Jak se financuje mezinárodní nakládání s
chemickými látkami? Globální fondy MLF, GEF a
SP
Kurz E-0250, 4. května 2021
Ing. Kateřina Šebková, Ph.D
Mgr. Lukáš Pokorný
̶ Vídeňská úmluva a Montrealský protokol
̶ finanční mechanismy globálních nástrojů
✓ Globální fond pro životní prostředí
✓ Mnohostranný fond Montrealského protokolu
✓ Quick Start Programme (SAICM)
✓ a další
Obsah
Vídeňská úmluva
Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a Montrealský
protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
http://ozone.unep.org/
Zdroj NASA, 24 September 2006
Co jsou látky poškozující ozonovou vrstvu?
• člověkem vyrobené chemické látky používané v chladírenství, požární
ochraně a hnací plyny - halony = uhlovodíky substituované F,Cl a Br
• freony, (tvrdé - C11-12 plná substituce, měkké C22 - jen částečně
substituované), methylbromid a tetrachlormethan - mají potenciál
poškozování ozonové vrstvy (ODP, nejvyšší tvrdé freony - 10, měkké
freony - 0.03)
• ve stratosféře se rozpadají na atomy Cl, Br - reagují s ozonem a oslabují
Ozonová vrstva - O3
✓3 mm při normálním tlaku
✓stratosféra - 25-35 km nad zemí
✓filtr: ochrana před UV zářením typ
B (poškození zraku a kůže - imunita,
rakovina)
Vídeňská úmluva - stručně
Cíl: ochrana zdraví a životního prostředí před nepříznivými účinky lidské
činnosti, které mění nebo by mohly měnit ozonovou vrstvu.
• konkrétní závazky naplňující cíl stanovený v Úmluvě jsou upraveny
Montrealským protokolem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
• společný sekretariát úmluvy i protokolu sídlí v Nairobi Keňa (UNEP)
• Nejvyšší jednání:
✓úmluva: konference smluvních stran (COP), 1x za 3 roky (COP12 ve 2020
online - rozloženo),
✓protokol: zasedání smluvních stran - Meeting of the Parties (MOP) 1x
ročně, 1-2 týdny (32.zasedání ve 2020 online)
http://ozone.unep.org/new_site/en/committee_documents.php?committe
e_id=1
• byro má 5 členů (1 za region OSN)
• smluvní strana = úmluvy i protokolu, nelze jen protokolu
Vídeňská úmluva/Montrealský protokol
v čase a číslech
Úmluva
• podpis v březnu 1985 ve Vídni + hned zahájeno vyjednávání Protokolu
• vstup v platnost 22.září 1988
• od roku 2009 má úmluva univerzální členství, tj. 196 smluvních stran
• text úmluvy : 21 článků a 2 přílohy Příloha I - výzkum a systematická pozorování
Příloha II - výměna informací
články 8, 9 a 10 přijímání protokolů, doplňků a
příloh k úmluvě či změn
Protokol
• podpis 16. Září 1987 v Montrealu = 16.září - OZONOVÝ DEN
• vstup v platnost 1. ledna 1989 - počet zemí + “objemová podmínka” - 2/3 globální
spotřeby → Kjótský protokol
• text Protokolu : 20 článků a 1 příloha - seznam látek
• 6 změn - zpřísňování kalendáře vyřazení ODS látek z výroby a užívání + zařazování dalších látek
Londýnský dodatek (1990) + vytvoření Mnohostranného fondu
Kodaňský dodatek (1992)
Montrealský dodatek (1997)
Pekingský dodatek (1999)
Montrealský dodatek (2007)
Kigalský (Kigali) dodatek (2016)
Nutno jednat!
✓ konec 80. let výroba vyšší než
1 milion tun ročně
✓ 1970-1990 pokles ozonové
vrstvy nad Antarktidou o 70%
✓ podobné jevy (zeslabení nad
severní polokoulí)

✓ změny Protokolu na základě
vědeckých informací
Odborné panely Protokolu
• první změna Protokolu již v roce 1990 a zavedeno minimálně jednou za
4 roky pravidelné vyhodnocování regulačních opatření na základě
dostupných vědeckých, technických a ekonomických informací:
• Technologický a ekonomický hodnotící panel – TEAP
• Vědecký hodnotící panel – SAP
• Panel hodnotící účinky na životní prostředí – EAP
Další orgány úmluvy - Kdo je kdo a co dělá?
