Chemické látky a zahraniční spolupráce (ZRS) ČR Kurz E-0250, 11. května 2021 Ing. Kateřina Šebková, Ph.D Mgr. Lukáš Pokorný • Obsah: Kde na to vzít? aneb něco o rozpočtu • Rozpočet EU / ODA EU / politiky a instrumenty • Zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ODA) • Česká rozvojová agentura • Strategie ZRS 2018 – 30 • Příklady projektů: chemické látky • Další subjekty Obsah Jak zjistím rozpočet úmluvy? Příspěvková stupnice OSN Příspěvkovou stupnici stanovuje Valné shromáždění OSN na dvojleté období. Maximální příspěvek jednoho člena je stanoven na 22,5 % ročního rozpočtu OSN a minimální na 0,001 % rozpočtu OSN na dvojleté období. (např: období 1998–1999 rozpočet OSN schválen ve výši 2,532 miliardy USD, pokrývá i vojenské operace OSN (hlavně); číslo je pouze pro platby fungování orgánů OSN, kapitola MZV) Podíl České republiky (příklad příspěvků do rozpočtu Stockholmské úmluvy, rozpočtová kapitola MŽP) • 0,169 % (1998-1999) • 0,281 % (2006-2007) rok 2007=8677 USD • 0,349 % (2008-2009) rok 2008=16140 USD, rok 2009= 16147 USD • 0,402 % (2010-2011) rok 2010=16053 USD, rok 2011=16193 USD • 0,486 % (2012-2013) rok 2012=20 029,- USD, rok 2013=21413,- USD • 0,515 % (2014-2015) rok 2014: 23872,-USD, rok 2015: 26496,-USD Rozpočet EU Rozpočet EU na rok 2019 činí 165,8 miliard eur, ALE = pouze 1 % celkové hodnoty statků a služeb, které ekonomiky států EU za rok společně vytvoří. Stanovuje se na cca 7 let (Multiannual Financial Framework = https://www.consilium.europa.eu/en/infographics/mff2021-2027-ngeu-final/ Využívá se v těch oblastech, ve kterých má smysl shromáždit prostředky do společného fondu ve prospěch EU jako celku: • zlepšování dopravního, energetického a komunikačního spojení mezi zeměmi EU • ochranu životního prostředí v celé Evropě • zvyšování konkurenceschopnosti evropského hospodářství v celosvětovém měřítku • podporu evropských vědců a výzkumných pracovníků Čistý plátce vs . čistý příjemce: opravné mechanismy (britská sleva “UK rebate”), slevy na DPH pro SE, DE, NL a úlevy z plateb NL, SE, DK, AT Rozpočet EU: MFF 2021-27 3 – Natural resources and environment 4 – Migration and border mngmt 5 – Security and Defence 6 – Neighbourd and the World 7 – European Public Administration Pozor, rozlišujte obsahově (přesná formulace v ČR = zákon č.151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci, §2): Rozvojová spolupráce/pomoc je snaha pomoci lidem v jejich úsilí vymanit se z chudoby a dále se rozvíjet; návaznost na EU dokumenty Humanitární pomoc je rychlá intervence s cílem zachránit lidské životy, zmírnit útrapy a pomoci obětem katastrof opět se postavit na vlastní nohy. POZN: Rozvojová spolupráce většinou navazuje na humanitární pomoc. Co je rozvojová pomoc? Rozvojová pomoc je roztříštěná – svět = cca 261 rozvojových agentur + 40-50 bilaterálních agentur • Soukromé přímé zahraniční investice jsou vyšší než oficiální rozvojová pomoc • největším donorem na světě z hlediska podílu na HDP (hrubý domácí produkt, GNI = gross national income) Spojené Arabské Emiráty s 1,25 % HDP. • Nejvyšší podíl v EU = SE, LU – vyšší než 1% HDP, nad průměrem DAC ještě DK (0,85% HDP) – viz DATA OECD (duben 2014) Kdo jsou donoři? ̶ většinou členové DAC (Development Assistance Committee) OECD; ̶ ČR členem od roku 2013 (od r. 1995 pozorovatel), přispívá od r. 1998, nyní 28 zemí ̶ Nečlenové DAC: EU Instituce / Estonsko, Maďarsko, Izrael, Lotyšsko, Ruská federace, Turecko a Spojené arabské emiráty