1
2
OBSAH
Vinohrady strana 4 Zrání kostřav strana 21
Ostrůvky v polích strana 6 Vzácné polní plevele strana 23
Začátek jara strana 8 Keře a ovocné stromy strana 26
Drobné jarní efeméry strana 10 Bílojetel strana 30
Rozrazily strana 13 Ve větru vlnící se porosty strana 32
Jaro pokračuje strana 14 Zvířena strana 34
Jaro vrcholí strana 18 Květena strana 38

Foto na tutulní straně obálky
Letní nálada na Vinohradech
Foto na zadní straně obálky
Působivý bohatě kvetoucí porost hvozdíku Pontederova

Zpracoval
Josef a Karla MARTIŠKOVI
Česká svaz ochránců přírody
základní organizace Brněnsko
Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř
Září 2010
3
4
Přírodní památka Vinohrady v kat. území Velatice s výměrou 0,85 ha a ochranným
pásmem po celém obvodu v šířce 50 metrů chrání teplomilná společenstva na podloží
kulmských slepenců. Leží v nadmořské výšce 274-282 m n.m. a je tvořena nevysokým návrším
z kulmských slepenců v jižních až západních svazích v předpolí jižního okraje Drahanské
vrchoviny. Hlavní pozemek je tvořen plochami teplomilných společenstev s roztroušenými
dřevinami. Tři izolované ostrůvky v polích jsou dnes zpravidla zcela zarostlé
křovinami. V největším z nich je skalní výchoz – skalka.
Vinohrady
Jak je patrné z leteckého snímku z roku 1953 tak byla lokalita víceméně prostá jakýchkoliv
dřevin. Hlavní parcela byla snad ještě v dílčích plochách zemědělsky obdělávána.
Největší ostrůvek v polích byl rovněž v zásadě prostý dřevinného patra. Po následném
ukončení jakéhokoliv využívání došlo na hlavní parcele k rozvoji dřevinného patra ovlivněného
snad i výsadbami cizorodého akátu (Robinia pseudoacacia) a pámelníku bílého (Symphoricarpos
rivularis). V izolovaných ostrůvcích v polích pak postupně v souvislosti s eutrofizací
v důsledku zemědělského obhospodařování a instalace mysliveckého zařízení pro přikrmování
zvěře, začalo docházet k bujnému rozvoji keřových porostů, hlavně trnky obecné
(Prunus spinosa).
V roce 1992 se již lokalita potýkala
se dvěma nemalými problémy.
Ve dvou dílčích plochách (podél
horního severního okraje a v dolním
jihozápadním cípu) hlavní parcely
již byly vzrostlé zapojené porosty
cizorodého akátu (Robinia pseudoacacia)
s keřovým podrostem
bezu černého (Sambucus nigra).
Pomístně se v malých ohniscích
rozšiřoval cizorodý pámelník bílý
(Symphoricarpos rivularis). Nemalé
plochy byly postiženy spontánním
rozšiřováním keřových porostů trnky
obecné (Prunus spinosa), svídy
krvavé (Swida sanguinea) nebo růže
5
šípkové (Rosa canina) na úkor ploch s cennými teplomilnými společenstvy. Izolované ostrůvky
v polích byly již tehdy téměř souvisle zarostlé křovinami s převahou trnky obecné.
V letech 1996-1997 bylo provedeno kompletní odstranění porostů cizorodého akátu
s pomístním podrostem bezu černého. V několika dalších letech byla věnována pozornost
eliminaci zmlazování akátu a současně byla likvidována ohniska cizorodého pámelníku bílého.
V následujících letech bylo postupně přistupováno k redukcím spontánně se rozšiřujících
keřových porostů trnky obecné, růže šípkové a svídy krvavé. Občas bylo přistoupeno
k jednorázovému pokosení ploch postižených neřádoucí sukcesí. V roce 2004 byly v dolních
partiích západního svahu provedeny výsadby některých vzácných stanovištně a geograficky
odpovídajících druhů dřevin. Dnes po mnohaletém úsilí lze konstatovat, že systematicky
a cílevědomě prováděné zásahy vedly k celkové stabilizaci území z hlediska zájmů ochrany
přírody. Cizorodé dřeviny jsou z celého území definitivně odstraněny. Po většině hlavního
pozemku bylo postupnými zásahy po většině plochy dosaženo cílového prostorového rozmístění
dřevin. Populace všech zvláště chráněných druhů rostlin na hlavní parcele chráněného
území jsou stabilizované. S výjimkou kosatce nízkého, který je v posledních letech v
území vyrýván.
