Adobe Systems
C9500 Užitá chemie – 1 Úvod
1
C9500 Užitá chemie
Mgr. Ing. Radka Kopecká, Ph.D.
175344@mail.muni.cz

Adobe Systems
C9500 Užitá chemie – 1 Úvod
2
Obsah předmětu
Podmínky ukončení (kolokvium)
1)Kolokvium – písemná forma
2)60% splněných zadaných úkolů
3)Vypracování a přednesení prezentace na stanovené téma

Adobe Systems
Zápatí prezentace
3
Užitá (aplikovaná) chemie je vědecký obor zabývající se základními chemickými vlastnostmi materiálů
a výrobu nových materiálů.
Užitá chemie se zabývá aplikacemi principů a chemických teorií k zodpovězení si specificky
položených otázek s cílem najít řešení reálných globálních problémů.
Tento obor slučuje především čtyři oblasti studia chemie: fyzikální chemie, chemie materiálů –
organických a anorganických, chemické inženýrství a chemie životního prostředí.
Chemie, podobně jako biologie nebo fyzika, zkoumá určité části a vlastnosti přírody. Proto ji
řadíme k tzv. přírodním vědám. Chemie je především tzv. užitá věda, tj. jejím hlavním cílem není
pouze zjišťovat informace, ale především snaha získané informace prakticky využít v běžném životě.
Chemie
Užitá chemie

Adobe Systems
Zápatí prezentace
4
Význam chemie
a)tvoří surovinovou základnu řady průmyslových odvětví – např. úprava vody, zemědělství,
potravinářský průmysl, energetika, elektronika (výroba polovodičů), výroba chemických polotovarů,
výroba a zpracování plastů, gumárenství, barvářství, farmaceutický průmysl, kosmetický průmysl,
stavebnictví a řada dalších
b)
b)umožňuje získávání energie (uvolněné při chemických dějích) – elektrická (galvanické články),
jaderná, tepelná (oheň) a světelná (fluorescein, ohňostroje, …) energie
c)
c)objasňuje chemické děje významné pro život – popisuje chemické reakce probíhající v atmosféře,
vodě a půdě a chemické reakce probíhající v živých organismech,

Adobe Systems
Zápatí prezentace
5
Chemikové jsou „kouzelníci
s hmotou“.
Historický vývoj chemie
Chemie je od prvopočátku zaměřena hlavně prakticky, k okamžitému využití a k výrobě, proto je
chemie především vědou užitou, přestože část chemických poznatků vznikala a vyvíjela se v rámci
filosofie.
Pravěk
Paleolit (starší doba kamenná)
Ovládnutí ohně = ochrana před dravou zvěří, zdroj tepla a světla, příprava jídla.
Hoření bylo první chemickou reakcí, kterou člověk ovládl a využil ke svému prospěchu.
Neolit (mladší doba kamenná)
Vznik hrnčířství
Eneolit (pozdní doba kamenná)
Materiály – tradiční kámen a nové kovy  (zlato, stříbro a měď = 1. kov získaný z rud).
Měď byla v době kolem 3 000 let př. n. l. postupně nahrazována slitinou mědi a cínu – bronzem.

Adobe Systems
Zápatí prezentace
6
Starověk
Odlévání bronzu
Doba železná
Železo lidé nejdříve začali používat v jeho přirozené formě – zpracovávali meteority
Rtuť - nalezena v egyptských hrobech z poloviny 2. tisíciletí př. n. l.
Dalším známým kovem starověku bylo olovo.
bronz.jpg

