C9500 Užitá chemie Sklo Mgr. Ing. Radka Kopecká, Ph.D. 175344@mail.muni.cz C9500 Užitá chemie – 1 Úvod 1 Sklo je anorganický, amorfní (nekrystalický) materiál, vyrobený tavením vhodných surovin a následným řízeným ochlazením vzniklé skloviny bez krystalizace. Skelný stav vzniká plynulým přechodem ze stavu kapalného do stavu pevného. Podle surovin a přísad, které se přidávají do sklářského kmene, můžeme sklo rozdělit na anorganické, organické, chemické, technické nebo užitkové. Sklo - definice AUDIO: Lepíme rozbité sklo | Lepidla.cz Sklo je „tuhým roztokem“ různých křemičitanů sodných, draselných, vápenatých, případně olovnatých nebo barnatých, které jsou doprovázeny dalšími sloučeninami, zejména oxidy kovů. Křemík Křemík se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách, nejčastěji jako oxid křemičitý SiO2 - tři různé krystalické modifikace – křemen, tridymit a cristobalit. Dále se oxid křemičitý vyskytuje hydratovaný (v podobě gelu) jako opál a v zemité podobě jako křemelina. Křemen se často vyskytuje ve velmi dobře vyvinutých krystalech. Odrůdy křemene: křišťál (čistý, bezbarvý), záhněda (tmavohnědá), marion (černý), citrín (žlutý), růženín (růžový), chryzopras (zelený), ametyst (většinou fialový). •Křemen se vyskytuje jako příměs ve vyvřelinách (žula, porfyr, liparit) a v krystalických břidlicích (rula, slídovec) nebo jako pískovec a křemičité písky. •Tridymit se v přírodě vyskytuje dosti často, ale většinou jen v malých množstvích. •Cristobalit získal své jméno podle hory San Cristobal v Mexiku, v malých krystalcích uzavřených v lávě. •Amorfní SiO2 lze získat v podobě bílého prášku odvodněním křemičitých gelů vyloučených z vodného roztoku – v přírodě se vyskytuje jako křemelina - má vynikající schopnost pohlcovat kapaliny SiO2 – kompaktní xerogel (suchý gel) – opál. •Chalcedon = zestárlý opál - je vodou chudší než opál, často bezvodý, má krystalickou strukturu. Odrůdy: achát, onyx, karneol, heliotrop, jaspis, pazourek. Oxid křemičitý je chemicky odolná látka. Z kyselin ji rozpouští pouze kyselina fluorovodíková (HF) a vzniká fluorid křemičitý. SiO2 + 4 HF → SiF4 + 2 H2O Oxid křemičitý je ve vodě prakticky nerozpustný. Jako anhydrid kyseliny křemičité se snadno převádí tavením s alkalickými hydroxidy na křemičitan. SiO2 + 2 NaOH → Na2SiO3 + H2O 2 Stejně reaguje při tavení s uhličitany alkalických kovů. SiO2 + Na2CO3 → Na2SiO3 + CO2 3. Výroba skla a porcelánu. Sklo - historie •Sklo bylo objeveno v polovině 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. •První písemná zmínka o skle na našem území pochází z roku 1162. První sklárny vznikaly ve druhé polovině 13. a v první polovině 14. století v příhraničních oblastech. Od poloviny 14. století nejstarší české sklárny tavily téměř čiré draselno-vápenaté sklo - malovaná kostelní okna, číše a poháry. •Na přelomu 17. a 18. století zastínili čeští skláři kvalitou svých výrobků do té doby bezkonkurenční benátské sklo. •Ve třicátých letech 19. století v ČR - první chemicky odolné sklo na světě. • • fyzikální: viskozita, povrchové napětí, hustota • mechanické: pevnost v tahu a tlaku, pružnost, tvrdost • tepelné: tepelná roztažnost, měrné teplo • optické: index lomu, disperze, tepelná absorpce • elektrické: špatný vodič tepla • chemické: rozpustnost, odolnost vůči agresivním kyselinám apod Sklo - vlastnosti Jak třídíme sklo a jak se dále využívá? - ESTAV.cz Sklo - materiál •sklářské (tavné) písky = zrnité horniny s obsahem SiO2 zpravidla (60 – 80%) + zrna jiných minerálů (živce, slídy, tzv. těžké minerály - granáty, zirkony, turmalíny, rutily, ilmenity, magnetity). Těžba povrchovým způsobem v lomech. •granulometrie (zrnitostní skladba), kdy by se maximální podíl zrn měl pohybovat v rozpětí 0,1 – 0,6 mm • •pojivo = jílové minerály (např. kaolinit), karbonáty a oxohyroxidy železa •nutno materiál upravovat drcením, praním (odstranění odplavitelných, jílovitých částic) a tříděním (docílení zrnitosti). Největší a nejvýznamnější ložiska sklářských písků jsou v ČR v české křídové pánvi a v pánvi chebské. Nejvýznamnějším ložiskem v ČR je Střeleč. Drcený křemen – první zmínka 16. - 18 stol. •kusový křemen: žilný křemen, oblázky z řek, sběr na polích •omývání od hlíny •pálení křemene v peci „kýzovna“ – červený žár až 2 týdny •vyhrabání do studené vody-> rozpraskání – křemel •vysekávání nečistot a třídění podle barvy •drcení ve stoupě a síťování •98-99% SiO2, pod 0,1% Fe2O3, zrnitost pod 1 mm Sklářský písek → Sklářský kmen Soustava běžného skla = SiO2 – CaO – Na2O a SiO2 – CaO – K2O •Přidávány alkálie – CaO, (Na2O a K2O) ve formě vápence CaCO3, sody Na2CO3, potaše K2CO3 •CaCO3 →CaO + CO2 = tavením kmene přechází uhličitan vápenatý na oxid vápenatý, jehož obsah upravuje rozpustnost a chemickou odolnost skla. •Obsah alkálií ve sklářském kmeni ovlivňuje zejména teplotu tavení vsázky. •Přidávána čeřiva = látky odstraňující z roztavené skloviny bublinky a nečistoty a zároveň sklářský kmen homogenizovaly. Pomáhají k urychlení tavících procesů a napomáhají k odbarvování skloviny •sírany (sodný, vápenatý, barnatý), dusičnany – ledky (draselný, vápenatý, barnatý) •Barviva = nejčastěji elementární kovy nebo oxidy a soli kovů. mangan (ametystové zbarvení), kobalt (modré zbarvení), měď (tyrkysové, ale i tmavě červené zbarvení), zlato (rubínová barva), stříbro (žlutá až červená). •Určitý podíl vsázky tvoří také drcené odpadní sklo (skleněné střepy) = úspora primárních surovin, zrychlení tavícího procesu, zlepšení počáteční homogenity skloviny. Uhličitan sodný (soda) Uhličitan draselný (Salajka) Proces výroby skla můžeme rozdělit do čtyř procesů: •výroba vsázky •tavení skla •tvarování skla •chlazení skla. Sklo - výroba Surovina na výrobu skla se nazývá sklářský kmen, který je uveden do stádia taveniny • Sklářský kmen obsahuje: – 70% sklotvorných oxidů – 20% tavidel – Stabilizátory – Odbarvovače – Barviva •Soda povrchově reaguje s pískem již při 550 °C: Na2CO3 + SiO2 → Na2SiO3 + CO2 •Při 700 °C reakce pokračuje dál: Na2SiO3 + SiO2 → Na2Si2O5 •Podstatou chemických změn je rozklad a oxidace jednotlivých složek sklářského kmene na oxidy, které se s SiO2 slučují na křemičitany proměnlivého složení, např. Na2CO3 → Na2O + CO2 a dále m MeO + n SiO2 → m MeO . n SiO2 Zpracování skloviny: •dříve (lití, mačkání) •později (foukání, tažení, lisování, válcování) Dle původu: 1.přírodní – skla, která vznikla přírodními procesy, nejčastěji vulkanickou činností v přírodě. Horniny ze skupiny vulkanických skel (obsidián, pemza, perlit a smolek), které vznikají rychlým ochlazením kyselé lávy na zemském povrchu. Tektity jsou skla, která vznikla v souvislosti s dopadem meteoritu na zemský povrch a roztavením původních sedimentárních hornin v místě dopadu. Podle místa geografického výskytu se tektity označují např. jako vltavíny, australity, indočínity (javanity, filipínity), irgizity. Vltavíny byly objeveny v r. 1787 jako první z tektitů a dostaly svůj název podle řeky Vltavy. 2. 2.umělá – skla, vznikají buď tavením sklářského kmene a přísad a následným řízeným ochlazením bez krystalizace (označovaná také jako průmyslová skla) nebo jako vedlejší produkt spalování uhlí (vysokoteplotní popílky, uhelné tavné strusky) Sklo - dělení Vltavíny - prodej, cena, naleziště, šperkové kameny Dle chemismu průmyslových skel (tj. podle příslušnosti k základním soustavám): •SiO2 – křemenné sklo - tavení čistého křišťálu ve vakuu při teplotě kolem 2000 °C, pro výrobu osvětlovacích výbojek a různých aparatur. •Na2O (K2O, Li2O) - SiO2 – tzv. rozpustné (vodní) sklo Vodní sklo je obchodní název jak tavenin alkalických křemičitanů, tak jejich vodných roztoků. Vyrábí se dvoustupňovou syntézou. •K2O – CaO - SiO2 a K2O – PbO - SiO2 – křišťálová skla = kvalitní druh čirého bezbarvého skla s vysokým leskem vysokou světelnou propustností, pro výrobky umělecké, dekorační, užitkové. Pojmem křišťálové sklo se omezuje pouze na olovnaté sklo s více než 24% PbO •Na2O – B2O3 - SiO2 – tepelně odolná skla, např. tzv. jenské sklo (75% SiO2 a 8% B2O3) nebo u nás sklo Simax (80% SiO2 a 12,8% B2O3). Z těchto typů skel se vyrábí laboratorní nádobí nebo varné nádobí pro domácnost. • •CaO – MgO – Al2O3 - SiO2 – nízkoalkalická skla, využití v chemickém a farmaceutickém průmyslu Fotografie chemické laboratorní sklo #19483321 | fotobanka Fotky&Foto Dle způsobu průmyslové výroby a použití: •ploché sklo tažené, válcované nebo vyráběné tzv. float procesem, stavebnictví pro zasklívání oken, dveří, zrcadlové sklo, bezpečnostní sklo • •tvarované sklo - sklobetonové konstrukce stěn, stropů nebo kleneb, kdy mohou staticky spolupůsobit spolu s betonovou výplní, např. tzv. luxfery • •foukané sklo se tvaruje pomocí sklářské píšťaly, zejména výroba uměleckého a dekorativního skla • •pěnové sklo je anorganický pórovitý materiál s tepelněizolačními vlastnostmi, který má, na rozdíl od ostatních tepelněizolačních materiálů, vysokou pevnost v tlaku • •skleněná vlákna - uplatnění ve stavebnictví jako tepelně a zvukově izolační materiál Sklo - zdobení Chemické - mechanické: •Tepání •Rytí a řezání •Punktování •Leptání •Matování •Pískování •Ledování •Malování •Lazurování •Malba na kov •Stříbření Sada sklenic na víno s karafou smaltované sklo 7 ks Neduhy a vady skla: •Zkoušení skla, Odskelňování, Bubliny, Kamínky ve skle, Šlíry, Vrásnění, švy, přelisky, Nestejná síla stěny, Fleury, Dechové obrázky, Stárnutí, Slepnutí, Tečení Sklo - vady