1
2
Foto na tutulní straně obálky
Porost chrpy polní a máku vlčího
Foto na zadní straně obálky
Zběhoveček trojklanný
Zpracoval
Josef a Karla MARTIŠKOVI
Česká svaz ochránců přírody
základní organizace Brněnsko
Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř
Červenec 2010
3
4
Polní plevele
Nejenom ve zvláště chráněných územích nebo významných krajinných prvcích, ale i na řadě
dalších míst lze dodnes na Šlapanicku nacházet od jara do léta pestře zbarvené kvetoucí travobylinné
porosty. Mnohde i s těmi aktuálně nejohroženějšími druhy. K takovým dnes bezesporu náleží
skupina tzv. polních plevelů (segetální – obilní flóra). Jde o planě rostoucí rostliny vyskytující se
především v polních kulturách, tedy v pravidelně mechanicky obdělávaných plochách. Značná část
polních plevelů není v našich krajích původní, ale během lidské historie se k nám rozšířila společně
Bohaté porosty máku vlčího (Papaver rhoeas) a chrpy polní (Centaurea cyanus)
na nedávno obdělaném polním úhoru u Velatic.
5
se semeny kulturních plodin během uplynulých staletí a jde o tzv. archeofyty (druhy zavlečené na
naše území před objevením Ameriky a zdomácnělé – dnes považované za nedílnou součást naší květeny).
Například prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium) pochází z jihovýchodní Evropy a
Přední Asie, hlaváček letní (Adonis aestivalis) z Blízkého východu, dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos)
z Orientu, čistec roční (Stachys annua) ze Středozemí, Malé Asie a Orientu, chrpa polní
(Centaurea cyanus) z jižní Evropy a jihozápadní Asie nebo blín černý (Hyoscyamus niger) ze Středozemí
a západní až střední Asie. Vrabečnice polní (Thymelaea passerina) nebo bělolist rolní (Filago
arvensis) jsou v naší krajině zase původní.
Některé ze vzácných plevelů lze dodnes objevit po obvodu přírodní památky Vinohrady: Adonis aestivalis,
Thymelaea passerina, Stachys annua, Rapistrum perenne nebo Caucalis platycarpos a také
Veronica dillenii. Z minulosti je uváděn ještě Ajuga chamaepytis nebo Bupleurum rotundifolium. Přímo
v území je bohatá populace Chondrilla juncea.
Přítomnost plevelných společenstev či jednotlivých druhů nelze apriori v souvislosti se zemědělstvím
považovat za škodlivé. Naprostá většina ohrožených druhů působí negativně pouze zanedbatelně
nebo vůbec. Pestrobarevné porosty i těch nejběžnějších druhů polní krajinu neodmyslitelně
oživují. Nejen vizuálně, ale například i v souvislosti s přežíváním společenstev bezobratlých živochů,
kteří zase bývají významnou potravou zde žijících obratlovců včetně tzv. polní zvěře.
Polní plevele jsou dobře svojí životní strategií uzpůsobeny životu v polních plochách. Charakteristický
je krátký životní cyklus (zpravidla jde o jednoleté, případně dvouleté rostliny), produkce
velkého množství semen, tolerance k opakovanému mechanickému narušování půdy a malá konkurenceschopnost
rostlin v zapojených porostech. Právě proto dnes ty nejvzácnější (nejohroženější)
druhy zpravidla nejsou schopny přežívat ve zvláště chráněných územích či významných krajinných
prvcích, které nejsou klasicky obhospodařovány. A ani klasický management v podobě kosení či
vypásání nemůže vždy dostatečně nahrazovat podmínky v polích, na které jsou díky průběžnému
mechanickému narušování půdy úzce uzpůsobeny. Proto se v těchto přírodně cenných lokalitách
dnes takové druhy objevují jen vzácně (například Chondrilla juncea, Lappula squarrosa, Adonis aestivalis
nebo Papaver argemone) a jejich drtivá většina je dnes vytlačena téměř výhradně do okrajů
polí, kde mohou i nadále přežívat. V minulosti býval v obdělávaných polích ráj polních plevelů. Postupná
intenzifikace zemědělství však rychle po druhé světové válce začala polní plevele vytlačovat.
