Grupy a symetrie II • vibrace pyramidy XY3 (C3v) • pravidelný čtyřstěn: P(4) a bodová grupa Td • notace pro bodové grupy (Schoenflies a mezinárodní) • direktní součin matic a grup • příklad D3h = C3v C1h • notace pro reprezentace • operace symetrie na funkcích souřadnic • bázové funkce 1 Molekulární vibrace - Herzberg II, pyramidální XY3 (C3v); normální módy 3N-6=6 vibrací, povolené v IR i Ramanově rozptylu, dvě jsou dvojnásobně degenerované (rozvážit chování v izolované molekule a v molekulárním krystalu 2 Další příklad - Td Operace symetrie pravidelného čtyřstěnu (struktura ZnS): identita E, osm rotací C3 kolem diagonál (čárkovaně), tři rotace C2 kolem x,y,z, šest os S4 kolem x,y,z, odpovídajícím rotacím o ±p/2 šest zrcadlení sd (diagonální roviny) řád grupy Td je 24, je izomorfní s grupou permutací P(4), 5 tříd, tabulka charakterů je matice 5x5 3 Příklad - Td Tabulky charakterů grupy Td ze dvou zdrojů: Inui, Tanabe, Onodera, Group theory and its applications in physics, Springer 1976 (43m) M.S. Dresselhaus, G. Dresselhaus, A. Jorio, Group theory, Applications to the physics of Condensed Matter, Springer 2008 4 Příklad - Td Tabulky charakterů pro bodovou grupu Td a (izomorfní) grupu P(4) z Dress_2008. Co vede označení tříd grupy P(4), a jaká je souvislost s operacemi symetrie Td ? Všimnout si rozdílného značení ireducibilních reprezentací. 5 6 14 Bravaisových mřížek základ pro 230 prostorových grup v 3D (73 symorfních, 157 nesymorfních - mají šroubové osy a skluzové roviny) řada příkladů v Dresselhaus, Dresselhaus & Jorio 7 Příklad nesymorfní prostorové grupy: Oh 7 (Fd3m) (diamantová struktura) ukázka šroubové osy z MSDresselhaus_group-ful.pdf 8 Perovskitová (CaTiO3) krystalová struktura - BaTiO3 Oh 1 (Pm3m) Ti v centrální (a) pozici v krychli, Ba v pozici (b), O v pozici (c) (Krystalografické) bodové grupy – dvě hlavní konvence pro označování: Schoenfliesova a „mezinárodní“ (Hermann-Maguin, international) Translační symetrie omezuje n-násobné rotační osy Cn na n=1,2,3,4 a 6. Schoenflies international Cn 1,2,3,4,6 s (zrcadlení) m Sn (rotačně-inverzní osa) Symbol m pro rovinu zrcadlení nerozlišuje mezi vertikální, horizontální a diagonální rovinou; místo toho, n/m znamená horizontální rovinu kolmou k n-násobné ose, nm znamená horizontální rovinu obsahující n-násobnou osu. 1,3,4,6 9 Bodové grupy – dvě hlavní konvence pro 32 krystalografických bodových grup 10 11 Bodové grupy – dvě hlavní konvence pro 32 krystalografických bodových grup Direktní součin matic Nechť jsou A a B matice s lAc lAr a lBc lBr prvky: Aij , i=1,...,lAr , j=1,...,lAc , and Bkm , k=1,...,lBr, m=1,...,lBc . Matice C=AB, označovaná jako direktní součin, je tvořena lAr lAc lBr lBc všemi součiny Aij Bkm = Cik,jm. Alternativní symbol je C=AB. Pro zacházení s maticemi je vhodné pravoúhlé uspořádání prvků. Pár symbolů ik označuje řádky, pár jm sloupce pravoúhlého pole lArlBr řádků a lAclBc sloupců matice C. Vodítkem pro definici násobení matic vzniklých direktním součinem je požadavek, aby „transformace“ byly reprezentovány postupným násobením matic: A’’=A’A reprezentuje operaci A následovanou operací A’; podobně B’’=B’B a C’’=C’C=A’AB’B. Prvky direktního součinu jsou ' ' ' ' ' , , ,( ' ) ,    ik jm ip pj kq qm ip kq pj qm ik pq pq jm p q p q p q C C A A B B A B A B C C což vyjde s použitím obvyklého pravidla “řádek-krát-sloupec” s maticemi C’ a C. 12 Pravoúhlé uspořádání prvků AB : 11 12 1 21 22 2 1 2 ... ... , . ...                