OKRES PELHŘIMOV
Seminární práce
Daniel Kašík, Jan Holub, Ondřej Mucha
Z0147: Základy regionální geografie
2021
Obsah
1. Popis hranic.....................................................................................................................................3
2. Reliéf a geomorfologie....................................................................................................................5
3. Geologie..........................................................................................................................................8
4. Půdy ..............................................................................................................................................10
5. Land use a land cover....................................................................................................................12
6. Zemědělství...................................................................................................................................14
7. Vodstvo.........................................................................................................................................14
8. Klima.............................................................................................................................................16
9. Biota a fauna .................................................................................................................................18
10. Znečištění......................................................................................................................................18
11. Obyvatelstvo .................................................................................................................................20
12. Míra nezaměstnanosti ...................................................................................................................24
13. Mzda .............................................................................................................................................26
14. Sídla ..............................................................................................................................................27
15. Doprava.........................................................................................................................................29
16. Cestovní ruch ................................................................................................................................31
17. Hospodářství .................................................................................................................................33
18. Mediální obraz ..............................................................................................................................33
19. Kultura a symboly.........................................................................................................................35
20. Zdroje............................................................................................................................................37
3
1. Popis hranic
Okres Pelhřimov je jeden z pěti okresů v kraji Vysočina. Je situován v jeho západní části
(Obr. 1) a sdílí společnou hranici s okresy Havlíčkův Brod (Vysočina), Jihlava (Vysočina),
Jindřichův Hradec (Jihočeský kraj), Tábor (Jihočeský kraj) a Benešov (Středočeský kraj).
Současná podoba okresu vznikla při velké reorganizaci v roce 1960, kdy jeho nové vymezení
vzniklo z úpravy okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov. Rozlohou
1 290 km2
je třetí největší v kraji (ČSÚ, 2012).
Obr. 1 Poloha okresu Pelhřimov v rámci České republiky
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016)
Území okresu je poměrně kompaktní – tvar okresu je značně kruhovitý, ve středu s dřívějším
okresním městem Pelhřimov. Hranice je definována dle tří správních obvodů obcí s rozšířenou
působností (respektive katastry obcí v daných SO ORP) – Humpolec, Pacov a Pelhřimov
(ČESKO, 2020). Hranice okresu v mnoha částech respektuje vodní toky jako svoji přirozenou
hranici. Hranice byla ovšem vytyčena již poměrně dávno, proto mnohdy nesouhlasí
s aktuálními meandry vodních toků. Rozhraní okresu protíná nejen řeky, ale i například vodní
nádrž Švihov, dálnici D1, železniční tahy či důležité krajské silnice.
Okres má v rámci České republiky výhodnou polohu. Leží zhruba stejně daleko od všech
významnějších měst v zemi a má díky napojení na dálnici D1 velmi dobrou dopravní
dostupnost. Západní částí okresu, konkrétně obcemi Bratřice, Čáslavsko a Pacov, prochází
15. poledník – střed středoevropského času (BARTESOVÁ, 2008, s. 8).
Důležitou hranicí, která okres vždycky ovlivňovala a do určité míry má vliv i dnes, je
hranice Moravy a Čech. Z pohledu bývalého zemského členění Československa náležela
4
většina území okresu Zemi České (Obr. 2), ovšem malé území na jihu spadalo pod Zemi
Moravskou, respektive Zemi Moravskoslezskou (CHALUPA, 2011, s. 26). Toto reliktní členění
státu je v obyvatelích zřejmě stále zakořeněno, neboť při rekonstrukci hranice dle významného
podílu českého a moravského obyvatelstva se nově vytyčená téměř shodovala s dřívější reliktní
hranicí (CHALUPA, 2011, s. 35). To může mít i v současnosti stále významný vliv na chování
obyvatel, respektive jejich národnostní cítění a tradice.
Obr. 2 Hranice okresu Pelhřimov, jeho SO ORP a bývalá zemská hranice Čech a Moravy do roku 1948
(Zdroj dat: MORAVSKÁ NÁRODNÍ OBEC, 2020; ARCDATA PRAHA, 2016)
5
2. Reliéf a geomorfologie
Okres Pelhřimov leží v Česko-moravské subprovincii, která se rozkládá v centrální části
České republiky. Subprovincie se skládá ze 4 oblastí a 16 celků. Okres samotný je lokalizován
na dvou celcích, konkrétně Křemešnické vrchovině a částečně i na Javořické vrchovině
(Obr. 3). Oba celky jsou součástí Českomoravské vrchoviny (ČÚZK, 2015).
Křemešnická vrchovina zabírá naprostou většinu plochy okresu. Podrobněji ji můžeme dělit
na čtyři podcelky. Želivská pahorkatina zaujímá severozápadní část Křemešnické vrchoviny.
Je tvořena členitými pahorkatinami s hlubokými údolími Želivky a Sázavy. Povrch se sklání
od východu k západu a od jihu k severu. Je tvořena především rulami, nad zarovnaným
povrchem vyčnívají křemencové suky. Humpolecká vrchovina je situována ve východní části
Křemešnické vrchoviny a tvoří ji především žulová plochá vrchovina. Severní část je tvořena
dvěma hřbety (hrástěmi), mezi nimiž leží Humpolecká kotlina. Jižní část má pahorkatinný
reliéf, nad nějž vystupují hrástě Křemešníku a Čeřínku. V žulových oblastech podcelku jsou
příznačné formy zvětrávání a odnosu žuly, rovněž i kryogenní tvary. V jižní části okresu je
vklíněná Jindřichohradecká pahorkatina. Jedná se především o plochou pahorkatinu
s mělkými sníženinami, která je složena z hlubinných vyvřelin centrálního moldanubického
plutonu a jeho pláště. Střed pahorkatiny je tvořen Jindřichohradeckou kotlinou, kdy je plochý
reliéf proříznut neckovitým údolím Nežárky a jejich přítoků. Ve východní části (zasahující do
okresu) prochází hlavní evropské rozvodí. Pacovská pahorkatina je poslední z podcelků
Křemešnické vrchoviny. Nachází se v západní části regionu a sestává především z rulových
pahorkatin, které mají sníženiny s neogenními sedimenty. Rovněž se zde vyskytují suky,
vyzdvižené kry. Údolí vodních toků jsou plochá (BUKÁČEK ET AL., 2008, s. 9–10).
Do Javořické vrchoviny zasahuje okres pouze do severní části podcelku Jihlavské vrchy.
Jedná se o členitou vrchovinu složenou z dvojslídných žul a rul. Představuje soustavu žulových
ker, které jsou především v severní části velmi masivní. Na vrcholech a hřbetech jsou skalní
útvary – hradby, izolované skály, mrazové sruby a balvanová moře (BUKÁČEK ET AL., 2008,
s. 11).
Shrnutím znalostí o jednotlivých podcelcích dojdeme k závěru, že území okresu má výrazně
podhorský ráz a je pro něj charakteristická bohatá členitost terénu. Průměrná nadmořská výška
se pohybuje od 550 do 600 m. Oblasti pod 500 m nad mořem se vyskytují jen velmi ojediněle
a jsou roztroušeny většinou podél vodních toků v severní části okresu. Nejnižším bodem nad
hladinou vody je obec Želiv s nadmořskou výškou 406 m a nejvyšším bodem je vrchol
Křemešník, který se tyčí ve výšce 765 m nad mořem (ČSÚ, 2012).
6
Obr. 3 Geomorfologické podcelky zasahující do okresu Pelhřimov
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016; ČÚZK, 2015)
7
Obr. 4 Reliéf okresu Pelhřimov s vyznačenými významnými vrcholy
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016; ČÚZK, 2014)
8
3. Geologie
Území okresu Pelhřimov je z geologického hlediska různorodé (Obr. 5). V západní části se
od severu k jihozápadu táhne pásmo tvořené metamorfovanými pararulami paleozoického až
proterozoického stáří, které jsou tvořeny především minerály biotitu, silimanitu a vzácně také
cordieritu a granátu (ČGS, 2012a; 2012b). Pararuly se nachází i ve východní části okresu, jsou
však prostoupeny mohutným tělesem migmatitu.
Migmatit je rovněž metamorfovanou horninou paleozoického až proterozoického stáří
s největším podílem minerálů biotitu a silimanitu. V malém množství se vyskytuje i cordierit
(ČGS, 2012a; 2012h). Minerálním složením jsou tedy blízké pararulám, způsob vzniku je
ovšem odlišný a přibližuje se spíše magmatickým horninám. Vzhledem připomínají migmatity
páskované ruly (PETRÁNEK, 2007a). Pararuly a migmatity tvoří většinu geologického podloží
okresu Pelhřimov.
V západní části okresu nalezneme vklíněné další dva typy pararuly (ČGS, 2012a). Ty se od
největšího pararulového tělesa v regionu liší poměrem zastoupených minerálů a strukturou
i texturou horniny. Jedná se především o pararuly dvojslídné a chudé na cordierit a granát.
Stářím se opět zasazují do eratému paleozoika až proterozoika (ČGS, nedatováno; 2012f;
PETRÁNEK, 2007b). V centrální části, severně od města Pelhřimov, nalezneme horninový
ostrov migmatitu s anatexitem a ortoruly. Složením i stářím jsou tyto horniny velmi podobné
migmatitu (ČGS, 2012e; 2012c).
Ze severu zasahuje do regionu část moldanubického plutonu (ČGS, 2012a) a to sice
v podobě granitových hornin. Granit se skládá z biotitu a muskovitu. Jeho původ je
magmatický (magmatit hlubinný). Chronostratigraficky patří do paleozoického eratému (ČGS,
2012g). Kolem vodních toků se vyvinulo hlinito-písčito-štěrkové podloží. Tyto fluviální
sedimenty jsou kenozoického stáří (kvartér) a jsou vázány na průběh vodních toků (ČGS,
2012a; 2012d).
Horniny v okrese Pelhřimov jsou typické pro Český masiv, respektive moldunabickou
oblast, ve které se zájmové území nachází. Mají vysoký obsah křemičitých minerálů a jsou
kyselé (CHAMRA, 2020). Tyto proměnné vstupují do geneze půd a ovlivňují biotu daného
území.
9
Obr. 5 Geologie okresu Pelhřimov, při tvorbě barevné reprezentace bylo vycházeno z konvencí ČGS
(Zdroj dat: ČGS, 2018; ČÚZK, 2021)
10
4. Půdy
Půdy okresu Pelhřimov jsou velmi ovlivněny reliéfem a horninovým podložím. Území se
nachází ve středních polohách, krajina má podhorský ráz. Proto se zde vyvinuly především
kambizemě (Obr. 6), které jsou typické pro svažité regiony. Nejhojněji je zastoupena
kambizem mesobazická, vyskytuje se také kambizem oglejená, modální, dystrická a luvická
(ČGS, 2012b; 2012a). Jednotlivé typy jsou rovnoměrně rozmístěny na území okresu a na mapě
tak tvoří jakési mramorování. Kambizemě jsou zpravidla kyselejší půdy (pH > 5), které se
vyvinuly na metamorfovaných, magmatických i sedimentárních geologických vrstvách.
