Fylogeneze a diverzita obratlovců – cvičení Savci 3 šelmy (Carnivora) lichokopytníci (Perissodactyla) sudokopytníci (Cetartiodactyla) Tomáš Bartonička MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 PF_72_100_grey_tr ubz_cz_black_transparent Laurasiotheria laurasiotheria • ŠELMY •masožraví (všežraví – medvědi), loví •mohutný chrup, úplný, 28-48 zubů •bystré smysly, dokonalé pohybové schopnosti, rozvinuté duševní vlastnosti •nemají slepé střevo a klíční kost •odrazová vrstva v cévnatce (tapetum cellulosum) •šelmy 2 skupiny (Feliformia, chybí M3; Caniformia; dříve Fissipedia, Pinnipedia) •pozemní: téměř po celém světě, nepůvodní v Austrálii •jednoduchý žaludek, krátké střevo •prstochodci, vzácně ploskochodci (medvěd), drápy! •16 druhů, 5 čeledí, 1 vyhuben typy zubů •největší špičáky, mají úplný sekodontní chrup (různé druhy zubů), kdy v chrupu přítomny trháky, vyvinutý mléčný chrup •trháky (v dolní čelisti 1. stolička, M1; v horní čelisti poslední praemolár, P4) •mohutná lebka • lebka trhák P4 M1 •čeleď: kočkovití (Felidae) •zkrácené rostrum, kulatá hlava, velké oči, chybí M3, snížený počet zubů max. 30 •prstochodci, zatažitelné ostré drápy •přední nohy 5, zadní 4 prsty • • •3 1 3 1 •3 1 2 1 Feliformia rys ostrovid (Lynx lynx) kočka divoká (Felis silvestris) čeleď: kočkovití (Felidae) rys ostrovid (Lynx lynx) Podélný pruh na zádech, skvrny, okrsek 10-25 km2, srnec obecný M1 trojvrcholová, dva P Současné rozšíření rysa ostrovida Šumava, Beskydy, …Krkonoše, Brdy •čeleď: kočkovití (Felidae) –kočka divoká (Felis silvestris) P1- P3 = 3 P, mezera mezi C a P, šedivý podklad, příčně pruhovaná, krátký a tupý ocas, držení dolů! menší hlava 96 Mapa výskytu kočky divoké, 2016 2016, 2021 CHKO Bílé Karpaty, Beskydy, Český les, Šumava, Dobříš •čeleď: medvědovití (Ursidae) •zavalité tělo, zakrnělý ocas •bunodontní moláry, trháky jen slabě zvýrazněny •dlouhé tvrdé patro, ploché bubínkové výdutě •omnivorní ploskochodci bez mimických výrazů •medvěd hnědý (Ursus arctos) – Caniformia Beskydy medvěd 2 Obsah obrázku exteriér, skála, země, plazi Popis byl vytvořen automaticky •čeleď: lasicovití – kunovití (Mustelidae) • •naše nejmenší šelmy •prstochodci, na zadní končetině 5 prstů •mírně protažená lebka, dlouhé tvrdé patro až za zuby, dobře vyvinuté trháky, pachové žlázy, utajená březost – jezevec lesní (Meles meles) vydra říční (Lutra lutra) kuna lesní (Martes martes) kuna skalní (Martes foina) norek evropský (Mustela lutreola) norek americký (Mustela vison) tchoř tmavý (Mustela putorius) tchoř stepní (Mustela eversmanii) lasice kolčava (Mustela nivalis) lasice hranostaj (Mustela erminea) – •jezevec lesní (Meles meles) jezevec hibernace, M1 4 hrbolky, sagitální hřeben, trháky nevýrazné •vydra říční (Lutra lutra) nízký sagitální hřeben, trojúhelníkový podočnicový otvor, široká M1 vydra 16 norek americký, mink (Neovison vison) Nam, invazní v Jam, As, Ev kožešinové farmy krátké nohy, výborně plave (ryby) zpomalí srdeční frekvenci při plavání =výdrž ondatry, hadi, raci, ptáci, měkkýši… liška a výr pachová žláza - obrana Izolované populace přežívají ve Španělsku (500-1000 jedinců), Francii (několik set jedinců) a na Balkáně v deltě Dunaje (několik tisíc jedinců). IUCN největší populace přežívají pravděpodobně v severovýchodních oblastech západního Ruska, Estonsko ostrov Hiiumaa – Life 2001 norek evropský (Mustela lutreola) vyhynulý od pol. 19. století plovací blány, hybridizace s tchořem tmavým (sterilní samci), kompetice s minkem, ryby, hlodavci, obojživelníci http://www.alkawildlife.eu/download/norek---mapa.jpg norek evropský tvar premolárů, podočnicové otvory •čeleď: kunovití (Mustelidae) – •kuna lesní (Martes martes) M Uši lemování, srst mezi polštářky kuna skalní (Martes foina) na polštářkách chybí srst, kratší ocas • •tchoř tmavý (Mustela putorius) M není utajená březost, menší lebka, světlá podsada, ne v lese, jen okraje, pole, voda V České republice se v důsledku úbytku vhodných biotopů (vlhká a podmáčená území) a potravy (králík, obojživelníci), pokles, nejasná příčina Domestikací fretka, dobře šplhá i plave, ryby, obojživelníky (ropuchy) tchoř stepní (Mustela eversmanii) světlý ocas při kořeni jinak také tmavý, tmavé nohy, srst písková, nevýrazná maska, Jižní a střední Morava, Polabí, okolí Prahy králík, sysel, křeček, hraboš AlkaWildlife lasice kolčava (Mustela nivalis) hranostaj (Mustela erminea) hlodavci, králíci, ptáci Obsah obrázku tráva, exteriér, savci, země Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, země, savci, exteriér Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, savci, exteriér, lasička Popis byl vytvořen automaticky •čeleď: psovití (Canidae) •přední končetina - palec postaven výše a zakrnělý, zadní končetina - 4 prsty •ve stopě drápy •ve smečce •protažené rostrum, patro končí na zadní hranici řady zubů •3 1 4 2 • 3 1 4 3 • •čeleď: psovití (Canidae) –vlk (Canis lupus) –pes domácí (C. lupus f. familiaris) –liška obecná (Vulpes vulpes) –psík mývalovitý, mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoides) –šakal obecný (Canis aureus) – vlk (Canis lupus) liška 1 liška 2 liška obecná (Vulpes vulpes) psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) váha 4–10kg délka těla 50–70 cm, ocas 13–25 cm mláďata 1 x ročně, jaro 5–8 (2–19) mláďat ve vrhu žije převážně v párech 3 M Golden_Jackal_sa02 šakal obecný (Canis aureus) Uherské Hradiště (2006), Brno (2009), Benešovsko (střední Čechy, 2011), Novojičínsko (2014) C:\Users\uzivatel\Desktop\NEOVISION\11404111686_1e5af066ee.jpg váha 2-10 kg, délka těla 40-60 cm 1x ročně 3-7 mláďat pečuje o ně samice samotář 3 1 4 2 / 3 1 4 2 (2M) C:\Users\uzivatel\Desktop\NEOVISION\2306414458_76c6cb2e42Cordelia Naumann.jpg čeleď: medvídkovití (Procyonidae) mýval severní (Procyon lotor) Cetartiodactyla Sudokopytníci (Artiodactyla) •došlapují na poslední článek prstů (3. a 4.) opatřené kopyty, absence 1. prstu, 2. a 5. prst slabší •redukce klíční kosti •protáhlá lebka s velkou mozkovnou •býložraví • •nepřežvýkavci (Nonruminantia) • –čeleď: prasatovití (Suidae) –prase divoké (Sus scrofa) –řezáky s kořeny, stále rostoucí špičáky (kly) bez kořenů (klektáky a páráky), bunodontní stoličky, otevřené očnice, sagitální hřeben – –3 1 4 3 –3 1 4 3 •prase divoké (Sus scrofa) - samec prase - samec 2 prase - samec 3 •prase divoké (Sus scrofa) - samice prase - samice - 2 prase - samice 1 https://lh3.googleusercontent.com/-1VPgKB_KisQ/TYWyYt53R0I/AAAAAAAAAoY/TKWdfuF14CA/s1600/selata+s+b achyni.JPG 37 •přežvýkavci (Ruminantia) •býložravci, chybí horní řezáky i špičáky (kromě jelena), tvar řezných hran na molárech a praemolárech - dvojité půlměsíce, selenodontní, diastema 2 čeledi jelenovití a