Geografie města Urban Geography struktura přednášky město - vymezení předmětu zkoumání geografie města - charakteristiky disciplíny vývoj měst; pre-industriáLní město industriálni město; socialistické/post-socialistické město post-industriální město; globální město metafory města arena místo souboje mezi různými zájmovými skupinami Babel Babylon místo chaosu a disharmonie místo Luxusu, vLivu a moci fórum demokratické místo umožňující svobodné vyjádření názorů a postojů organismus žijící systém fungující hierarchie částí a buněk kaleidoskop střídání krajin, obrazů, vjemů a významů, jež mohou být vnímány a interpretovány galaxie fragmenty soubor rozptýlených, různorodých míst a nespojitých prostorů noční můra stoka místo utrpení, bezmoci, úpadku tavící kotel místo výměny zboží, služeb střetávání kultur a etnických skup kreativní póL divadlo ematický parlí jeviště, na kterém různí aktéři hrají různé roLe prostor symboLů a exhibice hra entita, jejíž vývoj a vnitřní struktura je významně ovlivněna náhodou a spontánností stroj mechanistický ceLek vzájemně propojených a komplementárně fungujících součástí síť splynutí mnoha vzájemně se překrývajících vztahových systémů prostor cirkulace Lidí, informací a financí metafory města Patrick Geddes - Lewis Mumford - Louis Wirth • města v jednotlivých fázích historického vývoje jako holistické systémy / organismy • město jako prostorově ohraničená entita vykazující specifický způsob života (rychlý, občanský, anonymní) a specifickou prostorovou a společenskou dělu práce • město jako relativně uzavřený a jasně definovatelný socioprostorový systém s lineární dynamikou vývoje Lewis Mumford (1895 -1990) What is a City? What is a city as a social institution? • ...the city is a related collection of primary groups and purposive associations... • ..the city is a geographical plexus, an economic organisation, an institutional process, a theater of social action and an aesthetic symbol of collective unity.. • ...the city is a special framework directed toward the creation of differentiated opportunities for a common Life and a significant collective drama Louis Wirth (1897- 1952) Urbanism as a Way of Life 1) Size of the population aggregate • ...the greater the number of individuals participating in the proces of interaction, the greater is the potential differentiation between them... 2) Density • ...frequent close physical contact coupled with great social distance... 3) Heterogeneity • ....individual acquires membership in widely divergent groups, each of which functions only with reference to a single segment of his personality... • současná města již nejsou celky s výLučně vnitřní soudržností • hranice města (ať už fyzické či sociální) jsou propustné proměnlivé • město je souborem blízkých i vzdáLených kontaktů, rytmů a různě oddělených procesů /tmu a ruzne oaaeienycn pro sociologický a geografický výzkum města vývoj co je to geografie města? = to, co dělají geografové města popisný důraz - rozpoznání a popis vnitřní struktury městských oblastí, resp. procesů probíhajících v nich či mezi nimi interpretativní důraz - prověření různých způsobů porozumění těmto prostorovým vzorcům a procesům a reakcí vyplývajících z tohoto porozumění explanatorní důraz - hledání/abstrahování důvodů vzniku prostorových vzorců a procesů; zkoumání obecných společenských procesů a jejich projevů v různých typech místních podmínek ■ urbánní teorie | teorie = série veLkých (grand) a abstraktních myšlenek, jež nám pomáhají pochopit složitou realitu každodenního života urbánní teorie = soubor vysvětlení, pravidel, a zákonitostí, jež ozřejmují, jak jsou města formována, jak fungují a jak se mění. témata sociologie města 19. století 1. je možné hovořit o specifickém městském způsobu života? je tento způsob života vlastní všem městům? 2. dochází k vytváření nových identit a společenských skupin? 3. jak jsou ovlivňovány tradiční spoLečenské vztahy? 4. jak město posiluje vytváření vazeb mezi občany různého společenského pozadí, místa bydliště a zaměstnání? 5. dokumentace historie urbanizace a zdůvodnění koncentrace obyvatelstva do měst 6. identifikace základních rysů prostorové diferenciace měst; hledání vztahů mezi způsobem prostorového uspořádání a způsoby interakcí 7. diagnóza "městských nemocí" 8. jak vznikají městské politiky jako specifický způsob uplatňování moci v území a jaké jsou jejich dopady na různé druhy obyvatel? Ferdinand Tonnies Německý sociální filozof zkoumající rozdíl mezi vesnickým životem předindustriální společnosti a městskou společností průmyslového věku. Popisoval přechod od komunity založené na víceméně osobních vztazích k hlouběji odosobněné městské společnosti. gemeinschaft vs. gesellschaft pospolitost vs. společenství Emile Dürkheim Podobně jako Tonnies rozlišoval mezi