•trojhvězdy, čtyřhvěždy,-- ' ^ ❖ hvězdokupy V;; ' * • otevřené* * -pohybové hybridní ❖asociace Dvojhvězdná studnice informací a Cen B Dvojhvězdy podle metody pozorování: vizuální - Galileo, Castelli (1616); Michell (1767), Herschel (1782) astrometrické - Bessell (1844), Clark (1862) - Sirius *# a Cen A Separation 14* 7.7i>' a -a Cen periods 79.92 y -90: 2030 ❖ ❖ spektroskopické - Mauryová, Pickering (1887-9); SB1 x SB2 lip yr 0J061 days 0.334 1.019 1.152 1.338 T 1J886 2J038 2.14« 2J821 2J859 HD 80715 Yť 3145 3.559 3 £54 3 £77 J_i_ 6540 6550 _I_i_I_i_ 6540 6550 Wavelength (Angstroms) _i_i_i_i_ 6540 6550 ❖ zákrytové - Pigott, Goodricke (1782-3) ® E Zákrytové dvojhvězdy (méně než 0.3% všech dvojhvězd, známých statisíce) Nejsnazší na pozorování, zjišťování informací, některé mají krátké periody => výsledky i během jediné noci! Rozdělení zákrytových dvojhvězd podle světelných křivek • algolidy • p Lyrae •WUMa w E S (ji. 2 Time \ AA / i » • + ■ ■ i' ST Tri -flllr R ■ - TW Dra - filT K -0.1 -0.2 o!o o!2 04 o!e 3 1 1 \ ^ / Z 3 \ / 4 0,2- GZ And - filtr I \f\f\l W S * v lán f i-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-r -0,4 -0,2 0,0 0,2 0.4 0,6 0,Ů 1,0 Ij 1,4 fotometrie - mohu hned zjistit: periodu oběhu, poměr velikostí složek, poměr zářivých výkonů, sklon trajektorie fotometrie+spektroskopie (křivka RV) - absolutní parametry, velikost, hmotnost, zářivý výkon a další => určení vzdálenosti, testy modelů hv. stavby a hv. vývoje Málopočetné skupiny hvězd - hvězdné soustavy (multiple stars) dvojhvězdy - Sirius, Prokyon - hvězda hl. posloupnosti + bílý trpaslík Mira Ceti - pulsující proměnná 5 Cep - cefeida; 8 Aur - zákrytová dvojhvězda ... trojhvězda - Polárka - trojhvězda, jedna složka velmi blízká k hlavní složce a Cen - hlavní dvojhvězda - žlutí trpaslíci (A+B) + červený trpaslík Proxima; vzdálenost A-B = 11 AU, (A+B) - C -15,000 AU ß Per - Algol A,B,C S^^^B3 HD 188753 - trojhvězda (3 trpaslíci)149 ly od Země R9^^| f^Ě čtyřhvězda (quadruple) - 4 Cen MH^^^^^^^H Mizar - Castelli a Galileo, později spektroskopie Mizaru A^^^^B^vojnvezdy HD 98800, s Lyr, V994 Her (zákrytová) ... pětihvězda (quintuple) - 91 Aqr, 5 Ori, a Ori 1SWASP J093010.78+533859.5 (zákr.), ... šestihvězda (sextuple) Castor (+YY Gem), ß Tue, y Vel, ADS 9731 CrB, k Tau, Alcor (je-li součástí systému Mizaru) ... TIC 168789840 - 6násobně zákrytová sedmihvězda (septuple) v Sco, AR Cas, DN UMa (0 6 ^ 4 Eps Lyr Alp Gem A B 8STau 41+40 Dra HD 9B800 GJ 225.2 GG Tau AB C D Aa E Ba B Aa C E E B Br Áa la Abl Ba Ba JU Ail Ca možné hierarchie soustav katalog vícenásobných soustav: Tokovinin (2018) http://www.ctio.noao.edu/~atokovin/stars/ neúplný - výběrové efekty výzkum pokračuje skuteční sousedé: V 994 Her (Lee et al.2008) BV + BW Dra (Batten & Hardie1965; Batten & Lu 1986) KIC 4247791 (Lehmannet al.2012) CzeV343 (Caaas & Peicha 2012) V441 +V442 UMa (Lohret al.2015) TIC 168789840 Eri (Poweiiet ai..202D sousedé jen „na oko" - příklady z pozorování: DG + MZ Lac CO + GX Lac GU + EFOri QS + QT Cyg, QU + QX Cyg V994 Her r-n-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-r 1.0 r orbital phase (periastron phase = 0) orbital phase (Chung-Uk Lee et al.,2008) CzeV343 GSC 02405-01886 5h 48m 24.008s +30°57'03.64" (J2000) V ~ 13.5 mag 30.01.2012 G 0 31.01.2012 G 01.02.2012 G ■ 02.02.2012 G 10.02.2012 C □ 12.02.2012 G 0 26.02.2012 G A 03.03.2012 G V 05.03.2012 G > 06.03.2012 G < 21.03.2012 G -A 25.03.2012 G + 09.04.2012 I 0 09.04.2012 V 17.04.2012 I x 17.04.2012 V 0.4 0.6 Phase 0.4 0.6 Phase 1.2 (Caaas & Peicha2012) GSC 03807-00759= =1SWASP J093010.78+53 Pozorování 60cm dalekohledem na Kraví hoře GSC 03807-00759 MB: 2-450008.5, Period: 1.305545 (Lohret al. 2015) O.SO 1.00 1.20 P H H S E BV + BW Dra čtverný systém! BV Dra = ADS 9537 A EW/KW P = 0.3500671 d ADS 9537 B = BW Dra (16.3") EW/KW P = 0.2921671 d BW BV BV DRň "(CCD+v) (CCD+b) Phased with elements 2444474.327 + 0.350067 * E Time legend: 24. 23. 22. 21. 17. 15. 6. BU DRň Time legend: 4. 7. 2. 7. 1. 7. 30. 6 23. 6 20. 19. 13. 15. 27. 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 (CCD+v) CCCD+b) Phased with elements 2442572.538 + 0.292165 * E 24. 7. 2013 23. 7. 2013 22. 7. 2013 21. 7. 2013 17. 7. 2013 15. 7. 2013 6. 7. 2013 4. 7. 2013 2. 7. 2013 1. 7. 2013 30. 6. 2013 23. 6. 2013 20. 6. 2013 19. 6. 2013 13. 6. 2013 15. 4. 2013 27. 2. 2013 8. 2. 2013 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 2.0 PHASE 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 2.0 (měření dr. Liška) Program Quadruples Dvojhvězdy většina, více než 50 %, ... - úvod v knihách a článcích__ o dvojhvězdách, napr. J. Schombert - Univ. of Oregon - 85 % ! 1983 - Abt - v okolí Slunce -60-70% hvězd - dvojhvězdy nebo vícenásobné systémy 2006 - Lada - většina hvězdných soustav (až 2/3) vytvořených v Galaxii jsou samotné hvězdy! typická hvězda v Galaxii - červený trpaslík (RD) jen u 43 ze 171 RD jako primárních složek dvojhvězd do 10 pc (32.6 ly) od Slunce je RD nebo hnědý trpaslík 2010 - Richichi et al. - zákryty hvězd Měsícem s VLT - ze 191 hvězd 16 dvojhvězd a 2 trojhvězdy 2011 - ze 184 hvězd 24 dvojhvězd nebo více -násobných soustav Dvojhvězdnost podle spektrálního typu A F G Spectral Type O - prakticky všechny hvězdy (Mason et ai. 1998) B/A - téměř Všechny hvězdy (Shatsky & Tokovinin 2002; Kobulnicky & Fryer 2007; Kouwenhoven et al. 2007b) ve dvojhvězdách a vícenásobných systémech F3-G2 - 55 % V Systémech (Abt & Levy 1976) sluneční typ - 44 % v soustavách 2- až 4-četných (Raghavan et ai. 2010) F7-G9--60 % CORAVEL Spektroskopická Studie (Duquennoy & Mayor 1991) M - 30-40 % (Fischer & Marcy 1992; Leinert et al. 1997; Reid & Gizis 1997) pozdní M-typ a hnědí trpaslíci - 10-30 % (např. Gizis et al. 2003; Close et al. 2003; Bouy et al. 2003; Burgasser et al. 2003; Siegler et al. 2005; Ahmic et al. 2007; Maxted et al. 2008; Joergens 2008). Rozmanitost světa dvojhvězd doba oběhu: 226 s - Swift J0525.6+2416(16 mag V) ČT+BT, 321 s - HM Cnc (21 