Naučit se dobře zacházet s informacemi je užitečné nejen při tvorbě odborného textu. Umět vyhledat kvalitní a relevantní informace, vyhodnotit jejich správnost, sdílet a publikovat či vědět, jaké zdroje jsou k dispozici, uplatníte v různých oblastech života. Dnes může šířit informace a publikovat každý. Na internetu přibývají informace nepředstavitelnou rychlostí, a proto je důležité znát, jak s informacemi pracovat. 

Tento kurz vám poskytne základní vhled do toho, jak si dobře uchopit téma, jak přemýšlet o zdrojích, jak v nich vyhledávat a z nalezených informací poznat ty, které jsou pravdivé a relevantní. Také se naučíte, jak informace třídit, jak k nim přistupovat z pohledu etiky a autorství, jak dobře zpracovat text a jak jej publikovat. 

Co je informace?

S informací, věděním či údajem, se setkáváme po celý život. Definovat informaci není jednoduché a záleží na tom, jakým oborem na ni nahlížíme.

Pro naše potřeby postačí vědět, že informace je jakési vědění o subjektu či objektu vysílané k příjemci pomocí určitého kanálu. Pro tvorbu odborného textu a práci s ním, ale i pro jakoukoliv běžnou práci s informací je důležité znát postupy a procesy, které nás dovedou k informaci pravdivé, relevantní a aktuální.

Pro účely našeho kurzu se budeme učit pracovat s informací pro tvorbu odborného textu, ale naučené postupy uplatníte i v jiných situacích. 

Informace může procházet několika procesy a mnohé z nich uplatníte sami v tomto kurzu. Informaci je nejprve nutné vytvořit, aby poté mohla být sdělena pomocí vybraného kanálu dále a případně také zaznamenána. 

Různí lidé a instituce pak informace shromažďují, organizují, spravují a uchovávají. Takovým zařízením může být např. knihovna nebo archiv, ale třeba i soubory ve vašem počítači. Některé informace se mohou i standardizovat. Pokud je ke vzniklé informaci umožněn přístup, stává se dohledatelnou a může ji užít někdo další.

 

Uchopení tématu

V kurzu se budeme zabývat příkladem práce s informací – tvorbou odborného textu. Než začnete pracovat na samotném textu, musíte si nejdříve zvolit vhodné téma. Dobře zvolené téma by vás mělo bavit, naučit vás něco nového a váš text by měl poté sloužit i dalším čtenářům k obohacení o nové poznatky. Máte-li možnost si volit téma sami, čeká vás první krok - volba tématu, které zvládnete i dobře zpracovat.

Je před vámi první psaní odborného textu v oboru?

Výběr tématu si dobře promyslete. Nevolte téma, které na první pohled vypadá lákavě, dobře zní nebo je snadné. Může to být zrádné a práce vám pak může dát pořádně zabrat. Podívejte se, o čem píšou jiní, co je v oboru aktuální a co vás baví číst. Nebojte se zeptat i odborníka, jaké téma by vám doporučil.

Jste už ostřílení v psaní odborných textů?

Projděte si témata, která se řeší na konferencích, jaké články k oboru vychází v zahraničí a zamiřte i do oblastí sociálních sítí. V dnešní době odborníci publikují názory i tam, a mohou vás tak inspirovat, příp. se s nimi můžete spojit a probrat vaše téma.

Než si zvolíte konečné téma vaší odborné práce, odpovězte si na otázky níže. 

• Baví mě o tématu číst? Je pro mě zajímavé?
• Dokážu na téma nahlížet nezaujatě?
• Co práce na toto téma přinese mému oboru nového?
• Vím, kde získám potřebné informace k tvorbě?

Odpověděli jste kladně? Pak jste našli nejspíš dobré téma.

Cíl a název práce

Máte vybrané téma práce? Teď je třeba stanovit cíl práce a dobrý název.

Stanovení cíle vám pomůže nejen při ujasnění si tématu, jeho hloubky a šíře, ale také vás bude motivovat při psaní. Cíl práce je důvod, proč práci píšete, kam směřujete. Položte si otázky, které vám pomohou najít dobrý směr. Ty mohou být základní i velmi podrobné.

Zeptejte se sami sebe: „Co je tím, co neznám a hledám na to odpověď?“. Vezměte si i vaše téma a předělejte ho do otázky.

Příklad

Téma práce je zpracování Návrhu terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu. Napište si všechny otázky, které vás napadají. Otázky, které si můžete klást: Pro jakou třídu bude terénní výuka zpracována? V rámci jakých hodin zeměpisu? Jakou formu bude mít terénní výuka? Jaké metody budou zvoleny? Budu pracovat s celou rozlohou NP, nebo jen s určitou částí? Co bude cílem výuky? Pro koho návrh zpracovávám? Atp. 

Rozšíření a zúžení tématu

Vzpomínáte si ze základní školy na podřazená a nadřazená slova a jejich vzájemnou hierarchii? Na to, že banán a jablko jsou ovoce, ovoce a zelenina jsou na stejné významové úrovni, ale společně je lze podřadit třeba pod potraviny? 

Podobným způsobem funguje i rozšiřování a zužování tématu odborné práce. Pokládáním otázek si můžete promýšlet jasnější cíl práce, ale i užší (konkrétnější/specifičtější) téma. Nebo jej můžete naopak rozšiřovat (zobecňovat), tedy posunout se na o stupeň vyšší významovou úroveň. Jak by to vypadalo na našem příkladu?

