C2860 Teorie prostředí a preventivní konzervace Gabriela Vyskočilová gabriela.vyskocilova@mail.muni.cz Pracoviště: Ústav chemie, PřF MU Kancelář: C12/309, UKB Sylabus předmětu • 1) ÚVOD DO PREVENTIVNÍ KONZERVACE I - Preventivní konzervace a moderní muzeum. Mezinárodní etické standardy • • 2) ÚVOD DO PREVENTIVNÍ KONZERVACE II - Legislativní rámec preventivní konzervace. Odborná literatura oboru. Historie preventivní konzervace. Instituce věnující se preventivní konzervaci • • 3) TEPLOTA A VLHKOST - Účinky teploty a vlhkosti na sbírkové materiály. Metody měření teploty a vlhkosti. Možnosti úpravy a regulace teploty a vlhkosti • • 4) SVĚTLO - Účinky UV, VIS a IR záření na sbírkové materiály. Metody měření záření. Možnosti úpravy, regulace a eliminace účinků záření • • 5) POLUTANTY - Účinky externí a interních polutantů na sbírkové materiály. Metody monitorování polutantů. Možnosti regulace a eliminace účinků polutantů • • 6) BIOLOGICKÉ POŠKOZOVÁNÍ SBÍREK-Poškozování sbírkových materiálů vlivem škůdců. Pest management. Negativní vliv člověka • • 7) OCHRANA SBÍREK V MUZEU A MIMO NĚJ - Preventivní konzervace při deponování, vystavování, studiu, dokumentaci a transportu muzejních sbírek. Specifika depozitáře a výstavních prostor • • 8) SPECIFIKA PREVENTIVNÍ KONZERVACE ANORGANICKÝCH MATERIÁLŮ - Specifické problémy preventivní konzervace kovů, skla, keramiky a kamene • • 9) SPECIFIKA PREVENTIVNÍ KONZERVACE ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ - Specifické problémy preventivní konzervace dřeva, usně, papíru, textilu, syntetických polymerů a datových nosičů • • 10) OCHRANA SBÍREK V KRIZOVÝCH SITUACÍCH - Krizový plán a štáb kulturní instituce. Ochrana před požárem, vodou, atmosférickými vlivy. Zásady při ošetřování zasazených sbírek požárem a vodou • • 11) RISK MANAGEMENT- POLITIKA PREVENTIVNÍ KONZERVACE - Indikátory efektivnosti preventivní konzervace ICCROM. Aplikace managementu rizik na oblast ochrany kulturního dědictví. Současná východiska a možnosti realizace preventivní konzervace Poslání muzeí • Uchování sbírkových předmětů v dobrém stavu pro budoucí generace • Prezentování sbírek veřejnosti • Vědecký výzkum sbírek Co je cílem muzejní konzervace a restaurování? • uchování muzejních sbírkových předmětů • ve stabilním stavu • kvalitnější interpretaci • „stavu zmraženého rozpadu" Příčiny poškození muzejních sbírek • Fyzikální • Chemické • Biologické • Lidský faktor • Živelné pohromy, přírodní katastrofy, válečný konflikt,... Stupně ochrany předmětů kulturní povahy Preventivní konzervace - zajištění optimálních podmínek uložení, zpomalení poškozování a minimalizace všech rizikových faktorů - týká se všech muzejních pracovníků! Sanační konzervace - zásahy stabilizující fyzický stav - technologie, které pouze minimálně narušují komplexní hodnotu Restaurování - zachování díla či památky - maximálně možné zohlednění jejího původního vzhledu - zahrnuje doplňování chybějících či silně poškozených prvků, - hlavním cílem je dosažení srozumitelnosti „Lépe je zastavit problém na počátku, je pozdě na léčení, pokud se nemoc již rozvinula/' Ovidius, Remedia Amoris 7 Proč PK? 1) Pomocí PK se snižují rizika pro sbírkové fondy - hospodárný a efektivní nástroj ochrany sbírek 2) Prodlužuje životnost předmětů a sbírek 3) Redukuje potřebu sanační konzervace 4) Snižuje rizika ztrát při krizových a mimořádných situacích 5) Podporuje vzájemnou kooperaci mezi jednotlivými muzejními profesemi a účinné provázání dílčích činností 8 Charkteristika PK dle ICCROM • Předem schválený plán činností směřujících ke zpomalení poškozování a k omezení rizik pro muzejní sbírky • Pozornost je soustředěna na okolní prostředí sbírek • PK je uskutečňována muzejními pracovníky ve spolupráci s externími odborníky, organizacemi a veřejností. • Zásadním cílem PK je zvýšení možnosti přístupu veřejnosti ke sbírkám ICCROM - International Centre for the Study of the Preservation and Restoration of Cultural Property https://www.iccrom.org/ 9 Znaky PK dle ICCROM • Interdisciplinarita • Týmovost • Podpora vedení muzea • Největší odpovědnost nese ředitel a vedení • Nejlepší předpoklady k zajišťování PK má konzervátor (vzdělání) • PK se týká všech pracovníků muzea, externích spolupracovníků (arckitekt,...) i veřejnosti Etická pravidla a standardy • Profesní etický kodex konzervátora-restaurátora ICOM-CC, (New Delhi, 2008) http://www.icom-cc.org/47/about/definition-of-profession-1984/#.XkpzamhKilV • E.CC.O (European Confederation of Conservator-Restorers' Organisations) - Professional Guidlines