V nižších polohách nacházíme v ornici méně humusu, který je ale více kvalitní – s rostoucí
nadmořskou výškou přibývá nekvalitního humusu. Skeletovitost je dána typem horniny,
obecně platí, že více skeletovité jsou půdy na kyselých horninách. Kambizemě mají sklony
k acidifikaci (ÚVT, 2004; VAVŘÍČEK A ŠIMKOVÁ PANCOVÁ, 2008), což nepříznivě ovlivňuje
tvorbu humusového horizontu. Díky zvětrávání ruly a žuly mají dobře propustný substrát
s dobrou schopností zadržení srážkové vody (HAVELKOVÁ, 2020, s. 41). Pro zemědělské
využívání je třeba tyto půdy uměle hnojit (JAKUBČEKOVÁ, 2019, s. 13). Nejtypičtější
zemědělskou plodinou pro tento typ půd jsou brambory a obiloviny, při sklonitosti svahů
17° a více jsou plochy využívány jako lesní půdy (AF MENDELU, 2021).
V celém okrese se také vyskytuje pseudoglej modální (ČGS, 2012b; 2012a). Nalezneme jej
především v konkávních tvarech a přiříčních rovinách, kde dochází k periodickému
převlhčování a vysoušení půdního horizontu. Výskyt je omezen nadmořskou výškou
maximálně do 800 m. Pseudogleje mají mramorovaný horizont, vyvinutý transformací
luvického horizontu. V ornicích se humusový horizont pohybuje v rozmezí 2,5-3,5 % (ÚHÚL,
nedatováno). Půdy se řadí mezi kyselejší, s pH 4,1-5,3 (KRATINA, nedatováno, s. 118). Pokud
chceme půdy využívat jako orné, je nutné provádět pravidelné hloubkové kypření, vápnění
a organické hnojení (LUŇÁČEK, 2015, s. 12).
Kolem trvalých vodních toků se nachází fluvizemě glejová, glej fluvický a glej modální
(ČGS, 2012b; 2012a). Jsou lokalizovány v nivách či blízko niv a podmínkou jejich vzniku bylo
pravidelné zavlažování (alespoň v minulosti). Mají vysoký podíl organické nehumusové
složky, naopak kvalitní humus bývá často odnášen vodním tokem. Vznikají z povodňových
sedimentů (ÚHÚL, nedatováno). V zemědělství jsou tyto půdy využívány hlavně jako louky,
typickou flórou jsou lužní lesy.
Větrná i vodní eroze jsou dlouhotrvající problém v okrese Pelhřimov, který zesiluje vlivem
extrémnějších výkyvů počasí. Nejvíce erozních událostí se vyskytuje v měsících s největším
výskytem srážkových úhrnů a začátkem jara, kdy jsou rostliny málo vzrostlé a nezakořeněné.
V rámci okresu se dá identifikovat 9 pravidelně erodovaných půdních bloků. Na 5 z nich
hospodaří společnosti se stejnou vlastnickou strukturou (HAVELKOVÁ, 2020, s. 43).
11
Obr. 6 Hlavní půdní typy v okrese Pelhřimov
(Zdroj dat: ČÚZK, 2021; INSPIRE, 2013)
12
Obr. 7 Erozní událost v k. ú. Buřenice, místní část Babice.
(Zdroj: SPÚ, 2017)
V okrese nalezneme všechny třídy ochrany ZPF, nicméně půdní bloky mají velmi malou či
malou bodovou výnosnost. Základní cena pozemků se pohybuje od 1 Kč do 9 Kč za m2
(úřední
cena). Dle bonifikace půd jsou v regionu definovány omezení užívání hnojiv, respektive zákaz
jejich používání v určitých částech roku (VÚMOP, 2021).
5. Land use a land cover
Zemědělské využití má 60,61 % rozlohy okresu. Nejvíce připadá na ornou půdu, která se
rozkládá hlavně na úrodnějších hnědých půdách (kambizemě). Trvalé travní porosty (TTP)
zabírají 13,18 % a jsou lokalizovány jak na hnědých půdách, tak na fluvizemích a glejích, kde
není možné jiné zemědělské využití. Zhruba 1,47 % rozlohy zabírají zahrádkářské kolonie
a rezidenční zahrádky. Plocha ovocných sadů je zanedbatelná, ostatní zemědělské využívání
ploch se v okrese nenachází (ČSÚ, 2020e).
Nezemědělských ploch se nachází v regionu pouze 39,39 %. Nejvíce jsou zastoupeny lesní
pozemky (30,41 %). Méně pak vodní plochy (1,76 %), zastavěné plochy (1,20 %) a ostatní
plochy (6,03 %). Mezi ostatní plochy se řadí především nevyužitelná území – srázy, křoviny,
hráze, hřbitovy, štěrková pole atd (ČSÚ, 2007; 2020e).
Využití ploch (land use) odpovídá i krajinnému pokryvu (land cover). Z mapy (Obr. 8) je
zřejmé, že se jedná o krajinu velkého až středního zrna. Obzvláště velké jednolité plochy
zabírají lesy (převažují jehličnaté a smíšené) a orná půda. Tyto krajinné bloky jsou proťaty
loukami a pastvinami. Z mapy nejvíce vystupují plochy sídel, respektive zástavby – obce jsou
13
rovnoměrně rozmístěny v rámci okresu. Zajímavostí může být, že prakticky všechna větší
města v regionu mají průmyslové zóny situovány na jih od centra (CENIA, 2018).
Tab. 1 Rozlohy land use v okrese Pelhřimov. Plochy, které nejsou zastoupeny nebyly zaneseny do tabulky.
typ plochy
zemědělská půda nezemědělská půda
orná půda zahrada
ovocný
sad
TTP celkem
lesní
pozemek
vodní
plocha
zastavěné
plochy
ostatní
plochy
celkem
rozloha [ha] 59 240,90 1 896,00 40,30 17 008,00 78 185,20 39 226,80 2 269,80 1 547,30 7 775,40 50 819,30
podíl [%] 45,92 1,47 0,03 13,18 60,61 30,41 1,76 1,20 6,03 39,39
(Zdroj dat: ČSÚ, 2020e)
Obr. 8 Land cover okresu Pelhřimov
(Zdroj dat: CENIA, 2018; ARCDATA PRAHA, 2016)
14
6. Zemědělství
Okres Pelhřimov leží dle typu zemědělských výrobních oblastí v bramborářské oblasti, která
je charakteristická středně zvlněným až silně svažitým terénem, kambizeměmi,
hlinitopísčitými půdami s nižším podílem mělkých a silně skeletovitých půd, mírně teplými
klimatickými podmínkami, průměrnou teplotou 5-8 °C a průměrnými srážkami 550-900 mm.
Pěstují se zde především konzumní, průmyslové a sadbové brambory, krmné obiloviny, řepka,
len. Tento typ tvoří necelou pětinu zemědělského půdního fondu České republiky (MĚSTO
PELHŘIMOV, 2013). Tržní cena zemědělských pozemků se v okrese k roku 2020 pohybovala
mezi 20 Kč/m² a 30 Kč/m² (FARMY.CZ, 2021).
Tab. 2 Využití orné půdy okresu Pelhřimov v roce 2007
orná půda pšenice ječmen luskoviny brambory olejniny pícniny bez sklizně ostatní
rozloha [ha] 52 048,00 10 461,65 10 773,94 364,34 4 319,98 7 130,58 13 896,82 2 081,92 3 018,78
podíl [%] 100,0 20,1 20,7 0,7 8,3 13,7 26,7 4,0 5,8
(Zdroj dat: ČSÚ, 2008)
V okrese Pelhřimov se v roce 2007 hospodařilo na 52 048 ha orné půdy. Nejvíce zastoupené
plodiny byly obiloviny (v tabulce reprezentované pšenicí a ječmenem), které se pěstovaly na
48,3 % orné půdy. Druhou nejvíce pěstovanou plodinou byly pícniny (rostlinné druhy
pěstované ke krmným účelům), které se pěstovaly na 26,7 % orné půdy. Nejnižší zastoupení
měly luskoviny, ty se pěstovaly pouze na 0,7 % orné půdy (Tab. 2).
Tab. 3 Stav hospodářských zvířat okresu Pelhřimov v roce 2007
zvíře skot prasata ovce a berani kozy a kozli koně drůbež
stav [ks] 41 882 59 456 1 006 99 285 119 380
(Zdroj dat: ČSÚ, 2008)
Oproti republikovému průměru má okres Pelhřimov nadprůměrný počet kusů skotu na
hektar, ale v Kraji Vysočina nevyčnívá. V okrese Pelhřimov na 100 ha zemědělské půdy
připadá 62 kusů skotu. Republikový průměr k roku 2007 byl 40,3 kusů skotu na 100 ha
zemědělské půdy. S počtem prasat je okres mírně nadprůměrný. Celorepublikový průměr
v chovu prasat je 112 prasat na 100 ha orné půdy. V okrese Pelhřimov připadá 115 prasat na
100 ha orné půdy (ČSÚ, 2008).
Ze zemědělských firem je největší ZZN AGRO s.r.o., která se zabývá výrobou a prodejem
krmných směsí, směsných a průmyslových hnojiv, obchoduje se zemědělskými komoditami,
agrochemií i osivy. Firma je součástí konsolidačního celku skupiny Agrofert Holding, a.s.
(MĚSTO PELHŘIMOV, 2013).
7. Vodstvo
Územím okresu prochází rozvodí dvou evropských veletoků Dunaje a Labe. Labe odvádí
vodu do Severního moře, Dunaj do Černého moře (Obr. 9). Okres Pelhřimov má sice množství
menších povrchových vodních toků, ale jde o potoky s poměrně malým průtokem, čímž je
omezena možnost jejich využívání.
15
Obr. 9 Vodstvo v okrese Pelhřimov
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016)
Nejvýznamnějšími řekami v okrese jsou Želivka a Trnávka, na kterých jsou postaveny
jediné přehrady v okrese. Na Želivce, která poskytuje pitnou vodu pro značnou část Prahy i pro
část okresu Pelhřimov, jsou situovány 2 přehrady. Menší přehrada se nazývá vodní nádrž
Sedlice a druhá přehrada se nazývá vodní nádrž Švihov. Vodní nádrž Švihov má vodárenskou
funkci. Na řece Trnávce byla vybudována vodní nádrž Trnávka, která má více využití. Hlavním
16
účelem je zachycení splavenin, které by jinak znečišťovaly vodní nádrž Švihov (toto využití
má i vodní nádrž Sedlice). Dále slouží k výrobě elektrické energie a rekreačním účelům.
Největším rybníkem v okrese je rybník Dolní Kladiny. Ten je vybudovány na Kladinském
potoku a hlavním účelem rybníku je chov ryb.
Řeka Želivka, do které se vlévá i řeka Trnávka, odvodňuje skoro celý okres. Tato větší část
okresu, odvodňovaná Želivkou, spadá do úmoří Severního moře. Do úmoří Černého moře
v okrese Pelhřimov spadá o poznání méně řek – nejvýznamnějšími jsou Kamenice a Žirovnice.
