suburbanizace rfr* in.niií'li |«K iŕni*i r i;nii*i|i: ili.i piúrtifhlnvŕ - m/\ľ.\ de ill Ay, iMľii?iii-i ii*.fcin-K J.I j-initilii ■ 11 - iJ>jrtori:j:f |jtirdúiít5tt« i-iJh-H JjIhíi tuTOVfth pr-le'p--. f-:«d i n i iifi jti.pr-Ti «jhu-tiM . miiip*jih mhlBih - Geografie města industriálni město typ města dominující typ společnosti podstata společenské diferenciace podstata kulturní diferenciace rozhodující funkce role státu feudální feudální společnost původ, cechovní systém původ, religiozita, etnicita řemeslná produkce plná dominance či ignorování průmyslové kapitalistická společnost ekonomický status původ, ekonomický status průmyslová produkce slabý vliv pozdně průmyslové kapitalistická společnost ekonomický a vědomostní status etnicita, jazyk masová produkce regulace industrializace vytvoření zcela nové formy města • změna struktury a formy původního pre-industriálního města • vznik nových průmyslových měst přechod od „tradiční" feudální společnosti ke společnosti kapitalistické • třídní uspořádání společnosti • reálná moc v industriálním městě odvozena od ekonomického statusu potLačení výlučnosti a jasné hranice středověkého města skrze posílení ekonomických vztahů a dělby práce v případě města industriáLního vnitřní struktura průmyslového města rychlý nástup nových společenských tříd • třída průmyslové buržoazie • třída dělníků (městského proletariátu) změny vztahu k bydlení a půdě • předměty směny a výdělku • posun od vlastnického bydlení k bydLení nájemnímu • oddělování místa práce od místa bydLení • nejnižší příjmové skupiny - v co nejbližších lokaLitách k místům pracovních příležitostí změně významu/symboliky městského centra elitní třídy - přesun směrem k periferii architektonické a stavební změny nové stavební materiály • železo, litina, průmyslové konstrukční dřevo, sklo, železobeton nové prvky mimo měřítko - nádraží, továrny, obchodní domy utilitární design, standardizace, komerční výstavba (angLické cihLové domy) rozvoj městské infrastruktury vývoj urbanismu jako vědy o správném uspořádání a stavbě měst 1850 19th century 1875 1900 Interwar period 1925 Fordism 1950 1975 Post-Fordism 2000 Center Periphery Working class neighborhoods "Pj"' — — — — — — — ■ Mulhousc-typc inner city social housing Middle-sized social apartments lie neighborhoods igtux it Kthnic enclaves or ghettos Lower working class Working class Upper working and lower Middle classmiddle class * (lentrification return to the center) ^ Suburbanization (move to the periphery) — ~ ► Persistence KEY: Upper class ] Recycling ~*f~T" J~~L Upgrading/downgrading 1850 19th century 1875 1900 Interwar period 1925 Fordism 1950 1975 Post-Fordism 2000 Center Periphery Working class neighborhoods "Pj"' — — — — — — — ■ Mulhousc-typc inner city social housing Middle-sized social apartments lie neighborhoods igtux it Kthnic enclaves or ghettos Lower working class Working class Upper working and lower Middle classmiddle class * (lentrification return to the center) ^ Suburbanization (move to the periphery) — ~ ► Persistence KEY: Upper class ] Recycling ~*f~T" J~~L Upgrading/downgrading Friedrich Engels - The Condition of the Working Class in England But the most horrible spot...lies on the Machester side of the river. In rather deep hole in a curve f the Medlock and surrounded on all four sides by tall factories and high embankments, covered with buildings, stand two groups of about 200 cottages...in which live about 4,000 human beings, most of them Irish. The cottages are old, dirty, and of the smallest sort, the streets uneven, fallen into ruts and in part without drains or pavement; masses of refuse, offal, and sickening filth Lie among standing pools in all directions; the atmosphere is poisoned by the effluvia from these, and laden and darkened by the smoke of a dozen tall factory chimneys. A horde of ragged women and children swarm about here, as filthy as the swine that thrive upon