VENKOV Geografie venkova, periferií a pohraničí [USEMAP] VYMEZENÍ ¢nejednoznačné: v závislosti na kritériích, účelu, přístupu, komplexita (vzájemných) vztahů ¢„určování příslušnosti obcí do venkovského či městského prostoru velice obtížné, avšak ne neřešitelné“, ¢každý přístup vychází z rozdílných definic (zpravidla použití Booleanovské logiky – buď, anebo) ¢„od rozboření středověkých hradeb někdy v 18. století neexistuje jasná hranice mezi městem a venkovem“ (PERLÍN 2011, Rabštejn nad Střelou?) ¢Pozitivně – „toto je venkov“ vs. negativně, tj. doplněk k urbánnímu ¢Kontinuálně – prostor zahrnující jak krajinu, tak venkovská sídla (zastavěné území, intravilán) ¢Konvenčně ¢Venkovské sídlo – na základě/s využitím hledisek: urbanistické, architektonické, sociální, ekonomické, historické, administrativní, statistické ¢ [USEMAP] PROTIKLAD VENKOV – MĚSTO (KIRK 1980) ¢Rozdíl město X venkov, dichotomické či bi/polární typologie ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢prostor venkovský – mezilehlý – městský, ¢přechodný charakter (rurální-urbánní kontinuum) resp. odstranění dichotomie vesnice/město ¢ ¢ RURÁLNÍ ZNAKY URBÁNNÍ zemědělská aktivita Dominance obchodně-produkční služby omezená Sociální mobilita méně omezená nižší Požadavky na vzdělání vyšší ticho Vjem hluk [USEMAP] DEFINICE ¢rurální geografie – věda zabývající se zejména typy využití území (land-use), jakými jsou zemědělské plochy, farmy, lesy, vodní plochy a malá sídla (CLOUT 1976); analýza pomocí kvantitativních ukazatelů, např. obyvatelstva žijícího na venkově, struktury zaměstnanosti, rozsahu a typu služeb aj. ¢pilíř ekonomický, ekologický, sociální (FREY, ZIMMER 2001) – geografické aspekty nepřímo ve všech pilířích ¢popisné či analytické definování venkova, sociálně-kulturní vymezování, venkov jako žité místo a venkov reprezentující myšlenkové asociace s tímto slovem (WOODS 2005) ¢s nízkou hustotou zalidnění, menšími sídly, vyšší zaměstnaností v zemědělství (avšak toto již nemusí být pravidlem), pozitivním vztahem místních obyvatel k okolní krajině, architektonickým rázem, charakterem zástavby a specifickým životním stylem (ČSÚ 2008) ¢ ¢ [USEMAP] ¢odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch (BINEK 2007) ¢Venkovský prostor (v prostředí Česka, CHROMÝ a kol. 2011) definován zejména specifickým geografickým umístěním, řádovostí/měřítkem a územní a regionální diferenciací podle převažujících funkcí (např. funkce území) a strukturálních znaků území nebo krajiny, sídel i společnosti (např. využití ploch). ¢Oblasti s nižším lidským a sociálním kapitálem, jež se vyskytují zejména blízko státních hranic Česka a/nebo daleko od regionálních center (např. krajských či okresních měst, JANČÁK a kol. 2008) ¢V Česku: města, suburbánní komunity a zbylá (venkovská) sídla (OUŘEDNÍČEK, ŠPAČKOVÁ, NOVÁK 2012) ¢Pro EK prostřednictvím tzv. rural grid cells (buňky klasifikované jako venkovské, 1 qkm), 50+ % → venkovské obce (DIJSKTR, POELMAN 2014) [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] ¢Hledání, výběr, stanovení kritérií – až 40 (DEWEY), základ – počet obyvatel a hustota zalidnění ¢Po 2. světové válce – kontinuum město – venkov, sociologický přístup – sociologie vztahů města a venkova (rurban sociology), utváření jednotného typu sociální organizace pro celou společnost, jednotné struktury populace, interakce a participace, kultury a hodnot ¢Specifika příměstských oblastí (rural urban fridge, suburbs) ¢U nás počátky – poměšťování pražského okolí (ULLRICH 1938) ¢Místo tzv. druhého bydlení ¢ [USEMAP] VENKOV V SOCIOLOGII (MSGS, VSGS - ???) ¢statisticko-demografické kritérium – rozmístění populace v prostoru ¢„obydlený prostor mimo městské lokality tradičně orientovaný na zemědělství a menší hustotou obyvatelstva/zalidnění, ale i jiným způsobem života, většinou propojením s přírodou, a také jinou sociální strukturou ve srovnání s městem“ ¢Sídlo = vesnice, venkovská či rurální komunita, venkovské společenství ¢Technický pokrok, útěk z venkova, stupeň urbanizace (ruralizace) ¢Složení venkovské populace ¢Venkovský prostor (70. léta 20. století): ¢přírodní charakter, sociokulturní kontext, ekonomické aspekty svébytnost ¢od svébytnosti k rehabilitaci, řešení globálních problémů až uspořádání/plánování struktury osídlení (územní ev. rurální plánování, rurální geografie) (SLEPIČKA 1981) ¢ [USEMAP] (TAYLOR, JONES) [USEMAP] TYPOLOGIE MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ (ESPON 2018) [USEMAP] STRUKTURÁLNÍ TYPOLOGIE VENKOVSKÝCH REGIONŮ [USEMAP] TYPOLOGIE VÝKONNOSTI VENKOVSKÝCH REGIONŮ [USEMAP] MĚSTSKÉ A VENKOVSKÉ REGIONY – ÚZEMNÍ SYNOPSE [USEMAP] POTENCIÁL DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI, MULTIMODÁLNÍ, PODLE TYPOLOGIE MĚSTO-VENKOV [USEMAP] GEOGRAFICKÁ SPECIFIKA [USEMAP] REGIONY GEOGRAFICKÝCH SPECIFIK [USEMAP] INTEGROVANÝ POHLED – ÚZEMNÍ SYNOPSE [USEMAP] ÚZEMNÍ VIZE A PLÁNY [USEMAP]