Po hlavním pozemku přírodní památky jsou průběžně
prováděny redukce keřových porostů ve prospěch
cenných dřevin a volných ploch s cennými
teplomilnými společenstvy.
Přes uvedené pozitivní dopady realizovaných
zásahů se v území stále projevují některé
negativní jevy. Znepokojující je především přetrvávající
ohnisko problematické třtiny křovištní
(Calamagrostis epigejos) v západním
svahu hlavního pozemku a také neustálé ukládání
odpadu podél polní cesty vedoucí podél
severního okraje tohoto pozemku. Přetrvává
problematický stav izolovaných ostrůvků v
polích, kterým prozatím nebyla pozornost v
rámci managementu věnována. V území samozřejmě
probíhá trvalý a mnohdy překotný samovolný
vývoj dřevinného patra, které může
ohrožovat volné plochy s cennými společenstvy,
žádoucí charakter té které plochy nebo
omezovat v rozvoji významné druhy či jedince
dřevin. Podobně může docházet k nežádoucímu
dlouhodobému vývoji travobylinných porostů
s hromaděním stařiny se snižováním
druhové rozmanitosti včetně ústupu jednotlivých
významných druhů.
Po hlavním pozemku je v posledních letech prováděno
pomístní kosení dílčích ploch postižených nežádoucí
dlouhodobou sukcesí
6
Ostrůvky v polích
Do vyhlášené přírodní památky nebyl zahrnut pouze hlavní nejrozsáhlejší pozemek,
ale také tři izolované ostrůvky v polích východním směrem. Především největší z nich nejblíže
hlavnímu pozemku se skalkou vystupujících kulmských slepenců býval v minulosti
velmi cenným mikroostrůvkem teplomilných společenstev. Ještě v roce 1992 zde bylo nalezeno
více významných rostlinných druhů jako je kosatec nízký (Iris pumila), pryšec prutnatý
(Euphorbia virgata), mochna písečná (Potentilla arenaria), řebříček štětinolistý (Achillea
setacea) nebo modřenec chocholatý (Muscari comosum), z trav pak šlo o bohatý porost pýru
prostředního (Elytrigia intermedia) a výskyt sveřepu polního (Bromus arvensis), kostřavy
walliské (Festuca valesiaca) nebo strdivky sedmihradské (Melica transsylvanica). Na skalce
ještě přetrvávaly koberce rozchodníku ostrého (Sedum acre) a rozchodníku šestiřadého (Sedum
sexangulare) s mateřídouškou panonskou (Thymus pannonicus). V původně volné
travnaté až skalnaté ploše byly jen sporadicky roztroušené dřeviny. Hlavně keře hlohu
obecného (Crataegus laevigata), trnky obecné (Prunus spinosa), růže šípkové (Rosa canina)
a brslenu evropského (Euonymus europaeus).
Dokonce s ojedinělým dřínem
obecným (Cornus mas). Ojedinělé
stromy byly zastoupeny třešní ptačí
(Cerasus avium).
Již v roce 1992 šlo o křoviny
trnky obecné se zbytkem porostu
kostřavy walliské. Již tehdy bylo v
ploše myslivecké zařízení pro přikrmování
zvěře s důsledky rychle postupující
celkové degradace bylinného patra
v souvislosti s uměle zvyšovanou
eutrofizací. Již tehdy se stále více rozrůstaly
porosty trnky a objevovaly se
keře bezu černého (Sambucus nigra)
vázaného právě na takto degradované
plochy se zvýšeným obsahem dusíku
7
v půdě. Dnes je celá plocha již
dřevinami víceméně souvisle
porostlá. Téměř výhradně trnkou.
V jejích porostech jsou
utopeny ostatní strádající dřeviny.
Bylinné patro je po většině
fatálně degradováno a po
rozhodujících plochách dokonce
v souvislosti s trvalým zastíněním
zcela chybí. Přesto tu
jsou dodnes patrné, byť jen
minimální, fragmenty dřívějších
teplomilných společenstev a
jistě zde dodnes přežívají i některé
z významných či charakteristických
druhů. Alespoň
dílčí obnova květeny tohoto
skalnatého výstupu kulmských
slepenců je ještě stále možná. I
když bude velmi problematická
po případné radikální redukci
trnkových porostů.