the garbage heaps and in the puddles. Chicago school ity = mosaic of small worlds soutěž segregace I přirozené oblasti paradigma pro 40. a 50. léta 20. stol. human ecology 1 Central business district 2 Zone of transition Copyright © 2008 Pearson Prentice Hall. Inc. The Cfthodaryfff CDnccntric zones, SCCtDrE-, and ■*prignn, V l> Saints, pp 2«M and 245 \v\ h'amomic(n'ogruphy, 47, 1971. Figure 2.24 The factorial neology i>f Geneva Source: M. Bassand. Map 1 p. 73. in Urbanization: Appropriation of Space ami Culture. Graduate School. ( u\ I niversiij of New York I TOO. Factor I I Upper class slrata II Middle class strata III Working class strata T2 F4 F5 Large ncuserwids and dwellings Delapidaieo dwellings Piolessional activity rate Zones 1 + 2 - - 3 - + - 4 - 5 - + Strong proportion ± Diffuse - Low proportion 1. Central business district (retail, offices, wholesaling) 2. Inner city a. Substandard, working class b. Substandard, immigrant c. Bedsit, transient d. Ageing status e. Old council f. Renewed: council g. Renewed: gentrification 3. Middle city (late and established family) a. High status b. Middle income c. Council housing 4 Outer city a. High status b. Middle income c. Council housing d. Undeveloped 5. Fringe a. High status b. Mixed status satellites c. Older villages d. Rural SOCIETAL INFLUENCES 1, Traditional Society 2. Economic Specialization 3, Extensive External Contacts 4. Industrialization INTRA-URBAN DIMENSIONS AND SOCIETAL CHANGE FEUDAL CITY MAJOR AXES SINGLE AXIS Social Rank Family Status Ethnicity 1 Migration (limited) PRE-INDUSTRIAL CITY {Social Rank \ f Ethnicity "\ Family Status j\ Migration J COLONIAL CITY Social Rank Ethnicity Migration *_ Fami Status TWO AXES IMMIGRANT CITY Family Status Migration Ethnicity > _' MODERNIZING CITY Separation of tradition and modern I Evolves into (a) Family Status (b) Social Rank Separation of 1 ethnicities r~ and migrationJ 1 INDUSTRIAL (MODERN) CITY Family Social Ethnicities Status Rank Migration Increasing Specialization i TWO-FOUR AXES FOUR AXES faktorová ekologie vícerozměrné statistické metody redukce veLkého množství proměnných na menší počet tzv. faktorů, dimenzí či komponent induktivní metoda vycházející z rozsáhLého původního souboru dat pomocí faktorů, které vyjadřují Latentní, nepozorovatelné charakteristiky (např. stupeň urbanizace, sociální či ekonomický status) sumarizujeme původní (pozorovatelné) | nové diferenciační faktory status migrace znovuposíLení etnického statusu nová dimenze profesního faktoru status chudoby vytváření nových sociálních skupin typu vázaných na typ domácnosti a styL života ■ segregace prostorové vyjádření sociálních nerovností ekologická vyplývající i odLiíných životních stylů, rasy, sociálního statusu či kultury různých populaci v prostoru mesta dobrovolná daná dobrovolnou koncentrací; (len Ú jazykových, etnických, k u Leu rn ich či ekonomických skupin nedobrovolná určitá skupina je ekonomickými či společenskými faktory donucena sdiLet určitou oblast města, byť není s životními podmínkami v této oblasti spokojena typologie Cahecto - jed ncrtLivá kompaktní koncentrace pFeváíriĚ icrnnšskcho obyvatelstva s jasrfjnTií hranicemi; I lYilfJ t aŕírl i flN'jrrlfA'E fŕrllfiJrrl -Vi! liíllílňie; Městské vesnice stabilní koncEntratE minoritních prľsluinlkú rJominrjvjnŕ riŕunuu generací ImIgra ritů; Reziduálni komunity - ostrůvky minoritních skupin J5 Ka paZŮSMlKy r-OZSahlef^ích SfrjregoViinyCl i vnitrního nésta Transplantované" komunity - vysoce scgrrgovanr. □vĚem v jiných lokalitách nežli v původních; Nové suburbán ní osídleni - mině proslorovč-jasnč komunity, výsledky sekiorňv^rh rnlfjraĚriir. h prnuílu, Komunity bez f tvrti - komunity bez jasného pr-OStOi-QirrhO VymtVfrli, Orfem 5 fjrJCMj SpOl^Ěrtých LJnsťrtucí a organizaci; ekologická vyplývající z odlišných životních stylů, rasy, sociálního statusu či kultury různých populací v prostoru města dobrovolná daná dobrovoLnou