• Otevřená pracovní skupina smluvních stran Montrealského protokolu (OEWG)
- vlády, IGO/NGO - vypracovává první návrhy rozhodnutí, jenž projedná MOP
(zasádání smluvních stran), jedná 1x ročně (červenec), týden
• Výkonný výbor Mnohostranného fondu pro plnění Montrealského protokolu
rozhoduje o financování projektů, podpora zavádění opatření v rozvojových
zemích. Volený orgán dle článku 2 Protokolu má 7 zástupců rozvinutých zemí
a 7 rozvojových (čl. 5),
• Implementační výbor Mnohostranného fondu sleduje a vyhodnocuje data o
výrobě a spotřebě regulovaných látek a předkládá smluvním stranám na MOP
návrhy opatření v případě, že některé smluvní strany neplní závazky.
• Volený orgán, dle článku 2 Protokolu má 7 zástupců rozvinutých zemí a 7
rozvojových (čl. 5) podle regionálních skupin, jedná 2x ročně (2-3 dny)
Rozsah úmluvy?
Úmluva = spolupráce na pozorování a výzkumu
Protokol = konkrétní opatření ke snížení a ukončení výroby a spotřeby
harmonogram
✓ celkem 100 látek - halony, methylbromid a CCl4
✓ přísnější harmonogram pro rozvinuté země - např 1994 - zákaz výroby
a výrazné omezení použití pro halony v příloze A skupiny I, pro
rozvojové země 10 let odklad
✓ limit - spotřeba 0.3 kg/os, rozvojové země mohly zvýšit v době
“odkladu” až do výše 0.3 kg/os
✓ harmonogramy zpřísňovány - vědecké panely
Odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu
Odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu
projekce r. 2010, zdroj
Účinek Montrealského protokolu: pozorování 1974-2006 + model 2054
zdroj: NASA a článek na in-pocasi.cz (ČHMÚ)
Svět bez Montrealského protokolu - model z roku 2016
zdroj: NASA a článek na in-pocasi.cz (ČHMÚ)
Svět Montrealského protokolu - jak jsme na tom dnes?
zdroj: NASA a článek na in-pocasi.cz (ČHMÚ)
Svět Montrealského protokolu - jak jsme na tom dnes?
zdroj: NASA a článek na in-pocasi.cz (ČHMÚ)
Národní a mezinárodní aktivity ČR
• v ČR systematické dlouhodobé měření ozonové vrstvy - Solární a ozonová
observatoř ČHMÚ v Hradci Králové od ledna 1962, vysoká kvalita, od r. 2010
monitorovací stanice v Antarktidě
• vlastní legislativní aktivita - zákony již od r 1993
• státní program vyřazování látek poškozujících ozónovou vrstvu a ochrany ozónové
vrstvy z let 1992 a 1994
• Mezinárodní pomoc z GEF (1994-6) k plnění závazků Protokolu, aktivní zapojení
podnikatelské sféry a vytvoření potřebných monitorovacích a kontrolních institucí
• od r. 2004 v ČR funguje Halonová banka - čištění použitých halonů a skladování
pro povolená použití (critical uses) - hasební látky v letectví.
• podpora Sítě států VEKSA - prevence nezákonné přepravy
• pomoc dalším zemím - instalace ozonových spektrofotometrů v Africe, předávání
zkušeností s provozem Halonové banky
• brožura ke 20.výročí protokolu:
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ochrana_vrstvy/$FILE/OOVZvCR-
20letMP.pdf
Legislativa v ČR
• Vlastní intenzivní úsilí - zákony č. 211/1993 Sb., o zákazu výroby, dovozu a
užívání látek poškozujících nebo ohrožujících ozonovou vrstvu Země, č.
86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země a č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změně některých zákonů
• nařízení EP a Rady č. 2037/2000/ES o látkách, které poškozují ozonovou
vrstvu
• České znění úmluvy, Protokolu a dodatků - 108/2006-113/2006 Sb.m.s.
• vytvoření potřebných monitorovacích a kontrolních institucí, aktivní
zapojení podnikatelské sféry) a také mezinárodní pomoci v letech 1994-
1996 z Globálního fondu životního prostředí dobře plní závazky vyplývající
z Montrealského protokolu.
Hlavní přínosy Úmluvy/Montrealského protokolu
Účinné!
Úspěšná mezinárodní spolupráce
Vědecká spolupráce a hodnocení - expertní panely
Aktivní zapojení průmyslu - finance!