Letitý dřín obecný je každoroční
jarní ozdobou největšího z ostrův-
ků
8
Začátek jara
Nejnápadnější projevy nastávajícího
jara mají na Vinohradech čtyři aspekty.
Zpravidla hned v prvních dubnových
dnech rozkvétají především v nejvyšších
partiích západního svahu návrší trsy koniklece
velkokvěté (Pulsatilla grandis). V
posledních letech jich poněkud přibývá a
počet již přesáhl 150 jedinců. Roztroušeně
se pak objevují přízemní polykormony žlutě
kvetoucí mochny písečné (Potentilla arenaria).
Až kolem poloviny dubna rozkvétají
ve stejných místech jako koniklece kosatce
nízké (Iris pumila). Těch na Vinohradech
naopak ubývá v důsledku vyrývání těchto
atraktivních rostlin. V posledních letech tu
převažují rostliny žlutě kvetoucí, rostliny
kvetoucí fialově jsou dnes vzácné. Ve stejné
době pak dodávají návrší již z velké
dálky jarní charakter rozkvétající bohaté
keřové porosty trnky obecné (Prunus spinosa)
v jihovýchních partiích území.
9
Mochna písečná
Kosatec nízký
Porosty trnky obecné
10
Pochybek prodloužený
Drobné jarní efeméry
Zpravidla již od konce března začínají roztroušeně
po celém nárší Vinohradů rozkvétat ve volných
plochách mezernatých travnatých porostů drobné
jarní efeméry. Zpravidla bíle kvetoucí drobné jednoleté
rostlinky vytvářející pravidelně husté ostrůvkovité
porosty. Záhy po svém odkvětu zanikají a v pokročilejším
jaru po nich nebývá památky. Jen s výjimkou
„neviditelných“ semen. Ve formě semen pak celou
vegetační sezónu přežívají ve svrchní vrstvě půdy.
Teprve na podzim nebo až koncem zimy, tedy
v daleko příhodnějších vlhkých podmínkách, semena
klíčí. Právě na úrodě semen a podmínkách jejich
dalšího vývoje závisí jejich rozkvět následujícího jara.
Početnost drobných jarních efemér může každoročně
zásadním způsobem kolísat. Podmínky jsou každým rokem jiné a některé druhy pak mohou
v souvislosti s jen minimálním výskytem kvetoucích rostlin unikat pozornosti i dlouhé
roky. Jarní efeméry již ze své podstaty nejsou schopné konkurence a v teplomilných společenstvech
jsou vázány na plochy s chybějícím zapojeným travním drnem. Nejlépe plochy
zcela holé a dobře osluněné.
11
Osívka jarní
Společenstva jarních efemér zde bývají
v některých letech velmi bohatá a pestrá.
Můžeme zde objevit plevel okoličnatý
(Holosteum umbellatum), kozlíček polní
(Valerianella locusta), osívku jarní (Erophila
verna), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum)
a také vzácný pochybek
prodloužený (Androsace elongata).
Plevel okoličnatý
Kozlíček polní
12
Pumpava rozpuková se vyznačuje charakteristickými neobvyklými
plody po odkvětu
Porosty bílé kvetoucích rostlinek bývají pravidelně doplňovány
i některými barevně kvetoucími jednoletkami: fialkovými
pumpavami rozpukovými (Erodium citutarium), nápadně
červeně kvetoucími hluchavkami nachovými (Lamium
purpurea) nebo naopak drobnými nenápadnými hluchavkami
objímavými (Lamium amplexicaule), atraktivními violkami
rolními (Viola arvensis) nebo některými modře kvetoucími
drobnými rozrazily.
Violka rolní
Hluchavka
objímavá
Hluchavka
nachová
13
Rozrazil Dilleniův
Rozrazily
I na Vinohradech jsou časně jarní společenstva drobných
jarních efemér doplňována modře kvetoucími jednoletými rozrazily. Jako první se objevuje
poléhavý „jednokvětý“ rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) nebo vzpřímený
„vícekvětý“ rozrazil jarní (Veronica verna). Pravidelným zjevem jsou i rostlinky rozrazilu rolního
(Veronica arvensis). Jediným vytrvalým rozrazilem území je rozrazil rozprostřený (Veronica
prostrata), oživající teplomilné porosty zpravidla začátkem května. Nejvíce rostlin se
každoročně objevuje na temeni návrší a také v nejvyšších partiích jeho západního svahu.