tzv. mechanickou, danou solidaritou předprůmyslové vesnické komunity a tzv. organickou solidaritou města založenou na vztazích mezi členy sociálně a profesně diverzifikované městské společnosti. Georg Simmel Věnoval se městům jako symbolu modernity. V eseji The Metropolis and Mental Life vidí město jako uskupení různých, vysoce proměnlivých objektů a forem činností. Vedle příležitostí seberealizace, které město jedinci dává, na něj útočí neustálými podněty. Reakcí jedince tak zaujmutí pozice odstupu od ostatních, anonymita. Významný inspirátor chicagské školy. ■ do pol. 20. stol. ■ • „site and situatiorT studie - zabývají se fyzickými a Lokalizačními kvalitami prostředí, ve kterém dochází k rozvoji městského osídlení; • studie městského osídlení - zkoumají prostorové rozmístění měst, sítě měst, jejich konektivitu, městská zázemí; • studie městské morfologie - popisují vnitřní strukturu města a její vztah k jednotlivým historickým fázím vývoje města; • studie historického vývoje měst - zabývají se změnami městských forem, kulturními variacemi města v širším regionálním prostředí. práce BLancharda z roku 1911 pojednávající o Grenoblů práce německých univerzit na téma městské morfologie Smailesova Geography of Towns z roku 1953 s tématy jako např. původ měst, města a kultura, městská morfologie. moderní důraz na sledování rozhodnutí subjektů, kde žít, nakupovat, stavět či investovat + sledování faktorů a omezení ovlivňujících voLbu a výsledný prostorový vzorec města pozitivismus ekologická přístupy lidské chovaní' a struktura měita jsou ovlivněny ckolog iekýrOi principy odkazy na Chicagskou Skalu huntúňní ekologlŕ rule ekuloqitkýíh modelů mřsc neoklasické přístupy UdíKé proíroro^e Chopini asirulíturi m&tri&nu výsledkem racionální volby snaha o mini mali;aci ekonomických a časových nákladů, resp. o masimaliraci uíitku NUE = new urban ecanmics (prosiDrové prekLopení rcoklsaichr ekonomi ky) WnUv nim brrifcthfl mn „znovuobjevení" Chri stalle rovy teorie centrálních míst v 60. Letech 20. století témata Etnické segregace, trhu bydlení, vnitro městské migrace, využití půdy, cen pozemku, apod. behavioraLismus nebyl kritikou pozitivistické filosofie - naopak sdílel CÍL nalezení obecných zákonů prostorového chování vyvinut z kritiky zjednodušeného konceptu lidského chováni obsaženého v neo-klasických a ekologických přístupech - behaviorální přistup usiloval o implementaci více realistického přístupu do geografických modelů za využiti psychologických a antropologických metod a poznatků vytvořil zasadni rozdíl rnezi objektivním prostředím a kognitivním obrazem onoho prostředí behavioralistické přístupy aplikovány při modelování rezidenční mobility či při studiu vnímání image jednotlivých částí města různými skupinami obyvateLstva. štrukturalistické přístupy _ Lidské chováni je ve struktura li stickéni pojeti podmíněno skrytými společenskými ti ekonomickými strukturami urbánni struktura jako odraz třídních, ekonomických a spoLečenských zájmů pŕerazdétrjvánf ä dosažitelnost zdrojů, ve městech ne-o-mane ismus ncrjwcberiánstvi Mm Ren, Ray Patil vlivTríňiLi fzarů i Yfťíiäfirftih vauhC nrban rriiinnrjí-r-: fí*y Pahl) - knntrala přlsLjpj lit irirajům kritika míry gutorůmic mfJstfKífri fnjr.s*rr[i pratreHrifel mezi ■rtľejľytíi d íĽJki uniyiľi setou re rn pozitivismus ekologické přístupy Lidské chování a struktura města jsou ovlivněny ekologickými principy odkazy na Chicagskou školu humánní ekologie role ekologických modelů měst A MkMe-CiK? Sector 3 Lower Midd s-Claas Ssclor C WcrKlng-Ciau Sector (and Main Setmi of Council E stBtes) □ Industry and Lowest ' . i . . .. Sector 1 CBD 2 Transitional Zana 3 Zone of snail lei raced houses In Seetars C arxJ D; laajer t^e-la* hou&jnaSector B. Iarge old hauaas In Bettor A 4 Posi-1913 lestdeinlal aieas, wnh post-1945 housing on the perioteiy 5 Corrn-iyting-distance- dormitory' towna Mannuv model britského města neoklasické přístupy lidské prostorové chování a struktura města jsou výsledkem racionální volby snaha o minimalizaci ekonomických a časových nákladů, resp. o maximalizaci užitku NUE = new urban econmics (prostorové překlopení neoklasické ekonomiky) ^znovuobjevení" Christallerovy teorie centrálních míst v 60. Letech 20. století témata etnické segregace, trhu bydlení, vnitroměstské migrace, využití půdy, cen pozemků, apod. ekologické přístupy lidské chování a struktura města jsou ovlivněny ekologickými principy odkazy na Chicagskou školu humánní ekologie role ekologických modelů měst h— C A Middle-Class Sector B Lower Middle-Class Sec:or C ;V:r king-Class Sector land Main Sector of Council Estates) D Industry and Lowest Working-Class Sector A 1 l i T i T l ! P 1 CBD 2 Transitional Zone 3 Zone of small :etraced houses in Sectors C arc D: larger bye-law housing in Sector \4 B; targe old