koncentrací; členů jazykových, etnických, kulturních či ekonomických skupin nedobrovolná určitá skupina je ekonomickými či společenskými faktory donucena sdílet určitou oblast města, byť není s životními podmínkami v této oblasti spokojena typologie I. Kolonie = etnická oblast dočasného charakteru. Slouží jako přechodné útočiště pro migranty, kteří mají potíže s okamžitou integrací (jazykovou Či ekonomickou) s majoritní společností; po určité době obvykle následuje prostorový rozptyl Enkláva = trvalá etnická oblast vzniklá ovšem víceméně na základě dobrovolné volby jejích členů Ghetto = etnická oblast vznikLá na základě omezujících či diskriminačních faktorů působících vůči určité minoritě typologie II. Slum = ekonomicky deprivovaná oblast, často s vnitrní hierarchií a autonomní ekonomikou Service-dependent ghetto = oblasti závislosti na sociálních službách Statusové oblasti = common interest development; gated/planned communities typologie III. Ghetto - jednotlivá kompaktní koncentrace převážně černošského obyvatelstva s jasnými hranicemi; Imigrační příjmové centrum - viz kolonie; Městské vesnice - stabilní koncentrace minoritních příslušníků dominované druhou generací imigrantů; Reziduálni komunity - ostrůvky minoritních skupin jako pozůstatky rozsáhlejších segregovaných oblastí vnitřního města; Transplantované" komunity - vysoce segregované, ovšem v jiných lokalitách nežli v původních; Nové suburbánní osídlení - méně prostorově jasné komunity, výsledky sektorových migračních proudů; Komunity bez čtvrtí - komunity bez jasného prostorového vymezení, ovšem s řadou společných nstitucí a organizací; ■ segregace prostorové vyjádření sociálních nerovností ekologická vyplývající i odLiíných životních stylů, rasy, sociálního statusu či kultury různých populaci v prostoru mesta dobrovolná daná dobrovolnou koncentrací; (len Ú jazykových, etnických, k u Leu rn ich či ekonomických skupin nedobrovolná určitá skupina je ekonomickými či společenskými faktory donucena sdiLet určitou oblast města, byť není s životními podmínkami v této oblasti spokojena typologie CahectD - jed ncrtLivá kompaktní koncentrace pFeváírié černošská ho obyvatelstva s jasnými hranicemi; I iTilŕJ t aŕírl i flN'jrťifA'E fŕŕilŕiJrťi -Vi! liíllílňie; Městské vesnice stabilní knncEntratE minoritních přTsluinlkfj rJoniinrjvjnr riŕunuu generací lmlgr-3ntú; Reziduálni komunity - ostrůvky minoritních skupin jaHci paZŮSNlky roZSáhlC^ích segnzgovsnyCl i --lili ~ l ii?V..i Transplantované" komunity - vysoce scgrrgovanr. □vsem v jiných lokalitách nežli v původních; Nove suburbán ní osídleni - míně prostorově jasně komunity, výsledky sekiorfiv^rh mlgrailnif h proudil; Komunity bsz f tvrti - komunity bez jasného pr-ostOi-Qirrho vymřeni, DvJem ■> fjrJCMj společných LJnsťrtucí a organizaci; CONCENTRIC ZONE MODEL SECTOR MODEL NUCLEI MODEL B 1 1 I Central busaness dist'ic: transitu*! Zone of better residences Commuters' rone Zone of independent workers' homes Higfwenl A Education arte re; imää recreation Intr'it r>duTe rent residential ^| Transportation 1 cw rent ■ Industrial ■ residential □] Com ■■■■■ Wholesale, hgfit manufacturing Lowclass residents Midc e-class resident al Highclass residential Heavy manufacturing Ojttymg business district Residential subwb Industrial suburb problémy s aplikací modelů v evropském městě • městské centrum v evropském městě je především kulturně-historickým symbolem, místem identifikace, až v druhé řadě ekonomickou kategorií • vlastníci nemovitostí v americkém městě nezřídka žijí mimo město, bez zájmu o sociální aspekty trhu s nemovitostmi • evropské město se často vyvíjelo v "režimu kompromisu" mezi ekonomickým zájmem a sociální zodpovědností (vliv welfare state) • v evropském městě je citelný o poznání silnější vliv byrokracie, regulace a kontroLy • existence tzv. municipálního socialismu v evropském městě dopravně-geografický pohled na strukturu průmyslového města 