Až zpravidla v dalším průběhu května se objevují ještě další dva druhy jednoletých rozrazilů.
Objevíme je nejspíše po obvodu návrší na rozhraní s okolní ornou půdou, kde nachází
díky průběžnému mechanickému narušování půdy vhodné podmínky k životu. Drobné
rostlinky totiž jen obtížně mohou uspět v již bujně porůstajících plochách vlastního návrší.
Jde o poléhavý „jednokvětý“ rozrazil lesklý (Veronica polita) nebo vzpřímený „vícekvětý“ rozrazil
Dilleniův (Veronica dillenii).
Rozrazil
lesklý
Rozrazil
břečťanolistý
Rozrazil
rolní
14
Rozrazil rozprostřený
Pryšec obecný
Jaro
pokračuje
Během května nabírá jaro na
obrátkách a dynamický rozkvétají
další a další druhy. Hned začátkem
měsíce jsou charakteristické na
temeni návrší kvetoucí rozrazily
rozprostřené (Veronica prostrata).
Rychle přibývají další: pryšce obecné
(Euphorbia esula), krvavce menší
(Sanguisorba minor), penízky prorostlé
(Thlaspi perforatum), především
v dolních partiích západního
svahu piply osmahlé (Nonea pulla)
nebo v dolní polovině svahu jižního
zase bohaté porosty voskovky menší
(Cerinthe minor).
Penízek prorostlý
15
Krvavec menší
Na temeni jsou v druhé polovině měsíce bohatě
rozkvetlé porosty hvozdíku Pontederova (Dianthus pontederae)
nebo mateřídoušky časné (Thymus praecox).
V plném květu jsou bohaté porosty charakteristické
trávy – kostřavy walliské (Festuca valesiaca). Především
v horních partiích západního a dolních partiích jižního
svahu kvetou bohaté porosty statného pryšce prutnatého
(Euphorbia virgata). V dolních partiích západního
svahu nás upoutají kvetoucí chrastace rolní (Knautia
arvensis).
Pipla osmahlá
Voskovka menší
16
Pryšec hranatý
Charakteristicky ojíněné porosty kostřavy walliské
17
Hvozdíky
Porosty mateřídoušky
18
Kvetoucí porosty rozchodníků jsou
na temeni návrší
nepřehlédnutelnu ozdobou
Jaro vrcholí
Hned od začátku června opanují
nemalé plochy temene návrší
přízemní koberce žlutě kvetoucího
rozchodníku ostrého (Sedum acre) a
rozchodníku šestiřadého (Sedum sexangulare).
Zvláště v nejvyšších partiích
jižního svahu opanují porosty
čistce přímého (Stachys recta). Od
začátku měsíce začínají postupně v
dolních partiích západního rozkvétat
vičence ligrusy (Onobrychis viciifolia),
ke kterým s pomalu přídává jehlice
trnitá (Ononis spinosa). Kolem poloviny
června je možné nalézt i několik
plně rozkvetlých polykormonů kozince
vičencovitého (Astragalus ono-
brychis).
19
Kozinec vičencovitý
Čistec přímý
20
Jehlice trnitá
Vičenec ligrus
21
Zrání kostřav
Charakteristickými druhy trav ve vrcholových partiích temen jsou kostřavy. Mimo
jiné kostřava červená (Festuca rubra) a kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). V době dozrávání
koncem jara těsně před polovinou června se kostřavy barví do rezavě červeného šatu.
Zpravidla jen na velmi krátkou dobu několika dní. Během návštěv pak můžeme nasávat
neobyčejnou atmosféru danou právě tímto zbarvením nemalých ploch. Zcela odlišnou od
převažující svěží zeleně v počátcích jara nebo naopak koncem léta, kdy nabývají travnaté
porosty smutných béžových odstínů v souvislosti s jejich postupným odumíráním.
