Zkouška: - test + přednáška • Úvod - Analýza proteinu – Domény • fold-struktura (ss, PDB) • v PyMolu připravit 3D strukturu • Interakce (IntAct) – Komplexy • Funkce • Lokalizace – evoluce • Konkrétní nová data – článek (< 5 let) Ujasnit si souvislosti, rozšířit si znalosti, aplikovat poznatky z přednášek … 1. Termín: 27.05.2021 9.00 hod C2-2.11 zkouška (test + prezentace) 2. Termín: 10.06.2021 9.00 hod C2-2.11 zkouška (test + prezentace) 3. Termín: 30.06.2021 9.00 hod C2-2.11 zkouška (test + prezentace) - podobně jako srovnání morfologie organismů (fenomů), také srovnání genomů/proteomů ukazuje na vývoj „evoluci“ v čase (genů/proteinů) - divergence druhů koreluje do značné míry s konzervací/divergencí DNA/proteinových sekvencí - způsobené „nestabilitou“ DNA (… oprava poškození) - DNA je replikována s relativně vysokou přesností (1 změna na 109 nukleotidů – cca4000 TNR12 písmen na A4 stranu – 8000 TNR12 na list – 500listů/balík – cca 250 balíků) - umožňují „vylepšující“ změny (adaptace) Prof.Lehmann…Dr.Šebesta–poškozeníDNA Evoluce – „vzestupy a pády“? mutace virů ukazují jejich úlohu pro „adaptabilitu“ na prostředí … hlavní roli však hrají jiné změny … - velmi příbuzné sekvence DNA/proteinů mezi člověkem a primáty díky „krátké“ době, po kterou mohlo k mutacím docházet (jsou zachovány i nukleotidy ve 3. pozici synonymních kodonů - odhad 1/400AMK protein za 200,000 let) - druhovou rozdílnost nezpůsobuje mnoho mutací v sekvencích proteinů (nemohlo jich tolik vzniknout), ale … Figure 4-76 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) Evoluce – mutace - odlišnost druhů je dána spíše rozdílnou regulací (nekódujícími sekvencemi), tj. rozdílem v expresi proteinů než rozdílem v sekvenci proteinů (tj. rozdílnou funkcí proteinů) - rozdílná exprese tj. rozdílné proteomy v buňkách podmiňují odlišnost buněk v organismu (svaly, játra …) i odlišnost buněk v čase a prostoru (morfogeneze – odlišný vzhled, vývoj … mozek => menší problém když se modifikuje/zmutuje program morfogeneze než když zmutuje protein => vliv na funkci) - srovnání sekvencí (člověk a myš) ukazuje odlišnější nekódující sekvence než protein-kódující (regulační sekvence jako promotor …, intron je odlišnější než kódující exon) silnější selekční tlak na proteiny Figure 4-78 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) - frekvence mutací by byla +/stejná podél molekuly DNA … ale různé proteiny jsou různě změněné díky selekčním tlakům – (histony … kvasinkový a lidský ubikvitin se liší třemi AMK, 6 ze 7 změn v cytochromu C jej poškodí) - čím důležitější a komplexnější funkce proteinu pro organismus (od nejzákladnějších po specializované) tím více je konzervovaná sekvence proteinu (respektive jeho domén) Evoluce – mutace - takto konzervované proteiny jsou lehce identifikovatelné v různých organismech a mají „homologní“ (ortologní) funkci - např. některé lidské proteiny funkčně zastoupí zmutované/deletované kvasinkové proteiny (Y2H cytotrap) - konzervace je důsledkem „purifikační selekce“ (eliminace buněk/jedinců s mutacemi v esenciálních/důležitých funkcích) - mutace u pacientů s různými syndromy … Evoluce – selekce - purifikační tlak na proteinové sekvence pro udržení jejich funkce: - „tlak“ na strukturu proteinu, - selekční tlak na povrch proteinu = tj. na interakce a PTM - mutace, které neruší jsou neutrální (protein je částečně modifikován) - modifikace je kompenzována (i později) mutací partnera - změní se v čase a v budoucnu může přinést novou vlastnost Evoluce – selekce - purifikační tlak na proteinové sekvence pro udržení jejich funkce: - „tlak“ na strukturu proteinu, - selekční tlak na povrch proteinu = tj. na interakce a PTM - nejpomaleji se mění proteiny, které jsou zapojeny do nejvíce interakcí s dalšími proteiny (limitována, jak struktura, tak povrch) - není příliš prostoru pro změny - např. ubikvitin, histony … („drží“ základní systém) Evoluce – selekce - nutnost zachování funkce neposkytuje příliš prostoru pro evoluci/rozvoj nových vlastností (ale neznamená ani selekci na „nejstabilnější“ či „nejaktivnější“ = určitá volnost) - neutrální mutace neruší strukturu či interakce proteinu - taková změna ale může v budoucnu přinést