Krev a krvetvorba https://cdn.britannica.com/71/91871-050-30DCD54D/Blood-components-blood-cells-platelets-plasma-whit e.jpg Funkce krve •Termoregulace •Imunitní funkce •Transport látek a živin Hlavní funkcí krve, potažmo oběhové soustavy, je distribuce látek a živin do celého těla. Mezi nejčastěji transportované látky patří především O2/CO2, energetické metabolity, nebo také hormony a další látky řídící souhru organismu. Krev se dále podílí na imunitní odpovědi těla, ať už skrze rozpustné molekuly (např. složky krevního komplementu) či přímo imunitní buňky, které mohou krevní řečiště využít mimojiné k přepravě na své cílové místo. V neposlední řadě se krev podílí také na regulaci teploty organismu, vyrovnávání a rozvodu tepla. Složení krve 55 % plazma 90 % H2O 7 % plazmatické proteiny 3 % aminokyseliny, sacharidy, lipidy, hormony, elektrolyty 45 % formované elementy (krvinky) Plazma Buffycoat(bílé krvinky, destičky) Erytrocyty(červené krvinky) Hematokrit ♂42 –52 % ♀37 –47 % Stanford blood center Důležité – co je to hematokrit? Hematokrit je podíl červených krvinek (erytrocytů) na celkovém objemu krve. Jedná se o běžně vyšetřovaný parametr, který stanovíme po centrifugaci vzorku krve. Hodnoty hemtokritu se také mírně liší mezi muži a ženami – u mužů je jeho hodnota zpravidla vyšší. Hodnota hematokritu může být snížená – zde může být příčinou např. anémie, tedy snížený počet erytrocytů. Pokud je hodnota hematokritu zvýšená, může to být například důsledek dehydratace, která vede ke snížení podílu plazmy. Krevní buňky - formované elementy wbc_ident Nyní se blíže podíváme na jednotlivé typy krevních elementů. Na této fotce (krevní roztěr) můžeme vidět poměrně vzácnou situaci, kdy se v rámci jednoho zorného pole sešly prakticky všechny typy pohromadě. K tomuto obrázku se ještě za chvíli vrátíme a nyní si pojďme blíže představit typy krevních elementů. Krevní buňky (formované elementy) 150 000 – 300 000/ 1 ml 5 000 – 9 000 / 1 ml 4 – 6 millionů/ 1 ml Zde si MUSÍ pamatovat počty různých buněk – ALE vztažené na určitý objem. Tzn musí vědět, že erytrocytů je 4-6mil v jednom mikrolitru atd. Dále musí znát velikosti buněk a základní klasifikaci do skupin. Toto je prakticky nejdůležitější slide a vše na něm musí dokonale umět. Potom můžeš zběžně popsat rozdíly v morfologii, hlavně v morfologii jader, ale každému typu buněk je věnován vlastní popis dále v prezentaci. Kdyby se někdo ptal, tak bílé tečky v monocytech jsou vakuoly. Dále můžeš zmínit, že agranulocyty vlastně také obsahují granula (což jsou vlastně agregáty metabolitů), ale pouze nespecifická granula. Erytrocyty •4 – 6 milionů/μl •tvar: bikonkávní terčík •velikost: 7.4 μm (normocyt) •struktura: •plazmalema •cytoplazma + hemoglobin 33 % •chybí jádro a buněčné organely!!! •životnost: 120 dní •funkce: transport O2 a CO2 • 746px-A_red_blood_cell_in_a_capillary,_pancreatic_tissue_-_TEM ANd9GcSMK5q4k4Q9Rz-xA7NLscxyIrqKSjiuZM4RNkAMokaVolFm5ZUBtw Poikilocytóza a anisocytóza spherocyte sicklecell sferocyty drepanocyty anisocytosis různé tvary ery různá velikost ery Zde by měli znát oba termíny. Poikilocytóza = variace ve tvaru erytrocytů. Anisocytóza = rozdílná velikost erytrocytů (každý jinak velký). •polyglobulie, polycytémie, erytrocytóza – zvýšený počet ery •anemie – snížený počet ery • •osmotická rezistence • – v hypertonickém roztoku – ery se smršťují → echinocyty •v hypotonickém roztoku – ery bobtnají, plazmalema praská - hemolýza ery 4 Zde opět znalost termínů – horní 3 v podstatě všechny označují zvýšený počet erytrocytů. Sekundární polyglobulie je většinou kompenzační při chronické hypoxii (vede ke ↑ EPO) – pobyt ve vysoké nadmořské výšce, chronické plicní onemocnění, Nepravá polyglobulie je způsobena poklesem objemu plazmy, celkový erytrocytární objem normální: •stresová polycytémie mladých osob (+ hypertenze, obezita = Gaisböckův syndrom); •relativní polyglobulie při dehydrataci, při rozsáhlých popáleninách apod.