Gaussovo zobrazeni, zobrazení UTM Matematická kartografie 1. Základní charakteristiky zobrazení 2. Zobrazovací rovnice 3. Inverzní funkce k zobrazovacím rovnicím 4. Meridiánová konvergence 5. Zákony zkreslení 6. Mezipásmové transformace 2 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ZOBRAZENÍ 3 Základní charakteristiky zobrazen Dosud spíše teorie, i když některá uvedená zobrazení se reálně používají. Ta nejpoužívanější ale uvedena nebyla. Který z dříve zmíněných typů je Gaussovo zobrazení? REFERENČNÍ PLOCHA ZOBRAZOVACÍ ROVINA ZEMEPISNE SOUŘADNICE NA REFERENČNÍ PLOŠE ZEMEPISNE SOUŘADNICE NA REFERENČNÍ KOULI KARTOGRAFICKÉ SOUŘADNICE NA REFERENČNÍ KOULI POLÁRNI SOUŘADNICE PRAVOÚHLE SOUŘADNICE Konformní zobrazení referenčního elipsoidu přímo do roviny. Nej kratší cesta -neznamená to ale, že je odvození jednodušší. Základní charakteristiky zobrazen • Někdy nazýváno též Gauss-Krúgerovo. • Konformní zobrazení referenčního elipsoidu přímo do roviny. • Bez použití referenční koule. U, V, R tedy ve vzorcích nenajdeme. • Matematicky definováno. • Přibližná geometrická představa: postupné zobrazování plochy elipsoidu na „soustavu válců" v rovníkové poloze. válec 5 Základní charakteristiky zobrazen • Používá se pro řadu státních mapových děl včetně vojenských. • Může být použito s různými elipsoidy - Besselův, Krasovského... • Může být použito s různými šířkami pásů - 6° (1:25000 a menší měřítka), 3° (pro větší měřítka). Čím užší pás, tím menší zkreslení. • Na českých vojenských Topografických mapách (systém S-1942) nahrazeno od roku 2006 zobrazením UTM (systém WGS 84). • UTM je mírně pozměněná varianta Gaussova zobrazení. Základní charakteristiky zobrazen Pokrytí Země šestistupňovými pásy Gaussova zobrazení. Každý pás je vlastně samostatným zobrazením. 180' 156°W 132°W 108°W 84°W 66°W 48°W 30°W 12°W 6°E 243E 42'E 60°E 78°E 96°E 1143E 138DE 162°E 180' -I M > I I I I I I I I I I I I H I I I M M I \ I I I I I I I I I I I I I I I I 1 I I I I 1 I I I I I I I I I I L Základní charakteristiky zobraze Gaussovo 4 *A UTM 84°30' Každý pás má samostatnou soustavu rovinných souřadnic. Osa x nahoru, osa y doprava. UTM používá osy N a E. Počátek se posouvá o 500 km na západ. K souřadnici Y se přičte 500000 metrů. Když je potřeba zobrazit jižní polokouli, tak UTM posouvá počátek i na jih - o 10000 km. U Gaussova zobrazení se zobrazuje i 90° z.š., v UTM ne. 8 Základní charakteristiky zobrazen Pásy jsou číslovány arabskými číslicemi: • od Greenwichského poledníku směrem na východ (Gaussovo) • od poledníku 180° opět východním směrem (UTM). Čísla pásů se používají jako součást jedné ze souřadnic (souřadnice Y vS-1942) • V S-1942 na území ČR souřadnice Y začínají buďto cifrou 3 nebo 4 - číslo poledníkového pásu počítáno od Greenwich. - Př. Y = -123 700 m (západně od osového poledníku) ve 4. pásu. - Přičte se 500 000 => 376 300 - Přidá se číslo pásu => 4 376 300 m 9 Základní charakteristi Jak dlouhý je 1 °z.d. na rovníku? 111,... km Minimální a maximální hodnoty souřadnic v jednom pásu:

--h Af sin ^?cos3 (p\5-t2 +9rf +4r/4)— + iVsm^cosV(61 58ř2+ř4+270^2 330^Vj y = Ncos(pA + Afcos3 (p\l-t2 +rj2)— 6 + 7Vcos>Í5 18ř2 +ř4 +14/72 58r/2t2) 2 v y120 f]=ercos

sin cp— + Nel sin cp cos3 (p\5 - ŕ + 9r/2 + 4r/4) ^4 + Nel sin f 6Nf cos q>f (\-ň+?]})+

f 6mlN]lf cos q>f ■(1-^+77;)+ 120m50N5elf (5 + 28/' +24ŕf +6t]2f + Sr]2t2) zobrazení UTM poloměry křivosti elipsoidu: Mf=__ Nr =_ú t - Proč se v případě UTM píše Neif místo Nf? 21 4 MERIDIÁNOVÁ KONVERGENCE Důsledek sbíhavosti poledníků. Hrana mapového listu kopíruje poledníky a rovnoběžky. Nesměřuje kolmo vzhůru (jako osa x), úhel se liší o meridiánovou konvergenci. • Úhel mezi rovnoběžkou s osou x (N) a obrazem zeměpisného poledníku. • Může být kladná (východní část pásu) i záporná (západní část pásu). • Potřebujeme pro převod mezi směrníkem a zeměpisným azimutem. x k cj=a-y o Co je směrník a co azimut? směrník o - úhel mezi libovolným základním směrem (např. osou x) a určitým směrem azimut a - úhel mezi severním směrem a určitým směrem 23 Meridiánová konver vysoká přesnost: ze zeměpisných souřadnic: zjednodušený vzorec: Obě zobrazení y = sm(pÁ + sm(pcos2(p(^ + 3r}2+2r}4)— + sin ^cos4^(2-ř2)— y — sm cpA, z rovinných souřadnic: Gaussovo zobrazení Nf f 3N ■tf(i + t2f-r/2f-2r/4f)+—^tf(2 + 5t5f+3t4f) f f 15 N f zobrazení E t__E. UTM Nfmo f ™3fm30 tf ({ + t2f-r/2- 2rjAf )+ —E5 5 tf (2 + 5t5f + 3t) ) 15N5fm50 f Maximum meridiánové konvergence na okrajích pásů v naší zeměpisné šířce: 2°18\ Pozor. V učebnici je na str. 129 na obr. 10-9 přehozeno dy a dx. 24 Meridiánová konverge 7*52 000m E 53 54 55 ZÁKONY ZKRESLENÍ Zákony zkreslení V Gaussově zobrazení stačí vypočítat pouze délkové zkreslení m. Plošné zkreslení bude jeho kvadrátem a úhlové zkreslení je zde nulové. Odvozeno z obecných výrazů. p M í f 3,. V dx + dy_ m. 'dx\2 ídy^2 + M N cos