turovití žaludek vs nonruminantia rohy a parohy, očnice jelenovití turovití skenovat0005 –přežvýkavci (Ruminantia) –čeleď: jelenovití (Cervidae) –samci (samice pouze u losa a soba) kostěné výrůstky (parohy), na špici nejmladší, ob rok nebo ob 2 shoz – •los (Alces alces) •jelen evropský (Cervus elaphus) •srnec (Capreolus capreolus) •daněk evropský (Dama dama) •sika (Cervus nippon) •jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) – • • – –čeleď: jelenovití (Cervidae) –jelen evropský (Cervus elaphus) –dolní špičáky přiléhají řezákům, podobné • jelen - samec 1 jelen - samice http://media1.mypage.cz/images/media1:4b32ffbf4583c.jpg/1_jelen_evropsky.jpg –čeleď: jelenovití (Cervidae) •srnec obecný (Capreolus capreolus) – • • srnec 1 http://www.ireceptar.cz/res/data/159/019110.jpg 42 čeleď: jelenovití (Cervidae) jelen sika (Cervus nippon) poddruhy japonský, Dybowského – • • na přelomu 19. a 20. století uměle vysazen i Čechách, původem z Asie, hybridi s j.evropským čeleď: jelenovití (Cervidae) los evropský (Alces alces) jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) http://images.slideplayer.cz/11/3370493/slides/slide_12.jpg –čeleď: jelenovití (Cervidae) •daněk evropský (Dama dama) Středomoří, chovy, volně až po 2.sv.v. –přežvýkavci (Ruminantia) –čeleď: turovití (Bovidae) –nemají parohy, na čelních kostech rohové kosti na ně rohovité rohy, trvalé, u obou pohlaví, nejstarší na špici – •kamzík horský (Rupicapra rupicapra) •muflon (Ovis orientalis) Kypr, Korsika, Sardinie •zubr (Bison bonasus) – ve stř. Evropě spíš nebyl •koza bezoárová (Capra aegagrus) – jen oborový chov Pálava • • • – –čeleď: turovití (Bovidae) •tur domácí (Bos taurus) •předkem - pratus (Bos primigenius), 2 linie – centra domestikace tauroidní, zebuoidní (hrbatý). • • tur čeleď: turovití (Bovidae) kamzík horský (Rupicapra rupicapra) chybí slzné jamky, krátké kořeny stoliček – –čeleď: turovití (Bovidae) •ovce domácí (Ovis aries) • • muflon (O. orientalis) ovce koza bezoárová (Capra aegagrus) Lichokopytníci (Perissodactyla) •osa prochází 3. prstem, rohovité pouzdro - kopyto •býložravci •úplný chrup, špičáky (chybí u hříbat), řezáky i v horní čelisti, mezi špičáky a praemoláry diastema • semihypselodontní chrup - lofodontní moláry •korunky s hrboly splynutými v příčné meandrovitě stočené záhyby • –čeleď: koňovití (Equidae) –kůň domácí (Equus caballus) •kůň Převalského (Equus przewalskii) Kazachstán identita s k. domácím, 5,5tis. let •tarpan lesní (Equus ferus) 4tis. Let •3. linie předků? • http://files.stefanova.webnode.cz/200000025-f2b06f3aa8/tarpan%20%281%29.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/18/Kherson_tarpan.jpg http://www.biolib.cz/IMG/GAL/1336.jpg tarpan lesní (Equus ferus) evropský divoký kůň obýval stepi a lesy východní Evropy. lov pro maso a vybíjen kvůli ochraně úrody a domácích koní. Poslední tarpan uhynul 1887 v zoologické zahradě v Moskvě, poslední volně žijící tarpan na Ukrajině roku 1879. Konik polsky je nejčistší potomek lesního tarpana. V Polsku se lesní tarpan vyskytoval nejdéle a dochovalo se zde plemeno jemu nejpodobnější. kůň Převalského (Equus przewalskii) neboli kertak je údajně jediný do současnosti přeživší divoce žijící druh koně. na přelomu 60. a 70. let 20. století vyhuben, v ZOO Praha od roku 1921 –čeleď: koňovití (Equidae) •kůň domácí (Equus caballus)