^[4] ^….koncentrácií osmoticky aktívnych častíc. Osmóza závisí od koncentračného spádu. VectorStock.com/23868089 Tady se můžeš zaměřit hlavně na spodní řadu, v horní řadě jsou to hodně speciální případy. Leukocyty •Granulocyty: • - neutrofily • - eozinofily • - bazofily • • polymorfonukleáry • acidofilní cytoplazma • specifická + azurofilní granula •Agranulocyty • - lymfocyty • - monocyty • • • mononukleáry • basofilní cytoplazma • jenom azurofilní granula • Dále si připomeneme klasifikaci leukocytů (bílých krvinek) a projdeme si jejich jednotlivé typy. wbc_ident monocyt lymfocyt neutrofilní granulocyt - tyčka neutrofilní granulocyt - segment eosinofilní granulocyt bazofilní granulocyt trombocyt erytrocyty Neutrofilní granulocyty •71 % z DBOK •Æ 10 – 12 mm •cytoplazma: acidofilní •specifická granula: neutrofilní •jádro: tyčka (4 %) nebo segmenty (67 %) •životnost: několik hodin nebo dní •funkce: mikrofág S96538-163-f004 HEME001 Vývoj neutrofilů v kostní dřeni. DBOK = diferenciální bílý obraz krevní. DBOK nám v podstatě udává zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi – erytrocyty nepočítáme!. Neutrofilní granulocyty tedy tvoří cca 71% všech krevních leukocytů. Morfologicky je můžeme rozdělit podle tvaru jádra, který koreluje se stářím těchto buněk – čím více segmentů, tím starší buňka je. Nejčastěji mluvíme o neutrofilech s jádrem ve tvaru „tyčky“ či „segmentovaných“ neutrofilech. Funkcia – imunitné reakcie – mikrofágy, vrodená imunita, fagocytujú malé častice + usmrcuju bakterie látkami v granulách, keď sa rozpadnú - hnis Eozinofilní granulocyty •1– 4 % z DBOK •Æ 12 – 14 mm •cytoplazma: acidofilní •specifická granula: eozinofilní •jádro: 2 laloky + chromatinov můstek, (činka nebo brýle) •funkce: fagocytóza antigen-protilátka komplexů blood1.jpg (23030 bytes) - eozinofilní granulocytóza – alergie, parazitární onemocnění Opět se můžeš trochu víc zaměřit na morfologii jádra. Typicky má tvar dvou laloků spojených můstkem, občas může tento tvar připomínat brýle. Dolezite při parazitárních (larvy parazitárních červov, cytotoxické toxiny v granulach) infekciach, alergiích (vtedy ich je v krvi viac) Eozinofilní granulocyt (ELM) OH_img8-6 Zde jsou na fotce z TEM hezky vidět granula (centrum tzv elektrodenzny krystaloid), která mají typický tvar kávového zrna, a dvojlaločné jádro. Bazofilní granulocyty •do 1 % z DBOK •Æ do 10 mm •cytoplazma: lehce bazofilní •specifická granula: •bazofilní - heparin, histamin, .. •jádro: nepravidelně laločnaté, („tlusté S“) •funkce: hypersenzitivita, alergické reakce • •Histamin, serotonin •heparin HEME005 Funkcia zapalove a alergicke reakcie Agranulocyty •obecná charakteristika: -mononukleáry – jádro je sférické, oválné nebo ledvinovité -bazofilní cytoplazma -chybí specifická granula -azurofilní granula s lyzosomálními enzymy -Lymfocyty a monocyty lymphocyte monocyte ly106le Lymfocyty •20 -25 % z DBOK •cytoplazma – modrá s azurofilními granuly, četné ribosomy •jádro – kulaté, hyperchromatické •třídění: • - T- a B-lymfocyty • - malé (Æ 8 mm), • střední (Æ 10-12 mm), • velké (Æ 16-18 mm) blood5 Při klasickém barvení nemůžeme odlišit