Reflektivní zápis Při psaní vašeho zápisu se můžete nechat vést následujícími otázkami: 1) Jaká pro mě hodina byla? 2) Jaká podle mě byla hodina pro studenty 3) Co se mi povedlo? 4) Co můžu příště udělat jinak? ____________________________________________ Téma hodiny: Práce s mapou (opakování na test) 1) Tuto hodinu jsem v rámci svého vyučovacího broku o České republice zařadila po konzultaci s paní ředitelkou navíc. Již při předchozích hodinách, jak online tak prezenčních, bylo zřejmé, že žáci neumí pracovat s mapami a zjišťovat z nich požadované informace. Jelikož jsem tento semestr měla zapsán předmět didaktika environmentální výchovy, na který jsem kvůli výuce nemohla docházet, jako náhradu jsem měla za úkol vyzkoušet probírané didaktické metody ve své výuce. Právě na tuto hodinu jsem využila metodu E-U-R (evokace, uvědomění si, reflexe). Na začátku hodiny pomocí brainstormingu jsme si řekli, co je to mapa a ucelili jsme si poznatky o tom. Na to navazoval úkol nakreslit tematickou mapu své obce (samostatně či ve skupinách). Ve druhé části hodiny jsme pracovali s různými mapami (mapa srážkového úhrnu Čr, mapa vodních toků Čr, půdní mapa Čr atd.), ze kterých jsme vyvozovali zákonitosti a další informace. Dále jsme pracovali také s obecnou mapou Čr, která je jako přílohová mapa k učebnici a pracovali jsme hlavně s legendou. Závěr hodiny patřil reflexi (kartičky s pojmy – vysvětli spolužákovi), společná závěrečná diskuse – odpovědi na případné otázky, ucelení poznatků – ucelení a vypíchnutí toho nejdůležitějšího z hodiny. První část hodiny se dařila dle plánu, děti přicházely se spoustou myšlenek během brainstormingu a společně jsme si udělali ucelené shrnutí. Velký úspěch měla tematická mapa, která by si ale zasloužila více času, než jsem ji mohla věnovat. Během 2. fáze (uvědomění si) byly značné problémy, děti na této škole jsou spíše nabiflované informacemi a s nízkou schopností vyvozovat informace sami, většinou se celá třída upne na nadaného žáka a čekají, co řekne, pak nad tím uvažují nebo bez přemýšlení vezmou úvahu za své. Nakonec jsme společnými silami došli k základním informacím, které jsem chtěla tímto způsobem předat. Samozřejmě je to všude jiné (škola od školy a třída od třídy), ale u mé třídy znamenají otázky vyšší kognitivní náročnosti pro 90 % třídy zatím nepřekonatelnou bariéru, kterou se snažíme prolomit, zejména pak úlohy na logické a kritické myšlení často trénujeme a zařazuji je i do testových otázek v písemce. 2) Myslím si, že z pohledu žáka to byla ze začátku taková velká neznámá, chvíli jim trvalo, než začali pracovat tak, jak jsem si alespoň trochu představovala. Velkou radost jsem měla ze zapojení všech do připravených aktivit. Ze zpětné reflexe na konci hodiny vyplynulo, že se jim takováto hodina líbila a byla zajímavá, ale byla pro ně dost náročná, jelikož s mapou pracují minimálně a nijak do hloubky. 3) Jelikož je ve třídě (celkem 8 žáků) 1x nadaný žák, 2x ADHD, 1x snížená inteligence a 2x dysgrafie a dyslexie není výuka zde jednoduchá. Myslím, že se mi povedlo je dobře aktivovat a zapojit do výuky, aby si ji alespoň trochu tvořili sami. Podařilo se mi je zaujmout i různými obrázky. 4) Ještě lépe bych si rozvrhla čas – tematická mapa (dle zájmu žáků) by si zasloužila více času, více času by bylo vhodné nechat i na závěr, kde nezbylo místo na pár složitějších dotazů, které jsme dovysvětlovali až následující hodinu.