A kolik dávají? – viz níže Kdo, jak a kolik? ODA 2020 – předběžné údaje Rozvojová politika EU Evropská Unie = největší světový poskytovatel rozvojové pomoci (55- 60%.... USA = 22%) z toho 20% Evropská komise (viz dále), zbytek přes členské státy EU forma: Fondy vnější spolupráce odkud: rozpočet EU (Evropský rozvojový fond – EDF) i mimo rozpočet (např. pomoc zemím AKP/ACP) – viz dále princip: 3C = koordinace, koherence a komplementarita (Pařížská deklarace 2005 Výboru pro rozvoj (DAC/OECD) koordinace = spolupráce všech komplementarita = doplnění politiky členských států EU koherence= sladění ostatních politik EU s cíli rozvojové politiky = snížení chudoby, MDG… Rozvojová politika EU – EK jako důležitý hráč ̶ Generální ředitelství pro rozvoj (DG DEVCO – Europeaid) ̶ vztahy EU s více než polovinu zemí světa (země sub-saharské Afriky, Karibiku a Tichomoří (ACP), Africkou unií, regionálními hospodářskými společenstvími a zámořskými zeměmi a územími (OCT-overseas countries and territories). ̶ připravuje návrhy strategií spolupráce s těmito zeměmi ̶ koordinuje a monitoruje financování poskytované prostřednictvím Evropského rozvojového fondu a nástroje pro rozvojovou spolupráci. ̶ Generální ředitelství pro vnější vztahy (EEAS European External Action Service) ̶ vztahy Komise s mezinárodními organizacemi, jako jsou Organizace Spojených národů, OBSE, Rada Evropy i v oblasti rozvojové politiky a se zeměmi Střední Asie, zeměmi Středomoří, Blízkého východu, Latinské Ameriky, Tichomoří a Asie ̶ Generální ředitelství pro obchod (DG TRADE) ̶ pomoc chudým zemím rozšířit jejich zahraniční obchod, především zlepšením přístupu na trh EU ̶ Generální ředitelství pro rozšíření (DG ENLARG) ̶ finanční pomoc potenciálním budoucím členským zemím EU a státům Východního partnerství. EDF – European Development Fund ▪ Evropský rozvojový fond – nejstarší nástroj EU (1959) – mimo rozpočet EU ▪ Politický rámec: mezivládní Dohoda z Cotonou (2000 – 2020) ▪ Kdo: 79 zemí ACP (subsaharská Afrika, Karibik, Tichomoří) + zámořská území ▪ Cíle: podpora ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje zemí, podpora regionální spolupráce, snižování chudoby, Rozvojové cíle tisíciletí, dobré vládnutí, posílení míru a politické stability v regionu ▪ Různé oblasti – energetika, doprava, zemědělství, životního prostředí, obchod, lidská práva, spravedlnost, migrace, bezpečnost, budování institucionálních kapacit, zdravotnictví, školství, Rozvojové cíle tisíciletí, boj s chudobou, ochrana kulturního dědictví, reformy státní správy atd. ▪ Rozpočet: 30, 506 mld. EUR (2014 – 2020) ENI – European Neighbourhood Instrument ▪ Nástroj evropského sousedství ▪ Politický rámec: Evropská politika sousedství, Východní partnerství, Jižní sousedství, Unie pro Středomoří, Černomořská synergie, Severní dimenze ▪ Kdo: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina + Rusko se zvláštním postavením; Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestinská autonomní území, Sýrie, Tunisko ▪ Cíle: posílit ekonomiku, stabilitu a bezpečnost zemí v sousedství EU ▪ Mnoho oblastí – od energetiky, dopravy, životního prostředí, obchodu, zemědělství, ICT či výzkumu až po podporu demokracie, lidských práv a právního státu, migraci, bezpečnost, zdravotnictví, školství, sociální rozvoj, kulturu, podporu občanské společnosti či reformy státní a veřejné správy ▪ Rozpočet : 15, 433 mld. EUR (2014 – 2020) IPA II – Instrument for Pre-accession Assistance ▪ Nástroj předvstupní pomoci – od 2014 navazuje na původní IPA (2007-2013) ▪ Politický rámec: Politika rozšiřování EU ▪ Kdo: země kandidující na vstup do EU (Černá Hora, Makedonie, Srbsko, Turecko) a potenciální kandidáti (Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo) ▪ Cíle: příprava na členství v EU (harmonizace legislativy, standardů a politik); socioekonomický rozvoj, příprava hospodářství na konkurenční tlak otevřeného trhu; příprava na budoucí čerpání z EU fondů ▪ Rozšíření původních komponent z IPA I: ▪ 1. Reformy při přípravě na členství v Unii a budování institucí a kapacit 2. Socioekonomický a regionální rozvoj (doprava, ŽP, ekonomický rozvoj) 3. Zaměstnanost, sociální politiky, vzdělání, gender, rozvoj lidských zdrojů 4. Zemědělství a rozvoj venkova 5. Regionální a územní spolupráce ▪ Rozpočet: 11,699 mld. EUR (2014 – 2020) PI – Partnership Instrument / DCI – Development Cooperation Instrument ▪ Nástroj partnerství ▪ Politický rámec: Dohody o strategickém partnerství ▪ Kdo: všechny třetí země ▪ Cíle: podpora provádění vnějšího rozměru strategie Evropa 2020 propojením tří pilířů: hospodářského, sociálního a ekologického (zejména změna klimatu), podpora veřejné diplomacie a spolupráce mezi vzdělávacími a akademickými kruhy a informační činnosti. ▪ Rozpočet: 0,955 mld. EUR (2014 – 2020) -- ▪ Nástroj pro rozvojovou spolupráci – geografická a tematická část DCI ▪ Rozvojová politika EU ▪ Kdo – geografická část: 47 rozvojových zemí Asie, Latinské Ameriky + Írán, Irák, Jemen z regionu Blízkého Východu + Jihoafrická republika ▪ Kdo – tematické programy: všechny třetí země kromě zemí IPA a ICI ▪ Cíle – geografická část: odstranění chudoby, Rozvojové cíle tisíciletí, lidská práva, dobré vládnutí, právní stát, regionální spolupráce, vzdělávání, životní prostředí, kontrola hranic, obchod a podnikání, udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, venkova a infrastruktur aj. ̶ Tematické programy: NGOs a místní samosprávy v rozvoji, Životní prostředí a udržitelná správa přírodních zdrojů *, Migrace a azyl *, Potravinová bezpečnost*, Rozvoj lidského kapitálu *, Cukerný protokol AKT ̶ Od 2014 = budou * sloučeny do Globální a veřejné statky a výzvy + nový Pan-africký program ▪ Rozpočet: 19,661 mld. EUR ČR jako rozvojový partner Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) • významný nástroj mezinárodní pomoci, původně na věcných ministerstvech - vlastní programy bilaterální spolupráce (od r. 1996/7) • 2010: dokončení procesu transformace – končí realizace projektů v gesci většiny resortů (i MŽP); za směřování české ZRS je primárně zodpovědné MZV • Implementace rozvojových projektů: Česká rozvojová agentura (www.czda.cz), založena 2008, od r. 2010 projekty • schválení zákona o rozvojové spolupráci a humanitární pomoci (č. 151/2010 Sb.) + Schválena Koncepce ZRS ČR na období 2010-2017 a následně Strategie ZRS ČR 2018-2030 (aktuálně platná) • meziresortní spolupráce na strategické úrovni pokračuje prostřednictvím Rady pro ZRS a jednotlivá ministerstva mají své zástupce v Radě – viz dále ZRS schéma ČR jako rozvojový partner – zákon o ZRS Zákon č. 151/2008, Sb. - Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí) • jasně definuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc • stanovuje pravomoci a působnosti orgánů státní správy • právně zakotvuje Českou rozvojovou agenturu jako implementační organizaci české rozvojové spolupráce • v oblasti humanitární pomoci