklá, mandát/volební období neomezen/o o Kategorie: uvolněný starosta, starosta důchodce, neuvolněný starosta, první zástupce starosty, ostatní zastupitelé (min. 5) o Politická angažovanost - relativně malá, bez příslušnosti, nezávislí, uskupení; počet kandidátů reflektuje zájem obyvatel o správu obce / veřejně se angažovat v rozvoji své obce Hodnoty venkovské krajiny (KUČERA, FIALOVÁ 2011) o chráněná území (AOPK CR — přírodní dědictví + NPU — kulturní dědictví), celkový význam územní ochrany, typy krajiny podle předpokladů pro cestovní ruch (VYSTOUPIL a kol. 2007) o Krajinné dědictví: • individuální prožitek • společenská ideologie Obr. 2: Chráněná úiemi v Česku lě*i Vytvafano i ryairtio dolobáu AK Čt 500 jao|i) Agaaiury oibinn, přirady o krajiny Čt i Hárodniha pomélkovtk* úttma P f i R 0 0 N i Of 0 IC T ¥( b*tt*ť: i>ini pr» hrancaC«*ka Ivane* kraj* NATURA 7000 Zvlábt chránená ú«m. iviopikf .y.'nrano Málilo BBBJ nóiodn par) •'•"•M"*' ilkS (b>taM kitrinM obl«l MkjaltM cnrintoé altmi K u L f ■ KM i 0 i 01 C T v f ■ »H«<« íMkt.i UWSC0 Panwtéwó rtnrion PamóhVovó z ono • iriiiUI aiitiki • m*«ki ■ mém w* .ai.'«.i • »ilalm 54 ľS Obr. 3: Olkovy vý»am ÚMmni ochrany » obaut«in*>ii (. |..t..., 4«. poj > ji rot 2: Cd |« fS* Vé» wHWWP •odmMAM npWno»li «*<« joko je fa V«i«> í** 0iiiw»wi Uf m niti iMtfwml m****** ono znak úspěšné obce — rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost — 34 %) o největší hrozba - pasivita obyvatel (19 %) o setkávání/organizování společenského a kulturního života — tradiční spolky, kluby, sdružení (hasiči, fotbalisté, myslivci... 65 %) o poutě, hody, masopust, velikonoční koleda, dožinky, vinobraní o úloha/pozice chatařů a chalupářů 6«rř ■ a 11 r: r»«»of fn Cl ••■ÉffiUÚ tf0|m s prfrfilmym plrí»ot Itdtr H» (I ■tatmiko bojtM t mMóMni pMDtklotr pro (I LrbDiiJitar-i přivloiy .•taopktV* piUo«o.é tkoM útvory •v Nial ioNimI < akci «M|IOlinsl*t O i •iMininU Kaf.ii.ismi • 1 Ji »3 ■ I > • ■ ] , r a «0 00 «00 im onktvsko obce s ftrontoÉiýaj i ľiíiítnim Tnh. kfllriiY iřujvylším « ncjniěšim počlcm abjík-u druhčha hv:k--i íLUK 7011 chrp- pnrrt indii ni ťR IT 1*1 ]?,l m IéIéIii lirr iip-.Ii rmrwi i'Sír;. liře r ni 2 Jí Flidn ;e-ei ci 5» Uř linul IeiIm* fcrp í»5 I.H eehuI pídil na tt □ . 11 ■ f-b - ri h-; 1 ■ MiV Fir>:.ili:i II*} Ml B 1 liti li: SliihniE 1 CE-V D.]'ť 'jinlr 1 CEO D.]í bii Iři 0.JÍ k-..rik ■ič Ů3< >p"MI Hf tyta m = IfflkTr Ú.I9 Druhé bydlení — prostřednictvím objektů individuální rekreace (OJR), podíl - téměř pětina z úhrnu všech obytných staveb v Česku o Rekreační chalupa, kořeny chalupaření, poválečný vývoj, 60. léta - období socialistické industrializace, 70. léta - středisková soustava osídlení, amenitní migrace o Chata, typy chatových lokalit, historie budování chat a rozvoj chataření Okr. I. Podii skpkt. dnitMh. tydl-m •kvtnyrii ttittfc y loiotirglnith ittmkk fcit»n 101 Véfnx ten H)M Sakrální objekty na českém venkově o Náboženské symboly, objekty, dominanty venkovské krajiny o obrázek - Podíl věřících, aktuální, havlíček... o Faktory - a)........i) o Struktura objektů — 1.........4c Dopravní obslužnost (MARADA, KVĚTO Ň 2011) r_____ o Schéma začarovaného kruhu - OBRÁZEK o Stupeň automobilizace, vyšší v malých obcích tzv. vnitřních periferií vč. česko-moravského pomezí o Obce se železniční zastávkou mají lepší dopravní spojení, a to i o víkendech, kdy autobusových spojů je proti všednímu dni málo. o Dojížďka/vyjížďka za prací, do škol a učení / veřejnou dopravou a automobilem o Nahrazování obslužnosti veřejnou