8. Klima
Většina území okresu leží v klimatické oblasti MT5 a MT3 (Obr. 10). Klimatická oblast
MT5 je charakterizována jako zóna s mírným až dlouhým jarem, mírně suchým až krátkým
létem, mírným a delším podzimem a mírně chladnou suchou zimou. Oblast s klasifikací MT3
Obr. 10 Klimatická klasifikace okresu dle Quitta
(Zdroj dat: ČÚZK, 2021; QUITT A NATURE.CZ, 1971)
17
pak má velmi podobné charakteristiky, pouze jednotlivá období trvají kratší dobu (delší
přechodná období). Ze severu zasahuje do regionu oblast MT7 a MT10, což jsou teplejší a sušší
varianty mírně teplé oblasti. Zima má zpravidla kratší trvání než v ostatních oblastech a léto je
intenzivnější. Z jihovýchodu do okresu zasahuje chladná oblast (CH7). Ta je typická krátkým
a vlhkým létem a dlouhou mírně vlhkou zimou s dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Přechodná
období (jaro a podzim) jsou dlouhá a mírná (MINÁŘOVÁ, 2011, s. 19–21).
Mezi lety 1981 a 2015 došlo ke značnému oteplení oblasti. Zatímco v dlouhodobém
průměru let 1981-2015 mělo území průměrnou teplotu 7-9 °C, v roce 2015 to již bylo 8-10 °C
(Obr. 11). Zřejmě tak dochází ke změně klimatu, v kontextu celé republiky (respektive Země).
Okres se tak nevymyká trendu změny klimatu posledních desítek let.
Obr. 11 Srovnání průměrných teplot v okrese Pelhřimov v letech 1981-2015 a 2015
(Zdroj dat: ČÚZK, 2021; VÚV TGM, 2016)
Z dlouhodobého průměru vyplývá (Obr. 12), že nejvíce na Pelhřimovsku prší v letních
měsících, kdy spadne průměrně okolo 70 mm srážek za měsíc. Nejméně deštivý je podzim.
Maxima teplot se v letních měsících pohybují v rozmezí 20-23 °C, v zimním období
pak v rozmezí 1-3 °C. Maximální naměřené teploty se pohybují kolem 30 °C, nejnižší pak
kolem – 12 °C.
18
Obr. 12 Průměrné denní maxima/minima teplot a průměrné měsíční srážky za 30 let v okrese Pelhřimov.
(Zdroj: METEOBLUE, 2021)
9. Biota a fauna
Na území okresu Pelhřimov leží dle klasifikace bioregionů, Pelhřimovský bioregion. Pro
podobu krajiny Pelhřimovského bioregionu jsou typické zalesněné rozsáhlejší plochy hřebenů
a okolí vrcholů Českomoravské vrchoviny. Zbytek území je tvořen převážně zemědělskou
půdou, která je v nižších polohách orná, ve vyšších polohách jsou pak převážně louky
a pastviny. Dle výškového vegetačního členění leží Pelhřimovský bioregion ve
4. a 5. výškovém vegetačním stupni. Do 4. výškového vegetačního stupně spadá asi 70 %
území bioregionu, do 5. stupně pak 30 % území. Dřeviny typické pro tyto výškové stupně (buk
lesní, dub zimní, jedle bělokorá, borovice lesní, javor klen) se zde vyskytují jen v omezeném
množství, 80 % dřevin v lesích tvoří monokultury smrku ztepilého (CULEK ET AL., 2013) – ty
jsou v současné době devastovány kůrovcem (KUROVCOVAMAPA.CZ, 2021).
Flóra území je v Pelhřimovském bioregionu chudá, převažují zde především hercynské
druhy rostlin, významné jsou druhy boreálních rašeliništních rostlin (ostřice plstnatoplodá,
bahnička chudokvětá, bublinatka menší, vachta trojlistá nebo suchopýr štíhlý). Co se týče
fauny, v Pelhřimovském bioregionu se ze savců významně vyskytuje ježek východní a vydra
říční, z ptáků tetřívek obecný, břehule říční a skorec vodní, z vodních živočichů mihule potoční
nebo vrásenka pomezní. Mezi významné druhy hmyzu pak patří okáč stříbrooký, modrásek
bahenní a hnědásek rozrazilový (CULEK ET AL., 2013).
10. Znečištění
Míra kvality ovzduší se v okrese Pelhřimov dá vyjádřit podle koncentrace suspendovaných
částic v ovzduší. Ta se dělí dle velikosti částic do několika kategorií, nejčastěji používanými
jsou PM10 a PM2,5. Do kategorie PM10 se zahrnují suspendované částice s maximální velikostí
19
10 µm (spadají sem všechny menší částice, tedy i ty z kategorie PM2,5). Do kategorie PM2,5
pak spadají částice s maximální velikostí 2,5 µm (BRZEZINA, 2018).
Na území okresu Pelhřimov leží dvě meteorologické stanice s přístroji pro měření kvality
ovzduší. Jedna z nich je dle polohy kategorizována jako předměstská pozaďová, ta se nachází
v okresním městě Pelhřimov, druhá je pak vesnická, ta leží v národní atmosférické laboratoři
na území obce Košetice (ČHMÚ, 2020). Stanice v Pelhřimově dle dat z ČHMÚ vznikla až
v roce 2018, k této stanici tedy nejsou dostupná dlouhodobá data (ČHMÚ, 2021b). Naproti
tomu stanice v Košeticích funguje už od roku 1985 (ČHMÚ, 2021a).
Národní atmosférická laboratoř, jejíž součástí jsou přístroje na pozorování ovzduší, spadá
do projektu ACTRIS, který patří pod správu ČHMÚ a Ministerstva školství mládeže
a tělovýchovy (ACTRIS, 2021b). Z informací na webových stránkách projektu vyplývá, že
koncentrace suspendovaných částic v ovzduší sice kolísají, ale dlouhodobě klesají. Konkrétně
koncentrace částic PM10 dosahovala před rokem 1996 více než 30 µg/m3
, během roku 2019 se
již jednalo o méně než 15 µg/m3
, Koncentrace částic PM10, naměřené na stanici v Košeticích
byly během celého pozorovaného období pod celorepublikovým průměrem. V případě částic
typu PM2,5 jsou data dostupná až od roku 2012, koncentrace částic v ovzduší se držely mírně
nad 10 µg/m3
. V posledním roce měření (2020) se koncentrace částic dostala pod 10 µg/m3
.
Z hlediska srovnání s celou republikou se koncentrace částic PM2,5 opět držely po celé období
pod průměrem (ACTRIS, 2021a).
Dle poslední ročenky ČHMÚ za rok 2019 byly průměrné roční hodnoty koncentrací
suspendovaných částic PM10 z obou stanic zařazeny do nejlepší kategorie s průměrem nižším
než 20,0 µg/m3
. V případě roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 byla průměrná roční
hodnota ze stanice Košetice zařazena do 2. nejlepší kategorie 10,1-12,0 µg/m3
, průměrná roční
hodnota ze stanice Pelhřimov pak do 3. kategorie 12,1-17,0 µg/m3
(ČHMÚ, 2020).
Pokud bychom považovali výše zmíněná data ze stanice Košetice, jako data platná pro celý
region (ve městech budou koncentrace suspendovaných částic pravděpodobně vyšší), pak by
šlo tvrdit, že má okres Pelhřimov nadprůměrnou kvalitu ovzduší z hlediska koncentrace
suspendovaných částic, ve srovnání s průměrem České republiky.
Ani znečišťování přírody není v okrese Pelhřimov velký problém. Vznik černých skládek
není častý, a pokud černá skládka vznikne, je rychle odklizena (KUBÁSEK, 2021). Pro
povrchové vody je největším problémem zemědělství a zemědělská hnojiva. Jakost povrchové
vody je ovlivněna vyššími koncentracemi živin, zejména fosforu a dusíku, které jsou příčinou
vysoké eutrofizace. K té dochází v případě, že se fosfor dostane do vodních toků. Fosfor je pro
sinice a řasy velmi významná živina, a tak se řasy a sinice za přítomnosti fosforu daleko rychleji
šíří. Pokud dojde k přemnožení tohoto planktonu, zamezuje pronikání slunečních paprsků do
vody, což způsobí zánik jiných vodních rostlin, které do vody produkují kyslík. Nedostatek
kyslíku vede k vymírání ryb a dalších organismů. Způsob zemědělského hospodaření je také
příčinou rozsáhlé eroze půdy a její následné sedimentace ve vodních tocích a přehradách
(LIŠKA ET AL., 2016, s. 4).
Kvalita koupacích ploch s popsanou eutrofizací souvisí. Nejlepší kvalita koupacích vod je
v místních zatopených lomech. Lom Horní Cerekev a lom Antonka u Kamenice nad Lipou má
20
celou koupací sezónu vodu vhodnou ke koupání. Vodní nádrže Sedlice a Trnávka jsou na tom
o poznání hůře – v průběhu léta klesá průhlednost a zvyšuje se koncentrace sinic. Voda se tak
stává nevhodná ke koupání (KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA, 2021).
11. Obyvatelstvo
V druhé polovině 19. století dosahoval počet obyvatel okresu Pelhřimov nejvyšších čísel
(Tab. 4), konkrétně v roce 1890 byl počet obyvatel nejvyšší – 101 345 (zároveň bylo dosaženo
nejvyšší hustoty zalidnění - 79 obyv./km2
, v současnosti má okres Pelhřimov nejnižší hustotu
zalidnění z celého kraje Vysočina (ČSÚ, 2012). Zvýšený počet obyvatel by se mohl dát
vysvětlit stylem žití v dřívější době. Hlavní obživou pro lidi tehdejší doby bylo především
zemědělství, rodiny měly více dětí, aby měl kdo pracovat na polích. Zároveň byla i nízká
úroveň zdravotnictví, byla vyšší úmrtnost, lidé se nedožívali tak vysokého věku jako
v současnosti (ČSÚ, 2015b).
Tab. 4 Vývoj počtu obyvatel, rozlohy a hustoty zalidnění v okrese
Pelhřimov během období 1869-2019
rok počet obyvatel rozloha [km2
]
hustota
zalidnění/km2
1869 99 331 1 290 77
1880 100 980 1 290 78
1890 101 345 1 290 79
1900 99 455 1 290 77
1910 100 702 1 290 78
1921 98 693 1 290 77
1930 90 990 1 290 71
1950 74 597 1 290 58
1961 75 805 1 290 59
1970 74 450 1 290 58
1980 76 058 1 290 59
1991 74 614 1 290 58
2001 72 984 1 290 57
2011 71 914 1 290 56
2019 72 925 1 290 57
(Zdroj dat: ČSÚ, 2015b, 2017, 2021c)
Ještě v roce 1910 se počet obyvatel okresu pohyboval na hranici 100 000 obyvatel. Počet
obyvatel se výrazně nesnížil ani během 1. světové války a epidemie španělské chřipky – klesl
jen o 2 tisíce. Největší propad zaznamenal mezi lety 1930-1950. Druhá světová válka neměla
na počet obyvatel rozhodující vliv (ČSÚ, 2015b). Hlavním důvodem výrazného poklesu počtu
obyvatel bylo národnostní složení obyvatelstva okresu. V blízkém krajském městě Jihlavě měli
obyvatelé německé národnosti větší zastoupení než obyvatelé národnosti české, je tedy
pravděpodobné, že lidé německé národnosti žili i na území okresu Pelhřimov. Ihned po
skončení 2. světové války bylo rozhodnuto o odsunu obyvatelstva německé národnosti z území
21
Československa – celkově muselo opustit své domovy přibližně 2 až 2,25 milionů Němců
(Kupka, 2020).