Finanční mechanismus - precedent - podpora implementace MEAs (v
projektech vyloučeno ze spotřeby přes 200 000 tun a z výroby přes
170 000 tun látek)
Inspirace pro další nástroje - Kjotský protokol + nyní úmluva ke rtuti
Spolupráce s Kjótským protokolem - skleníkový potenciál a ODP, překryv
látek
Halonová burza - http://62.160.8.22/
Ozonový den – 16.9. každý rok, různé akce - popularizační/preventivní
atd.
Finanční mechanismy globálních nástrojů
Finanční mechanismy globálních nástrojů
•finanční nástroje (chemické látky):
✓ Montrealský Protokol - MLF
✓ Stockholmská úmluva, Minamatská úmluva - GEF
✓ SAICM - Program pro rychlý start (Quick Start Programme)
✓ Special Programme for chemicals and wastes (2015)
✓ Specific international programme (Minamata)
•rozdíly:
✓ období vzniku
✓ rozsah/účel
✓ objem prostředků
Proč o nich hovoříme? Technická pomoc.
O peníze jde až v první řadě.
Rozpočet úmluvy
sekretariát+činnost (plán práce, zvláštní projekty a činnost) – povinné a dobrovolné
financování
z příspěvků smluvních stran dle příspěvkové stupnice OSN (mandatory)
dobrovolné příspěvky (fond) – voluntary trust fund
technická pomoc
finanční mechanismus úmluvy (má-li) – podrobněji viz níže
nebo prostřednictvím rozvojové spolupráce
moderní nástroje - earmarked soft loans, assessed contributions
Jak zjistím rozpočet úmluvy? Příspěvková stupnice OSN
Příspěvkovou stupnici stanovuje Valné shromáždění OSN na dvojleté období. Maximální
příspěvek jednoho člena je stanoven na 22,5 % ročního rozpočtu OSN a minimální na 0,001 %
rozpočtu OSN na dvojleté období. (např: období 1998–1999 rozpočet OSN schválen ve výši 2,532 miliardy
USD, pokrývá i vojenské operace OSN (hlavně); číslo je pouze pro platby fungování orgánů OSN, kapitola MZV)
podíl České republiky (příklad příspěvků do rozpočtu Stockholmské úmluvy, rozpočtová kapitola MŽP)
• 0,169 % (1998-1999)
• 0,281 % (2006-2007) rok 2007=8677 USD
• 0,349 % (2008-2009) rok 2008=16140 USD, rok 2009= 16147 USD
• 0,402 % (2010-2011) rok 2010=16053 USD, rok 2011=16193 USD
• 0,486 % (2012-2013) rok 2012=20 029,- USD, rok 2013=21413,- USD
• 0,515 % (2014-2015) rok 2014: 23872,-USD, rok 2015: 26496,-USD
• Vznikl jako hlavní finanční mechanismus tzv. Rio Úmluv v roce 1992 pod hlavičkou
Světové banky (UNFCCC, CBD, Stockholmské úmluvy, UNCCD, Minamata,
Montrealský protokol a „vodní MEAs“)
• Rozhodovací orgány: Rada GEF / Shromáždění GEF
• Státy rozděleny do „konstituencí“ (BE, AT, SI, CZ, HU, PL, SK, LUX, Turkey)
• Samotné projekty implementovány 18 agenturami (např. EBRD, FAO, IFAD, UNDP,
UNEP, UNIDO, WBG, rozvojové banky v Africe, Asii, latinské Americe, IUCN, WWFUS…)
+ další organizace včetně regionálních center (např. RECETOX)
• ČR přispívá minimální stanovenou částkou (cca 5,8 mil. USD)
• Prostředky mají významný multiplikační efekt
̶ Projekty dle potřeb příjemců dle jasně daných pravidel, vykazatelné ze 100 %
jako ODA
Globální fond životního prostředí – GEF
• Doplnění prostředků – čtyřletý cyklus / aktuálně dobíhá GEF-7 (cca 4, 5 mld. USD)
• Proběhlo první jednání o GEF-8.
• Financování projektů - prostřednictvím svěřeneckého fondu GEF (GEF Trust Fund), Světová
banka slouží jako správce fondu a vystupuje vůči němu jako poručnický orgán, vč. provádění
kontrol a auditů (GEF Trustee).