Aplikace herbicidů, kvalitnější čištění osiva, používání těžké techniky, scelování pozemků nebo používání
průmyslových hnojiv.
6
Společenstvům polních plevelů včetně řady více nebo méně ohrožených druhů není stále věnována
dostatečná pozornost. Jejich ochrana je samozřejmě již z jejich podstaty problematická a
žádný z dotčených druhů není zařazen mezi druhy zvláště chráněné. Na druhé straně by ale jistě
nebylo příliš složité či nákladné pro zajištění jejich trvalého přežívání něco udělat. V řadě případů
jde o druhy zajímavé svojí stavbou nebo atraktivně kvetoucí. Ohrožené druhy polních plevelů navíc
nepatří k těm rostlinným druhům, které působí v polních kulturách zemědělcům problémy. Ty jsou
způsobovány zpravidla relativně nedávno na naše území zavlečenými tzv. invazními druhy rostlin.
Nejsou zapotřebí žádné velké plochy. Plně by mnohde postačovalo ponechávat k tomuto účelů pouze
dva až tři metry široké a několik desítek metrů dlouhé okrajové pásy polí. Samozřejmě v předem
vytipovaných místech, ve kterých ohrožené druhy stále ještě přežívají. Takto vymezené pásy by měly
být průběžně (případně ve dvouletých intervalech) nadále mechanicky obdělávány, ale nemělo by
v nich docházet k výsevům nebo aplikacím agrochemikálií.
Bohatý porost Thymelaea passerina v okraji pole pod Vinohradem severozápadně od Tvarožné.
Pokud se vypravíme do polí Šlapanicka hledat a poznávat zajímavou a stále vzácnější květenu
polních plevelů, tak je třeba věnovat pozornost polním úhorům (tedy původně obdělávaným plochám
nechaných kratší či delší dobu ladem), stanovištně extrémním polním plochám s jen mezernatým
vzrůstem plodin a hlavně okrajům polí. Právě okraje nejen extenzivně, ale i intenzivně obhospodařovaných
políček či rozsáhlých lánů jsou dnes pro polní plevele na Šlapanicku nejvýznamnější.
Právě v nich se nám v roce 2009 podařilo objevit všechny dále uvedené ohrožené druhy.
7
Také po obvodu přírodní památky
Horka lze nalézt některé
ohrožené druhy polních plevelů
(Adonis aestivalis, Adonis
flammea, Bupleurum rotundifolium,
Thymelaea passerina,
Stachys annua, Lappula
squarrosa, Rapistrum perenne
nebo Caucalis platycarpos).
8
V souvislosti s výskytem vzácných polních plevelů je třeba za mimořádně významné území
považovat okolí Velatic. Pozornost je třeba věnovat především okrajům polí. Nejenom drobných extenzivně
využívaných políček, ale i rozlehlým intenzivně obhospodařovaným polním lánům. Jako
ideální okraj pole lze v tomto směru považovat plochy podél tradičních druhově pestrých teplomilných
trávníků, místa s extrémními půdními podmínkami s jen omezeným mezernatým růstem plodin
nebo místa bez soustřeďování dešťovch vod z okolních spádových ploch.
V popředí okraj VKP Podsedky se vzácnými polními plevely, v pozadí uprostřed polí PP Vinohrady.
Některé ze vzácných polních plevelů
lze nalézt i v okrajích polí
v širším prostoru významného
krajinného prvku Podsedky (Filago
arvensis, Caucalis platycarpos,
Thymelaea passerinum nebo
Stachys annua).
9
Také jižně exponovaný výslunný okraj pole
podél úpatí „kopce Vinohrady“ mezi Santonem
a Velaticemi (v k.ú. Tvarožná) je cennou
lokalitou polních plevelů (Ajuga chamaepytis,
Thymelaea passerina, Caucalis platycarpos,
Stachy annua, Adonis aestivalis nebo
Bupleurum rotundifolium).
Následující fotografický přehled polních
plevelů samozřejmě není kompletní.
Zvláště pokud jde o běžně rozšířené druhy,
které jsou zařazeny jen v některých případech.
Ve zdejších polích rostou desítky a
desítky dalších druhů. Ani výčet ohrožených
druhů jistě není kompletní. Jako zpravidla
jednoleté druhy zdaleka nemusí vykvétat
každým rokem. Ani náhodou jsme nomohli
prochodit celou krajinu Šlapanicka, takže
jistě mnohé další vzácné druhy jsme neobjevili.