Příklad 

Zvolené původní téma: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu

Rozšířené téma (zobecněné): Návrh terénní výuky v národních parcích ČR pro hodiny zeměpisu (téma bylo zobecněno na NP bez specifikace konkrétního NP Podyjí)

Zúžené téma (konkrétnější): Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu 8. tříd ZŠ (téma bylo konkretizováno a zúženo na 8. třídu ZŠ)

Rozšíření tématu tedy znamená, že jej pojmete obsahově více zeširoka, budete psát o více informacích, také k nim najdete asi i více zdrojů. Zúžení tématu vám naopak umožní zaměřit se na nějakou specifickou část daného tématu. 

Někdy budete muset svoje téma rozšířit nebo zúžit. Možná vám to přikáže vedoucí práce, ale relevantním důvodem může být např. fakt, že nemůžete mít příliš obecné "velké" téma na krátkou esej, nebo naopak, že k vašemu příliš specifickému tématu neexistuje dostatek relevantních zdrojů.

Pokud potřebujete téma zúžit (konkretizovat), můžete jej omezit pomocí např. času, místa, osoby, účelu či nějakého jiného aspektu.

Příklad

Naše cvičné téma si zúžíme:

• Čas: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu v druhém pololetí 8. třídy
• Místo: Návrh terénní výuky v NP Podyjí v Mločím údolí pro hodiny zeměpisu
• Osoba: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro žáky se specifickými výukovými potřebami
• Účel: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu...(dovymyslet.)
• Aspekt: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu s přesahem do hodin anglického jazyka
• a další...

Zoomování

O rozšiřování a zužování tématu můžete přemýšlet i pomocí techniky zoomování. Představte si vaše téma jako mapu, ve které se můžete přibližovat a oddalovat. Máte třeba základní téma "Národní parky ČR", které zoomujete co nejvíce tak, abyste se dostali do velmi specifické oblasti např. "Mločí údolí v NP Podyjí". Naopak oddalováním základního tématu byste dostali třeba "Územní ochrana". 

Zoomování našeho tématu vypadá např. takto:

Příklad

Územní ochrana v ČR ->  Národní parky a CHKO > Národní parky -> Národní park Podyjí - terénní výuka v NP Podyjí -> návrh terénní výuky v NP Podyjí -> návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu -> návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu 8. tříd ZŠ -> návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu 8. tříd ZŠ Jana Ámose Komenského v Brně -> návrh říjnové terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu 8. tříd ZŠ Jana Ámose Komenského v Brně

nebo

??? ponechat další příklad?

PARK -> Národní park -> Havranické vřesoviště v Národním park Podyjí -> Pastivny v Havranickém vřesovišti v Národním park Podyjí  -> Pastviny exmoorských koní v Havranickém vřesovišti v Národním park Podyjí  -> Udržování životních podmínek na pastvinách exmoorských koních v NP Podyjí 

Ještě si to ukážeme na dalším příkladu, kde nejde jen o přidávání nových slov k původnímu názvu. Někdy můžete obecnější pojem nahradit konkrétnějším.

Příklad

Vliv nošení roušky na sportovní výkon. Téma chceme zúžit, více specifikovat. Slovo sportovní výkon nahradím konkrétnější sportovní disciplínou. Vliv nošení roušky na aerobní aktivitu (běh). A můžeme jít ještě dál: Vliv nošení roušky na běh na 100 metrů. 

Uvědomte si, že vždy máte různé možnosti, jak téma zužovat či rozšiřovat. Podívejte se na příklad, kdy máme hodně konkrétní téma, které chceme zobecnit. 

Příklad

Vypracování mapy naleziště římského pochodového vojenského tábora v Jevíčku ve formátu 3D modelu. 

Můžeme se rozhodnout, jakým směrem budeme zobecňovat (podle našich potřeb). Zobecněné téma tedy může znít 3D model římského tábora nebo Mapa římského tábora v Jevíčku či klidně ještě jinak. 

Dokážete pro svůj obor napsat alespoň 20 pojmů, které jsou specifické pro vaše téma? Pak jste na dobré cestě. Znalost pojmů se vám bude hodit při hledání zdrojů. A k hledání potřebujete klíčová slova.

 

Klíčová slova

Klíčová slova vám pomáhají formulovat kvalitní název práce, volit správné výrazy pro vyhledávání zdrojů i sepsat správně odbornou práci se všemi náležitostmi (často kromě obsahu odevzdáváte anotaci či abstrakt a klíčová slova).

Klíčová slova jsou slova, která podstatně vystihují obsah textu a mohou sloužit jako dobrá a rychlá orientace v tématu. Pokud dokážete k tématu volit správná klíčová slova, máte i vyšší šanci, že dohledáte relevantní zdroje. Určitě to znáte z hledání na internetu – stačí trochu přeformulovat slova a výsledek hledání může být úplně jiný.

Příklad

Podívejte se na příklady klíčových slov v odborných článcích a diplomové práci v ISu. 

Klicova slova DP v IS

Jak volit klíčová slova?

• Vybírejte podle názvu práce, anotace a abstraktu
• Soustřeďte se na názvy kapitol
• V literatuře k tématu sledujte zvýrazněná slova a shrnutí 

Klíčovými slovy nemusí být jen slova z názvů a kapitol, ale i slova, která vystihují obsah textu a nejsou příliš specifická.

Příklad

Pokud budeme psát práci s názvem „geologické zhodnocení jesenického krasu“, zvolíme klíčová slova „jesenický kras“, ale z názvu již nevybereme pojem „geologie“, který je příliš obecný, ale klíčové slovo, které přibližuje obsah textu, tedy např. „přirozená radioaktivita“ (o které se v textu budeme zmiňovat) nebo „chemické složení“, neboť budeme zkoumat složení hornin.

Úkol odevzdejte do úkolového vlákna do 14. 3. 2021 vč.  

 Pro vložení úkolu musíte založit nové vlákno.