Od roku 1950 se počet obyvatel okresu výrazněji neměnil, pohyboval se v rozpětí od 71-76
tisíc obyvatel. Svého lokálního maxima dosáhl v roce 1980 (76 058 obyvatel), kdy
v 70. letech 20. století probíhal v ČSSR sociální program na podporu rodin s dětmi, v tomto
období se celorepublikově rodilo více dětí (ČSÚ, 2015b).
Tab. 5 Vývoj počtu obyvatel, mužů, žen, živě narozených dětí, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v
okrese Pelhřimov ve vybraných letech v období 1991 a 2019
rok
počet
obyvatel
muži ženy
živě
narození
zemřelí přistěhovalí vystěhovalí
1991 74 614 36 703 37 911 920 979 574 901
2001 72 984 35 983 37 001 663 799 664 772
2006 72 477 35 923 36 554 691 742 1 076 882
2011 71 914 35 571 36 343 690 799 751 654
2016 72 009 35 823 36 254 670 789 816 781
2019 72 925 36 008 36 287 726 854 1 030 826
(Zdroj dat: ČSÚ, 2003b, 2010, 2020d)
Celkový počet mužů žijících v okresu Pelhřimov byl ve všech pozorovaných letech nižší,
než počet žen (Tab. 5). V tomto trendu se neliší od celorepublikové statistiky, kdy je celkový
počet žen taktéž vyšší než počet mužů.
Počet živě narozených dětí byl ve všech pozorovaných obdobích nižší, než počet zemřelých.
To značí, že obyvatelstvo okresu Pelhřimov dle údajů přirozeného pohybu obyvatelstva
pomalu vymírá. Dle migračních pohybů byl počet přistěhovalých v 4 z 6 pozorovaných období
vyšší, než počet vystěhovalých. Rozdíly mezi počtem vystěhovalých a přistěhovalých jsou však
nepatrné, přírůstek se pohybuje v nižších stovkách obyvatel a nedokáže dlouhodobě zvrátit
přirozený úbytek obyvatelstva (ČSÚ, 2003b, 2010, 2020d).
Tab. 6 Věková struktura obyvatelstva v okresu Pelhřimov z let 1991, 2001 a 2011.
*Údaj s celkovým počtem obyvatel z této tabulky vychází z dat k 31. 12. 2011, ke kterému byly dostupné
i údaje o věkových skupinách, v zbývajících tabulkách je použit celkový počet obyvatel k 1. 7. 2011.
1991 2001 2011*
celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy
počet obyvatel
celkem
74 614 36 703 37 911 72 984 35 983 37 001 72 460 35 909 36 551
0 - 4 4 580 2 337 2 243 3 322 1 670 1 652 3 492 1776 1716
5 - 9 4 888 2 498 2 390 4 053 2 122 1 931 3 372 1 717 1 655
10 - 14 6 052 3 158 2 894 4 513 2 318 2 195 3 379 1 729 1 650
15 - 19 6 395 3 237 3 158 4 890 2 498 2 392 3 907 2 018 1 889
20 - 24 5 265 2 749 2 516 5 972 3 137 2 835 4 574 2 347 2 227
25 - 29 4 946 2 571 2 375 5 938 3 082 2 856 4 784 2 455 2 329
30 - 34 4 980 2 656 2 324 4 792 2 523 2 269 5 333 2 847 2 486
35 - 39 5 272 2 713 2 559 4 815 2 477 2 338 5 858 3 062 2 796
40 - 44 5 580 2 874 2 706 4 876 2 560 2 316 4 865 2 528 2 337
45 - 49 4 661 2 300 2 361 5 180 2 643 2 537 4 866 2 520 2 346
22
1991 2001 2011*
celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy
50 - 54 4 043 1 940 2 103 5 468 2 755 2 713 4 723 2 424 2 299
55 - 59 3 963 1 948 2 015 4 479 2 150 2 329 5 067 2 585 2 482
60 - 64 3 925 1 787 2 138 3 677 1 658 2 019 5 118 2 509 2 609
65 - 69 3 630 1 595 2 035 3 468 1 581 1 887 4 356 2 004 2 352
70 - 74 2 054 852 1 202 3 100 1 269 1 831 3 192 1 376 1 816
75 - 79 2 268 860 1 408 2 425 903 1 522 2 560 1 024 1 536
80 - 84 1 426 466 960 1 047 364 683 1 786 642 1 144
85 - 89 537 143 394 705 210 495 933 272 661
90 - 94 134 19 115 226 53 173 231 66 165
95 a více 14 0 14 25 4 21 48 8 40
nezjištěno 1 0 1 13 6 7 16 0 16
průměrný věk 36,7 35,1 38,3 39,2 37,6 40,8 42,0 40,6 43,4
(Zdroj dat: ČSÚ, 2003a, 2021d)
Obr. 13 Věková pyramida obyvatel okresu Pelhřimov z roku 1991
(Zdroj: ČSÚ, 2003a)
23
Obr. 14 Věková pyramida obyvatel okresu Pelhřimov z roku 2001
(Zdroj: ČSÚ, 2003a)
Obr. 15 Věková pyramida obyvatel okresu Pelhřimov z roku 2011
(Zdroj: ČSÚ, 2021d)
Věková struktura v okrese Pelhřimov odpovídá ve všech třech obdobích (Obr. 13-15)
regresivnímu typu věkové pyramidy, tedy největší počet obyvatel se nachází ve středním věku,
mladších obyvatel je méně. Celkově se rodí více chlapců než dívek. V grafech jsou viditelné
dva populační výkyvy, kdy jsou věkové skupiny početnější než v okolních případech. Oba
výkyvy jsou dobře pozorovatelné v prvním grafu s hodnotami z roku 1991. Prvním výkyvem
je věková skupina 40-44 let, tito lidé se narodili po 2. světové válce, kdy byla zvýšená
24
porodnost. Druhým výkyvem je věková skupina 10-14 a 15-19 let, jedná se o tzv. Husákovy
děti, kdy v 70. letech 20. století tehdejší režim uplatňoval propopulační politiku – reakcí na to
byla zvýšená porodnost (ČSÚ, 2003a, 2021d).
Tab. 7 Religiozita v okrese Pelhřimov k roku 2011
obyvatelstvo
celkem
z toho podle víry
věřící
hlásící se
k církvi
z toho
věřící
nehlásící se
k církvi
bez
víry
neuvedeno
Církev
římskokatolická
Církev
československá
husitská
Českobratrská
církev
evangelická
71 914 14 696 12 490 89 353 4 640 17 811 34 762
(Zdroj: ČSÚ, 2021a)
Téměř polovina obyvatel okresu (48 %) neuvedla při posledním sčítání lidu v roce 2011
svoji příslušnost k víře (Tab. 7). Zhruba 25 % obyvatel okresu uvedlo, že jsou bez vyznání.
Pouhých 20,5 % obyvatel okresu se hlásí k víře, z toho se drtivá většina lidí (téměř 85 %) hlásí
k římskokatolické církvi (ČSÚ, 2021a).
12. Míra nezaměstnanosti
V okrese Pelhřimov se po celé pozorované období pohybovala míra nezaměstnanosti na
nejnižší úrovni ze všech okresů kraje Vysočina (MPSV, 2007). Před vypuknutím celosvětové
ekonomické krize (tzv. Velké recese) na konci roku 2007 dosahoval podíl nezaměstnaných
v okresu Pelhřimov 3,2 %, následující rok ještě podíl nezaměstnaných klesl na 3,1 % (MPSV,
2009). V České republice se následky krize naplno projevily až v roce 2009, kdy všechny
pozorované jednotky zaznamenaly velký nárůst podílu nezaměstnaných (KAIN, 2018). Míra
podílu nezaměstnaných dosáhla svého vrcholu v roce 2010. V okrese Pelhřimov nedosáhl
v roce 2010 podíl nezaměstnaných ani na 7 %, byl tak výrazně pod krajským
i celorepublikovým průměrem. Například v okrese Třebíč v roce 2010 dosáhla míra
nezaměstnanosti 12 %, což je o více než 5 % v porovnání s okresem Pelhřimov (MPSV, 2011).
Po odeznění krize, během let 2011 a 2012 začal podíl nezaměstnaných celorepublikově klesat
(MPSV, 2013). Klesající trend
Tab. 8 Vývoj podílu nezaměstnaných v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v celé ČR v letech
2005-2012
okres
podíl nezaměstnaných [%]
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Havlíčkův Brod 6,2 5,6 4,8 4,3 8,8 9,1 8,7 8,7
Jihlava 6,8 6,0 5,2 4,7 8,4 8,8 8,1 8,1
Pelhřimov 5,0 4,2 3,2 3,1 6,4 6,9 6,0 5,6
Třebíč 12,8 11,6 9,3 7,4 10,6 12,0 11,8 11,7
Žďár nad Sázavou 8,7 8,1 6,7 5,7 8,6 10,0 9,7 9,5
Kraj Vysočina 8,2 7,4 6,1 5,2 8,7 9,6 9,1 9,0
Česká republika 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 8,6
(Zdroj: MPSV, 2007, 2009, 2011, 2013)
25
si podíl nezaměstnaných celorepublikově udržel až do konce pozorování v roce 2019 (MPSV,
2020).
Počet nezaměstnaných se v okrese Pelhřimov dlouhodobě pohybuje na nejnižší úrovni
v celé České republice (Tab. 8 a 9). Například v roce 2019 měly menší podíl nezaměstnaných
jen okresy Praha-Východ a Rychnov nad Kněžnou (NOVINKY.CZ, 2019).
Tab. 9 Vývoj podílu nezaměstnaných v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v celé ČR v letech
2013-2019
okres
podíl nezaměstnaných [%]
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Havlíčkův Brod 6,8 6,5 5,7 5,0 3,6 2,5 2,2
Jihlava 7,2 6,9 5,9 4,8 3,6 3,0 2,7
Pelhřimov 5,0 4,9 4,1 3,4 2,3 1,7 1,4
Třebíč 9,4 9,2 8,1 6,9 5,0 3,8 3,2
Žďár nad Sázavou 7,6 7,5 6,4 5,6 4,6 3,6 2,9
Kraj Vysočina 7,4 7,2 6,2 5,3 3,9 3,0 2,6
Česká republika 7,7 7,7 6,6 5,6 4,3 3,2 2,8
(Zdroj: MPSV, 2015, 2017, 2019, 2020)
Obr. 16 Vývoj podílu nezaměstnaných v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v celé ČR v letech
2005-2019
(Zdroj dat: MPSV, 2007, 2009, 2011, 2013, 2015, 2017, 2019, 2020)
26
13. Mzda
V okrese Pelhřimov je dle portálu Platy.cz průměrná výše hrubé mzdy 40 458 Kč. Mezi
nejlépe placená místa patří pozice ve vrcholovém managementu (Tab. 11 a 12). Nejvíce peněz
pobírají generální ředitelé (v průměru 162 606 Kč hrubá mzda), s odstupem následuje country
manager (v průměru 146 230 Kč hrubá mzda) a Ředitelé IT (v průměru 124 622 Kč hrubá
mzda). Naopak na nejmenší hrubé platy dosahují vrátní a informátoři (v průměru 15 827 Kč),
střihači textilu (v průměru 15 490 Kč) a vůbec nejhůře jsou placeny šičky – v průměru
15 102 Kč (PLATY.CZ, 2021b).