jednotlivé subpopulace lymfocytů, ale při rutinním vyšetření to ani není třeba. Pokud bychom chtěli tyto populace odlišit, můžeme použít například značení povrchových CD molekul (ale tahle informace už je hodně hodně nad rámec). Predstavitelia ziskanej humoralnej imunity Monocyty •5 % z DBOK •velikost: Æ 15 – 20 mm •cytoplazma – objemná, šedomodrá, nespecifická granula a četné ribosomy, •jádro – ledvinovité až laločnaté, většinou v excentrické pozici, chromatin je jemně vláknitý •funkce : •Fagocytující •makrofágy monocyte https://biosci.mcdb.ucsb.edu/immunology/images/figure02-08.jpg https://biosci.mcdb.ucsb.edu/immunology/images/figure02-08.jpg https://biosci.mcdb.ucsb.edu/immunology/Cells-Organs/monocyte.htm Monocyty můžeme krom krve najít také přímo ve tkáních, kam buď prostoupí přes cévní stěnu, nebo jsou tam uloženy už při vývoji. Příkladem takových monocytů mohou být třeba mikroglie v nervové soustavě nebo osteoklasty modulující stavbu kostí. Monocyt nie je terminalna bunka, až po opusteni krvneho systemu dozravaju na makrofagy Trombocyty •nejsou buňky, ale fragmenty cytoplazmy megakaryocytů •velikost: 2 – 4 mm •hyalomera světle modrá periferie •granulomera červeně zbarvená zrníčka v centru destičky •životnost: 10-12 dnů •funkce : hemostáza /zástava krvácení/ Platel1 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/Platelets_by_budding_off_from_megakaryocytes.jp g FujiMan Production(Japan) Dolezite při hemostáze, zrážaniu krvi Jedná se o odštěpené úlomky obřích megakaryocytů, o kterých ještě bude řeč při hematopoeze. Občas v nich můžeme pozorovat i zbytky organel. Hyalomera modra kvoli aktinovym vlaknam, periferia. Granulomera do červena kvoli organelam a granulam ktorych obsah sa uplatnuje při zrážaní krvi wbc_ident monocyt lymfocyt neutrofilní granulocyt - tyčka neutrofilní granulocyt - segment eosinofilní granulocyt bazofilní granulocyt trombocyt erytrocyty Nyní se můžeme znovu podívat na obrázek z úvodu, kde můžeme v krevním nátěru skutečně pozorovat celou škálu krevních elementů. Krevní nátěr - příprava • Nyní si řekneme, jak se takový krevní nátěr připravuje. Nejprve je třeba získat vzorek periferní krve – u starších jedinců z prstu, u novorozenců z paty. bloodsmear1 bloodsmear3 bloodsmear4 bloodsmear5 1 2 3 4 Naneseme kapku krve na podložní sklíčko. Poté přiložíme hranu krycího sklíčka ke kapce a rovnoměrným pohybem rozprostřeme krev po délce podložního sklíčka. Cílem je, získat krevní roztěr, který má v různých místech různou hustotu, což nám poté umožní vybrat si a pozorovat místa s ideální hustotou buněk. •krevní nátěr fixován methylalkoholem, 3-5 minut •Barvení - speciální panoptické barvení dle Pappenheima Krevní nátěr poté zafixujeme a při klasickém vyšetření barvíme Pappenheimovou technikou (klasické barvení). Stanovení diferenciálního bílého obrazu krevního -DBOK •krevní nátěr nutno prohlížet systematicky – meandrovitě • • • nebo vertikálně horizontálně DBOK je důležitým diagnostickým parametrem a stanovuje se zcela rutinně. V podstatě jde o to, systematicky projít krevní roztěr a určit a spočítat jednotlivé typy buněk. Výsledné hodnoty, převedené na %, pak porovnáme s hodnotami fyziologickými. Tabulka 1 2 Neu tyčky / Neu segmenty //// // /// Eos / Baso Ly // //// Mono // 10 10 9 10 výsledky norma // 4 % //// / /// 67 % / // 3 % / 1 % / //// 20 % 5 % 10 10 100 100 % Příklad počítací tabulky. Neutrofily •tyčky : segmenty - 4 % : 68 % →1 : 17 •posun doleva •posun doprava •Hynkovo číslo – 2,7 • -sečíst segmenty jader ve 100 neutrofilech • = 