SÍDELNÍ GEOGRAFIE 1 FAKTOFW PROSTOROVÉHO VÝVOJE sídelních systémů STUDIUM SÍDELNÍCH SVSTÉMU ca i koumáme? irl^ii-iMiK-Hlrlili^ciirnvi -i- -i 'i i- iE .r. - tHbiJrut Ihkielkp- iMM» liri^iliip ■ ha'u.riiliT.Fhoiim.'irt.-i < tyiimhJYficfiLfcMrvHairroic YTlihji a hJHH^ch STRUKTURA PŘEDNÁŠKY <'ftrWf< i' rjpjjpjip^pjpjil li fpj p^WiIm HIERARCHIE vs. SITE MĚSTSKÉ REVOLUCE Lii(i:i(i MlrtzuhavJ ů G 4 3 2 1 1 3 0 CCM JC sídelní geografie? HIERARCHIE vs. SITE KOMPLEXITA SÍDELNÍCH SYSTÉMU llrt i iWfI jkl i lt ROLE MERITKA r»íri|t|B[i| naiin-jpvjrtnjp-iKji» Iri'br í Upni np-ľf p brtltltHrr děkuji za pozornost SÍDELNÍ GEOGRAFIE 1 Ondřej Mulíček STRUKTURA PŘEDNÁŠKY # předmět výzkumu sídelní geografie, sídelní systémy O studium sídelního systému, hierarchie a sítě 0 statické modely a teorie sídelních systémů, teorie centrálních míst, rank-size modely 0 dynamické modely a teorie sídelních systémů, kolonizační modely, Gibratův model a evoluční teorie O historický vývoj evropského sídelního systému 0 moderní evropská urbanizace, diferenciální urbanizace 0 systémy osídlení v prostoru mimo Evropu # historický vývoj českého sídelního systému # současný stav osídlení ČR, sídelní procesy a změny # sídelní politiky a plánovací akce O ČEM JE SÍDELNÍ GEOGRAFIE? o sídlech y vesnice „ v megalopole města velkoměsta ° ť a jejich diferenciaci o lidech městské revoluce urbanizace a jejich nerovnoměrném prostorovém rozmístění spádovost o vztazích dě!ba práce a sídelních systémech ÍTietrOpolizaCe "URBAN GEOGRAPHY" "..cities as systems within the systems of cities.." (Berry) SÍDELNÍ SYSTÉM definice? SYSTEM (dynamická) struktura vyplývající z lokální interakce mezi adaptujícími se individualitami Bretagnolle, Daudé, Pumain, 2006 BRIAN BERRY 1964 „..soubor vzájemně propojených městských míst..'J ALLAN PRED 1977 „ ..systém sídel/měst je definován jako národní či regionální soubor sídel/měst vzájemně provázaný takovým způsobem, že jakákoli závažná změna v ekonomické aktivitě, zaměstnanecké struktuře, příjmech či populaci jednoho z měst/sídel způsobí přímo či nepřímo modifikace ekonomické aktivity, zaměstnanecké struktury, příjmů či populace jednoho či více měst/sídel v systému.." DENISE PUMAIN 2006 „ ..hierarchická organizace lidských aktivit do tří úrovní, resp. do tří geografických měřítek: 1. základní jednotky (urban actors, domácnosti, podniky) 2. města jako celky 3. systémy měst přináležejících danému teritoriu" FAKTORY PROSTOROVÉHO VÝVOJE sídelních systémů zdroje / obdělávatelná půda zdroje / nerostné suroviny organizace veřejného života zpracovatelský průmysl / služby úroveň osobní mobility historický kontext MĚSTSKÉ REVOLUCE KOMPLEXITA SÍDELNÍCH SYSTÉMŮ není vždy jasná vazba či proporcionalita mezi příčinou a důsledkem SÍDLO / \ idé firmy domácnosti \ manažeři jednotlivci typickým stavem je stav organizovaného chaosu nelze očekávat lineární vývoj/chování lze očekávat efekty "motýlích křídel1 zaměstnanci SETRVAČNOST SÍDELNÍCH SYSTÉMŮ sídelní systémy vykazují zpravidla vysokou míru setrvačnosti ve svých makrocharakteristikách strukturální rysy sídelního systému se mění daleko pomaleji než vlastnosti jeho jednotlivých částí 1 000 000 100 000 rok q R' 1369 0.9535 0,9425 1900 0,9636 0,9562 1930 1,0372 0,9433 1950 1.1222 0,9413 1,1/n . 9953 0,8999 1991 3,988 I 0.9204 2001 ľ 04^4 0.9256 2001 1991 1970 1930 1950 Graf znázorňuje v logaritmické stupnici regresní funkci křivky velikostního poradí měst (Zjofoi/jv křivky i pro 15 největšich mést na území ČR pro uvedené roky. Z obrázku je patrná relativní stabilita hierarchického rozložení měst. stejně jako specifická situace sídelního systému v poválečném období. Hodnoty q ve vložené tabulce popisuji strmost regiesni křivky (maximum v roce 1950, kdy došlo k výraznému relativnímu propadu většiny větších měst s výjimkou Prahy a Ostravy). zatímco koeficient determinace R2 naznačuje míru odchylky reálných populačních velikosti mést od teoretických hodnot daných průběhem regresní křivky (nejvyMi odchylka v roce 1970). Zdroj: Historický lexikon obci České republiky 1869 - 2005, i. dít. CSU. 2006 pořadí 100 1 000 000 c sr I g* o 100 000 rok q R2 1869 0,9585 0,9425 1900 0,9636 0,9562 1930 1,0372 0,9483 1950 1,1222 0,9413 1970 0,9963 0,8999 1991 0,9831 0,9204 2001 0,9844 0,9236 2001 1991 1970 1930 1950 1900 1869 Graf