Tab. 10 Rozdělení ekonomicky aktivních obyvatel okresů
Pelhřimov a Jindřichův Hradec dle výše hrubé mzdy
hrubá mzda
zastoupení [%]
Pelhřimov Jindřichův Hradec
17 500-21 500 5 5
21 501-25 000 5 4
25 001-28 500 5 5
28 501-32 000 7 7
32 001-35 500 10 10
35 501-39 000 18 17
39 001-42 500 16 17
42 501-46 000 8 9
46 001-49 500 6 6
49 501-53 000 4 4
53 001-56 500 4 4
56 501-60 000 3 3
60 001-63 500 3 3
63 501-67 000 2 2
67 001+ 4 4
(Zdroj: PLATY.CZ, 2021a, 2021b)
V porovnání se sousedícím okresem Jindřichův Hradec, jsou platy v okrese Pelhřimov
nepatrně vyšší. V okresu Jindřichův Hradec činí průměrná výše hrubé mzdy 40 394 Kč. Nejlépe
placenou pozicí je taktéž generální ředitel, s tím rozdílem, že jejich průměrný plat dosahuje
v průměru pouze na 153 911 Kč. Nejhůře placenou pozicí je pak opět šička s průměrnou hrubou
mzdou 15 073 Kč (PLATY.CZ, 2021a).
27
Tab. 11 Porovnání nejlépe placených pozic v okrese Pelhřimov a Jindřichův Hradec
Pelhřimov Jindřichův Hradec
nejlépe placené pozice průměrný hrubý plat [Kč] nejlépe placené pozice průměrný hrubý plat [Kč]
Generální ředitel 162 606 Generální ředitel 153 911
Country manager/director 146 230 Country manager/director 137 535
Ředitel IT 124 622 Ředitel IT 115 927
Ředitel call centra 108 647 Ředitel call centra 99 951
Výkonný ředitel 105 267 Výkonný ředitel 96 572
Obchodní ředitel 102 266 Obchodní ředitel 93 570
Ekonomický/finanční ředitel 100 907 Ekonomický/finanční ředitel 92 211
Marketingový ředitel 95 573 Pilot 89 609
Personální ředitel 93 238 Marketingový ředitel 86 878
Technický ředitel 91 933 Ředitel logistiky 85 006
(Zdroj: PLATY.CZ, 2021a, 2021b)
Tab. 12 Porovnání nejhůře placených pozic v okrese Pelhřimov a Jindřichův Hradec
Pelhřimov Jindřichův Hradec
nejhůře placené pozice průměrný hrubý plat [Kč] nejhůře placené pozice průměrný hrubý plat [Kč]
Zlatník, klenotník 17 332 Au-pair pomocné práce 17 724
Pomocný kuchař 17 224 Uklízečka 17 503
Plavčík 17 026 Pomocná síla do kuchyně 17 401
Pracovník bezpečnostní služby 16 795 Pracovník pohřební služby 17 212
Krejčí 16 445 Krejčí 16 414
Obuvník 16 298 Obuvník 16 267
Pracovník pohřební služby 16 272 Pracovník bezpečnostní služby 16 014
Vrátný, informátor 15 827 Vrátný, informátor 15 762
Střihač textilu 15 490 Střihač textilu 15 461
Šička 15 102 Šička 15 073
(Zdroj: PLATY.CZ, 2021a, 2021b)
14. Sídla
V okrese Pelhřimov se nachází celkem 120 obcí (Obr. 17). Dle členění podle statusu obce
zde leží 9 měst, 4 městyse (Tab. 13) a 107 obcí. Okresní město – Pelhřimov je situováno
přibližně uprostřed okresu, poloha města je výhodná zejména pro lidi dojíždějících do
Pelhřimova z nejvzdálenějších obcí okresu (ze všech periferních obcí okresu je to do
Pelhřimova přibližně stejně daleko, žádná není moc znevýhodněná, co se týče dostupnosti
okresního města). Ostatní města okresu jsou situována dokola kolem Pelhřimova, z toho
5 z 8 měst leží od Pelhřimova na jih. Městyse leží blíže k Pelhřimovu než města (vyjma
Lukavce, který leží u severozápadní hranice okresu). Svou roli ve velikosti obcí hraje
především jejich poloha. Zejména z hlediska dopravní dostupnosti (poloha u hlavních
dopravních tras okresu) nebo i vzdálenosti od zdroje zaměstnání (především od největších měst
28
okresu, ale i měst z okolních okresů – Tábor, Jindřichův Hradec a Jihlava). To by mohly být
hlavní důvody toho, proč větší obce leží v jižní polovině okresu. Největším městem okresu je
s 16 tisíci obyvateli okresní město Pelhřimov, velký počet obyvatel má také Humpolec – téměř
11 tisíc (Humpolec je největší město severní poloviny okresu, má výhodnou polohu, prochází
kolem něj dálnice D1). Třetím největším městem je Pacov – obec s rozšířenou působností, které
má 4,8 tisíce obyvatel. Zbývající města, městyse a obce mají méně než 4 tisíce obyvatel (ČSÚ,
2020a, 2020b, 2020c). Paradoxní je, že nejmenší město Červená Řečice má pouhých
1 006 obyvatel, větší je podle počtu obyvatel městys Nová Cerekev, ale i obec Želiv.
V současné době by Červená Řečice podle platných zákonů na statut města nedosáhla, ten se
uděluje až od 3 tisíc obyvatel (BÝMA, 2011).
Obr. 17 Rozložení obcí v okrese společně se správním dělením okresu Pelhřimov
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016)
29
Tab. 13 Přehled největších obcí okresu Pelhřimov podle počtu obyvatel během vybraných let v období
1970-2019.
Světle šedou jsou zvýrazněna města, tmavě šedou městyse a bílou obce, které dosáhly alespoň v jednom
pozorovaném období na 1 000 obyvatel. Tabulka je seřazena podle nejnovějších dat z roku 2019.
město/rok 1970 1980 1991 2001 2011 2019
Pelhřimov 11 559 14 239 16 480 16 590 16 232 16 048
Humpolec 9 727 10 786 11 122 10 929 11 024 10 970
Pacov 4 577 5 180 5 201 5 232 4 972 4 717
Kamenice nad Lipou 3 451 3 951 4 202 4 220 3 893 3 760
Žirovnice 3 282 3 384 3 127 3 056 2 874 2 944
Počátky 2 633 3 048 2 856 2 755 2 683 2 531
Horní Cerekev 2 102 1 961 1 877 1 845 1 820 1 837
Černovice 2 135 2 003 1 901 1 846 1 824 1 752
Želiv 1 349 1 297 1 211 1 165 1 057 1 149
Nová Cerekev 1 494 1 403 1 213 1 183 1 122 1 120
Červená Řečice 1 310 1 272 1 073 987 941 1 006
Nový Rychnov 1 136 1 061 1 014 957 991 996
Lukavec 990 1 129 1 147 1 137 1 041 994
Obrataň 1 022 949 899 844 781 795
Božejov 505 618 652 654 634 629
(Zdroj dat: ČSÚ, 2015a, 2020a, 2020b, 2020c, 2021
15. Doprava
Dopravní síť okresu je tvořena zhruba jedním tisícem kilometrů státních silnic. Severní část
okresu protíná dálnice D1, jejíž přítomnost je pro okres velmi důležitá, jelikož se kolem ní
soustředí velké množství firem a skladů, díky čemuž je v okrese dostatek pracovních pozic.
Dálnice D1 zvyšuje atraktivitu okresu pro investory.
V okrese Pelhřimov nalezneme 2 silnice I. třídy – silnici I/34, která vede přes České
Budějovice, Třeboň, Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Humpolec,
Havlíčkův Brod, Hlinsko a Svitavy (SEZNAM.CZ, 2021b) a silnici I/19 spojující kraje Plzeňský,
Středočeský, Jihočeský, Vysočinu a Jihomoravský. Poslední zmíněná vede v západo-východním
směru od Plzně přes Tábor a Pelhřimov, zde peážuje se silnicí I/34 až za Havlíčkův
Brod a pokračuje přes Žďár nad Sázavou a Kunštát na křižovatku se silnicí I/43 kde končí
(SEZNAM.CZ, 2021a).
Silnic II. třídy se zde nachází větší množství. Pro okres má však největší význam silnice
II/602 a silnice II/112. Silnice II/602 spojuje města Pelhřimov, Jihlavu a Brno. Silnice II/112
vede ze Středočeského kraje na Vysočinu a spojuje města Benešov, Vlašim, Pelhřimov, Telč
a Želetavu (ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, 2021).
Hustota silnic nižších tříd je poměrně velká, avšak tyto silnice fungují spíše na regionální
úrovni – to znamená, že vesměs všechny tyto silnice jsou napojené na zmíněné silnice vyšších
tříd.
30
Traťové spojení je zajištěno úsekem železnice Horní Cerekev–Tábor, úzkokolejnou
železniční tratí Obrataň–Jindřichův Hradec a okrajovými úseky tratí Jihlava–Veselí nad
Lužnicí a Humpolec–Havlíčkův Brod. Na železniční síť jsou napojena všechna města regionu,
kromě toho má železniční stanici asi dvacet dalších obcí nebo částí obcí (ČSÚ, 2012). Síť
autobusových linek je poměrně hustá, města i větší obce okresu jsou spojeny dálkovými
linkami s řadou větších měst republiky (ČSÚ, 2012).
Obr. 18 Dopravní mapa okresu Pelhřimov
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016)
31
16. Cestovní ruch
Okres Pelhřimov má poměrně zachovalou přírodu – rozlehlé lesy, rybníky, vodní toky,
členitý terén. Takto pestrá a zachovalá krajina je v kombinaci s hustou sítí turistických
a cyklistických stezek turisticky atraktivní. Počet ubytovacích lůžek byl 4 687 a v roce 2019 se
v okrese Pelhřimov ubytovalo 89 000 hostů (ČSÚ, 2019). Do této statistiky se bohužel
nezahrnují návštěvníci, kteří navštívili okres na jeden den. K nejnavštěvovanějším rekreačním
místům v okrese patří např. oblast Malé a Velké přehrady na Želivce, okolí Trnávky,
Křemešník, rybníky Hejlov a Valcha, Lipické údolí.
Pelhřimovu se přezdívá město rekordů a kuriozit. Tuto přezdívku si město vysloužilo
každoročním pořádáním festivalů rekordů. Návštěvníci, kteří festival nemohou navštívit, si
mohou všechny rekordy prohlédnout v Muzeu rekordů a kuriozit, které se nachází na
Masarykově náměstí v Jihlavské bráně. V Pelhřimově můžeme také navštívit Divadlo
Lubomíra Lipského, ve kterém pravidelně hraje místní divadelní soubor, nebo Muzeum
Vysočiny, které nalezneme v Zámku pánů z Říčan. Za zmínku také stojí pelhřimovské
Masarykovo náměstí, které je mimo jiné jedno z největších v České republice. Na náměstí jsou
zastoupeny snad všechny významné stavební slohy gotikou počínaje a funkcionalismem První
republiky konče. Původní gotická zástavba, která vzala za své při zhoubných požárech v
16. století, byla nahrazena domy ve slohu renesančním. Po velkém požáru města roku 1766
byla většina fasád domů přestavěna ve slohu barokním a 20. století poznamenalo charakter
náměstí několika stavbami, např. hotel Slávie v secesním slohu a budova Komerční banky ve
slohu prvorepublikového funkcionalismu. Původní historické domy se dochovaly jen na
západní a severní straně náměstí, tam, kde je podloubí (PELHŘIMOVSKO, 2020).
