Moje první hodina zeměpisu, moje první online hodina zeměpisu. První hodina v pátek, předpokládám, že někteří, dle sdělení a varovávání vyučující sedí v pyžamu, někteří prý určitě snídají. No dobře. První ročník na gymnáziu… Hodina začínala, a já se cítila hodně nesvá, měla jsem z toho divný pocit, člověk má mluvit do počítače, vidí svoji prezentaci, ale vůbec nevidí na žáky, nevidí, jak se oni tváří, jestli výklad chápou nebo ne. Začínali jsem učivo, které loni proběhlo jen nějak, jako poslané mailem v distanční formě studia, tehdy bylo jen a jen na nich, jak se na to podívají. Hodinu jsem začala, jako opakování pojmů, které měli z minula znát, jenže jsem zjistila, že si je nepamatují skoro vůbec, možná je prý už slyšeli. Takže místo opakování jsme podrobně začínali od znova, jako kdyby o tom neslyšeli. Tím pádem se mi úplně rozbil můj časový plán a místo opakování na začátku, jsme tím strávili celou hodinu. Do průběhu hodiny jsem měla nachystaných několik aktivit, animací, na závěr opakovací video. Během první aktivity měli žáci na sdílené tabule pod svým jménem napsat nějaké pojmy k obyvatelstvu, které si pamatují. Vcelku hezky pracovali, až na jednoho, který místo psaní pojmů, kreslil sprosté obrázky, název jeho profilu podporoval násilí na ženách. Já byla poněkud v šoku, že tohle na gymnáziu je schopný někdo udělat… Možná bych to čekala na druhém stupni ZŠ. Vyřešit tuto situaci mi pomohla vedoucí praxe, za což jsem jí byla vděčná. Sama úplně nevím, jak bych si s tím v online prostoru poradila. Pokud si odmyslím, tuhle situaci, tak hodina byla podle mě celkem zajímavá, postupně se i žáci osmělili a začali se mnou komunikovat, což mě potěšilo. Myslím si, že hodina byla zajímavá i pro žáky, nebyl to jen suchý výklad, byť to byly pojmy, mohli si pohrát s různými animacemi. Na jednu stranu si myslím, že po incidentu s obrázky, se žáci trošku „otrkali“ a začali mě brát ne jako vetřelce. Ale jako někoho, kdo jim chce něco předat. Doufám, že se mi povedlo jim pojmy vysvětlit a názorně ukázat tak, aby je skutečně pochopili, a ne se je jen naučili, myslím si, že je budou umět i aktivně používat. A budou umět mezi nimi rozlišovat. Myslím si, že i budou schopní si Případě představit úroveň vyspělosti států podle ukazatelů, které jsme probírali. Doufám, že mi povedlo si je tak trošku získat, a že příští hodina bude už v lepším duchu. A co bych udělala jinak… Určitě bych nepočítala, že si pojmy budou žáci pamatovat z minulého roku, už jen kvůli situaci, jaká loni na jaře byla. Jinak bych naplánovala časové rozložení výuky. Celkově si myslím, že do příště už budu vědět, nebo spíš alespoň tušit, jak se zachovat v podobných nečekaných situacích. A možná budu přemýšlet, jak nachystat aktivity, abych něčemu takovému mohla předejít. Středa, druhá hodina, čtvrtý ročník na šestiletém gymnáziu. Severní Amerika, Kanada. Hodina pro mě byla poměrně náročná na přípravu, kvalitní výukové materiály úplně na toto téma nejsou k dispozici. Jako oporu jsem měla jeden nafocený titul, ale i tak to bylo nedostačující. Spoustu informací jsem hledala na internetu. Potřebovala jsem si docela hodně přečíst, abych měla jistotu, že na otázky, které žáky napadnou během výkladu budu vědět odpověď. Ke části slajdu jsem jim dodávala zdroje, kde si zájemci budou moci přečíst více. I když jsem z téhle hodiny měla smíšené pocity, myslím si, že se nakonec povedla. Většina probíhala formou výkladu, kdy jsem se ale neustále vyptávala na souvislosti, proč si myslí, že to tak je, jakým způsobem jsou propojeny fyzickogeografické a sociální podmínky. Často jsem stavěla na popisu obrázků a map. Ze začátku jsem byla nadšená, že žáci reagují hezky, odpovídají, nemusím z nich informace „tahat“, někteří se snažili uvažovat nahlas. Mojí motivací bylo chválení. Ale postupně jejich aktivita upadávala, myslela jsem, že je to tím, že jsou unavení, ale nakonec