22
Modřenec chocholatý
Zhruba ve stejnou dobu jsou teprve v plném květu porosty
jiné trávy. Za květu atraktivní strdivky sedmihradské (Melica
transsilvanica) rostoucí zde téměř výhradně ve středních partiích
jižního svahu. Zejména na temeni návrší jsou také v tuto dobu v
plném květu v některých letech velmi bohaté porosty modřence
chocholatého (Muscari comosum).
Strdivka sedmihradská
23
Vzácné polní plevele
Polní plevele jsou planě rostoucími rostlinami především v polních kulturách, tedy v
pravidelně mechanicky obdělávaných plochách. Značná část polních plevelů není u nás
původní, ale během dlouhých staletí se k nám rozšířila společně se semeny kulturních plodin.
Polní plevele jsou dobře uzpůsobeny životu v polích. Charakteristický je krátký životní
cyklus (zpravidla jde o jednoleté, případně dvouleté rostliny), produkce velkého množství
semen, tolerance k opakovanému mechanickému narušování půdy a malá konkurenceschopnost
rostlin v zapojených porostech. Právě proto dnes ty nejvzácnější (nejohroženější)
druhy zpravidla nejsou schopny přežívat ani ve zvláště chráněných územích. Ani kosení či
vypásání totiž nemůže plnohodnotně nahradit polní podmínky, na které jsou úzce uzpůsobeny.
Proto jsou zpravidla vytlačena do polních okrajů po obvodu chráněných území, kde
mohou i nadále přežívat. Intenzivní zemědělství jim na rozdíl od minulosti umožňuje existovat
pouze v takových úzkých okrajových pásech.
Z minulosti
je uváděn
prorostlík
okrouhlolistý
(Bupleurum
rotundifolium),
řepovník
vytrvalý
(Chondrilla
juncea)
nebo
zběhoveček
trojklanný
(Ajuga
chamaepytis).
Na snímcích
zleva doprava.
24
Dejvorec velkoplodý
V roce 2009 byl po
obvodu návrší nalezen
hlaváček letní (Adonis
aestivalis), dejvorec velkoplodý
(Caucalis platycarpos),
čistec roční (Stachys
annua) nebo vrabečnice
polní (Thymelaea
passerina). Jeden vzácný
druh plevele
roste přímo
uvnitř chráněného
území,
především
ve
středních
partiích jiho-
západního
svahu. Jde o
radyk prutnatý
(Chonrilla
juncea).
Radyk prutnatý
25
Hlaváček letní
Vrabečnice polní
Čistec roční
26
Třešeň ptačí
Keře a ovocné
stromy
Dřevinné patro návrší je charakterizováno
především rozptýlenými keři růže
šípkové (Rosa canina). V jihovýchodní části
dominuje zapojený porosty trnky obecné
(Prunus spinosa), v dolním severozápadním
cípu je hojnější svída krvavá (Swida sanguinea).
Další keře jsou zastoupeny jen
minimálně, především podél severního
okraje území: hlohem obecným
(Crataegus laevigata), brslenem
evropským (Euonymus europaeus),
ptačím zobem obecným (Ligustrum
vulgare) nebo řešetlákem
počistivým (Rhamnus catharticus).
Oskeruše
domácí
Jilm
polní
Břek
obecný
27
Velká rozmanitost keřů
je podél polní cesty
lemující území ze severu
Mimo jiné zde roste
více letitých velkých
řešetláků počistivých
28
Brslen evropský
Svída krvavá
Stromy jsou zastoupeny především ovocnými dřevinami podél polní cesty lemující
území od severu. Téměř výhradně jde o švestku domácí (Prunus domestica). Roste tu i
jabloň domácí (Malus domestica) nebo třešeň ptačí (Cerasus avium), ojediněle dokonce
jabloň lesní (Malus sylvestris) nebo hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Jiné stromy objevíme
na návrší jen ojediněle, třeba jilm polní (Ulmus minor). V posledních letech bylo v dolních
partiích západního svahu vysazeno více oskeruší domácích (Sorbus domestica), břeků
obecných (Sorbus torminalis) a dřínů obecných (Cornus mas).
Hloh
Ptačí zob obecný
29
Růže šípková
Velmi vzácně roste v území růže malokvětá (Rosa
micrantha), vonící zvlášt v době květu po jablcích
Na dalších lokalitách teplomilných společenstev v okolí Velatic můžeme velmi vzácně narazit ještě na jeden
druh po jablcích vonící růže. Jde o růži vinnou (Rosa rubiginosa). Na rozdíl od předchozího druhu zůstávají
kališní lístky na šípcích zpravidla hluboko do zimy. U růže malokvěté brzy s koncem léta během září opadáva-
jí.