Po Pelhřimovu se přesuneme do 2. největšího města okresu – Humpolce. Hliník se
odstěhoval do Humpolce. Tato věta zazněla v roce 1976 při premiéře českého filmu Marečku,
podejte mi pero od dvojice Svěrák a Smoljak. Od té doby se turisté častokrát ptali, jaké odkazy
ve městě zanechal, a tak vzniklo muzeum Hliníkárium. V roce 2002 byla odhalena pamětní
deska Hliníkovi v parku Stromovka, o čtyři roky později se otevřelo muzeum. V muzeu
návštěvníci mohou vidět sestřih nejvtipnějších scének, fotografie, obrázky a rekvizity. Dále
podrobnosti o odhalení pamětní desky Hliníkovi a nakonec také odkazy a ohlasy veřejnosti na
tuto legendární postavu (VYSOČINA TOURISM A RÁZLOVÁ, 2020). V Humpolci se dále
nachází zřícenina hradu Orlík. Na návštěvníky čeká zachovaná hranolová věž, druhá hradní
brána, bašta, zbytky opevnění a podsklepených paláců a černá hradní kuchyně, v níž byla
rekonstruována chlebová pec. V roce 2014 zde byla otevřena rozhledna, která nabízí krásné
výhledy (CZECHTOURISM, 2021c).
Nejvyšším vrcholem okresu je kopec Křemešník, který dosahuje výšky 765 m n. m. Dříve
se tu dolovalo stříbro. Z jedné zasypané štoly vyvěrá pramen chladivé vody. Dle pověsti se zde
ve třicetileté válce zastavil raněný voják, aby si umyl rány, a rány se mu rychle zhojily. Tato
pověst dala podnět ke vzniku známého poutního místa. V roce 1689 byla nad pramenem
postavena kaplička. Od té vede na vrchol křížová cesta. Čtrnáct zastávek je zhotoveno podle
návrhu V. Foerstra s reliéfovými scénami Kristova utrpení. Křížová cesta je zakončena Božím
hrobem. Nedaleko od tohoto místa je postavena jedna z dominant Křemešníku – Větrný zámek
32
známého sochaře a medailéra Josefa Šejnosty. Na samotném vrcholu je vystavěn barokní areál,
kterému vévodí kostel Nejsvětější Trojice, obklopený ambity a kaplemi Korunování Panny
Marie a Mrtvých. V roce 1993 byla na vrcholu Křemešníku postavena 52 m vysoká rozhledna
Pípalka. Návštěvníci vrcholu mohou využít nově zrekonstruovaný poutní Hotel Křemešník,
jehož součástí je i kamenný sklípek, který láká k příjemnému posezení (PELHŘIMOVSKO, 2021).
Další turisticky atraktivní lokalita se nachází v obci Želiv. Klášter v Želivě byl založen už
ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze
a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem
Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou
(CZECHTOURISM, 2021b).
Dominantou města Kamenice nad Lipou je renesanční zámek s anglickým parkem. V zámku
je od roku 1998 městské muzeum, ve kterém nalezneme i muzeum hraček a nábytku
(CZECHTOURISM, 2021a).
Obr. 19 Mapa turisticky atraktivních lokalit v okrese Pelhřimov
(Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, 2016)
33
17. Hospodářství
Kraj Vysočina je znám tím, že má nejvyšší zaměstnanost v zemědělství v rámci České
republiky. Okres Pelhřimov není výjimkou. V okrese Pelhřimov je v zemědělství zaměstnáno
11,7 % pracujících (cca 1 950 lidí). Jedná se o velmi nadprůměrnou hodnotu, protože
celorepublikový průměr je přibližně 3,1 % ze všech pracujících (VÍTKOVÁ, 2011).
Nejvíce pracujících je zaměstnáno v průmyslu – přibližně 60 % (cca 9 500 lidí). V okrese
Pelhřimov má průmysl dlouholetou tradici a nalezneme zde velké množství firem. Největším
průmyslovým podnikem je Agrostroj Pelhřimov, který byl založen již v roce 1896 a v roce
2018 zaměstnával 2 700 lidí. Podnik se dlouhou dobu soustředil pouze na výrobu zemědělské
techniky, dnes již ale vyrábí nákladní automobily, stavební techniku, vysokozdvižné vozíky
a podobné stroje. Agrostroj Pelhřimov je příkladem strojního průmyslu (AGROSTROJ, 2020).
Dalšími podniky, které jsou zaměřené na strojírenství, jsou například Humpolecké strojírny
nebo Valeo Compressor Europe, s.r.o. se sídlem v Humpolci a se zhruba 500 zaměstnanci
(VÍTKOVÁ, 2011).
Potravinářství zpracovává zejména zemědělské plodiny vyráběné a pěstované na území
okresu. Škrobárny Pelhřimov zpracovávají brambory na škroby, krmiva a kaše. Mléko
zpracovává pobočka Jihočeských mlékáren Madeta. Pekárna Adélka je rodinná firma, která
zaměstnává bezmála 300 zaměstnanců. Nalezneme zde také dva větší pivovary, a to pivovar
Poutník a Bernard.
V okrese se nachází dvě velké firmy, které se řadí do dřevozpracujícího průmyslu. První
z nich je Dřevozpracující družstvo v Lukavci, které má přibližně 550 zaměstnanců. Druhá
firma je Spokar a.s., neboli Spojené kartáčovny – tento podnik vyrábí štětce, zubní kartáčky
a jiné kartáčové zboží a pracuje v něm přibližně 530 lidí (SPOJENÉ KARTÁČOVNY A.S., 2014).
Významným zaměstnavatelem je také Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace.
Počet zaměstnanců nemocnice konkrétně neuvádí, ale pohybuje se v rozmezí mezi 500-999
zaměstnanci (VÍTKOVÁ, 2011).
Ve službách v regionu pracuje 28,1 % pracujících (cca 4 650 lidí). Z velké části se jedná
o restaurace, hotely a různé obchody (VÍTKOVÁ, 2011).
18. Mediální obraz
O okrese Pelhřimov můžeme v médiích zaslechnout různorodé zprávy. Časté jsou informace
spojené s dopravou, hlavně v zimních měsících. Okres má střední nadmořskou výšku okolo
550 m n. m., ale časté jsou i polohy nad 600 m n. m. Vyšší nadmořská výška zajišťuje sněhovou
pokrývku i na silnicích, a to je důvod dopravních komplikacích v zimních měsících. Velmi
časté jsou kolony aut na dálnici u Humpolce. Záběry z těchto kolon můžeme každý rok
zahlédnout na všech televizních stanicích nebo si o nich můžeme přečíst v novinách. Dopravní
komplikace nejsou jenom na dálnici D1, ale bohužel i na jiných silnicích. Z médií jsou taky
známé kopce na hlavní silnici II/602 mezi Pelhřimovem a Jihlavou, kde dochází často
k dopravním nehodám. Média se dopravní situaci v okrese Pelhřimov věnují intenzivně.
34
Obr. 20 Plánovaná podoba pelhřimovského bazénu
(Zdroj: IDNES.CZ, 2020)
Další často diskutované téma je modernizace objektů. Několikrát se v médiích probírá
přestavba městského bazénu v Pelhřimově. V původním projektu (Obr. 20) se objevily
nesrovnalosti, proto momentálně město hledá nového projektanta. Další zmiňovaná stavba je
v Humpolci, jedná se o návštěvnické centrum v pivovaru Bernard. To by mělo obsahovat
pivovarskou restauraci, kino, pivnici a rozhlednu na pivovarském komíně. Otevření bylo
plánováno na červenec 2021. Pivovar oznámil, že vzhledem k situaci otevření odloží, protože
nechtějí nabírat 40 nových pracovníků, pokud nemají záruku pravidelných zákazníků
(SEZNAM.CZ, 2020).
Humpolec se objevil v novinách ještě s jednou raritou a tou je první trasa pro vozíčkáře
v Kraji Vysočina. Vozíčkářská trasa začíná u restaurace Saloon Zlatá podkova nedaleko
jezdeckého závodiště v Humpolci. Vede mezi rybníky Dusilovským a Dvorákem až
k Židovskému hřbitovu krásnou krajinou pod Orlíkem (SEZNAM.CZ, 2020).
V médiích se také objevují informace o místních významných podnicích. Pelhřimov se často
objevuje v médiích ve spojení s Madetou. Probírá se konkrétně zvýšení produkce sýra, ve
spojení s nedostatkem pracovní síly a současnou krizí.
Okres Pelhřimov se v médiích píše pozitivně i negativně. Obecně můžeme prohlásit, že ty
nejvíce negativní zprávy jsou ve spojení s dopravou. Ať už se jedná o ucpané silnice nebo
v horším případě o smrti na silnicích. Pozitivní zprávy jsou často ve spojení s modernizací
35
objektů a výstavbou nových zařízení. Často jsou zprávy, které přinášejí informace o vzniku
nových pracovních pozic.
19. Kultura a symboly
Pokud se podíváme do znaků jednotlivých obcí, můžeme si všimnout, že často se opakujícím
motivem je růže. Barva růže samotné a barva jejího podbarvení signalizuje, jaký rod se v dané
obci nacházel (PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, 2021).
Jedna z největších kulturních akcí, kterou je Pelhřimov znám, je Festival rekordů a kuriozit.
Tuto akci pořádá agentura Dobrý den a trvá zpravidla celý víkend. Bývá zde pokořeno hned
několik světových rekordů. Jako příklady můžeme uvést „Výdrž sezení v provaze“
(1:16:49,03 h.). Tento rekord zvládla Klára Michlová ze Šlapanic v roce 2019. Dále například
rekord „Nejvíce brček v ústech“. Lukáš Šafránek udržel ve svých ústech 160 klasických brček
o průměru 0,53 cm. Tohoto rekordu bylo dosaženo v roce 2005. Festival rekordů a kuriozit
každý rok navštíví stovky lidí (CREATION.CZ, 2021).
Obr. 21 Festival rekordů a kuriozit 2016
(Zdroj: IMPULS, 2016)
Pelhřimovsko je regionem piva. Každý rok se zde uskuteční velmi oblíbené akce pod
záštitou místních pivovarů, kdy hlavním motivem je pivo. Jde o Poutník fest a Bernard fest.
Tyto festivaly pobíhají v letních měsících a pravidelně na nich vystupuje široké spektrum
oblíbených hudebníků. Také v Pacově se pořádají pivní slavnosti, na kterých můžeme najít
desítky minipivovarů. V pelhřimovském regionu má pivo svou tradici. Vyjmou dvou velkých
pivovarů zde najdeme i několik menších. Jako příklad můžeme uvést Rodinný minipivovar
Pacov, Klášterní pivovar Želiv, pivovar Kokeš Kamenice nad Lipou nebo třeba pivovar Na
Čtyřce Pelhřimov (ATLASPIV.CZ, 2021).