při opakování byli zase hezky akční, takže to spíše bylo, jak mi i po hodině potvrdila vyučující, náročností probírané látky. Myslím si, že žáci mohli být trochu znechucení, že po nich pořád něco chci, že je nenechám jen tak poslouchat. Mým cílem bylo je aktivně zapojit, což si myslím, že se i povedlo. Nakonec si myslím, že mají jednodušší přípravu, jak na test, tak si myslím, že si i poměrně hodně informací pamatují z hodiny, protože o tom museli – měli – uvažovat sami, hledat příčiny, souvislosti. Možná jsem pro některé mohla působit otravně, ale tak trochu doufám, že to nakonec ocení, že při náročné látce přemýšleli a něco si snad pamatují. Doufám, že se mi povedlo, že si pamatují informace z hodiny, že to snad některé i bavilo, jak byli aktivní na závěr. Myslím si, že se mi povedlo jim předat ucelený přehled o historii osídlení, rozmístění obyvatel na území Severní Ameriky, a ekonomice. Zopakovali jsme základní informace o Kanadě a nastínili si ekonomiku Kanady, tam se již mnozí chytali více, protože se mohli opřít o informace z první poloviny hodiny. Co bych udělala na příště jinak? A asi i udělám, protože budeme za týden pokračovat s USA. Ráda bych si zkusila rozdělit do skupin a každé zadat kousek textu, ze které by měli vytáhnout hlavní informace, a pak je sdělit všem. Myslím si, že by to hodinu mohlo ozvláštnit, a i jinak je zapojit, snad by je to mohlo i bavit. Texty bych nechtěla dávat úplně dlouhé, tak třeba 1/3 strany, informace, které bych v bodech měla tak na jeden/dva slajdy. Potom bychom si je společně prošli a zkorigovali správnost a souvislosti s další částí textu a také, co po nich bude dále vyžadováno. Doufám, že by mohli být spokojení s tím, že se mohou z části podílet na výuce sami. Moje poslední hodina na praxích ze zeměpisu. Druhá hodina ve středu. Naším tématem byla Latinská Amerika. Zabývat jsem se chtěla přírodními podmínkami a obyvatelstvem. Přírodní podmínky dostali žáci jako text již na začátku tématu Amerika. Hodinu jsem rozplánovala na první polovinu přírodní podmínky s několika aktivitami. Žáci mě měli ve výkladu doplňovat. V rámci druhé poloviny jsem chtěla probrat obyvatelstvo. Žáci se hned od začátku nechytali, na otázky nechtěli odpovídat. Na mé opakované výzvy reagovalo pouze několik málo žáků. Aktivity formou diskuze jsem tedy nahradila činností Whiteboardu, abych přiměla pracovat všechny žáky. Ani na Whiteboard se mi nepřipojilo několik žáků. Nevím tedy, jestli si pouze zapnuli přenos výuky a byli někde jinde, nebo jen prostě na mě neměli náladu. Byla to pro mě velice náročná hodina, měla jsem velmi smíšené pocity. Na dřívějších hodinách mi vždycky třída reagovala hezky, spolupracovali jsme. Na této hodině začalo více žáku spolupracovat až v druhé polovině hodiny. Myslela jsem si, že by se hodina mohla žákům líbit, snažila jsem se téma nachystat atraktivně, ale evidentně moje aktivity nepadly na úrodnou půdu. Myslela jsem si, že pokud by žáci při hodině pracovali, zapamatovali by si spoustu věcí. Přišlo mi, že je spíše svým výkladem obtěžuji. Upřímně ráda bych viděla, kolik žáků bylo skutečně na hodině přítomných. Měla jsem radost, když v druhé polovině hodiny se žáci trošku více začali zapojovat. Myslím si, že je trošku probudila aktivita zeměpisného diktátu. Po něm následovala problematika Amazonského pralesa. Zde již žáci byli více nakloněni diskuzi a společným aktivitám. Ovšem celkově jsem byla z hodiny zklamaná. Vedoucí praxe mě na konci hodiny uklidnila, že je to s touto třídou normální, že záleží „jak se vyspí“. I tak mě mrzelo, že to byla moje poslední hodina u nich a nevím, jaký dojem jsem nakonec na ně zanechala. Co bych udělala příště jinak? Asi bych si nechala od žáků na začátku zapnout kamery, abych věděla, kolik jich je skutečně přítomných. Možná bych přehodila aktivitu zeměpisného diktátu na začátek a trvala na odpovědích od jménem tázaných žáků.