znézotfiuje v logaritmické stupnici regresní funkci křivky velikostního pořadi měst (Zjgfgy% kňvky) pro 15 největšich mest na uzenu C R pro uvedené toky. Z obrázku je patrné relatívni stabilita hierarchického rozložení měst stejně jako specifická situace sídelního systému v poválečném období. Hodnoty q ve vložené tabulce popisuji sttmost tegtesni křivky (maximum v roce 1950, kdy došlo k výraznému relativnímu propadu většiny větších měst s výjimkou Prahy a Ostravy), zatímco koeficient determinace R2 naznačuje míru odchylky reálnych populačních velikosti měst od teoretických hodnot daných průběhem regresní křivky (nejvyšši odchylka v roce 1970). Zdtoj: Historický lexikon obci České republiky 1869 - 2005, I. dif, CSU. 2006 10 pořadi 100 ROLE MĚŘÍTKA výzkum sídelních systémů je "scale-dependent" měřítko není fixní - je vytvářeno procesem lidské chápání měřítek je konstituováno každodenní rutinou, opakovanými aktivitami Scale and urban systems Emerging structural properties Spatio-temporal scales Emerging properties Organization levels •Mb: * - ** '■■ .* . 'Wb-- • ■*. «. • 1 * v * Hierarchy Functional diversity Spatial pattern Macro: System of cities (urban networks) Iday 1 hour Descriptors regionální multi-nodálni struktura ROLE MĚŘÍTKA výzkum sídelních systémů je "scale-dependent" měřítko není fixní - je vytvářeno procesem lidské chápání měřítek je konstituováno každodenní rutinou, opakovanými aktivitami TTWA 80 % low-qualified n = 116 TTWA 80 % high-qualified n = 85 STUDIUM SÍDELNÍCH SYSTÉMŮ 19. stol. 1930 - 1960 současnost vliv dostupnosti ranking, metropolizace na městské trhy prostorové vzorce polycentrismus von Thünen Christaller, Lösch, město-venkov Isard, Berry komplexita poč. 20. stol polohový potenciál městských míst 1980 - 2000 world economy centres, world cities, konkurence co zkoumáme? • velikost (masu) sídelního systému • vnitřní diferenciaci - vertikální diferenciace = identifikace hierarchie - horizontální diferenciace = identifikace subsystémů • logiku vztahového uspořádání • dynamiku vývoje, transformaci vztahů a hierarchií HIERARCHIE vs. SÍTĚ "It is a commonplace observation that nature loves hierarchies. Most of the complex systems that occur in nature find their place in one or more of four intertwined hierarchic sequences." Herbert A. Simon co je to hierarchie? order hierarchy přirozené uspořádání založené na velikosti inclusive hierarchy model "matrjoška", "chinese boxes" control hierarchy způsob společenské či ekonomické organizace založené na vztazích nadřízenosti a podřízenosti level hierarchy hierarchie vyplývající z měřítka, hierarchie procesů či jevů ontologický spojených právě s danou měřítkovou úrovní hierarchická organizace vertikální vztahy morfologický přístup pořadí prostorová/vztahová organizace horizontální vztahy vztahový (relační) přístup rank-size rule I primacy index | (TCM) (TCM) | FMR | polyceritricita HIERARCHIE vs. SÍTĚ základní jednotka role města typ a tvar typický příklad ekonomická funkce politická funkce hlavní aktéři hierarchický systém síťový systém zemědělský region/místní administrativní jednotka centrální místo v hierarchii centrálních míst pevninský, geometrický tržní město (market city, hamlet) trhy a obsluha území administrativní funkce nad místními jednotkami výrobci: řemeslníci a zemědělci obchodní síť nodus v propojené síti měst přímořský, nepravidelný kupecké město obchod, převážně dálkový neformální kontrola obchodníci: kupci a bankéři HIERARCHIE vs. SÍTĚ i sítě /vztahy produkují hierarchii VÝZNAMNÉ PROUDY PRACOVNÍ DOJÍŽĎKYZ OBCÍ - 2001 VÝZNAMNÉ PROUDY MEZI PRACOVNÍMI MIKROREGIONY VÝZNAMNÉ PROUDY PRACOVNÍ DOJÍŽĎKY Z OBCÍ - 2001 ■ta Velikost proudu dojížďky xiil c-io;: c: iž'ilé je!: n 200 a méně - 201-500 - 501-2000 2 001 a více Pracovní centra počet obsazených pracovních míst 1000-10 000 • 10 001 -30 000 • 30 001 - 70 000 • 70D01 a více Ostatní hranice státu -hrance PMR' ' pracovni rnurorejon 0 [Ml i. i - Eonurn 1 - h j ' :■. 3 -J3DOr«C R30 N ML t ■ Kopřivnice : ■ l-x- e - ctraks-Jct ?- R02TŮH pod RMľoilfrT I™" FWflTJ. slavii' Ir L -TQMJcv I E .CtrS ,1ľ* Data: POLYREG. 2011 ÍSLDB 20D1, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 20,ľ ARCDATA Praha s.ro. 2003. vlasmi oeneraizace : C I m VÝZNAMNÉ PROUDY MEZI PRACOVNÍMI MIKROREGIONY děkuji za pozornost