Co je to fytocenologie? • nauka o rostlinných společenstvech, vegetačních typech • phyton – rostlina, cenóza – společenstvo • zaměřena na klasifikaci vegetace a popis abiotického stanoviště • zdůrazňuje druhové složení Termíny • porost – konkrétní plocha, kde rostou různé rostlinné druhy • rostlinné společenstvo – abstraktní pojem pro soubor druhů rostoucích společně ve stejných typech abiotického prostředí • vegetace – souhrn rostlinných společenstev • flóra – souhrn druhů •Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie (Nauka o vegetaci). – Academia, Praha. Učebnice Fytocenologie •historie fytocenologie •základní cíle popisu a klasifikace vegetace fytocenologickou metodou •podklady a vybavení pro fytocenologickou práci v terénu •terénní sběr dat o vegetaci: fytocenologické snímkování •základní principy fytocenologické nomenklatury •terénní cvičení – zápis fytocenologických snímků Předválečná historie fytocenologie •začátek 20. stol.: – Zürich: H. Brockmann-Jerosch, E. A. Rübel, C. Schröter – Montpellier: C. Flahault – Skandinávie: A. K. Cajander, R. Nordhagen, C. C. Raunkiaer •1910 – definice asociace •J. Braun-Blanquet – zakladatel tzv. curyšsko-montpellierské fytocenologie (Pflanzensoziologie – 1928) •SIGMA (Montpellier) – Aichinger (AT), Ellenberg (DE), Firbas (CZ-DE), Horvatić (HR), Klika (CZ), Oberdorfer (DE), Pawłowski (PL), Soó (HU), Szafer (PL), Tüxen (DE), Zlatník (CZ) •Prodromus der Pflanzengesellschaften (1933–1940) •Übersicht höherer Vegetationseinheiten Mitteleuropas (Br.-Bl. & Tüxen 1943) •Tüxen 1937 – přehled vegetace severozápadního Německa •uppsalská škola – Du Rietz Poválečná historie fytocenologie • IAVS – International Association for Vegetation Science • 50.–70. léta – centrum kolem R. Tüxena (Stolzenau, Rinteln) • Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury (ICPN – tři vydání: 1976, 1986, 2000) • časopisy Vegetatio (1949–2007), Phytocoenologia (od 1973), Journal of Vegetation Science (od 1990), Plant Ecology (od 2008) • rozšíření fytocenologických metod mimo Evropu (Japonsko, Severní Amerika, Rusko, Jižní Afrika, Austrálie…) • pracovní skupina European Vegetation Survey (od 1991) • klasifikace a mapování biotopů v Evropě (Natura 2000) • Map of Natural Vegetation of Europe (Bohn & Neuhäusl 2000) • Informační systém o evropské vegetaci SynBioSys (od 2001) • Euroepan Vegetation Archive (EVA; 2014) Historie fytocenologie v ČR – 1920–1950 Prof. Dr. Jaromír Klika (1888–1957) •J. Klika, A. Zlatník, R. Mikyška, J. Šmarda •pionýrské studie různých typů vegetace v tehdejším Československu •kontakty s Braun-Blanquetem •seznamy vegetačních jednotek střední Evropy (J. Klika a E. Hadač – 1941, 1944, 1948, 1955) Historie fytocenologie v ČR od r. 1950 Jaroslav Moravec (1929–2006) Robert Neuhäusl (1930–1991) • centrum v Botanickém ústavu v Průhonicích • dokumentace různých typů vegetace ČR • mapování vegetace ČR – mapa rekonstruované vegetace 1 : 200.000 (Mikyška et al. 1968) – mapa potenciální vegetace 1 : 500.000 (Neuhäuslová et al. 1997–1998) • Seznam rostlinných společenstev ČR (Moravec et al. 1983, 1995) • Fytocenologická bibliografie (1983–1992) • mezinárodní aktivity – Mapa přirozené vegetace Evropy – Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury Současnost •Česká národní fytocenologická databáze (PřF MU, od 1996; http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/dbase.php?lang=cz) •revize dosavadních klasifikací vegetace pomocí statistických metod •podrobné mapování biotopů 1 :10.000 (AOPK ČR pro soustavu Natura 2000; http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php) •studium dynamiky a funkčních vztahů v rostlinných společenstvech •monografie Vegetace České republiky: 4 svazky z let 2007–2013 • Podklady pro práci v terénu Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR 1. České země. – Academia, Praha. Rekonstruovaná vegetace Měřítko 1 : 200.000 Geobotanické mapy Geobotanické mapy Podklady pro práci v terénu Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Potenciální přirozená vegetace měřítko 1 : 