30
Bílojetel německý
Bílojetel
Během druhé poloviny června bývají ve
středních partiích západního svahu k silnici
v plném květu porosty bílojetele německého
(Dorycnium germanicum). Jde o drobnou přízemní
dřevinu. Koncem měsíce pak postupně
přibývá rozkvétajících hadinců obecných
(Echium vulgare) nebo mařinek psích (Asperula
cynanchica). Hlavně po temeni jsou v plném
květu silneky
ušnice (Silene otites), v
západním svahu zase
statné bohatě větvené
rostliny chrpy čekánku
(Centaurea skabiosa).
Kvetoucí porosty
statného
hadince obecného
31
Mařinka psí
Silenka ušnice
Chrpa čekánek
32
Porosty kavylu vláskovitého
Pupava bezlodyžná
Ve větru
vlnící se porosty
V první polovině července nastává maximum rozkvětu
charakteristických porostů hadince obecného (Echium
vulgare) či mařinky psí (Asperula cynanchica). Do plného
rozkvětu přichází starček přímětník (Senecio jacobea), prorostlík
srpovitý (Bupleurum falcatum), srpek obecný (Falcaria
vulgaris),
česnek žlutý (Allium flavum),
šedivka obecná
(Berteroa incana), pupava
bezlodyžná (Carlina
acaulis) nebo máčka
ladní (Eryngium campestre).
Koncem července
ovládají temeno
návrší bohaté porosty
stepní trávy – kavylu
vláskovitého (Stipa capillata).
Ve větru vlající
lesknoucí se porosty
jsou neobyčejně půso-
bivé.
Porosty šedivky obecné
33
Máčka ladní
Prorostlík srpovitý
Koncem měsíce propuká rozkvět pelyňku ladního
(Artemisia campestris). S dokvětem pelyňků
definitivně pro tuto sezónu mizí pestré
jarní barvy. Začínají převládat nejrůznější šedé
a béžové odstíny odumírajících trav a by-
lin.
Srpek obecný
Česnek žlutý
Starček
přímětník
34
Ještěrka obecná
Zvířena
V území pravidelně hnízdí ťuhýk
obecný (Lanius collurio) a pěnice vlašská
(Sylvia nisoria), vzácně koroptev polní (Perdix
perdix), ojediněle bramborníček černohlavý
(Saxicola torquata). Torza ovocných
stromů jsou pravidelně využívána jako lovecké
posedy dravci: kání lesní (Buteo buteo)
nebo poštolkou obecnou (Falco tinnunculus).
V území sídlí populace ještěrky
obecné (Lacerta agilis). Z rovnokřídlého
hmyzu je pravidelným zjevem kudlanka nábožná
(Mantis religiosa) nebo saranče modrokřídlé
(Oedipoda coerulescens).
Kudlanka nábožná
Saranče modrokřídlé
Pěnice vlašská Ťuhýk obecný
35
Okáč luční Okáč bojínkový
Babočka bodláková Okáč prosíčkový
V území lze od dubna do září spatřit celou řadu druhů denních motýlů. Například
babočku paví oko (Inachis io), babočku bodlákovou (Vanessa cardui), okáče lučního (Maniola
jurtina), okáče poháňkového (Coenonympha pamphilus), okáče bojínkového (Melanargia
galathea), okáče prosíčkového (Aphantopus hyperantus), perleťovce malého (Issoria lathonia)
nebo perleťovce nejmenšího (Boloria dia).
Okáč poháňkový Perleťovec nejmenší Perleťovec malý
Babočka paví oko
36
Modrásek kozincový
Modrásek vičencový
V roce 2010 bylo v území tvořeném relativně malým izolovaným územím uprostřed
polí překvapivě registrováno 6 druhů modrásků: modrásek jehlicový (Polyommatus icarus),
modrásek štírovníkový (Cupido argiades), modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), modrásek
obecný (Plebejus idas), modrásek vičencový (Polyommatus thersites) a modrásek černolemý
(Plebejus argus).