novou vlastnost Evoluce – selekce S A V C I …RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PTÁCI … - mutace specifické AMK na Ala zruší Nse3-Nse4 interakci - „mutace“/změny těchto AMK na podobné (hydrofobní) AMK tyto interakce neruší Hudsonetal,PLoSOne,2011 blízké organismy Nse3 O B R A T. KVASINKY … určitá volnost v obsazení AMK Guerineau et al, PLoS One, 2012 „kompenzační“ mutace? O B R A T k v a s - „mutace“/změny těchto AMK na odlišné (polární Thr nebo posun motivu o 1AMK na konci) - interakční partner se ovšem také „mění“ - „mutace“/změny zřejmě koevolvují - teorie kompenzačních mutací … Vazební partneři ko-evolvují Madaoui et al, PNAS, 2007 Aakre et al, Cell, 2016 - nutnost zachování funkce nesvědčí o „compensatory mutation“ (mutace v jednom z proteinů přímo kompenzována mutací v partnerském proteinu) – „kompenzace“ přichází postupně přes „promiscuous intermediate“ mutace Aakre et al, Cell, 2016; Akiva a Babbit, Cell, 2015 - „promiscuous intermediate“ mutace jednoho proteinu mohou být doprovázeny „promiscuous“ mutacemi druhého proteinu (nedochází ke ztrátě PPI) „promiskuitní“ mutace „promiskuitní“ mutace Aakre et al, Cell, 2016; Akiva a Babbit, Cell, 2015 - u „promiscuous intermediate“ mutací nedochází ke ztrátě PPI - „promiscuous intermediate“ může interagovat i s duplikovaným proteinem (např. tkáňově specifickým – specifický komplex) - později se může „oddělit“ a vytvořit nový komplex (paralelní ko-evoluce = drift) Tori Tnew Aori - selekční tlak na stabilitu a funkci - nutnost zachování funkce neposkytuje příliš prostoru pro evoluci/rozvoj nových vlastností - pro rozvoj nových vlastností, nových druhů - spíše než druhově specifické mutace proteinů lze vidět expanzi různých genových/proteinových rodin v různých živočišných druzích (různé kopie mají různé funkce - paralogy) (příklad superrodiny jaderných hormonálních receptorů) Figure 4-85 Molecular Biology of the Cell (2008) Vznik proteinových rodin Musilova et al, Science, 2019 Diretmus argenteus hlubokomořská ryba – bioluminiscence Duplikace a divergence (neo- a sub-funkcionalizace) - hlavními tahouny evolučních procesů (všechny geny/proteiny jsou „potomky“ několika ancestrálních genů/proteinů (foldů), které existovaly v nejčasnějších živých formách (nyní cca 1000 foldů na >100000 struktur v PDB, odhad je cca 2000 foldů)) - po duplikaci jsou oba proteiny stejné a vytváří stejný homomerní komplex – později jeden protein diverguje (mutace) a vzniká heteromer - duplikace více genů/proteinů (podjednotek) … komplexů Marsh et al, ARB, 2015 prokaryota eukaryota homo hetero cca 30% genomu S.c. vzniklo duplikacemi => došlo k celogenomové duplikaci (WGD) => a poté došlo k přeskupování a redukci segmentů (i chromosomů) – polyploidie u kytek … Celogenomová duplikace (u kvasinek) Ancestrální chromosom -následují mutace – inaktivující tj. pseudogeny (ustaví hladinu proteinu zpět na původní) nebo nefunkční (zatěžují expresní-chaperonový aparát – snaha odstranit) - duplikace ALE … – na počátku stejné sekvence = stejné funkce - vyšší hladina proteinu/ů může být toxická (aneuploidie – kvasinky s 1 chromosomem navíc, nádorové buňky) - nadbytek proteinů (např. transkripčních faktorů) nebo nerovnováha podjednotek komplexů znamená disregulaci některých procesů Shelzeretal,Science(2011) Aneuploidie - „duplikace“ chromosomu dospělýplod Duplikace reverzní transkripcí a integrací DNA - pouze individuální geny nebo pouze domény = exony - na počátku stejné sekvence = stejné funkce (pod jinými promotory – jiný lokus tzn. jiné „okolí“ zaintegrované „mRNA“ tzn. jiná regulace exprese – „nové“ buňky) - pseudogeny (např. rozdíl v genomu člověka a šimpanze je především v duplikaci 30Mbp – cca 50kbp segmenty - nikoli v jednotlivých mutacích tj. SNPs) Příklad: Evoluce globinů Evoluce rodiny globinů (duplikace) - červy, hmyz a primitivní ryby mají jeden globin (150AMK) - vyšší obratlovci mají α- a β-globin (tvoří α2β2 komplex – účinnější přenos kyslíku) – vyvinul se u vyšších ryb (500Mya) Figure 4-86 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) homo- na heteromery Evoluce rodiny globinů (duplikace) - … u savců se dále duplikoval β-globin, který je exprimován specificky