• Příprava a řízení projektů - implementační agentury GEF - konsorcium (18) = často
(regionální) rozvojové banky: ADB, AFDB, EBRD, FAO, IFAD, IDB, UNEP, UNDP, UNIDO,
WB + mohou si najmout partnera na věcnou část projektu
• GEF-7:
• Biodiverzita (cca 1,4 mld.) / Klima (cca 900 mil.)
• Chemické látky a odpady (cca 660 mil.)
• Mezinárodní vody (cca 456 mil.)
• Degradace půdy (cca 500 mil.)
Globální fond životního prostředí – GEF
̶ Poskytuje podporu (co-funding) rozvojovým zemím (DC) a zemím s přechodnou ekonomikou
(CEITs) na projekty zaměřené na „global benefits“ dle svých prioritních oblastí (focal area)
̶ Podpora z GEF je nepodmínitelná a pouze pro země s nižším HDP než 400 USD/os.
̶ Další podmínky, aby mohla země/skupina zemí získat příspěvek:
• Požadováno zeměmi a schváleno hostitelskými vládami / Poskytne global benefits –
vyčíslitelné / Účast všech skupin, jichž se problém týká a transparency / Soulad s
úmluvami / Vědecký a technický přínos / Finančně udržitelné a účinné / Musí zahrnovat
nástroje pro sledování pokroku, vyhodnocování a zahrnutí lessons learned / GEF projekt
funguje jako katalyzátor získání dalších finančních prostředků/ “enabling activities”
Co financuje GEF?
Mitigace změny klimatu
Vazba mezi uvolňováním POPs a perzistentní toxické látky (PTS) a programy energetické účinnosti, např. posilování
energetické účinnosti v budovách a průmyslu může vést k vyloučení POPs/HCFCs
Adaptace na změnu klimatu
Řízení ochrany před povodněmi, zejména pobřežních oblastí a jejich obyvatel - riziko chemického úniku musí být zohledněno
v tvorbě krizových plánů
Degradace půdy
Snížení závislosti místních komunit na POPs a dalších pesticidech
Minimalizace vypalování - pozitivní dopad na snížení tvorby a emisí nezáměrně vytvářených POPs
Biologická rozmanitost
PTS a POPs jsou hrozbou pro biodiversitu a volně žijící živočichy, např. ohrožování mořského prostředí pesticidy
Mezinárodní vody
Společný program se zaměří zejména na „horká místa“ chemického znečištění
Chemické látky a další oblasti GEF
Doplnění zdrojů GEF – „replenishment“: přehled
Globální fond životního prostředí
GEF – dle implementačních agentur
GEF - příklady projektů
• Projekty musejí přinášet “global environmental benefits”
• Podporují se rozvojové země a země s ekonomikou v přechodu
• ČR (když ještě nepatřila mezi donory) získala z GEF podporu na 11 projektů
http://www.thegef.org/gef/gef_country_prg/CZ
✓ 5x biologická rozmanitost
✓ 2x chemické látky (POPs - NIP) a Montrealský protokol (odstraňování freonů,
výstavba sítě 15 sběrných míst, odstranění 2500 tun ODS.
✓ 2x klimatická změna - využití odpadního tepla v provozu - výrobna skleněných
lahví (Kyjov), nízkoenergetické domy
✓ 2x víceoborové projekty
• implementace projektů 2-4 roky, mezi léty 1992-2010
• kofinancování - někde 0, někde vyšší, než příspěvek z GEF, projekty výše
450 tis USD - 2 mil USD
Mnohostranný fond Montrealského protokolu
• vznik 1990, sekretariát - Montreal, Canada
• příspěvky donorů podle příspěvkové škály OSN
• tříleté naplňovací období (8x)
• rozsah každého 240-480 mil USD
• fond řídí Výkonná rada, schází se
• projekty navrhují a řídí 4 implementační agentury (UNEP, UNDP, UNIDO a WB)
http://www.multilateralfund.org
Mnohostranný fond Montrealského protokolu
• fond financuje činnosti včetně uzavření výrobních závodů na ODS látky a přechod na
jinou technologii, technickou pomoc, sdílení informací, vzdělávání a zvyšování
kapacit
• celkem již přispělo 45 zemí včetně CEITs
• součet prostředků ve fondu za dobu trvání 2,89 mld USD
• podpořil 6875 projektů a činností ve 145 zemích světa
• do prosince 2010 odstraněno 448 tis tun látek poškozujících ozonovou vrstvu
ČR jako donor do MLF
ČR podporuje implementaci Protokolu ve státech s ekonomikou
v přechodu ve východní Evropě prostřednictvím přímé podpory Sítě
států Evropy a střední Asie. Na činnost této sítě pravidelně alokuje 20 %
svého příspěvku do MLF – podpora dosahuje ročně cca 90 tis. USD.
