OBSAH VÝUKY
Kurikulární dokumenty:
➢ RVP (Rámcové vzdělávací programy)
➢ ŠVP (Školní vzdělávací programy)
CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ
KLÍČOVÉ KOMPETENCE (RVP)
➢ Klíčové kompetence: Soubor požadavků
na vzdělávání zahrnující podstatné
vědomosti, dovednosti a schopnosti
univerzálně použitelné v běžných
pracovních a životních situacích
➢ Nejsou vázány na jednotlivé předměty
➢ Součást obecného základu vzdělávání
KOMPETENCE
„Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni
víceletých gymnázií by si žák měl osvojit:
➢ kompetenci k učení,
➢ kompetenci k řešení problémů,
➢ kompetenci komunikativní,
➢ kompetenci sociální a personální,
➢ kompetenci občanskou,
➢ kompetenci k podnikavosti“
KOMPETENCE K UČENÍ
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
KOMPETENCE PERSONÁLNÍ A SOCIÁLNÍ
KOMPETENCE OBČANSKÁ
KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI
VZDĚLÁVACÍ OBLASTI
5. Vzdělávací oblasti:
5.1 Jazyk a jazyková
5.2 Matematika a její aplikace
5.3 Člověk a příroda
5.3.1 Fyzika
5.3.2Chemie
5.3.3Biologie
5.3.4Geografie
5.3.5Geologie
5.4 Člověk a společnost
5.5 Člověk a svět práce
VZDĚLÁVACÍ OBLASTI
Vzdělávací oblasti:
5.6 Umění a kultura
5.6.1 Hudební obor
5.6.2 Výtvarný
5.7 Člověk a zdraví
5.8 Informatika a informační a komunikační technologie
VZDĚLÁVACÍ OBOR, PŘEDMĚT
Například BIOLOGIE
Obsah:
➢ Očekávané výstupy
➢ Učivo
VZDĚLÁVACÍ OBOR, PŘEDMĚT
VZDĚLÁVACÍ OBOR, PŘEDMĚT
➢ 6. Průřezová témata:
➢ 6.1 Osobnostní a sociální výchova
➢ 6.2 Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
➢ 6.3 Multikulturní výchova
➢ 6.4 Environmentální výchova
➢ 6.5 Mediální výchova
LITERATURA
➢ CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno : Paido, 1999.
ISBN 80-85931-68-0.
➢ KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika.
Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
➢ PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J.
Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-
7178-772-8.
➢ SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : Grada,
2007. ISBN 978-80-247-1821-7.
ŽÁK: SUBJEKT EDUKACE
➢ Dítě či adolescent je svými vlastnostmi a vývojem
předmětem zájmu několika vědeckých disciplín:
- Vývojová psychologie
- Pedagogická psychologie
- Sociologie dětství a rodiny
➢ Jaké determinanty žáků jsou nejdůležitější?
- kognitivní (poznávací): zejména inteligenční
charakteristiky
- sociokulturní a sociekonomické poměry v
rodinách
PSYCHOLOGIE A VZDĚLÁVÁNÍ
Z vývojové psychologie
➢ Žáci sekundární školy (nižší a vyšší) jsou
charakterističtí procesem dospívání pubescence
(přibližně 11-15) let a adolescence
(přibližně 15 - 22)
➢ Tato poměrně dramatická vývojová období
kladou značné nároky na vychovatele
PSYCHOLOGIE A VZDĚLÁVÁNÍ
Z vývojové psychologie
➢ Díky emočním nestálostem může u
dospívajícího docházet k častým výkyvům
v prospěchu
➢ Dospívání je spojeno i s postupným
osamostatňováním jedince
- revolta vůči autoritám
- úniky do vlastního vnitřního světa
- pasivní nežádoucí setrvávání v roli dítěte
(infantilní závislost)
PSYCHOLOGIE A VZDĚLÁVÁNÍ
Z vývojové psychologie
➢ Rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí
dospívajících
- subjektivní pocit dospělosti versus povinnosti žáka
➢ Rozpor mezi rolí a statusem
- očekává se přijetí rolí dospělého (odpovědnost)
- na druhou stranu status dospívajících je poměrně
nízký (poslušnost, vnější kontrola, ekonomická
závislost, aj.)
ŽÁK: INTELIGENCE
➢ inteligence:
- „účelná adaptace člověka v kontextu reálného
světa“ (Sterneberg)
- „schopnost člověka názorně nebo abstraktně
myslet v řečových, numerických, časoprostorových aj.
vztazích a nalézt řešení problému...“
- „to, co mohou měřit inteligenční testy“
➢ Inteligenční test: Alfred Binet (1857 - 1911);
schopnost logického uvažování
ŽÁK: INTELIGENCE
➢ Inteligenční kvocient: „číselný údaj
vyjadřující úroveň intelektových schopností
vzhledem k věku
IQ = (mentální věk) / chronologický věk . 100
IQ < 100; jedinec má nižší inteligenci
IQ > 100; jedinec má vyšší inteligenci
pásmo průměrných hodnot se pohybuje v
Intervalu 100 +/- 10
pojmy jako debilita, imbecilita a idiocie se dnes
již nepoužívají
- velká část inteligenčních schopností je
vrozená (82% ze skóre je určeno geneticky)
ŽÁK: PROSTŘEDÍ
➢ Je prokázáno, že nedokonalost v užívání
jazyka je velmi důležitým brzdícím faktorem
školní edukace a že užívání jen omezeného
jazykového kódu je kumulativním deficitem
(tj. zábranou, která vytváří začarovaný kruh
potíží zvětšujících se v průběhu školních let
(Lawton 1968)
KOGNITIVNÍ DETERMINANTY
➢ Bloomova teorie:
- Neexistují „dobří“ a „špatní“ žáci, ale pouze žáci, kteří
se učí rychleji a žáci, kteří se učí pomaleji
- Všichni žáci mohou dosáhnou dobrých studijních
výsledků, pokud k tomu budou mít vhodné
podmínky
- Problém je, že učitelé často předpokládají, že žáci
vstupují do vyučovacího procesu vybaveni jistými
znalostmi, aniž by si to ověřili (např. pokud žák
nemá osvojenu schopnost porozumět čtenému textu,
bude mít zřejmě problémy v dalším vzdělávání a to
i v jiných než jazykových předmětech)
UČITELSKÁ PROFESE
ČÍM SE VYZNAČUJE PROFESE?
- soubor znalostí a dovedností, který přesahuje znalosti
a dovednosti laických osob? (Do jaké míry může být
laik učitelem?)
- aplikace výzkumu a teorie v praxi
- dlouhá doba speciálního výcviku
- kontrola nad licenčními standardy nad požadavky
zahájení výkonu příslušného povolání
- autonomie v rozhodování v rámci své pracovní činnosti
- přijetí zodpovědnosti za výkon činností
- vysoká sociální prestiž a vysoký ekonomický status
profesionálů