270 (obvykle) • - podělit 100 • 270 : 100 = 2,7 • • • • • • • • • tyčka 2 segm. 3 segm. 4 segm. 5 segm. Posun doprava > 2,7 Posun doleva > 2,7 U neutrofilů je možné i při klasickém barvení určit poměrné zastoupení jednotlivých typů, které se liší tvarem jádra (jako jsme si už řekli před chvílí). Jak už jsme si také řekli, počet segmentů jader se postupně zvyšuje se stářím neutrofilů, a pro diagnostiku je důležité stanovit zastoupení jednotlivých věkových skupin. Můžeme si také stanovit tzv. Hynkovo číslo (viz vzorec), které by se mělo pohybovat okolo 2,7. Pokud jsou hodnoty nižší, mluvíme o posunu vlevo, což v překladu znamená vyšší počet mladých neutrofilů (může souviset např. s probíhající infekcí). Pokud je hodnota vyšší než 2,7, mluvíme o posunu vpravo, což znamená přírůstek starších neutrofilů (!!může indikovat např. poruchy krvetvorby a syntézy nových neutrofilů!!!). Diferenciální bílý obraz krevní - průměrné hodnoty Neutrofily - tyčky 4 % - segmenty 68 % Eozinofily 3 % Bazofily 1 % Lymfocyty 20 % Monocyty 4 % ∑ = 100 % !!! remember Zde si musí zapamatovat všechny hodnoty. Bude to na zkoušce i na státnicích! Anomálie DBOK é ê Neutrofily neutrofilní granulocytóza neutrofilní granulocytopenie Eozinofily eozinofilní granulocytóza eozinofilní granulocytopenie Bazofily bazofilní granulocytóza bazofilní granulocytopenie Lymfocyty lymfocytóza lymfocytopenie Monocyty monocytóza monocytopenie Zde jsou opět důležité hlavně pojmy cytóza = zvýšení počtu a cytopenie = snížení počtu. Hematopoesis – vývoj krve https://www.symptomy.cz/krvetvorba/krvetvorba.jpg • Hematopoesis EN.svg Michał Komorniczak (Poland), based on: B.F. Rodak, G.A. Fritsma. K. Doig: Hematology: Clinical Principles and Applications. 3rd ed.. Saunder, 2007. ISBN 9781416030065 Figure 7-1 R. Hoffman et al.: Hematology: Basic Principles and Practice, 5th ed.. Philadelphia: Churchill Livingstone, An Imprint of Elsevier, 2009. ISBN 978-0-443-06715-0. I. Damjanov: Patofizjologia, Wrocław 2010, Elsevier Urban & Partner. ISBN 9788376092010 File:Human skeleton front no-text no-color.svg by: LadyofHats Mariana Ruiz Villarreal Obrázek ilustruje, že hematopoéza probíhá v průběhu života v různých orgánech. Důležité je, že přechody mezi fázemi jsou plynulé, aby nikdy nedošlo k nedostatku krevních elementů. Dále můžeš zmínit, že v dospělosti dochází se stárnutím k postupné redukci krvetvorby. Prenatálne – žloutkový váček, játra, slezina, v 5.fetálnom mesiaci už v kostnej dreni Prenatální hematopoeza •Mezoblastické období – 1. – 2. měsíc i.u. • mezoblast žloutkového váčku a zárodečného stvolu a intraembryonální mezenchym : • INSULAE SANGUINAE (krevní ostrůvky) • - angioblasty • - hemoblasty ð primitivní erytrocyty s jádrem •Hepatolienální období – 2. – 7. měsíc i.u. • v játech a slezině •Medulární období – od ±4. měsíc i.u. • kostní dřeň https://www.wikiskripta.eu/images/thumb/8/80/Hematopoesa.svg/1280px-Hematopoesa.svg.png https://www.wikiskripta.eu/w/Krvetvorba_(histologie)Skrobanekpavel Postnatální hematopoeza •Kostní dřeň: erytrocyty • leukocyty • trombocyty •Thymus: T–lymfocyty •Lymf. orgány: B–lymfocyty Zde je zásadní to, že v dospělosti vznikají všechny krevní elementy v kostní dřeni. Thymus a další lymf. orgány pak slouží pouze k maturaci buněk a jejich vystavení antigenům. Kostní dřeň •červená – retikulární vazivo + hematopoietické buňky • v dosp. – v dlouhých a krátkých kostech (sternum, klíční kost, lebeční a pánevní kosti, obratle) a proximální epifýzy dlouhých kostí •žlutá – retikulární vazivo + adipocyty • [možná