I. - III. (2002-2004) http://www.ecco-eu.org/ • Dokument z Vantaa (2000) - Návrh evropské strategie PK • Teamwork for Preventive Conservation, ICCROM (1994) - metodika pro management PK - indikátory PK (vyhodnocovací nástroj PK v muzejích) • Kurzy ICCROM • Etický kodex ICOM (1986, 2004) • Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR (2007) íi Etický kodex ICOM • Soubor zásad podložených směrnicemi o profesním jednání, které by měly být uplatňovány • Odpovídá prohlášení o profesních a etických zásadách muzeí uvedených ve Statutu ICOM • Odráží zásady, které jsou všeobecně přijímány odbornými muzejními pracovníky po celém světě • https://www.cz-museums.cz/web/deni v oboru/eticky-kodex-muzei ICOM International Council of museums • https://icom.museum/en/ 12 Dokument o profesi K-R • Stanovuje základní cíle, zásady a požadavky vztahující se k profesi K-R • Určuje roli K-R při ochraně kulturního dědictví v muzeích a galeriíích ČR • Definuje a podporuje specifický muzejní přístup k ochraně předmětů kulturního dědictví • https://www.cz-museums.cz/web/amg/zakladni-dokumenty/dokument-o-profesi-konzervatora-restauratora AMG Asociace muzeí a galerií • https://www.cz-museums.cz/web/amR/titulni 13 Etický kodex 1. K-R přistupuje ke každému předmětu dle zásad kodexu 2. K-R respektuje komplexní hodnotu předmětu 3. K-R má právo odmítnout požadovaný zásah, o kterém se domnívá, že je v rozporu s kodexem 4. K-R se musí snažit o rozšiřování svých znalostí a dovedností a zvyšovat kvalitu své práce 5. K-R pracuje přímo s předměty a je zodpovědný vlastníkovi a celé společnosti 6. K-R má povinnost předložit vlastníkovi všechny možnosti konzervace a obhájit zvolený postup 7. K-R nesmí zatajovat informace o způsobu a rozsahu konzervace 8. K-R při rozhodování nesmí opomenout žádný prostředek a nástroj preventivní konzervace 9. K-R je povinen odstoupit, pokud by zásah poškodil autenticitu; doporučit jiný postup (např. kopie) 10. K-R může odstranit část materiálu jen pro zlepšení srozumitelnost či ochrany; odstraněné části dokumentovány a případně konzervovány a uloženy 11. K-R usiluje o maximální srozumitelnost a trvanlivost dokumentace; 12. K-R je vázán mlčenlivostí v případě informací, které by mohly ohrozit bezpečnost předmětu; nesmí zamlčet nezvratně podložené pochybení 13. K-R má povinnost poskytnout veškerou možnou pomoc při záchraně v krizových situacích 14. Konzervace je interdisciplinární obor, proto je nezbytná spolupráce s odborníky z jiných oborů! 15. K-R přispívá k rozvoji profese sdílením zkušeností a získaných informací 15 Legislativa a uplatňování PK v muzejní praxi • Zákon č. 122/2000 SB., o ocharně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů • Vyhláška Č. 275/2000 k zákonu o ochraně sbírek muzejní povahy (§1 Trvalé uchování sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů...) • Metodický pokyn MK ČR k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích ČR nebo územními samposprávnými celky (r. 2001) • Metodický pokyn k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů a stanovení režimu zacházení se sbírkou v muzeích a galeriích (r. 2007) • Metodický pokyn k ochraně sbírek uzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupíním a požárem (r. 2010) • Metodika k uchovávání předmětů kulturní povahy (r. 2018) • https://www.cz-museums.cz/web/deni v oboru/muzejni-legislativa Standardy ČSN EN ČSN EN 15757 - Ochrana kulturního dědictví - Požadavky na teplotu a relativní vlhkost prostředí s cílem zamezit mechanickému poškození organických hygroskopických materiálů, k němuž dochází v důsledku klimatu ČSN EN 15758 - Ochrana kulturního dědictví - Postupy a přístroje pro měření teploty vzduchu a teploty povrchů objektů 2011 ČSN EN 15946 - Ochrana kulturních památek - Zásady balení pro přepravu (condition report) ČSN EN 15898 - Ochrana kulturního dědictví - Základní obecné termíny a definice ČSN EN 15759-1 - Ochrana kulturního dědictví - Vnitřní prostředí - Část 1: Pokyny pro vytápění kostelů a kaplí ČSN EN 15759-2 - Ochrana kulturního dědictví - Vnitřní prostředí - Část 2: Řízení větrání za účelem ochrany budov a sbírek ČSN EN 15999-1 - Ochrana kulturního dědictví - Směrnice pro vitríny používané pro výstavy a pro dlouhodobé uchovávání sbírkových předmětů - Část 1: Obecné ČSN EN 16085 - Ochrana kulturního dědictví - Metodika odběru vzorků z objektů kulturních památek - Obecná pravidla ČSN EN 16242 - Ochrana kulturního dědictví - Postupy a přístroje na měření vlhkosti ve vzduchu a výměny vlhkosti mezi vzduchem a kulturní památkou ČSN EN 16141 - Ochrana kulturního dědictví - Doporučení pro řízení vnitřního prostředí - Studijní depozitáře: definice a charakteristické vlastnosti prostorů určených pro uchovania studium kulturních památek ČSN EN 16893 - Ochrana kulturního dědictví - Doporučení pro umístění, konstrukci a úpravy budov nebo místností určených k uložení sbírek kulturního dědictví ČSN EN 16648 - Ochrana kulturního dědictví - Způsoby přepravy ČSN P CEN/TS 16163 - Ochrana kulturního dědictví - Směrnice a postupy pro výběr vhodného osvětlení do expozice 17 TERMINOLOGIE • Profesní etický kodex konzervátora-restaurátora ICOM-CC, (New Delhi, 2008) • Evropská komise pro standardizaci CEN - European Comitte for Standardisation (CEN t/346 - Conservation of Cultural Property) - CSN EN 15898 - Ochrana kulturního dědictví - Základní obecné termíny a definice • Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR (2011) 18 Předmět kulturního dědictví • věc movitá či nemovitá, přírodnina či lidský výtvor, významná pro pochopení vývoje přírody i lidské společnosti a uchování paměti. Je proto určena k trvalému uchování pro budoucí generace Sbírkový předmět • věc movitá či nemovitá, přírodnina či lidský výtvor, která je součástí sbírky muzejní povahy zapsané v CES MK ČR; součást přírodního a kulturního dědictví ČR 19 Celistvost-integrita předmětu • soubor materiálových, technických a estetických hodnot, které spolu historicky souvisejí. Součást integrity tvoří také stopy související s jeho používáním či poškozením a následné úpravy významné z hlediska historie a života lidské společnosti Ko n ze r vát o r- r e st a u rá to r • Je vzdělaný, kvalifikovaný a zkušený profesionál schopný provádět komplexní zásahy na předmětech kulturního dědictví při dodržování zásad Dokumentu o profesi konzervátora-restaurátora 20 Vzdělání konzervátora-restaurátora • Absolvent odpovídajícího magisterského studia nebo uznaného ekvivalentu • Součástí vzdělání je teoretická výuka i odborná praxe, vedoucí k rozvoji schopnosti řešit problémy konzervace systematickým přístupem, užitím průzkumu a výzkumu a kritickou interpretací výsledků • Od počátku vzdělávání musí být studenti vedeni k pochopení skutečnosti, že každý předmět je jedinečný 21 Činnost konzervátora-restaurátora Podílí se na všech činnostech muzea týkajících se ochrany předmětů Řídí se standardními vědeckými postupy Průzkum - interdisciplinarita Dokumentace Vyhodnocení výsledků průzkumů a návrh postupu konzervace Konzervace (sanační, preventivní, restaurování) Doporučená literatura • BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební text, Litomyšl 1996. • DE GUICHEN, GAEL: Preventive Conservation: A Mere Fad or Far-reaching Change? Museum International, roč. 2001,1999, č. 1, s. 4-6. • HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002. • JIRÁSEK, P.: Příručka k požární ochraně kulturních institucí. Brno 1999. • KEENE SUZANNE: Managing Conservation in Museums. Oxford 2002. • KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. • Kol.: Climate Control in Museums. ICCROM, Rome 1998. • Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000. • Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha 2003. • KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002,106 s. • KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KOPECKÁ, I., SVOBODOVÁ, E.: Metody průzkumu historických materiálů. Praha 2019 • KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001. 23 LAVÉDRINE, B.: A Guide to the Preventive Conservation of Photograph Collections. Los Angeles 2003. LEE, L. R., THICKETT, D.: Selection of Materials for the Storage or Display of Museums Objects. London 1995. MILNER, CAROLE: Who cares? Conservation in contemporary context. Museum international, roč. 2001, 1999, č. 1, s. 22-27. ODEGAARD, N. - SCOTT, C - ZIMMT, W. S.: Material characterization tests for objects of art and archaeology. Archetype Publications London 2000. PUTT, NEAL, SLADE, SARAH: Teamwork for Preventive Conservation. Rome 2004. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79-198. TÉTREAULT, J.: Airborne Pollutants in Museum, Galleries, and Archives: Risk Assessment, Control Strategie, and Preservation Management. Ottawa 2003. THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002. VÁVROVÁ, P., PAULU SO VÁ, H.: Studium vlastností některých UV filtrů WAIDACHER, R: Příručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999. ZELINGER, J. - ŠIMŮNKOVÁ, J. - KOTLÍK, P.: Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha 1989. ZELINGER, J.: Poškození památek vlivem světla a ochrana proti němu. ZPP 7/2000. 24