rozděluje kompetence mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra a slaďuje ji s integrovaným záchranným systémem ČR jako rozvojový partner – zákon o ZRS Dle zákona Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV: • koordinuje celostátní systém zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ČR a koncepčně tuto problematiku zpracovává. • v rámci bilaterální rozvojové spolupráce připravuje plány zahraniční rozvojové spolupráce a zprávy o jejích výsledcích. • v oblasti humanitární pomoci sleduje a vyhodnocuje hlášení o humanitárních krizích ve světě a předkládá návrhy na poskytnutí humanitární pomoci. • plní funkci hlavního statistického místa pro sběr, klasifikaci a vyhodnocování dat o rozvojové spolupráci pro účely statistického výkaznictví. • plní funkci sekretariátu Rady pro rozvojovou spolupráci složené z představitelů ministerstev, státních úřadů, nevládních organizací a expertů. • zpracovává agendu vládních stipendií poskytovaných Českou republikou rozvojovým zemím. • koordinuje spolupráci ČR s hlavními orgány EU působícími v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Zastupuje ČR vůči Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC), a podporuje zapojení zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ČR do činnosti rozvojového systému OSN • řídí Českou rozvojovou agenturu Strategie ZRS 2018 - 2030 Strategie ZRS na léta 2018-2030 – hl. rámec: ASD2030 (SDGs) „Zahraniční rozvojová spolupráce pomáhá partnerským zemím čelit ekonomickým, sociálním, environmentálním i bezpečnostním problémům, posilovat jejich odolnost, dát perspektivu a lepší budoucnost jejich obyvatelům, a tím snižuje i související rizika pro nás samotné. V součinnosti s humanitární pomocí vytváří možnosti pro cílenou podporu stabilizace zemí postižených konflikty a katastrofami, s přímou návazností obnovy, rozvoje a návazných politických a ekonomických partnerství.“ Prioritní země: Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Gruzie, Kambodža, Zambie / Specifické země: Afghánistán, Palestina, Ukrajina / Postupné ukončování: Mongolsko, Kosovo, Srbsko 5 tematických priorit: • Budování stabilních a demokratických institucí / Udržitelné nakládání s přírodními zdroji / Zemědělství a rozvoj venkova/ Inkluzivní sociální rozvoj / Ekonomický růst • Využití a kombinace s jinými nástroji (EU, OSN) Kritéria pro výběr prioritních zemí ➢Dvoustranné a rozvojové vztahy s ČR ➢Potřebnost rozvojové spolupráce (stupeň socioekonomického rozvoje) ➢Připravenost země pomoc přijímat ➢Zohlednění dělby práce s ostatními dárci - EU/svět – princip koherence Strategie ZRS 2018 - 2030 Strategie ZRS 2018 – 30: prioritní sektory Přehled čerpání, detailní informace o projektech: výroční zpráva ČRA 2020 (CRA-vyrocni_zprava- 2020.pdf (czechaid.cz) Strategie ZRS 2018 – 30: prioritní sektory Příklad ukončených projektů ČRA – chemické látky Příklad ukončených projektů ČRA – chemické látky Příklad ukončených projektů ČRA – chemické látky Další subjekty OSN – agentury UNDP, UNIDO, UNITAR… Rozvojové agentury dalších států - např. SIDA (SE, Swedish International Development Agency), GIZ (DE), SDC (CH, Swiss Development Cooperation), USAid, CIDA (Kanada)… Soukromý sektor Banky Nevládní organizace a OPS – i v ČR – ovšem většinou jiná témata než se týkají ENV005 Charita – spíše humanitární pomoc než rozvojová (anebo hlavně vzdělávání) Filantropie… - i v ČR – školy, projekty (např. Fond Neuron)… - v začátcích DOTAZY?