reverze v hematogenní dřeň] •„Šedá“ – pouze retik. vazivo (stáří, kachexie) Aktivně probíhá hematopoéza pouze v určitých částech dřeně a to v tzv. červené kostní dřeni (červená kvoli červeným krvinkám v rôznom štádiu vývoja). Ve žluté dřeni ke tvorbě nových krevních buněk nedochází, ale mezi červeným a žlutým typem lze v průběhu života přecházet. Krevní sinusoidy adipocyty Nezralé a zralé krvinky makrofágy Retikulární vazivo: retik. vlákna + retik. buňky Stavba kostní dřeně Připomenout, že toto už částečně slyšeli od Aničky. Dobré bude zmínit retikulární síť, která slouží jako lešení pro interakci vznikajících krevních buněk s ostatními faktory mikroprostředí. Obecně se jedná o velmi komplexní „niche“. Nosná sieť z retikulárneho väziva, sínusové kapiláry a medzi nimi hematopoetické bunky Z kostní dřeně lze také připravit roztěr, ale je výrazně těžší získat její vzorek oproti periferní krvi. Občas se nám ale hodí sledovat různá, především mladší, vývojová stádia krevních elementů. Rozter ale aj piopsia Lopata kosti kýčelní Kostní dřeň mez trabekulami kostní tkáně Retikularne bunky, tukove bunky, ostrovčeky erytropoesy, makrofagy, steny sinusoid Myeloidní •Erythropoéza •Monocytopoéza •Granulopoéza •Trombocytopoéza Lymphoidní •Produkce T lymfocytů •Produkce B lymfocytů Větve hematopoézy Opět by si měli zapamatovat základní klasifikaci, hlavně že existují dvě velké vývojové řady – myeloidní a lymfoidní větev. Vývoj krvinek - opakované mitózy - Zde stačí zmínit, že vývoj krvinek probíhá postupně přes různá stádia. Buňky se opakovaně dělí a po každém dělení získávají specializovanější fenotyp. mesoblast hemoblast stem cells progenitor cells mature blood cells Zde bude dobré zmínit, že morfologické rozdíly jsou zpravidla patrné až ve fázi prekurzorů. Do té doby vypadají všechny typy velice podobně. hematopoeza • Promyeloblast 3 types of erythroblasts Pro zopakování tu máme shrnující schéma. Obecně se budou muset u každé vývojové řady naučit zpaměti všechna důležitá stádia. Trochu pomůže to, že můžeme sledovat některé společné diferenciační trendy – např. postupné změnšování buněk (až na pár výjimek) a dále změny barvení cytoplazmy, ve které se postupně hromadí specifické produkty. Erythro(cyto)poiesis •Proerytroblast •Basofilní erytroblast •Polychromatofilní erytroblast •Ortochromní erytroblast •Reticulocyt ERYTROCYT • Production of RBCs Vývoj erytrocytů. Zde typické postupné zmenšování a změna barvení cytoplazmy. Polychromatofilní = první známky eosinofilního hemoglobinu. U ortochromních erytroblastů dochází k velmi důležitému kroku v podobě vyloučení jádra. Erythropoiesis •Opakovamé mitózy: F Æ buněk se zmenšuje z 20 mm na 7,4 mm F kondenzace jaderného chromatinu, ztráta jadérek, vyloučení jádra - enukleace F produkce hemoglobinu F změna barvitelnosti cytoplazmy –bazofilie (ribosomy) ð acidofilie (hemoglobin) Proerytroblast •Æ 15 – 20 mm •bazofilní cytoplazma, „ouškovité“ protruze. •sférické jádro, 2 – 3 nucleoli Všechny nezralá stádia buněk, která si budeme ukazovat, pochází z roztěrů kostní dřeně! Bazofilní erytroblast •Æ 16 mm •bazofilní cytoplazma •kondenzace jaderného chromatinu •absence jadérek • Erythroblastes basophiles Polychromatofilní erytroblast •Æ 12 mm •produkce hemoglobinu ð nepravidelné barvení cytoplazmy – místy bazo-, místy acidofilní •kondenzace chromatinu • Erythroblastes polychromatophiles Ortochromatofilní erytroblast •Æ 9 – 10 mm •acidofilní cytoplazma + hemoglobin •pyknotické jádro v excentrické pozici (před enukleací) • • Retikulocyty •Nezralé ery – vývojové stádium, v periferní krvi 0,5 – 1,5 % •Obsahují zbytky organel /polyribosomy, mitochondrie – substantia reticulofilamentosa/ •V ery dozrávají během 24 – 48 hod •Znázornění - brilantkresylová modř retikulocyte réticulocytes Erythropoiesis - rekapitulace Granulo(cyto)poiesis •Myeloblast •Promyelocyt •Myelocyt •Neutrofilní •eosinofilní •basofilní •Metamyelocyt •Neutrofilní •eosinofilní •basofilní • GRANULOCYT • • Vývoj granulocytů. Zde výjimka z pravidla – Promyelocyt je větší než předchozí Myeloblast. Ve stádiu Myelocytů se začínají objevovat specifická granula, na základě kterých pak rozlišujeme jednotlivé typy granulocytů. Granulopoiesis •Opakované mitózy: • Æ buněk se zmenšuje z 20 mm na 10-14 mm (vyjímka - promyelocyt) • kondenzace jaderného chromatinu, změna tvaru jádra (koule ð tyčka) • produkce specifických granulí • změna barvitelnosti cytoplazmy – bazofilie (ribosomes) ð acidofilie (specifická granula) • Myeloblast •Æ 20 mm •světlá, bazofilní cytoplazma •Kulaté jádro, jemná struktura chromatinu, 2 – 5 jadérek • • • • Promyelocyt •Æ 25 – 30 mm •světlá, bazofilní cytoplazma + azurofilní granula • 0 - D jádro, • ± jadérka • • • Myelocyt neutro-, eosino-, basofilní •Æ 15 – 20 mm •světlá, acidofilní cytoplazma •produkce specifických granulí (neutro-, eosino-, bazofilních) •ledvinovité jádro bez jadérek, kondenzace chromatinu • • Metamyelocyt neutro-, eosino-, basofilní •Æ 15 mm •acidofilní cytoplazma + specifická granula (neutro-, eosino-, bazofilní) •jádro „ tlustá tyčka“, kondezace chromatinu • Granulopoiesis - rekapitulace Lymphocytopoesis Monocytopoesis • •Lymfocytoblast •Prolymfocyt • • •Monocytoblast •Promonocyt • Zde opět zopakovat, že Lymfocyty vznikají v kostní dřeni, odkud pak migrují pryč a dospívají v lymf. orgánech (thymus, uzliny). Vývoj monocytů asi není třeba příliš řešit. Thrombocytopoiesis •Megakaryoblast - Æ 20 mm •Promegakaryocyt - Æ 40 - 50 mm •Megakaryocyt - Æ 80 - 100 mm • •Endomitosis – opakované mitózy bez karyokineze a cytokineze. Výsledkem je obrovská, polyploidní b. - megakaryocyt Vývoj krevních destiček. Jedná se vlastně o fragmenty velkých megakaryocytů, které mají typicky obří jádra. Tato jádra vznikají opakovanými mitózami, po kterých ale nedojde k oddělení dceřiných buněk. Výsledkem jsou obří megakaryocyty, jejichž jádra jim umožňují výrazně navýšit proteosyntézu a metabolickou aktivitu. Megakaryocyt platelets polyploid nucleus Thrombocytopoeza • Platelets Destičky pak vznikají odškrcením cytoplasmy megakaryocytu. Jedná se o aktivní proces, na kterém se podílí aktinový cytoskelet. Vznik krevních destiček na povrchu megakaryocytu https://www.vetmed.ucdavis.edu/ https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Hematopoietic_growth_factors.png/1024px-H ematopoietic_growth_factors.png •SCF= Stem Cell Factor •Tpo= Thrombopoietin •IL= Interleukin •GM-CSF= Granulocyte Macrophage-colony stimulating factor •Epo= Erythropoietin •M-CSF= Macrophage-colony stimulating factor •G-CSF= Granulocyte-colony stimulating factor •SDF-1= Stromal cell-derived factor-1 •FLT-3 ligand= FMS-like tyrosine kinase 3 ligand •TNF-a = Tumour necrosis factor-alpha •TGFβ = Transforming growth factor beta [[erytrocyt|Molecular cell biology. Lodish, Harvey F. 5. ed. : - New York : W. H. Freeman and Co., 2003, 973 s. b ill. ISBN 0-7167-4366-3]] Pluripotent Velmi komplexní slide, který má ilustrovat bohatou skladbu různých interakcí a signálních molekul. Hematopoéza je skutečně velmi složitý proces! (Nemusí se učit zpaměti) • Děkuji za pozornost