dopravou v malých obcích dopravou individuálni o Téměř polovina venkovských obcí nemá v sobotu žádné spojení o Perspektivní posílení využití soukromého automobilu oproti hromadné dopravě zejm. v dopravě za službami (školy, zdravotnictví, úřady) o Venkovská sídla/části obcí - vzhledem ke starší populaci vyšší podíl neřidičů (tzv. dopravní exkluze), alternativně využití mikrobusů, obecních taxi apod. školství na venkově (KUČEROVÁ 2011) o „základ veškerého bytí, společenského a kulturního života v obci, příslib budoucnosti obce, její autonomie a atraktivity pro mladé rodiny s dětmi" o Ve 2. polovině 20. století - uzavírání škol, zejména neúplných ZS, zvýšení vzdálenosti k dojížďce o Po roce 1989 - částečně obnova X využití opuštěných objektů: sídlo OU, místní knihovna, prodejna potravin, klubovna místních spolků / veřejný účel, setkávání občanů X přeměna na obecní byty Mi. 4: Statuta trtaretaaah* kruku obitjlilMll v»r'.jrou iofttnui nt •) o runail Jíluj r vtftpytk '«« « njfctl •Mililitr nit t iMajax, itili titjl Bul iifii tup viíJim p« k«jb> Mi&JikIi i tmi iStfrii u profto pfsufH na |»» aitr l)|ini -ill DÍmn»k ľrolw prVfdnkh poimiiek Hák***** pédt. wiiiJWNk vWy nilip kp^ikap iktr* míra* ^"i *•*•>» ZnlM patlu obyvatel Nitftfý«4un• MUilié M^MkOMfi lilipikju (»f»f f m| prijitfk* & prOiil piÉňa řek •é(t«< Ét>r«»ltfn 4« tMivf t Itplfo pftnMal potok*!* 5 Zpjím M(IWlMOHÍCfcÝ(ft 9oamla«k RtotparuiKe udetní thi ľmlnp v kot póérstvi wm***?. r*é*Vty :r*ca HnitU**-*) ^\«mí\í lyíllnu iltfkt ittafe ľ. riktnM ■•*}.: rddiiffl forl {vrifcuMU* |lli*»imux •phitaW rtéf l doJt f pfmtMrt miKi irryUil nit uVyrin i %tkp*oW\*ýi i 1I4S| Proces zanikaní / pustnutí — poustky, dočasně vs. trvale, znovuosazení, jen materiálni/izolované pozůstatky (hospodářský dvůr, mlýn apod.), úplný zánik (relikty, plužiny) Obr. I: Typy tónilu lidla o jeho příčin lilií i* Kwitf* Zánik sídla Sídlo nikdy neexistovalo |«i>* pMils>«lho nó?vu lidoiot nodid) Skutečný (fyiický) Zdánlivý zánik Změno pľífodnich podmínek Změno politické situace PTesun sídlo l/irovitfkj nc meiíi *jdól»nosí) Dočasné vylidnění sídla Pohlcení okolní zástavbou (spoicní iMrorWno více údtl| Adninitrotivni sloučeni Zrnino socioekonomických podmínek Přejmenování Vojenské újezdy - zmizelý venkov (SEIDL, CHROMÝ 2011) o Venkov „bez života", ale s významným přírodním kapitálem / Stávající a zrušené Obr. 1 Sfávojlci o ir«io*4 vtjtnnké újeidy na území dikm AiA>í I Vidi o Zpětné začleňování a „zcivilňování" (konverze) těchto marginalizovaných území do regionálních struktur o Bariérový hraniční efekt újezdní hranice o Podpora šetrných forem turismu o Demograficko-strukturální index — stupeň perifernosti Pohřbívání a hřbitovy (HUPKOVÁ 2011) o Přes neodmyslitelnou součást života nadále toto téma ze společnosti vytěsňováno (tabuizace smrti) o Podíl věřících Obr 1: Vývoj míry kremace • výv«( m\tf c#*jitnity * tnkv 100^---- o míra religiozity vs. míra kremace (nejvyšší v Evropě — 2008 81 %, SK 17 %; korelace s politickým vývojem), počet krematorií o Vlastníci hřbitovů: samospráva (obec), stát + kraj, církve a náboženské společnosti, soukromé osoby; neveřejná pohřebiště o Města — kremace vs. venkov — inhumace (pohřeb do země); vysoký podíl pohřbů bez obřadu vs. celá vesnice, záležitost světská vs. církevní o Finanční náročnost, zájem rodiny o zemřelého a aktivní účast na pohřebních ceremoniích o Existence kostela v obci o Hřbitov jako kronika osídlení a demografického vývoje, významné osobnosti Česka, regionálního a lokálního významu