Ze stejného důvodu jsme zcela jistě neobjevili
ani všechna místa výskytu ohrožených
druhů polních plevelů. I tak jsou však
naše poznatky zajímavé a pro někoho se
mohou stát v budoucích letech základem
pro snahu jejich dokonalejšího zmapování s
následným zajištěním jejich žádoucí ochrany.
Přesto, že v mapce vyznačené nálezy
ohrožených polních plevelů nejsou zdaleka
úplné, tak je na první pohled zřejmé, že těžiště
jejich dnešního rozšíření je jednoznačně
v zemědělsky využívané krajině v okolí
Tvarožné a Velatic. V polní krajině s bohatým
zastoupením nejrůznějších travnatých
úhorů – bývalých ovocných sadů, zahrad,
políček nebo luk.
Ostrožka stračka (Consolida regalis) je jedním
z nejnápadnějších, nejrozšířenějších a
také nejznámějších polních plevelů.
10
Mák vlčí
Mák vlčí (Papaver rhoeas) patří
k nejběžnějším a nejnápadněji kvetoucím
polním plevelům Šlapanicka. Rozkvétá
zpravidla od konce května do čer-
vence.
Ostrožka
stračka
Také ostrožka stračka (Consolida regalis)
je jedním z nejběžnějších a nejnápadněji
kvetoucích polních plevelů Šlapanicka.
Rozkvétá prakticky ve stejném
období jako mák vlčí.
11
Kamejka rolní
Kamejka rolní (Lithospermum arvensis)
patří na Šlapanicku k běžnějším
druhům. Rozkvétá zpravidla
od začátku května do poloviny června.
V některých místech v okrajích
polí velmi hojně.
12
Písečnice
douškolistá
Zpravidla kolem poloviny června rozkvétají ve
zdejších polích a jejich okrajích mnohde husté
koberce drobounké písečnice douškolistého
(Arenaria serpyllifolia).
13
Drchnička rolní
Zpravidla od poloviny května do začátku července rozkvétá
ve zdejších polích a jejich okrajích další z běžně rozšířených
plevelů – drobná drchnička rolní (Anagalis arvensis).
V porostech většinou převažují květy červené, ale
pravidelně a téměř všude se objevují i modře kvetoucí
rostliny, nezřídka v početném zastoupení.
14
Lnice květel
Linaria vulgaris
Čistec bahenní
Stachys palustris
Hrachor hlíznatý
Lathyrus tuberosus
15
Rdesno ptačí
Polygonum aviculare
Komonice bílá
Melilotus alba
Komonice lékařská
Melilotus officinalis
16
Sléz přehlížený
Malva neglecta
Rozrazily
Od dubna do léta jsou pravidelným zjevem v polích
Šlapanicka drobné modře kvetoucí rozrazily.
Objevit tu můžeme více druhů. Nejvzácnější zpravidla
podél okrajů dochovaných fragmentů teplomilných
trávníků, ze kterých byly podobně jako
polní plevele vytlačeny.
Rozrazil lesklý (Veronica polita)
Rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia)
17
Rozrazil Dilleniův
(Veronica dillenii)
Rozrazil polní
(Veronica agrestis)
Rozrazil rolní
(Veronica arvensis)
18
Chrpa polní
Chrpa polní - modrák (Centaurea
cyanus) je dnes na
Červeném seznamu zařazena
mezi vzácné druhy. Na Šlapanicku
rozkvétá zpravidla od
poloviny června do poloviny
července. V polích a jejich
okrajích nebo v polních úhorech
se s ní dnes můžeme
častěji setkat především
v okolí Velatic. Mnohdy i
v přebohatých porostech.
19
Čistec roční
Čistec roční (Stachys annua) je dnes
na Červeném seznamu zařazen mezi
silně ohrožené druhy. Na Šlapanicku
rozkvétá zpravidla od poloviny června
do poloviny července. V okrajích polí
se s ním dnes můžeme setkat častěji
především v okolí Velatic. Například
v okolí VKP Podsedky i ve velmi bohatých
porostech.