36
Z okresu Pelhřimov pochází spousta známých osobností. Přímo z okresního města pochází
juniorský mistr světa v cyklokrosu Martin Bína, který svoji cyklistickou kariéru začínal
v místním týmu. Z Pelhřimova rovněž pochází známý herec Lubomír Lipský, který hrál v řadě
známých filmů a po kterém je pojmenováno místní divadlo. Dalším slavným rodákem je mladší
bratr Lubomíra – Oldřich Lipský. Oldřich byl známým scénáristou a režisérem a režíroval
spoustu filmů a pohádek – například Tři veterány, Tajemství hradu v Karpatech, Ať žijí
duchové, Marečku podejte mi pero a mnoho dalších (VYSOČINA TOURISM, 2021).
Z Počátek, které jsou nedaleko Pelhřimova je známý básník Otokar Březina (TISCALI MEDIA,
A.S., 2021).
Z města Humpolce pochází husitský kněz a kazatel Jan Želivský, který byl v roce 1422
popraven. Z obce Kaliště, které leží kousek za Humpolcem, pochází jeden z největších
skladatelů symfonické hudby – Gustav Mahler. Gustav Mahler složil 9 symfonií a je považován
za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů pozdního romantismu (ČESKÝ ROZHLAS, 2013).
37
20. Zdroje
ACTRIS, 2021a: Kvalita ovzduší a srážek [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.actris-
ri.cz/cs/menu/naok/observator-kosetice/mereni/kvalita-ovzdusi/
ACTRIS, 2021b: O nás. Actris-ri.cz [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.actris-ri.cz/cs/menu/o-
nas/
AF MENDELU, 2021: Kambizem KA. Půdní typy [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=5262&typ=html
AGROSTROJ, AVT design-, 2020: Zemědělská technika [online] [vid. 2020-12-19]. Dostupné
z: http://www.agrostroj.eu/
ARCDATA PRAHA, 2016: ArcČR® 500. Geografické informační systémy (GIS) - ARCDATA PRAHA [online]
[vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka-data/arccr-500
ATLASPIV.CZ, 2021: Seznam pivovarů v kraji Vysočina - Atlaspiv.cz [online] [vid. 2021-03-27]. Dostupné
z: http://www.atlaspiv.cz/?page=seznam-pivovaru&county_id=10
BARTESOVÁ, Iveta, 2008: Chataření v okrese Pelhřimov [online]. České Budějovice [vid. 2021-03-18].
diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné
z: https://theses.cz/id/4e15af/downloadPraceContent_adipIdno_6638
BRZEZINA, Jáchym, 2018: Suspendované částice (PM) – otázky a odpovědi. ČHMÚ Brno [online]. [vid. 2021-
04-01]. Dostupné z: https://chmibrno.org/blog/2018/12/01/suspendovane-castice-pm-otazky-a-odpovedi/
BÝMA, Miroslav, 2011: Stanovení obce městem. Moderní obec [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.moderniobec.cz/stanoveni-obce-mestem/
CENIA, 2018: CENIA Land Cover 2018 [online]. [WMS]. [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_corine_2018/MapServer/WMSServer?service=WMS&
request=GetCapabilities&version=1.3.0
CREATION.CZ, 2021: Agentura Dobrý den – rekordy a kuriozity [online] [vid. 2021-03-27]. Dostupné
z: https://www.dobryden.cz/
CULEK, Martin, Vít GRULICH, Zdeněk LAŠTŮVKA a Jan DIVÍŠEK, 2013: Biogeografické regiony České
republiky [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://munispace.muni.cz/library/catalog/download/807/2568/460-1?inline=&fakulta=PRIRODF
CZECHTOURISM, 2021a: Kudy z nudy - Kamenice nad Lipou [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/vysocina/vysocina/kamenice-nad-lipou
CZECHTOURISM, 2021b: Kudy z nudy - Klášterní komplex v Želivě - klášter premonstrátů s pohnutou
minulostí [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/klasterni-komplex-v-
zelive
CZECHTOURISM, 2021c: Kudy z nudy - Zřícenina hradu Orlík u Humpolce s rozhlednou [online] [vid. 2021-
03-21]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zricenina-hradu-orlik
ČESKO, 2020: Zákon o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně
správním členění státu) [online]. 2020. [vid. 2021-03-18]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-51
ČESKÝ ROZHLAS, 2013: Gustav Mahler. D-dur [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://d-
dur.rozhlas.cz/gustav-mahler-5171643
ČGS, 2012a: Půdní mapa - rastr [online]. [ArcGIS Server]. Měřítko 1 : 50 000. [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://mapy.geology.cz/arcgis/rest/services/Pudy/pudni_mapa50_rastr/MapServer
ČGS, 2012b: Půdní mapa [online]. [ArcGIS Server]. Měřítko 1 : 50 000. [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://mapy.geology.cz/arcgis/rest/services/Pudy/pudni_typy50/MapServer
ČGS, 2018: Horniny GeoČR50. ArcGIS Hub [online] [vid. 2021-04-04]. Dostupné
z: https://hub.arcgis.com/datasets/0442952541704ae9b488c59cec92c2b4?geometry=5.166%2C48.561%2C26.0
73%2C51.043&layer=2
ČHMÚ, 2020: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019, IV. Suspendované částice [online]
[vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/19groc/gr19cz/04_1_PM_v1.pdf
ČHMÚ, 2021a: Informace o kvalitě ovzduší ČR, stanice Košetice [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/locality/pollution_locality/loc_JKOS_CZ.html
ČHMÚ, 2021b: Informace o kvalitě ovzduší ČR, stanice Pelhřimov [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/locality/pollution_locality/loc_JPEM_CZ.html
ČSÚ, 2003a: SLDB 2001 - Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin, okres Pelhřimov [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20539585/613a04.xls/6bdea35a-7788-429d-bc1e-
76451b72338b?version=1.0
ČSÚ, 2003b: Vývoj počtu obyvatel SLDB 2001 [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/csu/czso/13-6119-03--2__obyvatelstvo
38
ČSÚ, 2007: Zastavěné a ostatní plochy [online]. 2007. [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/10180/20536468/13-534007a316.pdf/2483cd8c-4500-4a06-82d2-
b138ef672ded?version=1.0
ČSÚ, 2008: Vývoj zemědělství a lesnictví v kraji Vysočina [online]. 2008. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/10180/20535522/6313610903.pdf/9034dc08-7932-47f6-9fea-
e43591124a04?version=1.0
ČSÚ, 2010: Demografická ročenka okresů 2000 - 2009, Pelhřimov [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16313207+40341052.pdf/68f6132d-c5a4-4f5a-88be-
ef8022971ed1?version=1.0
ČSÚ, 2012: Charakteristika okresu Pelhřimov. ČSÚ v Jihlavě [online] [vid. 2021-03-18]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_pelhrimov
ČSÚ, 2015a: Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech
1869 - 2011 [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150633.pdf/42cb0679-2d95-42c0-8702-
4895f2cd1caf?version=1.2
ČSÚ, 2015b: Retrospektivní přehled o počtu obyvatel a domů v letech 1869 - 2011, v krajích a okresech České
republiky [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415okr.pdf/fdf98232-04d4-433e-b3b5-
30dd411573c4?version=1.1
ČSÚ, 2017: Časová řada - vybrané ukazatele za okres Pelhřimov [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/11268/26954927/CZ0633.pdf/2d2682ed-b550-42da-85c9-
bed26760bf46?version=1.61
ČSÚ, 2019: 16. CESTOVNÍ RUCH. Statistická ročenka Kraje Vysočina - 2019 - CESTOVNÍ RUCH [online]
[vid. 2021-03-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/16-cestovni-ruch-2mstbqcbn5
ČSÚ, 2020a: Abecední seznam měst - kraj Vysočina [online] [vid. 2021-03-24]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/11268/17855310/mesta_VYS_2020.xlsx/deb0188f-e9e0-47db-b002-
d0f05f04681d?version=1.1
ČSÚ, 2020b: Abecední seznam městysů - kraj Vysočina [online] [vid. 2021-03-24]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/11268/17855310/mestyse_VYS_2020.xlsx/19423b42-cf10-4a57-b40b-
ac0340884357?version=1.1
ČSÚ, 2020c: Abecední seznam obcí - kraj Vysočina [online] [vid. 2021-03-24]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/11268/17855310/obce_VYS_2020.xlsx/7fde6a4d-931d-4a3d-8f5f-
9657d175ff54?version=1.1
ČSÚ, 2020d: Demografická ročenka okresů 2010 - 2019, Pelhřimov [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/documents/10180/121739400/1300562052.pdf/351888d2-18bc-4fa9-a7f4-
7a6a243095f5?version=1.1
ČSÚ, 2020e: Landuse v okrese Pelhřimov. Český statistický úřad [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=101&uroven=40&w=
ČSÚ, 2021a: Obyvatelstvo podle náboženské víry a podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů
ORP - Kraj Vysočina [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-
objekt&z=T&f=TABULKA&katalog=30719&pvo=ZVKR014&pvokc=100&pvoch=3107#w=
ČSÚ, 2021b: Veřejná databáze, Demografický vývoj obcí [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-
uzemi#w%5Bk%5D=pvw&w%5Bp%5D=&w%5Bh%5D=
ČSÚ, 2021c: Veřejná databáze, Demografický vývoj okres Pelhřimov [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-
uzemi&uzemiprofil=31548&u=__VUZEMI__101__40673#
ČSÚ, 2021d: Veřejná databáze, Vlastní výběr - Věk (5 leté skupiny) 2011 [online] [vid. 2021-03-31]. Dostupné
z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#
ČÚZK, 2014: Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) - výškopis - 3D vrstevnice.
ČÚZK: Geoportál [online] [vid. 2021-04-03]. Dostupné
z: https://geoportal.cuzk.cz/(S(am4lkwfkt1cqdq1fepxjurhp))/Default.aspx?mode=TextMeta&side=vyskopis&me
tadataID=CZ-CUZK-ZABAGED-VV&mapid=8&head_tab=sekce-02-gp&menu=304
ČÚZK, 2015: Prohlížecí služba Esri ArcGIS Server - Geomorfologické jednotky ČR – 1998 [online]. [WMS].
[vid. 2021-03-24]. Dostupné
z: https://geoportal.cuzk.cz/(S(w4lx0eldgd2c0hi5v251rb1v))/Default.aspx?mode=TextMeta&side=wms.AGS&
metadataID=CZ-CUZK-AGS-GEOMORF&metadataXSL=metadata.sluzba&head_tab=sekce-03-
gp&menu=3144
39
ČÚZK, 2021: Prohlížecí služba WMS - ZM 200 [online]. [WMS]. Měřítko 1 : 200 000. [vid. 2021-04-04].