Modrásek jehlicový
37
Modrásek obecný
Modrásek černolemý
Modrásek štírovníkový
38
Zvláště chráněné druhy dřevin
Dřín obecný Cornus mas ohrožený druh
Zvláště chráněné druhy bylin
Koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis silně ohrožený druh
Kosatec nízký Iris pumila silně ohrožený druh
Kozinec vičencovitý Astragalus onobrychis ohrožený druh
Květena
Na Vinohradech bylo doposud nalezeno více než 160 druhů vyšších rostlin. Z toho
jde v 54 případech o druhy významné: zvláště chráněné (4) nebo ohrožené zařazené na Červeném
seznamu (50).
Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR
Bílojetel německý Dorycnium germanicum ohrořený druh
Čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis vzácný druh
Hrušeň polnička Pyrus pyraster vzácný druh
Jabloň lesní Malus sylvestris silně ohrožený druh
Jeřáb břek Sorbus torminalis vzácný druh
Jilm habrolistý Ulmus minor vzácný druh
Len počistivý
(Linum catharticum)
Jetel podhorní
Záraza bílá
Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČR
Kavyl vláskovitý Stipa capillata vzácný druh
Kostřava nepravá Festuca pseudovina ohrožený druh
Kostřava walliská Festuca valesiaca vzácný druh
Ostřice stepní Carex supina ohrožený druh
Pýr prostřední Elytrigia intermedia vzácný druh
Strdivka sedmihradská Melica transsilvanica vzácný druh
Sveřep polní Bromus arvensis kriticky ohrožený druh
Vousatka prstnatá Botriochloa ischaemum vzácný druh
39
Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR
Blín černý Hyoscyamus niger ohrožený druh
Česnek kulatohlavý Allium sphaerocephalon silně ohrožený druh
Česnek žlutý Allium flavum ohrožený druh
Čistec roční Stachys annua silně ohrožený druh
Dejvorec mrkvovitý Caucalis platycarpos silně ohrožený druh
Hlaváček letní Adonis aestivalis silně ohrožený druh
Hvozdík Pontederův Dianthus pontederae ohrožený druh
Jetel podhorní Trifolium alpestre vzácný druh
Konopice úzkolistá Galeopsis angustifolia ohrožený druh
Křivatec maličký Gagea pusilla silně ohrožený druh
Mateřídouška časná Thymus praecox vzácný druh
Mateřídouška panon. Thymus pannonicus vzácný druh
Modřenec chocholatý Muscari comosum ohrožený druh
Mochna písečná Potentilla arenaria vzácný druh
Pipla osmahlá Nonea pulla vzácný druh
Pochybek prodloužený Androsace elongata silně ohrožený druh
Prorostlík okrouhl. Bupleurum rotundifolium kriticky ohrožený druh
Pryšec prutnatý Euphorbia virgata vzácný druh
Radyk prutnatý Chondrilla juncea vzácný druh
Rozrazil Dilleniův Veronica dillenii vzácný druh
Rozrazil jarní Veronica verna vzácný druh
Rozrazil rozprostřený Veronica prostrata ohrožený druh
Rožec pětimužný Cerastium semidecandrum ohrožený druh
Řebříček štětinolistý Achillea setacea ohrožený druh
Řepovník vytrvalý Rapistrum perenne ohrožený druh 1992
Sesel sivý Seseli oseeum vzácný druh
Silenka ušnice Silene otites ohrožený druh
Violka skalní Viola rupestris ohrožený druh
Voskovka menší Cerinthe minor ohrožený druh
Vrabečnice polní Thymelaea passerina silně ohrožený druh
Záraza bílá Orobanche alba ohrožený druh
Zběhoveček trojklanný Ajuga chamaepytis silně ohrožený druh 1992
V popředí
plně rozkvetlý
porost
čilimníku řezenského,
v pozadí odkvetlé
koniklece velkokvěté
40
Od časného jara do vrcholného léta, od konce března do poloviny srpna,
můžeme v docela malém území sledovat úžasný dynamický,
mnohdy neobyčejně působivý,
rozkvět desítek vzácných, ohrožených nebo atraktivních rostlin.
V území rostou 3 zvláště chráněných druhů bylin
a dalších více než 30 druhů ohrožených,
zařazených na Červeném seznamu naší flóry.
Po obvodu území stále přežívají při okrajích polí mnohé
mizející druhy polních plevelů.