20
Zběhoveček
trojklanný
Zběhoveček trojklanný (Ajuga chamaepytis)
je dnes na Červeném seznamu
zařazen mezi silně ohrožené druhy. Na
Šlapanicku rozkvétá zpravidla během
druhé poloviny června a začátkem července.
V okrajích polí se s ním dnes
můžeme setkat jen zcela výjimečně.
21
Vrabečnice polní
Vrabečnice polní (Thymelaea passerina) je
dnes na Červeném seznamu zařazena mezi
silně ohrožené druhy. Na Šlapanicku rozkvétá
zpravidla od konce června do poloviny
července. V okrajích polí se s ní dnes můžeme
setkat jen zcela výjimečně.
22
Hlaváček plamenný
Hlaváček plamenný (Adonis flammea) je dnes na Červeném
seznamu zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Na Šlapanicku
rozkvétá zpravidla během června a první poloviny července.
V okrajích polí se s ním dnes setkáme jen zcela výjimečně.
23
Hlaváček letní
Hlaváček letní (Adonis aestivalis) je
dnes na Červeném seznamu zařazen
mezi silně ohrožené druhy. Na Šlapanicku
zpravidla rozkvétá od druhé dekády
května do poloviny června.
V okrajích polí se s ním dnes můžeme
setkat na řadě míst. Nikoliv však nějak
běžně.
24
Prorostlík
okrouhlolistý
Prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium) je
dnes na Červeném seznamu zařazen mezi kriticky
ohrožené druhy. Na Šlapanicku rozkvétá zpravidla
během června až začátku července. V okrajích polí se s
ním dnes můžeme setkat jen zcela výjimečně.
25
Dejvorec
velkoplodý
Dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos)
je dnes na Červeném seznamu
zařazen mezi kriticky ohrožené
druhy. Na Šlapanicku rozkvétá zpravidla
od konce května do konce června.
V okrajích polí se s ním dnes můžeme
vzácně setkat na nejrůznějších
místech, ale nikoliv nějak často.
V některých letech však v neobyčejně
bohatých porostech. Třeba při okrajích
PP Horka nebo v okolí VKP Pod-
sedky.
26
Mák polní
Mák polní (Papaver argemone), nápadně
menší obecně rozšířeného a
známého máku vlčího (Papaver
rhoeas), je dnes na Červeném seznamu
zařazen mezi vzácné druhy. Na
Šlapanicku rozkvétá zpravidla během
května. V okrajích polí nebo v travnatých
mezich se s ním dnes můžeme
setkat jen vzácně.
27
Blín černý
Blín černý (Hyoscyamus niger) je
dnes na Červeném seznamu zařazen
mezi ohrožené druhy. Na Šlapanicku
rozkvétá zpravidla od poloviny
května do poloviny července.
V okrajích polích nebo v travnatých
mezích se s ním dnes setkáme
jen velmi vzácně.
28
Bělolist rolní
Bělolist rolní (Filago arvensis) je dnes na Červeném
seznamu zařazen mezi ohrožené druhy. Na
Šlapanicku rozkvétá zpravidla od konce června
do konce července. Nejspíše se s ním v okrajích
polích nebo v polních úhorech setkáme v okolí
Velatic, případně v opuštěných vinohradech a
políčkách ve stráních nad Viničními Šumicemi.
29
Strošek
pomněnkový
Strošek pomněnkový (Lappula squarrosa) je dnes na
Červeném seznamu zařazen mezi ohrožené druhy. Na
Šlapanicku rozkvétá zpravidla od konce června do
konce července. V okrajích polí se s ním dnes můžeme
setkat jen vzácně. Nejpočetněji se objevuje po obvodu
přírodní památky Horka.
30
Řepovník vytrvalý
Řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne) je
dnes na Červeném seznamu zařazen mezi
ohrožené druhy. Na Šlapanicku rozkvétá
zpravidla během června. V okrajích
polí nebo v travnatých mezích se s ním
dnes setkáme jen zcela výjimečně.
31
Radyk
prutnatý
Radyk prutnatý
(Chondrilla juncea) je
dnes na Červeném
seznamu zařazen mezi
vzácné druhy. Na
Šlapanicku rozkvétá
zpravidla během července.
V okrajích polí
nebo v travnatých
mezích se s ním dnes
setkáme jen vzácně.
Hlavně v okolí Velatic.
32