Pravidla výuky matematiky: · sešit velký nelinkovaný tlustý · psací a rýsovací potřeby za všech okolností v perfektním stavu a kompletní – propiska, pravítko (při výuce planimetrie dvě pravítka, z toho minimálně jeden trojúhelník), ostrouhaná tužka, několik barevných pastelek, kružítko, úhloměr,… · SÚM – Jindra Petáková · SÚM – František Janeček (v době, kdy se probírají úpravy výrazů a jakékoliv typy rovnic a nerovnic) · červená barva je MOJE!!!! (toleruji červenou pastelku, jinak nic červeného ani v sešitě ani v písemkách) · úprava sešitu – trvám na zřetelných zápisech čísla hodiny, data a názvu probíraného tématu a dále na pokud možno přehledných zápisech všeho, co se bude psát na tabuli, či co nadiktuji . Jednotlivé příklady je třeba jasně strukturovat (zkratka učebnice, stránka a číslo příkladu, stručné zadání, řešení a závěr s jasně vyznačeným výsledkem). Rovněž domácí úkoly jasně označit, úlohy jasně strukturovat · veškeré náčrty, konstrukce, grafy, … - zásadně tužkou, propiska vyloučena!!! · domácí úkoly – základ pro opakování probírané látky –vypracování DÚ je povinné!!! Pokud student nezvládne některou úlohu z DÚ, chci vidět alespoň pokus o řešení. Měla by následovat okamžitá konzultace buď u mě nebo s některým ze spolužáků, kteří řešení dané úlohy pochopili. Jestliže student úkol z jakéhokoliv důvodu nevypracoval, musí se písemně omluvit (omluvenka musí obsahovat jméno, datum, čísla stránek a čísla (případně zadání) chybějících příkladů). Pak při kontrole DÚ nemůže být „pokutován“. Pokud se ale neomluví a zjistím, že úkol nemá, dostává okamžitě „malou“ nedostatečnou. Na konkrétní DÚ se student může omluvit pouze jednou, do další hodiny již musí úkol vypracovat. Pokud tak neučiní, dostává automaticky rovněž „malou“ nedostatečnou. Za tři takto „získané“ „malé“nedostatečné dostane student pětku, jejíž hodnota odpovídá pětce z malé písemky. · „malé“ písemky – až na výjimky nepíšeme „přepadovky“. Malé písemky se píší v předem dohodnutém termínu vždy po probrání a procvičení uzavřeného celku látky. Po rozdání opravených písemek je stanoven termín náhradní. Ten je povinný pro ty, kdo první písemku z důvodu absence nepsali a dobrovolný pro studenty, kteří v prvním termínu písemku pokazili. Studenti, kteří v druhém termínu písemku „opravují“ za účelem vylepšení známky z prvního termínu a ti, kdo mají od rodičů omluvenku, že v prvním termínu chyběli z velmi závažných důvodů (vyhrazuji si právo posoudit závažnost důvodů absence – např. neuznám krátkodobé lékařské vyšetření či ošetření (zubař,…)), mají náhradní zadání obdobné náročnosti jako měli studenti v prvním termínu. Ti, jejichž absence v prvním termínu bude zdůvodněna nedostatečně nebo vůbec, budou mít zadání „o třídu“ náročnější. Studenti, kteří nenapíší písemku v prvním ani druhém termínu, si musí u mne domluvit třetí termín individuálně, a to se stejnými pravidly, jaká platila pro druhý termín. Pokud si třetí termín nedomluví do doby jednoho měsíce od prvního termínu písemky, dostanou automaticky z uvedené písemky známku nedostatečnou. · „velké“ písemky – kompozice – píšeme je na konci každého čtvtletí v předem dohodnutém termínu. Pravidla náhradních termínů a náročnosti zadání jsou stejná jako u malých písemek s tou výjimkou, že kompozici může opravovat každý, kdo má zájem (tedy i ten student, který už opravoval tři malé písemky). · konzultace – kdykoliv o přestávkách bez předchozí dohody nebo v době, kterou si student se mnou předem dohodl (trvám na tom, aby student při odchodu z konzultace či jakéhokoliv jednání se mnou pozdravil celým pozdravem „na shledanou“ , nikoliv ležérním „nashle“). · známkování – téměř výhradně používám při hodnocení písemek „bodovací“ systém. Známka z písemky odpovídá dosaženému rozmezí bodů (např. pokud uvažované rozmezí je 16 – 19 bodů a znamená dvojku, pak čistá dvojka odpovídá 17 a 18 bodům. Okrajům uvedeného intervalu mohu přiřadit (a zpravidla přiřazuji) navíc plusové nebo mínusové znaménko - tedy 19 bodů zpravidla znamená +2, což do výpočtu konečné známky představuje 1,8, a 16 bodů znamená -2, což představuje 2,5). Jestliže student píše jednu písemku dvakrát, počítá se mu jako výsledná známka aritmetický průměr z obou dosažených známek. Výsledná známka z malé písemky se do výsledného hodnocení počítá jednou, výsledná známka z kompozice se počítá třikrát. · celková klasifikace z předmětu – má-li student splněny všechny požadavky a napsal alespoň jednou všechny požadované písemky, pak se mu škrtne jedna nejhorší známka a ze všech ostatních se vypočítá aritmetický průměr. Celková známka z předmětu pak s výsledným průměrem souvisí takto: 1,00 – 1,40 ………… 1 1,41 – 1,59 ………… prostor pro moje rozhodování 1,60 – 2,40 ………… 2 2,41 – 2,59 ………… prostor pro moje rozhodování 2,60 – 3,40 ………… 3 3,41 – 3,59 ………… prostor pro moje rozhodování 3,60 – 4,40 ………… 4 4,41 – 5,00 ………… 5 Jestliže student nepsal byť jen jedinou písemku, pak na všechny písemky, které dluží, dostává automaticky pětky. Do výpočtu výsledného průměru se mu započítávají všechny známky, nejhorší známka se mu tedy neškrtá. · v hodinách matematiky nechci vidět (slyšet) - napovídání, opisování - vyzvánění mobilních telefonů ani zvukové upozornění na přijetí sms – telefony musí být vypnuté nebo alespoň zapnutý tichý režim – pokud někomu zazvoní telefon, očekávám rychlé vypnutí, omluvu a okamžité zapnutí tichého režimu - na lavici jakékoliv studijní i nestudijní materiály, které nepatří do matematiky - žvýkačky ani jakékoliv občerstvování (na jídlo i pití je určena přestávka) – dvě výjimky z tohoto pravidla: - pití bude povoleno během mimořádně horkých dnů - pití i žvýkačky budou povoleny během písemek · v hodinách matematiky chci vidět - poctivou, svědomitou, intenzívní práci, která je nezbytnou podmínkou pro získání kvalitních znalostí z matematiky