Metody Fyzické geografie I
(jarní semestr 2019)
Texturní vlastnosti klastických hornin
Základy sedimentární petrologie
Daniel Nývlt (daniel.nyvlt@sci.muni.cz)
Zrnitost
Zrnitostní složení spojitých vzorků
Škála a hranice v mm – Udden (1898, 1914),
Wentworth (1922) >> Udden/Wentworth scale
Normalizování na logaritmickou škálu – ϕ scale
(Krumbein, 1934)
balvany/bloky (>256 mm; < -8 ϕ)
štěrk – hrubý (64–256 mm; -6 až -8 ϕ), jemný
(4–64 mm; -2 až -6 ϕ), štěrčík (2–4 mm; -1 až -2
ϕ)
písek – hrubozrnný/hrubý (0,5–2 mm; -1 až 1 ϕ),
středně zrnitý/střední (0,25–0,5 mm; 1 až 2 ϕ),
jemnozrnný/jemný (0,063–0,25 mm; 2 až 4 ϕ)
silt/prach – hrubozrnný/hrubý (0,032–0,063
mm; 4 až 5 ϕ), středně zrnitý/střední (0,016 –
0,032 mm; 5 až 6 ϕ), jemnozrnný/jemný (0,004 –
0,016 mm; 6 až 8 ϕ)
jíl (<0,004 mm; > 8 ϕ) – dělení na hrubý, střední,
jemný používáno výjimečně
Zrnitostní složení spojitých vzorků
Jak ho stanovujeme?
Sítovací a pipetovací metody – nejpřesnější, časově
náročné
Laserová granulometrie – pouze pro jemnozrnné
materiály (nejčastěji <0,25 mm)
Obrazová analýza – rychlá metoda, vypovídací
hodnota výsledků – co jsme vlastně změřili?
Jak velký vzorek pro reprezentativní stanovení?
Zrnitostní složení spojitých vzorků
Jak nazývat daný materiál podle zrnitostního složení?
Mnoho klasifikací a možností zobrazení
Zrnitostní složení spojitých vzorků
Kumulativní křivka zrnitostního složení spojitých vzorků
Folk a Ward (1957)
medián
střední velikost zrna (graphic mean)
vytřídění (inclusive graphic standard deviation)
šikmost (inclusive graphic skewness)
špičatost (graphic kurtosis)
Vytřídění, modalismus a uklonění
spojitých vzorků
Tvarové vlastnosti klastů
tvar s.s. = definován základními třemi osami (a, b, c) dané částice, sféricita –
různé koeficienty, případně formy zobrazení
Optimální ternární diagram vycházející z definice Sneed a Folk (1958) použité
následně Benn a Ballantyne (1993)
Tvarové vlastnosti klastů
zaoblení = různé přístupy – původně
(Wentworth, 1919) založené na
stanovení průměru nejšpičatějšího
výběžku v maximální projekční ploše
(neodpovídá poslednímu procesu
vedoucímu k zaoblení a obecně
podhodnocení stupně zaoblení) a nebo
druhý přístup (Waddell, 1932), který
používá maximální velikosti vepsaných
kružnic v každém výstupku projekční
plochy klastu. Časově náročné, proto
vytvořeny tabule se škálou zaoblení v
plochách maximální projekce klastů
(Krumbein, 1941; Powers, 1953).
Petrologie klastů
Valounové analýzy – optimální velikost souboru
K dalšímu čtení a studiu:
Bridgland, D.R. (1986): Clast Lithological Analysis. Quaternary Research Association,
Technical Guide, No. 3, London.
Evans, D.J.A., Benn, D.I. (2004): A practical guide to the study of glacial sediments.
Arnold, London.
Gale, S.J., Hoare, P.G. (1991): Quaternary Sediments. Petrographic Methods for the
Study of Unlithified Rocks. Belhaven Press, New York.
Tucker, M.E. (2001): Sedimentary Petrology. An Introduction to the Origin of
Sedimentary Rocks. Blackwell Science, Oxford.
Tucker, M.E. (2003): Sedimentary Rock in the Field. 3rd Edition, Wiley and Sons,
Chichester.
A mnoho dalších detailních článků na vyžádání u přednášejícího…
That’s all for this term, folks…