Dostupné z: Prohlížecí služba WMS - ZM 200
FARMY.CZ, 2021: CENA PŮDY tržní, úřední, BPEJ - FARMY.CZ [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.farmy.cz/cena-pudy/
HAVELKOVÁ, Miloslava, 2020: Návrhy řešení podporujících ochranu půdy před erozí [online]. Jindřichův
Hradec [vid. 2021-04-01]. diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Dostupné
z: https://vskp.vse.cz/82216_navrhy-reseni-podporujicich-ochranu-pudy-pred-erozi
IDNES.CZ, 2020: Pelhřimov ukázal možnou rekonstrukci bazénu, i s venkovním koupalištěm. iDNES.cz
[online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/vysocina-pelhrimov-bazen-
rekonstrukce-koupaliste-plavani.A200703_557315_jihlava-zpravy_epsal
IMPULS, 2016: VIDEO: Silák v Pelhřimově odtáhl hasičské auto, otevřel festival rekordů - regiony.impuls.cz.
iRegiony – Rádio Impuls [online] [vid. 2021-03-27]. Dostupné
z: https://www.impuls.cz/regiony/vysocina/zacina-festival-rekordu-v-pelhrimove.A160610_153802_imp-
vysocina_kov
INSPIRE, 2013: Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [online] [vid. 2021-04-04]. Dostupné
z: https://www.arcgis.com/home/item.html?id=091650608f05433d9fbe25a4b885c827
JAKUBČEKOVÁ, Kristína, 2019: Vliv pH na extrakci látek z komplexu biouhel - půda [online]. brno
[vid. 2021-03-31]. Vysoké učení technické v Brně. Dostupné
z: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/178417/final-thesis.pdf?sequence=6&isAllowed=y
KAIN, Petr, 2018: Škobrtnutí, které změnilo svět. Finanční krize měla za následek to, že chudí zchudli a bohatí
zbohatli. Lidovky.cz [online]. [vid. 2021-03-31]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-
trhy/skobrtnuti-ktere-zmenilo-svet-financni-krize-mela-za-nasledek-to-ze-chudi-zchudli-a-bohati-
zbohatli.A180913_091304_firmy-trhy_ele
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA, 2021: Koupací plochy - Výpis aktuálních
informací - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina [online] [vid. 2021-04-04]. Dostupné
z: https://www.khsjih.cz/koupaci-plochy/vypis-aktualnich-
informaci.php?fbclid=IwAR1UmNygKJwqH9pxvcmDCH3oQNm1b_LN1aa42w-hK7HQysPYrzPMB9SNC5o
KRATINA, Josef, nedatováno: Klasifikace půd. In: [online]. B.m. [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: http://pedologie.xf.cz/doc/zahrad/klasifikace.pdf
KUBÁSEK, Miroslav, 2021: ZmapujTo - nástroj pro nahlášení problémů ve Vašem okolí či podnětů na
zlepšení. ZmapujTo.cz [online] [vid. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.zmapujto.cz/
KUPKA, Jaroslav, 2020: Odsun Němců z Československa: situace se na řadě míst zvrtla, zavládla krutost -.
Deník.cz [online]. [vid. 2021-03-31]. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/vysidleni-nemcu-druha-
svetova-valka.html
KUROVOVAMAPA.CZ, 2021: Kůrovcová mapa [online] [vid. 2021-04-03]. Dostupné
z: https://www.kurovcovamapa.cz/
LIŠKA, Marek, Kateřina SOUKUPOVÁ, Jakub DOBIÁŠ, Antonia METELKOVÁ, Jan GOLDBACH a Tomáš
KVÍTEK, 2016, s. 4: Jakost vody ve vodárenské nádrži Švihov na Želivce a jejím povodí se zaměřením na
specifické organické látky. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace [online]. 58(6), 4.
ISSN 03228916. Dostupné z: doi:10.46555/VTEI.2016.03.001
LUŇÁČEK, Petr, 2015: Porovnání půdního pokryvu v katastrálním území Skutče a Trhové Kamenice [online].
Brno [vid. 2021-04-01]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Dostupné
z: https://theses.cz/id/mrs1ny/15017696
MĚSTO PELHŘIMOV, 2013: Strategický plán města Pelhřimov [online]. 2013. Dostupné
z: https://www.dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/spm-pelhrimov.pdf
METEOBLUE, 2021: Podnebí Pelhřimov. meteoblue [online] [vid. 2021-04-04]. Dostupné
z: https://www.meteoblue.com/cs/po%C4%8Das%C3%AD/historyclimate/climatemodelled/pelh%c5%99imov_
%c4%8cesko_3068445
MINÁŘOVÁ, Jana, 2011: Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu [online]. Praha [vid. 2021-04-04].
Univerzita Karlova v Praze. Dostupné
z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjE4vv0quTvAhVV
kMMKHdcRARQQFjAAegQIAxAD&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2
F130026539&usg=AOvVaw3dgbqVQWmzZFzM3Qe7NpEU
MORAVSKÁ NÁRODNÍ OBEC, 2020: Ke stažení. Hranice Čech, Moravy a Slezska [online] [vid. 2021-04-
02]. Dostupné z: http://hranice.moravy.eu/ke-stazeni.html
MPSV, 2007: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné
z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/Statisticka_rocenka_z_oblasti_prace_a_socialnich_veci_200
6_A.pdf/cd1300b3-f128-f05c-3eb4-0853cee166cb
40
MPSV, 2009: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2008 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/rocenka_2008b.pdf/514f8ddb-10df-f712-
a194-7f9616b67be6
MPSV, 2011: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2010 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/rocenka_2010.pdf/a03f5709-1a72-cb35-
9ff9-8b9180d9acf5
MPSV, 2013: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/rocenka_2012.pdf/582a049f-ded3-ee19-
b969-c1914f94e69f
MPSV, 2015: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2014 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/rocenka_prace_2014.pdf/bf7a48b0-2949-
7df9-10e5-3dc37dcc858c
MPSV, 2017: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2016 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné
z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/Statisticka_rocenka_z_oblasti_prace_a_socialnich_veci_201
6.pdf/f44dd756-9300-9a25-4fa8-3a7596cade4a
MPSV, 2019: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2018 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné
z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/975025/Statisticka_rocenka_z_oblasti_prace_a_socialnich_veci_201
8+%282%29.pdf/d16a5977-62d8-0ce2-bfd4-15d6118a9700
MPSV, 2020: STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2019 [online] [vid. 2021-
03-31]. Dostupné
z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/975025/Statisticka_rocenka_z_oblasti_prace_a_socialnich_veci_201
9+%281%29.pdf/9da5cc00-7d78-7caa-6bf2-01eeccdeabd7
NOVINKY.CZ, 2019: Nezaměstnanost byla v listopadu nejnižší za 23 let [online]. [vid. 2021-03-24]. Dostupné
z: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/nezamestnanost-byla-v-listopadu-nejnizsi-za-23-let-40306414
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, 2021: Registr komunálních symbolů [online] [vid. 2021-04-04].
Dostupné z: https://rekos.psp.cz/vyhledani-
symbolu?obec=&poverena_obec=&popis=&kraj=108&okres=3304&od=&do=&typ=0&page=1
PELHŘIMOVSKO, 2020: Náměstí - historické domy | pelhrimovsko.cz [online] [vid. 2021-03-21]. Dostupné
z: https://www.pelhrimovsko.cz/cz/namesti-historicke-domy.htm
PELHŘIMOVSKO, 2021: Poutní místo Křemešník | pelhrimovsko.cz [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.pelhrimovsko.cz/cz/kam-na-vylet/kremesnik.htm
PLATY.CZ, 2021a: Platy, benefity, top pozice - Jindřichův Hradec [online] [vid. 2021-03-25]. Dostupné
z: https://www.platy.cz/partner/region/jindrichuv-hradec?fwd_lang=0
PLATY.CZ, 2021b: Platy, benefity, top pozice - Pelhřimov [online] [vid. 2021-03-24]. Dostupné
z: https://www.platy.cz/partner/region/pelhrimov?fwd_lang=0
QUITT, Evžen a NATURE.CZ, 1971: PrirodniPomery/Klima (MapServer) [online]. [map]. [vid. 2021-04-04].
Dostupné z: https://gis.nature.cz/arcgis/rest/services/PrirodniPomery/Klima/MapServer
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, 2021: Mapy. Mapy silnic [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/mapy
SEZNAM.CZ, 2020: Humpolec – Seznam.cz [online] [vid. 2021-03-28]. Dostupné
z: https://search.seznam.cz/s/zpravy/?q=humpolec&count=10&pId=FyRhe-
Ebdk0NqBOIRuSA&sort=score&from=10
SEZNAM.CZ, 2021a: Silnice I/19 (Silnice, dálnice) • Mapy.cz. Mapy.cz [online] [vid. 2021-03-30]. Dostupné
z: https://mapy.cz/?source=area&id=31091
SEZNAM.CZ, 2021b: Silnice I/34 (Silnice, dálnice) • Mapy.cz. Mapy.cz [online] [vid. 2021-03-30]. Dostupné
z: https://mapy.cz/?source=area&id=31091
SPOJENÉ KARTÁČOVNY A.S., 2014: O nás - Společnost | SPOKAR.com [online] [vid. 2021-03-25].
Dostupné z: http://www.spokar.com/cz/spolecnost/o-nas?PHPSESSID=vhdfknurfk3lcr32htu6h0mb02
SPÚ, 2017: Eroze zemědělské půdy je stále závažný problém. Státní pozemkový úřad [online] [vid. 2021-04-
01]. Dostupné z: https://www.spucr.cz/aktuality/archiv/vysocina/eroze-zemedelske-pudy-je-stale-zavazny-
problem.html
TISCALI MEDIA, A.S., 2021: Otokar Březina | OSOBNOSTI.cz. Otokar Březina [online] [vid. 2021-04-01].
Dostupné z: https://www.spisovatele.cz/otokar-brezina
ÚHÚL, nedatováno: Taxonomický klasifikační systém půd ČR [online]. [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: http://www.uhul.cz/images/typologie/taxonomicky_klasifikacni_system_pud_v_cr.pdf
ÚVT, 2004: Kambizem KA. Taxonomický klasifikační systém půd ČR [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné
z: https://klasifikace.pedologie.czu.cz/?action=showPudniTyp&id_categoryNode=167
41
VAVŘÍČEK, Dušan a Pavlína ŠIMKOVÁ PANCOVÁ, 2008: Kambizem. Atlas půd [online] [vid. 2021-03-31].
Dostupné z: https://ldf.mendelu.cz/ugp/wp-content/ugp-files/atlas_pud/pudy/index.html
VÍTKOVÁ, Šárka, 2011: Aktivní politika zaměstnanosti na Pelhřimovsku se zaměřením na rekvalifikace
[online]. B.m. b.n. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/27290?fbclid=IwAR3qDHWIZU3la5xsUZXLtDz-
ERq5RZ0AAEIHa5RlmL9o1900xmgy8T7XaEY
VÚMOP, 2021: eKatalog BPEJ [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://bpej.vumop.cz/
VÚV TGM, 2016: sucho/teplota (MapServer) [online]. [WMS]. [vid. 2021-04-04]. Dostupné
z: https://ags.vuv.cz/arcgis/rest/services/sucho/teplota/MapServer
VYSOČINA TOURISM, 2021: Filmové osobnosti - vysocina.eu. Filmové osobnosti [online] [vid. 2021-04-01].
Dostupné z: https://www.vysocina.eu/temata/vysocina-filmova/filmove-osobnosti?start=7
VYSOČINA TOURISM a Anna RÁZLOVÁ, 2020: HLINÍKárium Humpolec [online] [vid. 2021-03-21].
Dostupné z: https://www.vysocina.eu/turisticke-cile/1931-hlinikarium-humpolec