Ac Ac Ar Ar Ar Ac l l l l l l A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B kde B je pravoúhlý blok 11 12 1 21 22 2 1 2 ... ... . . ...               Bc Bc Br Br Br Bc l l l l l l B B B B B B B B B B 13 Direktní součin grup Dvě grupy, GA s prvky Ai , i=1,...,nA , a GB s prvky Bj , j=1,...,nB , takové že AiBj=BjAi pro všechny jejich prvky, tvoří grupu - direktní součin - GAGB tvořenou všemi AiBj. Všechny čtyři axiomy jsou splněny: 1. AiBjAkBl = (AiAk)(BjBl ), 2. jednotkový prvek je EAEB, 3. inverzní prvek... Ai -1Bj -1 , neboť Ai -1Bj -1AiBj=EAEB, 4. násobení je asociativní. Jestliže GA a GB nemají žádný společný prvek (jednotku bychom asi mohli považovat za společnou), řád GAGB je nAnB. 14 Direktní součin grup - příklad Operace symetrie rovnostranného trojúhelníka (Schoenfliesova notace) tvoří bodovou grupu C3v {E,3sv ,2C3}, pokud je horní a dolní strana trojúhelníka odlišitelná (například „pyramidové“ molekuly typu NH3); bez této asymetrie přibude další operace symetrie: sh , zrcadlení v horizontální rovině. Protože shsh = E, grupa C1h {E,sh} je cyklickou grupou řádu 2. Horizontální zrcadlení komutuje se všemi prvky C3v, celková symetrie je tedy popsána grupou D3h = C3v C1h s 12-ti prvky {E, s1, s2, s3, C3, C3 2, sh, shs1, shs2, shs3 , shC3, shC3 2}. 3 y x 1 2 15 Direktní součin grup – příklad D3h = C3v C1h , tabulka násobení s jednodušší notací P(3): s1A,s2B,s3C,C3D,C3 2F; dále shS: vpravo vlevo E A B C D F E E A B C D F A A E D F B C B B F E D C A C C D F E A B D D C A B F E F F B C A E D E S E E S S S E vpravo vlevo E A B C D F S SA SB SC SD SF E E A B C D F ? A A E D F B C B B F E D C A ? C C D F E A B ? ... 16 Příklad D3h = C3v C1h , třídy, ireducibilní reprezentace šest tříd: {E}, {s1, s2, s3},{C3,C3 2}, {sh},{shs1, shs2, shs3},{shC3, shC3 2} hledáme matici 6x6 s charaktery ireducibilních reprezentací direktního součinu (z Inui, Tanabe, Onodera, Group theory and its applications in physics, Springer 1976) 17 Příklad D3h = C3v C1h , charaktery ireducibilních reprezentací matice 3x3 (C3v) je pro D3h 3x zopakovaná, dolní diagonální blok má opačné znamení díky druhé ireducibilní reprezentaci C1h , s charakterem A´´=(1,-1) 18 19 Direktní součin grup – příklad D3h = C3v C1h , třídy, ireducibilní reprezentace jiná notace pro některé třídy (charaktery z M.S. Dresselhaus, G. Dresselhaus, A. Jorio, Group theory, Applications to the physics of Condensed Matter, Springer 2008) řádky a sloupce jsou odlišné (ortogonální)  lze najít korespondenci s předchozí verzí tabulky (charaktery jsou stejné) Bodové grupy: označení reprezentací Chemická notace (Mulliken,1933) běžná v molekulární fyzice nebo v mřížové dynamice. Používá symboly A a B pro jednorozměrné reprezentace (B tehdy, je-li lichá při nejmenší rotaci kolem hlavní osy), E pro dvojrozměrné reprezentace, T,U,V,W pro reprezentace dimenze 3,4,5,6. Fyzikální (Bethe, 1929; Koster, Dimmock, Wheeler and Statz, 1963): G1, G2, G3,... ; v novější literatuře o kondenzovaných látkách. Alternativně, občas (Bouckaert, Smoluchowski and Wigner, 1935); příklad pro Td: Mulliken KDWS BSW A1 G1 G1 A2 G2 G2 E G3 G12 T1 G4 G15 T2 G5 G25 20 Bodové grupy: označení reprezentací Mullikenovo značení má další pravidlo: jestliže grupa obsahuje inverzi, symbol reprezentace má další index, buď “g” (gerade) pro sudou paritu při inverzi, nebo “u” (ungerade) pro lichou paritu. Příklad ortorombické bodové grupy D2h=D2CI , CI ={E,I} je cyklická grupa řádu 2. 