ČR podporuje aktivity zaměřené na prevenci a odhalování nezákonných
přeprav látek poškozujících ozonovou vrstvu
Special Programme
konzultační proces k financování oblasti chemických látek a odpadů
(UNEP - od r. 2009 - “KOMPROMIS”
projednání výsledků ICCM3 (SAICM) -září 2012 a UNEP GC27-únor
2013) - ustaveno ve 2015 jako Special programme na 7 let
- finance spravuje UNEP (Chemicals and Waste Branch)
- cíl: posílit a udržet nezbytnou institucionální kapacitu pro tvorbu,
změnu, vymáhání a monitorování politiky, legislativy a regulativy pro
účinné rámce podporující plnění Minamatské, Basilejské, Rotterdamské
a Stockholmské úmluvy a SAICM.
- na aktivity MIMO GEF!
- nyní 5. etapa projektů/programů
QSP - program pro rychlý start (SAICM) - už nefunguje
• v rámci SAICM funguje finanční mechanismus „Program pro rychlý start“
(QSP), ze kterého jsou financovány menší projekty na podporu implementace
SAICM ve státech rozvojových a s ekonomikou v přechodu.
• při jeho ustavení v roce 2006 bylo zdůrazněno, že je určen pouze na rozjezd
aktivit (seed money) - QSP bude přijímat prostředky do r.2011 a vyplácet do
roku 2013 - rezoluce I/4 - prodloužen až do roku 2015
• sídlí v Ženevě při sekretariátu SAICM
• 2 orgány - QSP Executive Board (řídicí rada QSP), jednání 2x ročně, 2 dny
• QSP Trust Fund Implementation Committee 2x ročně 1 den - schvaluje
projekty výše 50- 250 tis USD, max 2 roky
• zdroje financí = dobrovolné příspěvky dárcovských zemí
• byť existuje plán mobilizace prostředků, finance nejsou udržitelné a
předvídatelné (cíl 6 mil USD ročně + 5-10% nárůst/rok, celkem za období
2006-2011 total: 40-47 mil USD)
QSP
• 10 výzev (Květen 2006-únor 2011, 326 projektů podáno, celkem
schváleno 143 projektů, začalo se plnit 139 projektů (celková výše
29, 4 mil USD). Celkem 103 zemí včetně 53 SIDS/LDCs a 15 NGO, v
dubnu 2011 dokončeno jen 35 projektů, výše projektu 50-250 tisíc
USD.
• Projekty - většinou budování kapacit, semináře, aktualizace „national
country profile“, zavádění GHS
• Hlavní přispěvatelé - EU: Evropská komise, Švédsko, Švýcarsko téměř
80% všech QSP prostředků
ČR jako donor: od roku 2008 do 2010 včetně opakovaně poskytla
dobrovolné příspěvky v celkové výši: 50 000 EUR, nyní už ne, došly
peníze v rozpočtové kapitole MŽP.
Specific International Programme - Minamata
✓ GEF (řídí „guidance“ od Minamata COP obsahující indikativní seznam financovatelných kategorií aktivit
/ GEF reportuje o plnění na každé COP)
✓ Specific International Programme (založen jako podpůrný mechanismus v rámci úmluvy – řídí tzv.
Governing Board a sek.)
✓ Special Programme
for chemicals and
wastes (2015 - UNEP)
•Rozdíly:
✓ období vzniku
✓ rozsah/účel
✓ objem prostředků
Proč o nich hovoříme?
Technická pomoc.
O peníze jde až v první řadě.
Závěr k financování
Budoucnost finančních mechanismů?
„donor fatigue“
Současná ekonomická a politická situace
Vyjednávání globální úmluvy ke rtuti - tlaky G77
✓ konzultační proces k financování oblasti chemických látek a odpadů (UNEP od
r. 2009, projednání výsledků ICCM3 (SAICM) -září 2012 a UNEP GC27únor
2013) - ustaveno ve 2015 jako Special programme
✓ „seed money“
✓ jiné zdroje - nelze vše řešit mezinárodní pomocí, nutno i na národní úrovni věda,
výzkum, inovace - průmysl, aplikovaný výzkum
DOTAZY?