Adobe Systems
Zápatí prezentace
7
Starověké Řecko a Řím
Řekové - převzali dosavadní poznatky a přetvořili je na jednodušší, abstraktnější a racionálnější
úroveň. Římané koukali na vědu s pohrdáním. Řím byl vojenský stát, proto Římané byli praktiční
a zdatní v technice, zejména v technice zpracování kovů.
Aristoteles popsal výrobu železa a oceli, formuloval princip chemických dějů: všechny látky vznikly
ze společné prahmoty a mohou se vzájemně přeměňovat.
Síra se v Řecku používala při bohoslužbách jako vykuřovadlo.
Rtuť nazývanou „tekuté stříbro“ vyráběli Římané z rumělky a používali jako líčidla a malířské
barvy. V Řecku objeveny zákony šíření, odrazu a lomu světla.
V 5. stol. př. n. l. Empedokles stanovil čtyři základní látky, z nichž je složena hmota a položil
tak základy teorii čtyř živlů.
Démokritos - myšlenky o atomech

Thalés z Milétu
(624–548 př. n. l.) pralátka voda
(vše vzniklo různými úpravami vody).
Thales-04.jpg
Hérakleitos z Efesu
(540–480 př. n. l.) pralátka oheň
Empedoklés z Akragantu
(490–430 př. n. l.) čtyři základní pralátky:
Voda, vzduch, oheň, země
Heraclitus_b_4_compressed.jpg 388px-Empedokles.jpg
Atomisté
Atomisté dělili svět na jsoucno a nejsoucno.
Jsoucno bylo dle nich tvořeno z nedělitelných a nezničitelných atomů proměnlivého tvaru.
Démokritos z Abdér (460–370 př. n. l.)
Democritus.jpg

Adobe Systems
Důležité objevy a vynálezy
Časový horizont
Místo
Objev a vynález
200 n. l.
Řecko
Výroba mýdla
400–500 n. l.
Indie
Výroba cukru
600 n. l.
Čína
Výroba porcelánu
678 n. l.
Řecko
V bitvě použita hořlavina „řecký oheň“
900 let n. l.
Arábie
Výroba alkoholu destilací
1100–1200
Čína
Vynález kompasu
1200
Čína
Vynález střelného prachu
1300
Itálie
Výroba HNO3 a H2SO4
1390
Dálný východ
Vynález knihtisku
1590
Německo
Prachová patrona
Konec 16. století
Itálie, Holandsko
Výroba dalekohledů

Adobe Systems
Zápatí prezentace
10
Alchymie
Alchymie je pokusná činnost s přírodními látkami, se snahou o vzájemnou přeměnu prvků a získání
elixírů mládí. Vznikla v Egyptě, Indii a Číně. V Čechách byl její vrchol počátkem 17. století za
císaře Rudolfa II.
Arabové se jako první pokusili o chemickou symboliku.
(každému kovu i každé chemické operaci přiřadil určité číslo: zlato mělo hodnotu 20, stříbro 10,
měď 7, elixír 100, sublimace 1/50,…; z čísel sestavovali rovnice o jedné neznámé).
Evropští alchymisté zavedli symboly pro označení chemikálií.
Význam alchymie pro současnost – nahromadění chemicko-technologických zkušeností
Alchymie rozpracovala exp. metody: filtraci, extrakci, sublimaci, destilaci, žíhání, rozpouštění.
Alchymisté uměli připravit: kyselinu sírovou, kyselinu dusičnou, kyselinu
chlorovodíkovou, louhy, potaš, sodu, ledek, alkohol, lučavku královskou, borax, řadu solí a oxidů,
používali řadu minerálů a kamence jako mořidlo, používali rostlinná barviva v barvířství (indigo).
Alchymisté své vědomosti tajili, proto záměrně pozměňovali nebo nově vymýšleli značky již dříve
označených chemikálií, čímž vznikl zmatek.