21 Operace symetrie působící na funkce souřadnic Rotace o úhel a v rovině (x,y): 1' cos sin cos sin cos sin ( ) , ( ) , ( ) . ' sin cos sin cos sin cos x x y x R R R y x y y a a a a a a a a a a a a a a a                                   Tato transformace souřadnic transformuje také jejich funkce, f(x,y), jako jsou například f1(x,y)=x, f2(x,y)=x2+ y2, f3(x,y)=x2-y2, f4(x,y)=xy, f5(x,y)=x3-3xy2,... Transformované funkční hodnoty jsou '( ', ') ( , ),f x y f x y transformovaná funkce vychází z originální působením operátoru PR (působícím na funkce): ' , ( ', ') ( , ) ( 'cos 'sin , 'cos 'sin ).R Rf P f P f x y f x y f x y y xa a a a     Explicitní tvar transformované funkce je tedy ( , ) ( cos sin , cos sin ).RP f x y f x y y xa a a a   22 Operace symetrie působící na funkce souřadnic Rotace Ra transformuje komplexní funkci dvou reálných argumentů fc1(x,y)=x+iy do Pro f2(x,y)=x2+ y2, f3(x,y)=x2-y2, f4(x,y)=xy, dostáváme následující příklady transformací: 1 1( , ) cos sin ( cos sin ) ( , ).i R c cP f x y x y i y x e f x ya a a a a       2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 4 3 4 ' , ' cos sin ( ) (cos sin ) cos sin (cos sin ) . f x y f f x y xy f fa a a a a a a a             23 Operace symetrie působící na funkce souřadnic Pro každou transformaci R třírozměrného vektoru r=(x,y,z), r’=Rr, dostaneme transformovanou funkci pomocí následujícího pravidla: 1 1 ( ') ( ) ( '), i.e., ( ) ( ). R R P f f f R P f f R      r r r r r Dvě po sobě následující operace R and S transformují libovolnou funkci f následujícím způsobem: 1 1 1 ( ) [ ( )] ( ) ( ) ( ),S R S R SP P f P P f P g g S f R S      r r r r r kde g=PRf. Složené působení operace R (provedené prvně) a S je součin SR: 1 1 1 ( ) [( ) ] ( ),SRP f f SR f R S    r r r vedoucí ke stejnému výsledku jako součin PSPR. Můžeme tedy použít stejný symbol pro operace R a PR: 1 ( ) ( ).Rf f R r r 24 Bázové funkce reprezentace Soubor nezávislých funkcí f1, f2, ..., fd označíme jako bázi d-rozměrné reprezentace, tvořené maticemi s prvky Dkl(Ai), je-li 1 ( ) pro . d i l kl i k i k A f D A f A G    To je podmínka pro uzavřenost souboru funkcí pro operace grupy G. Jednotlivé funkce z tohoto souboru se označují jako bázové funkce, nebo bázové vektory. l-tý bázový vektor je lineární kombinací s koeficienty z l-tého sloupce matic reprezentace; „přísluší k l-tému sloupci“. 25 Následující (reducibilní) 3-rozměrná reprezentace P(3) může být použita jako transformace funkcí f1=x, f2=y, f3=z prvky C3v: E C3 C3 -1 1 0 0 0 1 0 0 0 1                             x x y y z z 1 0 0 0 0 1 0 1 0                             x x z y y z 0 0 1 0 1 0 1 0 0                             z x y y x z s1 s2 s3 0 1 0 1 0 0 0 0 1                             y x x y z z 0 0 1 1 0 0 0 1 0                             z x x y y z 0 1 0 0 0 1 1 0 0                             y x z y x z 26 Její charakter je P3=A1+E, je ortogonální k A2 (projekce na A2 je nulová) E 3sv 2C3 P3 3 1 0 A1 1 1 1 A2 1 -1 1 E 2 0 -1 Funkce 1 1 2 3     Af f f f x y z 27 je invariantní při všech operacích z C3v; tvoří bázi reprezentace A1, nebo, transformuje se jako A1. Podobně, funkce 1 2(2 )/ 6, ( )/ 2    E Ef x y z f y z tvoří bázi ireducibilní reprezentace E. Bázi reprezentace A2 dostaneme například z polynomů třetího řádu: 2 2 2 2 2 2 2 ( ) ( ) ( ).     Af x y z y z y z x y