17 Lineární funkce – met. Stručný přehled teorie Lineární funkcí nazýváme každou funkci f: y = ax + b, D(f) = R o pro a = 0 je f konstantní funkce o pro a ≠ 0 a b = 0 je f přímá úměrnost Grafem každé lineární funkce je přímka, která je různoběžná s osou y. Pozn.: latinské slovo linea znamená čára, přímka – odsud název funkce Vlastnosti lineárních funkcí: a = 0 a > 0 a < 0 y  b,0 y = b x y  b,0 y = ax+b x y y = ax+b  b,0 x D(f) = R H (f) =  b Je omezená Je nerostoucí a neklesající, není prostá V každém x  R má maximum i minimum D(f) = R H (f) = R Není ani shora, ani zdola omezená Je rostoucí, a tedy prostá Nemá ani maximum, ani minimum D(f) = R H (f) = R Není ani shora, ani zdola omezená Je klesající, a tedy prostá Nemá ani maximum, ani minimum Lineární funkce s absolutními hodnotami jsou takové lineární funkce, které mají v předpisu funkce jednu nebo více absolutních hodnot, ve kterých jsou výrazy s proměnnou. Grafem takové funkce je lomená čára. Základní poznatky: Př. 1 Jsou dány lineární funkce: a) f: y = -3x + 4; x 11;8− b) f: y = 7x + 1; x ( )6;0 U obou funkcí zakreslete graf, určete definiční obor D(f), obor funkčních hodnot H (f), f (0), f (5). Pro jaké xR, je f (x) = 8? Určete vlastnosti funkce f. A B -1 -2 3 2 ∆𝑦 = 4 ∆𝑥 = 4 b=-1 x y f f: y = ax + b 𝑎 = ∆𝑦 ∆𝑥 = 4 4 = 1 b = -1 f: y = x - 1 -6 3 12 2 b - ? ∆𝑥 = 9 ∆𝑦 = 10 x y [ a) D (f) = 11;8− , H (f) = 28;29− , f (0) = 4, f (5) = -11, x = 3 4 − , klesající, prostá, omezená, ostré globální maximum v bodě -8, ostré globální minimum v bodě 11; b) D (f) = ( )6;0 , H (f) = ( )43;1 , f (0) = neexistuje, f (5) = 36, x = 1, rostoucí, prostá, omezená, nemá extrémy.] Př. 2 Graf lineární funkce prochází body A [-1; -2], B [3; 2]. Určete její rovnici. [y = x - 1] Met.: 1. způsob řešení: užitím soustavy dvou rovnic o dvou neznámých: Hledáme lineární funkci: f: y = ax + b 𝐴 ∈ 𝑓 −2 = −𝑎 + 𝑏 𝐵 ∈ 𝑓 2 = 3𝑎 + 𝑏 Řešíme soustavu rovnic ….. a = 1, b = -1 Hledaná funkce je f: y = x – 1 2. způsob řešení: užitím grafu hledané lineární funkce – tato metoda velmi urychlí nalezení funkce, neboť minimálně koeficient a lze z grafu prakticky “přečíst” a velmi často se přímo z grafu “přečte” nebo lehce určí i koeficient b. V obtížnějších zadáních se b vypočítá z jednoduché lineární rovnice. Rozhodně se však nemusí řešit soustava rovnic. Pozn.: Učitel jistě lehce zdůvodní, že koeficient b souvisí s průsečíkem grafu funkce s osou y. Ale při zdůvodnění způsobu výpočtu koeficientu a narazí na řadu problémů: • studenti neznají pojem směrový úhel a směrnice přímky; • znalost základních goniometrických funkcí se omezuje pouze na ostré úhly. Přesto určitě stojí za to seznámit je s tímto způsobem určení rovnice lineární funkce. Může se prozatím omezit na informaci, že koeficient a souvisí s funkcí tangens úhlu, který přímka, jež je grafem dané lineární funkce, svírá s kladnou poloosou x. Absolutní hodnota funkce tangens se určí z pravoúhlého trojúhelníku „zavěšeného“ na přímku, jehož odvěsny jsou rovnoběžné se souřadnicovými osami. O kladnosti či zápornosti koeficientu a se pak rozhodne podle toho, zda je funkce rostoucí (𝑎 > 0), nebo je klesající (𝑎 < 0). Př. 2A Graf lineární funkce prochází body A [-6; 12], B [3; 2]. Určete její rovnici. Met.: Toto je příklad zadání s největší komplikací, na jakou lze při použití 2. způsobu řešení narazit: Stačí náčrt od ruky: Hledaná funkce je f: y = ax + b; f je klesající, proto 𝑎 < 0 … 𝑎 = − ∆𝑦 ∆𝑥 = − 10 9 b - ? 