500.000 Geobotanické mapy Podklady pro práci v terénu Lokální geobotanické mapy Podklady pro práci v terénu http://www.sci.muni.cz/botany/tvref/index.php Publikace o vegetaci území Publikace o vegetaci území Hlavní české botanické časopisy Preslia Folia Geobotanica (et Phytotaxonomica) Souhrnné publikace o vegetaci České republiky Vegetace České republiky (Chytrý 2007–2013) 1. Travinná a keříčková vegetace 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace 3. Vodní a mokřadní vegetace 4. Lesní a křovinná vegetace Podrobnější popisy asociací, svazů a tříd: Üdruhové složení a struktura porostů Üstanoviště Üdynamika a management Ürozšíření Üvariabilita Ühospodářský význam a ohrožení Ünomenklatura Ücizojazyčný souhrn Ü Podklady pro práci v terénu vegetace-ceske-republiky-1 vegetace Souhrnné publikace o vegetaci České republiky Vegetace České republiky (Chytrý 2007–2013) Podklady pro práci v terénu Podklady pro práci v terénu Souhrnné publikace o vegetaci České republiky Katalog biotopů České republiky. Ed. 2 (Chytrý et al. 2010) Ü Definice a popisy 173 biotopů, z toho 60 hodnocených jako typy přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 Ü síťové mapky doloženého rozšíření katalog •sešit •tužka a propiska •topografická mapa •letecký snímek •určovací klíč •lupa (nejlépe měřící) •igelitové sáčky na sběr cévnatých rostlin •papírové sáčky na mechorosty a lišejníky Vybavení pro práci v terénu Vybavení pro práci v terénu •kompas •pásmo •GPS (Global Positioning System) •výškoměr nadmořské výšky •výškoměr na stromy •sklonoměr •pedologická sondýrka •pH-metr na půdu •pH- a konduktometr na vodu Fytocenologické snímky Kdy snímkovat? Nejlépe ve fenologickém optimu (někdy jsou optima dvě) • duben + červen/červenec – suché trávníky • duben/květen + červen/červenec – druhově bohaté listnaté lesy • duben/květen + od června – plevelová vegetace • od května do první seče – louky • od května – druhově chudé lesy, křoviny • od června – většina ostatních typů vegetace • od července – vodní a pobřežní vegetace, vysokohorská vegetace Standardní velikosti ploch snímků • 4 m2 – nízká mokřadní vegetace, skalní vegetace, vegetace sešlapávaných míst • 16 m2 – většina typů bylinné a keříčkové vegetace • 50 m2 – křoviny • 200 m2 – lesy • menší plochy, pokud je celý porost menší než standardní velikost plochy • tvar plochy – čtverce (standard) – obdélníky (je-li to nutné v liniových porostech) > Výběr ploch snímků • na základě stratifikace krajiny • plocha musí být homogenní • homogenita strukturní (výška, patrovitost porostu, pokryvnost, životní formy) • homogenita floristická (floristické složení, dominanty) • homogenita ekologická (hloubka půdy, zastínění, ovlivnění vodou, disturbance) • heterogenní mozaika o velikosti zrna řádově menší než standardní velikost ploch nevadí Zápis fytocenologického snímku Seznam druhů • všechny cévnaté rostliny • stromové patro (E3) • keřové patro (E2) • bylinné patro (E1) • všechny terikolní mechorosty a makrolišejníky • mechové patro (E0) Ne: • řasy • houby • mikrolišejníky • epifytické mechorosty a lišejníky Odhad pokryvnosti 50 % 40 % 40 % 45 % 70 % 60 % 60 % 65 % Geyger 1964, sec. Dierschke 1994 Odhad pokryvnosti Braun-Blanquetova stupnice Kombinovaná stupnice abundance a dominance r (–) pouze jeden jedinec, pokryvnost zanedbatelná + více jedinců, pokryvnost malá 1 pokryvnost nižší než 5 % 2 pokryvnost 5–25 % 3 pokryvnost 25–50 % 4 pokryvnost 50–75 % 5 pokryvnost 75–100 % Modifikace Westhoff & van der Maarel 2m pokryvnost kolem 5 %, velká abundance 2a pokryvnost 5–15 % 2b pokryvnost 15–25 % Odhad pokryvnosti – Br.-Bl. stupnice Gehlker 1977, sec. Dierschke 1994 4 % 2 % 1 % 2,5 % 5 % 8 % 10 % 15 % 20 % 25 % 37,5 % 30 % 40 % 50 % 90 % 80 % 75 % 70 % 60 % 87,5 % 62,5 % Odhad pokryvnosti Dominova stupnice + zcela ojediněle, pokryvnost malá 1 ojediněle 2 velmi roztroušeně 3 roztroušeně 4 hojně, pokryvnost až 1/20 5 velmi hojně, pokryvnost až 1/5 6 pokryvnost 1/4 až 1/3 7 pokryvnost 1/3 až 1/2 8 pokryvnost 1/2 až 3/4 9 pokryvnost více než 3/4 10 pokryvnost 4/4