houses in Sector A 4 Post-19" 3 if-: c-r-'^k. nieas: with post- ® 1945 housing on the periphery 5 Commuting-distance dormitory' towns Mannův model britského města neoklasické přístupy lidské prostorové chování a struktura města jsou výsledkem racionální volby snaha o minimalizaci ekonomických a časových nákladů, resp. o maximalizaci užitku NUE = new urban econmics (prostorové překlopení neoklasické ekonomiky) pozitivismus ekologické přístupy Lidské chování a struktura města jsou ovlivněny ekologickými principy odkazy na Chicagskou školu humánní ekologie role ekologických modelů měst A MkMe-CiK? Sector 3 Lower Midd s-Claas Ssclor C WcrKlng-Ciau Sector (and Main Setmi of Council E stBtes) □ Industry and Lowest ' . i . . .. Sector 1 CBD 2 Transitional Zana 3 Zone of snail lei raced houses In Seetars C arxJ D; laajer t^e-la* hou&jnaSector B. Iarge old hauaas In Bettor A 4 Post-1918 lestdemlal aieas, wnh post-1345 housing on the peri-ph*iy 5 Corrn-iyting-distance- dormitory' towna Mannuv model britského města neoklasické přístupy lidské prostorové chování a struktura města jsou výsledkem racionální volby snaha o minimalizaci ekonomických a časových nákladů, resp. o maximalizaci užitku NUE = new urban econmics (prostorové překlopení neoklasické ekonomiky) ^znovuobjevení" Christallerovy teorie centrálních míst v 60. Letech 20. století témata etnické segregace, trhu bydlení, vnitroměstské migrace, využití půdy, cen pozemků, apod. behavioralismus • nebyl kritikou pozitivistické filosofie - naopak sdílel cíL nalezení obecných zákonů prostorového chovaní • vyvinut z kritiky zjednodušeného konceptu Lidského chování obsaženého v neo-klasických a ekologických přístupech -behaviorální přístup usiloval o implementaci více realistického přístupu do geografických modelů za využití psychologických a antropologických metod a poznatků • vytvořil zásadní rozdíl mezi objektivním prostředím a kognitivním obrazem onoho prostředí • behavioralistické přístupy aplikovány při modelování rezidenční mobility či při studiu vnímání image jednotlivých částí města různými skupinami obyvatelstva. ■ štrukturalistické přístupy ■ Lidské chování je ve strukturaListickém pojetí podmíněno skrytými společenskými či ekonomickými strukturami urbánní struktura jako odraz třídních, ekonomických a společenských zájmů přerozdělování a dosažitelnost zdrojů ve městech neo-weberiánství John Rex, Ray Pahl vliv tržních vztahů a výměnných vztahů urban managers (Ray PahL) - kontrola přístupu ke zdrojům kritika míry autonomie městských manažerů prostřednící mezi veřejným a soukromým sektorem neo-marxismus neo-marxismus Henri Lefebvre inspirace pro neo-marxistické geografy posun chápání města od místa (pláce) k prostoru (space) Marx - důraz na čas, Lefebvre - důraz na prostor • prostorové praktiky • reprezentace prostoru • prostory reprezentace prostor města jako fyzické zhmotnění pravidel, podmínek a omezení života městských obyvatel produkce prostoru Manuel Castells ekonomický, politický a ideologický subsystém ideologický subsystém = symbolický prostor poLitický subsystém = institucionální prostor město jako jednotka spotřeby • ve městě se stát soustavně angažuje v reprodukci pracovní síly skrze prostředky kolektivní spotřeby vztah technologií a městské formy The Urban Question: A Marxist Approach The City and the Grassroots Harvey Molotch růst jako princip (amerického) města růstové koalice • finančníci, vlastníci, developeři, místn politici místo ve městě jako komodita • směnná a užitná hodnota • vyplývající konflikty mezi přístupe uživatelů a investorů neo-weberiánství John Rex, Ray Pahl vLiv tržních vztahů a výměnných vztahů urban managers (Ray Pahl.) - kontrola přístupu ke zdrojům kritika míry autonomie městských manažerů prostřednící mezi veřejným a soukromým sektorem ■ štrukturalistické přístupy ■ Lidské chování je ve strukturaListickém pojetí podmíněno skrytými společenskými či ekonomickými strukturami urbánní struktura jako odraz třídních, ekonomických a společenských zájmů přerozdělování a dosažitelnost zdrojů ve městech neo-weberiánství John Rex, Ray Pahl vliv tržních vztahů a výměnných vztahů urban managers (Ray Pahl) - kontrola přístupu ke zdrojům kritika míry autonomie městských manažerů prostřednící mezi veřejným a soukromým sektorem neo-marxismus ■ postmoderní ■ the new cultural geography odhalování významů města, městské krajiny a budov důraz na symboliku a symbolický prostor města město jako text výrazně nemateriaListické pojetí urbánní geografie postmoderní teorie města teorie postmoderního-postindustriálního města diverzita v oblasti etnické, spotřební či životních stylů reflektována i v krajině města rozdíly mezi materialistickým a nematerialistickým proudem fragmentace nové koncepty a modely města network cities global cities cyber cities