mag I) - 2 BT 9,5 min (V407 Vul), 18 min (AM CVn), 46 min (GP Com), 4.7 h (UX UMa) -> 27.2 roku (e Aur), 69.1 roku (AS LMi) a možná i WYGem (64.5 roku) poloosa trajektorie: a < řádově 0.01 R0 ~ 10 au a více excentricita: 0.975 ! (2 dvojhv., které jsou součástí čtyřhvězd - GJ 586, 41 Dra) složky dvojhvězdy: jakýkoli typ hvězd, mrtvé nebo „živé", mladé nebo staré, PMS, neutronové hvězdy, černé díry, planety a hnědí trpaslíci zvláštnosti: akreční disky, plynné proudy, společné obálky Rozdělení dvojhvězd (viz 1. přednáška) podle metody pozorování •vizuální-Galileo, Castelli (1616); Michell (1767), Herschel (1782) • astrometrické - Bessell (1844), Clark (1862) - Sírius • spektroskopické - Mauryová, Pickering (1887-9); SB1 x SB2 • zákrytové - Pigott, Goodricke (1782-3), Vogel (1889) podle konfigurace systému (Kuiper, Kopal) • oddělené/detached • polodotykové/semi-detached ..é^^^^>-,. • kontaktní/contact (overcontact) ||§íi|;f||SV • double-contact (Wilson) RochB X lobos ___ V V N Common envelo| v y Mass-transfer stream I Detached binary Lagrantjian point (b) Semidetached binary (c) Contact bin \ / \ / \ \ / Roche lobes Rozdělení zákrytových dvojhvězd podle světelných křivek algolidy t—r ■ i—f-■—i—r—i—i—r ' i—r~y t—r—'—r 1 _i_._i_I_._i_i_i_J_i_i_i_i_I_i_i_■_ >_ i i i i r ' 1 r 1 i 1 1 1 r i 1 r 1 T-], extrémy Mark A. GarLick space-art.co. uk Základní parametry hvězd obecný cíl - popis studovaných soustav = určení parametrů (hmotností a poloměrů složek, sklonu trajektorie...) co k tomu potřebujeme? • fotometrie - světelné křivky aspoň ve dvou barvách, • spektroskopie - křivka radiálních rychlostí - SB2, • interferometre, • astrometrie, • dlouhé série okamžiků minim. Řešení světelných křivek - zhruba 25 programů (PHOEBE, Nightfall, WD, FOTEL, Roche... BM3) User Input: IMAurB.BM3 —DX File Geometry Mode Spots Tools Windows Help Latitude: 20 Longitude: |40 [ Omegas [ Temperature Limb Darkening Reflection [ Observer [ Spots Eccentric Rotation [ Dish RV á? Light Curve Plot: IMAurB.nrm File Edit □ X ^j? Binary File Edit □ X 0,2450 Radial Velocity Plot: Imaur.rv File Edit □ X 0,S0 0,90 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,00 0,70 Phase 0,80 0,90 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,00 0,70 Phase Ukázka výsledků 7.4 7.« 7.B S.O 0.6 0.4 100 50 O -60 - Um ÍB-V) I i i i i I i i i i I i i i i I i i i i I i - 6.6 o.e 7.0 7.3 7.4 t » ♦ « J » » I < f I I 4 I f I I « » I « » » jednoduchá varianta - oddělený systém - kruhová trajektorie 0.00 0.35 0.50 0 75 Orbital phaae 1.00 10 - 8 - 6 - 4 - 2 - V505 Per Z-0.0163, Y-0.276 [U/H]™—0-13 1.2"? mr 1,35 Me -1_I_I_I_J_I_I_I_I_I_I_L_■_I_■_t_J_l_ 7000 fiOOO • i < 1 5000 Excentricita = komplikace ale řešitelná 1(0" y cyg 0-C gateway Změny v 0-C diagramech časy minima jasnosti: O observed C calculated M = 48987.024 + 2.996332 * E B.R.N.O. data 0» o** : • o o o •š • f Í o o ô • MR -13000 -11100 -9200 -7300 -5400 -3500 -1600 300 2200 EPOCH (years 1884 - 2013, 823 records) -12700 -8700 -4700 -700 3300 7300 11300 15300 19300 23300 EPOCH (years 1890 - 2013, 1093 records) -46600 -39700 -32800 -25900 -19000 -12100 -5200 1700 8600 15500 22400 EPOCH (years 1906 - 2013, 486 records) Velmi hmotné hvězdy - důležité např. pro emisi ionizujícího záření, chemický vývoj galaxie, energetické fenomény => potřebujeme dobrý popis jejich vývoje po opuštění hlavní posloupnosti nulového stáří (ZAMS) Problém: zatím rozporuplné výsledky vnitřní stavby z modelování a astroseismologie Hvězdy s malou hmotností Problém: teoretické modely neodpovídají pozorováním Určené parametry z modelů: - podhodnocené poloměry hvězd o cca 10%, - nadhodnocené teploty o cca 5% 07 =^> graf závislosti hmotnost-svítivost vypadá ok! ^ sŕ 0-5 od málo studovaných málo hmotných dvojhvězd příčky kosmického žebříku I - Sluneční soustava, I - okolní hvězdy a hvězdokupy, I - místní skupina galaxií, I - vzdálené galaxie. 2 způsoby: > vizuální dvojhvězdy - orbitální paralaxa - z kombinace astrometrie a řešení křivky RVs, > EBs - „standardní svíčky" - z řešení světelných křivek a křivek RVs -> svítivosti/zářivé výkony složek -> vzdálenost (zářivý tok klesá se čtvercem vzdálenosti) 1940 - teoreticky Gaposchkinová ... 1996 Paczynski od r. 1998 - určení vzdálenosti LMC, SMC, M31, M33 aj., u MCs i tvaru 2004 - Plejády - HD 23642; Munari a kol. (132 ± 2 pc), Southworth a kol. (139±4pc) Hvězdokupy hvězdná uskupení desítek až milionů hvězd společný původ gravitačně vázané ale méně početná uskupení (otevřené hvězdokupy, pohybové hvězdokupy, asociace) - dlouhodobě nestabilní, rozpadají se Typy (v naší Galaxii): o kulové o otevřené o hybridní? jinak obecně hvězdokupy (star clusters) Kulové hvězdokupy přibližně kulového tvaru 135-200 v Galaxii počet hvězd - řádově 104 -106 průměr - 10 - 400 ly => malé vzdálenosti mezi členy stáří a vznik dosud zcela neobjasněny kulové hvězdokupy v naší Galaxii; pozadí COBE distribuce KH v Galaxii: symetricky kolem středu v kouli o r= 70000 ly, více směrem ke středu Kulové hvězdokupy stáří-10 až 13 mld let ale zastoupení dvojhvězd => věk jen 9 mld? dva typy - KH v kulové složce, menší metalicita, neúčastní se rotačního pohybu Galaxie x KH v disku, mladší členové: hvězdy s vyšším Z => staré červené a žluté hvězdy o hmotnostech < 2 M0 => populace II výjimky - modří obři (blue stargglers, modří opozdilci) - různé teorie vzniku: splynutí hvězd, hvězdy zachycené hvězdokupou ... modří opozdilci v NGC 6397 Plot derived from H-R* Diagram of Three Stellar Populations in NGC 2808 Globular Cluster NGC 2808 Hubble Space Telescope ■ ACS/WFC NASA, ESA, A. Sara|edmi (University of Florida) and G. Piotto (University of Padua [Padova]) STScl-PRC07-18 H-1-1-1-1-3-r ■0-5 0.0 0-5 1.0 1.5 £.0 £-5 HRD 14 kulových hvězdokup (rozlišení metalicity) - měření z GAIA KH v Galaxii, M31 vznik krátce po vzniku vesmíru x v LMC, SMC mnohem mladší Otevřené hvězdokupy tvar nepravidelný počet hvězd - řádově desítky až stovky, výjimečně více průměr - 5 - 50 ly (většinou do 20 ly) slabě gravitačně vázané => rozpadají se členové: mladé modré (zářivé) hvězdy - žijí krátce, ale OH se dříve rozpadne hvězdy populace I počet OH v Galaxii: cca 2100, ale jen několik set prozkoumaných! - WEBDA umístění v Galaxii: galaktický disk třídy: 1. všechny hvězdy na HP (Plejády) 2. většina hvězd na HP, ale malá část už na větvi obrů (Jesličky) 3. starší žlutí a červení obři (M67) K čemu jsou dobré hvězdokupy • Rozdělení vzniku hvězd v čase v Galaxii a určení počáteční a dnešní funkce hmoty (statistika hvězd dle hmotností). • Význam metalicity při zrodu a vývoji hvězd, výzkum gradientu metalicity v Galaxii. • Korelace mezi věkem hvězd a jejich polohou v Galaxii. • Přesnější určení závislosti perioda - zářivý výkon pro pulzující proměnné hvězdy, které jsou standardními svíčkami na kosmologických škálách. • Statistická analýza astrofyzikálních procesů pro různé skupiny hvězd jako chemicky pekuliární hvězdy, hvězdy spektrálního typu B s emisními čarami a další. • Detailní analýza kritérií členství hvězd v jednotlivých otevřených hvězdokupách. • Vývoj gravitačně vázaných seskupení hvězd. • Struktura a dynamika Galaxie Vznik a vývoj vznik - v oblastech tvorby hvězd (GMCs), probíhá neustále, napr. v Hli oblasti mlhoviny v Orionu věk - většinou řádově miliony let, jen výjimečně delší než 1 mld let (hybridy?) zánik - rozpadem - vlastní pohyby, působení okolí (slapy, srážky s mračny...), vypařováním Open Clusters ■ .iff:.- ť * ■.x-, mi h + / Persei (young double cluster) M67 (4 billion year old cluster) Hybridní? NGC 6791 - jedna z nejstarších a největších známých otevřených hvězdokup ale ! počet hvězd - tisíce, jenže starých 8 miliard let! navíc s vysokým obsahem těžších prvků! ale staré hvězdy by měly mít Z malé (v Galaxii se kovy hromadí jen pomalu)! =^> NGC 6791 jedna z nejstudovanějších hvězdokup možné vysvětlení: pochází ze středu Galaxie... „Volnejší" hvězdná uskupení (v rámci Galaxie) dvě možnosti - hvězdokupy přestávají být gravitačně vázané a rozpadají se - nově vznikající hvězdokupy - hvězdy mají podobné trajektorie v prostoru => hvězdné asociace nebo pohybové hvězdokupy pohybové hvězdokupy: ❖ Ursa Maior (Collinder 285) - hvězdy od Velkého Vozu, Cep až po TrA! Slunce uvnitř, ale není členem (jiná trajektorie, věk, chem. složení) V Hyády , saaaiijaiii*nvrvwnmitol^W^W ❖ Jesličky a další % v p«<^i*a // i Ji hvězdné asociace: objev - ^hljinnp íwiíwqwuujh íwiípwnónLiíjwlj >43nŕP ^Jj{)£ Viktor Amazaspovič Ambarcumjan S O asociace - masivní hvězdy, např. v Orionu, středem Trapéz S OB asociace - nejbližší Sco-Cen asociace S R asociace - hvězdy střední hmotnosti se zbytky původní látky (reflexní mlhoviny, např. Mon R2) S T asociace - hvězdy s malou hmotností v původní mlhovině (T Tauri) Ursa Major Moving Group Same Neighborhood Same Age Same Composition Same Direction * * MIZAR ALIOTH ......./ MEGREZ *\DUBHE •-..PHECDA MERAK .* Motions of local Stellar Group Streams Ära OB1 rat. Ak. 'MmXi