v embryu – má vyšší afinitu ke kyslíku a napomáhá přenosu kyslíku z krve matky do krve plodu - dále se duplikoval a specializoval na časná vývojová stádia α2ε2 a pozdější α2γ2 - k další duplikaci došlo u primátů α2δ2 dospělýplod Duplikace reverzní transkripcí a integrací DNA - pouze individuální geny nebo pouze domény = exony - většina domén v proteinech obratlovců pochází/existuje v bezobratlých – pouze 7% lidských proteinů/domén je specifických pro obratlovce) - fůze domén naznačuje funkční příbuznost nebo dokonce přítomnost v komplexu (v organismu s nefůzovanými doménami - ChimeraDB) Shuffling domén - hranice domén jsou většinou kódovány introny – bez intronů by bylo obtížnější přesně vybrat pouze „doménovou“ část - „shuffling“ domén (inzerce/delece) – poskládají se nové geny/proteiny – vytváří nová funkční/fyzická provázání (interakce => nové „prosíťování“ interaktomů) David Potěšil - Proteomika Tucker et al, TiCB, 2001 - WGD vede více k redundanci a sub-funkcionalizaci - WGD zachovává duplikáty komplexů (kvůli zachování stechiometrie podjednotek komplexu – při genové erozi se ztrácí více geny mimo komplexy)… - více-podjednotkové komplexy jsou pod větším tlakem (musí zároveň „zachovat“ více vazeb „najednou“) než méněpodjednotkové komplexy - duplikace jednotlivých genů vedou více k diverzifikaci funkce - duplikace domén (shuffling) vede k neo-funkcionalizaci a k přemodulování (rewiring) interaktomu Evoluce interaktomu Příklady evoluce komplexů -SMC - bakterie mají po jednom komplexu složeném z homodimeru SMC/MukB a 2 Nse - eukaryota mají 3 SMC komplexy – SMC heterodimery + kleisin (další podjednotky nepříliš konzervované) - (příklad využití konzervovaného motivu a alterace částí systému/komplexu) Palecek a Gruber, Structure, 2015 - konzervovaný motiv (kroužek) - SMC heterodimery + kleisin - alterace – kohese x kondensace (Nse podjednotky, faktory ovlivňující loading = místo, čas …) Příklady evoluce komplexů -SMC - kondensin (I = H+D2+G; II = H2+D3+G2; “dosage compensation” = DC komplex všechny jiné podjednotky) - kohesin = mitotický a meiotický (liší se kleisinem = kvasinky Scc1xRec8, navíc obratlovci Scc3 2x = SA1 a SA2) - SMC5/6 komplex = mitotický a meiotický (lidský = NSE4a x NSE4b-testis/meiosa specifický) Příklady evoluce komplexů -SMC „ATP syntasa je jedním z divů molekulárního světa“. Je to dvojitý molekulární motor – „nanostroj“ – vyrábějící většinu ATP (energie). Molekula měsíce v prosinci 2005 Rastogi & Girvin, Nature, 1999 F0 je protonový motor (uložen v membráně) poháněný tokem vodíkových iontů (z dýchacího řetězce) přes membránu. Tento rotor je spojen s druhým F1 chemickým motorem poháněným ATP (nebo vyrábějícím ATP). Oba motory jsou spojeny statorem. ? ? Mulkidjanian et al, NRM, 2007 mitochondriální vakuolární podobné proteinové komplexy – tzv. AAA ATPasy jsou součástí jiných komplexů (v jiných procesech): - sekreční systém (T3SS injectisom) - pohon bičíků - „denaturace“ DNA: helikásy (MCM …) - v opravě poškozené DNA: Rad51, RecA - … vytváří ATP vytváří pH gradient Mulkidjanian et al, NRM, 2007 - ATPasové pumpy … - sekreční systém (T3SS injectisom) - pohon bičíků … Mulkidjanian et al, NRM, 2007 - … patrně se vyvinuly z RNA helikásy (RNA svět) přes (RNA, protein) translokásy, ATPasové pumpy … Souhrn Průběh evoluce je ovlivněn mnoha faktory - Selekční tlaky udržující funkční a stabilní (dříve vytvořené) komplexy - Mutace modifikující proteiny/komplexy (drift) jsou eliminovány u esenciálních proteinů - Zatímco duplikované mohou podléhat mutacím „volněji“ - Duplikace a neofunkcionalizace (mutace) je hnací silou vzniku nových proteinů (nové kombinace domén) komplexů – funkcí – typů buněk - organismů Praktické implikace (pro zkoušku) - analýza sekvenční podobnosti (stupeň konzervace) - napoví o přítomnosti domén (alignment – podobné AMK, doplnit analýzou sek. a terc. struktury) - projekce podobnosti do 3D modelu (ConSurf, PatchFinder) konzervovaná struktura tj. vnitřní AMK držící fold (u ortologů i paralogů) - konzervované PPI kontaktní zóny na povrchu proteinu (povrchové AMK jsou konzervované pouze u ortologů – ne u paralogů - pokud jsou v alignmentu i paralogy, pak podobnost neuvidíte)