𝐵 ∈ 𝑓 … 2 = − 10 9 . 3 + 𝑏 → 𝑏 = 16 3 Funkce 𝑓: 𝑦 = − 10 9 𝑥 + 16 3 q: y = -3x + 1 p: 𝑦 = 𝑥 2 − 5 2 p: x = 2y + 51 1 x y − 5 2 -2 p: 𝑦 = − 𝑥 2 p: x = - 2y q: y = 3x -7 q: 𝑥 = 𝑦 3 + 7 3 x y -1 -7 2 Typové příklady standardní náročnosti Př. 3 Určete rovnici funkce, jejíž graf je na obrázku – lomená čára A B C D. [f = f1  f2  f3, f1: y= 0;3;1 3 2 −+− xx , f2: y = 2x+1; x (0; 1), f3: y = 3;1; 2 9 2 3 +− xx ] Met.: Pokud učitel přesvědčí studenty, aby přijali za svůj právě 2. způsob řešení předcházející úlohy, pak je celá úloha 3 řešitelná zpaměti, bez jediného výpočtu. Př. 4 Sestrojte graf funkce f: y = |x+3| - 2.|x-1| + |x| [Nulovými body jsou čísla -3; 0; 1. Graf tvoří části funkcí: y = -5, y = 2x+1, y = 4x+1, y = 5] Př. 5 Užitím grafů lineárních funkcí řešte graficky soustavy rovnic a nerovnic a zapište množinu všech kořenů: a) x – 2y = 5 b) x + 2y 0 3x + y 1 3x – y 7 Met.: Řešení tohoto typu úloh bylo podrobně rozebráno v kapitole 04 Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy. V tomto místě je pouze navíc věnována větší pozornost různým možnostem zápisu množiny řešení soustavy nerovnic, příp. rovnic a nerovnic, o dvou neznámých. Zápis množiny řešení lze provést v podstatě dvěma základními způsoby: a) 𝐾 = {[𝑥; 𝑦] ∈ 𝑅 × 𝑅: 𝑦 = 𝑥 2 − 5 2 ⋀ 𝑥 ≤ 1} nebo 𝐾 = {[𝑥; 𝑦] ∈ 𝑅 × 𝑅: 𝑥 = 2𝑦 + 5 ⋀ 𝑦 ≤ −2}; b) 𝐾 = {[𝑥; 𝑦] ∈ 𝑅 × 𝑅: 𝑥 ∈ 〈−2𝑦; 𝑦 3 + 7 3 〉 ⋀ 𝑦 ≥ −1} nebo 𝐾 = {[𝑥; 𝑦] ∈ 𝑅 × 𝑅: 𝑦 ≥ − 𝑥 2 𝑝𝑟𝑜 𝑥 ≤ 2} ⋃{[𝑥; 𝑦] ∈ 𝑅 × 𝑅: 𝑦 ≥ 3𝑥 − 7 𝑝𝑟𝑜 𝑥 ≥ 2} 0 2 x y S y = x y = x+2 Diskuse o řešení by měla být vedena tak, aby si studenti uvědomili, že koeficient lineárního členu je konstantní a má hodnotu a = 1. Tím je dáno, že každá přímka, která patří do hledané množiny S svírá s kladnou poloosou x úhel 45°, je tedy rovnoběžná s osou I. a III. kvadrantu. Koeficient b pak určuje y-ovou souřadnici průsečíků přímek s osou y. Př. 6 MA – Jaro 2017 Přiřaďte ke každému předpisu funkce (25.1 – 25.4) odpovídající graf funkce A – F. 25.1 4  tgy = ……. 25.2 4 3 tgxy = ……. 25.3 4 5 tgxy = ……. 25.4 4 7 tgxy += ……. [F, A, B, E] Rozšiřující cvičení Př. 7 Určete množinu S všech lineárních funkcí y = x + b; b )2;0 [Pás rovnoběžných přímek, ohraničených přímkami y = x a y = x+2, druhá do pásu nepatří.] Met.: 2 x y y = 2x + 2y = – x 4 1-1 3 S Skutečnost, že se koeficient b rovná 2, znamená, že všechny přímky hledané množiny S procházejí bodem [0; 2]. Určit rovnice a polohu hraničních přímek svazku je rovněž snadné. Jediným problémem, který je třeba se studenty důkladně prodiskutovat, může být výběr dvojice vrcholových úhlů, která je obrazem svazku přímek S. Př. 8 Určete množinu S všech lineárních funkcí y = ax + 2; a ( 2;1− [Svazek přímek, které prochází bodem [0; 2] a jsou ohraničené přímkami: y = -x+2 a y = 2x+2, první uvedená do svazku nepatří.] Met.: