Motivace
• Vnější
• Vnitřní
Motivace vnější
• Trest – známky, práce, selhání, aj.
• Odměna – pochvala, satisfakce, aj.
Motivace vnitřní
• TOUHA PO VZDĚLÁNÍ
• Souvislost s praxí.
• Efektní jevy – vyučování prostřednictvím zábavy.
• Vyvolání zvědavosti (zvídavosti).
• Problém (touha vypořádat se s výzvou).
Autor obrázku: Zdeněk Hromádka
Autor obrázku: Zdeněk Hromádka
Autor obrázku: Zdeněk Hromádka
Autor obrázku: Zdeněk Hromádka
Organizační formy výuky
 Vyučování je třeba podřídit (podle aktuálních
podmínek a potřeb) vhodné organizační formě.
 Volba organizační formy výuky do jisté míry
závisí na učiteli a do značné míry na
okolnostech.
Organizační formy výuky
FRONTÁLNÍ VYUČOVÁNÍ
 Nejtradičnější forma výuky
 Tento způsob vyučování by měl být založen na
interakci
 Problém nastává, když sklouzne do situace, kdy
učitel předává a žáci pasivně přijímají učivo
 Hromadná forma výuky – zapomíná se na
individuální přístup
Organizační formy výuky
SKUPINOVÉ VYUČOVÁNÍ
 Interakce mezi učitelem a žákem a mezi žáky
navzájem
 Kooperativní vyučování
 Lavice bývají uspořádány do kruhu (aby se
smazalo dominantní postavení učitele)
 Učitel má nelehkou roli, musí:
- vybrat vhodné skupiny
- zajistit, aby všichni participovali
- zhodnotit výkon jednotlivých
žáků (to není zrovna lehké)
Organizační formy výuky
INDIVIDUALIZOVANÉ VYUČOVÁNÍ
 Žáci zpracovávají dané učivo samostatně
 Učitel se spoléhá na cílevědomost a píli žáků
 Role učitele – supervize
 Pomůcky: – encyklopedie, mapy, modely, PC, aj.
 Daltonský plán, autonomní učení, BOV
 Bloom – není dobré rozdělovat žáky podle
inteligence (vzdělávání je dobré přizpůsobit
individuálnímu tempu žáka)