75 suburbanizace růst předměstí jako znak expandujícího průmyslového města j^j B S • rozvoj dopravy, používání osobního automobilu • systém půjček a podpor vlastnického bydlení poprvé v historii lidstav žije většina populace nikoli na venkově ale na předměstích.... (Lampugnani) faktory zapříčiňující suburbánní rozvoj: ■ suburbanizace jako důsledek individuálních bytových preferencí rodin s přístupem k dopravě • suburbánní rozvoj jako příležitost pro investování kapitálu v „druhém okruhu kapitálu" suburbia v evropských městech - méně sociálně homogenní • preference bydlení v centru města • množství tzv. druhého bydlení lí3SÍLk suburbanizace růst předměstí jako znak expandujícího průmyslového města j^j B S • rozvoj dopravy, používání osobního automobilu • systém půjček a podpor vlastnického bydlení poprvé v historii lidstav žije většina populace nikoli na venkově ale na předměstích.... (Lampugnani) faktory zapříčiňující suburbánní rozvoj: ■ suburbanizace jako důsledek individuálních bytových preferencí rodin s přístupem k dopravě • suburbánní rozvoj jako příležitost pro investování kapitálu v „druhém okruhu kapitálu" suburbia v evropských městech - méně sociálně homogenní • preference bydlení v centru města • množství tzv. druhého bydlení iSBHLk NOT THE CAR. BUT THE 5UBURBAW HOME is THE DEADLY WEAPON DAILY .SUBURBAN MORIRRFIftE AGAINiT l/RB^N C E NTER.S suburbanizace růst předměstí jako znak expandujícího průmyslového města j^j B S • rozvoj dopravy, používání osobního automobilu • systém půjček a podpor vlastnického bydlení poprvé v historii lidstav žije většina populace nikoli na venkově ale na předměstích.... (Lampugnani) faktory zapříčiňující suburbánní rozvoj: ■ suburbanizace jako důsledek individuálních bytových preferencí rodin s přístupem k dopravě • suburbánní rozvoj jako příležitost pro investování kapitálu v „druhém okruhu kapitálu" suburbia v evropských městech - méně sociálně homogenní • preference bydlení v centru města • množství tzv. druhého bydlení lí3SÍLk microregions increase/decrease of shares of centres, suburbs and peripheries 0~15^~3^" | | decrease microregions growth/decline of population in combination with increase/decrease of shares of centres, suburbs and peripherics [ | decrease of share and population decline I | decrease of share and population growth n_n_j i_i-1 km 0 15 30 60 90 120 increase of share and population decline I increase of share and population growth analýza suburbanizace diferencovaný vývoj jádra a zázemí směrovost migračních proudů LIBO 19?J -501 BHl 1KLL 10H J PO L SO (1 (?) o O O AC---- xd ItD ---- ■"- -- iľiCDr - mu-í. contfíi]LiíiĽO:dfcoatťaILi^co (LcridJ * v -A\ -í;. -Hi k-\z-. j .Lilľ.i \ •'■in- x. y Zx. 7y - vpliltíixL EBBM0JIÍ v ITOI, y it*. J5jí - veJikosc regionu v ľocé s. y. ilnrrn,h.-r;l-\\ UMtorW I 5 O / / > /■ / / \ \ \ \ v. N. S, N \ / / s y \ \ \ S s. v, . -y s Vi urbm lizace suburb mnizace desurbt mizace reurbt mizace Jádro Aglomerace Lem Centralizace (růst podílu jádra) Decentralizace (růst podílu zázemí) Rust regionu urbanizace suburbanizace Pokles regionu reurbanizace desurbanizace Praha 1980-1991 1991-2001 Vídeň 1981-1991 1991-2001 ZÁZEMÍ mCDr = I l-(Jy/Ry)/(Jx/Rx) I + I l-(Zx/Rx)/(Zy/Ry) I, kde mCDr - míra centralizace/decentralizace (uvadl se v %) Jx, Jy - velikost jádra v roce x, y Zx, Zy - velikost zázemí v roce x, y Rx9 Ry - velikost regionu v roce x, y. Jádro Zázemí Region Míra centralizace/ decentralizace (%) Dynamika změny {%) Praha 1980-1991 24 799 -682 24 117 2,52 2,23 Praha 1991-2001 -52 251 17 923 -34 328 12.46 8,80 Vídeň 1981-1991 27 574 26 640 54 214 7,71 9,60 Vídeň 1991-2001 30 665 32 204 62 869 8,50 10.60 analýza suburbanizace diferencovaný vývoj jádra a zázemí směrovost migračních proudů LIBO 19?J -501 BHl 1F-ÍLL 10H J PO L SO (1 (?) o O O ač---- xd un ----- ■---- .'ľ>ĽL>r= ll-t/>vHSrWjisfiíjiri| -t ll-tfjr^H^'ifrfl.fede iľiCDr - mu-í. coeitfíi]LiíiĽO:dfĽoatťaILi^co