Alchymie
•Vyrobit zlato z čehokoliv.
•Připravit elixír mládí a nesmrtelnosti.
•Stvořit umělého člověka.
•Objevit kámen mudrců.
golem.jpg
Geber = Abú Músa Džábir ibn Hajján
(arabská alchymie)
Objevil destilaci, krystalizaci, HCl a HNO3. Připravil lučavku královskou
Jehuda Liva ben Becalel = rabbi Löw
Židovský rabín stvořil údajně
v Praze za vlády Rudolfa II. Golema.
Edward Kelley
Dvůr Rudolfa II., údajně uměl Kelly vyrobit zlato a znal časoprostorovou smyčku.
EdwKelley.jpg geber.jpg
Albertus Magnus
Údajně stvořil bronzovou hlavu, která mluvila.
AlbertusMagnus.jpg Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

12
Technická chemie
Navazuje na praktické dovednosti alchymistů – vývoj vedl k rozvoji metalurgie, sklářství,
keramiky, výroby chemikálií, papíru, barev ...
Vannocio BIRINGUCCIO (1480–1539) – chemik a technolog, základní spis Pirotechnia
Bernard PALISSY (1510–1590) – má zásluhu o rozvoj keramiky (objevil řadu smaltů), jeden ze
zakladatelů agrochemie
Johann Rudolf GLAUBER (1604–1668) – chemik a lékař, výroba kyselin, ledku, solí (objev Glauberovy
soli Na2SO4.10H2O).
Georg AGRICOLA (1494–1555) - Vynikající lékař, který se zabýval mineralogií, hornictvím a
hutnictvím. Působil nějakou dobu v Jáchymově.

Adobe Systems
Zápatí prezentace
13
13
Novověk

Adobe Systems
Vynálezy 17. století
Časový horizont
Vynálezce
Vynález
1627
Anglie – E. Wingate
Logaritmické pravítko
1636
Německo – Schwenter
Plnicí pero
1637
Johannes Hevel
Pozemní periskop
1643
Evangelista Torricelli
Barometr
1650
Otto von Guericke
Vývěva
1660
Francie
Splachovací záchody
1661
Otto von Guericke
Manometr
1661
M. Thévenot
Vodováha
1669
Henning Brand
Objev fosforu
1681
Denis Papin
Tlakový hrnec
1685
Joachim Becher
Svítiplyn

Adobe Systems
Časový horizont
Vynálezce
Vynález
1712
Thomas Newcomen
Parní stroj
1714
G. D. Fahrenheit
Rtuťový teploměr
1721
J. F. Henckel
Výroba zinku
1745
E. G. Kleist
Leydenská láhev
1750–1754
L. Euler
Vodní turbína
1750
Stender
První pračka
1752–1754
Franklin, Diviš, Lomonosov
Bleskosvod
1776
D. Bushnell
Ponorka
1778
W. von Kempelen
Mluvící automat
1795
Alessandro Volta
Voltův sloup
1796
Alois Senefelder
Plošný tisk – litografie
Vynálezy 18. století

Adobe Systems
Časový horizont
Vynálezce
Vynález
1801
E. Adam
Kolonový destilační přístroj
1801
F. Ch. Achard
Výroba cukru z řepy
1802–1807
Richard Trevithick
Parní lokomotiva
1803
H. Davy
Výroba draslíku a sodíku
1823
J. N. Fuchs
Vodní sklo
1837–1839
M. H. Jacobi
Galvanoplastika
1839
Ch. Goodyear
Vulkanizace kaučuku
1844
F. G. Keller
Papír z dřevoviny
1858
J. Plücker a H. Geissler
Neonová trubice
1882
Thomas Alva Edison
Parní elektrárna
1891
V. G. Šuchov
Destilace ropy
Vynálezy 19. století

Adobe Systems
Časový horizont
Vynálezce
Vynález
1900
I. L. Kondakov
Umělý kaučuk
1901
R. A Zsigmondy
Ultramikroskop
1903
K. O. Birkeland
Výroba dusíku ze vzduchu
1906
A. Wilm
Dural
1908
J. E. Brandenberger
Celofán
1909
L. H. Baekeland
Bakelit
1928
A. Fleming
Penicilin
1932
Cockroft a Walton
Umělá jaderná reakce
1945
J. R. Oppenheimer
Atomová bomba
1951
E. Teller
Vodíková bomba
1981
Don Estridge
Počítač IBM PC
Vynálezy 20. století

Adobe Systems
Zápatí prezentace
18